Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance Miroslava Rašky dopisem ze dne 16. června 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Miroslava Rašky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

problematika placení záloh na daň z příjmů fyzických osob byla v nové daňové soustavě upravena s účinností od 1. 1. 1993 zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. U poplatníků, kteří začali podnikat v průběhu roku bylo mj. stanoveno, že pro výpočet záloh na daň pro běžný rok je nutno provést dopočet daňové povinnosti výchozího roku tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období.

V průběhu roku 1993, po konfrontaci uvedených ustanovení o placení záloh s praktickými poznatky při jejich aplikaci, došlo postupně k jejich novelizaci tak, aby co nejlépe odpovídaly realitě.

Otázka dopočítávání daňové povinnosti při stanovování záloh byla pak u fyzických osob vyřešena jednoznačně ve prospěch poplatníka novelou provedenou zákonem č. 323/1993 Sb. s účinností od 1. 1. 1994. Pro stanovení záloh na daň z příjmů fyzických osob na běžný rok se tedy již nadále v případě, že se poslední známá daňová povinnost týkala pouze části zdaňovacího obdob., tato povinnost nedopočítává.

Pro usnadnění přechodu na novou daňovou soustavu a poskytnutí času poplatníkům pro správnou orientaci v nových daňových předpisech rozhodlo Ministerstvo financi prominout penále za opožděné placení záloh na daň z příjmů fyzických osob i na daň z příjmů právnických osob za leden, únor, březen a první čtvrtletí roku 1993, pokud byla jejich úhrada provedena nejpozději do 30. 6. 1993. Tato úleva byla považována za dostačující.

Kromě toho dává zákon poplatníkům obecnou možnost požádat v odůvodněných, případech správce daně o stanovení záloh jinak než je uvedeno v zákoně. Proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání, o kterém pak rozhoduje nadřízený orgán a je tedy zajištěno objektivní posouzení důvodů.

Nemohu tedy v této souvislosti přisvědčit Vaší domněnce, že vyměření penále za opožděné placení záloh je módou finančních úřadů. Povinnost vyměřit v tomto případě penále však správci daně vyplývá ze zákona, a to především z ustanovení § 63 zákona o správě daní a poplatků v platném znění.

Proti vyměření penále má poplatník možnost podat reklamaci tak, jak stanoví § 53 cit. zákona o správě daní a poplatků. Dále pak případně existuje možnost využít mimořádných opravných prostředků za podmínek stanovených zákonem.

Pravomoc k prominutí příslušenství daně do výše 300 000 Kč delegovalo Ministerstvo financí vyhláškou č. 299/1993 Sb. na správce daně, neboť ten nejlépe zná konkrétní situaci každého poplatníka, může tedy kvalifikovaně rozhodnout a zároveň je podstatně zkrácen i čas nutný pro rozhodování.

Ztotožňuji se však s Vaším názorem, že v některých případech, kdy o vyměření penále a následně o žádosti o jeho prominutí rozhoduje stejný pracovník správce daně, nemusí být rozhodnutí vždy objektivní. Na tyto situace je pak možno přiměřeně aplikovat ustanovení zákona o správě daní týkající se vyloučení pracovníků správce daně z daňového řízení, jestliže existují skutečnosti nasvědčující podjatosti pracovníka správce daně.,

Ministerstvo financí však v každém případě znovu zváží poznatky z Vaší interpelace k případným úpravám v této oblasti novely zákona o daních z příjmů, která se v současné době již připravuje.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Miroslav Raška

poslanec Parlamentu ČR

Praha