Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

III. 3. A

oporou tvrzení, která jsou uvedena v této kapitole, jsou data ze dvou hlavních zdrojů:

- "Výzkum sledovanosti sdělovacích prostředků", který soustavně provádí společnost AISA-Media a který souvisí s mapováním reklamního trhu;

- Každotýdenní šetření Střediska analýzy programu a auditoria České televize (Dále SAPA), které představuje základní vnitřní vazbu České televize.

Před vlastním uvedením některých výsledků a jejich interpretací považujeme za nutné zdůraznit dvě skutečnosti:

(1) Údaje o sledovanosti případně spokojenosti diváků vypovídají především o tom, jak televize vysílá pro diváky. Čili jak se "trefuje" do jejich životního rytmu a jejich očekávání. Bez dalších hledisek tedy tyto údaje nevypovídají nic jednoznačného o kvalitě vysílaného programu.

(2) Metodika průzkumu, kterou používá AISA (a podobné instituce), se minimálně ze dvou aspektů liší od metodiky používané Českou televizí:

- AISA se dotazuje vzorku diváků, kteří předem nevědí, že budou dotazováni; dotazy zní - "Dívali jste se včera (tento týden případně vůbec) v tu a tu hodinu na televizi?";

SAPA postupem, který je dále podrobněji popsán, vybere předem panel diváků (sestavený s ohledem na reprezentativnost), kteří do záznamníků zaznamenávají hned po shlédnutí pořadů své "známky". Výběr je tedy na jednu stranu "objektivnější", na druhou jsou z něj vyloučeni ti, kteří zásadně nechtějí s Českou televizí spolupracovat. Srovnatelná data však ukazují, že zkreslení tím vzniklé není až na výjimky podstatné.

- AISA se dotazuje pouze na sledování v určitém čase (po čtvrthodinách);

SAPA se dotazuje diváků na konkrétní pořady a navíc na jejich spokojenost; získává tak velmi důležitý údaj, který ovšem nelze srovnávat s jinými běžnými průzkumy (zaměřenými nikoli na kvalitu pořadů, ale na perspektivu reklamního trhu).

1. Výzkum sledovanosti podle AISA-Media

Dále uvedené údaje (včetně příloh) vycházejí ze zprávy o sledovanosti v období 15. 3. - 4. 7. 93. Kromě toho je přihlíženo k analogické zprávě za období 18. 1. - 14. 2. 93. Pro přehlednost jsou shromážděny do několika tabulek.

Tab. 1 - "Sledoval jste včera Českou televizi? Jaký kanál?"

Významná vnitřní vazba:

Ti, kteří sledují ČT2, sledujíi dvakrát častěji ČT3, než ti, kteří ČT2 nesledují. Stejně tak ti, kteří sledují ČT3, sledují ČT2 dvakrát častěji, než ostatní.

Tab.2 - Struktura diváků s ohledem na preferenci okruhů

Tab. 3 - "Sledoval jste ČT v minulém týdnu?"

"A sledoval jste vůbec?"

*) Tento údaj je podstatně vyšší než oficiálně telekomunikacemi udávaný dosah kanálu ČT3 (33%).

Tab. 4 - Vztah mezi věkem diváků a sledovaností (dlouhodobý průměr)

Tab. 5. - Sledovanost podle denní doby (dlouhodobý průměr)*)

*) Srovnejte s Tab. 8. (podle SAPA)

**) Jde o jediný údaj, který se podstatně liší od srovnatelného sledování SAPA (zhruba 2x nižší AISA než SAPA)

***) ČT2 vysílá až od 8.00.

V příloze č.1, až č.10. jsou podrobnější grafy hodinových profilů sledovanosti jednotlivých okruhů.

Závěr:

(1) Televizi sleduje prakticky každý dospělý občan České republiky. Pokles sledovanosti z prvního pololetí roku 1992 se zastavil, naopak lze hovořit o mírném nárůstu (viz též Tab. 6.)

(2) Přibližně dvojnásobná preference okruhu ČT1 před okruhem ČT2 se v delším časovém období prakticky stírá. Svědčí to o diferencovaném sledování televize českými diváky (tj. sledují podle výběru).

(3) Sociologicky významnou skupinu tvoří diváci starší než 50 let. Sledují TV nejčastěji a nejvěrněji.

2. Sledovanost a spokojenost diváků ČT podle SAPA

2. 1. Metodika výzkumu

Vzhledem k tomu, že byla opětovně zpochybňována věrohodnost této zpětné vazby, kterou si Česká televize ve vlastním zájmu zajišťuje, nejprve stručně popíšeme postup tohoto sledování.

1. Fáze - Výběr respondentů:

V různých částech České republiky jsou vybrána místa tak, aby mezi nimi byly zastoupeny všechny okresy. Z těchto vybraných míst jsou od inkasních středisek vyžádány určité počty adres plátců televizního poplatku. Celkový počet takto vybraných rodin je 6 000. Na jejich adresy je zaslán dopis se žádostí o spolupráci ve výzkumu ohlasu diváků na vysílání ČT. Pro každou rodinu jsou přiloženy 4 dotazníky na základní demografické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, zaměstnání ap.). Vrácené dotazníky (teoreticky jich může být až 24 000) jsou počítačově zpracovány a podle kritérií vycházejících z posledního sečítání lidu (1991) je vybráno 500 respondentů (což je standardní počet pro výzkumy s přesností 2%). Těm jsou zaslány "deníky", do nichž zapisují u pořadů, které shlédli, své "známky".

2. Fáze - Hodnocení a následné zpracování:

Každý respondent hodnotí pořady po dobu 13 týdnů. Své záznamníky posílá týdně oddělení sociologického výzkumu při SAPA. "Známkuje" od 1 do 5, přičemž 1 znamená "plně spokojen", 5 "naprosto nespokojen".

Na základě zpracování údajů z "deníků" lze jednak stanovit celkovou sledovanost jednotlivých pořadů (1% odpovídá zhruba 80 tisícům diváků), jednak "koeficient spokojenosti". Ten se počítá podle tohoto vzorce:

k = 10*počet "1" + 5*počet "2" - 5*počet "4" - 10*počet "5" / počet všech známek za pořad

Teoreticky se tedy tento "koeficient spokojenosti" pohybuje v intervalu <-10; +10>. Prakticky ale vzhledem k tomu, že český divák téměř nedává "čtyřky" a "pětky", zřídkakdy klesne pod nulu. Proto se za průměr považuje k = 5.0, za "propadák" k < 2.0 a za výrazný divácký úspěch k > 7.0.

Z uvedeného je zřejmé, že žádným "zásahem managementu ČT" nemohou být výsledky SAPA systematicky znehodnocovány.

Poznámka: Vzhledem k finanční náročnosti a nerovnoměrné sledovanosti nebyl stejně jako vloni prováděn pravidelný průzkum pro okruh ČT3. Prostřednictvím externích agentur byly však uskutečňovány jednorázové sondy.

2. 2. Základní údaje podle SAPA a jejich interpretace

Půjde především o srovnání s rokem 1992. Konkrétně o zodpovězení otázky, zda pokračoval pokles diváckého zájmu z první poloviny roku 92 oproti roku 91 o 5 - 10. Dále o potvrzení či vyvrácení hypotézy formulované většinou větou, že "v televizi se není na co dívat".

2. 2. 1. Srovnání sledovanosti a spokojenosti okruhů ČT1 a ČT2

pokračování

Tab. 8. - Průměrná sledovanost v denních blocích (v %)

Závěr:

Pokles sledovanosti České televize z roku 1992 se zastavil (ve shodě s výsledky AISA) během 2. pololetí roku 93. Vzrostla naopak divácká spokojenost (viz dále).

2. 2. 2. Divácká atraktivita pořadů České televize

Za divácky úspěšný pořad budeme v tomto našem sledování považovat takový pořad, který

- byl hodnocen koeficientem spokojenosti alespoň 6.0

- současně byl výrazně sledován:

na okruhu ČT1 alespoň 31% diváků (tj. více než 2 400 000),

na okruhu ČT2 alespoň 11% diváků (tj. alespoň 880 000).

Tab. 9. - Počet divácky úspěšných pořadů v jednotlivých týdnech

pokračování

Z této tabulky je jasně vidět, že

- v průběhu roku 1993 výrazně vzrostla divácká spokojenost s pořady ČT

- ČT2 v průměru lépe vystihoval očekávání výběrově sledujících diváků

Příznačnou situaci ve 2. pololetí roku 93 z hlediska diváckého zájmu a ocenění pořadů v hlavním vysílacím čase (po 20. hodině) dokumentuje tento náhodně vybraný vzorek:

Tab. 10. - Sledovanost (v %)/koeficient spokojenosti

Nejčastěji mezi úspěšnými pořady na ČT1 byl Videostop (soutěžní pořad) a seriály "Sever a jih", "Návrat do ráje" a "Beverly Hills". Divácky úspěšné byly i "klasické" filmy - "Jak svět přichází o básníky" (+ pokračování), "Vzpomínky na Afriku", "Hlubiny srdce", "Přítelkyně z domu smutku", "Vinnetou".

Na ČT2 bezkonkurenčně "kralovaly" vzdělávací seriály "Zázračná planeta" a "Cesty za dobrodružstvím", následované kreslenými seriály Walta Disneyho a sportovními přenosy. Žebříček tří divácky nejatraktivnějších pořadů v každém týdnu roku 93 je v příloze 11.

Vyložených "propadáků" - tedy pořadů s vysokou sledovaností a velmi nízkou spokojeností - bylo v 1. pololetí na ČT1 dvanáct. Vesměs šlo o filmy nebo televizní inscenace: Čarodějka (61/-0.3), "Pusťte vězně ven, jaro je tady" (54/-0.1), "Lenora" (60/0.4), Jablečná válka (45/0.7), Bydlela v hotelu u Andělů (44/0.9), President a anděl (41/1.1), S vyloučením veřejnosti (42/1.2), Občan Piszczyk (38/0.5), Banáni (33/0.8), Černý kašel (47/1.4), Navštívení (39/2.2). Divácky byl velmi špatně přijat i GEN o Václavu Havlovi (57/2.5).

Na ČT2 divácky selhaly v 1. pololetí tři díly "Kulišáren strýčka Jedličky" (19/1.3) a jeden díl cyklu Kino 60 (18/0.7).

Ve 2. pololetí došlo k markantnímu zlepšení (jak už ostatně vyplývalo z předchozího). Na ČT1 diváky výrazně zklamaly pouze tří pořady ("V žáru královské lásky" (32/-0.5), "Racek" (36/-0.5) a GEN s Ivanem Divišem (33/1.4)). Na ČT2 byl výrazným zklamáním ve druhém pololetí pouze pořad "Zlá láska" (18/1.5).

Závěr:

Z diváckého hodnocení vyplývá, že každý týden "se bylo ve vysílání České televize na co dívat". Také toho pravidelně využívaly miliony až překvapivě spokojených diváků.

2. 2. 3. Některá speciální zjištění

Z rozsáhlého množství dat, které poskytuje systematické celoroční sledování SAPA, vyplývá celá řada dalších zajímavých zjištění o vztahu diváků a České televize. Uvedeme z nich alespoň ty, které považujeme za zvlášť pozoruhodné:

(1) Reklama

Stejně jako v roce 1992 diváci s výjimkou nejmladší generace reklamu (včetně Teleshoppingu) rádi nesledují. Během celého roku nepřesáhl koeficient spokojenosti s reklamou 2.2, zpravidla se však pohyboval mezi 0.5 a 1.2.

(2) Studio 6 - čili ranní vysílání

Podle získaných dat šlo o mimořádně divácky úspěšnou novinku uskutečněnou ve všední dny od 6.00 do 8.30 na ČT1. Průměrná sledovanost tohoto hudebné zpravodajského dva a půl hodinového bloku byla 13% a spokojenost 6.0. Vzhledem k tomu, že podle údajů AISA (viz přílohy 3 a 4) byla průměrná sledovanost rána více než dvakrát nižší (kolem 5%), je potřeba zatím brát objektivitu dat SAPA o sledovanosti Studia 6 s jistou rezervou. Že by i při sledovaností kolem 6% šlo o divácký úspěch, není nikterak zpochybněno.

(3) Divácké přijetí hlavních zpravodajských pořadů.

ve zvláště kritickém období 1. pololetí je přehledně ukazuje následující tabulka (sledovanost a spokojenost je za období):

Z uvedené tabulky je dobře patrné - kromě neuvěřitelně vysoké sledovanosti hlavního zpravodajského pořadu, která je světovým unikátem - dvojí:

- i diváci si všimli kvalitativního posunu mezi 1. a 2. pololetím, i když vesměs nebyli tak kritičtí, jako "odborná veřejnost" (novináři, politici ap.)

- český divák nesnáší příliš dobře diskusní pořady, zvláště, je-li v nich víc účastníků než 2.

Poznámka: Divácké hodnocení zpravodajských pořadů je samozřejmě nutné srovnat s hodnocením odborným (je součástí této zprávy v dodatku 1.) i kritickým hodnocením vedení ČT.

(4) Specializované publicistické pořady

Z diváckého hlediska je možno za úspěšné označit cykly "Černé ovce, sem tam bílá", "Podivuhodný svět", "Ta naše povaha česká", "Dejte léta životu" a "Hledání ztraceného času". O diváckou přízeň se naopak s malým úspěchem ucházel v roce 93 lehce satirický cyklus o životě "vyšší české společnosti" - V žitě.

(5) Zpracování naší nedávné historie

Jednoznačně pozitivně byly diváky přijaty dokumenty Vlasovci v Pražském povstání (26%/5.6), Terezínský deník (13%/6.1) a Křížová cesta (oběti 50. let - 11%/7.2). Podobně získal diváckou přízeň i anglický cyklus Válečná léta (35%/6.3). Příznačné je ovšem i to, že diváci s povděkem kvitovali reprízu seriálu Jaroslava Dietla "Synové a dcery Jakuba skláře" (40%/5.8).

(6) Experimenty

Český divák experimenty v zásadě odmítá. Především se to projevilo propadem některých televizních inscenací i neúspěchem filmové produkce, která se snaží vypovídat o naší současnosti - včetně převzatých děl maďarských a polských (jedinou výjimkou byl relativní úspěch televizního filmu Pozůstalost). S rozporným ohlasem se setkal i jistě unikátní projekt GEN (jen výjimečně spokojenost diváků byla větší než 4.5, většinou však o dost nižší). Neuspěl ovšem ani literární pokus "Pohádky pro dospělé děti", stejně jako na druhé straně zábavné cykly "Primadony" a "Seznamte se, prosím".

Náš divák zkrátka velice nelibě nese, je-li považován za hlupáka (viz Kulišáci strýčka Jedličky), nebo se naopak jako hlupák cítí (katastrofální odezva na cyklus "Smělé verše").

(7) Hlavní zábavné pořady

Srovnáním čtyř hlavních nedělních zábavných pořadů podle divácké spokojenosti (při prakticky shodné sledovanosti), dostaneme toto pořadí:

1. Videostop 6.7

2. Kufr 6.0

3. O poklad Anežky české 5.8

4. Tutovka 5.2

Uvážíme-li, že Tutovka se nejvíce blíží hloupoučké hazardní hře, zatímco Kufr i Videostop upřednostňuje ty, kteří něco opravdu vědí, vychází z toho český divák jako ten, který jistou kvalitu dovede ocenit. Pravda, nesmí zas být té kvality příliš (relativní neúspěch nejkultivovanější soutěže "O poklad Anežky české" moderované Markem Ebenem).

(8) Sportovní přenosy

Patří stále k divácky atraktivním pořadům. V České republice existuje 20-35% diváků, kteří o tyto přenosy velmi stojí. Ti prožívají týdny velkých sportovních akcí, z nichž ČT zajišťuje přenosy, jako bohaté svátky. Názorně to dokazuje tato tabulka.

Podobně výmluvná je i skutečnost, že v týdnu 16. - 22. 8., kdy probíhalo MS v lehké atletice, se uskutečnilo 9 přenosů trvajících zpravidla dvě hodiny s tímto diváckým hodnocením:

Tato situace velmi názorně dokládá, co může ČT udělat pro několik milionů českých diváků, má-li k dispozici dva vysílací okruhy (při jednom by bylo samozřejmě neúnosné týden či dva blokovat sportem). Každoročně je takových akcí několik a v souhrnu trvají 5 až 10 týdnů. Pouze ČT má přitom jako veřejnoprávní člen EBU právo pro Českou republiku tyto přenosy zajišťovat.

(9) Dětské pořady očima dospělých diváků

Vzhledem k tomu, že ve skupině respondentů výzkumů prováděných SAPA jsou nejmladší patnáctiletí, ukazuje úspěšnost dětských pořadů, že je velmi kladně přijímají i dospělí. Tato skutečnost jenom podporuje již dříve námi vyslovené tvrzení, že český divák miluje pohádky - jedno, zda jsou pro dospělé, nebo pro děti. Zkoumat, proč tomu tak je, není pochopitelně předmětem této zprávy.

(10) "Last but not least"

Diváci velmi těžce nesli průběh volby presidenta republiky ("spokojenost" 2.1). Naopak s nadšením přijali následné Te Deum (8.2), přehlídku hradní stráže (8.5), slavnostní přenos Smetanovy Mé vlasti (9.2) i noční Dopisy Olze (9.4).

Bezkonkurenčně divácky nejúspěšnější GEN byl o naší nevidomé olympijské vítězce Pavle Zedníčkové (52%/6.0.).

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9

Příloha č. 10

Příloha 11.

Divácky nejúspěšnější pořady České televize v roce 1993 (Přehled podle týdnů a vysílacích okruhů)

Za divácky "úspěšné pořady" jsou považovány takové, u kterých je součin sledovanosti a koeficientu divácké spokojenosti v daném týdnu co největší. Spokojenost přitom nesmí být menší než 5.0 ("průměr") a sledovanost na ČT1 menší než 40%, na ČT2 menší než 15%. U každého pořadu v následujícím přehledu je uvedena "sledovanost (v %)/koeficient divácké spokojenosti".