Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky dopisem ze dne 12. července 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane předsedo,

odvolávám se na Váš dopis č. j. 2183/94 ze dne 15. června 1994 a v příloze Vám postupuji odpověď na interpelace poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky ve věci vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií, která se týká exportní politiky ČR a úlohy vědecko-technických parků.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Příloha k dopisu č.j. 19 129/94/5210/1000

Exportní politika ČR

Změna administrativně direktivního systému na systém tržní je nutně spojena se strategickými kroky státu v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Proto kroky uskutečněné v této oblasti ještě v rámci bývalé ČSFR patřily k základním faktorům celé ekonomické reformy ČR. Jednalo se zejména o:

- liberalizaci zahraničního obchodu spojenou s demonopolizací,

- zavedení vnitřní směnitelnosti čs. koruny,

- devalvaci čs. koruny v r. 1990.

Tyto kroky spolu s levnou pracovní silou a nízkou úrovní mezd vedly k dalšímu rozvoji českého zahraničního obchodu. Vzhledem k napjaté situaci na zahraničních trzích a pokračující recesi ve vyspělých zemích se však ukazuje nutnost doplnit tyto razantní kroky jemnějšími nástroji, které by pomohly proexportní politiku dotvářet.

Strategie hospodářských politik v podpoře exportu se v rámci tržních ekonomik začala od druhé poloviny 80. let orientovat na omezování přímých podpor vývozu ve prospěch podpor nepřímých při důsledném prosazování zásad volné soutěže.

Jednou z nejvýznamnějších oblastí státní podpory exportu je finanční pomoc vývozcům. Porada ekonomických ministrů se dne 3. 5. 1994 zabývala situací v úvěrování exportních operací českých firem a uložila ministru hospodářství, aby vládě předložil návrh zákona, který by řešil tuto problematiku.

V současné době předkládají ministři hospodářství, průmyslu a obchodu a financí vládě návrh zákona o pojišťování a financování vývozních úvěrů. Návrh předpokládá vytvoření samostatného subjektu - České exportní banky, která by měla plnit úlohu refinančního centra pro financování českého vývozu.

Tato banka by měla působit na základě povolení České národní banky a svou činnost, jako banky pro oblast zvýhodněného financování exportu, však zahájí až po schválení navrhované úpravy Parlamentem České republiky.

Ve svém důsledku by měla nová zákonná úprava odstranit rozdíly mezi domácími a zahraničními úrokovými sazbami a zvýšit konkurenceschopnost českých výrobců zejména strojírenského zboží a investičních celků.

I když byla zavedena vnitřní konvertibilita a zahraniční obchod byl liberalizován, sehrává absence know-how o zahraničním obchodě spolu s komunikační a informační bariérou nadále negativní roli pro značnou část podnikatelských subjektů.

Zájem malých a středních firem potvrzuje tedy nutnost mít instituci, která by celý komplex služeb tzv. exportního poradenství poskytovala na jednom místě. Takováto instituce s názvem INFO-CENTRUM bude zřízena v rámci příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, kterou je Centrum vnějších ekonomických vztahů, v průběhu měsíce července.

V cílové podobě bude INFO-CENTRUM zajišťovat tyto služby:

- konjunktura a očekávaný vývoj světové ekonomiky a mezinárodního obchodu,

- teritoriálně-zbožové informace,

- obchodně-politické a legislativní režimy České republiky, výklad smluv, dohod a předpisů s EU, ESVO, CEFTA a dalšími seskupeními,

- poradenství v oblasti techniky zahraničního obchodu,

- kontaktní služby, adresáře apod.

Co lze očekávat od vědecko-technických parků

V současné době vzniká řada malých a středních firem především obchodních a poradenských, ale jedná se i o inovační firmy, které připravují nové výrobky, technologie a služby.

Za účelem podpory vysoce rizikového inovačního podnikání vznikají v ČR na základě zkušenosti ze zahraničí vědecko-technické parky, které si kladou za cíl vedle již stanoveného zákonného rámce vytvořit v součinnosti s vhodným ekonomickým prostředím potřebné technické zázemí pro vznik a rozvoj těchto malých firem.

Podle zaměření a velikosti by měly vědecko-technické parky plnit funkci od jednoduchých center místního významu až po poskytování komplexních služeb v regionu. V rámci této funkce orientují svoji činnost především do oblastí:

- vědecké,

-inovační,

- výzkumné,

- transferu technologií včetně high tech,

- zakladatelské, sloužící jako "inkubátory" malých firem,

- poradenské,

- nových podnikatelských aktivit,

- obchodní,

- vytváření nových pracovních příležitostí v regionu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR očekává, že vědecko-technické parky svojí činností orientovanou na vznik a podporu soukromých subjektů napomůžou transformaci plánované ekonomiky na tržní včetně výchovy nových manažerů západního typu.