Ministr dopravy Jan Stráský zaslal odpověď
na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 22. června
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Michala
Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
MINISTR DOPRAVY
České republiky
PhDr. Jan STRÁSKÝ
| V Praze dne 22.června 1994 | |
| K č.j. 5/94 - P |
Vážený pane poslanče,
dovolte mi, abych vám podle Vámi jednotlivě
uváděných dotazů odpověděl
na interpelaci, kterou jste přednesl na 19. schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky dne 2. června 1994 a jež se týkala
problematiky privatizace státního podniku ČSAD
Praha - západ:
1. Vámi uváděný průzkum potenciálních
zájemců o privatizaci s. p. ČSAD Praha -
západ se pohyboval ve dvou základních rovinách.
Pracovníci ministerstva dopravy ČR po zamítnutí
jediného v řádném termínu předloženého
privatizačního projektu a na základě
výzvy ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizaci ČR k vypracování
zakladatelského privatizačního projektu oslovili
ty firmy, které v prostorách státního
podniku působí na základě uzavřených
nájemních smluv. Na druhé straně se
na základě získaných informací
o zamítnutí již uvedeného základního
privatizačního projektu o privatizovaný subjekt
začali iniciativně sami zajímat další
zájemci a začali předkládat své
nabídky.
2. Z uvedeného je zřejmé, že o průzkumu
zájmu nebyla oficielně široká veřejnost
informována. K tomu je však nezbytné podotknout,
že:
- v souladu se zákonem se zakladatel, pokud není
pověřen vypracováním zakladatelského
privatizačního projektu, pouze vyjadřuje
(doporučuje) k možné realizaci všech předložených
projektů. V případě s. p. ČSAD
Praha - západ to však byl pouze jediný privatizační
projekt,
- je státní podnik umístěn ve čtyřech
lokalitách, které jsou od sebe v některých
případech dosti vzdáleny (Smíchov,
Zlíchov, Chuchle a Zbraslav + rekreační středisko
v Růžové, u něhož se však
zřejmě jedná o restituci) a jež mají
naprosto rozdílný charakter (Smíchov = odstavná
plocha s administrativní budovou, kotelnou, dílnami
a čerpací stanicí, Zlíchov = provoz
nákladní dopravy, část pronajata firmě
Pirelli, část pozemků v právu hospodaření
ČD a část ve vlastnictví města
Prahy, část pozemku určena k výstavbě
přivaděče do Strahovského tunelu,
Chuchle = pozemky, do nichž bylo investováno cca 50
mil. Kč a jež dnes představují "rozestavěné
plochy plné betonových pilotů", navíc
částečně pod restitucí, Zbraslav
= zpevněná plocha, bývalá čerpací
stanice, firmě Bolfin pronajatá opravárenská
hala a funkční obytné buňky pronajaté
soukromé firmě Slavík a syn, které
slouží pro ubytování zahraničních
dělníků; s výjimkou již uvedených
pronajatých objektů nevyužívané
pro dopravu již dva roky v důsledku možných
ekologických závad, a to vše několik
desítek metrů od Vltavy a bez zdroje vody). Proto
se jako vhodná forma privatizace (dosud tedy nehovoříme
o metodě privatizace) nabízí rozdělení
organizace na jednotlivé části (podle lokalit)
s tím, že současně budou v rámci
privatizace řešeny i některé "specifické
problémy", které jsou s nimi spojeny. Jako
příklad může posloužit podmínka
odstranění "ekologických rizik"
v lokalitě Zbraslav, podnikatelský záměr
v lokalitě Chuchle (tzn. nejen získání
lukrativních pozemků bez bližší
specifikace toho, co s nimi bude dál = jaké bude
jejich využití) apod.,
- aby ministerstvo dopravy ČR případně
mohlo tuto "filosofii" navrhnout k realizaci v rámci
vypracování zakladatelského privatizačního
projektu, obrátilo se na nájemce působící
v objektech státního podniku. Jak již však
bylo rovněž uvedeno, případný
zájem projevily samy i jiné firmy. Tento postup
přitom považujeme za naprosto logický, neboť
vycházíme ze stávajícího předmětu
činnosti organizace, na jehož zachování
(alespoň z části = v oblasti autobusové
dopravy) máme zájem. Výsledkem tohoto průzkumu
(jak jsme již uvedli v odpovědi na první interpelaci)
bylo projevení případného zájmu
ze strany více než deseti subjektů, a to o
rozdílné části (lokality) státního
podniku, vč. organizace jako celku,
- takto projevený případný zájem
přitom nelze v žádném případě
považovat za předkládání privatizačních
projektů (termín uběhnul dnem 16. června
1992). Proto pro nás není a ani nemůže
být rozhodující, jestli, jak jste uvedl ve
své první interpelaci, někdo 17. prosince
1993 projevil zájem o privatizaci organizace jako celku.
I tohoto zájemce tak považujeme pouze za jednoho z
uchazečů o privatizovaný subjekt.
- dnes je, zcela v souladu se stanovenými "pravidly
privatizace", vypracování zakladatelského
privatizačního projektu v plné kompetenci
ministerstva dopravy ČR, jakožto zakladatele. Přitom
je nezbytné si uvědomit, že i tento zakladatelský
privatizační projekt bude v souladu se stanovenými
"pravidly" (zákon a usnesení vlády
ČR) dále posuzován, a to nejen ministerstvem
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
ČR, ale i dalšími ekonomickými ministerstvy
a v případě, že by v průběhu
jeho projednávání došlo ke změně
metody privatizace na přímý prodej předem
určenému vlastníkovi, rovněž
vládou ČR.
3. Podle našeho názoru právě metoda
vícekriteriální veřejné soutěže
představuje v daném případě
nejobjektivnější metodu privatizace, která
se zcela "samozřejmě" nemůže
"líbit" těm, kdo prosazují pouze
jediného zájemce, který, tak jako všichni
další případní uchazeči,
mohl v termínu vyhlášeném pro předkládání
privatizačních projektů svůj projekt
podat, což však neučinil.
Navíc vícekriteriální veřejná
soutěž organizovaná na jednotlivé lokality,
jakožto samostatně privatizované jednotky,
umožní, aby:
- nikdo by nebyl upřednostněn, tzn. kdokoliv by
se privatizace mohl zúčastnit,
- prostřednictvím předem vyhlášených
kriterií veřejných soutěží
by mohl být zabezpečen zájem státu
na splnění některých podmínek
(viz výše) a současně by se cena nemohla
stát jediným "vítězným"
kriteriem,
- nikomu ze zájemců o větší celky
(vč. s. p. jako celku), než by byly vyhlášeny
do privatizace formou veřejných soutěží
na dílčí jednotky organizace, nemůže
nic bránit v tom, aby se nezúčastnil některých
nebo dokonce všech veřejných soutěží
a nestal se tak (pokud by v nich zvítězil) vlastníkem
až celého s. p.
Pokud by byl podle stanovených pravidel privatizace schválen
zakladatelský projekt vypracovaný ministerstvem
dopravy ČR na privatizaci organizace "po částech"
a formou vícekriteriálních veřejných
soutěží, nedošlo by k žádnému
"výběru" uchazečů, nýbrž
a ti by na základě obecně známého
způsobu vyhlášení podmínek veřejných
soutěží předkládali své
nabídky. Ty by vyhodnocovala komise složená
zřejmě ze zástupců ministerstva pro
správu národního majetku a jeho privatizací
ČR, Fondu národního majetku ČR a z
dalších osob.
Přitom předpokládáme, že by se
vyhodnocení vyhlášených veřejných
soutěží nezúčastnil žádný
z pracovníků ministerstva dopravy ČR, nýbrž
případně pouze odborníci v této
oblasti z jiných organizací, čímž
již od samého počátku chceme eliminovat
možnou kritiku o ovlivňování výsledků
veřejných soutěží. Předběžně
jsme účast ve vyhodnocovací komisi konzultovali
i se zástupci Svazu zaměstnavatelů a Svazu
podnikatelů, kteří přislíbili
svoji účast.
4. Veřejná kontrola o objektivnosti rozhodování
při doporučení vítězného
projektu, resp. projektů musí být zajištěna
vyhlašovatelem veřejných soutěží
(Fond národního majetku ČR) a výběrem
složení vyhodnocovací komise, kterou však
ministerstvo dopravy ČR neurčuje.
5. K otázce, kdy bude privatizace s. p. ČSAD Praha
- západ definitivně dořešena Vám
mohu sdělit, že ministerstvo dopravy již svůj
zakladatelský privatizační projekt zpracovalo,
projednalo jej ve své resortní privatizační
komisi složené ze zástupců ministerstva
dopravy ČR, ministerstva pro správu národního
majetku a privatizaci ČR, Svazu zaměstnavatelů,
Svazu podnikatelů a Nezávislého odborového
svazu v dopravě, která jej doporučila k realizaci
a odeslala jej k dalšímu řízení
ministerstvu pro správu národního majetku
a jeho privatizaci ČR. Dále bude projednávání
tohoto zakladatelského privatizačního projektu
probíhat v souladu se stanovenými "pravidly"
a v kompetenci odpovědného ministerstva.
Pro Vaši informaci Vám mohu sdělit, že
zakladatelský privatizační projekt v této
fázi předpokládá organizování
vícekriteriálních veřejných
soutěží na samostatně privatizované
jednotky Smíchov, Zlíchov a Zbraslav, zatímco
rekreační objekt v Růžové a lokalitu
Chuchle ponechává i nadále ve "zbytkovém"
státním podniku. Důvodem je skutečnost,
že na tyto dvě lokality byly uplatněny restituční
nároky, které dosud nejsou vyřešeny
a tyto majetky tak nelze v současné době
privatizovat.
S pozdravem
Vážený pan
Michal Kraus poslanec
Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR