Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Trojana dopisem ze dne 1. srpna 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Zdeňka Trojana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ing. Jindřich VODIČKA

ministr práce a sociálních věcí ČR

Vážený pane poslanče,

podávám tímto písemnou odpověď na Váš dotaz týkající se Evropské sociální charty, který jste vznesl na 21. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. července t.r.

Pokud jde o první dvě otázky, dovoluji si odkázat na odpověď předsedy vlády ČR na dotaz poslance J. Hájka uplatněný na 16. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. 2. 1994 "z jakých důvodů dosud vláda nepředložila Evropskou sociální chartu včetně protokolů Poslanecké sněmovně a kdy tak hodlá učinit". K odpovědi předsedy vlády z února t.r. (viz příloha) mohu dodat, že analytické srovnávací práce na textu Evropské sociální chartě a výkladu kontrolních orgánů k Chartě pokračují a jsou zhruba ve své polovině.

Podle našeho plánu budou výsledky práce komise, kterou MPSV ustavilo, předloženy vládě a stanovisko vlády pak bude předloženo Poslanecké sněmovně Parlamentu. lze předpokládat, že tento materiál by mohl být předložen Poslanecké sněmovně v průběhu roku 1995.

Naprosto nemohu souhlasit s Vaším názorem, že neprovedení okamžité ratifikace Evropské sociální Charty může být kontroverzním bodem hodnocení ČR v Radě Evropy a že tím, co vy nazýváte "otálením", ztratí Česká republika v Radě Evropy svou důvěryhodnost. Pravý opak je pravdou.

Proces přípravy ratifikace Evropské sociální charty byl konzultován přímo s pracovníky sekretariátu Rady Evropy ve Štrasburku a se zástupci ostatních smluvních stran Charty ve Vládním výboru Evropské sociální charty. Všichni zasvěcení odborníci, ať již ze sekretariátu Rady Evropy nebo členských států Rady Evropy, doporučují zbytečně se neunáhlovat s ratifikací Charty a provést před aktem ratifikace podrobné a důkladné srovnání vnitrostátního práva a praxe zejména s výkladem kontrolních orgánů k Chartě. Vámi podané předpoklady ratifikace Charty jsou zjednodušené, neboť neberou v úvahu právě zmíněný výklad Charty, který je poměrně rozsáhlý a nikoliv jednoduchý. A provést po jeho analýze zodpovědný výběr článků nutných po ratifikaci Charty je proces poměrně složitý.

Pracovníci MPSV, kteří se zúčastňují jako pozorovatelé zasedání Vládního výboru Evropské sociální charty, získávají další užitečné informace a zkušenosti potřebné k posuzování souladu práva a praxe s ustanoveními Charty. Přitom informují členy Výboru a sekretariát Rady Evropy o postupu prací v ČR a mají jejich plnou důvěru a pochopení.

Jak vidíte, MPSV postupuje v této záležitosti s rozvahou a plnou odpovědnosti k možným budoucím závazkům České republiky, navíc ve spolupráci se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Za účelem bližšího seznámení s prací komise MPSV navrhuji, aby se jejích zasedání zúčastnil i zástupce Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Závěrem bych chtěl upozornit na skutečnost, že Chartu dosud ratifikovalo 20 z 32 členských zemí Rady Evropy a z toho několik západoevropských zemí teprve před několika lety (Belgie-1990, Lucembursko-1991, Finsko-1991). Švýcarsko (členem RE od roku 1963) dosud Chartu neratifikovalo. A byly nebo jsou snad tyto státy v rámci Rady Evropy považovány za nedůvěryhodné? Ujišťuji Vás, že MPSV a další resorty ve vztahu k Radě Evropy vykonávají široký rozsah aktivit. Pokud zvážíte všechny výše uvedené skutečnosti, zřejmě vaše obavy o ztrátě důvěryhodnosti České republiky budou rozptýleny. "

K Vašemu dotazu týkajícímu se účasti experta za Českou republiku ve Výboru expertů Evropské sociální charty mohu uvést, že vláda České republiky byla skutečně prostřednictvím ministra zahraničních věcí informována o možnosti obsadit jedno místo v devítičlenném Výboru nezávislých expertů Evropské sociální charty. Nebylo to však na počátku roku, jak uvádíte, ale až v druhé polovině března (dopisem ředitele RE pro lidská práva ze dne 18. března 1994) se žádostí o předložení nejvíce čtyř kandidatur osob, které si vláda přeje navrhnout, nejpozději do 15 dubna 1994.

Podle článku 26 Charty a článku 3 Protokolu novelizujícího Evropskou sociální chartu (z října 1991) by členy Výboru nezávislých expertů měli být experti naprosto bezúhonní s uznávanou odbornou způsobilostí v národních a mezinárodních sociálních otázkách. Po dobu výkonu funkce člena výboru nesmějí takoví experti vykonávat žádnou funkci, která by byla neslučitelná s požadavkem nezávislosti a nestrannosti funkce člena výboru, pro jejíž výkon musí být k dispozici. Navíc se u člena Výboru předpokládá dokonalá znalost alespoň jednoho z obou úředních jazyků Rady Evropy - angličtiny a francouzštiny.

Dosavadní složení Výboru nezávislých expertů Evropské sociální charty napovídá, že jeho členy jsou převážně vysoce postavení a uznávaní profesoři pracovního a sociálního práva na národních univerzitách v členských zemí RE, ve dvou případech pak vysocí státní úředníci ministerstev sociálních věcí (Švédsko, Francie).

Mohu Vás, vážený pane poslanče, ujistit, že i v tak krátkém čase který měli k dispozici, přistoupili pracovníci MZV a MPSV k věci se zodpovědností a konzultovali možnost členství ve Výboru expertů s několika uznávanými českými odborníky na pracovní a sociální právo a obecně sociální otázky. Bohužel, žádný z těch, kteří byli v dané době k dispozici a byli z naší strany vyzváni. ke zvážení nabídky Rady Evropy, tuto nabídku nepřijal.

Nutno však podotknout, že k obměně jednotlivých členů Výboru dochází na základě principu rotace ve čtyřech skupinách států zcela pravidelně v šestiletých časových obdobích, takže není vyloučeno, že stejnou možnost bude mít Česká republika v blízké budoucnosti znovu. Navíc, i když to není závazné pravidlo, nepovažuji za šťastné, aby Česká republika byla svým členem zastoupena ve Výboru nezávislých expertů, jestliže zatím neratifikovala samotnou Evropskou sociální chartu.

S pozdravem

vážený pan

Zdeněk TROJAN

poslanec Parlamentu ČR

Praha

Odpověď předsedy vlády ČR na dotaz poslance J. Hájka uplatněný na 16. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. 2. 1994

"z jakých důvodů dosud vláda nepředložila Evropskou sociální chartu včetně protokolů Poslanecké sněmovně a kdy tak hodlá učinit"

Vážený pan

Jiří Hájek

poslanec Parlamentu ČR

Vážený pane poslanče,

podávám tímto písemnou odpovědí a Váš dotaz týkající se Evropské sociální charty, který jste vznesl na 16. schůzi Poslanecké sněmovny dne 27. 2. t.r.

Ratifikace takového dokumentu, jakým je Evropská sociální charta, je mimořádnou záležitostí s hlubokými politickými, sociálními a ekonomickými dopady. V chartě samotné je diferencováno mezi závažností jednotlivých článků a provedení výběru článků nutných pro ratifikaci Charty je proces velice složitý.

Z celkového počtu 32 členských států Rady Evropy ratifikovalo Evropskou sociální chartu doposud 20 států (z toho např. Belgie až v roce 1990, Lucembursko v roce 1991 a Finsko v roce 1991). Chartu zatím neratifikovaly např. Švýcarsko a žádná z členských zemí RE ze střední a východní Evropy a Pobaltí.

Vláda připravuje podmínky pro ratifikaci, přitom však zastává názor, že před učiněním tohoto kroku je potřeba důkladně zvážit všechny z toho vyplývající důsledky. K tomu ji vede nejen odpovědnost za vnitrostátní. ekonomický a sociální rozvoj, ale též zahraniční zkušenosti.

Některé země západní Evropy totiž bez důkladného zvážení všech legislativních ale i praktických a ekonomických důsledků ratifikovaly Chartu, a teprve posléze dospěli k poznání, že provádění řady odstavců Charty budou moci jen stěží -zajistit.

Koncept postupného posuzování možnosti ratifikace Evropské sociální charty byl dojednán i se sociálními partnery v ČR při` přípravě Generálních dohod na roky 1993 a 1994. V rámci Rady hospodářské a sociální dohody byla vytvořena tripartitní komise expertů, která postupně posoudí v průběhu tohoto roku, do jaké míry odpovídá naše stávající i připravované právní předpisy a praxe požadavkům obsaženým v Chartě a analyzuje také možnosti přistoupení ČR k jednotlivým jejím odstavcům a článkům. Komise předá v tomto směru příslušná stanoviska a doporučení Radě hospodářské a sociální dohody a vládě ČR.

Výsledky práce komise se stanoviskem vlády budou pak předloženy Poslanecké sněmovně Parlamentu. lze předpokládat, že tento materiál by mohl být předložen Poslanecké sněmovně v průběh roku 1995.

Závěrem bych chtěl vyjádřit určité rozpaky nad kampaní vyvolávanou představiteli odborových svazů požadujících "bezpodmínečnou" a "urychlenou" ratifikaci Charty. V množství dopisů a peticí je vláda stavěna do světla, jako by ona byla odpůrcem přístupu k Chartě a tím neměla zájem o zlepšení sociální úrovně občanů.

Nemusím Vás jistě, vážený pane poslanče, na tomto místě přesvědčovat o omylu. Je zřejmé, že normy sociálních a pracovních práv stanovené Chartou jsou z větší části i úrovní práv stanovených v členských zemích Evropské unie. A je-li zřejmá jednoznačná snaha vlády o integrací s Evropskou unií a dosažení souladu s právními normami EU se všemi náležitostmi s ti souvisejícími, pak pochybnosti o úmyslném opomíjení některých předpokladů vládou, například zajištění sociální ochrany občanů, jsou zbytečné.

S pozdravem