Ministerstvo financi České republiky
Čj. 20/32 966/1994
Pro jednání
Parlamentu ČR
Předkládá
se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č.
576/1990 Sb.; ve znění pozdějších
předpisů
Obsah:
Návrh usnesení Poslanecké
sněmovny
Zpráva o plnění
státního rozpočtu České republiky
za 1. čtvrtletí 1994
I. Ekonomický vývoj
v ČR v 1. čtvrtletí 1994.
II. Výsledky hospodaření
státního rozpočtu za leden až březen
1994
III. Výsledky hospodaření
rozpočtů okresních úřadů
a obcí k 31. 3.1994
IV.Výsledky hospodaření
státního rozpočtu ke konci dubna 1994
V. Vývoj státních
finančních aktiv a pasív
Tabulková část
Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.,
předseda vlády ČR
Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.,
místopředseda vlády
ČR a ministr financí
Poslanecká sněmovna
schvaluje
zprávu vlády o plnění
státního rozpočtu České republiky
za 1. čtvrtletí 1994
Obsah
I. Ekonomický vývoj
v České republice v 1. čtvrtletí 1994
1. Souhrnné hodnocení
2. Ekonomický výkon
3. Cenový vývoj
4. Zaměstnanost
5. Vztahy k zahraničí
6. Domácnosti
7. Měnová politika
8. Kapitálový trh
9. Státní rozpočet
II. Výsledky hospodaření
státního rozpočtu za leden až březen
1994
1. Celkové výsledky
hospodaření státního rozpočtu
2. Příjmy státního
rozpočtu
3. Výdaje státního
rozpočtu
4. Čerpání
rezerv státního rozpočtu
5. Shrnutí
III. Výsledky hospodaření
rozpočtů okresních úřadů
a obcí k 31.3.1994
IV. Výsledky hospodaření
státního rozpočtu ke konci dubna 1994
V. Vývoj státních
finančních aktiv a pasív
Tabulková část
Tabulka č. 1 - Pokladní
plnění státního rozpočtu za
leden až březen 1994
Tabulka č. 2 - Pokladní
plnění státního rozpočtu za
leden až duben 1994
Tabulka č. 3 - Bilance
místních rozpočtů k 31.3.1994
1. Souhrnné hodnocení
V 1. čtvrtletí pokračoval
transformační proces v podmínkách
ekonomické i politické stability. Ve společnosti
trval sociální smír, trvala i důvěra
zahraničních investorů v příznivý
vývoj české ekonomiky. Vláda hodnotí
celkový ekonomický vývoj jako uspokojivý.
Ekonomické ukazatele prvního
čtvrtletí 1994 naznačují pokračování
růstových tendencí české ekonomiky.
Hrubý domácí produkt ve stálých
cenách se proti stejnému čtvrtletí
loňského roku zvýšil podle odhadu o
0,5 až 2,0%.
Hladina spotřebitelských
cen se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšila
o 2,4% proti prosinci 1993, z toho 1,0% bylo důsledkem
změn v cenové regulaci od 1. 1.1994. Proti stejnému
období roku 1993 byla průměrná hladina
spotřebitelských cen v 1.čtvrtletí
vyšší o 10,0%.
Počet nezaměstnaných
ke konci března se proti počátku roku podstatněji
nezměnil. Ke konci března poklesl na 184,5 tis.
osob proti 185,2 tis. osob ke konci roku 1993. Míra nezaměstnanosti
je nadále nízká (koncem čtvrtletí
činila 3,5%), tendence k poklesu pokračovala i v
dubnu (3,3%).
Saldo obchodní bilance
za první tři měsíce bylo záporné
ve výši 2,1 mld. Kč, za čtyři
měsíce se deficit snížil na 1,5 mld.
Kč. Přitom proti stejnému období roku
1993 se vývoz snížil o 5,6 % v prvních
třech měsících, v prvních čtyřech
měsících o 6,5 % (především
vlivem poklesu vývozu na Slovensko), dovoz vzrostl v prvních
třech měsících o 18,1 %, v prvních
čtyřech pak o 10,9 %.
Jednorázové efekty
z konce roku 1992 a na počátku roku 1993 z očekávání
vzestupu cen po zavedení nové daňové
soustavy a nejistot vývoje po rozdělení státu
(rychlost měnové odluky aj.) snížily
v prvních měsících roku 1993 nejen
investiční aktivitu, ale i objem dovozu a spotřebu
domácností, a tím ovlivnily srovnávací
základnu u většiny ukazatelů.
Přebytek běžného
účtu platební bilance (0,3 mld.USD) byl na
stejné úrovni jako ve stejném období
roku 1993.
Významný byl příliv
portfoliových investic ze zahraničí v hodnotě
0,2 mld. USD. Přebytek kapitálového účtu
platební bilance ve volných měnách
za 1. čtvrtletí dosáhl 0,46 mld. USD a byl
o 0,35 mld. USD vyšší než k 31.3.1993. Celkové
devizové rezervy bankovní soustavy se zvýšily
z 6,3 mld. USD na konci roku 1993 na 7,0 mld. USD k 31.březnu
1994, devizové rezervy ČNB se zvýšily
z 3,9 na 4,6 mld. USD.
Hospodaření státního
rozpočtu v 1. čtvrtletí skončilo přebytkem
4,9 mld. Kč, příjmy státního
rozpočtu činily 89,3 mld. Kč, výdaje
84,4 mld. Kč. Přebytek ke konci dubna se snížil
na 4,2 mld.Kč.
2. Ekonomický výkon
2.1 Agregátní poptávka a hrubý
domácí produkt
Agregátní poptávka
se podle předběžných orientačních
propočtů v 1.čtvrtletí letošního
roku vyvíjela pozitivně. Hlavním růstovým
faktorem bylo zvyšování poptávky domácností.
Soukromá spotřeba meziročně vzrostla
podle odhadu o 7 až 8%. Reálná spotřeba
vlády vzrostla v 1.čtvrtletí o cca 3 až
4% (odhad). Naproti tomu nižší aktivní
saldo zahraničního obchodu (v pojetí HDP)
i nižší přírůstek zásob
a rezerv než ve stejném období minulého
roku se projevily jako činitel snižující
dynamiku HDP.
2.2 Průmysl
V průmyslu v prvním
čtvrtletí roku 1994 byl dosažen objem celkové
průmyslové produkce ve srovnatelných cenách
jen o 0,7% nižší než ve stejném období
roku 1993. V lednu se objem celkové průmyslové
výroby rovnal a v březnu překročil
úroveň stejného měsíce roku
předchozího. Podle výsledků konjunkturálního
průzkumu v průmyslových podnicích
lze v dubnu a květnu 1994 počítat s dalším
mírným oživováním výroby.
V průmyslových podnicích
probíhaly i nadále strukturální změny.
Malé podniky do 24 pracovníků a fyz. osoby
dosáhly na první čtvrtletí 1994 o
23,7% vyšší objem průmyslové výroby
než ve st. obd. m.r. Podíl jejich výroby na
celkové průmyslové výrobě se
zvýšil na 10,7% (z 10,1% na konci roku 1993).
Produktivita práce při
vyjádření ve srovnatelných cenách
se v 1. čtvrtletí 1994 meziročně zvýšila
o 2,7%, průměrné měsíční
nominální mzdy byly vyšší o 13,8%.
2.3 Stavebnictví
V prvním čtvrtletí
1994 došlo k výraznému růstu celkové
stavební výroby proti stejnému období
minulého roku (o 6,2% ve srovn. cenách). Zatímco
výsledky za leden 1994 nesignalizují jednoznačně
oživení stavební výroby (objem stavebních
prací na počátku roku 1993 byl ovlivněn
investorskými expektacemi zvýšení cen
od 1.1.1993, a vytvořil tak
nízkou srovnávací základnu pro objem
stavební výroby z ledna 1994) - v únoru a
březnu již růst objemu stavební výroby
(o 3,3% a o 4,1 % proti st. obd. min. roku) oživení
ve stavebnictví potvrzuje.
Dynamika celkové stavební
produkce byla v prvním čtvrtletí 1994 ovlivněna
především podniky s 25 a více pracovníky,
u nichž došlo ke zvýšení stavebních
prací o 8,2% (st. obd. min. r., srovn. ceny), zatímco
u podniků do 24 pracovníků a u fyzických
osob stavební výroba stagnovala.
Růst stavební výroby
byl v prvním čtvrtletí provázen růstem
produktivity práce (o 6,9% proti st. obd. m. r. ve srovn.
cenách). Průměrná měsíční
nominální mzda vzrostla o 14,0%.
3. Cenový vývoj
Počátkem roku 1994
pokračoval mírný cenový růst.
Při celkově stabilizačním působení
fiskální a měnové politiky bylo inflační
prostředí klidné, odpovídající
růstu poptávky při oživení ekonomického
výkonu. Vzhledem k působení mzdové
regulace se jen nevýznamně prosazují nákladové
inflační tlaky mezd.
3.1 Spotřebitelské
ceny
V průběhu 1. čtvrtletí
(změna cenové hladiny března 1994 proti prosinci
1993) došlo k mírnému snížení
cen potravinářského zboží o -0,1
%, vzrostly ceny nepotravinářského zboží
o 1,9%, veřejného stravování o 1,2%
a služeb o 8,7%. V úhrnu se hladina spotřebitelských
cen zvýšila o 2,4%, z toho 1,0% bylo důsledkem
změn v cenové regulaci od 1.1.1994 v oblasti služeb
(nájemné, teplo) a pohonných hmot.
Spotřebitelské ceny
v průměru 1.čtvrtletí 1994 byly ve
srovnání se stejným čtvrtletím
loňského roku vyšší o 10,0%. Ani
dubnové zvýšení o 0,4% (proti předchozímu
měsíci) se neodchyluje od předpokládaného
vývoje a odpovídá odhadované míře
inflace za rok 1994 ve výši & 10%.
3.2 Ceny výrobců
V 1. čtvrtletí 1994
byly ceny průmyslových výrobců (ve
srovnání se stejným čtvrtletím
1993) vyšší o 6,2%, ceny stavebních prací
o 16,3% a ceny zemědělských výrobců
jen o 1,7% (v tom živočišné výrobky
zvýšení o 2,6%, rostlinné výrobky
pokles o 6,5%).
Vývoj podle jednotlivých
měsíců ukazuje graf:
4. Zaměstnanost
Celkový počet nezaměstnaných
z konce roku 1993 (185,2 tis. osob) se po lednovém vzestupu
postupně snižoval až na 184,5 tisíce osob
k 31. březnu 1994. Míra nezaměstnanosti činila
v březnu 3,5%, koncem dubna 3,3% (171,9 tis. osob).
Vývoj počtu uchazečů
o zaměstnání evidovaných úřady
práce v počátku roku 1994 již naznačuje
sezónnost vývoje míry nezaměstnanosti
v ČR.
Příspěvek
v nezaměstnanosti pobíralo koncem čtvrtletí
91,5 tisíce osob. Při celkovém poklesu nezaměstnanosti
k 31.3.1994 proti stavu na konci roku 1993 stoupla nezaměstnanost
ve Středočeském, Západočeském,
Severočeském a Severomoravském kraji. Ke
30. dubnu však již míra nezaměstnanosti
poklesla ve všech krajích, s výjimkou Severočeského,
kde zůstala na úrovni konce 1. čtvrtletí.
Míra nezaměstnanosti v problémových
okresech přesahující ke konci hodnoceného
období 8% se k 30. dubnu snížila o 0,4-1,2
procentního bodu, oproti tomu v Praze a v okresu Cheb se
dlouhodobě udržuje pod
hranicí 1 %. Z hlediska struktury nezaměstnaných
dlouhodobě přetrvává vyšší
podíl neumístěných žen (k 31.
březnu 1994 činil 55,0%, ke konci dubna 56,4%) a
osob se změněnou pracovní schopností.
5. Vztahy k zahraničí
5.1 Obchodní bilance
Vývoz z České
republiky se za první tři měsíce snížil
o 5,6 % (-5,2 mld. Kč) ve srovnání se stejným
obdobím předchozího roku, za první
čtyři měsíce klesl pak o 6,5 % (-8,2
mld. Kč). Došlo ke změně v teritoriální
i zbožové struktuře.
Podíl vývozu do
vyspělých států s tržní
ekonomikou se v prvních třech měsících
zvýšil proti srovnatelnému období 1993
z 54,0% na 63,3%, nejvíce se zvýšil podíl
zemí ESVO z 7,7% na 13,0%. Podíl Slovenska naproti
tomu klesl z 22,3% na 15,5%, států bývalého
SSSR z 6,2% na 5,2% a zemí s přechodovou
ekonomikou z 6,3% na 5,9%. Podíl Číny na
českém exportu klesl zpět na úroveň
roku 1992 a činil 0,8%. Podíl strojů a části
spotřebního zboží (SITC 7 a 8) na vývozu
dosahoval 38,9%, to představuje mírný vzestup
proti 1993, kdy činil 38,3%. Nejrychleji rostl vývoz
surovin (SITC 2), jeho podíl se zvýšil z 6,6%
v roce 1993 na 9,8% celkového vývozu.
Dovoz se za první tři
měsíce roku 1994 zvýšil o 18,1% (+13,8
mld Kč) proti stejnému období roku 1993,
za první čtyři měsíce o 10,9
% (+ 11,6 mld. Kč) (viz poznámka 1) na straně
1). V teritoriální skladbě dovozu za první
tři měsíce se zvýšil podíl
vyspělých tržních ekonomik z 54,8% v
roce 1993 na 58,3% v roce 1994, ES z 38,2% na 40,5 %, zvýšil
se i podíl zemí transformujících se
ekonomik z 4,6% na 5,2%, stejně jako států
bývalého SSSR ze 14,3% na 15,5%. Podíl Slovenska
na českém dovozu naopak dále klesal z 20,8%
na 15,0%. Skupiny zboží SITC 7 a 8 (stroje a část
spotřebního zboží) se podílely
na dovozu 41,4% proti 44,0% v roce 1993.
Saldo obchodní bilance v pojetí celní
statistiky bylo za 1. čtvrtletí záporné
ve výši 2,1 mld Kč, za první čtyři
měsíce se pasivum zmenšilo na 1,5 mld. Kč.
Při porovnávání s přebytkem
salda 16,9 mld. Kč za první tři měsíce
roku 1993 (respektive 18,4 mld. Kč za první čtyři
měsíce) je třeba brát
v úvahu mimořádně nízký
dovoz na počátku roku 1993. Saldo se Slovenskem
za první tři měsíce bylo kladné
ve výši 0,7 mld. Kč s tendencí k poklesu
(v prvních třech měsících roku
1993 -5,0 mld. Kč). S ostatními státy bylo
saldo záporné ve výši 2,8 mld. Kč
(+11,9 mld. Kč v roce 1993), hlavně z důvodu
pasiva 8,5 mld. Kč v obchodu se státy bývalého
SSSR (-4,8 mld. Kč v roce 1993).
Příznivý
byl cenový vývoj. Vývozní ceny se
proti roku 1993 zvýšily o 2,5 %, dovozní vzrostly
pouze o 0,5 %. Celkové směnné relace
se zlepšily o 2%.
5.2 Platební bilance
Za 1. čtvrtletí
dosáhl běžný účet platební
bilance ve volných měnách přebytku
0,3 mld. USD, proti stejnému období roku 1993 je
na shodné úrovni. Bylo tomu i přes pokles
přebytku obchodní bilance (v pojetí ČNB
- včetně plateb za leasing) z 0,2 mld. USD v 1.
čtvrtletí 1993 na vyrovnané saldo v roce
1994. Zvýšil se přebytek v saldu služeb
na 0,3 mld. USD z 0,03 mld. USD v roce 1993. Nevýznamně
pasivní saldo bilance úroků, dividend a ostatních
kapitálových výnosů se proti
roku 1993 jen nepatrně zvýraznilo. Běžný
účet platební bilance prakticky neovlivnilo
ani saldo jednostranných převodů, činilo
+ 0,03 mld. USD proti + 0,13 mld.USD ve stejném období
roku 1993.
Přebytek kapitálového
účtu platební bilance ve volných měnách
dosáhl 0,46 mld. USD, byl o 0,35 mld. USD vyšší
než k 31. 3. 1993. Rozvoj obchodování na Burze
cenných papírů Praha podnítil příliv
portfoliových investic ve výši 0,20 mld. USD
(odhad) za 1. čtvrtletí 1994. Saldo dlouhodobých
úvěrů dosáhlo +0,15 mld. USD proti
+0,29 mld. USD za 1. čtvrtletí 1993, krátkodobých
pak +0,09 mld. USD proti pasivu -0,18 mld. USD za 1. čtvrtletí
1993. Saldo přímých investic v důsledku
zpětného převzetí akcií ČSA
Českou republikou od Air France bylo téměř
vyrovnané ve výši +0,02 mld. USD proti +0,29
mld. USD v roce 1993.
Devizové rezervy bankovní
soustavy dosáhly koncem března 7,0 mld. USD (proti
6,3 mld. USD na poč. roku 1994), z toho devizové
rezervy České národní banky 4,6 mld.
USD (na poč. 1994 činily 3,9 mld. USD).
Za 1. čtvrtletí
dosáhl běžný účet platební
bilance se Slovenskem přebytku 1,0 mld. Kč proti
0,5 mld. Kč v roce 1993. Přebytek obchodní
bilance činil 0,7 mld. Kč, naproti tomu saldo služeb
bylo záporné ve výši -1,5 mld. Kč.
Koncem ledna Slovensko překročilo mezní hranici
clearingového účtu (130 mil. ECU) o 46,1
mil ECU a 8.2.1994 tento deficit platbou ve volných měnách
vyrovnalo. Český přebytek na clearingovém
účtu se od poloviny února (kdy činil
5,5 mld. Kč) snižoval. Ke konci dubna dosahoval
+0,38 mld. Kč a od 20. 5. 1994 je Česká republika
v pasivu. Stav na clearingovém účtu ke konci
května 1994 činil minus 0,49 mld. Kč.
6. Domácnosti
Srovnatelnost jednotlivých
položek bilance příjmů a výdajů
obyvatelstva sledovaného období a roku 1993 je komplikována
probíhajícími metodickými změnami
ve vykazování.
Lze konstatovat, že nárůst
příjmů v 1. čtvrtletí 1994
pokračoval v nastoupeném trendu předchozích
období, tj. v podstatě lineárně. Nominální
příjmy celkem podle předběžných
údajů dosáhly v kumulované hodnotě
k 31. březnu 163,0 mld. Kč. To v porovnání
s 1. čtvrtletím roku 1993 představuje nárůst
o 26,4% a srovnatelně (deflováno indexem spotřebitelských
cen) o 14,9%, z toho příjmy z mezd o 14,2% nominálně
a srovnatelně o 3,8%. V rámci ostatních
příjmů (nominálně vzrostly
o 50,2% a srovnatelně o 36,6%), které setrvale vykazují
nejvyšší dynamiku, představovaly rozhodující
položku příjmy občanů z podnikatelské
činnosti. Nadprůměrně se rovněž
zvýšily sociální příjmy
(nominálně o 29,8%, srovnatelně o 18,0%,
indexy byly ovlivněny termíny úprav sociálních
dávek).
Peněžní vydání
obyvatelstva obdobně jako v předchozích letech
v zásadě s mírným zpožděním
sledovala narůstající výši příjmů.
Výjimku tvořila pouze reakce (ve výdajích,
úsporách a hotovostech) na podmínky měnové
odluky v počátku roku 1993. Celkové peněžní
výdaje dosáhly na konci 1. čtvrtletí
výše 143,4 mld. Kč nominálně,
což v porovnání se stejným obdobím
roku 1993 představuje nárůst o 16,0%, srovnatelně
pak o 5,5%, z toho výdaje
za nákup zboží pouze o 11,2% nominálně
a srovnatelně o 1,0%. Výrazný nárůst
výdajů v kategorii daní, poplatků
a příspěvků na sociální
zabezpečení v březnu 1994 oproti březnu
1993 (o 85,2% v nominálních hodnotách, resp.
o 69,2% srovnatelně)
byl dán termínem pro podání daňového
přiznání a zaplacení daní za
rok 1993 k 31.3.1994.
Přebytek příjmů
nad výdaji (reprezentující v nominálních
hodnotách za 1.čtvrtletí 19,6 mld. Kč)
byl použit na snížení půjček
o 1,1 mld. Kč, zvýšení držby cenných
papírů o 0,8 mld. Kč, zvýšení
vkladů o 12,7 mld. Kč a zvýšení
hotovostí v rukou obyvatelstva o 5,0 mld. Kč.
Míra korunových
úspor (podíl změny stavu korunových
vkladů a hotovostí na disponibilních příjmech)
za období leden-březen dosáhla 13,1%. Celková
míra úspor (přírůstek hotovostí,
korunových a devizových vkladů a investic
do cenných papírů na disponibilních
příjmech obyvatelstva) byla v 1. čtvrtletí
13,2%, což je o 9,5 procentních bodů více
než ve stejném období roku 1993, kdy probíhala
měnová odluka.
7. Měnová politika
Měnovou politiku v 1. čtvrtletí
roku 1994 je možné charakterizovat jako mírně
expanzivní.
7.1. Měnové agregáty
Vykázaný objem peněžní
zásoby se po mírném poklesu v lednu postupně
zvyšoval a koncem března dosáhl 727,4 mld.
Kč, což je o 1,3% více než na konci roku
1993 a o 25,0 % více než ve stejném období
minulého roku. V souvislosti s dynamikou růstu cen,
ekonomického výkonu a počtu transakcí
(při provádění ekonomické reformy
roste rozsah transakcí obsluhovaný penězi
- např. kapitálový trh,
trh s nemovitostmi apod. - rychleji než ekonomický
výkon) lze konstatovat, že tento vývoj je na
hranici rizika budoucího inflačního vývoje.
Nárůst peněžní
zásoby byl vedle růstu domácích úvěrů
(jejíchž dynamika je nižší než
růst agregátu M2) způsoben zejména
zvýšením čistých zahraničních
aktiv bankovního systému. Ty za posledních
12 měsíců vzrostly více než 3krát.
Hlavním faktorem růstu čistých zahraničních
aktiv je příliv zahraničního kapitálu,
jehož intenzita dosahuje hranice absorpční
schopnosti české
ekonomiky, a je spojen s vysokými sterilizačními
náklady.
V 1. čtvrtletí pokračoval
poměrně dynamický růst objemu oběživa
mimo banky, který je odrazem postupného obnovování
potřeby oběživa po měnové odluce.
Objem oběživa mimo banky dosáhl koncem března
65,6 mld. Kč a vzrostl proti počátku roku
o 9,7% a proti stejnému období minulého roku
o 82,2% (viz poznámka 1 na straně 1).
Objem vkladů na požádání
činil koncem března 278,4 mld. Kč, což
proti stejnému období minulého roku znamenalo
růst o 21,3%. Dynamický růst jejich objemu
zejména v sektoru podniků (růst proti stejnému
období minulého roku o 29,0%) souvisí jednak
se zvýšenou potřebou transakčních
peněz při oživení ekonomického
výkonu, jednak s potřebou likvidních prostředků
pro obsluhu dynamicky se rozvíjejícího kapitálového
trhu.
V oblasti korunových termínovaných
vkladů došlo k nárůstu o 9,2% proti
počátku roku a o 26,3% proti stejnému měsíci
minulého roku. Objem střednědobých
termínovaných vkladů (včetně
vkladů FNM) vzrostl o 33,2%. Stále pokračoval
trend poklesu podílu dlouhodobých vkladů
(růst pouze o 9,7%), kde se stále silněji
projevuje alternativní možnost uložení
volných prostředků na kapitálovém
trhu. Dochází tak k prohlubování nedostatku
dlouhodobých úvěrových zdrojů
v ekonomice. Na druhé straně však rozvoj kapitálového
trhu umožňuje některým subjektům
získávat tyto zdroje prostřednictvím
emise dluhopisů nebo prostřednictvím kapitálového
financování (tyto možnosti jsou zatím
využívány pouze okrajově).
Úhrn vkladů vedených
v cizích měnách dosáhl koncem března
53,8 mld. Kč, což je o 0,4% více než na
počátku roku a o 3,4% méně než
na konci stejného měsíce minulého
roku. Podíl vkladů vedených v cizích
měnách na celkové peněžní
zásobě se již od dubna 1993 nepřetržitě
snižuje a potvrzuje se tak,
že česká měna s vyššími
nominálními úrokovými sazbami je při
fixovaném devizovém kurzu pro vkladatele daleko
atraktivnější než měny zahraniční
a že u vkladatelské veřejnosti absentují
devalvační expektace.
7.2 Úvěry
Ve stavu domácích
úvěrů se po lednové sezónní
stagnaci začala opět projevovat růstová
dynamika. Koncem března dosáhl jejich objem 755,7
mld. Kč, což je o 2,3% více než na počátku
roku a o 19,5% více než před rokem.
Z časového hlediska
nadále pokračuje trend poklesu podílu dlouhodobých
úvěrů (za posledních 12 měsíců
z 32,3% na 29,8%) ve prospěch úvěrů
krátkodobých (změna z 40,5% na 42,0%) a střednědobých
(z 27,2% na 28,2%). Příčiny lze nalézt
ve vyšší rizikovosti dlouhodobých úvěrů,
v postupném splácení starších
úvěrů
s dlouhým obdobím splatnosti a v nedostatku dlouhodobých
zdrojů.
V průběhu 1. čtvrtletí
pokračovaly trendy změn ve struktuře příjemců
úvěrů ze sektorového pohledu. Největší
dynamicky rostoucí strukturní podíl na domácích
úvěrech mají již korunové úvěry
soukromému sektoru (včetně družstev
a živnostníků). Jejich objem činil koncem
března 374,8 mld. Kč, což je 49,6% domácích
úvěrů. Tento ukazatel jednoznačně
ukazuje na dominantní roli soukromého sektoru v
české ekonomice.
Významný strukturní
podíl mají stále ještě korunové
úvěry veřejnému (státnímu)
sektoru - 28,0%, objem těchto úvěrů
však i v absolutním vyjádření
neustále klesá. Svou roli zde hraje i postupující
proces transformace vlastnických vztahů.
Objem půjček obyvatelstvu
mírně klesl z 46,5 mld. Kč ke konci roku
1993 na 45,4 mld. Kč (tj. ze 7,4% na 6,0% objemu domácích
úvěrů). Z toho lze odvozovat, že obyvatelstvo
k řešení momentálních potřeb
na úkor budoucích příjmů přistupuje
uvážlivě. Rovněž zde pravděpodobně
působí vliv
očekávání poklesu úrokových
sazeb z úvěrů.
Velikost čistého
úvěru vládě se z 61,4 mld. Kč
na počátku roku díky úspěšnému
hospodaření vládního sektoru snížila
na 50,8 mld. Kč koncem března. Přitom došlo
ke zlepšení pozice centrální vlády
vůči bankovní soustavě o 10,7 mld.
Kč, místních rozpočtů o 0,7
mld. Kč; pozice mimorozpočtových fondů
se zhoršila o 0,8 mld. Kč. Pozice Fondu národního
majetku (která se pro tento účel uvádí
vně pozice vlády) se v tomto období zhoršila
o 0,7 mld. Kč.
8. Kapitálový trh
V 1. čtvrtletí pokračoval
dynamický rozvoj kapitálového trhu. Měsíc
leden probíhal na Burze cenných papírů
Praha ve znamení překotného nárůstu
cen. Index HN - WOOD 30 se v průběhu ledna zvýšil
o 65% a 1.2.1994 dosáhl rekordní hodnoty 3805 bodů.
Hlavním faktorem růstu byl zejména mohutný
příliv zahraničního kapitálu,
kdy mnohé zahraniční investiční
fondy zařadily Českou republiku mezi perspektivní
oblasti pro investování a snažily se získat
nejlepší dostupné akcie do svého portfolia
často bez ohledu na cenu
těchto akcií.
Tímto vývojem došlo
k značné disproporci mezi cenami nejlikvidnějších
akcií, zejména z kótovaného trhu,
a cenami ostatních akcií převážně
menších podniků. Tyto disproporce se v dalších
měsících působením tržních
sil snižovaly za dynamického nárůstu
objemu obchodů a za mírného poklesu dosahovaných
cen. Dne 1.3. byl dosažen rekordní objem obchodů
(včetně přímých obchodů)
v průběhu jedné burzovní seance v
hodnotě 1304 mil. Kč a současně rekordní
objem obchodů na automatizovaném trhu ve výši
371 mil. Kč. Vzhledem
k tomu, že ceny v průběhu února klesaly
pomaleji než činil jejich růst v průběhu
ledna, měsíční průměrná
hodnota indexu HN - WOOD 30 vykázala i v únoru mírný
nárůst.
Od 14.3. byl na BCPP Praha zaveden
třetí obchodní den v týdnu - pondělí.
Toto opatření mělo za následek určité
snížení objemu obchodů v jednotlivých
seancích, celkově však byly v březnu
zobchodovány na automatizovaném trhu burzy cenné
papíry v úhrnné hodnotě 3,03 mld.
Kč, což je o polovinu více než za celý
rok 1993. Ke konci března
bylo na burze možno obchodovat až s 1007 emisemi cenných
papírů (proti 982 koncem roku 1993), z nichž
bylo 17 zařazeno na kótovaném trhu.
Obchodování na druhém
organizovaném trhu s cennými papíry - RM-Systému
- probíhalo s nižší intenzitou než
na burze, ale i zde došlo k podstatnému nárůstu
objemu obchodů. Nejvyššího objemu obchodů
(257 mil. Kč) bylo dosaženo v aukci, jejíž
výsledky byly vyhlášeny 1.3.1994. Původně
výrazně nižší cenová úroveň,
způsobená zaměřením tohoto
trhu převážně na drobnou klientelu
s převahou nabídky nad poptávkou, se s určitým
zpožděním přiblížila cenové
úrovni burzy. Cenového maxima bylo dosaženo
15.3.1994, kdy index RMS 100 nabyl hodnoty 2828 bodů. Ke
konci čtvrtletí obchodoval RM-Systém s 1133
emisemi cenných papírů (proti 1083
koncem roku 1993).
Celkový registrovaný
obrat na organizovaných trzích v průběhu
1. čtvrtletí 1994 činil 18,7 mld. Kč,
což je 2,2krát více než ve 4. čtvrtletí
minulého roku.
Burza cenných papírů
Praha zorganizovala obchody v hodnotě 17,4 mld. Kč,
z toho za 6,1 mld. Kč na automatizovaném trhu (3,6
krát více než ve 4. čtvrtletí
1993) a za 11,3 mld. Kč v rámci přímých
obchodů. V RM-Systému byly zobchodovány cenné
papíry za 1,3 mld. Kč, z toho v nově zavedených
průběžných aukcích
pouze za 38 mil. Kč. Ťato čísla však
nevyjadřují celkový úhrn kapitálových
operací, a tedy ani rozsah kapitálových trhů.
Z relativního poklesu váhy registrovaných
přímých obchodů (ve prospěch
automatizovaných obchodů) nelze činit žádné
závěry, protože
podle odhadů Střediska cenných papírů
se řádově 60-90 % operací na kapitálovém
trhu provádí mimo organizované trhy.
Dynamický rozmach automatizovaných
kapitálových trhů je zaměřen
výhradně na obchodování s akciemi
podniků a investičních fondů, kde
dosažený objem obchodů (7,2 mld. Kč)
vzrostl proti předchozímu čtvrtletí
téměř pětinásobně. Naproti
tomu sekundární automatizovaný obchod se
státními (88 mil. Kč) i podnikovými
(167 mil. Kč) dluhopisy v průběhu čtvrtletí
dosahoval z hlediska rozměru
kapitálového trhu téměř zanedbatelných
hodnot.
Dynamický rozvoj obchodů
na kapitálových trzích ČR byl v 1.
čtvrtletí ovlivněn i výrazným
přílivem zahraničního kapitálu.
Jeho rozvoj přispívá k efektivnější
alokaci zdrojů a i k hlubšímu zapojení
české ekonomiky do mezinárodních finančních
systémů.
9. Státní rozpočet
Vývoj výsledku hospodařeni
státního rozpočtu od počátku
roku 1994 v porovnání s rokem 1993 ukazuje graf:
Hospodaření státního
rozpočtu bylo v roce 1994 výrazně vyrovnanější,
přebytek příjmů nad výdaji
byl koncem dubna 1994 jen mírně pod úrovní
dubna 1993 a činil 4,2 mld. Kč. Zdrženlivost
v rozpočtových výdajích odpovídala
vývoji příjmů.