f) Bulletinová redakce (BR)
Bulletinová redakce, která
má 10 redaktorů, zpracovává již
hotovou produkci ČTK do elektronických databází,
pravidelných tištěných bulletinů
a speciálních bulletinů (využívá
při tom zpravodajství domácí, zahraniční,
ekonomické, sportovní a dokumentační
redakce). Kromě toho vytváří BR vlastní
produkty (překlady ze zahraničních periodik
a světových agentur), určené výhradně
pro tištěné bulletiny a elektronické
databáze, nově pak pro článkovou službu.
V roce 1993 byly vytvořeny
nové databáze a začaly vycházet nové
pravidelné tištěné bulletiny:
Databáze:
MONITOR I (bohemika a slovenika ze zahraničí)
MONITOR II (komentáře světového tisku)
ARES (obchod se zbraněmi, konverze)
ATD...(zajímavosti, skandály, kuriozity)
POSEL (církve a náboženství doma i ve světě)
ODBORY (odborová a sociální problematika doma i ve světě)
TECHNIKA (svět vědy a techniky)
EKOLOGIE (ekologická problematika doma i ve světě)
KULTURA (informace z kultury doma i ve světě)
GERMAN (zprávy z ČR
a SR v němčině).
Bulletiny:
BOHEMIKA-SLOVENIKA (6x týdně)
ZAHRANIČNÍ AKTUALITY (6x týdně, výběr zpráv ze světa)
SVĚTOVÝ TISK (6x týdně)
ARES (1 x týdně)
ATD (1 x týdně)
POSEL (1 x týdně)
ODBORY (1 x týdně)
TECHNICKÁ (2 x měsíčně)
WIRTSCHAFT UND POLITIK (1 x týdně,
v němčině)
BR zpracovává denní
DIPLOMATICKÝ BULLETIN (výběr nejdůležitějších
zpráv z domácí politiky, hospodářství,
kultury, sportu a zahraničí), určený
pro vnitřní potřeby Ministerstva zahraničních
věcí ČR včetně českých
zastupitelských úřadů. Pro stejné
ministerstvo vytváří speciální
bulletiny v češtině a v angličtině
(zhruba 15 kusů ročně). Na konci roku 1993
zahájila v BR činnost tzv. článková
služba, která nabízí exkluzivní
články určené především
sdělovacím prostředkům (původní
materiály redaktorů a zpravodajů ČTK,
překlad zajímavých článků
a komentářů ze světového tisku
a materiálů zahraničních agentur,
backgroundy, profily apod.).
g) Exportní redakce (ExR)
Všeobecná sekce
V současné době
má všeobecná část exportu, která
pracuje v angličtině, 9 redaktorů. Po velmi
složitém období, kdy z redakce odešli
- až na jednu výjimku - všichni zkušení
redaktoři, je situace nyní relativně stabilizována.
Všeobecná sekce exportu vysílá politické,
hlavní ekonomické,
kulturní a sportovní zpravodajství po kabelech
32 odběratelům doma i v zahraničí.
Jsou to hlavně tiskově agentury, rozhlasové
stanice, velvyslanectví, zahraniční instituce
a periodika. Z databáze bere tento servis 5 abonentů
v Praze. Kromě toho všeobecná sekce denně
vydává 30stránkový tištěný
bulletin Daily News and Press Survey (DNPS), který obsahuje
většinu zpravodajství vysílaného
po kabelech. Má asi 150 předplatitelů, hlavně
novináře akreditované v ČR, velvyslanectví
a některé další instituce.
I po rozpadu Československa pokrývá exportní
redakce ve zpravodajství Slovensko. Díky zvýšené
aktivitě redaktorů dokumentační redakce,
která obohacuje četkařský servis o
profily nejen osobností, ale i událostí,
je i exportní servis bohatší a poskytuje
více informací.
Mezi produkty ExR a DoR patří
i speciální bulletiny, např. profilový
bulletin u příležitosti návštěvy
amerického prezidenta Billa Clintona v Praze a jeho jednání
s visegrádskou čtyřkou. V roce 1993 začal
DNPS otiskovat grafy.
Ekonomická sekce
Ekonomická část
exportu, která rovněž pracuje v angličtině,
má v současné době redaktorů.
Zdrojem pro práci sekce je hlavně servis ekonomické
redakce ČTK a ekonomický tisk. Denní produkce
je distribuována do světa prostřednictvím
agentur Reuters, americké Mead Data Centre a rakouské
APA. Jediným odběratelem databáze je BfAI
(Bundesstellung für Aussenhandels Informationen).
Dále tato skupina vydává
denně, kromě víkendů, bulletin "Business
News", který má zhruba 20-27 stran. Předplatiteli
bulletinu, kterých je asi 150, jsou velvyslanectví,
cizí společnosti sídlící v
ČR, banky a zahraniční filiálky, ale
i jednotlivé osoby.
Pokud jde o strukturu zpravodajství,
těžištěm jsou běžné
zprávy z ekonomického života země a
zprávy o ekonomickém dění na Slovensku.
Servis dále obsahuje kurzovní tabulky, výsledky
obchodování na pražské burze cenných
papírů (2x týdně) a na plodinově
burze, dále zprávy o kapitálovém trhu
a konečně zprávy týkající
se nabídek na založená společných
podniků, oznamující vznik nových podniků,
a údaje o hospodařeni organizaci jejich zisky, změny
výrobních programů, plány apod.
h) Dokumentační
redakce (DoR)
Dokumentační redakce
je největší politickou slavní dokumentací
v České republice. Pracuje v ní zhruba 30
lidí. Dlouhodobě shromažďuje informace
o dění v ČR a v zahraničí.
Tyto informace jsou zpracovávány a ukládány
do databanky. Kde o základní údaje o všech
zemích světa, o jejich státním zřízen.i,
politických stranách, dějinách, vnitřním
uspořádání, ekonomice, stycích
s Českou republikou,
dále biografické údaje o významných
českých a zahraničních osobnostech,
výročí osobností a událostí,
seznamy vlád, upozornění na nadcházející
události, adresář instituci ČR, faktografické
přehledy o mezinárodních organizacích,
chronologické přehledy velkých
katastrof, nositelů významných cen atd. V
databance je už uloženo několik milionů
informací, které jsou denně doplňovány
a aktualizovány. Databanka je přístupná
všem redaktorům ČTK a na základě
smluv i abonentům mimo agenturu (parlament, kancelář
prezidenta, vláda, MZV, Ministerstvo obrany, redakce
atd.).
Kartotéky obsahují
několik milionů neustále doplňovaných
informací o lidech, institucích, zemích,
mezinárodních problémech, a to jak v ČR,
tak i ve světě. Záběr kartotéky
je širší než databanky, obsahuje dílčí
informace. Výběr z nich je zařazen do databankových
souborů. Slouží zejména pro ověřování
a doplňování údajů pro zpravodajství.
Na základě smluv jsou informace poskytovány
i jiným sdělovacím prostředkům,
případně dalším zájemcům
individuálně za
úplatu. Výstřižkový archiv obsahuje
tematicky utříděné zprávy ČTK
a výstřižky z tisku. Archiv je denně
doplňován, po čase je prováděna
selekce a starší materiály jsou ukládány
na mikrofiších. Redakce má k dispozici informace
za posledních zhruba 5O let v databance,
kartotékách a archivu a v příruční
knihovně další tisíce informací
starších. Prakticky denně zpracovává
různé profily a soubory, jimiž doplňuje
a rozšiřuje zpravodajství ČTK.Kromě
toho vydává čtrnáctideník Dokumentační
přehled, který tvoří základ
dokumentací ve sdělovacích prostředcích,
odebírají ho téměř všechny
zastupitelské úřady v ČR, řada
knihoven a různé instituce. Mj. publikuje jediné
u nás existující celosvětové
"kdo je kdo".
Výrazně, asi o 80
%, vzrostl podíl materiálů zpracovaných
ve zpravodajském servisu ČTK.Jejích využití
v tisku je velmi vysoké, asi ze tří čtvrtin
jsou buď přímo přetiskovány,
nebo slouží jako podklad pro vlastní komentáře
a články. Byly zpracovány i dva samostatné
separáty - bilanční materiály o vývoji
ve světě a doma
v roce 1993 (cca 1300 řádek) a k návštěvě
Clintona (cca 1500 řádek). Začala se budovat
sportovní dokumentace, postupně se naplňuje
samostatná sportovní databáze, která
by měla být zpřístupněna koncem
tohoto roku. Změnila se periodicita a obsah Dokumentačního
přehledu z týdeníku na čtrnáctideník
(úspora poštovného), vyřazeny byly některé
rubriky, o něž byl menší zájem,
naopak rozšířeny jiné, např.
zaveden sport. Byla rozdělena dokumentace o ČSFR
na dvě samostatné o ČR a o SR (přesněji
na tři - plus bývalé Československo).
Slovensko se zpracovává v rozsahu menším
než ČR, ale větším než ostatní
země.
Stále jsou aktualizovány
databáze, byly zavedeny nové rubriky STYKY s ČR,
PŘÍRODNÍ POMĚRY a PŘEPISY z
cizích jazyků do češtiny u všech
zemí.
Byla provedena probírka
tematické kartotéky o zahraničí: byly
vyřazeny tisíce zastaralých a dnes již
bezvýznamných údajů. Totéž
probíhá postupně v domácí dokumentaci
v souvislosti s dělením na ČR a SR
i) Grafika
Pracoviště je obsazeno
dvěma grafiky.
V roce 1993 se v největších
pražských denících uplatnilo 533 map
a grafu. Ve 2.pololetí roku 1992 to bylo 78 grafu. Grafy
nacházejí uplatnění rovněž
v periodických a příležitostných
bulletinech jako přílohy textů článkové
redakce apod. Grafickou službu nabízí ČTK
nejen pražským
zákazníkům, ale i zájemcům
v celé ČR, od letošního jara i v SR.
Grafické pracoviště bylo v roce 1993 vybaveno
novými počítači DELL a speciálním
softwarem pro návrh a tisk infografiky.
3) Úsek obrazového zpravodajství (ÚOZ)
V Úseku obrazového zpravodajství pracuje
60 lidí.
ÚOZ se zabývá
tvorbou fotozpravodajství pro domácí i zahraniční
odběratele, archivací obrazových materiálů
a poskytováním komerčních služeb.
Denní fotoservis aktualit distribuovaný prostřednictvím
telefonní sítě obsahuje v průměru
50 snímků. Odebírá ho celkem 22 domácích
klientů. Domácí část servisu
vytváří v současné době
12 fotoreportérů, z nichž 6 působí
v Praze a 6 v oblastních odbočkách. Zahraniční
část servisu je tvořena výběrem
snímků z telefonních servisů agentur
Associated Press a European
Pressphoto Agency. Další snímky jsou vybírány
z poštovních zásilek desítek agentur,
s nimž ČTK dlouhodobě spolupracuje.
ÚOZ obhospodařuje
unikátní fotoarchiv, který obsahuje téměř
5 milionů snímků. Fotoarchiv je průběžně
doplňován jednak reportážemi ze zpravodajského
servisu, jednak fotografiemi pořizovanými přímo
pro potřeby archivu. O skladbu fotoarchivu pečuje
skupina dokumentaristů, skartační skupina
soustavně archiv probírá a vyřazuje
neupotřebitelné snímky. Od června
1993 byla převedena
evidence archivních přírůstků
do pamětí počítačového
systému ČTK. Až se podaří převést
do počítače podstatnější
část kartotéky fotoarchivu, bude možné
klientům zpřístupnit informace o jeho obsahu
prostřednictvím jedné z databází
ČTK.
Hlavním problémem ÚOZ
v roce 1993 byla nutnost zásadním způsobem
modernizovat jeho technické vybaven. Šlo o otázku
koncepce zpracování obrazových materiálů
přímo v redakci, způsobu distribuce k odběratelům
a v neposlední řadě také o vytvoření
podmínek pro vstup obrazového zpravodajství
přímo do počítačových
systémů v redakcích. Akutní nutnost
modernizace technického vybavení byla vyvolána
tím, že dosavadní technika ÚOZ se ve
světě již řadu let nepoužívá.
Z tohoto důvodu zastavila firma Ilford (jediný světový
producent) výrobu provozního materiálu.
Nejvýznamnějším
faktem pro rozvoj ÚOZ proto byl nákup zařízení
Leafdesk a Leafscanner. Tato zařízení umožňují
převod černobílých i barevných
negativů do elektronické podoby bez laboratorního
zpracování, jeho editaci včetně otextování
a následné vyslání klientovi. Tímto
nákupem byl učiněn první krok k totální
modernizaci redakčního systému ÚOZ,
jež bude dokončena v první polovině
roku 1994.
4) Telekomunikační
odbor (TO)
Hlavním úkolem TO
je technicky zajišťovat provoz zpravodajských
úseků. Kromě této činnosti
zajišťuje také údržbu a opravy četkařské
techniky, která je umístěna u odběratelů
zpravodajského servisu ČTK.
V TO pracuje 50 lidí.
Po uvolnění dovozních
omezení vyspělé počítačové
a komunikační techniky byl technický rozvoj
ČTK nejvýraznější v následujících
oblastech:
- satelitní přenos
zpravodajství
- modernizace fotozpravodajství
- nová databanka ČTK
- telekomunikační
uzel ČTK
- agenturní systém TYPLAN
Po důkladných studiích,
rozborech a úvahách přistoupila ČTK
v roce 1990 na postupnou modernizaci techniky pro vytváření,
archivaci a přenos svého zpravodajství.
Tyto kroky byly postupně
realizovány v letech:
- 1991 - nákup hardware a software pro agenturní
systém,
- 1992 - zavedení nového agenturního systému
do provozu,
- 1992 prosinec - zahájení
satelitního vysílání slovního
zpravodajství po evropském území,
příprava na zavedení nové databanky
ČTK,
- 1993 leden - zahájení
provozu nové databanky ČTK
- 1993 červenec - rozhodnutí
o modernizaci telefota v ČTKa modernizaci koncových
telefonních zařízení u uživatelů
- digitální přenos obrazových dat,
Satelitní přenos
zpravodajství
V průběhu druhé
poloviny roku 1992 byla uzavřena smlouva se společností
POLYCOM (Francie) o šíření slovního
zpravodajství pomocí satelitu. V prosinci 1992 zahájila
ČTK tento způsob přenosu, který umožňuje
příjem slovního zpravodajství po celém
území Evropy. V průběhu roku 1993
bylo v ČR a SR zapojeno celkem 38 odběratelů
slovního zpravodajství.
Technická kvalita a spolehlivost
satelitního přenosu je na velmi vysoké
úrovni. Za celý rok 1993 nedošlo ani k jednomu
výpadku zpravodajství.
Dřívější
rozsáhlá vnitrostátní spojovací
síť ČTK byla v průběhu roku 199
3 zrušena.
Modernizace fotozpravodajství
V roce 1993 bylo rozhodnuto modernizovat technické vybavení
úseku obrazového zpravodajství.
Jde o kvalitativně velký
zlom v technickém vybaven ÚOZ a o zcela nová
technická zařízení, která budou
instalována u odběratelů fotoservisu ČTK.
K dopravě signálu
obrazového zpravodajství bude využita stejná
příjmová satelitní technika používaná
zatím k přenosu slovního zpravodajství.
Odběratelé obou servisů ČTK tak budou
mít zajištěn příjem slovního
i obrazového zpravodajství ve vysoké kvalitě
a s minimální poruchovostí. Tento modernizační
projekt se postupně realizuje ve spoluprácí
s francouzskou tiskovou agenturou AFP.
Nová databanka ČTK
Začátkem roku 1993
byl spuštěn základní stupeň nové
databanky ČTK, který nahradil technicky a zpravodajsky
nevyhovující databankový systém. Nový
databankový systém umožňuje připojení
vnějších odběratelů všemi
dostupnými spojovacími prostředky (veřejná
telefonní síť, veřejná datová
sít, pevné linky). Kapacita databankového
systému se zvýšila 5x, rychlost přenosu
informace v průměru 3x. Počet odběratelů
databanky koncem roku 1993
dosáhl počtu 12 proti předchozím 20.
Odběratelé používají k připojení
klasické PC proti dřívějším
speciálním terminálům a komunikačním
prostředkům firmy Siemens.
Telekomunikační
uzel ČTK
Vzhledem k přechodu zahraničních
agentur i ČTK na satelitní přenos zpravodajství
poklesl význam dosavadního telekomunikačního
uzlu agentury, který měl za úkol provádět
sběr, přesměrování a distribuci
zpravodajství směrem k odběratelům.
Po důkladné technické
přípravě byl v závěru roku
1993 technicky přepojen a vybudován nový
telekomunikační uzel v prostorách počítačových
systémů. Tento projekt přinesl výraznou
úsporu elektrické energie, místa a v neposlední
řadě také úsporu turnusových
pracovníků.
Agenturní systém TYPLAN
Agenturní systém TYPLAN byl uveden do provozu počátkem
roku 1992. Systém tvoří ucelenou technickou
jednotku v technologii redakční práce. Zajišťuje
příjem, zpracování a vysílání
slovního zpravodajství. Systém pracuje na
bázi techniky firem DEC, NOKIA a DELL. Programové
vybavení bylo zakoupeno od švýcarské
firmy TYPLAN, počeštění a další
modernizace software je ýsledkem práce prograxnátorů,
techniků a redaktorů ČTK.
Na český trh pronikají
postupně kvalitně technicky vybavené agentury
(Reuters, DPA. APA). Otázka rychlé a průběžné
technické modernizace ČTK je proto i otázkou
jejího přežití v konkurenčním
boji. Z tohoto důvodu je velice důležité
věnovat veškeré movité finanční
prostředky do nového technického vybavení.
5) Obchodní úsek (OÚ)
Obchodní úsek se zabývá prodejem zpravodajství
a marketingovou a propagační
činností. Neuspokojivé výsledky obchodního
úseku v roce 1992 a počátkem roku 1993 byly
bezprostřední příčinou krize
v ČTK. V průběhu roku 1993, zvláště
v jeho druhé polovině, byl zcela přebudován.
V průběhu roku z OÚ odešlo 23 pracovníků
a nastoupilo 21 nových
pracovníků. V závěru roku 1993 zde
pracovalo 13 lidí.
Prodejní činnost
Prodejní činnost
byla uskutečňována v návaznosti na
provedený direct mailing další soustavnou nabídkovou
a akviziční činností a uzavíráním
konkrétních prodejních smluv v závislosti
na druhu odebíraného zpravodajství a způsobu
jeho distribuce.. Nezbytnou součástí práce
bylo vedení záznamů z obchodních jednání
(hodnocení nabídky). Veškerá prodejní
činnost byla vedena v součinnosti s redaktory ČTK.
Rok 1993 byl z hlediska změn
v distribuci a tedy i v konečném prodeji zpravodajského
servisu velice důležitý. Díky nov databance
a satelitnímu přenosu se rozšířily
možnosti distribuce produktů ČTK. Zpravodajství
ČTK je v současné době dodáváno
po pevných linkách, satelitem, telefonickými
vstupy do databanky a v tištěné podobě
formou bulletinů.
Z obchodního hlediska tedy
vznikla nová možnost nabízet zpravodajství
ČTK ne pouze jako jeden nedělitelný celek,
ale i samostatně jeho specializované soubory v závislosti
na konkrétních potřebách jednotlivých
zákazníků.
Činnost obchodního
úseku v roce 1993 byla zaměřena na vyřešení
následujících úkolů:
1/ personální obsazení úseku
2/ vypracování typových
smluv pro prodej jednotlivých produktů v závislosti
na způsobu jejich distribuce
3/ vypracováni metodiky tvorby cen pro jednotlivé
zákazníky
4/ vytvoření systému
sledování smluvních závazků
s následným vyhodnocením úspěšnosti
prodeje jednotlivých produktů ČTK
5/ maximální rozšíření
počtu zákazníků ČTK z oblasti
mediální i nemediální.
V prvním čtvrtletí
1993 se vzhledem k nedostatečnému personálnímu
obsazení nedařilo výše uvedené
úkoly v odpovídající míře
plnit.
Ve druhém čtvrtletí
1993 byla provedena podrobná celková revize stávajících
smluv s následnou kontrolou správnosti fakturace
a rovněž byly uzavřeny zpětně
smlouvy se zákazníky, kteří již
využívali zpravodajství ČTK bezesmluvně.
Ve třetím čtvrtletí
se činnost OÚ soustředila na nabídku
všech produktů ČTK dalším potenciálním
zákazníkům. Zvláštní pozornost
byla věnována nabízení speciálního
ekonomického zpravodajství ČTK cíleným
skupinám možných klientů (banky, spořitelny,
pojišťovny, investiční společnosti,
poradenské firmy, obchodní společnosti, burzy,
makléřské firmy, leasingové společnosti,
reklamní agentury, výrobní podniky atd.)
Osvědčilo se zejména zavedení zkušební
doby na vstup do databanky ČTK a bylo tak získáno
několik nových zákazníků. Nabídka
všeobecného servisu ČTK byla i kromě
jiného zaměřena na velké množství
vznikajících i stávajících
rozhlasových stanic. V tomto směru
konečné výsledky ukázaly, že
jsme byli úspěšní a zpravodajství
ČTK odebírá většina rádií
v ČR.
Ve čtvrtém čtvrtletí
1993 bylo jedním z úkolů vypracování
marketingové studie hodnotící postavení
ČTK na trhu s informacemi a úspěšnost
prodeje každého jednotlivého produktu ČTK.
V součinnosti s dalšími úseky ČTK
byla vytvořena metodika stanovení cen pro jednotlivé
typy odběratelů zpravodajství ČTK
zohledňující současné náklady
na tvorbu nabízeného produktu.Dalším
krokem bylo narovnání cen jednotlivým deníkům
podle této metodiky.
Marketingová a propagační
činnost
Marketingová a propagační
činnost byla zaměřena na vypracování
a neustálou aktualizaci seznamů potenciálních
odběratelů produkce ČTK, na zpracování
aktuálních propagačních materiálů
a jejich direct mailing. Dalším předmětem
činnosti bylo systémové zpracování
marketingové zprávy hodnotící prodejnost
jednotlivých produktů ČTK, jejíž
součástí byly další rozbory,
záznamy a připomínky stávajících
i potenciálních odběratelů k zpravodajství
agentury. ČTK se rovněž
prezentovala na veletrhu Media 1993.
6) Ekonomický úsek (EÚ)
Ekonomický úsek
sdružuje v současné době téměř
všechny činnosti správního, provozního
a administrativního charakteru s výjimkou útvarů
přímo řízených generálním
ředitelem, tj. právního odboru, kontrolního
oddělení a referátu BOZ a PO.
V roce 1993 prošel ekonomický
úsek výraznými změnami, které
se týkaly obsahu práce, pracovních podmínek,
organizačního členění úseku
a v neposlední řadě stavu zaměstnanců.
Nejvýraznější
změny se odehrály v organizačním členění.
Začátek roku 1993 zastihl ČTK v oblasti správních
a provozních útvarů v ne zcela konsolidovaném
stavu. Činnosti, které spolu úzce souvisí,
byly roztříštěny v několika nezávislých
útvarech, zpravidla přímo řízených
generálním ředitelem.
Koncepce nového ekonomického
úseku, který by zahrnoval až na účelné
výjimky všechny tyto činnosti, vycházela
z těchto předpokladů:
1) je třeba snížit
počet útvarů přímo řízených
generálním ředitelem
2) je třeba snížit
počet zaměstnanců, a to hlavně prostřednictvím
racionalizace práce, tj. odstraněním duplicit,
rozšířením pracovních náplní
a lepší komunikací mezi jednotlivými
útvary.
Po schválení navržených
organizačních změn byl k 1.7. vytvořen
ekonomický úsek, který nově zahrnoval
celý bývalý provozně technický
odbor, část zaměstnaneckého a právního
odboru a autoprovoz. Po zrušení odboru obrany převzal
část jeho náplně personální
odbor a odbor hospodářská správa.
K 1.12. byl zrušen referát elektro a energetiky a
jeho činnost byla převedena do odboru hospodářská
správa.
Podle předmětu činnosti
se tedy ekonomický úsek člení na čtyři
odbory a dvě oddělení:
Odbor personální
Personální odbor
zajišťuje komplexně všechny činnosti
související se zaměstnanci. Pracuje zde 8
lidí a odbor se člení na zaměstnanecké
oddělení, oddělení práce a
mezd a mzdovou účtárnu. Vedle práce
rutinního a analytického charakteru se odbor začíná
zaměřovat na aktivní personální
politiku s cílem stabilizovat personální
situaci v ČTK.
Odbor informační
soustava
V informační soustavě
jsou soustředěny účtárny všeobecná,
materiálová, likvidace, příjmů
na účty a výdajů z účtů.
Pracuje zde 24 zaměstnanců.
K 1. 1. 1993 byla zavedena nová
účetní soustava, která respektuje
západní účetní standardy a
je tedy výrazně odlišná od účetní
soustavy minulé. Pro účetní to znamenalo
zapomenout na léty zaběhanou rutinu a absorbovat
zcela nové poznatky. Situaci komplikoval neutěšený
stav výpočetní techniky a nevyhovující
programové vybavení. V souvislosti s přemístěním
do budovy v Opletalově ulici byla nainstalována
nová výpočetní technika, která
odstranila nejnepříjemnější problémy
spojené s dlouhým čekáním na
odezvu a s poruchovostí. V současné době
ČTK intenzivně hledá dodavatele programového
vybavení, které by odpovídalo potřebám.
Jeho pořízen však bude
záviset na hospodářských výsledcích
ČTK v roce 1994.
V roce 1993 bylo hlavním
úkolem zajištění chodu finančního
účetnictví. V roce 1994 je třeba zvýšit
jeho kvalitu, aby bylo schopno poskytovat dostatečné
informace k rozhodovacím procesům.
Odbor hospodářská
správa
V tomto odboru došlo k nejvýraznějším
změnám. Předmětem jeho činnosti
je péče o hmotný majetek ČTK jak po
stránce evidenční, tak po stránce
provozní. Nejdůležitějším
úkolem roku 1993 bylo dotáhnout do konce převedení
majetku bývalé ČSTK. Odbor, v něm
pracuje celkem 50 zaměstnanců, se člení
na tři oddělení:
a) oddělení investic
a správy majetku obhospodařuje majetek ČTK
po stránce evidenční a administrativní
a zajišťuje provoz budovy v Žirovnické ulici,
b) oddělení vnitřní
správy zahrnuje údržbu, elektroúdržbu,
podatelnu, telefonní ústřednu a ostrahu objektů
a jeho hlavním úkolem je zajištění
chodu budovy v Opletalově ulici,
c) oddělení dovozní
a zásobovací zajišťuje klasické
zásobováni a po administrativní stránce
vyřizuje dovozy ze zahraničí.
Odbor autoprovoz
Autoprovoz zajišťuje
přepravní potřeby ČTK ve všech
oblastech činnosti. V souvislosti se snížením
celkových přepravních potřeb se průběžně
snižuje i počet zaměstnanců autoprovozu
(v současné době 10, z toho 1 vedoucí,
6 řidičů a 3 zaměstnanci autodílny).
Těžiště činnosti se přesouvá
z operativního zabezpečování zpravodajství
na činnosti, které nejsou pro externí dodavatele
lukrativní (noční svoz novin, příležitostná
nákladní a dodávková doprava), a na
předem plánované cesty. Při zabezpečování
potřeb zpravodajství se ukazuje, že levnější
než předimenzovat stálé služby
je použít služeb externích dopravců.
Součástí
autoprovozu je autodílna ve Štěrboholech, která
vedle oprav vlastních vozidel vyvíjí i komerční
činnost pro externí odběratele.
Oddělení vnitropodnikového
účetnictví a metodiky
Toto nově vzniklé
oddělení se zabývá komplexním
zabezpečením metodiky, daňové problematiky,
analýzou výsledků hospodaření
a systémem vnitropodnikového účetnictví.
Oddělení výpočetní
techniky
Oddělení zajišťuje
chod výpočetní techniky pro celý úsek.
Vzhledem k tomu, že instalovaná technika je na solidní
úrovni, těžiště činnosti
bude spočívat v řešeni programového
vybavení.
7) Vedlejší
podnikatelská činnost ČTK
Příjmy z vedlejší
podnikatelské činnosti sloužily v minulých
letech ČTK jako doplňkový zdroj financování
nákladů na tvorbu zpravodajství. Některá
střediska ČTK (např. vydavatelství
Pressfoto) měla dříve na trhu téměř
monopolní postavení, které jim umožňovalo
dosahovat značných zisků. V posledních
letech však pod vlivem nových společenských
a ekonomických podmínek přestaly být
mnohé aktivity ČTK ziskové.
Do roku 1993 vstupovala ČTK
s těmito nezpravodajskými organizačními
jednotkami:
- vydavatelství Pressfoto
- čtrnáctideník
100+1 zahraniční zajímavost
- programový týdeník Parabola
- měsíčník
Moderní řízení
- Presscentrum
a) Vydavatelství Pressfoto
Hlavním předmětem
činnosti tohoto střediska je vydávání
pohlednic, žánrových obrazových materiálů
a obrazových publikací. Vydavatelství prošlo
po roce 1989 hlubokou krizí. Postupně je opustila
většina kvalifikovaných pracovníků.
Současně se na trhu objevilo mimořádně
velké množství soukromých vydavatelů.
Důsledkem těchto skutečností pak byl
prudký pokles zisku a značný nárůst
neprodejných skladových
zásob. Situaci ještě dlouhodobě zkomplikovaly
vleklé problémy s vymáháním
nezaplacených pohledávek. Vzhledem k těmto
skutečnostem a po několika pokusech oživit
činnost vydavatelství bylo toto středisko
v závěru roku 1993 převedeno do útlumového
programu. Jeho cílem
je především postupná likvidace zásob
hotových výrobků, jejichž hodnota činila
koncem roku 1993 23 milionů korun. Vydavatelské
aktivity budou zaměřeny pouze na takové zakázky,
u nichž je možno zboží expedovat přímo
zákazníkovi. Pokud vydavatelství
po sérii organizačních změn bude schopné
obstát v konkurenci se soukromými vydavateli, bude
zachováno i do budoucna. O jeho dalším osudu
bude nutno rozhodnout do konce roku 1994.
Ke konci roku 1993 pracovalo ve vydavatelství 32 lidí.
b) Čtrnáctideník
100+1 zahraniční zajímavost
Náklad časopisu
v posledních letech neustále a nezadržitelně
klesal. V lednu 1991 činil 140.000 výtisků,
v závěru roku 1993 již jen zhruba 55.000 výtisků.
Hospodářské výsledky časopisu
se v roce 1993 pohybovaly na hranici rentability. Situaci pro
ČTK ještě komplikovala trvalá platební
neschopnost hlavního distributora - PNS. Vzhledem k situaci
na trhu tiskovin (do většiny periodik vstoupil zahraniční
kapitál) bylo zřejmé, že ČTK
není schopna vlastními silami zajistit znovuoživení
tohoto časopisu, což by předpokládalo
především financovat neklamní kampaň.
Vedení ČTK proto rozhodlo vyhledat partnera, který
by byl ochoten se tohoto úkolu ujmout s tím, že
by se stal vydavatelem časopisu za spoluúčasti
ČTK. K této změně došlo na jaře
roku 1994.
Ke konci roku 1993 pracovalo v
časopise 11 lidí.
c) Programový týdeník Parabola
Na konci roku 1992 odešla
z ČTK prakticky celá redakce tohoto týdenku
a spolu s tehdejším vedoucím redaktorem založila
nový konkurenční časopis Satelit.
Díky mimořádnému úsilí
redaktorů ÚSZ se podařilo pokračovat
ve vydávání Paraboly i nadále. Na
trhu se však objevily i další programové
týdeníky, které často tvoří
bezplatnou přílohu deníků. Parabola
v této konkurenci velmi obtížně získávala
inzerci a to způsobilo
ztrátovost časopisu. Vedení ČTK proto
pravidlo vydávání časopisu koncem
roku 1993 zastavit. Titul se podařilo prodat vydavatelství
Naše vojsko, které ho chce využívat k
propagaci vlastních výrobků.
d) Měsíčník
Moderní řízení
Časopis vycházel
v roce 1993 v nákladu zhruba 7000 výtisků.
Z hlediska hospodaření byl mírně ziskový,
narážel však trvale na problémy při
získáváním inzerce. ČTK prodala
časopis a.s. Economia, která ho zařadila
mezi své odborné tituly a tím mu zajistila
patřičnou reklamu. To by spolu
s kvalitním vydavatelským zázemím
a obsahovým zlepšením mělo zajistit
zvýšení nákladu. ČTK se jako
akcionář společnosti Economia bude podílet
na případném zisku.
e) Presscentrum
ČTK provozuje od roku 1992
Presscentrum, které jednak slouží potřebám
novinářů, jednak různým organizacím
jako místo k pořádání tiskových
konferencí, prezentací apod. Presscentrum zatím
neposkytuje všechny služby na patřičné
úrovni. Tento problém bude zřejmě
řešen komplexně spolu s projektem vybudování
zázemí pro závodní stravování.
V Presscentru pracuje 6 lidí.
8) Účast ČTK
v akciových společnostech
ČTK Repro, a.s.
Akciová společnost
se zahraniční účasti ČTK Repro,
ve které je ČTK majoritním akcionářem,
byla založena v srpnu roku 1991. Důvodem založení
společnosti byl především nedostatek
finančních prostředků na dostavbu
rozestavěné polygrafické haly. Akciová
společnost hospodařila v letech 1992 i 1993 se ztrátou.
V druhém pololetí roku 1992 provedlo federální
ministerstvo financí kontrolu v ČSTK. Úřední
záznam o výsledku finanční
kontroly konstatuje závady v ocenění majetku,
který ČSTK do akciové společnosti
vložila, s tím, že zůstává
otevřenou otázkou, zda vkladem ČSTK jsou
pouze pozemky a budovy nebo i další majetek, který
a.s. užívá, a tím je nejasná
i výše tohoto vkladu. V
závěru roku 1993 zahájilo Ministerstvo financí
ČR novou kontrolu způsobu ocenění
majetku vloženého ČSTK do a.s. ČTK Repro,
která konstatovala stejné závěry.
Economia, a.s.
ČTK vlastní jedenáct
procent akcií této společnosti se zahraniční
majetkovou účastí. A.s. Economia dosahuje
dobrých hospodářských výsledků.
Vlastnictví akcií tedy přináší
agentuře jistý příjem.
9) Závěr
ČTK směřuje
v posledních letech stále více k podobě
agentury běžné ve vyspělých demokratických
státech, tedy k modelu agentury pracující
na komerčních principech, kdy předmětem
činnosti již není pouze tvorba zpravodajství
pro sdělovací prostředky, ale z velké
části i zpracování informaci a jejich
distribuce subjektům z nemediální sféry.
Předpokladem úspěšného zvládnutí
tohoto úkolu je
vysoká kvalifikační úroveň
pracovníků, patřičně technické
vybavení i dobrá obchodní a marketingová
činnost. Vysokého standardu lze dosáhnout
pouze soustředěním všech sil na hlavní
předmět činnosti. Jinak lze sotva obstát
v soutěži se zahraničními i domácími
konkurenty.