Předkládá: | Rada ČTK |
Na základě §
8 odst. 2 zákona ČNR č. 517/ I 992 Sb. předkládá
Rada České tiskové kanceláře
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky výroční zprávu o činnosti
a hospodaření ČTK v roce 1993.
Tvoří ji zpráva
o činnosti Rady ČTK v roce 1993 a dále zpráva
o vývoji a činnosti ČTK v roce 1993, vypracovaná
generálním ředitelem ČTK a schválená
Radou ČTK dne 14.února 1994. Její součástí
je rovněž zpráva o hospodaření
ČTK v roce 1993, kterou Rada ČTK vzala na vědomí
dne 28. března 1994. Tato zpráva je vypracována
ekonomickým ředitelem ČTK a ověřena
výrokem auditora ing. Petra Šrámka z firmy
H Praha, spol. s r.o. Tento
audit považuje Rada ČTK za věrohodný
a opírá se přitom o reference, vyžádané
od klientů této auditorské firmy.
I. Zpráva o činnosti
Rady ČTK v roce 1993
II.Zpráva o vývoji
a činnosti ČTK v roce 1993
1) Úvod
2) Úsek slovního zpravodajství
3) Úsek obrazového zpravodajství
4) Telekomunikační
odbor
5) Obchodní úsek
6) Ekonomický úsek
7) Vedlejší podnikatelská
činnost ČTK
8) Účast ČTK
v akciových společnostech
9) Závěr
III. Zpráva o hospodaření
ČTK v roce 1993
1) Úvod
2) Struktura majetku
3) Personální situace a vývoj mezd
4) Hospodářské
výsledky ČTK v roce 1994
5) Hospodaření jednotlivých
činností
6) Obchodní výsledky
7) Ukazatele finanční
analýzy
8) Závěr
Přílohy:
- Jednací řád
Rady ČTK Statut ČTK
- Organizační struktura
ČTK
- Výrok auditora
- Výkazy
- Tabulky a grafy
Úvod
ČTK vznikla ve stejný
den jako samostatná Československá republika
- 28. října I 918. Od svého zrodu byla institucí
státní, čehož později komunistický
režim zneužíval. Ke změně organizačně
právní formy agentury došlo zákonem
až v r. 1992. Předpokládalo se přitom,
že ČTK bude v relativně krátkém
časovém horizontu (12-24 měsíců)
dále transformována. V tomto smyslu také
vedlo dřívější vedení
agentury určitá
jednání s domácími i zahraničními
partnery. Později však převládl názor,
že ČTK by alespoň v dohledné době
měla zůstat institucí veřejnoprávní.
Od revoluce v r. 1989 nebyla totiž věnována
dostatečná pozornost ekonomickým aspektům,
právní agendě, stavu
smluv ani obchodní strategii. Počátkem r.
1993 se tak ČTK ocitla ve velmi kritické situaci
včetně vysoké zadluženosti. Před
případnou privatizací je proto nutné
nejen znát optimální budoucí podobu
ČTK, ale i maximálně zlepšit její
stav.
Z uvedených důvodů
soudí i Rada ČTK, že dosavadní status
by měl být pro nejbližší dobu zachován.
Ustavení Rady ČTK
Existence, postavení a
působnost Rady ČTK vychází ze zákona
ČNR č. 51711992 Sb., o ČTK ze dne 21. 10.
1992. Členové Rady byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu ČR v únoru a březnu 1993. Jmenovací
dekrety převzali z rukou předsedy Parlamentu Milana
Uhdeho dne 15.4.1993. Tímto dnem se datuje zahájen
činnosti Rady ČTK, kterou vedle zmíněného
zákona v podrobnostech upravuje jednací řád
Rady (viz příloha č.
1).
Členy sedmičlenné
Rady jsou:
PhDr. Milan Buben, vysokoškolský učitel, FFUK
Maria Hůlková, invalidní důchodkyně, členka Konfederace politických vězňů
JUDr. Zdeňka Hůlová, specializace mediální práva
Jiří Ješ, publicista
Josef Vohryzek, překladatel a literární kritik
PhDr. Přemysl Wiesner, důchodce, původní profesí dramaturg
PhDr. Zdeněk Zukal, soukromý
podnikatel v oboru audiovizuální tvorby.
Jelikož jeden z členů
Rady byl v době jejího ustavení mimo republiku,
mohla být provedena volba orgánů Rady až
27. dubna 1993. Předsedou byl zvolen dr. f. Wiesner a první
místopředsedkyní M. Hůlková.
Po rezignaci dr. Wiesnera ze zdravotních důvodů
7. června 1993 byla předsedkyní zvolena JUDr.
Z. Hůlová a vedení Rady doplněno o
druhého místopředsedu, jímž byl
zvolen dr. M. Buben. Dne
15. listopadu byla z funkce první místopředsedkyně
odvolána M. Hůlková a toto místo zůstalo
neobsazena až do volby orgánů Rady na příští
funkční období.
Postavení a působnost
Rady ČTK je srovnatelná s Radou České
televize a Radou Českého rozhlasu - prakticky s
jedinou výjimkou: Rada ČTK rozhoduje nejen o stížnostech
na generálního ředitele, ale i o stížnostech
na činnost ČTK. Není zde tudíž
(s výjimkou orgánů zákonodárných
a justičních) žádná vyšší
či další instance. Další významnou
odlišností je to,
že na rozdíl ad rozhlasu a televize neexistuje u ČTK
přímý výstup (divák, čtenář,
posluchač) spojení je tedy zprostředkováno
ostatními médii.
Situace v ČTK v době
ustavení Rady
V době ustavení
Rady ČTK vrcholil konflikt mezi tehdejším vedením
ČTK a velkým počtem (asi 70) pracovníků,
kteří dali výpověď na protest
proti tomu, že ČTK byla údajně řízena
pasivně a její obchodní strategie byla zanedbána.
Rada, aniž měla čas seznámit se obecně
se strukturou a chodem ČTK, musela naléhavě
řešit stížnosti
zaměstnanců. Tento konflikt ohrožoval činnost
a posláni agentury.
Rada tehdy mapovala aktuální
situaci prostřednictvím rozhovorů s oběma
spornými stranami a jejich ústních i písemných
stížností, jakož i dalších
podkladových materiálů. Rada jednala i se
zástupcem odborové organizace a uspořádala
společné jednání obou sporných
stran. K dispozici měla též externí
znalecký posudek zaměřený na obchodní
činnost ČTK. Výsledkem bylo nejprve prohlášení
směřující ke zklidnění
situace a informující zaměstnance
o dalším postupu Rady.
Kromě konfliktu mezi tehdejším
vedením a velkým počtem zaměstnanců
působilo negativně také to, že Unie
vydavatelů denního tisku projevovala snahu za pomoci
zahraničních investorů vybudovat novou tiskovou
agenturu, jejíž konkurence by mohla existenci ČTK
vážně ohrozit. Rada dospěla k názoru,
že se v natolik akutní situaci nemůže
důsledně zabývat původními
příčinami konfliktu, ani zjišťovat
do detailu příčiny a podněty, které
vedly zaměstnance k ultimativním postojům.
Nicméně Rada shledala
stížnosti na obchodní politiku a na některé
postupy prozatímního ředitele za oprávněné,
a proto vydala Doporučení Rady prozatímnímu
řediteli, dále Stanovisko vedení Rady k reakci
T. Kopřivy a poté Otevřený dopis Rady
prozatímnímu řediteli. Ten v podstatě
odmítl doporučení Rady akceptovat a učinil
naopak některé jiné kroky, dále stupňující
napětí.
Výběrové
řízení na funkci generálního
ředitele
V popsané situaci Rada
v nejkratší možné době, tj. 26.
dubna 1993, vypsala výběrové řízená
na funkci generálního ředitele s uzávěrkou
do 21. května 1993. V termínu se přihlásilo
16 uchazečů, ke vstupním psychotestům
(prováděným specializovanou firmou) se dostavilo
11 a k individuálním pohovorům 12 uchazečů,
včetně prozatímního ředitele
T.Kopřivy.
Tuto činnost Rady zkomplikoval
incident ze dne 24. května, kdy byla tehdejšímu
předsedovi Rady dr. Wiesnerovi ukradena taška s důvěrnými
písemnostmi, obsahující také podklady
k výběrovému řízení
na generálního ředitele. Zloději prodali
materiály deníku Blesk, který je
pak zčásti publikoval. To mj. vedlo k tomu, že
se ing. Kopřiva pokusil výběrové řízení
zpochybnit. V napětí, které odcizením
materiálů nastalo, byla proti dr. Wiesnerovi vyslovena
některá podezření, která nebyla
prokázána.
Výběrové
řízení nebylo přerušeno a Rada
pak tajným hlasováním zvolila (poměrem
hlasů 5:2) dne 7.června 1993 generálním
ředitelem ČTK JUDr. Milana Stibrala. Tento krok
spolu s předchozím apelem Rady na zaměstnance
přispěl ke zklidnění a posléze
ke stabilizaci situace v ČTK, Popsanými kroky
byla průběžně realizována působnost
Rady ČTK podle 8 odst. 1, písm. a), b), e) a f)
zákona o ČTK.
Další činnost
Rady
Dohled nad využitím
účelových dotací
Mezi úkoly Rady patři
také dohled nad využitím účelových
dotací, které ČTK může dle §
10 odst. 2 zákona ČNR č. 517/1992 Sb. dostat
ze státního rozpočtu. Taková dotace
byla pro rok 1993 přiznána ve výši 29,3
milionu Kč, a to na zahraniční zpravodajství.
Tato částka má přísné
účelové užití, je uvolňována
v kvartálních splátkách a její
čerpání se eviduje
v samostatném účetnictví. Z tohoto
zdroje je financována především činnost
zahraničních odboček ČTK (viz Zpráva
o vývoji a činnosti ČTK). Předběžná
čísla za rok 1993 naznačují, že
částka bude překročena a pro zahraniční
zpravodajství jako celek není postačující.
Kromě toho žádal prozatímní ředitel
T. Kopřiva Ministerstvo financí ČR o dotaci
ve výši 33,5 milionu Kč na technický
rozvoj. Tento požadavek, který Rada doporučila,
nový generální ředitel později
snížil na cca 12 milionů Kč s určením
pro naléhavou modernizaci
obrazového vysílání. Teprve v závěru
roku byla ČTK přiznána dotace jednoho milionu
korun.
Kontrola vedlejší
podnikatelské činnosti ČTK
Rada se zabývala vedlejší
podnikatelskou činností ČTK, o níž
byla pravidelně informována. Jedná se zejména
o vydávání časopisů (Parabola,
Moderní řízení, 100+1 zahraniční
zajímavost), Pressfoto a o účast v akciových
společnostech (Economia, ČTK Repro). Vzhledem k
proměně trhu je vlastní vydavatelská
činnost převážně ztrátová,
bylo proto doporučeno ji maximálně omezit,
případně vůbec zrušit.
Rada se rovněž opakovaně
zabývala odprodejem a pronájmem nemovitostí
ČTK. Jednotlivé návrhy generálního
ředitele shledala účelnými a dala
k nim souhlas, jak jí to podle jednacího řádu
přísluší.
Schvalování rozpočtu
Zákon ukládá
Radě schvalovat rozpočet vlastní i rozpočet
ČTK jako celku, jakož i závěrečný
účet ČTK. S ohledem na to, že Rada byla
ustavena až v dubnu a nový generální
ředitel nastoupil do funkce v červnu roku 1993,
mohla být v loňském roce tato působnost
naplněna jen zčásti. Rada se tedy zabývala
jen svým rozpočtem, který je součástí
rozpočtu ČTK. Schválená částka
479.000,- Kč nebyla přitom zcela vyčerpána
a její zbytek se převedl do roku 1994. Rozpočet
na tento rok činí 800.000,-. Kč.
Rozpočet ČTK na
rok 1994 schválila Rada na svém zasedání
dne 14.2.1994 a závěrečný účet
za rok l 993 dne 5.5.1994.
Rada nepokládá za
optimální financování své činnosti
a odměn za výkon funkce z rozpočtu instituce,
na níž má být nezávislá
a nad níž ze zákona vykonává
určité kontrolní funkce.
Schvalování Statutu
ČTK
Zákon ukládá
Radě ČTK i schvalování Statutu ČTK.
Vzhledem k nástupu nového generálního
ředitele až v červnu 1993 a následné
reorganizaci ČTK byl Statut ČTK schválen
dne 27. ledna 1994 (viz příl. č. 2). Kromě
základní organizační normy (Statutu)
se připravuje a na něj navazující
nový organizační řád, spojený
se zrušením některých zastaralých
vnitropodnikových předpisů. Vypracováno
je rovněž nové znění pracovní
smlouvy a uvažuje se i o etickém kodexu zaměstnance
ČTK.
Rozhodování o stížnostech
Další působností
Rady je rozhodování o stížnostech na
ředitele a na činnost ČTK. Jde o stížnosti
interní a externí. S množstvím stížností
interních se Rada setkala zejména v počátcích
své práce, kdy se týkaly především
postupů prozatímního ředitele. Ve
vztahu k osobě generálního ředitele
pak Rada ČTK řešila pouze dvě stížnosti,
a to od téhož pracovníka. Obě se týkaly
personální politiky a jejich řešení
bylo proto v pravomoci generálního ředitele.
V prvním případě nebyl navíc
dotyčný stěžovatel
(V. Nečas) svá tvrzená schopen věrohodně
doložit, přesto Rada generálního ředitele
na některé její aspekty písemně
upozornila. V druhé stížnosti Rada plně
akceptovala vysvětlení generálního
ředitele.
Externí stížnost
na činnost ČTK byla prakticky jen jediná,
což lze při obrovské šíři
produkce agentury považovat za úspěch. Šlo
o stížnost prozatímního ředitele
BIS Stanislava Devátého. Rada se odmítla
vyjádřit k tomu bodu stížnosti, který
spadal do období před jejím vznikem, a v
dalších bodech nezjistila
porušení zákona ani žádnou profesionální
chybu ze strany ČTK. Při osobním rozhovoru
s ředitelem Devátým na schůzi Rady
se stěžovatel vyjádřil, že tuto
záležitost považuje za uzavřenou.
Kromě stížností
řešených Radou se v praxi samozřejmě
občas objevují stížnosti a upozornění
odběratelů servisu. Ty lze však chápat
jako součást provozu a řeší je
běžně zpravidla nižší vedoucí
pracovníci ČTK.
Průběžná
problematika
Postoj k produkci ČTK
Možnosti ověření
kvality produkce ČTK zejména z vnějších
zdrojů jsou limitované jednak samotným charakterem
ČTK jako specifického sdělovacího
prostředku, jednak nedostatkem nezávislých
externích odborníků či pracovišť.
Svou roli tu hraje i finanční náročnost
takových expertiz. Rada se přiklání
k názoru, že prioritou je finanční
zajištění technického rozvoje ČTK,
který je nezbytný pro udržení kroku
se zahraničními agenturami. Finančních
prostředků je třeba i k zastavení
odlivu kvalifikovaných pracovníků ze vyššími
platy do jiných sdělovacích prostředků.
I když lze konstatovat
růst kvantity zpravodajství a jeho diverzifikace,
kvalitu je nutno neustále zvyšovat. Ta je poznamenána
odchodem zkušených a příchodem mladých
a nezkušených pracovníků.
Kontakt Rady ČTK s odběrateli
Rada uvažuje v tomto roce
o provedení ankety mezi odběrateli servisu ČTK.
V praxi se však zpravidla vrací jen nepatrné
procento anketních lístků. Vypovídací
hodnota by navíc mohla být snížena tím
druhem respondentů, v jejichž odpovědích
by se mohlo negativně promítnout průměrně
dvacetiprocentní zvýšeni odběratelských
cen, uskutečněné od 1. ledna 1994. Jednání
s odběrateli Rada sleduje se zvýšenou pozorností
a některých se v roce 1993 i přímo
zúčastnila. Snaží se rovněž
získat přehled o současné a budoucí
konkurenci, tyto informace jsou však těžko dostupné
a ověřitelné.
Postavení ČTK mezi
jinými agenturami
Postupně jsou shromažďovány
materiály o formě a fungování zahraničních
agentur. Zde již nejde jen o poznatky o konkurenci, ale a
vodítko pro úvahy o nejvhodnější
budoucí formě ČTK. Rada ČTK na základě
současných poznatků zastává
názor, že vzhledem k možnostem malého
národního trhu je ekonomicky reálná
existence pouze jedné velké české
tiskové kanceláře se všeobecným
záběrem. Tou by měla být ČTK.
Vedle ní samozřejmě mohou a budou působit
jak zahraniční, tak
menší domácí specializované agentury.
Jak již bylo řečeno úvodem, za nejvhodnější
pro nejbližší období pokládá
Rada současný veřejnoprávní
status. Není totiž jasné, zda by se ČTK
měla stát družstvem či akciovou společností.
Nejasná je i otázka eventuální
účasti státu a jednotlivých odběratelů.
Je rovněž třeba dokončit reorganizaci,
směřující k vyšší
efektivitě a prosperitě.
Spolupráce s parlamentní
komisí pro sdělovací prostředky
Rada ČTK byla s parlamentní
komisí pra sdělovací prostředky ve
stálém a kooperativním styku. Pra její
potřeby vypracovala připomínky k platnému
zákonu o ČTK a k zákonu tiskovému.
Využila přitom své zkušenosti, které
se snažila rozšířit i účastí
na mezinárodní konferenci Univerzity komunikace
v listopadu 1993. Poslanecká kose pro
sdělovací prostředky se také s Radou
ČTK shoduje v názoru na zachování
stávající podoby ČTK a tudíž
nepovažuje za vhodné, aby v nejbližší
době došlo k privatizaci ČTK ze zákona.
Ať již bude tato otázka
vyřešena jakkoliv, je třeba důrazně
upozornit na výjimečnost archivů ČTK,
které jsou svým obsahem zřejmě zcela
unikátní, a proto by jejich budoucí existence
a vlastnictví či správa měla být
při případné transformaci ČTK
zvláště ošetřena.
Závěr
Svým charakterem je Rada
na pomezí mezi správní, dozorčí
a programovou radou, obvyklou u veřejnoprávních
médií v zahraničí. Rozhodujícím
faktorem pro veškerou činnost Rady (aby nebyla jen
povrchní a formální) je nalezení modu
vivendi nejen uvnitř sebe samé jako orgánu
kolektivního s kolegiálním rozhodováním,
ale i ve vztahu k agentuře.
na níž je značně závislá.
To ovšem neznamená, že by přejímala
slepě její postoje, názory, stanoviska a
argumenty. Rada byla zvolena v zájmu laické veřejnosti,
musí však sama získávat kompetentnost,
aby nezůstala na laické úrovni. Se zvyšováním
vlastní kvalifikace se bude její závislost
na agentuře snižovat. Jde nejen o šíří,
ale i o hloubku onoho záběru, ovšem tak, aby
činnost Rady ani nesuplovala ani neomezovala činnosti
generálního ředitele a operativy. Nesmí
nastat situace "Rada místo
ředitele" ani "Rada - orgán ředitele".
Rada je samozřejmě vnímána jako orgán
dosazený shora, což je záležitost velmi
citlivá, vezmeme-li v úvahu špatné zkušenosti
a tudíž oprávněné obavy z jakékoliv
možnosti cenzury ve sdělovacích prostředcích.
Vyplývá z toho
závazek pro další činnost Rady: správně
vyvážit potřebnou míru kritičnosti
a spoluodpovědnosti.
1) Úvod
Česká tisková
kancelář prošla v roce 1993 řadou změn,
které přispěly ke zvýšení
efektivity práce i ke zkvalitnění služeb
agentury.
Díky úsporným
organizačním opatřením se snížil
počet zaměstnanců ze 632 na 510. Hlavní
organizační změny zaznamenaly administrativní
a tzv. obslužné složky agentury. Zrušeny
byly některé funkce, resp. útvary, jejichž
činnost bylo možno přenést na jiná
pracoviště. Jde např. o funkci náměstka
generálního ředitele a jeho sekretariátu
a odbor obrany. V průběhu roku z agentury odešlo
274 pracovníků, nových nastoupilo 157. Ačkoliv
mzdy v roce 1993 vzrostly v průměru o 30 %, stále
zůstávají značně pod úrovní
mnoha jiných sdělovacích prostředků.
To je pak jednou z příčin velké fluktuace
pracovníků.
ČTK hradí svou činnost
z vlastních zdrojů. Není tedy napojena na
státní rozpočet, s výjimkou zahraničního
zpravodajství, kde byly v roce 1993 náklady zčásti
kryty státní dotací. Dotace tak umožňuje
agentuře plnit její poslání i v oblasti,
kterou zatím není schopna bilancovat z vlastních
prostředků. Proto agentura může získávat
ze zahraničí zejména zprávy o aktivitách
České republiky. Významné
jsou však rovněž informace o politickém
a hospodářském dění v zemích,
které Českou republiku zvláště
zajímají.
V roce 1993 se značně
zvýšil objem produkce redakcí při současném
snížení počtu pracovníků.
Výrazná změna nastala v obchodní činnosti
agentury poté, co byl ve druhé polovině roku
vybudován prakticky úplně nový obchodní
úsek. V technické oblasti došlo k dalšímu
vývojovému skoku - do provozu byla uvedena nová
databanka. V budově ČTK v Opletalově ulici
v Praze pokračovaly rekonstrukční práce.
Do nově upravených
sálů se přestěhovaly redakce sportovní,
bulletinová a exportní.
V roce 1993 byl dokončen
administrativní převod nemovitostí, související
s vypořádáním majetkových a
jiných práv mezi Československou tiskovou
kanceláří (ČSTK), Českou tiskovou
kanceláří (ČTK) a Tlačovou
kanceláriou Slovenskej republiky (TK SR). Majetkové
a jiné právní poměry majetkové
povahy mezi ČSTK a TK SR byly vypořádány
delimitačním protokolem ze dne 26.6.1992 včetně
dodatků. ČTK nabyla majetek na základě
Protokolu o vypořádání
majetkových a jiných práv mezi ČSTK
a ČTK ze dne 20. listopadu 1992. Jednotlivé organizační
složky ČTK a jejich práce jsou popsány
níže.
2) Úsek slovního zpravodajství (ÚSZ)
ÚSZ je největší
organizační jednotkou ČTK. Sdružuje
sedm redakcí - domácí, zahraniční,
sportovní, ekonomickou, exportní, bulletinovou a
dokumentační. Celkem zde pracuje přes 200
lidí. ÚSZ je po obchodním úseku druhé
středisko, kterého se nejvíce dotkla krize
v ČTK. V roce 1993 z něho odešlo 96 lidí
a bylo přijato 6. Přes tyto
dramatické změny nezaznamenalo zpravodajství
přílišný výkyv v kvalitě
ani v kvantitě. Proti roku 1992 produkce zpravodajských
redakcí vzrostla ze 118.212 na 159.640 zpráv, tj.
o 35%.:
ÚSZ celkem | ||
domácí redakce | ||
zahraniční redakce | ||
Slovensko | ||
sportovní redakce | ||
ekonomická redakce | ||
exportní redakce | ||
všeobecný servis | ||
ekonomický servis | ||
ostatní |
Byly zavedeny nové služby,
např. ekonomické informační soubory,
neekonomické báze a bulletiny, rozšířila
se produkce grafu atd. Po rozdělení ČSFR
se ČTK nedohodla se slovenskou agenturou TA SR o výměně
zpravodajství, a přesto zajistila zpravodajství
ze SR pro české
klienty jak ve sdělovacích prostředcích,
tak ve státní správě a v hospodářské
sféře. Nezaujaté zpravodajství ze
SR požadují od ČTK také zahraniční
tiskové agentury, sdělovací prostředky,
včetně slovenských, a hospodářské
subjekty.
a) Operativní centrum (OC)
Pracují v něm ve
směnném provozu dva řídící
redaktoři. OC koordinuje operativní činnost
redakcí ÚSZ. V případě větších
zpravodajských akcí přebírá
řízení, mění strukturu servisu,
iniciuje výrobu nových produktů, vytváří
a mění agenturní normy a řídí
grafické pracoviště.
b) Zahraniční
redakce (ZR)
Zahraniční redakce
přináší informace z celého světa
nepřetržitě 24 hodin denně. V ZR v Praze
pracuje 21 lidí. Ke zpravodajství využívá
světové agentury Reuters, AFP, AP, DPA a další,
jakož i vlastní zpravodajskou síť, kterou
na konci roku 1993 tvořilo celkem 24 zpravodajů.
Odbočky ČTK jsou ve dvanácti evropských
zemích, včetně Slovenska, a ve Spojených
státech. Zahraniční zpravodajové se
na cetkovém množství zpráv podílejí
více než třetinou. Servis ČTK obohacují
především tím, že jejich zpravodajství
je původní a přihlíží
k zájmům českých odběratelů.
Ve snaze o větší úspornost a snížení
nákladů se v ZR loni snížil počet
pracovníků o čtvrtinu. Větším
pracovním nasazením se nicméně podařilo
dosáhnout toho,
že toto omezení se na zpravodajství neprojevilo
a odběratelům bylo možné ze zahraničí
poskytnout kompletní a kvalitní servis. V rámci
úsporných opatření byly v roce 1993
zrušeny odbočky v Havaně, Bukurešti a
Sofii. Se zrušením odboček souvisí i
potřeba častějších
zpravodajských výjezdů do zahraničí.
Jde zejména o velké konference, přímá
jednání věnovaná problematice Evropské
unie nebo summity různých institucí, které
se dotýkají zájmů ČR. Do své
kompetence naopak zahraniční redakce převzala
zpravodajství ze
Slovenska, kde došlo koncem roku 1993 k radikální
personální obměně odbočky a
ke změně struktury zpravodajství. Důraz
je nyní položen na ekonomické zpravodajství,
které zpracovávají redaktoři v Bratislavě,
Prievidzi a Košicích. Všeobecné zpravodajství
ze Slovenska je strukturována tak, aby uspokojilo české
odběratele servisu ČTK, podávalo zahraničním
odběratelům servisu ČTK soustavný
a ucelený obraz o všech významnějších
událostech a bylo vhodným a exkluzivním doplňkovým
zdrojem pro slovenské odběratele.
Pro ně byl zřízen speciální
servis, do něhož jsou umísťovány
vesměs vlastní zprávy ČTK spíše
lokálního charakteru nebo jen dokreslující
určitou událost. Ostatní zprávy, kromě
ryze ekonomických, vydává ČTK běžným
zahraničním servisem. Stěžejními
odběrateli servisu
ČTK na Slovensku jsou velké sdělovací
prostředky (televize, rozhlas, Pravda, Sme, Profit, Šport),
pro něž je ČTK základním zdrojem
informací za situace, kdy TA SR není schopna poskytovat
kompletní zpravodajství. Zájem je zejména
o zahraniční a sportovní
zprávy, hojně se však užívají
vlastní zprávy ČTK ze Slovenska, kde ČTK
jde často za rámec zpravodajství TA SR Vzhledem
k tomu, že Slovensko je mimo ČR jediným regionem,
kde ČTK může bez jazykové bariéry
obchodně působit, usiluje o rozšíření
okruhu odběratelů
nejen ve sdělovacích prostředcích,
ale zejména ve finanční a podnikové
sféře, kde nabízí ekonomický
servis.
ČTK získala v roce
1993 dotaci ze státního rozpočtu ve výši
29,3 milionu Kč na zahraniční zpravodajství.
Agentura se snaží o maximální úspornost,
např. stěhováním odboček do
levnějších prostor. Nicméně náklady
na provoz stále rostou. ČTK proto byla nucena za-ušit
v roce 1993 další tři odbočky. Souvisí
to rovněž s růstem krátkodobých
cest do zahraničí (doprovázení státních
představitelů apod.).
Ze státní dotace je placen provoz zahraničních
odboček a krátkodobé výjezdy zpravodajů.
Ostatní náklady související se zahraničním
zpravodajstvím hradila ČTK v roce 1993 ze svých
zdrojů.
c) Domácí redakce (DR)
V pražském ústředí
domácí redakce pracuje 32 reportérů
a redaktorů, kteří zpracovávají
veškeré důležité informace o dění
v České republice. Významným zdrojem
domácího servisu agentury jsou i telefonicky nebo
telefaxem dodané texty mluvčích důležitých
státních úřadů, politických
stran a jiných organizací,
které agentura po redakčním zpracování
zařazuje do servisu.
Důležitým zdrojem
zpravodajství z domova je i produkce oblastních
redakcí ČTK umístěných ve 13
městech Čech a Moravy. Pracuje v nich 22 redaktorů,
které využívá nejen domácí,
ale i ekonomická a sportovní redakce. Díky
napojení všech regionálních redakcí
na centrální redakční systém
jsou všechna oblastní pracoviště ČTK
v neustálém operativním spojení s
pražským ústředím. ČTK
rovněž využívá služeb několika
externích dopisovatelů, aby zajistila zpravodajství
i z odlehlejších oblasti státu.
V domácím servisu
vydává ČTK denně 80 až 140 zpráv.
Jeho součástí jsou i pravidelné plány
aktuálního zpravodajství a denní přehledy
očekávaných politických, všeobecně
ekonomických, kulturních, církevních
a společenských událostí. Každý
den vydává až několik desítek
oznámení a pozvánek, jimiž nejrůznější
klienti upozorňují novináře i veřejnost
na události, které připravují. Často
je tak agentura jediným kanálem. jímž
tyto informace přicházejí k adresátům.
Část domácího servisu tvoří
také přehledy českého tisku, které
jsou k dispozici již během noci, tedy ještě
dříve, než jsou noviny v prodeji. ČTK
monitoruje také hlavní zpravodajské relace
televizních a rozhlasových stanic v ČR.
Soubor domácího zpravodajství
získávají zákazníci buď
jako celek včetně přehledů, plánů,
souhrnů a informací o počasí, nebo
jednotlivé jeho části zvlášť
v samostatných souborech (jako např. FORUM, který
poskytuje přehled o dění v parlamentu a ve
vládě). DR vydává některé
materiály, jako
komuniké vlády, významné projevy prezidenta
nebo premiéra, návrhy důležitých
a diskutovaných zákonů, zásadní
stanoviska osobností apod., v nezkráceném
znění jako dokumenty.
Každé čtyři
hodiny vydává ČTK přehledné
souhrny nejdůležitějších informací
z domova. Tato produkce, stejně jako obdobné souhrny
zpravodajství ze zahraničí a ze sportu, tvoří
samostatnou databázi v databance ČTK. Využívají
ji zejména regionální rozhlasové stanice.
DR také provozuje Veřejnou
informační službu, v jejímž rámci
poskytuje za úplatu svoji telekomunikační
síť těm, kteří chtějí
dopravit sdělovacím prostředkům různá
prohlášení a další informace, které
se svým charakterem nehodí do zpravodajského
servisu ČTK.
d) Sportovní redakce (SR)
Ve sportovní redakci pracuje v Praze 9
lidí, kteří spolupracují se 150 externími
dopisovateli. Pro své odběratele zpracovává
zpravodajství z domova a ze zahraničí. Z
domova se soustřeďuje především
na vrcholové soutěže celostátního
charakteru, mezinárodní a mezistátní
turnaje na území ČR a na působení
organizací, které řídí sportovní
činnost v České republice. Nevyhýbá
se však ani událostem místního charakteru,
pokud jsou zpravodajsky zajímavé. Ze zahraničí
přináší sportovní redakce rovněž
zpravodajství z vrcholových soutěži,
přičemž se zvláště zaměřuje
na účast českých reprezentantů,
pro klienty na Slovensku zaznamenává v rámci
možností i umístěni sportovců
SR. Jako zdroj používá sportovní redakce
agentury Reuters, AP, AFP, DPA, APA, německou specializovanou
sportovní agenturu SID a v případě
potřeby ITAR-TASS.
Kromě toho sportovní redakce udržuje solidní
kontakty s řadou národních agentur (švédská
TT, finská STT, švýcarská SI), s nimiž
si buď pravidelně vyměňuje zpravodajství,
které není z běžných zdrojů
dostupné (výsledky hokejových lig), nebo
od nich žádá v případě
startu českých sportovců speciální
informace pro české odběratele. Totéž
pro sportovní redakci dělají zahraniční
zpravodajové ČTK. Informace o řadě
startů českých sportovců v zahraničí
získává redakce prostřednictvím
telefonátů od vedoucích
výprav či trenérů, nejvýznamnější
události kryje vysíláním svých
redaktorů. Odběrateli sportovního servisu
jsou sdělovací prostředky. Prvním
odběratelem mimo tuto sféru se stal Český
olympijský výbor. Sportovní redakce vytváří
rovněž specializovaný
servis očekávaných událostí
(databáze Obzor) a výsledků (Terno) pro šest
sázkových kanceláří. V roce
1993 byl ve sportovní redakci zaveden kompletní
tabulkový servis a rozšířen počet
sledovaných soutěží o fotbalové
divize.Vznikly základy databanky s historickými
přehledy sportovních výsledků z vrcholových
světových a domácích soutěží,
jejíž dobudování je však dlouhodobou
záležitostí.
e) Ekonomická redakce (ER)
V ekonomické redakci v
Praze pracuje 25 lidí. Produktem ER je zejména ČETKOM,
speciální ekonomické zpravodajství
ČTK, které je určeno především
hospodářské sféře všem,
kteří pro odpovědné rozhodování
potřebují aktuální ekonomické
informace z domova i ze zahraničí. ER zpracovává
makroekonomické informace z České republiky
a ze světa, podnikové informace
o aktivitě jednotlivých firem doma i v cizině,
finanční a bankovní zprávy, burzovní
zpravodajství, informace o surovinách, upozornění
na možnosti spolupráce se zahraničními
firmami, informace o připravovaných veletrzích,
kontraktačních výstavách, seminářích,
prodejních akcích a přehled ekonomického
tisku. V souboru ČETKOM jsou nejčerstvější
burzovní kotace kovů, energetických surovin,
zemědělských plodin a produktů, textilních
surovin a řady jiných položek. Tyto zprávy
pocházejí z největších komoditních
burz světa a odběratel jedná k dispozici
prakticky okamžitě. Obsahem souboru jsou i informace
o vývoji na devizových trzích a na domácích
a zahraničních burzách cenných papíru.
V roce 1993 se rozsah zpravodajství
ve srovnání s předchozím rokem více
než zdvojnásobil. Bylo zavedeno devět ekonomických
databází a nových týdenních
bulletinů, do nichž je zpravodajství tematicky
členěno:
DATA (souhrnné ekonomické informace o zemích a regionech)
FINANCE (banky, burzy, ceny)
PRŮMYSL 1 (hutnictví, strojírenství, energetika)
PRŮMYSL 2 (chemie, stavebnictví, lehký průmysl)
TRANSPORT (doprava, spoje, telekomunikace)
SUROVINY (plodiny, kovy, ropa)
AGRO (zemědělství, potravinářství, výživa)
PRIVATIZACE (transformace, podnikání, kapitál)
MERKUR (obchod, služby, turistika).
V roce 1993 bylo zahájeno
vysílán ekonomického servisu prostřednictvím
satelitu. Bylo podstatně omezeno zastaralé a pro
zákazníky ČTK nevyhovující
faxové vysílání. Zákazníci
byli převedeni na nové druhy služeb. Získán
byl nový, lepší zdroj informací ze světa,
nový satelitní servis agentury Reuters. Síť
oblastních odboček ČTK byla doplněna
o ekonomické zpravodaje.Je připravována další
nová databáze firem. Jako součást
ekonomického servisu bylo zavedeno burzovní zpravodajství,
zahrnující informace ze šesti
nově vzniklých burz v Praze, Brně a Bratislavě.
V současné době jedná ÚSZ s
burzami o uzavření oboustranných smluv o
dodávání informací. Podstatně
vzrostl počet odběrateli z řad sdělovacích
prostředků i konečných uživatelů.
Redakce má potíže se získáváním
informací z některých ústředních
orgánů, které nemají tiskový
odbor.