Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Rada České televize předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Výroční zprávu o činnosti České televize, jak jí to ukládá 8 odst.2 zákona č. 483/1991 Sb.

I.

Činnost Rady České televize

II.

Česká televize v roce 1993

1) Postavení ČT v domácím a evropském prostředí.

2) Personální stav ČT k 31. 12. 1993

3) Majetková a výrobní základna ČT k 1. 1. 1994

III.

Program České televize

1) Základní údaje o vysílání ČT

2) Hodnocení programu Radou ČT

a) Zpráva o stavu zpravodajských a publicistických pořadů

b) Kultura v České televizi

c) Původní dramatická tvorba pro dospělé

d) Pořady pro děti

e) Vzdělávací a populárně vědecké pořady

f) Zábavné pořady

g) Násilí na obrazovce

3) Hodnocení diváků

a) Podle průzkumů sledovanosti a spokojenosti diváků

b) Dopisové ohlasy

4) Tisk o České televizi

5) Interní hodnocení pořadů prováděné vedením ČT.

IV.

Hospodaření České televize

V.

Závěr

Rada ČT pracovala v roce 1993 v tomto složení (v závorce jsou uvedeny kompetence):

PhDr. Petr Fleischmann: rezignoval 15. 12. 1993

RNDr. Jiří Grygar, předseda - (vzdělávání)

JUDr. Karel Kühnl, místopředseda - (sport); rezignoval 2. 6. 1993

PhDr. Jiří Růžička - (vysílání pro děti)

Vladimír Svoboda - (dramatické pořady)

Karel Steigerwald; zvolen 13. 10. 1993

Jan Trefulka - (dramatické pořady)

František Trnka - (hudební pořady)

Mgr. Jiří Zajíc, místopředseda - (zpravodajství a publicistika)

PhDr. Jaromír Zemina - (umělecké pořady)

Rada ČT se během roku sešla na 35 zasedáních, z toho jednou ve studiu Brno a jednou ve studiu Ostrava. Během výjezdu do Brna uskutečnila setkání s členy Rady Slovenské televízie. Dále Rada ČT jednala s představiteli stálé komise PČR pro sdělovací prostředky a s většinou poslaneckých klubů PČR, s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, se zástupci televizních stanic Premiéra a Nova, s regionálními výrobci televizních pořadů a s představiteli církví. V dubnu 1993 uspořádala Rada ČT v Praze tiskovou konferenci. Členové Rady ČT poskytli řadu rozhovorů a informací o činnosti Rady novinám, časopisům a rozhlasu, zúčastnili se též TV pořadu "Co týden dal" o stavu zpravodajství a vyhlídkách České televize pro nejbližší budoucnost.

V prvních dnech roku 1993 se Rada ČT věnovala zejména výběru intendanta zpravodajství pro okruh ČT2, jak jí to bylo uloženo zákonem ČNR o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání z 22. prosince 1992, jenž nabyl účinnosti 30. prosince 1992. Ke zkrácenému výběrovému řízení RČT vyzvala 11 osobností, z nichž nabídku účastnit se výběru přijalo 7 uchazečů. Ode všech si RČT vyžádala základní osobní data, náhled na současnou úroveň zpravodajství v ČT a stručnou představu uchazeče o výkonu funkce intendanta. S každým uchazečem pak Rada ČT jednala osobně. Po zhodnocení písemných materiálů i průběhu rozhovorů zvolila dne 18. ledna 1993 intendantem Ing. Jana Šterna (s nástupem 1. února 1993).

Souběžně se Rada ČT zabývala situací ve zpravodajství na obou vysílacích okruzích, kde v prvních týdnech roku došlo k výraznému zhoršení profesionální úrovně zpravodajství. Rada ČT proto soustavně zadávala analýzu zpravodajství v jednotlivých týdnech nezávislým publicistům. Tyto analýzy pak ihned vyhodnocovala a svá doporučení předávala jak generálnímu řediteli ČT a šéfredaktoru zpravodajství, tak posléze i intendantovi. V průběhu prvního pololetí roku 1993 tak Rada získala celkem 12 analýz od 8 publicistů a dále od kolektivu katedry masové komunikace fakulty sociálních věd UK v Praze. Podrobnosti obsahuje "Zpráva o stavu zpravodajských a publicistických pořadů ČT", jež byla na základě usneseni PČR vypracována dne 30. listopadu 1993.

Během prvních dvou měsíců roku se Rada ČT zabývala zpracováním podkladů pro výroční zprávu o činnosti České televize, jak ji vyžaduje zákon. Rada ČT se rozhodla k ověření hospodaření České televize požádat o nezávislý audit a jeho výsledků pak použila při odstranění zjištěných nedostatků. Když se tak stalo, byla zpráva předána PČR, který jí po projednání v komisích vzal na vědomí. Na základě připomínek poslanců přijala Rada ČT organizační opatření, směřující ke zvýšení účinnosti práce Rady ČT. Přitom r. 1993 byl pro činnost Rady náročnější, neboť v porovnání se situací v r. 1992, kdy do kompetence Rady ČT patřil prakticky jen okruh ČTV a část okruhu F1, spadalo nyní do kompetence Rady veškeré vysílání na třech vysílacích - okruzích (ČT1, ČT2, ČT3).

Zejména bylo jednotlivým členům Rady ČT uloženo sledovat některé podstatné části vysílacího schématu (viz kompetence, uvedené u seznamu členů Rady) a případně specifikovat požadavky na nezávislé odborné analýzy. Dále se členové Rady střídali ve vyhodnocování podnětů z denního a periodického tisku. Postupné se též zvyšoval počet dopisů diváků adresovaných Radě. Podobně jako v předešlém roce Rada ČT využívala interní analýzy ČT, zejména pak výsledky statistického průzkumu sledovaností a spokojeností diváků s pořady, jak je týdně vypracovává středisko SAPA. Rada měla možnost ověřit výsledky těchto interních průzkumů pomocí analýz nezávislých agentur a zjistila, že v mezích statistických chyb byly výsledky prakticky totožné a tudíž věrohodné.

Hned od počátku roku se Rada ČT opakovaně zabývala možnými porušeními zákona při skladbě pořadů mezi 6 a 22 h ve vysílání ČT a přijala příslušná doporučení. Reagovala též kriticky na zařazení protivědeckého seriálu "Jak vznikl svět" studiem ČT v Ostravě. Znovu se zabývala nevyvážeností pořadů o sexuální osvětě a iniciovala přípravu alternativního seriálu spolupracovníky Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. Doporučila zařazení dokumentu Křížová cesta a přebírání některých pořadů STV, zejména Večerů s M. Markovičem. Iniciovala televizní diskuse o školské reformě a o cause Národní galerie v Praze. Na výzvu stálé komise PČR pro sdělovací prostředky připravila náměty pro legislativní úpravy, potřebné pro úspěšný rozvoj veřejnoprávní televize.

Z podnětu Rady ČT byly dále zpracovány nezávislé analýzy o dětských pořadech, o ekologii, o popularizaci vědy a výskytu pavědy a o vybraných původních dramatických pořadech v programech ČT. Těchto analýz pak Rada využila, podobně jako analýz zpravodajství, ke kritice současného stavu a k návrhům opatření na odstranění hlavních nedostatků. Vedení ČT a zejména generální ředitel ČT reagovali na stanoviska Rady ČT vesměs vstřícně. Podle názoru Rady se v těchto směrech situace ve vysílání postupně lepší, místy zcela výrazně. To je zvláště patrné pří porovnávání rozsahu a úrovně programů ČT s vysíláním rozličných zahraničních veřejnoprávních televizí v Evropě.

Rozpočet a čerpání rozpočtu Rady ČT 1993

Rozpočet Rady České televize byl sestavován na začátku roku 1993 na základě předpokládaných výdajů (s přihlédnutím ke skutečnosti v roce 1992).

II. 1. Postavení ČT v domácím a evropském prostředí

V r. 1993 byly vytvořeny reálné podklady pro vznik duálního TV vysílání v ČR. Jak známo, jde o první pokus tohoto druhu v celém posttotalitním světě. Z této jedinečnosti pochopitelně vyplývají rozmanité problémy, pro jejichž řešení neexistuje žádný vzor.

Rada ČT byla zejména na počátku a konci období v dosti pravidelném styku s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RČR), nejprve z toho důvodu, že RČR měla výhrady proti způsobu, jakým ČT uskutečnila zákonem stanovenou transformaci odpovědnosti za vysílání na všech třech vysílacích okruzích (vnucený monopol na vysílání). Ke konci roku naopak Rada ČT vyslovila obavy o budoucí existenci ČT v souvislosti s návrhy na zrušení reklamního vysílání ve veřejnoprávní televizí a další navrhovaná opatření, jež by dále zvýhodnila komerční televizní stanice vůči ČT.

Koncem května 1993 se Rada ČT sešla s Radou Slovenské televízíe na pracovním setkání, při němž byly diskutovány otázky vzájemné spolupráce obou televizí zejména při výměně programů a vzájemné pomoci při uskutečňování poslání veřejnoprávních televizí v SR a ČR.

Rada ČT byla v pravidelném kontaktu s představiteli stálé komise pro sdělovací prostředky PČR, takže v průběhu roku se dařilo podstatně lépe řešit aktuální problémy i dlouhodobé otázky vývoje ČT, než tomu bylo v roce předešlém. Vysílání regionální komerční televize Premiéra pomohlo zainteresovaným stranám osvětlit v praxi mnohé otázky, diskutované předtím čistě na základě apriorních schémat. Podobně lze očekávat, že některé extrémní názory, vyslovované v tisku i na zasedáních parlamentní komise, budou korigovány ve chvíli, kdy odborná i laická veřejnost získá zkušenost s vysíláním komerční televize na stanici Nova.

Zejména pokud jde o tak často kritizované zpravodajství, mohli si diváci i odborná veřejnost ověřit stav oboru v ČT porovnáním se zpravodajstvím zahraničních televizních společností, přebíraným zvláště na okruhu ČT3 (CNN, F2, ZDF, Ruská TV, STV, RAI1). Z tohoto srovnání vyšla Česká televize dle názoru RČT překvapivě příznivě, zvláště když uvážíme krátkou tradici veřejnoprávního vysílání v naší republice.

Rada ČT konstatuje, že řada problémů ve vztahu mezi ČT a ostatními subjekty domácí mediální scény se vyskytuje v podobné míře též v ostatních evropských zemích. Ke kritice práva veřejnoprávní televize na vysílání reklamy dochází v poslední době např. v Německu, Holandsku a Francii. Je však třeba zdůraznit, že až dosud se v zemích západní Evropy s duálním systémem vysílání uplatňuje převážně smíšený systém financování, tj. příjem z koncesionářského poplatku, doplněný o výnos z podnikatelské činnosti (včetně reklamního, vysílání). Koncesionářské poplatky kryjí např. v Německu (ZDF) 60% příjmů, v Holandsku 65%, v Řecku 76% a v Belgii 83%. Limit 1% vysílacího času pro reklamu, stanovený zákonem pro ČT, patří k nejnižším v Evropě. Přitom ČT vyrábí stejné nebo někdy i větší množství pořadů, než význačné evropské veřejnoprávní televize. Pro přehled uvádíme tabulku očekávaných rozpočtů veřejnoprávních televizí v Evropě pro rok 1994:

Poznámka: - R = vysílání bez reklam: - K = není komerční TV

V březnu 1993 se předseda Rady ČT a generální ředitel ČT zúčastnili na pozvání japonského ministerstva pošt a telekomunikací - semináře o televizním vysílání v zemích tzv. východní Evropy (tím se myslí země bývalého totalitního bloku vyjma býv. SSSR), kde přednesli referáty o stavu a perspektivách České televize a zúčastnili se rozhovorů s představiteli televizí ze Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska a Japonska. Zejména představitelé japonské veřejnoprávní televize i tamějších komerčních stanic jevili upřímný zájem o rozvoj vzájemné spolupráce s ČT jak v programové tak technické oblasti. Na semináři bylo konstatováno, že pokud jde o legislativu veřejnoprávních sdělovacích prostředků, je Česká republika zřetelně nejdále mezi zeměmi tzv. východní Evropy a slouží jako příklad ostatním.

V listopadu 1993 se generální ředitel ČT a předseda RČT účastnili konference Evropské unie pro rozhlasové a televizní vysílání (EBU) v Bruselu, na níž byl generální ředitel ČT jediným pozvaným řečníkem za sektor televize ze zemí býv. východního bloku.

Konference se zúčastnilo na 350 delegátů ze 41 zemí, z toho 35 evropských zemí. EBU má t. č. 62 členských organizací ve 48 zemích Evropy, severní Afriky a Středního východu, dále pak 54 přidružených členů v dalších 32 mimoevropských zemích, tj. celkem 116 členů v 80 zemích světa. EBU byla založena r. 1950 a po sjednocení s OIRT je od r. 1993 největší profesionální organizací tohoto typu na světě. Tím cennější je volba generálního ředitele ČT do 19tičlenné Administrativní rady EBU. Statut EBU určuje, že každý člen musí poskytovat službu, která má národní charakter a význam pro danou zemi. Musí sloužit celé divácké veřejnosti a nabízet rozličné programy pro všechny části populace, včetně menšin.

Účelem bruselské konference bylo připravit půdu pro transformaci veřejnoprávních medií na přelomu století tak, aby odpovídaly požadavkům doby a rostoucí konkurenci komerčních stanic.

Na závěr konference přijali delegáti (generální ředitelé resp. intendanti, představitelé televizních a rozhlasových rad) deklaraci, která zdůrazňuje, že nás v Evropě čeká v dohledné době bezprecedentní audiovizuální revoluce, v níž je třeba najít rovnováhu mezi zájmy veřejnoprávních a komerčních televizí.

"Koexistence s komercí může být povzbuzující, ale nesmí se v Evropě vše podřídit zákonům trhu. Evropa by to měla dokázat lépe, pokud jde o národní identitu, toleranci, různost názorů, svobodu projevu a humanismus", praví se v deklaraci. Deklarace rovněž zdůrazňuje potřebu smíšeného financování (poplatky koncesionářů a výnos z reklam) veřejnoprávní televize.

V prosinci 1993 se předseda RČT zúčastnil evropské konference o vědě ve sdělovacích prostředcích, jež se konala v Laboratoři pro výzkum částic (CERN) v Ženevě v rámci "Evropského týdne pro vědeckou kulturu". Přednesl zde příspěvek v sekci o stavu sdělovacích prostředků v zemích východní Evropy. Na konferenci vystoupili přední evropští přírodovědci, mj. dva nositelé Nobelových cen, významní politici a žurnalisté. Z jednání konference vyplynulo, že ve většině zemí Evropy se vyskytují obdobné problémy při prezentaci výsledků vědy ve sdělovacích prostředcích a zejména v televizi. Všude se pozoruje nástup iracionality a pavědy a odklon zejména mladé generace od vědy. Podle mínění odborníků jde o velmi nebezpečný trend, jenž může ohrozit stabilitu evropské společnosti již v blízké budoucnosti. Zejména veřejnoprávní sdělovací prostředky zde mohou a vlastně musí sehrát nezastupitelnou roli v objektivní informovanosti veřejnosti o stavu "živé vědy" - tedy vědy, která je vrcholným tvůrčím procesem, nikoliv učebnicovým souborem nekritizovatelných tvrzení.

II. 2. Personální stav České televize k 31.12.1993

1. Počet zaměstnanců ČT k 31. 12. 1993

2. Věková struktura zaměstnanců

3. Přehled fluktuace

4. Průměrná měsíční mzda za rok 1993

5. Lustrační zákon

V současné době není v ČT zaměstnanec evidovaný pod pism. a/ a b/ zákona 451/91 Sb. (Viz doporučení ve výroční zprávě Rady ČT za rok 1992, str.7)

6. Posouzení personální politiky včetně počtu zaměstnanců, systemizovaných míst a výše platů je součástí komplexní hospodářské analýzy struktury ČT, na níž vyhlásila Rada ČT výběrové řízení. Po ukončení analýzy v polovině roku 1994 lze přijmout kvalifikované stanovisko a závěry.

*) Program OK3 zahájil své vysílání 14. května 1990 v 16.00 hodin v denním vysílacím rozsahu 8 hodin. Od 28. května 1990 vysílal již 16 hodin denně (8.00 až 24.00) a od 16. července 1990 vysílal Program OK3 plných 24 hodin denně.

Poznámka: údaje o zastoupení premiér a repríz na programu OK3 v ruce 1992 nemá oddělení programových analýz k dispozici

*) Do programového typu "informativní pořady" je zahrnuto i noční vysílání teletextu na ČT 1.

III. 2. Hodnocení programu Radou České televize

Soustavné hodnocení programů jako východisko k uplatňování vlivu na vedení ČT považuje Rada ČT za hlavní nástroj formování veřejnoprávního charakteru programu ČT.

V roce 1993 se Rada ČT zaměřila zvláště na ty oblasti, jejichž význam pro společensko - politické dění i vytváření kulturního a mravního zázemí české společnosti považuje za zvláště důležité. Poslanecká sněmovna svým usnesením uložila Radě ČT podat zprávu o stavu zpravodajských a publicistických pořadů ČT. Tato zpráva (viz odst. III.2. A) byla jíž předána 30. 11. 1993 komisi pro sdělovací prostředky Parlamentu ČR.

Hodnocení všech sledovaných oblastí se opírají především o analýzy, které na žádost Rady ČT vypracovávali nezávislí experti a týmy, dále pak o vlastní sledování a odborné konzultace členů rady, analýzy českého tisku, údaje o divácích i diskuse v poslaneckých klubech Parlamentu ČR.

III. 2. A

Usnesení Poslanecké sněmovny Českého parlamentu z dubna 1993 stanovilo zhodnotit po půlroce vývoj v oblasti zpravodajství zajišťovaného Českou televizí. Rada České televize proto předkládá následující zprávu. Aby se maximálně šetřil čas těch, kterým je tento materiál určen, je zpráva vypracována jako koncentrovaný souhrn poznatků, které Rada získala za období od začátku roku 1993. Příslušné parlamentní Komisi pro sdělovací prostředky jsou samozřejmě k dispozici i dílčí zprávy, ze kterých Rada při této syntéze vycházela.

(1) Stručný přehled působení Rady ČT na oblast zpravodajství Rada

- zadávala a zpracovávala externí rozbory zpravodajství a aktuální publicistiky (Viz (2))

- průběžně sledovala hodnocení kvality zpravodajství v tisku

- reagovala na podněty institucí i jednotlivých expertů a na každém zasedání (tj. týdně) za přítomnosti generálního ředitele, intendanta a někdy i šéfredaktora zpravodajství diskutovala kvalitu zpravodajství i účinnost nápravných opatření.

(2) Přehled podkladů

Dále měla Rada k dispozici analýzu zadanou pro kanál ČT2 intendantem Janem Šternem pracovnici francouzské televize za období 1. 2. až 6. 3. - a zprávu o zpravodajství, kterou si dal pro období 1. až 10. 3. vypracovat parlamentní klub ODA.

(3) Hlavní konstatované nedostatky

a) nízká profesionalita: jazyk, stylistika, výslovnost, nesoulad textu a obrazu, nepoužívání mapek a grafických prostředků, necitlivé střihy

b) deformované všeobecné vzdělání, malý rozhled a zkušenosti redaktorů, opakované omyly v pojmenování reálií (církevní svátky, osoby, události), odborné chyby při referování o událostech ve vědecké a historické oblasti, přílišná důvěřivost k představitelům úřadů a institucí, zařazování faktů do chybných nebo nedostatečných kontextů apod.

c) strukturální chyby:

- řazení zpráv (dosud není shody o tom, podle jakých kritérií by mělo docházet k řazení, což velmi negativně ovlivňuje strukturaci zpravodajství; nejzřetelnější je to v přístupu ke kultuře a ekologii)

- vedení debatních pořadů: opakovaně se ukazuje, že nynější moderátoři živě přenášených diskusních pořadů nejsou schopni vnést do nich řád

nedostatek pramení z absence patřičně hlubokého i rozsáhlého lidského i odborného zázemí moderátorů.

Rada ČT i externí experti se shodují v tom, že zmíněné nedostatky nevyplývají z úmyslu nebo zlé vůle, ale z osobních dispozic jednotlivých pracovníků - a do jisté míry i ze stresových situací, které jejich činnost nutně provázejí.

(4) Politická vyváženost

Většina expertíz, výsledky kvantitativního sledování, které si Rada dala vypracovat, i její vlastní pozorování vedou k závěru, že ČT poskytuje vládním činitelům i představitelům vládní koalice v hlavních zpravodajských pořadech větší prostor, než je běžné v zavedených demokraciích. K lepší vyváženosti dochází v pořadech diskusního typu (Co týden dal, Duel, Debata, Studio Netopýr, Naděje a pochybnosti ap.).

Kromě pochopitelné příčiny, že činnost vládních představitelů je z hlediska diváka obecně důležitá a zajímavá, způsobilo po našem soudu konstatovaný staví toto:

- v posledním období řeší většina opozičních parlamentních stran vážné vlastní vnitřní problémy

- v rámci vládní koalice jsou často prezentovány divácky atraktivní rozdílné i kontroversní názory

- pro řadu důležitých politických, hospodářských nebo společenských problematik neexistují zatím nezávislí odborníci a komentátoři; jejich úlohu zatím tedy mnohdy suplují vládní úředníci, popřípadě sami ministři.

Rada nepovažuje současnou situaci za optimální a doufá, že při chystaných jednáních s parlamentními kluby získá v tomto směru důležité podněty.

(5) Patrná zlepšení

Ve sledovaném období je možno konstatovat zvýšeni objektivity zpravodajských relací. Rovněž se podstatně snížil výskyt skrytých komentářů v rámci poskytované zprávy. Začíná se lepšit i úroveň práce zahraničních zpravodajů (schopnost vřazovat aktuální zpravodajství do potřebných širších souvislostí). Došlo též k výraznému zlepšení v práci s obrazovou informací (zvláště používání grafů, mapek ap.).

Nezanedbatelným přínosem je zavedení kontinuálního vysílání zpravodajského Teletextu (v noci lze sledovat výběr z něj bez speciálního zařízení).

Výskyt násilí v rámci zpravodajských pořadů je minimální. Je ovšem nutno odlišovat samotně násilí od jeho následků. Prezentace těchto následků nebývá ve zpravodajských pořadech samoúčelná.

Zpravodajství České televize se významné podílelo na akcí SOS Sarajevo.

(6) Konkurenční prostředí mezi ČT1 a ČT2

Na základě zákona ČNR o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání ze dne 22. 12. 1992 byl pro kanál ČT2 ustanoven intendant. Ten měl podle představy tvůrců zákona působit k vytvoření alternativního zpravodajství k ČT1.

Přestože v průběhu sledovaného období bylo možno konstatovat, že k určitému rozdílu došlo (V. Just např. ve své zprávě z května a června píše: "Hodnotíme-li relace jako celek, nezaznamenat pozvolný vzestup a rýsující se vyhraněnost mezi ČT1 a ČT2) může jen slepý."), nejsou výsledky tohoto pokusu jednoznačné především z těchto tří důvodů:

- šlo o provizorium na jediný rok

- technické zázemí ČT neumožňuje práci dvou skutečně nezávislých zpravodajských týmů

- základní východiska tvorby zpravodajství a publicistiky se u odpovědných pracovníků příliš nelišila.

(7) Nápravné kroky

a) součástí pracovní smlouvy je stručná verse "Kodexu televizního zpravodajce" (převzato z materiálu BBC a Rady Evropy) viz příloha č. 1.

b) systematická sebereflexe vysílaných pořadů v rámci samotné redakce (během podzimu bylo doplněno o vzájemné hodnocení mezi týmy na ČT1 a ČT2)

c) vyvozování konkrétních personálních důsledků pro jednotlivé redaktory (během sledovaného období došlo k celé řadě postihů včetně výměny redaktorů)

d) v prvním čtvrtletí roku 94 se z popudu Rady uskuteční trénink pracovníků redakce zpravodajství pomocí techniky "komunikačních modelů" s cílem zlepšit jejich schopnost sebehodnocení, strukturování informací a hodnocení jejich významnosti, vedení dialogu a diskusí a pod.

e) Rada bude nadále systematicky sledovat a hodnotit s pomocí odborníků z různých oblastí zpravodajství a publicistiku. Rovněž počítá s pravidelnou konzultací v rámci parlamentních setkání s poslaneckými kluby.

f) Rada navrhuje vytipování osobností, kolem nichž by se vytvořily tématicky specializované zpravodajské týmy.