PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1994

1. volební období

1067 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Oldřicha Vrchy

na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka

ve věci vydaného trestního příkazu ze dne 27. 4. 1994 samosoudcem Okresního soudu v Bruntále na obviněného Stanislava Vyhňáka

Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 14. července 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 21. července 1994

v z. Pavel Tollner v. r.

Příloha


MINISTR SPRAVEDLNOSTI

ČESKÉ REPUBLIKY

 V Praze dne 14. 7.1994
 M-462/94

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci z 23. června 1994, v níž se pozastavujete nad tím, že soudce Okresního soudu v Bruntále vydal v řízení o trestném činu pomluvy podle § 206 odst. 1 trestního zákona trestní příkaz, aniž by předtím ověřoval shromážděné důkazy a vyslýchal svědky.

Institut trestního příkazu je zakotven v ustanovení § 314e až 314g trestního řádu jako jedna z forem vyřízení trestní věci, o níž přísluší konat řízení samosoudci. K vydání trestního příkazu může samosoudce přistoupit bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán dosud opatřenými důkazy. Právo obviněného na řádné pro jednání jeho trestní věci tímto postupem není porušeno, neboť v případě, že obviněný z jakéhokoliv důvodu s výrokem o vině, trestu nebo náhradě škody nesouhlasí, má vždy právo po doručení trestního příkazu do vlastních rukou podat v zákonem stanovené lhůtě odpor. Podáním odporu se celý trestní příkaz; ruší a samosoudce má ze zákona povinnost ve věci nařídit; hlavní líčení o této možnosti musí být obviněný při doručení trestního příkazu vždy poučen a jak vyplývá z přílohy Vaší interpelace, stalo se tak i ve Vámi; popisovaném případě.

Trestní příkaz není ničím specifickým pro trestní právo České republiky. Tento způsob rozhodování je zakotven v právních řádech řady evropských zemí. Naše právní úprava respektuje principy vyjádřené v doporučení výboru ministrů Rady Evropy č. 17/87, které trestní příkaz vydávaný bez toho, aby ve věci proběhlo hlavní líčení, považuje za vhodnou a účinnou formu zjednodušeného rozhodování o méně závažných trestných činech.

Pokud byste měl zájem blíže se seznámit s institutem trestního příkazu, upozorňuji Vás na poslední novelu zákona o trestním řízení soudním č. 292/93 Sb., tj. trestního řádu, kterou přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu, a já předpokládám, že i ve Vaší přítomnosti, v listopadu loňského roku.

Nemohu se ztotožnit ani s Vaší další námitkou, že v uvedené věci byl obviněný odsouzen za pronesení výroků, které se jinak objevují i ve sdělovacích prostředcích. Domnívám se, že nelze argumentovat tím, že podobné jednání, pro které je obviněný stíhán, v jiných blíže neuvedených a nekonkretizovaných případech unikají trestnímu postihu. Rozhodující podle mého názoru je vždy odpověď na otázku, zda obviněný se dopustil jednání, které naplňuje znaky určitého trestného činu.

S pozdravem

Jiří Novák

Vážený pan

Oldřich Vrcha

Poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP