Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

2. Výsledky státního rozpočtu

Vstup do rozpočtového roku 1993 byl spojen s řadou rizik vyplývajících zejména ze zásadní změny daňového systému a z relativně krátkého období pro přípravu daňové správy na tuto změnu. Celkové výsledky rozpočtu a především skutečnost, že se podařilo dosáhnout vyšších než předpokládaných příjmů svědčí o tom, že se nenaplnily některé pesimistické prognózy.

Ve srovnání se schváleným a upraveným rozpočtem na rok 1993 byly v plnění jeho příjmů a výdajů dosaženy tyto výsledky (stav k 31. 12. vč. dodatků):

*) včetně účelových prostředků zajištěných ve státním rozpočtu poskytnutých v průběhu roku do místních rozpočtů

Celkově dosáhly příjmy státního rozpočtu za rok 1993 výše 358,0 mld Kč: v porovnání s původně schváleným rozpočtem tak byly splněny na 104,6%, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách činí toto plnění 101,1%. Výdaje byly čerpány celkem na 356,9 mld Kč, což představuje plnění na 104,3% pokud jde o schválený rozpočet, resp. na 100,8% pokud jde o rozpočet po všech změnách. Celoroční rozpočtové hospodaření tak skončilo celkovým přebytkem ve výši 1,1 mld Kč, což představuje 0,3% objemu schváleného rozpočtu na rok 1993.

Průběh rozpočtového hospodaření byl vcelku rovnoměrný, jak vyplývá z těchto údajů:

Vláda využila příznivého vývoje příjmů k řešení některých nově vzniklých rozpočtových potřeb, resp. k posílení některých výdajů.

Výsledky státního rozpočtu jsou ovlivněny neuvažovanými dopady z clearingového zúčtování plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ve výši 4,6 mld Kč. Bez tohoto vlivu by přebytek státního rozpočtu činil 5,7 mld Kč (podrobnější údaje k tomuto vlivu jsou uvedeny v další části zprávy).

Příjmy státního rozpočtu byly ve srovnání s rozpočtem schváleným Parlamentem ČR vyšší o 15,8 mld Kč, proti úvaze zahrnuté v posledně platném rozpočtu o 4,0 mld Kč. Bylo to ovlivněno zejména překročením příjmů z pojistného na sociální zabezpečení (0 11,9 mld Kč, resp. o 8,4 mld Kč) a příjmů ze cla (o 7,7 mld Kč, resp. o 1,7 mld Kč). Významně se na překročení příjmů podílely i doplatky daní a odvodů z roku 1992. Na druhé straně nebylo splněno předpokládané inkaso daně z příjmů právnických osob (0 15 mld Kč) a daň z přidané hodnoty (0 11,3 mld Kč).

Celkové výdaje státního rozpočtu byly překročeny o 2,9 mld Kč. Překročení se soustředilo převážně do oblasti neinvestičních výdajů. V průběhu roku byly výdaje státního rozpočtu čerpány v zásadě rovnoměrně a zejména v I. pololetí sehrálo pozitivní roli v jejich vývoji uplatňování regulačních opatření ze strany ministerstva financí.

Dosažené výsledky rozpočtového hospodaření svědčí o tom, že z makroekonomického hlediska rozpočtová politika působila stabilizačně a protiinflačně a v tomto smyslu významnou měrou podpořila reformní proces v České republice.

¹ podrobněji viz komentář k nepřímým daním a k ostatním příjmům z roku 1992

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

Rozpočty okresních úřadů a obcí vykázaly za minulý rok přebytek hospodaření v celkové výši 11,13 mld Kč. Z této částky bylo 8,88 mld Kč docíleno v rozpočtovém hospodaření obcí, okresní úřady vykázaly přebytek 2,25 mld Kč. Stav účelových fondů místních orgánů k 31. 12. 1993 činil 2,7 mld Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 0,5 mld Kč. Celkové disponibilní zdroje na této úrovni dosáhly výše 13,8 mld Kč.

Plnění jednotlivých položek příjmů a výdajů místních rozpočtů je zřejmé z následujícího přehledu:

Rozpočtová politika pro rok 1993 v této oblasti hospodaření sledovala posílení vlastní příjmové základny místních rozpočtů a tím omezení závislosti na dotacích ze státního rozpočtu.

Rozhodující část vlastních příjmů rozpočtů okresních úřadů a obcí tvořily především příjmy daňové, tj. daň z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí, jejichž výnos byl ponechán v místních rozpočtech. Výnos těchto daní spolu s dalšími nedaňovými příjmy, spravovanými obcemi a okresními úřady, dosáhl v roce 1993 celkové výše přesahující 56 mld Kč a byl o 81,4% vyšší než předpokládal rozpočet. V souladu se záměry rozpočtové politiky tak vlastní příjmy místních rozpočtů v porovnání s rokem 1992 vzrostly více než trojnásobně. Jejich podíl na celkově dosažených příjmech místních rozpočtů dosáhl 55,5%, zatímco v roce 1992 to bylo pouze 20,3%.

V důsledku posílení vlastní příjmové základny současně došlo k výraznému snížení účasti prostředků státnío rozpočtu na financování potřeb zahrnutých v rozpočtech okresních úřadů a obcí. Jejich výše klesla proti předchozímu roku o více než 12 mld Kč, tj. zhruba o 30%. Jestliže v roce 1992 se podílely prostředky státního rozpočtu (vč. dluhopisů na KBV) na celkových příjmech místních rozpočtů z 57,5%, v roce 1993 to bylo pouze 27,5%.

Kromě schválených dotací ve výši 17 mld Kč bylo ze státního rozpočtu poskytnuto dalších 10 mld Kč jako předem účelově určené prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z toho činily prostředky poskytnuté do neinvestiční sféry 3,4 mld Kč a prostředky poskytnuté do investiční sféry 6,6 mld Kč. Tyto prostředky převedené v průběhu roku ze státního rozpočtu přispěly k překročení celkových příjmů místních rozpočtů v uplynulém roce.

Mimoto bylo hospodaření místních rozpočtů v roce 1993 ovlivněno výrazným zapojením mimorozpočtových zdrojů, včetně využití prostředků z minulých let. Do vykázaných příjmů byly zahrnuty převody z fondu rezerv a rozvoje a z účelových fondů místních rozpočtů v celkové výši 8,14 mld Kč (rozpočet předpokládal zapojení ve výši 6,20 mld Kč) a dále 2,13 mld Kč představující přijaté úvěry a příjmy z komunálních obligací. Celkem tak byly příjmy posíleny o dalších 10,27 mld Kč.

Příznivé plnění vlastních příjmů, převody prostředků ze státního rozpočtu a zapojení mimorozpočtových zdrojů se odrazily ve vysokém překročení rozpočtem uvažovaných celkových příjmů místních rozpočtů. Toto překročení činilo cca 43 mld Kč proti původní úvaze, resp. 33 mld Kč v porovnání s upraveným rozpočtem a umožnilo na výdajové straně rozpočtu vynaložit podstatně větší část prostředků k zabezpečení některých v průběhu roku vzniklých potřeb měst a obcí, kde došlo k překročení především investičních výdajů.

Je však třeba vidět, že zahrnutí mimorozpočtových prostředků do vykázaných příjmů zkresluje výsledky dosažené v běžném hospodaření místních rozpočtů v uplynulém roce. Po jejich vyloučení a snížení příjmů o částku 10,27 mld Kč činí dosažený výsledek běžného hospodaření v roce 1993 pouze 0,86 mld Kč.

Podrobný rozbor hospodaření okresních úřadů a obcí za rok 1993 je uveden v příloze k této zprávě.

4. Zapojení zdrojů Fondu národního majetku k financování veřejných potřeb v roce 1993

K financování některých výdajů bylo v roce 1993 využito i části zdrojů Fondu národního majetku. Zapojení těchto zdrojů bylo zákonem ČNR č. 10/93 Sb., o státním; rozpočtu ČR na rok 1993, vymezeno takto:

Převody peněžních prostředků z FNM na výše uvedené účely byly z převážné části zajištěny prostřednictvím zvláštního účtu v rámci státních finančních aktiv. Česká spořitelna, a.s. obdržela k úhradě majetkové újmy od FNM obligace v nominální hodnotě 1 052 mil. Kč. Peněžní prostředky na podporu malého a středního podnikání v rozsahu 1 mld Kč poskytl FNM Českomoravské záruční bance přímo.

a) Financování splátek zadluženosti CDZ

Podle splátkového kalendáře byly v průběhu roku 1993 poukazovány korunové prostředky k úhradě splátek jistiny a úroků ze zahraničních závazků z titulu CDZ, příp. dalších souvisejících poplatků. Úhrady v devizách poukazovala ČNB dle dispozic ČSOB přímo na účty zahraničních věřitelů. Devizové i korunové úhrady byly kráceny jednak o tzv. rektifikace jistiny, jednak o došlé splátky státem převzatých pohledávek CDZ.

Částka 6,5 mld Kč převedená ze zdrojů FNM nebyla za rok 1993 v plné výši vyčerpána a byla ve skutečnosti o 1 038 mil. Kč nižší:

K rektifikaci jistiny došlo u těch závazků CDZ, které jsou vedeny v jiných zahraničních měnách, než v jakých byly v minulosti čerpány: vlivem kursových změn došlo u některých závazků CDZ ke zhodnocení měn, v nichž byly čerpány vůči měnám, v nichž jsou vedeny. V duchu uzavřených úvěrových smluv bylo provedeno dočerpání závazků, stát inkasoval v příslušných měnách devizy, aniž by se změnila výše závazků.

K úsporám v úhradách splátek úroků ze závazků CDZ došlo hlavně vlivem všeobecného poklesu úrokových sazeb na zahraničních devizových trzích.

b) Finanční úhrada majetkové újmy peněžních ústavů

Obdobně jako v předchozích letech se i v roce 1993 prováděla úhrada majetkové újmy České spořitelně, a.s. a Investiční bance, a.s. k řešení nepříznivých důsledků, které má pro podnikání těchto peněžních ústavů poskytování některých úvěrů za zvýhodněné úrokové sazby stanovené státem. Úhrada majetkové újmy se poskytuje ve výši rozdílu mezi státem zvýhodněnými úrokovými sazbami a platnou diskontní sazbou vyhlášenou ČNB.

I když v průběhu roku 1993 došlo ke snížení diskontní sezóny, částka 2 mld Kč určená ze zdrojů Fondu národního majetku k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů nepostačovala a k úhradám za druhé pololetí byly na základě usnesení vlády č. 714/93 zapojeny prostředky státního rozpočtu:

c) Financování podpory malého a středního podnikání

K využití 1 mld Kč určených na podporu podnikání schválila vláda ČR svým usnesením č. 111 z 10.3.1993 způsob přípravy, realizace a sledování programů podpory malého a středního podnikání. Jejich realizací byla pověřena na základě dohod uzavřených se zainteresovanými institucemi Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.

Tato banka poskytla do konce roku 1993 na úhradu stanovených forem podpory malého a středního podnikání finanční prostředky v následujícím rozložení:

Vzhledem k výraznému převýšení žádostí podnikatelských subjektů o podporu nad zdrojovými možnostmi programů zastavilo ministerstvo hospodářství v říjnu 1993 příjem žádostí o podporu na úhradu úroků i na využití služeb poradenské firmy a pověřilo ČMZRB regulací čerpání finančních prostředků tak, aby podpora ve formě cenového zvýhodnění k zárukám za bankovní úvěry mohla být poskytována až do konce roku. Přes toto opatření a přesto, že na programové podpory podnikání byly využity i finanční prostředky z dosažené úspory v rozpočtové kapitole ministerstva hospodářství ve výši 108 mil. Kč, nebylo možno uspokojit cca 1 000 žádostí představujících požadavky na další finanční prostředky ve výši cca 950 mil. Kč.

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Při plnění hlavních druhů příjmů bylo dosaženo následujících výsledků:

Příjmy státní`ho rozpočtu byly významně ovlivněny zavedením daňové soustavy, která odpovídá soustavám uplatňovaným v rozvinutých tržních ekonomikách.

V tomto smyslu měl zásadní význam přechod k dani z přidané hodnoty a systému specifických spotřebních daní. Proti dřívějšímu systému byl v celkových příjmech státního rozpočtu posílen podíl nepřízných daní. Tento podíl, včetně cla, v roce 1992 činil 29, 5% (údaj za souhrn státních rozpočtů) a v roce 1993 dosáhl již 37,0%. Významný posun znamenalo též opuštění zdaňování jednotlivých příjmů a přechod k syntetické právní úpravě a tím posílení principu daňové spravedlnosti.

V návaznosti na daň z příjmů bylo zavedeno pojistné na sociální zabezpečení, zahrnující důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Novým prvkem rovněž bylo, že toto pojistné z části hradily i organizace rozpočtové sféry, což bylo jedním z faktorů zvýšení jejich výdajů.

Na základě poznatků získaných v průběhu roku 1993 došlo k novelizaci prakticky všech daňových zákonů. Tyto novelizace sledovaly jak doladění daňové soustavy, reagování na konkrétní situaci včetně omezování daňových úniků, tak i další kroky směřující ke stimulaci podnikatelských aktivit.

1. Daňové příjmy

Rozhodující podíl na celkových příjmech v upraveném státním rozpočtu na rok 1993, a to 65,6%, představovaly daňové příjmy. Jejich podíl ve skutečnosti činil 62,7%. S ohledem na zavedení nové daňové soustavy byly daňové příjmy na začátku roku relativně nižší, a to jak z důvodu náběhu nových daní, tak i vzhledem k připravenosti pracovníků na daňových úřadech, ale i plátců daní. Od konce 1. čtvrtletí již bylo možno konstatovat normální daňový průběh a tím i pravidelný přísun prostředků z nových daní do státního rozpočtu.

Na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních (vč. daně z obratu z r. 1992) bylo odvedeno do státního rozpočtu za rok 1993 celkem 117,08 mld Kč - tj. 92,6% rozpočtované částky. Tyto daně spolu s daní z příjmů právnických a fyzických osob (72,39 mld Kč) tvořily rozhodující daňové příjmy v rámci nové daňové soustavy.

Graf znázorňuje strukturu celkově dosažených příjmů státního rozpočtu v roce 1993:

1a) Nepřímé daně

Při zavedení nové daňové soustavy od 1. ledna 1993 byla v oblasti nepřímých daní dřívější daň z obratu a dovozní daň nahrazena daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi.

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) představuje rozhodující a přitom z hlediska správy daní i veřejnosti nejnáročnější prvek nové daňové soustavy. DPH byla rozpočtována v celkové výši 88,4 mld Kč, přičemž se zohledňovala vzájemná platební souvislost mezi DPH a dobírající daní z obratu [daň z obratu vázaná na zboží pořízeném před 1. lednem 1993 byla v průběhu roku 1993 zohledňována jako daň hrazená na vstupu, čili byla bud' jako nadměrný odpočet vrácena, anebo snižovala výslednou plátcovu daňovou povinnost]. Do výsledného inkasa DPH se proto jako částečně kompenzující opatření zahrnuje i část doplatku daně z obratu a dovozní daně z roku 1992 ve výši 6,7 mld Kč (což je alikvótní 70%-ní podíl z celkového výnosu těchto daní, který činil 9,6 mld Kč).

Výsledné inkaso činí 77,1 mld Kč, tj. 87,2% rozpočtované výše. Schodek této položky tak při započteném výnosu daně z obratu představuje 11,3 mld Kč, neboli 12,8%.

Příčiny nenaplnění rozpočtovaného objemu DPH spočívají zejména v tom, že

- kompenzace DPH daní z obratu byla jen částečná, neboť vracený objem daně z obratu snižující inkaso DPH byl o více než 2 mld Kč vyšší než odpovídající část doplatků daně z obratu,

- rozpočtovaná částka byla mírně nadhodnocena, neboť konstrukce sazeb DPl-1 nemohla přesně postihnout měnící se strukturu spotřeby domácností,

- docházelo k postupnému legislativnímu dolaďování daňové soustavy; zejména na základě novely zákona o DPH s účinností od 1.8.1993 byly plátcům vráceny v průběhu roku 1993 i ty nadměrné odpočty, které by se podle původního ustanovení vracely až v lednu 1994,

- tato novela znamenala rovněž přesun řady výrobků se sazbou 23% do sazby 5% jednalo se zejména o potravinářské a zemědělské výrobky, zdravotnický materiál, nástroje a přístroje aj.,

- projevovaly se problémy spojené s udržením daňové kázně, obvyklé při zavedení nové daně. Cílem prováděných kontrol především velkých plátců této daně je odstraňování vědomých i neúmyslných nedostatků v daňové disciplině plátců.

Tyto vlivy, zejména pak doplatky daně z obratu za rok 1992 na jedné straně a prováděné odpočty daně a jejich výše na straně druhé, se v průběhu roku odrazily v kolísání vývoje inkasa DPH v jednotlivých měsících.

První rok fungování systému daně z přidané hodnoty prokázal, že se sice jedná o moderní daň vyhovující tržním podmínkám, ale zároveň potvrdil, že zavedení a uplatňování tohoto systému v praxi je mimořádně obtížným úkolem. V zemích s vyspělou tržní ekonomikou, které zaváděly tento systém nepřímé daně v poslední době, byly přechod a zavedení daně připravovány několik let početnými týmy odborníků. V našich podmínkách byly příprava a zavedení daně realizovány v podstatě v několika měsících.

Spotřební daně

Zatímco daň z přidané hodnoty zatěžuje prakticky všechny výrobky a služby, spotřebními daněmi jsou zatíženy ty skupiny výrobků, u kterých se dá předpokládat, vzhledem k malé cenové pružnosti poptávky, relativně stálý a pravidelný příjem státního rozpočtu.

Jedná se o těchto pět skupin výrobků - uhlovodíková paliva a maziva (především pohonné hmoty), líh a lihoviny, pivo, víno a tabákové výrobky. Tyto skupiny výrobků byly již v dřívějším Sazebníku daně z obratu zahnuty do odvětví, kde byly vybrané výrobky zdaněny zvláštní sazbou daně z obratu.

Spotřební daně byly rozpočtovány v celkové výši 38 mld Kč. Skutečný výnos na těchto daních dosáhl hodnoty 40 mld Kč, vč. alikvotní části (30%) výnosu daně z obratu a dovozní daně ve výši 2,9 mld Kč [dobíhající nepřímé daně z roku 1992, tj. daň z obratu a dovozní daň, přešly od roku 1993 jak v daň z přidané hodnoty, tak ve spotřební daně]. Tento výnos je proti rozpočtu o 5,2% vyšší. Zhruba jednou polovinou se na výnosu spotřebních daní podílela daň z uhlovodíkových paliv a maziv.

Vývoj spotřebních daní v průběhu roku měl pravidelný rytmus.

1b) Přímé daně

Daň z příjmů právnických osob

Soustava podnikových odvodů byla v systému daní platných od 1. ledna 1993 nahrazena syntetickou daní z příjmů právnických osob.

Z hlediska objemu celoročního výnosu představuje tato daň výrazný zdroj příjmů státního rozpočtu. Možnosti zrychleného odepisování, možnost umořování ztrát a sníženi sazeb mají zároveň zásadní význam pro stimulaci podnikatelských aktivit.

Na dani z příjmů právnických osob bylo vybráno 82,5% rozpočtované částky ve výši 85,9 mld Kč. Absolutně tedy činilo inkaso 70,9 mld Kč. Výpadek daně představuje 15 mld Kč.

Při hodnocení této položky rozpočtu je třeba vzít do úvahy, že v průběhu roku byla přijata zákonná opatření, která fakticky ovlivnila daňový výnos, neboť na jejich základě žádali poplatníci o úpravu běžných záloh na daň placených v roce 1993. Především šlo o úpravu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, která umožňuje poplatníkům vytvářet rezervy na nedobytné zahraniční pohledávky a dále o zvýhodnění nově pořízených strojních investic formou odčitatelné položky od základu daně ve výši 10% vstupní ceny. Uvedené legislativní kroky tak determinovaly snížení výnosu daně nejméně o 5 mld Kč. Při sestavování rozpočtu se podobně jako u nepřímých daní implicitně předpokládala dílčí kompenzace s dobíhajícími odvody ze zisku a s důchodovou daní za rok 1992. Doplatky a vyrovnání těchto daní, provedené v roce 1993, však v důsledku tvorby rezerv poplatníků nepředstavovaly nijak významnou částku (cca 0,5 mld Kč, která do vlastního výnosu není zahrnuta).

Nepříznivé plnění inkasa daně z příjmů právnických osob v průběhu r. 1993 bylo dále ovlivněno především platební neschopností velkých poplatníků, u nichž dosud nebyla ukončena privatizace, bez ohledu na to, zda jim bylo rozhodnutím správce daně posečkáno s placením nedoplatků odvodu (daní) ze zisku podle předchozí daňové soustavy a u nových daní s placením záloh. Dalším nepříznivým faktorem byla platební nekázeň při dodržování zálohové povinnosti i u řady ostatních subjektů.

Částečně se projevil též ne vždy důsledný přístup územních finančních orgánů vůči poplatníkům při stanovení nižších daňových záloh a při posečkání s jejich placením, popřípadě při stanovení výše záloh nově vzniklým subjektům. Důsledky tohoto přístupu však byly do značné míry kompenzovány zreálněním výše placených záloh a tím i omezením možných nežádoucích dopadů do státního rozpočtu v roce 1994 v důsledku vracení daňových přeplatků, pokud by placené zálohy neodpovídaly reálným výsledkům hospodaření poplatníků této daně.

Problémům v inkasu daně z příjmů právnických osob byla a i nadále bude ministerstvem financí věnována trvalá pozornost.

Daň z příjmů fyzických osob

Příjmem státního rozpočtu byla výhradně ta část daně z příjmů fyzických osob, odvedená plátci daně, která byla srážena podle zvláštní sazby (36 zákona o daních z příjmů). Hlavní položkou byla daň z úroků z vkladů, dále pak daň z úroků a ostatních požitků z držby cenných papírů, daň z podílů na zisku jiných daňových subjektů a srážková daň z nízkých výdělků od vedlejších zaměstnavatelů. Rozpočtována byla ve výši 1,3 mld Kč, vyinkasováno bylo o 200 miliónů Kč více.

Rozhodující část výnosu daně z příjmů fyzických osob se stala příjmem rozpočtů územních orgánů, aby tak byla posílena finanční soběstačnost okresních úřadů a zejména obcí. Na této úrovni bylo na dani z příjmů fyzických osob vybráno celkem 28,2 mld Kč, přičemž výrazný podíl představuje daň ze závislé činnosti.

Daň silniční

Rozpočtovaný výnos daně (4,1 mld Kč) byl o 5,6% překročen, když skutečný výnos dosáhl přes 4,3 mld Kč. S plněním této položky nebyly v průběhu roku v podstatě žádné problémy. Výsledné inkaso zahrnuje 71 mil Kč vybraných na hranicích od zahraničních autodopravců. Podíl daně od zahraničních poplatníků je tak řádově nižší než činil původní předpoklad (0,5 mld Kč), což je způsobeno uplatňováním mezinárodních dohod při zúžení daně na nákladní dopravu. Na druhé straně však byly vyšší platby tuzemských poplatníků.

Ostatní daňové příjmy včetně dobíhajících příjmů z roku 1992

Tato položka zahrnuje daňové příjmy dřívější daňové soustavy s výjimkou daně z obratu a dovozní daně (které jsou včleněny do výnosu daně z přidané hodnoty a spotřebních daní) a také celý výnos poplatků. Kromě poplatků soudních, správních a notářských jde tedy o odvody a daň ze zisku, důchodovou daň, daň ze mzdy, odvod a daň z objemu mezd, daň z literární a umělecké činnosti a dovozní přirážku. V úhrnu bylo vyinkasováno 15,6 mld Kč. Z toho na soudních a správních poplatcích (vč. tržeb z prodeje kolků) bylo vyinkasováno 2,9 mld Kč.

Nejvíce představují daně a odvody z objemu mezd, na nichž bylo odvedeno více než 6 mld Kč a daň ze mzdy (5,5 mld Kč). U odvodu ze zisku došlo naopak k vypořádání tohoto odvodu za předchozí rok z prostředků státního rozpočtu v celkové výši 2,9 mld Kč.

Příznivý vývoj plnění státního rozpočtu v I. pololetí 1993 vytvořil předpoklad pro plošné prominutí nedoplatků daně z objemu mezd a odměn všem státním organizacím zemědělské prvovýroby a ostatním poplatníkům této daně hospodařícím na půdách v "produkčně ekonomické skupině" 25 a vyšší. Toto opatření představovalo snížení rozpočtových příjmů cca o 0,9 mld Kč, které by však s ohledem na celkovou ekonomickou situaci dotčených subjektů představovalo nedobytné pohledávky státu.

Celkově lze shrnout, že přes obavy z urychleného zavedení zcela nového daňového systému se nesplnily katastrofické předpovědi. Vedle nového daňového systému zde působila řada vlivů, které byly určitou neznámou (měnová odluka, novelizace daňových předpisů v průběhu roku, platební neschopnost plátců a řada dalších). I za této obtížné startovní situace je možno konstatovat, že nové pojetí daňových zákonů se osvědčilo a stanovené rozpočtové příjmy byly zabezpečeny.

1c) Majetkové daně

Ve státním rozpočtu na rok 1993 byl zahrnut výnos daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí ve výši 0,9 mld Kč.

Uvedené daně s účinností od 1. 1. 1993 nahradily dřívější notářské poplatky z dědictví, z darování a z převodu nemovitostí.

Rozpočtový výnos těchto daní byl proti rozpočtu o 13% nižší, což však vzhledem k absolutní výši rozpočtované položky nemělo podstatný vliv na příjmy státního rozpočtu. Tento výsledek kromě stagnace trhu s nemovitostmi souvisí s dokončováním řízení o notářských poplatcích z období před ustavením majetkových daní.

1d) Clo

V souvislosti se zánikem ČSFR a v návaznosti na nový celní zákon č. 13/1993 Sb. řešily celní orgány ČR v roce 1993 řadu nových úkolů. Mimořádný vliv na plnění úkolů měl vznik státní a celní hranice se Slovenskou republikou.

Původně rozpočtovaná částka cla ve výši 7,5 mld Kč byla v souvislosti s uspokojivým vývojem v průběhu roku zvýšena na 13,5 mld Kč. I takto upravená položka byla o 12,3% překročena. Výsledné inkaso představuje! 5,2 mld Kč.

Příznivý vývoj této příjmové položky souvisí s vysokým objemem dovozů, neboť většina celních příjmů plyne ze zboží obchodního charakteru (přes 97%), zbytek je clo za dárkové zásilky. Vývoj celních příjmů v jednotlivých čtvrtletích roku byl vcelku rovnoměrný, objemově největší inkaso bylo dosaženo v 1. a 4. čtvrtletí.

Vedle příjmů ze cla byly v rámci celních příjmů v roce (993 vykazovány i doplatky dovozní přirážky, která se vyměřovala do 31.12.1992. Celkem doplatky dovozní přirážky inkasované v roce 1993 činily 1 267 mil. Kč.

Kromě výběru celních příjmů se celní orgány významnou měrou podílely na inkasu ostatních příjmů z nové daňové soustavy pro státní rozpočet, jejich prostřednictvím byl vybrán rozhodující objem daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

2. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

V návaznosti na novou daňovou soustavu bylo součástí příjmů státního rozpočtu i pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zákonem č. 58911992 Sb. byl zaveden společný odvod pojistného na důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V průběhu roku 1993 došlo zákonem č. 160/1993 Sb. k některým úpravám v placení pojistného u osob samostatně výdělečně činných (zálohové placení, snížení vyměřovacího základu, snížení maximální hranice vyměřovacího základu pro úhradu pojistného a její sjednocení s pojistným na zdravotní pojištění). Podnikatelské subjekty hradily pojistné měsíčními platbami, které neměly povahu zúčtovatelných záloh.

Schválený rozpočet na rok 1993 počítal s příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 97,1 mld Kč, upravený rozpočet dosáhl výše 100,5 mld Kč.

Skutečně vybrané pojistné orgány ministerstva práce a sociálních věcí činilo 105,57 mld Kč. V resortech ministerstva obrany, ministerstva vnitra a BIS bylo vybráno 3,40 mld Kč, které tvořily součást příjmů příslušných kapitol. Celkově dosáhl výnos pojistného 108,97 mld Kč.

Pozitivní vývoj příjmů z pojistného vyplýval z příznivého vývoje vyměřovacích základů. Ty byly ovlivněny jak vývojem mezd, tak i vyšším počtem zaměstnanců, než se předpokládalo při zpracování rozpočtu. Průměrná výše pojistného na 1 zaměstnance činila 1 962 Kč měsíčně.

Z celkové částky pojistného vybraného prostřednictvím MPSV bylo uhrazeno 100,8 mld Kč (tj. 95,5%) za zaměstnance a 4,8 mld Kč zaplatily osoby samostatně výdělečně činné.

Ke konci roku bylo hrazeno pojistné za 4,6 miliónů zaměstnanců (rozpočet počítal s počtem 4 milionů osob). Osob samostatně výdělečně činných bylo evidováno k 31. 12. 1993 celkem 465 tisíc. Průměrné měsíční pojistné připadající na jednu osobu samostatně výdělečně činnou činilo v uplynulém roce 900 Kč, sníženi příjmů z pojistného o cca 1,6 mld Kč u této skupiny osob vyplynulo ze snížení vyměřovacího základu od července minulého roku podle zákona č. 160/1993 Sb.

Nedoplatky na pojistném činí 2,8 mld Kč, což představuje 2,7% z celkových dosažených příjmů na pojistném. Důvodem nedoplatků je převážně platební neschopnost plátců pojistného.

Z celkové částky pojistného, které bylo vybráno orgány MPSV, připadá:

Podíl jednotlivých složek je zřejmý z grafického znázornění:

3. Ostatní nedaňové příjmy

Do ostatních příjmů jsou zahrnuty zejména příjmy z kreditního úročení, ze splátek vládních úvěrů, odvody České národní banky, příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací a ostatní nedaňové příjmy. V této položce byl stanoven roční předpoklad 21,6 mld Kč, ve skutečností činilo inkaso 24,4 mld Kč, tj. 114,1%.

Příjmy z kreditních úroků

Příjmy z kreditních úroků, které tvoří zejména úrokové výnosy z přebytků běžného hospodaření státního rozpočtu a úrokové výnosy z účtů státních finančních aktiv u ČNB, byly ve schváleném státním rozpočtu na rok 1993 stanoveny částkou 3,4 mld Kč. Skutečně zúčtované a do příjmů státního rozpočtu převedené kreditní úroky činily po zdanění srážkovou daní 3,61 mld Kč, tj. 106,1%.

Na přímivém plnění těchto příjmů se rozhodující měrou podílelo převedení některých účtů státních finančních aktiv od 1. 3. 1993 na vklady termínované, u nichž od června platily úrokové sazby v rozmezí 7,5% až 14% p.a. a před tím ještě o 1,5% vyšší. Zvýšení rozpočtových příjmů, které lze z tohoto titulu odhadovat na cca 1,8 mld Kč, bylo o cca 0,3 mld Kč zkráceno vlivem snížení diskontní sazby z 9,5% na 8% p.a. v červnu 1993. Celkem vyinkasoval státní rozpočet úroky z termínovaných vkladů státu v částce 2,62 mld Kč, což představuje 72,6% dosažených rozpočtových příjmů z kreditních úroků.

Splátky vládních úvěrů

Dosažené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí celkově převýšily v roce 1993 objem předpokládaný ve schváleném státním rozpočtu, avšak v odlišné struktuře než se předpokládalo.

Je zřejmé, že vcelku pozitivní vývoj byl způsoben vysokými dosaženými příjmy z titulu plynárenských VIA, které byly oproti schválenému rozpočtu dvojnásobné. K překročení rozpočtových příjmů došlo nejen u splátek vládního úvěru a státní půjčky realizovaných formou dodávek zemního plynu z Ruska (na základě mezivládních dohod mezi býv. SSSR a ČSSR transformovaných na Českou republiku a Slovenskou republiku), ale i vlivem toho, že dohodou o rozdělení pohledávky ČSFR za plynárenské integrační akce a postupu financování jejich dostavby (parafovanou 15. 7. 1993 ministry financí ČR a SR) byla zajištěna a realizována třetinová účast Slovenska na dofinancování plynárenských VIA, s čímž se při sestavování rozpočtu ČR na rok 1993 nepočítalo.

U ostatních splátek vládních úvěrů civilních (bez VIA) i speciálních byl vývoj nepříznivý. Záměry schváleného rozpočtu zůstaly až na výjimky nesplněny, což je důsledek zhoršující se platební morálky zahraničních dlužníků bývalé ČSFR, kterou zčásti ovlivnily i průtahy a pomalé řešení problémů spojených s dělením vládních pohledávek mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Fakticky se nepodařilo dosáhnout rozpočtového záměru ani u deblokací vládních pohledávek, kde místo předpokládaných 1 206 mil. Kč bylo realizováno jen 1 045 mil. Kč čistého inkasa. přičemž v civilní oblasti bylo čisté inkaso splněno jen na 89,8% a ve speciální oblasti jen na 87,1%.

Vzhledem k tomu, že realizované rozpočtové výdaje na vládní úvěry byly nižší než dosažené rozpočtové příjmy ze splátek a z deblokací vládních úvěrů (vč. splátek státní půjčky a úhrad financování plynárenských VIA ze Slovenska), mělo saldo příjmů a výdajů za blok vládních úvěrů na výsledky státního rozpočtu vcelku pozitivní vliv. V roce 1993 dosažené převýšení rozpočtových příjmů nad výdaji z tohoto titulu ve výši téměř 4 mld Kč se proti schválenému rozpočtu zvýšilo o 3,1 mld Kč.

Odvody České národní banky

Odvody České národní banky za rok 1993, uvažované rozpočtem ve výši 2 mld Kč, dosáhly ve skutečnosti pouze 240 mil. Kč. Příčinou nižšího zisku, vytvořeného v roce 1993, jsou vyšší náklady vynaložené Českou národní bankou zejména z titulu nezbytného zvýšení objemu emisí a prodloužení doby splatnosti pokladničních poukázek nutných pro snížení velkého nárůstu volné likvidity komerčních bank, vyšší tvorba rezerv a náklady na provedení měnové odluky.

Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Tyto příjmy tvoří odvody příspěvkových organizací, příjmy z činnosti rozpočtových organizací, příjmy kapitoly Všeobecná pokladní správa a doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy. Rozpočtem stanovená částka 6,7 mld Kč byla splněna na 120,2%, bylo vyinkasováno 8,1 mld Kč. V rámci rozpočtových příjmů jednotlivých resortů byly realizovány platby za různé práce a služby, penále, vratky a ostatní příjmy.

Příjmy státního rozpočtu z titulu sankčních odvodů vyplývajících z nařízení vlády ČR č. 186 ze dne 1. července 1993 o regulačních a sankčních opatřeních ve mzdové oblasti činily 14,8 mil. Kč.