PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1994

1. volební období

1067

INTERPELACE

poslance Oldřicha Vrchy

na ministra spravedlností Jiřího Nováka

ve věci vydaného trestního příkazu ze dne 27. 4. 1994 samosoudcem Okresního soudu v Bruntále na obviněného Stanislava Vyhňáka

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 8. června 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

Vážený pane ministře,

Okresní státní zastupitelství v Bruntále pod značkou 1 Zt 115/94 ze dne 14.4.1994 podalo u Okresního soudu v Bruntále obžalobu Okresního státního zástupce v Bruntále na pana Stanislava Vyhňáka, nar. 11.2.1919 v Nenkovicích okr. Hodonín, důchodce, bytem Krnov, M. Gorkého 50 okr. Bruntál, že v jednací síni okresního soudu a to v průběhu ústního jednání prohlásil o notáři v Krnově JUDR. Karlu Rinkem, nar. 24.5.1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnati z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu atd. (příloha č.l).

Na základě tohoto vydal samosoudce okresního soudu v Bruntále Trestní příkaz ze dne 27.4.1994, že obviněný Stanislav Vyhňák je vinen, že o jiném sdělil nepravdivý údaj atd., čímž spáchal trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1 trestního zákona a odsuzuje se podle § 206/1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání, 3 (tří) měsíců podmíněně na zkušební dobu v délce 1 (jednoho) roku. (Příloha č.2)

V danném případě samosoudce pan Mgr. Vladimír Čermák neuvádí v Trestním příkazu zda celou záležitost nějak ověřoval neb zda vyslechl svědky. Vydal tedy rozsudek pouze na základě obžaloby státního zástupce, což je v rozporu soudnického řádu. Vůbec tedy nezkoumal zda se výrok obžalovaného zakládá na pravdě či nikoliv.

Jak je všeobecně známo i ze sdělovacích prostředků jsou takovýmto výrokem označováni občané, seskupení či politické strany a to veřejně, avšak žádné takovéto tresty nejsou vydávány i když tyto výroky jsou naprosto nepravdivé. Věřím pane ministře, že bude sjednána náprava a to tak, že tresty v naší ČR budou platit pro všechny stejně spravedlivě.

S pozdravem

Oldřich Vrcha

poslanec PSP ČR

V Praze dne 23. 6.1994

Příloha: 2x

Okresní státní zastupitelství v Bruntále

1 Zt 115/94 V Bruntále dne 14. 4. 1994

Okresnímu soudu

v Bruntále

Obžaloba

Okresní státní zástupce v Bruntále podává obžalobu na

Stanislav Vyhňáka,

nar. 17. 2. 1919 v Nenkovicích, okr. Hodonín, důchodce, bytem Krnov, M. Gorkého 50, okr. Bruntál,

že

dne 5. 11. 1993 v dopoledních hodinách v Bruntále, v jednací místnosti okresního soudu v průběhu ústního jednání za přítomnosti nejméně čtyř osob prohlásil o notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, nar. 24. 5. 1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnali z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu, přesto, že věděl, že jde o nepravdivé údaje,

tedy o jiném sdělil nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání,

čímž spáchal

trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1. trestního zákona.

Navrhuji: 1. U hl. líčení vyslechnout jako svědky Judr. Karla Rinkeho č. 1. 7, L. a H. Rinkeovi č. 1. 10, 14, JUDr. R. Grygu č. 1. 17, JUDr. Z. Kociána č. 1. 19, E. Svobodovou č. 1. 21, Z. Vyhňáka č. 1. 23,
 2. Z důkazu číst u hl. líčení záznamy, zprávy MěÚ Krnov, opis RT, vše na č. 1. 25-27.

Odůvodnění

Obviněný Stanislav Vyhňák v minulosti převedl svůj rodinný domek v Krnově na svého synovce Zdeňka Vyhňáka, se kterým se posléze nepohodl a žádal po notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, aby notářský zápis o převodu domu anuloval. Když neuspěl, došlo k soudnímu sporu mezi ním a jeho synovcem Zdeňkem Vyhňákem, který je zastupován JUDr. Zbyňkem Kociánem.

V průběhu ústního jednání v jednací místnosti okresního soudu v Bruntále dne 5. 11. 1963 v dopoledních hodinách, když Stanislav Vyhňák byl seznamován s notářským zápisem o převodu nemovitosti, rozčílil se, tvrdil, že notářský zápis je nepravdivý, že byl přinucen notářem k podpisu a poté, když byl napomenut, prohlásil o notáři JUDr. Karlu Rinkem, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, že celou jejich rodinu vyhnali z Krnova, přesto, že mu bylo známo, že to není pravda, když rodiče notáře dosud žijí v Krnově, jsou české národnosti a české státní příslušnosti.

Obviněný se ke shora popsanému jednání v podstatě doznal, na svých tvrzeních však setrval, uvedl, že byl tehdy rozčilen, když podle jeho názoru jej notář poškodil, a proto jej nemá rád.

Jednání obviněného je dále dokumentováno svědeckými výpověďmi osob jednání přítomných, tedy především výpovědí soudce JUDr. Grygy, zapisovatelky Kamily Svobodové, účastníka řízení Zdeňka Vyhňáka a jeho právního zástupce JUDr. Zbyňka Kociána. Z výpovědi rodičů notáře pak vyplývá, že oba jsou české národnosti a státní příslušnosti, popřeli tvrzení obviněného, s tím, že notář i jeho rodiče shodně uvedli,že výroky obviněného jsou nejen hrubě urážlivé, ale také výrazně poškozují notáře v jeho zaměstnání, pokud jde o jeho důvěryhodnost a pochopitelně také na občanské pověsti poškozují rodiče notáře. Z šetření vyšetřovatele pak také vyplývá, že notář JUDr. Rinke a jeho rodiče jsou české národnosti a české státní příslušnosti, otec notáře je vojákem ČR.

Pokud tedy obviněný Stanislav Vyhňák rozšiřovala veřejně prohlašoval o notáři JUDr. Karlu Rinkem nepravdivé údaje, poškozující jej v zaměstnání, ohrožující jeho vážnost u spoluobčanů, dopustil se trestného činu pomluvy dle § 206 odst. 1 trestního zákona.

Obviněný Stanislav Vyhňák se sice v minulosti dopustil trestného činu, avšak vzhledem k výraznému časovému odstupu k tomuto nelze přihlížet, v místě bydliště dle zprávy Městského úřadu v Krnově není k chování obviněného negativních poznatků.

Jednání obviněného, motivované nezvládnutou agresivitou, porušuje zájem společnosti na nedotknutelnosti osoby a cti jednotlivých občanů, je tedy pro společnost nebezpečné a obviněný Stanislav Vyhňák je proto důvodně žalován.

 
Okresní státní zástupce:
 
JUDr. Libor Malý v.r.

 
Příloha č. 2


ČESKÁ REPUBLIKA

TRESTNÍ PŘÍKAZ

Samosoudce okresního (obvodního, městského) soudu v Bruntále

vydal dne 27. 4. 1994 v Bruntále

následující trestní příkaz

Obviněný Stanislav Vyhňák

nar. 11. 2. 1919 v Nenkovicích okres Hodonín, důchodce

bytem Krnov, M. Gorkého č. 50, okres Bruntál

je vinen, že

dne 5. 11. 1993 v dopoledních hodinách v Bruntále, v jednací místnosti Okresního soudu v průběhu ústního jednání za přítomnosti nejméně čtyř osob prohlásil o notáři v Krnově JUDr. Karlu Rinkem, nar. 24. 5. 1955, že je nacistický pohrobek, jehož rodiče byli Henlainovci a nacisté, kteří jejich rodinu vyhnali z Krnova a dále, že jej notář přiměl k podpisu nepravdivého notářského zápisu, přesto, že věděl, že jde o nepravdivé údaje,

tedy o jiném sdělil nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání,

čímž spáchal

trestný čin pomluvy podle § 206 odst. 1. trestního zákona.

a odsuzuje se

podle § 206/1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314 e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 3 /tří/ měsíců.

Podle §§ 58 odst. 1 písm. a) trestního zákona a 59 odst. 1 trestního zákona se mu výkontrestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v délce 1 /jednoho/ roku.

Poučení: Proti tomuto trestnímu příkazu lze do osmi dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odpor. Právo podat odpor nenáleží poškozenému. Pokud je odpor podán včas a oprávněnou osobou, trestní příkaz se ruší a ve věci bude nařízeno hlavní líčení. Jinak se trestní příkaz stává pravomocným a vykonatelným. Při projednávání věci v hl. líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v tr. příkazu.

V Bruntále, dne 27. 4. 1994

Mgr. Vladimír Čermák, v. r.

samosoudce v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP