Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až březen 1994

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1994 schválil Parlament ČR zákonem č. 331/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 381,8 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1993 je stanovený objem příjmů v roce 1994 vyšší o 23,8 mld Kč. tj. o 6,6 % a objem výdajů o 24,9 mld Kč, tj. o 7,0 ,%.

Hospodaření státního rozpočtu v I. čtvrtletí 1994 lze hodnotit vcelku jako uspokojivé. K 31. 3. 1994 vykazuje státní rozpočet přebytek ve výši 4,9 mld Kč (v březnu 1993 činil přebytek 10,4 mld Kč). Přebytek rozpočtu v letošním roce však nelze přeceňovat, neboť je zlepšení aktivním saldem clearingových plateb mezi Českou a Slovenskou republikou ve výši 2,16 mld Kč. Bez této položky by přebytek rozpočtu činil 2,7 mld Kč. [vliv clearingu je zahrnut ve výdajích státního rozpočtu, aktivní saldo představuje snížení výdajů]

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukatuje následující tabulka:

Dosažený přebytek je ovlivněn zejména relativně nízkým plněním výdajů (sezonní vliv především u kapitálových výdajů, příznivý dopad clearingového účtování). Inkaso příjmů se v měsíci březnu zlepšilo vlivem nárůstu daní z příjmů a mělo vliv na zvýšení přebytku státního rozpočtu. Čerpání rozpočtových výdajů státního rozpočtu je zhruba na stejné úrovni jako ve srovnatelném období minulého roku.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v I. čtvrtletí 1994:

Výrazný propad příjmů v únoru byl způsoben především vývojem příjmů daně z přidané hodnoty vlivem vysokých odpočtů daně, které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu daně z přidané hodnoty v tomto měsíci. (Podrobnější analýza v další části zprávy).

Rozhodující příjmy má podle schváleného rozpočtu na rok 1994 získat státní rozpočet z daňových příjmů. Jejich předpokládaná výše 237,3 mld Kč tvoří 62,1 % celkových příjmů. Za 1. čtvrtletí činilo inkaso těchto příjmů 54,4 mld Kč, tj. 61 % dosažených celkových příjmů. Tento vývoj souvisí se sezónním výkyvem především u nepřímých daní, a to jak daně z přidané hodnoty, tak i spotřebních daní. Naopak přímé daně, zejména daň z příjmů právnických osob (27 %) a daň z příjmů fyzických osob plynoucí do státního rozpočtu (58,9 %) předstihují alikvotní podíl z ročního úkolu.

Nedaňové příjmy (plnění na 22,7 %) zaostaly za celkovým plněním příjmů, zejména vlivem neplnění odvodů ČNB a kreditních úroků, jejichž rozhodující část byla zúčtována až v měsíci dubnu.

Čerpání výdajů státního rozpočtu odpovídá obvyklému vývoji v 1. čtvrtletí. Podíl čerpání z ročního úkolu (22,1 %) je zhruba stejný jako v minulém roce (22,2 %). Nejdynamičtější složkou výdajů jsou neinvestiční výdaje rozpočtových organizací ve školství a zdravotnictví a neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Vzhledem k situaci ve státním rozpočtu byly navíc oproti alikvotnímu podílu I. čtvrtletí poskytnuty prostředky místním rozpočtům ve výši cca 3 mld Kč.

Kapitálové (investiční) výdaje jsou v 1. čtvrtletí tradičně čerpány hluboko pod alikvotou 1/4 celoročně uvažovaných výdajů (14,8 %).

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1994 jsou plněny takto:

Stabilní položkou příjmů státního rozpočtu jsou odvody pojistného na sociální zabezpečení, které za 1. čtvrtletí 1994 představují splnění ročního úkolu na 24,5 %.

V rámci daňových příjmů, plněných zatím na 22,9 %, splňují čtvrtletní alikvotu pouze daně z příjmů právnických i fyzických osob. Nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně - zaostávají pravděpodobně vlivem nižší poptávky než se předpokládalo.

A. Daňové příjmy

Dynamika daňových příjmů v 1. čtvrtletí 1994 je nižší proti stejnému období minulého roku, neboť se zde projevuje zejména jednorázový vliv příjmů z roku 1992 inkasovaných na počátku roku 1993. Rozhodujícími daňovými položkami jsou zejména daň z příjmů právnických osob, DPH a spotřební daně. V rámci stanoveného rozpočtu daňových příjmů na rok 1994 připadá na nepřímé daně 64,7 %, ve skutečnosti za 1. čtvrtletí bylo dosaženo 53,0 %, což je ovlivněno vysokým objemem odpočtů DPH v měsíci únoru.

Struktura daňových příjmů a jejich plnění za období leden až březen 1994:

A/1. Nepřímé daně

a) Daň z přidané hodnoty

Předpokládaný celoroční výnos DPH za rok 1994 podle rozpočtu činí 94,6 mld Kč, za 1. čtvrtletí 1994 bylo vybráno pouze 17 % předpokládaného výnosu. Nízké plnění bylo ovlivněno prakticky nulovým saldem v měsíci únoru, kdy vracení nadměrných odpočtů [vratky prováděné v případech, kdy v průběhu zdaňovacího období daň z přijatých zdanitelných plnění převyšuje daň z poskytnutých plnění] převýšilo daňovou povinnost plátců. Tato skutečnost je dána zejména cyklem vracení nadměrných odpočtů, tj. v únoru byly vraceny nadměrné odpočty daně vykázané v prosinci, resp. ve 4. čtvrtletí 1993. Výše nadměrných odpočtů byla dána zejména pořizováním zásob a investic v závěru roku. Daň z výstupu vykázaná v tomto měsíci byla ovlivněna nižšími obraty za měsíc leden, byl sezónní pokles po vánocích. Vyšší výnos v lednu byl ovlivněn nákupy v závěru roku a tím, že daň v lednu odváděli i čtvrtletní plátci.

V březnu bylo v porovnání s předchozím měsícem na dani z přidané hodnoty dosaženo inkasa, jehož výše odpovídá průměrnému předpokládanému měsíčnímu výnosu. Výpadek daně z měsíce února (cca 7 mld Kč) by měl být částečně kompenzován v dalších měsících, ale přesto je třeba podle vývoje příjmů DPH počítat i s rizikem, že nebude dosaženo předpokládaného ročního výnosu podle schváleného rozpočtu.

b) Spotřební daně

Předpokládaný roční výnos za rok 1994 podle rozpočtu činí 42,1 mld Kč. Za 1. čtvrtletí 1994 bylo vybráno 20,7 % předpokládaného výnosu. Výnos spotřebních daní má sezónní charakter. V 1. čtvrtletí je obvyklá nižší spotřeba pohonných hmot, u nichž je výnos spotřební daně nejvýznamnější.

Nižší výnos spotřebních daní v I. čtvrtletí by měl být kompenzován v dalším období roku 1994 jednak vyšší spotřebou výrobků podléhajících spotřební dani (zejména uhlovodíkových paliv a maziv) a dále upevněním daňové disciplíny a účinnějším omezováním daňových úniků na základě již schválených nebo připravovaných legislativních opatření, např. označováním cigaret nálepkami a označováním minerálních olejů. Tato opatření by měla přispět k tomu, že předpokládaný výnos spotřební daně bude dosažen.

c) Clo

Odvody ze cla jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu. K 31.3. bylo získáno na clu 4 mld Kč, což odpovídá téměř 1/4 ročního rozpočtu.

A/2. Přímé daně

a) Daň z příjmů právnických osob

Na dani z příjmů právnických osob bylo k 31. březnu vyinkasováno 19,7 mld Kč, tj. 27 % celoročního úkolu. V měsíci březnu činilo inkaso daně 10,2 mld Kč, což představovalo téměř 14 % ročního rozpočtu. Tento mimořádný přírůstek daně je ovlivněn zejména platebním kalendářem záloh a vypořádáním daně za zdaňovací období roku 1993 - v základním termínu k 31. 3. podalo daňové přiznání cca 70 % poplatníků, ostatní poplatníci využívají služeb daňových poradců a podají přiznání k 30. 6. 1994.

b) Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob za 1. čtvrtletí je plněna již na více než 50 % ročního úkolu. K 31.3. bylo odvedeno 2,7 mld Kč - tj. téměř 59 %. Hlavním zdrojem inkasa této daně je totiž 15 % z připsaných úroků z vkladů fyzických osob v bankovní soustavě za rok 1993, které se většinou projevily v příjmech státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 1994. Jde o sezonní vliv, vyplývající ze způsobu účtování úroků Českou spořitelnou, a.s. Projevilo se zde rovněž vypořádání daně za zdaňovací období roku 1993.

B. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Z rozpočtované celkové částky nedaňových příjmů bylo k 31. březnu inkasováno 5,5 mld Kč, tj. 22,7 %.

B/1. Vládní úvěry

Plnění rozpočtových příjmů ze splátek vládních úvěrů lze celkově charakterizovat jako velmi nepříznivé - plnění činilo 12,4 %. Týká se to zejména splátek civilních úvěrů bez VIA a úvěrů speciálních. U příjmů ze splátek vládních úvěrů a státní půjčky na plynárenské VIA lze vzhledem ke skluzům zúčtování a k předpokládané úhradě ze Slovenska očekávat zlepšení ve 2. čtvrtletí.

Relativně příznivé bylo v 1. čtvrtletí 1994 pouze plnění příjmů z deblokací pohledávek v nesměnitelných měnách, převzatých od ČSOB (jednalo se zejména o pohledávky v Indii a Turecku).

B/2. Kreditní úroky

Ve schváleném rozpočtu na letošní rok jsou příjmy z kreditních úroků stanoveny částkou 3 800 mil. Kč, za 1. čtvrtletí byly vyúčtovány úroky z prostředků státu u ČNB v celkové výši 1 009 mil. Kč. Z této částky bylo k 31. březnu v příjmech státního rozpočtu vykázáno pouze 88 mil. Kč (úroky z přebytků běžného hospodaření státního rozpočtu a z prostředků na účtech finančních úřadů). Úroky z účtů státních finančních aktiv ve výši 713 mil. Kč (po odečtení daně z příjmů), zaúčtované na operativním účtu MF, byly do příjmů státního rozpočtu převedeny začátkem dubna.

B/3. Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Plnění příjmů rozpočtových organizací předstihuje alikvotu 1/4 ročního rozpočtu, zejména v důsledku vyššího inkasa příjmů v resortech školství a zdravotnictví a dále pak kapitol ministerstva vnitra a obrany, kde jsou obsaženy i příspěvky na sociální pojištění.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly vcelku splněny na 22,1 %, v porovnání s 1. čtvrtletím roku 1993 byly vyšší o 11 %.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů za první tři měsíce roku bylo následující:

^x/ V tom clearing se Slovenskem -2,16 mld Kč

Rozpočtová opatření provedená v průběhu 1. čtvrtletí v souhrnu znamenala zvýšení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu o 113,5 mil. Kč. V oblasti běžných výdajů se týkala především posílení výdajů příspěvkových organizací na zabezpečení činnosti resortního učňovského školství po převodu jeho financování z resortu školství - z částky 6 mld Kč, zahrnuté pro tyto účely v kapitole Všeobecná pokladní správa, bylo v průběhu 1. čtvrtletí převedeno 4,8 mld Kč do kapitoly ministerstva hospodářství, 900 mil. Kč do kapitoly ministerstva zemědělství a 300 mil. Kč bylo použito pro střední odborná učiliště řízená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

V investičních výdajích byla provedená rozpočtová opatření vyvolána privatizací v zemědělství - dotace původně stanovené pro podniky, začleněné v resortu ministerstva zemědělství, budou po privatizaci těchto podniků poskytovány přímo ze státního rozpočtu (z kapitoly VPS).

Výdaje státního rozpočtu v 1. čtvrtletí byly příznivě ovlivněny clearingovým zúčtováním se Slovenskou republikou. Po úhradě překročení mezního úvěru na konci roku 1993 v důsledku vývoje v novém bloku poklesla dlužnická pozice Slovenska vůči ČR a na konci března dosáhla zhruba poloviční úrovně. V korunové protihodnotě představuje snížení celkové dlužnické pozice Slovenska 2,16 mld Kč. Proti předchozím měsícům tak došlo k optickému snižování výdajů a ke zlepšování dosažených rozpočtových výsledků. Po vyloučení tohoto vlivu jsou vlastní výdaje státního rozpočtu ke konci března o 2,16 mld vyšší.

Čerpání jednotlivých druhů rozpočtových výdajů je zatím značně nerovnoměrné. Na úrovni jedné čtvrtiny roku jsou čerpány pouze údaje na sociální zabečení a státní vyrovnávací příspěvek, zatímco na státní politiku zaměstnanosti bylo do konce března vyčerpáno 639 mil. Kč, což představuje necelých 12 % rozpočtu.

Vývoj ostatních položek je diferencovaný.

V rámci neinvestičních dotací poskytovaných podnikům jsou - stejně jako v loňském roce - poměrně vysoko plněny dotace na teplo, čerpané ke konci března již na 43,5 %. Dotace vlastníkům vytápěných domovních objektů byla ve státním rozpočtu na rok 1994 schválena ve výši 5,47 mld Kč. Podle dosavadního čerpání se zdá, že stanovená celoroční částka zřejmě nebude stačit a že v této položce dojde k překročení rozpočtu. Ostatní neinvestiční dotace jsou zatím plněny velmi nízko (cca na 16,5 %), což je vyvoláno jednak sezonním vývojem čerpání na začátku roku, jednak se zde zřejmě projevuje postupující privatizace podniků.

Rovněž čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je zatím nízké. Vlastní výdaje rozpočtových organizací byly za první tři měsíce letošního roku vyčerpány (po vyloučení vlivu clearingu se Slovenskem) pouze z 18,1 %, i když je třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí. Přesto je patrné, že požadavky některých resortů na zvýšení rozpočtu výdajů jsou zatím neopodstatněné a v každém případě předčasné. Čerpání příspěvků na činnost příspěvkových organizací, po posílení jejich rozpočtu o výdaje na učňovské školství, v podstatě odpovídá normálnímu průběhu. (Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol ke konci března 1994 je uveden v příloze zprávy.)

Naproti tomu nad alikvotou tří měsíců je čerpání především některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Jde především o příspěvek Všeobecné zdravotní pojišťovně (a tou přerozdělovaný i ostatním zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám). Rozpočet na letošní rok uvažuje s celkovou výší příspěvku 12,9 mld Kč, z níž bylo do konce března vyplaceno již 4,2 mld Kč, tj. 32,8 %. V celkovém čerpání je však zahrnuto i doúčtování za rok 1993 ve výši 885 mil. Kč; po odečtení této částky činí vlastní příspěvek na rok 1994 pouze 3,3 mld Kč, což představuje čerpání na 25,9 %.

Rovněž místním rozpočtům poskytl státní rozpočet do konce března již 6,8 mld Kč, tj. 44,6 % částky uvažované na celý rok. S ohledem na potřeby místních orgánů tak byly do této sféry hospodaření poskytnuty v předstihu 3 mld Kč.

Výdaje spojené s financováním vládních úvěrů čerpáním na 29,9 % celkově překročily příslušnou alikvotu schváleného rozpočtu. Bylo to ovlivněno zejména vysokým čerpáním výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách; profinancování těchto pohledávek se týkalo zejména rozpracovaných investičních akcí v Iránu (elektrárna Iranshar, cementárna Elam).

Relativně vysoké bylo též čerpání vládních úvěrů a státní půjčky na plynárenské integrační akce (VIA), ovlivněné dokončováním jednotlivých staveb v Kazašské republice; čerpání bylo realizováno v souladu s uzavřenými smlouvami.

Čerpání civilních vládních úvěrů bez VIA dosáhlo 20,2 % rozpočtu a týkalo se hlavně Alžírska, Egypta a Kuby. Nízké plnění ostatních výdajů na vládní úvěry je ovlivněno skluzy ve vyúčtování (úhrada výdajů na správu a vedení účtů vládních úvěrů ve výši 45,1 mil. Kč za 1. čtvrtletí byla provedena až v dubnu).

V investičních výdajích, u nichž nebyla uplatněna regulace, se projevuje tradiční sezonní vliv, kdy nejvyšší čerpání nastává až v následujících obdobích. Dosavadní plnění představuje proti alikvotě úsporu cca 3,7 mld Kč, čerpání (14,8 %) je však letos vyšší než v loňském roce, kdy bylo za první tři měsíce vyčerpáno pouze 10,4 % rozpočtované částky. Absolutně tyto výdaje vzrostly o 2,3 mld Kč.

Vývoj clearingového zúčtování se Slovenskou republikou vedl v průběhu 1. čtvrtletí - bez dopadu na státní rozpočet - ke třem vypořádáním salda inkas a plateb vedených ve starém bloku. Jednalo se vždy o převedení kreditního salda, a to

K překročení mezního úvěru došlo v uvedeném období pouze jednou, a to slovenskou stranou k 31. 1. Překročení ve výši více než 46 mil. ECU bylo dále zvýšeno převodem kreditního salda starého bloku na nový. Úhrada byla provedena ve volných měnách a její korunová protihodnota ve výši 1 504 mil. Kč znamenala snížení rozpočtových výdajů.

4. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1994 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 9 342,2 mil. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou obsaženy rezervy na řešení sociálních problémů, na financování projektů vědy, výzkumu a technologií, na zdravotnictví, na soudní a mimosoudní rehabilitace, na platové úpravy v rozpočtové sféře, na realizaci záruk, na životní prostředí a další. Tyto rezervy byly k 3 1. březnu čerpány ve výši 1 022,2 mil. Kč, tj. na 10,9 %.

Z vládní rozpočtové rezervy ve výši 3 400 mil. Kč bylo uvolněno 654,3 mil. Kč, především na

5. Shrnutí

Podle dosavadních výsledků se hospodaření státního rozpočtu v prvních měsících letošního roku vyvíjí relativně uspokojivě. Dosažený rozpočtový přebytek za 1. čtvrtletí a do konce dubna však nelze přeceňovat především s ohledem na relativně nižší dynamiku rozpočtových příjmů a na vliv clearingového zúčtování mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

Vláda proto bude vývoj státního rozpočtu nadále pozorně sledovat a bude obezřetně přistupovat k případným dalším požadavkům. Pokud by to situace ve státním rozpočtu v dalších měsících vyžadovala, je vláda odhodlána v zájmu udržení vyrovnanosti státního rozpočtu přistoupit k provedení nezbytných opatření na straně výdajů, např. formou jejich regulace pro zbytek roku, v krajním případě i k nezbytným škrtům.

III. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí k 31. 3. 1994

Podle předběžných výsledků skončilo hospodaření okresních úřadů a obcí k 31. 3. 1994 přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 7,4 mld Kč. Uvedený přebytek hospodaření byl ovlivněn zapojením mimorozpočtových zdrojů [fondy rezerv a rozvoje, účelové fondy] ve výši 6,6 mld Kč a použitím úvěrů, půjček a komunálních obligací (saldo) ve výši 0,2 mld Kč. Po očištění o tyto vlivy dosáhl přebytek běžného hospodaření územních rozpočtů výše 0,6 mld Kč.

Stav účelových fondů dosáhl ke stejnému dni výše 7,2 mld Kč. Tyto finanční prostředky nemohou obce a okresní úřady zatím čerpat, protože dosud není provedeno finanční vypořádání a v některých případech nejsou schválené závěrečné účty obcí za rok 1993.

Vývoj stavů fondů rezerv a rozvoje a účelových fondů v průběhu roku 1993 a v 1. čtvrtletí 1994 je uveden v následující tabulce:

Na celkovém přebytku hospodaření za 1.čtvrtletí se podílejí obce částkou 5,7 mld Kč, stav jejich účelových fondů činil 4,9 mld Kč. Vlastní okresní úřady vykazují přebytek 1,7 mld Kč, na účelových fondech byly uloženy prostředky ve výši 2,3 mld Kč.

Hodnocení rozpočtového hospodaření ke konci 1. čtvrtletí 1994 je prováděno ve vztahu k rozpočtu upravenému o poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu. V průběhu 1. čtvrtletí I 994 nebylo realizováno žádné rozpočtové opatření.

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly v 1. čtvrtletí letošního roku plněny takto:

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci března 19,7 mld Kč, což představuje plnění na 28,8 % ročního rozpočtového objemu.

Z daňových příjmů se příznivě vyvíjí daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, plněná na 25,2 %. Nižší plnění daně z podnikání je ovlivněno pomalým převodem inkasa této daně z finančních úřadů do rozpočtů obcí - termín daňových přiznání je stanoven na 31. března a teprve po tomto datu bude dorovnáno inkaso daně na obce. Dalším důvodem je nižší počet plátců daně z podnikání, protože se transformují v pro ně výhodnější společnosti s ručením omezeným. Poměrně nízké plnění daně z nemovitostí (teprve 10,7 %) je dáno termínem splatnosti k 31. květnu.

U nedaňových příjmů dosahují nejvyšší plnění příjmy z činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací, které vykazují plnění již téměř 45 %. Patrně je tento výsledek ovlivněn vyššími příjmy z pronájmů, pomalejší privatizací zařízení lékárenské služby a tím, že veškeré příjmy bývalých hospodářských organizací bytového hospodářství, které jsou nyní spravovány různými organizacemi, v některých případech i soukromými, plynou do obecních pokladen.

Z rozpočtované částky dotací ze státního rozpočtu ve výši 15,3 mld Kč byla v I. čtvrtletí uvolněna částka 3,9 mld Kč, tj. 25,2 %. Navíc byla dne 31. března uvolněna záloha na 2. čtvrtletí 1994 v objemu 3 mld Kč, která se v účetnictví územních orgánů projeví v příjmech až v měsíci dubnu.

Kromě této dotace byly uvolněny obcím a okresním úřadům účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 0,4 mld Kč na financování pozemkových úprav, radonového programu, na ekologická opatření okresům v severních Čechách a okresu Sokolov podle usnesení vlády č. 315/92, a pod. Dalším zdrojem příjmů některých obcí byla účelová dotace na investiční výstavbu, na tzv. jmenovité stavby, ve výši 0,5 mld Kč, poskytovaná přímo ze státního rozpočtu formou čerpacích účtů u České spořitelny.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 19,1 mld Kč, tj. na 27,8 %. Z této částky tvoří neinvestiční výdaje 14,4 mld Kč a kapitálové výdaje 4,7 mld Kč. Na neinvestičních výdajích se nejvíce podílí kapitola doprava (městská hromadná doprava, zejména v Praze), školství, vnitřní správa, sociální zabezpečení a místní hospodářství.

Ve srovnání s rokem 1993 při zachování věcné srovnatelnosti jsou celkové příjmy v roce 1994 vyšší cca o 2,1 mld Kč, celkové výdaje vzrostly o 4,6 mld Kč. Vykázaný přebytek hospodaření za 1. čtvrtletí je v obou letech téměř shodný, přebytek běžného hospodaření (očištěný o převody prostředků a přijaté úvěry a příjmy z komunálních dluhopisů) byl však v roce 1993 vyšší o 2,5 mld Kč; stav účelových fondů byl v roce 1994 o 1 mld Kč vyšší (v roce 1993 činil 6,2 mld Kč, v roce 1994 dosáhl 7,2 mld Kč).

IV. Výsledky hospodařeni státního rozpočtu ke konci dubna 1994

Podle údajů o pokladním plnění státního rozpočtu ke konci dubna vykázalo hospodaření státního rozpočtu přebytek 4,2 mld Kč.

Přehled o plnění státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku podává následující tabulka:

I když vykázaný přebytek rozpočtového hospodaření ke konci dubna byl pouze o 0,7 mld Kč nižší než přebytek dosažený za 1. čtvrtletí, faktické výsledky hospodaření státního rozpočtu České republiky jsou vlivem snížení aktivního clearingového salda se Slovenskem,které se projevuje jako faktor zlepšující jeho výsledek, horší o 2, 3 mld Kč.

Vzhledem k tomu, že vliv clearingu se ve státním rozpočtu projevuje jako položka snižující jeho výdaje, činí po vyloučení tohoto vlivu faktické čerpání rozpočtových výdajů 118,6 mld Kč. Představuje to 31,1 % celoročně schválených rozpočtových výdajů.

Jinak výsledky rozpočtového hospodaření ke konci dubna potvrzují tendence uvedené v hodnocení za 1. čtvrtletí t.r.

V příjmech se i nadále projevuje nižší plnění daně z přidané hodnoty z února t.r., kdy byl zaznamenán prakticky nulový přírůstek způsobený vysokými odpočty této daně. I když v následujících měsících březnu a zejména dubnu byl přírůstek DPH ji v podstatě vyrovnaný (dosáhl 8,0 mld Kč a 8,9 mld Kč), nestačí to zatím k náhradě uvedeného výpadku. Vlivem zvýšené poptávky (začátek motoristické sezony), lze v dubnu pozorovat rovněž jisté oživení inkasa spotřebních daní, jejichž výnos v tomto měsíci činil 8,1 % z ročního úkolu.

Naproti tomu daň z příjmů právnických osob, jejíž dosavadní plnění bylo příznivé (za první tři měsíce roku na 27 o), zaznamenala v dubnu výrazné zpomalení inkasa vlivem vratek přeplatků daně za I. čtvrtletí. Za celý měsíc duben bylo na této dani vybráno pouze cca 0,7 mld Kč a plnění vzrostlo pouze o 1 procentní bod. V důsledku časového posunu při stanovené splatnosti této daně se však hlavní objem daně z příjmů právnických osob za měsíc duben projevil v příjmech státního rozpočtu až v prvních dnech měsíce května.

Ve výdajích se - kromě již zmíněného dopadu clearingového zúčtování se Slovenskem - potvrdilo zejména vysoké čerpání dotací na teplo (již přes 55 %) a zrychlení čerpání prostředků příspěvkovými organizacemi. Z prostředků poskytovaných přímo ze státního rozpočtu pak bylo poskytnuto Všeobecné zdravotní pojišťovně již 41,6 % celoročně rozpočtované částky a místním rozpočtům téměř 50 % schválené dotace; na tyto dva účel tak bylo ze státního rozpočtu poskytnuto v předstihu již 2,8 mld Kč.

Plnění kapitálových výdajů vzrostlo na 23,1 %.