Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 23. června 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Odpověď p. ministra na interpelaci poslance Krause

K otázce vztahů Volkswagen - Škoda

Úvodem bych chtěl poopravit Vaše konstatování o doplnění správní rady (představenstva) a. a. s. Škoda o členy vlády ČR:

Představenstvo pracuje i nadále v nezměněném složení.

Otázka č 1:

"V jaké fázi je v současné době zpracování konečné verze dodatku smlouvy mezi Volkswagenem a AŠ Mladá Boleslav?"

Jednání o dodatku ke Smlouvě mezi akcionáři zahrnuje řadu otevřených problémů, které nebyly smluvně zcela jednoznačně vyřešeny a problémů vzniklých z postupných legislativních změn, které v souvislosti s transformací naší ekonomiky doznaly od založení společného podniku Škoda - Volkswagen do současnosti řadu změn.

K nejožehavějším problémům náleží rozsah investiční výstavby, výkupy pozemků, zahrnutých do majetkového vkladu české strany, od restituentů a likvidace starých ekologických zátěží.

Další kolo jednání podmínila česká strana jednoznačným vyjádřením zástupců firmy Volkswagen k rozsahu investiční výstavby a tedy k uvažovanému kapacitnímu rozšíření výroby automobilů v a. a. s. Škoda. V polovině června t. r. česká strana obdržela od Volkswagenu vyžádané podklady, které navrhovanými počty vyráběných vozů jednotlivých modelových řad neodpovídají záměru přílohy B Smlouvy mezi akcionáři a tedy nezaručují potřebný investiční rozvoj a. a. s. Škoda. Česká strana je připravena nepřipustit degradaci Škody na pouhý montážní závod koncernu Volkswagen a případně podmínit získání majoritního podílu VW takovým rozsahem investic, který umožní komplexní rozvoj podniku a zachování výrobní životaschopnosti.

Pro Vaši informaci uvádím, že koordinaci činnosti české strany při jednání s představiteli firmy Volkswagen byl na základě dohody zainteresovaných resortů pověřen ing. Roman Češka, předseda Fondu národního majetku ČR.

Otázka č. 2:

"Proč se uvažuje v první fázi výroby nového modelu vozu Škoda pouze s výrobou 70 - 120 tisíc kusů ročně, co by pravděpodobně neumožnilo výstavbu nové lisovny, lakovny a svařovny?"

Postupný náběh nového modelu vozu Škoda je navržen s ohledem na současnou situaci na trhu osobních automobilů a optimální využití stávajících kapacit a. a. s. Škoda a koncernu Volkswagen v počtech 70 tisíc vozů ročně.

K zajištění potřebného investičního rozvoje s možností efektivní výroby montážních dílů v a. a. s. Škoda bude česká strana uplatňovat náběhovou křivku výroby modelu řady A, která zajistí realizaci původně dohodnutého rozsahu investic. Výstavba potřebných objektů tak umožní kapacitně pokrýt i další zvýšení počtu vyráběných vozů, aniž by vznikla závislost na dodávkách z koncernu W.

Otázka č. 3:

"Může snad předpokládaná výroba 30 tisíc kusů automobilů Škoda navíc ohrozit hospodaření mamutího Volkswagenu, který vyrábí více než 3 miliony kusů automobilů ročně?"

Kriteriem návrhu výroby počtu vozů nové modelové řady byla především možnost jejich realizace na trhu v současných podmínkách všeobecné recese v automobilovém průmyslu, nikoliv ohrožení ekonomiky koncernu Volkswagen.

Jak jsem již uvedl v odpovědích na dotazy č. 1 a č. 2, uplatní česká strana na následujícím jednání se zástupci VW požadavek na takový rozsah výroby automobilů a návazně investiční výstavby, která umožní efektivní zajišťování stěžejních dílů v kapacitách a. a. s. Škoda.

Otázka č. 4:

"Dělali jste prognózu možného negativního vlivu cenové politiky koncernu a v současnu zcela záměrně vytvářené vnitrokoncernové konkurence jednotlivých typů vozů?"

Volba strategie modelových řad vozů koncernu Volkswagen je připravována na základě marketingových studií se záměrem maximálně vyhovět nejen současným požadavkům zákazníků, ale tyto požadavky předvídat. V tomto duchu je připravován i nový model vozu Škoda a není mi nic známo o záměru vytvářet vnitrokoncernovou konkurenci modelů jednotlivých společností koncernu. Je sice věcí vedení koncernu, jakou modelovou skladbu pro své podniky navrhne, ale přesto se domnívám, že toto rozhodnutí učiněné již dříve nelze považovat za zcela správné.

Posouzení cenové politiky koncernu Volkswagen ve vazbě na připravované modely vozů Škoda mohu uplatnit pří nejbližším zasedání dozorčí rady a. a. s. Škoda.

Otázka:

"Ptám se proto - jsou pánové z Volkswagenu tak málo prozíraví, že by sami sobě proklamovanou podporou Škodovky komplikovali život? Nebo je jejich zájem o získání majoritního podílu motivován jinými motivy? Pokud ano, tak kterými?"

Škoda a. a. s. je součástí koncernu Volkswagen, který má zájem dle uzavřených smluv uskutečnit v tomto a příštím roce značné kapitálové vklady v rozsahu cca 14 mld. Kč a další miliardy vložit do investičního programu. Nelze pochybovat o tom, že vložené prostředky musí přinášet pozitivní hospodářský výsledek. Z toho vyplývá, že pouze prosperující a. a. s. Škoda je přínosem nejen pro naši ekonomiku, ale i pro koncern Volkswagen.

Otázka:

"Má ministerstvo průmyslu skutečně jasno v tom, kam se vlastně při jednání s Volkswagenem možná řítí? A pokud ano, jak chce zajistit vývoj zcela opačný, který povede ne k úpadku, ale k prosperitě českého automobilového průmyslu v Autoškodě Mladá Boleslav?"

Váš dotaz odráží jednostranný pohled na uvedenou problematiku a jeho spekulativnost je zvýrazněna slovem "možná".

Jak jistě víte, jednání o dodatku ke smlouvám uzavřeným při založení společného podniku Škoda - Volkswagen vyvolala česká strana z iniciativy našeho ministerstva. Účelem probíhajících jednání je mimo jiné dosáhnout od smluvního partnera přijatelných záruk pozitivního rozvoje a. a. s. Škoda.

S tímto záměrem přistupuje česká strana k přípravě nadcházejícího jednání se zástupci firmy VW a jako prioritní považuje dořešení otázky investiční výstavby v rozsahu, který umožní zajistit i v budoucnosti efektivní výrobu automobilů na tuzemské bázi základních agregátů a komponentů.

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal doplňující odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 27. září 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

v příloze Vám zasílám doplňky odpovědi na Vaši interpelaci, kterou jste přednesl na 21. plenární schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ve věcí vztahů společnosti Volkswagen a Škoda a. a. s. Mladá Boleslav.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Michal Kraus

poslanec

Parlament České republiky

Praha

Vážený pan

Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Otázka č. 1: Výsledky jednání výkonných orgánů akciové společnosti a jednání se zástupci koncernu Volkswagen, které jsou zmíněny v minulé odpovědi ve věcech dotýkajících se problematiky uvedené v interpelaci.

Výkonné orgány a. a. s.Škoda se otázkami obsaženými v interpelaci zabývají pravidelně a závěry jsou využívány k přípravě podkladů pro jednání o dodatku ke Smlouvě mezi akcionáři. Tato jednání pokračovala v červenci a v září t. r. Česká strana opakovaně předložila požadavek na zajištění náběhu výroby modelu A s počáteční kapacitou 120 000 vozů za rok. VW s tímto návrhem nesouhlasí a s odvoláním na současný světový pokles prodeje automobilů pokládá i uvažovaný prodej 70 000 ks v prvních letech za náročný cíl.

Vzhledem k uvedenému názorovému rozdílu, který se nepodařilo odstranit ani na posledním jednání pracovní skupiny, bude nezbytné projednání uvedené problematiky na úrovni nejvyšších představitelů vládního akcionáře a vrcholového vedení koncernu Volkswagen.

Jak jsem uvedl již v první odpovědi na Vaši interpelaci, česká strana vyvolala jednání o dodatku Smlouvy mezi akcionáři proto, protože požaduje zvýraznění vlivu vládního akcionáře na vývoj v a. a. s. Škoda. Navrhuje do dodatku smlouvy článek o zásadních rozhodnutích s cílem zajistit vládě ČR možnost včasného projednání s koncernem VW a dosažení vzájemného souhlasu u zásadních rozhodnutí, týkajících se a. a. s. Škoda a nikoliv aby byla informována dodatečně o již přijatých záměrech.

Otázka č. 2 a: Vzhledem k tomu, že pan ministr ve své odpovědi uvádí, že vkladem české strany budou mimo jiné i výkupy restituovaných pozemků, rád bych věděl, zda byly v době realizace jejich restituce již známy rozvojové programy Škody Mladá Boleslav.

K poněkud nejasnému dotazu musím upřesnit, že ve zmíněn odpovědi uvádím jako vklady české strany nikoliv výkupy, ale pozemky.

K dotazu, pokud správně chápu Vaši formulaci jako dotaz vydání pozemků restituentům, které byly vydány koncem roku 1993, pak konstatuji, že rozvojové programy, Škody a. a. s. známy byly. Jsou zahrnuty v Realizační studii, která tvořila základní investiční nabídku firmy VW je přílohou Smlouvy mezi akcionáři.

Otázka č. 2 b: Proč nebyly uplatněny zákonem umožněné náhradní restituce na území, které leží mimo předpokládanou zástavbu nových výrobních kapacit Autoškody Mladá Boleslav?

Otázkou je zřejmě míněno, proč nebyly restituentům vydány náhradní pozemky za ty, které podléhají restituci.

Zákony, které vymezují majetkové a právní vztahy restituentů k pozemkům, jsou zákon č. 92/1991 Sb. (privatizační zákon) a především zákon č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě), které při přípravě a podpisu smluv o založení společného podniku nebyly ještě v platnosti.

Z pohledu možnosti poskytnutí náhradních pozemků zákon rozlišuje, zda se jedná o pozemky zastavěné nebo nezastavěné. Zákon umožňuje poskytnout restituentovi finanční náhradu nebo náhradní pozemek pouze u zastavěného pozemku. Zastavěný pozemek se nevydává.

Pozemky, které jsou předmětem Vašeho dotazu, jsou pozemky nezastavěné a podle zákona musely být restituentům vydány. Přes uvedenou skutečnost byly v součinnosti MPO ČR a Pozemkového fondu ČR nabídnuty náhradní pozemky, avšak bez pozitivní odezvy. Předmětné pozemky proto musely být restituentům podle platných zákonů vydány.

Otázka č. 2 c: Kdo za takto provedené restituce nese odpovědnost a kolik činí vícenáklady z výkupů zcela zbytečně restituovaných pozemků, vůči komu budou uplatněny náhrady škod a na kolik je pravděpodobné, že kompetentní osoby, které dopustily provedení v tomto případě nesmyslných restitucí, nejsou hmotné zainteresované na tučném zisku z prodeje restituovaných a posléze za drahý peníz vykupovaných ploch?

Jelikož zákon č. 229/1991 Sb. ukládá povinnost nezastavěné pozemky restituentovi vydat, nelze proto hovořit o zbytečných a nesmyslných restitucích, neboť vyplývají přímo ze znění zákon a z tohoto důvodu nelze nikoho volat k odpovědnosti za vydání pozemků.

Aby česká strana dostála svému závazku z titulu majetkového vkladu do společného podniku a umožnila zahájení investiční výstavby, musí předmětné pozemky od restituentů vykoupit a zpětně vložit do a. a. s. Škoda.

K části otázky, cituji "zisku z prodeje restituovaných a posléze za drahý peníz vykupovaných ploch" uvádím, že zainteresovat "kompetentních osob" na "tučném zisku" z uvedené transakce mi není známa.