Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

5. Vývoj státní zadluženosti

Výchozí stav státního dluhu České republiky představoval ke dni jejího vzniku 1. 1. 1993 cca 6,7 násobek stavu z konce roku 1992. K původnímu svému dluhu ve výši 24,2 mld Kč převzala totiž Česká republika dvě třetiny vnitřních a zahraničních závazků bývalé československé federace ve výši 78,6 mld Kč a od ČSOB část zahraničních závazků státní povahy (vzniklých na základě politických rozhodnutí předlistopadových vlád) ve výši 49,6 mld plus přímý úvěr ve výši 10,4 mld Kč k pokrytí převýšení (aktivního salda) od ČSOB převzatých zahraničních pohledávek nad závazky.

V průběhu roku 1993 se v souladu se záměry finanční a rozpočtové politiky vlády podařilo stabilizovat střednědobý a dlouhodobý státní dluh České republiky a přechodný dluh ve formě státních pokladničních poukázek (SPP) k pokrytí krátkodobých schodků běžného rozpočtového hospodaření snížit.

Stabilizace střednědobého a dlouhodobého zadlužení státu bylo při mírném růstu zahraničního zadlužení dosaženo snížením vnitřního zadlužení o stejnou částku. Stabilizovaný dluh ČR (vnitřní a zahraniční) představoval ekvivalent 5,5 mld USD (tj. 15 385 Kč, resp. 532 USD v přepočtu na jednoho obyvatele státu) a podílel se 17,2% na hrubém domácím produktu. Ke snížení resp. vynulování přechodného státního dluhu došlo v důsledku toho, že státní rozpočet za rok 1993 skončil přebytkem.

a) Vnitřní státní dluh

Vývoj vnitřního státního dluhu je v roce 1993 charakteristický snižováním přímých závazků státu vůči bankovní soustavě a růstem emisí státních dluhopisů vč. revolvingu státních pokladničních poukázek. Část přímých závazků státu vůči ČNB a ČSOB byla těmito emisemi cíleně transformována do státních cenných papírů zajišťujících levnější financování státního dluhu.

V roce 1993 byly emitovány státní dluhopisy kryjící dlužnou částku přímých závazků státu u bank v rozsahu více než 25 mld Kč. Objem závazků z prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (vč. revolvingových SPP) se tak více než ztrojnásobil a jejich podíl na všech střednědobých a dlouhodobých tuzemských závazcích státu se zvýšil z 13,1% na 42,2%. Z přímých závazků u ČNB se nezměnil pouze stav dluhů převzatých od bývalé federace ve výši 43,4 mld Kč, kde ČNB vyhověla žádosti ministerstva financí o roční odklad splátek. Převzatý závazek vůči Investiční bance za úvěr na KTUK Dolinská stát sice v duchu uzavřených dohod v roce 1993 splácel, ne však z výnosů emitovaných státních dluhopisů.

Závazek vzniklý krytím části schodku státního rozpočtu za rok 1991 přímým bankovním úvěrem byl v roce 1993 v plné výši 9 884 mil. Kč transformován do formy střednědobých státních dluhopisů s dvouletou až čtyřletou dobou splatnosti, které byly emitovány na základě zákona č. 515/92 Sb. Přehled realizovaných emisí uvádí následující tabulka:

Primární prodej první emise byl realizován technikou soukromého umístění pod vedením firmy Credit Swisse First Boston, přičemž celá tato emise byla odkoupena syndikátem bank za cenu odpovídající nominální hodnotě (při pari). Dosažený úrokový výnos lze považovat za relativně úspěšný, neboť emise byla provedena v době měnové odluky, kdy se úrokové sazby na mezibankovním trhu pohybovaly na úrovni 17-19% p.a. Tyto dluhopisy I. emise, dosud jako jediné dluhopisy vydané Českou republikou, mají listinnou podobu.

Další emise střednědobých státních dluhopisů na schodek 1991 byly provedeny standardní formou americké aukce vedené fiskálním agentem (ČNB). Společným rysem druhé a třetí emise byl pokračující nárůst poptávky nad nabídkou a s tím spojený pokles aukčního výnosu do doby splatnosti, což bylo pro MF výhodné. Nižší kuponová sazba i výnosy 3. emise byly ovlivněny zrušením srážkové daně z výnosů státních dluhopisů od 1. 8. 1993.

Dokončení emisního programu bylo pro malý objem provedeno opětovným otevřením 2. emise těchto státních dluhopisů. Dosažené aukční výsledky byly ve srovnání s vlastní druhou emisí lepší, neboť převis poptávky se nadále prohluboval. Výnosy nad pari a z narostlých úroků dosažené při obchodování s těmito a dalšími střednědobými dluhopisy byly koncem roku 1993 převedeny na umořovací účet.

Na krytí schodku státního rozpočtu ČR za rok 1992 ve výši 1,7 mld Kč a převzatého dluhu za rozpočtový schodek federace z roku 1992 ve výši 4,7 mld Kč byly v průběhu 1. čtvrtletí 1993 emitovány státní pokladniční poukázky. Další emise SPP, z jejichž výnosů byl splacen též přímý úvěr státu od ČSOB na aktivní saldo z převzetí zahraničních pohledávek a závazků ve výši 10,4 mld Kč, se uskutečnily koncem června a na počátku července. Všechny tyto emise SPP nabyly podobu emisí revolvingových, tj. splatné emise byly uhrazovány z výnosů emisí následujících. Přehled všech emisí státních pokladničních poukázek realizovaných v roce 1993 je uveden v tabulce č. 2.

V pořadí první tři emise SPP (ze 4. 1., 15. 1. a 25. 1. 1993) kryly jednak schodek státního rozpočtu ČR za rok 1992 (ve výši 1,7 mld Kč), jednak krátkodobé schodky běžného rozpočtového hospodaření vykazované v lednu a na počátku února 1993. Následující emise SPP již byly jen revolvingové až na emise z 15. 10., 12. 11., 10. 12. a 23. 12. 1993, kdy z emitovaných SPP v nominální hodnotě 8 mld Kč bylo 5 mld Kč určeno na revolving a 3 mld Kč převedeno do portfolia MF, z něhož se v prosinci for-mou prodeje a nákupu zajišťovalo krytí přechodných schodků státního rozpočtu. Bližší komentář je v části o zajišťování likvidity státního rozpočtu.

Pokud jde o techniku primárního prodeje emitovaných SPP, je z přehledu zřejmé, že v roce 1993 převažoval americký způsob aukce. Holandská aukce, při níž je stanovena jednotná cena všech SPP na úrovni nejhorší nabízené úrokové sazby pokrývající výši draženého objemu, se uplatnila u čtyř emisí SPP (v časovém rozmezí od 30. 6. do 30. 7. 1993), a to vzhledem k technickým obtížím při vybírání 25%ní srážkové daně z úrokových výnosů SPP. Po 1. 8. 1993, kdy byly zákonem PS č. 196/93 Sb., úrokové výnosy ze státních dluhopisů osvobozeny od daně z příjmů, byl již primární prodej SPP prováděn jen americkou aukci, při níž jsou přijímány cenově nejvýhodnější nabídky až do výše draženého objemu.

U dalších forem státních dluhopisů nedošlo v roce 1993 k výraznějším změnám. V únoru a srpnu byly uhrazeny pololetní kupóny první emise obligací na komplexní bytovou výstavbu v celkové částce 465 mil. Kč, v květnu a listopadu pak pololetní kupóny druhé emise v celkové částce 840 mil. Kč. Úhrnná nominální hodnota dluhopisů na KBV se v březnu o 65 mil. Kč snížila v důsledku zpětného odkupu od dvou slovenských bank.

Státní rehabilitační dluhopisy byly v roce 1993 na území České republiky přiděleny v nominální hodnotě 647,6 mil. Kč. Na účet Investiční banky, a.s Praha bylo ze státních prostředků převedeno 987,5 mil. Kč na úhradu splatných kuponů (jistiny plus úroků) a 19,9 mil. Kč jako odměna za zajišťování činnosti v této oblasti státních cenných papírů. Vzhledem ke zkrácení doby splatnosti rehabilitačních dluhopisů do konce roku 1995 na základě zákona č. 198/93 Sb. byly v roce 1993 vyplaceny tři kupony.

b) Zahraniční státní dluh

Zahraniční státní dluh České republiky od 1. 1. 1993 tvoří

- vládní závazky z přijatých zahraničních půjček na podporu platební bilance, které v roce 1993 vzrostly z 21,7 mld Kč na 21,4 mld Kč.

- zahraniční závazky státní povahy převzaté od ČSOB, které se za rok 1993 snížily z 49,6 mld Kč na 47,3 mld Kč,

- směnky (bezúročné, splatné kdykoliv na požádání) vystavené ke krytí majetkové účasti ČR u IBRD, které se v roce 1993 zvýšily z 460.5 mil. Kč na 724.4 mil. Kč.

Vládní závazky z přijatých zahraničních půjček na podporu platební bilance převzala Česká republika od bývalé československé federace v rámci dělení jejího majetku. V červenci 199 bylo dokončeno čerpání těchto půjček, splácení začne podle příslušných úvěrových smluv až od roku 1997.

Čerpání se týkalo pouze půjčky SAL od IBRD. Na úhradu úroků a jiných nákladů dluhové služby bylo v roce 1993 ze státního rozpočtu (prostřednictvím umořovacího účtu) poukázáno u všech půjček přijatých ze zahraničí formou vládních úvěrů celkem 1 680,3 mil. Kč, z toho u půjčky SAL 519,6 mil. Kč.

Snížení stavu zahraničních závazků převzatých od ČSOB souvisí zejména se splácením zadluženosti ve volných změnách z titulu tzv. centrálního devizového zdroje (CDZ), kde podle zákona ČNR o státním rozpočtu č. 10/93 Sb. byla korunová úhrada splátek jistiny i úroků zajištěna v roce 1993 z prostředků Fondu národního majetku.

Z předpokládané celoroční úhrady splátek jistiny a úroků zadluženosti CDZ ve výši 6,5 mld Kč nebylo realizováno I 038 mil. Kč hlavně vlivem rektifikace jistiny (zhodnocením měn, v nichž byly příslušné závazky čerpány, a to vůči měnám, v nichž jsou vedeny, čímž však současně došlo ke zvýšení korunové protihodnoty závazků) a nižších úhrad úroků následkem všeobecného poklesu úrokových sazeb na zahraničních devizových trzích, neboť úrokové sazby u těchto závazků jsou smluvně spojeny s "plovoucími" tržními sazbami.

*) vládní úvěry přijaté (kompenzace)

Státní fond tržní regulace v zemědělství

Č.j.:818/94

Předkládá:

Ing. Antonín Kalina

ředitel SFTR

OBSAH:

I. Účetní závěrka SFTR za rok 1993:

1. Rozpočet SFTR, jeho změny a čerpání

2. Komentář ke změnám rozpočtu

3. Stav zásob zboží na skladech SFTR k 31. 12. 1993

4. Přehled pohledávek a závazků SFTR k 31. 12. 1993

5. Hodnota majetku SFTR

6. Stanovisko auditora k účetní uzávěrce

II. Regulace trhu za rok 1993:

A. Zařazení výrobků do regulace trhu

B. Základní východiska pro regulaci trhu

1: Úroveň minimálních (garantovaných) cen

2. Úroveň intervenčních cen mlékárenských výrobků

3. Sazby vývozních subvencí

C. Regulace trhu podle jednotlivých komodit

1. Jatečný skot

2. Jatečná prasata

3. Mlékárenské výrobky

4. Potravinářská pšenice ze sklizně 1992

5. Potravinářská pšenice ze sklizně 1993

6. Konzumní brambory

7. Škrob

8. Cukr

III. Čerpání rozpočtu na regulaci trhu

1. Zdroje

2. Použití zdrojů

3. Zůstatek finančních prostředků

IV. Čerpání rozpočtu na správní výdaje výkonného aparátu

V. Celkový závěr

Příloha: Přehled o opatřeních přijatých Radou SFTR v roce 1993 a jejich realizaci.

1. Rozpočet Státního fondu tržní regulace v zemědělství, jeho změny a čerpání za rok 1993 - v tis. Kč

I. Vyčleněno ze Státního rozpočtu České republiky pro Státní fond tržní regulace v zemědělství na rok 1993:

II. Rozpočet Státního fondu tržní regulace v zemědělství

A. Rozpočet finančních prostředků na regulaci trhu:

B. Rozpočet finančních prostředků na činnost výkonného aparátu SFTR:

2. Komentář ke změnám rozpočtu SFTR na rok 1993

V souladu s § 5 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství (dále jen "SFTR") a s článkem 7 odst. 2 písm. f) Statutu SFTR, schváleného usnesením vlády ČR č. 748/1992, projednala a schválila Rada SFTR dne 23. dubna 1993 rozpočet SFTR na rok 1993. Rozpočet byl schválen jako otevřený, neboť je v pravomoci Rady SFTR rozhodnout i v průběhu roku o zařazení některých dalších zemědělských a potravinářských výrobků do regulace trhu. Rovněž je v pravomoci Rady SFTR rozhodovat pro daná časová období v průběhu roku o množství regulovaných výrobků, o úrovni vývozních subvencí, apod. Všechna tato rozhodnutí pak vyžadují úpravu rozpočtu SFTR v průběhu roku.

V závěru I. pololetí 1993 musela Rada SFTR reagovat na opatření Evropského společenství, která vývoz jatečného skotu a prasat zcela zastavila, a na vyhlášení ES karanténních opatření, která vývoz těchto výrobků silně komplikovala. V návaznosti na tato opatření Rada SFTR rozhodla o snížení úkolů SFTR v subvencovaném vývozu živých jatečných prasat, o zvýšení intervenčních nákupů jatečných prasat do zásob SFTR s následným vývozem zmrazeného vepřového masa, o zabezpečení intervenčních nákupů jatečného skotu do zásob SFTR s následným vývozem zmrazeného hovězího masa. Současně Rada SFTR rozhodla o poskytování příspěvku na částečnou úhradu nákfadů souvisejících s karanténou zvířat před jejich vývozem. Všechna uvedená opatření Rady SFTR byla promítnuta do změny rozpočtu SFTR, který byl schválen na zasedání Rady SFTR dne 26. srpna 1993.

Na zářijovém zasedání Rada SFTR rozhodla zabezpečit intervenční nákup s následným prodejem sušeného odtučněného mléka a subvencované vývozy konzumních brarnbor a bramborového škrobu s tím, že se tato rozhodnutí nebudou promítat do změny rozpočtu SFTR Úhrada nákladů spojených s intervenčním nákupem sušeného odtučněného mléka bude provedena z nevyčerpaných prostředků určených na subvencované vývozy mlékárenských výrobků a subvence na vývoz konzumních brambor a bramborového škrobu budou čerpány z položky "rezerva".

V návaznosti na nařízení vlády ČR č. 288/1993 Sb., kterým se mění nařízení vlády ČR č.

253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, odsouhlasilo ministerstvo financí ČR (dopis MF ČR ze dne 13.12.1993 č.j. 195170344/1993) zvýšení mzdových prostředků pro výkonný aparát SFTR při současném snížení ostatních neinvestičních výdajů (položka " výdaje nevýrobní povahy").

3. Stav zásob zboží na skladech

K 31. 12. 1993 měl Státní fond tržní regulace v zemědělství tyto zásoby:

4. Stav závazků a pohledávek

SFTR měl k 31. 12. 1993 závazky vůči svým dodavatelům ve výši 43.705.746,27 Kč. Jde o faktury za intervenční nákupy sušeného odtučněného mléka, dále subvence na vývoz mlékárenských výrobků a platby za dovoz potravinářské pšenice nakoupené v prosinci 1993 a splatné v roce 1994.

SFTR měl k 31. 12. 1993 pohledávky vůči svým odběratelům v této výši:

Penále ve výši 2.498.672,00 Kč, která nebyla uhrazena ve lhůtě splatnosti, jsou vymáhána soudně.

5. Hodnota majetku SFTR:

K 31. 12. 1993 činila hodnota majetku SFTR:

6. Stanovisko auditora k účetní uzávěrce

Z provedeného ověření účetní uzávěrky Státního fondu tržní regulace v zemědělství, sestavené k datu 31. 12. 1993, auditor konstatuje, že účetní uzávěrka, doplněná o sestavenou rozvahu (bilanci) odpovídá postupům účtování a výkaznictví, které jsou stanoveny pro rozpočtové a příspěvkové organizace.

Dílčí zjištění, uvedená ve zprávě auditora, neovlivňují celkový výsledek účetní závěrky, který lze považovat za správný. Auditor navrhuje využít příslušná doporučení, zejména pro sestavování účetních závěrek v dalších účetních obdobích.

Na základě celkového posouzení vedeného účetnictví, postupu sestavení účetní závěrky a jejího výsledku auditor doporučuje Radě fondu účetní závěrku za rok 1993 schválit.

II. Regulace trhu za rok 1993

A. Zařazení výrobků do regulace trhu

Rozhodnutím rady SFTR byly do regulace trhu pro rok 1993 zařazeny hlavní zemědělské a potravinářské komodity a to:

- mléko a mlékárenské výrobky

-jateční býci, jatečné jalovice a hovězí maso

- potravinářská pšenice.

V průběhu roku se projevila potřeba rozšířit regulaci trhu i na některé další komodity. V návaznosti na to byly rozhodnutím Rady SFTR zařazeny do regulace trhu jatečná prasata resp. vepřové maso a jednorázově byl podpořen subvencovaný vývoz cukru, konzumních brambor a bramborového škrobu.

B. Základní východiska pro regulaci trhu

Základními východisky pro čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1993 byly Radou SFTR schválené:

- minimální (garantované) ceny pro regulované výrobky

- intervenční ceny mlékárenských výrobků jako podklad pro stanovení vývozních subvencí u těchto výrobků

- sazby vývozních subvencí pro regulované výrobky.

1. Úroveň minimálních (garantovaných) cen:

Pro jednotlivé výrobky zařazené do regulace trhu byly schváleny následující minimální (garantované) ceny:

2. Úroveň intervenčních cen mlékárenských výrobků:

Pro možnost stanovení vývozních subvencí u jednotlivých mlékárenských výrobků byla Radou SFTR schválena následující úroveň intervenčních cen:

x) = intervenční cena pro stanovení vývozní subvence. Pro intervenční nákupy byla schválena intervenční cena 43.155 Kčlt (t.j. včetně DPH).

3. Sazby vývozních subvencí

Pro subvencované vývozy výrobků zařazených do regulace trhu (mimo mlékárenských výrobků) schválila Rada SFTR následující sazby vývozních subvencí:

Pro subvencované vývozy mlékárenských výrobků zařazených do regulace trhu schválila Rada SFTR následující sazby vývozních subvencí: