Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

C. Regulace trhu podle jednotlivých komodit:

Přehled o opatřeních Rady SFTR přijatých k regulaci trhu u jednotlivých komodit v roce 1993 a jejich skutečné realizaci je uveden na příloze č. 1. Pokud jde o stanovené úkoly pro SFTR jsou uvedená množství výrobků určená k subvencovaným vývozům nebo intervenčním nákupům pro příslušné časové období chápána jako maximální, t.j. až do výše uvedeného množství.

Podle jednotlivých komodit zařazených do regulace trhu v roce 1993, byla regulace trhu zabezpečována následovně:

1. JATEČNÝ SKOT

Pro jednotlivá časová období byl schválen úkol pro SFTR zabezpečit subvencované vývozy v množství 30.500 tun jatečných býků a jalovic v živém intervenčně nakoupit 4.000 tun jatečných býků a jalovic v živém, což představovalo intervenční nákup 2.041 tun hovězího masa.

Z uvedeného úkolu stanoveného Radou SFTR byl zabezpečen subvencovaný vývoz 26.957,4 tun jatečných býků a jalovic v živém a intervenční nákup 1.947 tun hovězího masa. Intervenčně nakoupené hovězí maso bylo již rovněž vyvezeno. Kromě toho byl zabezpečen vývoz 1.381 tun hovězího masa intervenčně nakoupeného FFTR v roce 1992 a předaného SFTR.

Nesplnění úkolů v subvencovaném vývozu jatečných býků a jalovic (o 3.542,6 tun v živém) bylo zejména v důsledku:

- opatření Evropského společenství, která vývoz v I. pololetí zcela zastavila,

- vyhlášení karanténních opatření, která vývoz silně komplikovala. K nesplnění těchto vývozů přistoupily v období červenec až srpen i nálezy hormonálních přípravků u skotu dováženého do Turecka (ne z ČR) a stávka rumunských železničářů při převozu skotu do Turecka,

- na základě jednání Rady SFTR ze dne 27.9.1993 bylo řediteli SFTR Ing. Kalinovi doporučeno projednat se smluvními vývozci jatečného skotu odstoupení od smluv na období září - říjen 1993 s cílem uvolnění tohoto zboží pro vnitřní trh.Celkově byly smlouvy na toto období sníženy o 2.280 tun.

Subvence na vývoz jatečných býků a jalovic v živém byly čerpány ve výši 136.646 tis. Kč. Subvence na částečnou úhradu nákladů spojených s karanténou zvířat byly čerpány ve výši 13.058 tis. Kč.

Na nákladech spojených s intervenčním nákupem jatečných býků a jalovic (nákup, dopravné, zamrazení, skladování, vyskladnění) v roce 1993 včetně nákladů na skladování a vyskladnění hovězího masa nakoupeného v roce 1992 vyčerpal SFTR 121.665 tis. Kč.

Tržby z prodeje intervenčně nakoupeného hovězího masa z roku 1992 a z roku 1993 činily 85.227 tis. Kč.

2. JATEČNÁ PRASATA

Pro jednotlivá časová období byl Radou SFTR stanoven úkol intervenčně nakoupit 19.000 tun jatečných prasat v živém, t.j. 13.194 tun v mase, z toho ponechat na zásobách 5.000 tun jatečných prasat v živém, t.j. 3.472 tun vepřového masa.

Schválená množství intervenčních nákupů byla také zrealizována, když bylo intervenčně nakoupeno 18.729 tun jatečných prasat, což představuje 13.006 tun vepřového masa. Z toho bylo určeno pro vývoz 9.618 tun vepřového masa a na zásobách SFTR bylo ponecháno 3.388 tun vepřového masa.

Ze zásob bylo prodáno zpracovatelskému průmyslu 646 tun vepřového masa. Projevil se zde výrazný nezájem zpracovatelů (zmrazené maso může být použito jen do výrobků), i když cena, za kterou SFTR prodával (ve výši 38 Kč/kg vycházející z minimální garantované ceny) byla dostatečně motivující (v té době platili zpracovatelé za vepřové půlky shodné úpravy cca 50 Kč/kg). V době rozhodnutí o uvolnění vepřového masa ze zásob SFTR pro vnitřní trh šlo zřejmě o přechodný nedostatek tohoto masa jako důsledek odlivu určitého množství jatečných prasat z jistých regionů do SR. Zbývající 2.742 tun vepřového masa ze zásob SFTR je určeno rovněž k vývozu.

Z celkového množství vepřového masa určeného k vývozu (9.618 + 2.742) v objemu 12.360 tun bylo v roce 1993 vyvezeno 8.242 tun, z toho v roce 3993 bylo uhrazeno 5.647 tun a u zbývajících 2.595 tun je splatnost až v roce 1994. Do konce února 1994 ještě zbývá vyvézt 4.006 tun vepřového masa. Z uvedeného vyplývá, že se předpokládají ztráty ve výši 112 tun (pro informaci normovaná ztráta skladováním je stanovena ve výši 0,23% ze skladovaného množství a měsíc).

Na nákladech spojených s intervenčními nákupy jatečných prasat (nákup, doprava, poražení, zamražení, skladování, apod.) bylo vyčerpáno z rozpočtu SFTR celkem 589.109 tis. Kč.

Tržby za vyvezené vepřové maso v roce 1993 činily zatím (dlouhodobá splatnost) 129.430 tis. Kč a tržby z prodeje na vnitřní trh 24.540 tis. Kč.

3. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

Pro jednotlivá časová období (čtvrtletí) stanovila Rada SFTR formou subvencovaných vývozů zabezpečit vývoz: 40.520 tun másla, 19.090 tun sušeného plnotučného mléka, 3.200 tun kondenzovaného mléka, 9.500 tun sušeného odstředěného mléka, 2.000 tun tvrdých sýrů a 750 tun kaseinu. Formou intervenčních nákupů bylo rozhodnuto odkoupit na zásoby SFTR 7.000 tun sušeného odstředěného mléka.

Skutečná realizace subvencovaných vývozů mlékárenských výrobků, jak je patrné z přílohy č. 1, je však nižší. Vyplývá to jednak z toho, že v začátku roku vždy dochází k určitým časovým prodlevám a jednak i z toho, že v 1. čtvrtletí nebyly ve smlouvách stanoveny sankce za případné nesplnění smlouvy.Tento nedostatek byl odstraněn a nové smlouvy již obsahují penáte za nesplnění jednotlivých podmínek smlouvy. To se projevilo od 2. čtvrtletí, kdy množství, která byla smluvně sjednána, jsou také v podstatě naplněna. V závěru 3. čtvrtletí t.r. však opět došlo k časovým prodlevám při subvencovaných vývozech, především-u másla. V těchto případech jsou plně uplatňovány příslušné smluvní sankce.

Na subvencované vývozy mlékárenských výrobků v roce 1993 bylo vyčerpáno celkem 1.107.876 tis. Kč. Náklady na intervenční nákup sušeného odtučněného mléka bylo v roce 1993 vyčerpáno celkem 181.684 tis. Kč.

Tržby za prodej sušeného odtučněného mléka na vnitřní trh v roce 1993 činily 1.492 tis. Kč.

4. POTRAVINÁŘSKÁ PŠENICE ze sklizně 1992

SFTR převzal ze zrušeného FFTR zásoby potravinářské pšenice v množství 420.138 tun s tím, že Rada SFTR již koncem roku 1992 rozhodla vyvézt z uvedeného množství cca 150 tis. tun jako reciprocitu za dovoz krmného obilí ve stejném množství.

Rozhodnutím Rady SFTR bylo v I.pololetí 1993 uvolněno postupně celkem 272.022 tis. tun potravinářské pšenice pro vnitřní trh (v ceně 3.200 až 3.350 Kč/t dle jednotlivých etap) a vyvezeno bylo 147.885 tun potravinářské pšenice při dovozu zhruba stejného množství krmných obilovin. Zbývajících 231 tun byly normou povolené ztráty (např. při skladování pšenice v silech po dobu 3-6 měsíců mohou normované ztráty činit 0,08%).

Na nákladech spojených se skladováním a prodejem potravinářské pšenice vyčerpal SFTR celkem 61.650 tis Kč.

Tržby z prodeje potravinářské pšenice pro potřeby mlýnů činily 741.750 tis. Kč a tržby za vyvezenou potravinářskou pšenici činily 470.441 tis. Kč.

5. POTRAVINÁŘSKÁ PŠENICE ze sklizně 1993

Rada SFTR na svém zasedání v červnu 1993 rozhodla o zabezpečení intervenčních nákupů potravinářské pšenice ze sklizně roku 1993 zhruba ve stejné úrovni jako v předchozím roce, t.j. v množství do 500 tis. tun. Vzhledem k nižší úrodě obilovin v letošním roce, ale i proto, že obchodníci začali nakupovat za ceny vyšší než za minimální (garantovanou) cenu, nepodařilo se na zásoby SFTR nakoupit stanovené množství. SFTR v roce 1993 intervenčně nakoupil 24.092 tun potravinářské pšenice.

Aby SFTR mohl i v I. polovině roku 1994 ovlivňovat případný nárůst cen potravinářské pšenice (a tím i mouky a výrobků z ní) rozhodla Rada SFTR dovézt cca 200 tis. tur potravinářské pšenice. Na uvedený úkol SFTR uzavřel smlouvy na dovoz potravinářské pšenice s tím, že 110 tis. tun bude dovezeno do 31. prosince 1993 a zbývajících 90 tis. tun bude dovezeno do 15. února 1994. Vzhledem k měnící se situaci na trhu potravinářské pšenice a také z toho důvodu, že je možné předpokládat zvýšení nakoupeného množství z tuzemské sklizně ještě v prvých měsících roku 1994, byly některé smlouvy na dovoz zrušeny. V roce 1993 dovezl SFTR celkem 109.283 tun potravinářské pšenice.

Na nákladech spojených s intervenčním nákupem potravinářské pšenice na tuzemském trhu (nákup, svozné, skladné a burzovní poplatky) bylo v roce 1993 vynaloženo 82.989 tis. Kč. Na nákladech spojených s dovozem potravinářské pšenice (nákup, dopravné, skladné a clo) bylo v roce 1993 vynaloženo 313.263 tis. Kč. Celkem tedy 396.252 tis. Kč.

6. KONZUMNÍ BRAMBORY

Rada SFTR na svém zasedání v září 1993 rozhodla zabezpečit subvencovaný vývoz 100 tis. tun pozdních konzumních brambor s termínem vývozu do 30. dubna 1994 a při poskytnutí vývozní subvence ve výši 400 Kč/t. Z uvedeného úkolu jsou již uzavřeny smlouvy na vývoz 37.458 tun brambor a další smlouvy jsou připravovány.

V roce 1993 SFTR vyvezl 2.104 tun brambor a poskytl vývozní subvence (z položky "rezerva") ve výši 410 tis. Kč.

7. ŠKROB

Rada SFTR uložila výkonnému aparátu SFTR zabezpečit subvencovaný vývoz 10 tis. tun škrobu při poskytnutí subvence ve výši 8.000 Kč/t. Uvedený úkol je již smluvně zabezpečen. Do konce roku 1993 bylo vyvezeno 56,7 tun škrobu.

8. CUKR

Rozhodnutím Rady SFTR bylo odsouhlaseno poskytnout z prostředků SFTR subvence na vývoz cukru v množství 20 tis. tun při subvenci ve výši 3.500 Kč na tunu. Vývoz byl uskutečněn prostřednictvím ve výběrovém řízení vybraných vývozců, přičemž jedním z kriterií výběrového řízení byla výše požadované subvence. Skutečně bylo vyvezeno 20.016,8 tun cukru, t.j. 100,1% ze schváleného množství. Vzhledem k tomu, že v uzavřených smlouvách byla dohodnuta tolerance 1% není důvod k penalizaci za překročení vývozu.

Na subvencích spojených s vývozem uvedeného množství cukru bylo vyplaceno cca 66.116 tis. Kč. Znamená to, že průměrná subvence na 1 tunu cukru činila 3.303 Kč.

III. Čerpání rozpočtu na regulaci trhu

1. Zdroje:

Vedle tržeb z prodeje zásob SFTR z roku 1992 a tržeb z prodeje výrobků intervenčně nakoupených v roce 1993 (uvedených v předchozí části II/C) v celkovém objemu 1.452.880 tis. Kč byly dalšími zdroji používanými pro regulaci trhu v roce 1993:

- dotace státního rozpočtu ČR. Pro zabezpečení regulace trhu byla ze státního rozpočtu ČR vyčleněna částka 2.993.000 tis. Kč. Ministerstvo financí ČR v průběhu roku 1993 postupně poukázalo na účet SFTR jen finanční prostředky ve výši 1.568.000 tis. Kč s tím, že zbývajících 1.425.000 tis. Kč bylo ponecháno na zvláštním účtu MF ČR a uvolněny budou až v průběhu roku 1994,

- příjem ze zůstatku z roku 1992 ve výši 448.539 tis. Kč,

- příjmy z vyrovnávacích dávek při dovozu ve výši 82.046 tis. Kč

- přijaté úroky od Agrobanky ve výši 49.049 tis. Kč

- ostatní příjmy (zejména penále) ve výši 9.754 tis. Kč

SFTR měl tedy pro regulaci trhu v roce 1993 k dispozici celkem 3.610.268 tis. Kč.

2. Použití zdrojů:

Vedle nákladů spojených se subvencovanými vývozy a intervenčními nákupy jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit (uvedených v předchozí části II/C) v celkové výši 2.674.466 tis. Kč uhradil SFTR nesplacený úvěr za zrušený FFTR z roku 1992 ve výši 242.369 tis. Kč. Poplatky za vedení obchodního účtu u AGB a poštovné při platbách za intervenční nákupy soukromým zemědělcům poukázaných složenkou činily 10 tis. Kč.

Celkové čerpání nákladů na regulaci trhu v roce 1993 si vyžádalo finanční prostředky ve výši 2.916.845 tis. Kč.

3. Zůstatek finančních prostředků:

Z uvedeného hodnocení regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků a přehledu o zdrojích finančních prostředků a jejich použití vyplývá, že k 31. prosinci 1993 byl vykázán zůstatek finančních prostředků na obchodním účtu SFTR ve výši 693.423 tis. Kč. Tento zůstatek finančních prostředků na účtě SFTR spolu s finančními prostředky dočasně ponechanými na zvláštním účtě MF ČR se, v souladu s § 9 odst.4 zákona ČNR č. 472/92 Sb., převádí do rozpočtu SFTR na rok 1994.

IV. Čerpání rozpočtu na správní výdaje výkonného aparátu:

a) Příjmová část:

Ze státního rozpočtu ČR, v souladu se schváleným rozpočtem, bylo na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR přiděleno 5.900 tis. Kč na neinvestiční výdaje a 1.100 tis. Kč na investiční výdaje. Úrok od Agrobanky činil 46 tis. Kč. Celkově měl výkonný aparát SFTR k dispozici 7.046 tis. Kč.

b) Výdajová část:

Schválený rozpočet na správní výdaje výkonného aparátu SFTR byl čerpán v těchto seskupeních položek:

1. Na nákladech na údržbu a opravy bylo vyčerpáno 47 tis. Kč, t.j. čerpání na 117,5%. Vyšší čerpání bylo způsobeno náročností oprav osobního automobilu Tatra 613, rok výroby 1984, který SFTR získal bezúplatným převodem od ministerstva hospodářství. Překročení této položky je kompenzováno úsporou materiálních výdajů v položce autosoučástky.

2. Materiální výdaje byly čerpány ve výši 490 tis. Kč, t.j. na 68%.

V rámci těchto výdajů bylo hrazeno:

- stěhování výkonného aparátu z budovy bývalého FMH

- pohonné hmoty a náhradní díly pro služební automobily

- kancelářské potřeby, materiál a předměty postupné spotřeby

- předplatné odborného tisku, časopisů, sbírek zákonů, apod.

- příspěvek na závadní stravování pracovníků. - náklady na energii a otop, vodné a stočné.

3. Na služby a výdaje nevýrobní povahy bylo čerpáno 1.944 tis. Kč, t.j. 83% rozpočtované částky. V rámci této položky bylo hrazeno:

- pořizování informačních a statistických podkladů

- výkony spojů a poštovné

- příspěvky organizace na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

- nákup valut pro zahraniční služební cesty

- příděl FKSP

- nájemné za místnosti užívané výkonným aparátem v budově ministerstva zemědělství.

4. Na cestovném bylo vyčerpáno 57 tis. Kč tj. 19% z rozpočtované částky.

Jsou zde zúčtovány náklady na tuzemské služební cesty uskutečňované převážně služebními automobily a náklady za nákup letenek pro zahraniční cesty. Nákup valut pro zahraniční služební cesty je zaúčtován v položce nákladů na služby a výdaje nevýrobní povahy.

5 Na mzdových prostředcích bylo vyčerpáno 2.516 tis. Kč tj. 99,8% z rozpočtované částky.

6. Na pořízení investic bylo vyčerpáno 1.096 tis. Kč, t.j. čerpání rozpočtu na 99,6%. V rámci této částky bylo nutno uhradit náklady spojené s novou instalací sítě výpočetní techniky po přestěhování z budovy bývalého FMH. Dále po převodu části majetku bývalého FFTR na nástupnickou organizaci v SR (SFTR SR) bylo nutno doplnit výpočetní techniku včetně základního programového vybavení.

c) Závěr:

Na správní výdaje výkonného aparátu bylo v roce 1993 celkem vyčerpáno 6.150 tis. Kč t.j. čerpání rozpočtu na 87,3%. Rozpočet byl čerpán v souladu se schváleným rozpočtem se snahou po racionálním hospodaření se svěřenými prostředky.

Z uvedeného čerpání prostředků na správní výdaje výkonného aparátu SFTR vyplývá zůstatek prostředků na účtě ve výši 896 tis. Kč. Tento zůstatek se převádí na rok 1994 a to na č regulace trhu.

V. CELKOVÝ ZÁVĚR

Z uvedeného je zřejmé, že SFTR vynaložil v roce 1993 celkem 2.916.845 tis. Kč na regulaci trhu vybraných zemědělských a potravinářských výrobků a 6.150 tis. Kč na správní výdaje.

Do rozpočtu na rok 1994 se, v souladu s § 9 odst. 4 zákona ČNR č. 472/1992 Sb., převádí zůstatek finančních prostředků na účtu SFTR pro regulaci trhu ve výši 693.423 tis. Kč a zůstatek na účtu SFTR pro správní výdaje výkonného aparátu ve výši 896 tis. Kč. Oba tyto zůstatky se převádějí na účet regulace tru. Dále se do rozpočtu na rok 1994 převádí zůstatek dotací vyčleněných ve státním rozpočtu ČR pro rok 1993 ve výši 1.425.000 tis. Kč, který byl dočasně ponechán na depozitním účtu státního rozpočtu. Kromě toho se na rok 1994 převádějí zásoby SFTR v hodnotovém vyjádření ve výši 834.427 tis. Kč.

Z celkového hospodaření s finančními prostředky vyplývá, že SFTR postupoval v souladu s rozhodnutími Rady SFTR a v souladu s rozpočtovými pravidly. Vyplývá to i ze stanoviska auditora. SFTR pracoval s vyrovnaným rozpočtem prostředků určených jak pro regulaci trhu tak pro úhradu správních výdajů výkonného aparátu.

Svými operacemi SFTR významně přispěl ke stabilitě trhu základních agrárních produktů, zejména mléka, potravinářské pšenice a jatečného skotu a to jak z hlediska stability nákupních cen tak spotřebitelských cen.

Státní fond životního prostředí ČR

190 00 Praha 9, K Moravině 7

V Praze dne 30. 1. 1994

Úvod do činnosti Státního fondu životního prostředí ČR

Organizace práce a postupy při vyřizování žádostí

Souhrnné zhodnocení hospodaření Fondu

Příjmy Fondu

Výdaje Fondu

Žádosti investorů o finanční podporu předložené Fondu

Analýza zdrojů a výdajů dle jednotlivých regionů

Ekologické přínosy akcí podporovaných Fondem

Půjčky poskytnuté Fondem, finanční kázeň klientů

Záruky poskytnuté Fondem

Finanční vypořádání akcí za rok 1992

Finančně platební kalendáře investorů na rok 1993

Evidence Fondu o poskytování finančních prostředků

Výdaje na Kancelář Fondu

Opatření k rozboru hospodaření Fondu

Přílohy:

tabulka č. 1 Souhrnný přehled zdrojů a výdajů

tabulka č. 2 Pololetní výkaz o Fondu

tabulka č. 3 Příjmy Fondu dle složek a měsíců

tabulka č. 4 Přehled o půjčkách

tabulka č. 5 Příjmy a výdaje dle regionů

tabulka č. 6 Bilance zdrojů a výdajů dle složek

tabulka č. 7 Výdaje Kanceláře Fondu

tabulka č. 8 Přehled o žádostech investorů

tabulka č. 9 Přínosy ekologických opatření

Úvod do činnosti Státního fondu životního prostředí ČR

Státní fond životního prostředí ČR je jedním z nástrojů uskutečňování ekologické politiky státu a byl zřízen zákonem ČNR č. 388 z roku 1991 Sb. jako jeden z finančních zdrojů na podporu ochrany a zlepšování životního prostředí. Působnost Fondu je upravena především Statutem Fondu a Směrnicí MŽP ČR o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR.

Investiční opatření na odstranění zdrojů znečištění a sanací ekologických škod jsou ekonomicky neefektivní a nepřináší potřebné ekonomické efekty. Jsou však celospolečensky velmi potřebné a žádoucí. Proto není tak velká ochota tato opatření ze strany podnikatelských subjektů realizovat.

Nedostatek finančních prostředků v podnikové sféře a municipalitách (to jsou obce a města) je tak výrazný, že nelze v plném rozsahu vyžadovat, aby byla ekologická opatření zajišťována z vlastních zdrojů pokud nechceme, aby došlo ke zmrazení nebo dokonce zastavení investiční činnosti na podporu životního prostředí. Z těchto pohledů je existence Fondu, jako doplňkového zdroje finančního podporování ekologických opatření, racionální a opodstatněná.

Organizace práce a postupy při vyřizování žádostí

Žadatelé o finanční podporu předkládají své žádosti na předepsaných formulářích, které jsou nejdříve posouzeny Kanceláří Fondu podle stanovených priorit a projednány v hodnotící komisi. Návrhy na rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků z Fondu jsou posouzeny v poradním orgánu ministra životního prostředí ČR v Radě Fondu. Takto projednané návrhy jsou předkládány ke konečnému rozhodnutí ministrovi životního prostředí, který je správcem fondu. V případě kladného rozhodnutí ministra o podpoře jednotlivých opatření k ochraně životního prostředí jsou Kanceláří Fondu uzavírány s žadateli smlouvy o poskytnutí finančních prostředků.

Investor, /realizátor opatření/, po skončení opatření překládá vyhodnocení smluvních podmínek resp. technicko-ekonomické vyhodnocení akce za účelem konečného přiznání finanční podpory.

Organizace procesu od podání žádosti o finanční podporu až po technicko-ekonomické vyhodnocení je řešena v příkazu ředitele SFŽP ČR č. 3/1992.

Souhrnné zhodnocení hospodaření Fondu

Souhrnné údaje o hospodaření Fondu za rok 1993

Příjmy Fondu

Příjmy Fondu jsou vytvářeny na bázi úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, odvodů za odběry podzemní vody, poplatků za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, odvodů za odnětí zemědělské půdy a poplatků za ukládání odpadů. Zákon o fondu vymezuje i další možnosti zdrojů např. dotace ze státního rozpočtu, dary apod., tyto zdroje v roce 1993 však nebyly.

Proti rozpočtu na rok 1993, který byl aktualizován v srpnu 1993 a byl vypracován návazně na uzavřené správní řízení o úplatách a poplatcích tj. dle výměrů stanovených znečišťovatelům, došlo k výraznému nenaplnění příjmů ve složce ochrana vody o 206 mil. Kč. Důvody nenaplnění těchto příjmů vyhodnotí orgány státní správy v průběhu I.Q. 1994. V ostatních složkách byly příjmy překročeny, zejména ve složce odpady, vzhledem k tomu, že do rozpočtu nebyly zahrnuty výměry poplatků, které k datu vypracování rozpočtu nenabyly právní moci. Příjmy Fondu celkem byly naplněny na 105,4% tj. překročeny o 5,4%. Rozbor příjmů je uveden v přílohách č. 1-3. Podobně jako v roce 1992 došlo i v roce 1993 k nerovnoměrnosti v tvorbě zdrojů, zejména ve složce ochrana vody a nakládání s odpady. Přehled o rovnoměrnosti tvorby zdrojů doplněný grafem je uveden v příloze č. 3.

Výdaje Fondu

Bilanční výdaje celkem činily 3 375,7 mil. Kč., což představuje čerpání zdrojů na 91%. Bilanční zůstatek ve výši 317,0 mil. Kč se tak přesouvá do zdrojů roku 1994 a byl ponechán jako kapitálová reserva na krytí závazků z poskytnutých záruk. Skutečné finanční výdaje jsou ve výši 2 894,5 mil. Kč. Rozdíl mezi bilančním a finančním čerpáním jsou nezrealizované výdaje z důvodu časového posunu mezi uzavřením rozhodnutí a smlouvy. Souhrnné výdaje Fondu jsou specifikovány v přílohách č. 1 a 2.

Žádosti investorů o finanční podporu předložené Fondu

Požadavky investorů na finanční podporu z Fondu jsou několikrát vyšší než zdroje. K 31. 12. 1993 za svou existenci 2 lez obdržel Fond celkem 1633 žádostí s požadavkem na finanční spoluúčast ve výši 26,5 mld. Kč /to je požadavek na celkovou podporu po celou dobu výstavby/. Z toho bylo kladně vyřízeno celkem 444 žádostí a u 460 žádostí bylo rozhodnuto záporně, zejména z důvodu nízkých přínosů pro životní prostředí nebo z důvodu ekonomické neefektivnosti akce. Ve vyřizování zůstává celkem 729 žádostí.

Posuzování těchto akcí je prováděno ve smyslu Směrnice MŽP ČR pro poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. Souhrnný přehled o požadavcích investorů na finanční spoluúčast dle jednotlivých složek ŽP je uveden v příloze č. 8.

Analýza zdrojů a výdajů dle jednotlivých regionů

Státní fond životního prostředí ČR eviduje veškeré příjmy a výdaje podle jednotlivých složek životního prostředí tj. ochrana vod, ochrana ovzduší, nakládání s odpady a ochrana přírody a půdy a dle jednotlivých regionů v souladu se Směrnicí MŽP ČR nebo přílohami o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR, kde je zakotvena obecná zásada, že 60% zdrojů je směrováno zpět do toho regionu, kde zdroje vznikly.

V roce 1993 byly v oblasti ochrany ovzduší zvýhodněny regiony vyžadující zvláštní ochranu dle vyhlášky MŽP ČR č. 41/1992 Sb. s návratností 70% a u chomutovského regionu minimálně 100% vzniklých zdrojů. Tyto informace jsou součástí rozborů hospodaření Fondu, které jsou předkládány k projednání Radě fondu, ministerstvu životního prostředí ČR, ministerstvu financí ČR a zveřejňovány v tisku.

Přehled o celkových zdrojích a skutečných výdajích v jednotlivých regionech znázorňuje následující přehled.

/V příjmech nejsou zahrnuty ty údaje, které není možné objektivně přičlenit do regionů tj. zůstatek z roku 1992 a tzv. ostatní příjmy a příjmy ve složce ochrana půdy./

Přehled o zdrojích a výdajích v jednotlivých regionech

Uvedený přehled zahrnuje souhrn příjmů a výdajů dle regionů za složky životního prostředí voda, ovzduší a odpady. Příjmy podle jednotlivých regionů jsou předběžné, neboť definitivní rozbor příjmů nám jsou orgány státní správy /ČIŽP a Povodí/ schopni předložit až v závěru 1. Q. 1994.

Přehled o výdajích zahrnuje jen skutečně realizované výdaje. V průběhu roku 1993 bylo ministrem životního prostředí ČR rozhodnuto o dalších finančních podporách, které však k 31. 12. 93 nebyly realizovány z důvodu neuzavřených smluv o půjčkách, resp. zástavních smluv. Tato rozhodnutí jsou součástí bilančních výdajů. Např. u chomutovského regionu představují nerealizovaná rozhodnutí 56 mil. Kč a u ostravského regionu 183 mil. Kč.

Vyšší výdaje oproti příjmům u některých regionů jsou zcela objektivní, např. u královéhradeckého regionu jsou zahrnuty závazky bývalého SFVH na dofinancování staveb v rámci projektu čistoty Labe /např. stavby VCHZ Pardubice, Tiba Dvůr Králové apod./ U brněnského regionu jsou zahrnuty významné, a finančně náročně akce jako Spalovny Brno a Znojmo. U českobudějovického regionu je zahrnuta např. podpora na akce Dobrá Voda.

Bilance zdrojů podle regionů a jednotlivých složek ŽP je uvedena v přílohách č. 6.

Přínosy akcí podporovaných Fondem do životního prostředí

Opatření realizovaná ke zlepšení životního prostředí, podporovaná z finančních prostředků Fondu, lze nejlépe vyhodnotit ukazateli znečištění. Provedený rozbor věnuje nejvíce pozornosti oblasti ochrany čistoty vod a ovzduší, nejen pro jejich význam, ale i pro větší rozsah vynaložených prostředků z fondu.

Celkový přínos opatření k ochraně vod a ovzduší je analyzován v příloze č. 9.

Z uvedené analýzy vyplývá, že se Fond v oblasti ochrany vod a ochrany ovzduší orientuje zejména na podporu středních zdrojů znečištění. Na největší zdroje znečištění vod, ale i ovzduší nemá Fond příslušné zdroje.

Ve složce ochrana přírody a krajiny se realizovaly akce na odstranění škod vzniklých haváriemi.

Půjčky poskytnuté fondem, finanční kázeň klientů

Z celkových výdajů v roce 1993 činily půjčky 836,8 mil. Kč, což je 28,9% z celkových výdajů. Výše půjček dle jednotlivých složek ŽP - ochrana vod 441,4 mil. Kč, ochrana ovzduší 285,7 mil. Kč, ochrana přírody a půdy 20,6 mil. Kč a nakládání s odpady 89,1 mil. Kč. K 30. 9. 1993 byla provedena prověrka splácení půjček jednotlivými investory, kde byla zjištěna finanční nekázeň u 12 investorů /dlužníků/. Všichni byli upozorněni písemně a vyzváni k včasným úhradám splátek půjček a úroků. U dlužníků, u nichž došlo k včasným úhradám splátek půjček a úroků. U dlužníků, u nichž došlo k prodlení splácení, byla provedena penalizace. K 31. 12. 1993 je evidováno 10 subjektů, které nesplatily úroky splatné do konce roku. Podrobný přehled o finanční kázni dlužníků bude vedení SFŽP předložen nejpozději do 28. 2. 1994 s návrhem opatření.

Na půjčky jsou uzavírány smlouvy s investorem jako na dotaci včetně zástavní smlouvy, která musí být zaregistrována na katastrálním úřadě jako břemeno ve prospěch Fondu. Dokud není zástavní smlouva zaregistrována a dokud není předložen výpis z katastrálního úřadu nelze finanční prostředky uvolnit. Pro poskytování půjček byl vypracován metodický pokyn o vyhodnocování úvěrové způsobilosti žadatele o půjčku, který je přílohou příkazu č. 3 /organizační norma SFŽP ČR/. Tento pokyn bude uplatňován počínaje 10. Radou Fondu tj. od roku 1994. Návazně na to byl upraven formulář žádosti o poskytnutí finanční podpory z prostředků Fondu.

K prohloubení a zlepšení činnosti na úseku poskytování podpor bude dále vytvořen specializovaný útvar pro poskytování návratných půjček s cílem maximalizace zabezpečení likvidity.

Záruky poskytnuté Fondem

Jako jedna z forem podpory Fondem jsou záruky. V roce 1993 je vedena jen jedna záruka z roku 1991 na celkovou výši 389 mil. Kč pro společnost s r.o. HBSW Dobrá Voda. Na tuto záruku vede Fond příslušné reservy v bilanci. V roce 1993 činila celková realizace záruky 94,5 mil. Kč.

Finanční vypořádání akcí za rok 1992

Podle metodických pokynů vydaných Fondem bylo vypracováno jednotlivými investory finanční vypořádání za rok 1992. Výsledky tohoto vypořádání byly projednány ve vedení Fondu v květnu a září, kde byly přijaty příslušné závěry. U investorů, kde bylo zjištěno neoprávněné zadržení finančních prostředků poskytnutých Fondem, byla provedena penalizace ve smyslu zákona č. 576/90 Sb.

Metodické pokyny pro finanční vypořádání s Fondem za rok 1993 byly všem investorům zaslány dopisem čj. 853/E/93 ze dne 15. 11. 1993.

Finančně platební kalendáře investorů na rok 1993

Finanční podpora na rok 1993 upravená smlouvou je uvolňována na účet investora v souladu s předloženým finančně platebním kalendářem, který investor předložil v počátku roku 1993. Hodnoty finančně platebního kalendáře jsou vedeny v databázi "Řízení ekonomiky" a tištěny v sestavě "financování akcí podporovaných Fondem v roce 1993". Potřeby investora z hlediska jednotlivých čtvrtletí jsou potom sladěny s finančními možnostmi Fondu. Prostavěnost, resp. náklady na akci, jsou ve finančně platebním kalendáři rozčleněny do jednotlivých čtvrtletí v souladu s uzavřenou smlouvou s dodavatelem. Smlouva s dodavatelem není fondu předkládána, ale je předmětem případné kontroly.

Evidence Fondu o poskytování finančních prostředků

Veškeré žádosti žadatelů o finanční podporu z Fondu jsou řádně evidovány v databázi "Žádost". Podchycení údajů z žádostí je patrně přílohy č. 8. Jednotlivým územním odborům MŽP ČR jsou tyto údaje a přehledy o jednotlivých žádostech pravidelně čtvrtletně posílány. V databázi "Řízení ekonomik" jsou vedeny veškeré finanční vztahy uzavřených smluv. Sestavy financování akcí za rok 1993, vzhledem ke svému rozsahu /44 stran formátu A3/, nejsou přílohou rozboru.

Výdaje na Kancelář Fondu

Celkové výdaje na kancelář Fondu činily v roce 1993 25,9 mil. Kč, čerpání tak představuje 64,8% z ročního rozpočtu. Nedočerpáno zůstává 14,1 mil. Kč.

V jednotlivých položkách rozpočtu došlo k přečerpání investic o 2,66 mil. Kč a DKP o 0,23 mil. z důvodu dovybavení výpočetní technikou a návazně nábytkem pro počítače. Položka nehmotná aktiva obsahuje náklady na programové vybavení. Dále byly mírně překročeny náklady na údržbu a práce spojené s vybudováním zabezpečovacího zařízení budovy Fondu. Na druhé straně nebyly čerpány položky služby nevýrobní povahy, zejména proto, že nebyly čerpány výdaje na posudky a expertizy. Výrazně nedočerpána v předpokládané výši je položka náklady spojené s vybíráním úplat jednotlivých Povodí o 5,7 mil. Kč, neboť nebyla předložena všechna vyúčtování za II. a IV. Q. 1993. Povodí předpokládají zvýšení těchto nákladů v roce 1994 a převodem tohoto vyúčtování do roku 1994 zvýší napětí rozpočtu Fondu roku 1994.

Rozbor nákladů kanceláře Fondu je uveden v příloze č. 7.

Náklady kanceláře fondu byly komplexně čerpány z výnosů, které kancelář fondu zajistila z finančních aktivit, tj. zhodnocením přechodných zůstatků v průběhu roku u komerčních bank.

K 31. 12. 1993 má Kancelář fondu celkem 34 pracovníků, z toho 1 řidič. Z celkového počtu odborných pracovníků je 24 vysokoškoláků. Organizační struktura Fondu člení KF na dva úseky - ekonomický a technický. Ekonomický úsek zahrnuje 3 útvary - útvar rozpočtu, analýz a financování, útvar metodiky, ASŘ a vnitřní finančních podpor, které jsou rozděleny dle složek životního prostředí.

Odměňování pracovníků Kanceláře Fondu je prováděno v souladu s nařízením vlády ČR č. 253/1992 o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy a některých dalších orgánů a obcí.

vypracoval: Ing. Nevyjel

Opatření k rozboru hospodaření Fondu

1. Návazně na provedený rozbor hospodaření Fondu zajistit aktuální Rozpočet na rok 1994 a aktuální bilance zdrojů a výdajů na léta 1994, 1995 a 1996.

2. Při poskytování půjček uplatnit v plném rozsahu přílohu příkazu ředitele č. 3 o vyhodnocování úvěrové způsobilosti žadatelů o půjčku.

3. Vyhodnotit finanční kázeň všech subjektů, kterým byla poskytnuta půjčka. Materiál předložit vedení Fondu včetně návrhů opatření na řešení.

4. Zajistit vyhodnocení finančního vyúčtování investorů za rok 1993 a předložit zprávu vedení Fondu včetně návrhu opatření.

5. Zajistit vyhodnocení finančně platebních kalendářů investorů na rok 1994, sladit potřeby investor s finančními možnostmi Fondu. Tyto FPK potom investorům potvrdit do 28. 2. 1994. O výsledku podat zprávu vedení Fondu.

6. U investorů, kde budou zjištěny nedostatky v užití finančních prostředků a prostavěnosti v průběhu roku 1993 /návazně na zprávu o finančním zúčtování/ provést komplexní prověrku.

7. Na základě přijatého harmonogramu provést závěrečné technicko ekonomické vyhodnocení akcí ukončených před 31. 10. 1991 ve smyslu směrnice.

8. Pokračovat ve finančních aktivitách, které zhodnotí efektivně přechodně zůstatky finančních prostředků na účtu Fondu.