III. 3. B Dopisové ohlasy
Dopisové ohlasy diváků
sleduje Rada ČT s velkou pozorností. Ohlasy sice
nejsou zcela spolehlivým ukazatelem statistickým,
ale jsou nepochybně největším zdrojem
názorů, hodnocení postojů a informací
diváků.
Celkový počet dopisů
činil 239 568, z toho 64 018 spontánních,
175 550 pak vyvolaných (odpovědi na soutěže
apod.) Dopisy jsou analyzovány a tříděny
Střediskem analýzy programu a auditoria, o jehož
materiály se také tato zpráva opírá.
Začátek roku byl
poznamenán řadou změn ve vysílání,
které ovlivnily podobu i kvalitu televizních programů.
Diváci se v prvních třech měsících
velmi kriticky stavěli k novým znělkám,
byli nespokojení s Debatou i Aktualitami.
Redakci zpravodajství
byly vytýkány především chyby
profesionální. Nelibě byli přijímáni
slovenští moderátoři, komentátoři
a hlasatelé. Po celou dobu roku jsou kritizováni
někteří hlasatelé a moderátoři
za špatnou češtinu: výslovnost, chyby
pří moderování, zaujatost, stranění
a malá objektivita, resp. malý profesionální
odstup a připravenost.
Počátkem roku diváci
nenechávali na zpravodajství nit suchou. V průběhu
roku je však evidentně patrné, že kritiky
ubývá nebo že již není zásadní
povahy. Zlom nastal s tzv. "Rumovou aférou",
kde část diváků posuzuje způsob
nasazení televizních redaktorů, jmenovitě
na 1. programu, za bulvární.
Zpravodajství je vytýkána pochmurnost, málo
kladných informaci a reportáží, málo
zpráv z domova, které by diváky nepochybně
zajímaly.
Ve zpravodajství kritizovali
diváci převahu "špatných"
a katastrofických zpráv. Na rozdíl od tvrzení
řady novinářů si diváci přejí,
aby se ve zprávách objevovaly i informace pozitivní
svým přínosem pro druhé, které
ukazují kladné stránky života a dění.
Připomínky tohoto druhu se objevují po celý
rok.
Nejčastější
chyby, na které dopisy upozorňují, jsou
dvojí povahy:
1) chyby spočívající
v nedostatečné profesionální a informační
úrovni zpravodajství. Velmi výrazný
je stále se opakující požadavek po větším
prostoru věnovaném domácímu zpravodajství
v hlavních zpravodajských pořadech.
2) profesionální
chyby samotných hlasatelů, špatná čeština,
diváci jsou na to velmi vnímaví, nespisovná
čeština jim vadí.
Studio 6. Získalo
si okamžitě značný pozitivní
ohlas, a to po dobu celého roku, lidé jsou spokojení
s pestrostí, nápaditostí a spádem
tohoto ranního vysílání. Uvedení
tohoto pořadu patří ke šťastným
počinům televize.
Debata. Měla od
počátku značný, víceméně
však kritický ohlas. Týkal se především
moderování. Tento profesní prvek se ukázal
jako málo zavedený a profesionalizovaný.
Kritika se vyskytovala průběžně. Zajímavé
je, že v dopisech byl zcela odmítnut způsob
i sama prezentace pánů Dřímala a Kryčera,
jakožto hostů Debaty. Odmítnutí bylo
tak říkajíc masové a proto jej zveřejňujeme.
Deziluzí bylo vystoupení zástupců
kinematografie, kteří si na obrazovce vyřizují
svoje účty a úzké zájmy.
Deník a Deník plus si postupně
získávaly pozitivnější hodnocení
a byly přijaty vcelku kladně. Nicméně
oproti ČTV 1 měly Deníky mnohem menší
ohlas.
Duel. Tento pořad
měl velký divácký ohlas, protože
dokázal "zvednout z křesel", bohužel
nadzdvižení bylo nezřídka velmi kritické.
Moderátoři se nedokázali zhostit úkolu
duel opravdu usnadnit, ale byli neobjektivní, často
jasně stranili a postupovali neseriózně.
Rovněž výmluvné tváře
neverbální komunikace byly hodnoceny jako projevy
nevychovanosti, arogance a také nezřídka
slabé informovanosti o daném problému.
Co týden dal. Znovuobnovení
tohoto pořadu bylo přijato polárně.
Pořad již nedokázal navázat na dřívější
popularitu a zajímavost, jakou měl v době
federace.
Publicistika a dokumentaristika.
Rok 1993 byl pro toto producentské centrum
velmi úspěšný. Za velmi vydařený
a diváky sledovaný a v dopisech reflektovaný
se ukazuje "Soud poslední naděje".
Diváci se cítí
být osobně vtaženi do problémů,
diváčtí zástupci jsou považováni
za skutečné reprezentanty (samozřejmě
s jistými výjimkami). Z dopisových reakcí
je patrné, že lidem nejsou lhostejné věci
obecné, ať už se týkají násilí,
křivd, majetkových vypořádání
atd. Dopisový ohlas lze hodnotit jako značný
až lavinový. "Tento počin má nejen
obsahovou, ale i lidsky vysokou profesionální kvalitu".
Projekt jako celek jasně prokázal, jakou moc má
televizní publicistika a jaké možnosti skýtá,
kterým směrem je přiléhavé
ji vést a také jaké má mít
znaky.
Nedělní ráno
si rovněž postupně získalo velkou dopisovou
odezvu, která byla vesměs v průběhu
roku pozitivní. Pořad totiž přispívá
k vytvoření nedělní nálady.
Trvalkou je Setkání
s obrazovkou, tento pořad skutečně pro diváka
je velmi šťastný, neboť divák cítí,
je se o něj TV zajímá osobně.
Pravidelné informování o tom, co se objeví
na obrazovce, osobním způsobem,
zasvěceně, s vysvětlením, považují
diváci za opravdový projev zájmu, starosti
a péče. Setkání s obrazovkou je příkladem
způsobu, jak si diváky nejen získat, ale
také udržet. I proto se na redakci obracejí
s osobními trably i prosbami.
Poučné, naučné,
podnikavost posilující stejně tak jako vztah
k domovu i tradici reprezentují pořady typu Receptář.
Zde se ukazuje nenahraditelnost spojení osobnosti a pořadu.
Receptář lze nazvat kulturním jevem. Za kulturní
fenomén jej považujeme proto, že podnikavost
je zde spojena se znalostmi, dovednostmi, osobními zájmy,
láskou a zanícením pro věc, zkrátka
stránka ekonomická je neodmyslitelně spjata
s dalšími, stejně důležitými
a stejně přináležícími
aspekty lidského podnikání.
Producentské centrum
uměleckých pořadů.
Některé z těchto
pořadů jsou přijímány vysoce
pozitivně. Zajímavé je, že diváci
vysoce oceňují kombinaci zábavy, poučení,
inteligentní a nenásilné vedení, což
splňuje O poklad Anežky České.
Naproti tomu jsou mnohem kritičtější
k pořadům, které nejsou podle jejich úsudku
zcela morálně čisté, mezi ně
patří Tutovka, nebo jsou příliš
osobně vedeny, jako je např. Kufr.
Tyto četné ohlasy
ukazují zpětně na úroveň i
hodnotové orientace diváků, která
je nepochybně diferencovaná a kritická. Divácká
veřejnost přijímá nové věci
rovnou jen velmi zřídka. Konzervativnost lze vykládat
i jako jev pozitivní. Lidé velmi přesně,
obzvlášť na začátku, než se
obrousí pozornost a jemnocit, postřehnou rozpor
nebo skrytou problematičnost díla. Typický
je pořad Česká soda,
která byla přijímána polarizovaně.
Některé žerty a humor byly označovány
jako hrubé, nekultivované, sprosté a urážející,
jindy zase podbízivé nebo "poameričtěné".
Srovnatelná skupina diváků naopak ocenila
novost, břitkost a dynamiku tohoto pořadu. Diváci
také ocenili pokus o politickou a společenskou satiru.
Jako velice úspěšné
lze označit cykly Paprsek, Klíč
či pořad Svítí všem,
určené handicapovaným divákům.
Velice dobře jsou pisateli
přijímány náboženské pořady.
Mezi další velmi kladně
hodnocené pořady patří Poutník
v krajině paměti, memento k problematice
interrupcí Němý
výkřik
bylo přijato s velkou pozorností a nikoliv jen jednostranným
a povrchním hodnocením. Dále zaujala Vzpoura
pastýřů, pořad o osudech duchovních
v době totality.
Producentské centrum
převzatých programů:
Zde je nutné zmínit
především GEN, který zdaleka není
přijímán jednoznačně a divácký
ohlas nezřídka stojí na zcela opačném
konci, než hodnocení novinářské
obce. Ostatně je velmi zajímavé, že
novinářská hodnocení se statisticky
nevýznamně shodují s dopisovými ohlasy
diváckými. Kvalifikovaná analýza této
skutečnosti by nepochybně byla potřebná.
Pořady jako Respektování jsou považovány
za spíše průměrné až slabé,
a to především pro moderátorské
nedostatky. Lidé již umí rozlišovat
kvalitu, která se nepochybně
výrazně za dobu čtyř roků posunula
nahoru. Je rovněž zřejmé, že k
moderátorství vůbec nestačí
znalost novinářského řemesla.
Dopisy, které reflektují
sportovní pořady, obsahují řadu výhrad
a to po celý rok. Sportovní diváci patří
mezi nejpřísnější, nejkritičtější
a také nejlépe informované diváky.
Zdá se také, že chyby jen velmi málo
kdy promíjí. Počty dopisů měsíčně
jsou vždy několikatisícové.
Nejcitlivěji reagují
diváci na programové změny. I proto, a také
z nedostatečné informovanosti, se lidé velmi
kriticky (byť ne vždycky dostatečně zasvěceně)
vyjadřovali o změnách, které začátkem
roku v České televizi proběhly. Rovněž
tak jsou nespokojení se změnami ohlašovanými
na rok 1994.
Na vysílání
i tvorbě se podílí dvě regionální
studia. TS Brno a TS Ostrava.
Z Ostravy je nejpopulárnější
pořad hudební. Lidé mají rádi
lidovou muziku. Dále pak pořady, které jsou
poučné a zároveň zábavné.
Proto není překvapující počtem
i ohlasem přijímaný pořad "Dejte
léta zdraví" a pořad "Za svědky
minulosti". Rovněž "Křesťanský
magazín" patří mezi významně
sledované pořady. Brněnské studio
má svoje pořady pro děti a mládež,
hudební a náboženské pořady,
"Klub Netopýr" a další. "Klub
Netopýr" je přijímán nejen výhradně
pozitivně, a to pro časté sklouzávání
do obecných rovin a intelektuálských debat.
Důležité jsou ohlasy na publicistické
a dokumentární pořady. Regionální
zpravodajství bývá kritizováno především
za profesionální prohřešky, avšak
také se častěji nežli v pražském
studiu lidé obracejí na televizí
se svými místními nebo oblastními
zájmy. I proto jsou regionální studia významná.
Nejčetnější je pošta soutěžní,
což je pochopitelné, ale pro pořady ostravského
studia zvlášť významné.
Obecně se dá říci,
že všechny redakce obou studií jsou v živém
kontaktu s diváky.
Některé závěry
a zobecnění.
1. Nejvíce dopisů
diváci věnují kritice. Nezřídka
jde o kritiku konstruktivní, diváci nabízejí
spoustu doporučení, rad a návrhů.
2. Český divák
je velmi pozorný a kritický. To se týká
prakticky všech redakcí. Jakmile se však stane
pořad pořadem diváka, pořadem, který
vezme za vlastní, vzniká mezi ním a televizí
vztah. Tato skutečnost jakoby nebyla dostatečné
televizí doceněna, není třeba vymýšlet
složité technikálie, nové finty a také
není nutné diváka lákat šoky
nebo senzacemi, obyčejný lidský vztah, zájem
a porozumění docela stačí. To je z
dopisů jasně patrné!
3. Existují stálice.
Je jimi několik pořadů, které jsou
vždy určitou směsicí zábavy,
povyraženi, legrace a také poučení.
To je zřetelný jev.
4. Nejkritičtěji
jsou přijímány pořady zpravodajské,
i když stoupající kladný ohlas zaznamenaly
zprávy a to na všech kanálech. Pokud jsou zprávy
vysílány v rámci jiného pořadu,
jmenovitě Studia 6, diváci jsou mnohem shovívavější.
Debata ani Duel nezískaly tak velkou
pozitivní odezvu, jak se předpokládalo. Divácky
byly pořady dopisově sledované, ale poměrně
kriticky hodnocené. Dobře se celkem zapsal Deník
a Deník plus, za zenit se dostal Co týden dal.
5. Diváci přijímají
s velkým zájmem angažované pořady.
Ať se týkají politiky, lidských osudů
nebo spravedlnosti. Je zřejmé, že je velký
rozdíl v zájmu o věci obecné mezi
zájmem aktivním a pasivním. Lidé se
zajímají o věci obecné velmi živě
a trvale. Letargie nebo nezájem jsou zdánlivé.
Diváci však svůj skutečný zájem
nebo názor čí
postoj jen velmi málo kdy projeví. Nicméně
nechybí.
6. Lidé nemají rádi
agresi, násilí a špatné mezilidské
vztahy. Jde o velmi složitý, vícestranný
a několikarovinný problém. Jednoduchou a
jednostrannou odpovědí jej postihnout ani vyložit
nelze.
7. Je velký rozdíl
mezi diváckým hodnocením televizních
pořadů a hodnocením tisku. Shoda nastává
četněji tehdy, když se objeví nějaký
výjimečný jev nebo událost. Pak se
názory přibližují nebo zcela kryjí.
V určitých případech však naprosto
rozcházejí. Názor divácký,
"lidový", je s názorem profesionálním
jen málokdy ve shodě.
8. Křesťanská
vysílání jsou přijímána
pozitivně, obzvlášť tehdy, když se
pohybují "při zemi". Existuje relativně
stálý požadavek náboženské
vysílání rozšířit, a to
nejen rozsahem času, ale také o různé
církve a náboženské proudy. Lidé
žádají komparace, setkání, vysvětlení.
9. Pozornost je třeba věnovat
pořadům, kde je velký rozdíl mezi
sledovaností a spokojeností, obzvláště
tehdy, když se tento jev opakuje.
Dopisy Rady ČT
Rada ČT dostává
řadu dopisů. Některé se obracejí
s osobními stížnostmi na programy, patří
tedy příslušným studiím. Jiné
se obracejí se stížnostmi občansko právními,
ty jsou postoupeny vedení ČT. Řada dopisů
se týká stížností na špatný
příjem a jsou věcí telekomunikací.
Veškerou poštu Rada ČT probírá
a vyřizuje přímo nebo předává
vedení ČT.
III. 4. Tisk o České
televizi
Převážná
většina tisku jeví o Českou televizi
neutuchající zájem, a to jak o pořady,
tak o její problémy. Všechny příspěvky
monitoruje tiskové oddělení ČT v týdenních
svodkách a Rada ČT v měsíčních
přehledech.
Většina článků
v novinách i časopisech byla zaměřena
na pořady zpravodajské a publicistické, ostatním
redakcím byla věnována menší
pozornost. Jedinou výjimkou byl videoklip "Láska
je láska", který byl na doporučení
Rady ČT zařazován do vysílání
po 22.00 hod. Tato skutečnost rozdráždila český
tisk takovou měrou, že se jí zabýval
déle než půl roku a jen zcela výjimečně
některý redaktor nebo čtenář
s postupem Rady ČT a České televize souhlasil,
ačkoliv vyplynul ze zákona o České
televizi.
U zpravodajských pořadů
věnoval tisk velkou pozornost hledání rozdílů
mezi ČT 1 a ČT 2. Problém přestal
být zajímavý po nástupu intendanta
pro druhý program.
Valná většina
zpravodajských pořadů byla tiskem posuzována
negativně, a to ve velmi širokém spektru. Vedle
profesionálních nedostatků bylo televizi
vyčítáno protivládní zaměření,
zneužívání monopolního postavení,
poskytování útočiště starým
strukturám a absence pozitivních zpráv. Redaktor
M. Schmarz se domnívá,
že: "Televize je kontrolována intelektuály
blízkými politickým stranám ODA a
OH" (Český deník). Haló noviny
apod. vytýkají zpravodajským relacím
neobjektivitu a preferenci pravicových politiků.
Některé deníky
(Český deník, Lidové noviny, Telegraf)
a časopisy (Reflex, Respekt, Literární noviny)
obzvlášť kritizovaly způsob prezentace
případů Wallis, rumová aféra,
odposlech ministra Nováka. Zastání našla
ČT u Petra Úhla v Rudém právu a J.
Kadlece v Haló novinách. Mohutný ohlas v
tisku měla aféra "Klaus
v Brně", sympatie pro nepřátelské
stanovisko premiéra vůči TV nebyly v tisku
obecné.
Kolísavého hodnocení
se dočkaly publicistické pořady Debata, Co
týden dal, Duel, Z očí do očí,
Netopýr, Aréna, při nichž lidé
často reagují s nevolí na chování
zúčastněných (např. Aréna
s T. Ježkem nebo Debata o Národní galerii),
nikoliv na pořad jako takový.
GEN patřil rovněž
k často komentovaným útvarům s rozdílným
hodnocením jednotlivých dílů, přičemž
podíl kladných recenzí během roku
vzrůstal. Dychtivě očekávaná
Česká soda přízeň recenzentů
nezískala vůbec.
Původní dramatická
tvorba byla přijímána podle gusta a erudice
kritiků, jednoznačný úspěch
měl seriál "Přítelkyně
z domu smutku". Zahraniční seriály byly
vážnějšími kritiky označovány
za většinou slaboduché. Z českých
seriálů "Synové a dcery Jakuba skláře"
vyvolal u některých novinářů
silný odpor (J. Hanák v Lidových novinách),
u jiných potěšení (Rudé právo,
Haló noviny).
Pozitivní reakci vedoucí
k přímé pomocí způsobil pořad
"Borodinka" a "Zapomenutí krajané".
Většinou tisku byly velmi dobře přijaty
některé dokumenty (Případ Milady Horákové,
Křížová cesta, René, cyklus Nedej
se). Ze zahraničních pořadů vzbudili
laskavou odezvu Simpsonovi.
Český tisk věnoval
ČT značnou pozornost s výrazným zaměřením
na zpravodajství a publicistiku, při čemž
byly výtky mnohem častější než
pochvaly. Ke konci sledovaného období negativních
ohlasů ubývalo. Příznivě byly
hodnoceny především původní dokumenty.
III. 5. Interní hodnocení
pořadů prováděné vedením
ČT
Pomocným zdrojem pro posouzení
kvality pořadů, které v roce 1993 vysílala
Česká televize, bylo pro Radu ČT i hodnocení
prováděné v rámci samotné ČT.
Průběžné se takové hodnocení
konalo v rámci týdenních programových
porad ředitele programu a při pravidelných
(1x za 3 týdny)
setkáních generálního ředitele,
ředitele programu a ředitele výroby a techniky
se zástupci televizních studií Brna a Ostravy
a vedoucími producentských center a tvůrčích
skupin z Prahy
1. Hodnocení z porad
ředitele programu
V tomto jediném případě
jde skutečně o hodnocení "top managmentem
České televize". Podobně jako v roce
1992 se ovšem ukázalo, že toto hodnocení
je jednak značně diferencované, jednak vesměs
náročnější než hodnocení
diváků.
Příznačně
způsob hodnocení charakterizují tyto dvě
ukázky:
V. Šašek - dramaturg
ředitelství programu (22.1. 1993):
"Přenos z volby presidenta
byl otřesným zážitkem, oceňuje
pohotovost moderátorů.
ťKrátký film
o lásceŤ - silné dílo, hluboký
zážitek. Uvědomuje si, jak nám chybí
takový typ režiséra.
ťLenoraŤ - dramaturgický omyl.
ťDebataŤ - špatná
úroveň moderátorů, nejsou partnery
politických a ekonomických osobností; pořad
bude třeba oživit.
Žádný pořad
z publicistiky ho nezaujal. Fairaizlova ťSanitkaŤ ho
rozčílila, autor se stává ťapoštolem
zmaruŤ.
ťGENŤ - absolutní
zděšení; 15 minut exhibice E. Krumbachové."
J. Pittermann - ředitel
programu (23.6. 1993):
"V posledním týdnu
se projevila totální krize moderátorství
diskusních pořadů - Pres(s), PEN Klub, naposled
nedělní Debata: zajímavé téma
(taxi), ale moderátorsky a co do přípravy
diskuse nezvládnuta. Je tak těžké trvat
na tom, aby se odpovídalo na položené otázky?
S analýzou Bohuslava Blažka pro Radu ČT lze
v mnohém polemizovat, ale v leckterém ohledu má
pravdu.
Zábavný pořad
ťPřed startemŤ (druhý evidentní
nezdar po ostravském ťŠerifoviŤ před
14 dny) se dá žánrově těžko
definovat. Sama beseda s pár zajímavými lidmi
by jistě zajímavá byla v jiném času
a kontextu (např. leteckého dne), ale takto šlo
o mrhání penězi, které chybějí
na jiné pořady. Zhodnoťme jednou
zábavu vcelku a zpětně i práci příslušné
tvůrčí skupiny."
2. Hodnocení programu
na poradách tvůrčích skupin
Tato hodnocení procházela
postupnou proměnou. V první polovině roku
1993 otevíraly diskusi příspěvky externích
hodnotitelů a zástupců vždy předem
určené tvůrčí skupiny na jeden
týden uplynulého období. Od podzimu byly
vypracovávány zprávy písemně,
shrnutí pak prováděl ředitel programu.
Rada ČT měla k dispozicí
za období 23. 8. - 31. 12. 93 celkem 28 dílčích
zpráv porad tvůrčích skupin od 25
interních hodnotitelů, většinou redaktorů,
výjimečně dramaturgů. Na rozdíl
od hodnocení prováděného vedením
ČT vykazoval přístup těchto hodnotitelů
daleko větší shovívavost. Určitým
zklamáním byla pro Radu (až na čtyři
výjimky - Č. Kopecký, K. Hynie, V. Čížek,
J. Platz) i značná povrchnost celkového hodnotícího
přístupu. Ten se místo snahy zasadit vysílání
ČT do širšího kulturně společenského
kontextu příliš blížil pohledu
diváckému.
Příkladně
to dokládají tato shrnující hodnocení:
V. Sýkora (ČT2 13.
9. až 19. 9.):
"Tento týden byl ve
své programové nabídce schématově
zcela standardní bez větších kladných
či záporných výkyvů. Povrchně
viděno jsem byl až překvapen podobností
týdne a programové nabídky s týdnem
mého posledního sledování. Potvrzuje
to však minimálně to, že se pravidelné
schéma - snad až příliš - usadilo.
Letmý pohled na nabídku
pořadů bohužel potvrzuje i to, že v tomto
konkrétním týdnu na druhém programu
byl dán minimální prostor pro vážnou
hudbu. A když přeci jen se prostor najde, tak byl
hned nahrazen fotbalem. To si myslím, že si divák,
čekající na Karajana a Berlínské
filharmoniky, nezaslouží."
R. Smetana (ČT1 15. až
21. 11.):
"Obecně si myslím,
že programy v tomto týdnu na ČT1 byly pestré
a většinou na dobré úrovni. Co chybí,
je stále větši atraktivita a nápaditost
nabídky našich pořadů. Co mě
překvapilo, byly příjemné hlasatelky."
Hodnotitelé vesměs
- pozitivně hodnotí
(až na již uvedené výjimky) zpravodajství,
zvláště pak na ČT2 ("Úvodem
bych chtěla podtrhnout práci všech, kteří
se podíleli na zpravodajských relacích. Vše
bylo provedeno s naprostou profesionální jistotou.
Domnívám se, že v tomto oboru se v poslední
době projevil výrazný krok kupředu.
Dnes se už směle můžeme rovnat světové
zpravodajské špičce" (!) - ze zprávy
L. Jírové
za období 27. 12. 93 až 2. 1. 94);
- vyslovují větší
výhrady ke kvalitě amerických a australských
seriálů (Návrat do ráje, Sever a jih,
Cesty za dobrodružstvím) než diváci; přimlouvají
se za naší tvorbu původní;
- vytýkají spíše
dílčí technické nedostatky (střih,
kameru, kvalitu zvuku ap.), občas nesoulad obrazu a textu
pří zpravodajství.
Závěr:
Zatímco hodnocení
kvality pořadů na poradách programového
ředitele skýtaly množství důležitých
zpětněvazebních podnětů, hodnocení
v rámci tvůrčích skupin dosud tuto
úroveň postrádá. Rada ČT považuje
za nutné tuto situaci urychleně řešit
ve prospěch zkvalitnění zpětné
vazby České televize.