Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď
na interpelaci poslance Pavla Hirše dopisem ze dne 27. září
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci
poslance Pavla Hirše. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
MINISTR SPRAVEDLNOSTI
ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 27. září 1994 | |
M-624/1994 |
Vážený pane poslanče,
k Vaší opakované interpelaci, týkající se postupu soudu při projednávání právní věci žalobce Melantrichu, vydavatelství Československé strany socialistické, Praha 1, Václavské náměstí 36, proti žalovanému Telegrafu Ltd., Praha 1, Na Florenci 19, o ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Krajského obchodního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 173/92. Vám sděluji:
Při vyhotovování čistopisu mé odpovědi na Vaši interpelaci ze dne 9. 6. 1994 došlo ke dvěma chybám: první jednání ve věci se nekonalo dne 19. 1. 1993, ale dne 19. 1. 1994, a usnesení býv. Obvodní prokuratury pro Prahu 1, jímž bylo zrušeno usnesení vyhledavatele MOP Benediktská v Praze l ze dne 26. 2. 1993, nebylo vydáno 27. 11. 1993, ale dne 27. 4. 1993. Jde o zřejmé chyby v psaní, s nimiž počítají i zákony, upravující řízení před soudem, a jež nelze spojovat s ničím jiným, než s momentálním selháním pozornosti a pečlivosti. Rozhodně není možno v těchto dílčích nepřesnostech, které nijak neovlivnily celkové hodnocení dosavadního postupu soudu, spatřovat záměrné předkládání nepravdivých údajů. Nicméně se Vám za toto nedopatření omlouvám a příslušné pracovnici jsem je vytkl.
V této souvislosti však nemohu nekonstatovat, že
podobná chyba v psaní je i ve Vaší interpelaci,
pokud v ní uvádíte, že podle mého
dopisu ze dne 14. 7. 1994 mělo být již zmíněné
usnesení býv. Obvodní prokuratury pro Prahu
1 vydáno 27. 11. 1994 (v mém dopisu je uveden nesprávný
měsíc, ale správný rok 1993). Také
do redakčního článku Svobodného
slova ze dne 19. 9. 1994 s pozoruhodným názvem "Ministr,
nebo věštec" se vloudila drobná chybička,
když se v něm píše, že "další
ústní jednání v celé věci
se konalo pouze 18. května 1993...." (ve skutečnosti
18. května 1994).
I když by tomu tak nemělo být, zejména
v práci aparátu ústředního
orgánu státní správy, přece
jenom v každodenní činnosti lidí může
někdy dojít k drobnému nedopatření
a neměli bychom v něm bez dalšího hledat
něco nekalého. Proto znovu opakuji, že v daném
případě šlo pouze o nedopatření,
o nic více a o nic méně.
Postup Krajského obchodního soudu v Praze jsem dal
- v rozsahu, v jakém to dovoluje ustanovení §
21 odst. 2 zákona České národní
rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních
v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z
funkce a o státní správě soudů
České republiky, t j. z hlediska plynulosti řízení
- znovu přešetřit. Výsledky tohoto opakovaného
šetření v podstatě potvrzují
mé dřívější stanovisko,
že totiž dosavadní průběh řízení
nenasvědčuje Vašemu zcela jednoznačnému
závěru o nečinnosti soudu; podle mého
názoru je třeba vzít v úvahu působení
více příčin.
Souhlasím s Vámi v tom, že soud nepostupoval
dostatečně aktivně zejména v roce
1993, jak ostatně sdělil tehdejšímu
právnímu zástupci žalobce předseda
Krajského obchodního soudu v Praze dopisem ze dne
1. 11. 1993. Bylo tomu tak hlavně z toho důvodu,
že soudkyně, které projednávání
věci náleží, byla v pracovní
neschopnosti a že celková situace u Krajského
obchodního soud v Praze v té době nedovolovala
předsedovi soudu přistoupit k mimořádnému
opatření podle ustanovení § 2 odst.
2 vyhlášky č. 38/1992 Sb., o jednacím
řádu pro okresní a krajské soudy,
tj. provést změnu v rozvrhu práce (přesun
agendy do jiného senátu). Nepochybuj i o tom, že
je Vám jako poslanci známo, že k 1. 1. 1992
nově zavedené obchodní soudnictví
(žaloba ve věci Melantrichu, vydavatelství
Československé strany socialistické, byla
podána 10. 1. 1992) převzalo od býv. orgánů
hospodářské arbitráže více
než 100 000 nevyřízených věcí,
že mu jen v roce 1992 napadlo více než 400 000
nových věcí, že zpočátku
pracovalo se sborem pouze cca 130 soudců - býv.
státních arbitrů, že Krajský
obchodní soud v Praze neměl ještě přiměřené
pracovní prostředí apod. To se pochopitelně
muselo nepříznivě projevit i na rychlosti
vyřizování věcí a jsem velmi
rád, že se díky mimořádnému
úsilí podařilo tento kritický stav
zvládnout a dosáhnout postupného zlepšování
výkonu soudnictví také na obchodním
úseku.
Víte také, že se toto postupné zlepšování
projevilo pozitivně i na průběhu řízení
ve věci, která je předmětem Vaší
interpelace, když v roce 1994 byla nařízena
jednání na 19. 1., 27. 4., 18. 5., 6. 9., 14. 9.
a posléze na 29. 11. Jestliže se některá
z těchto soudem nařízených jednání
nakonec nekonala, pak jen proto, že se buď nepodařilo
doručit předvolání k jednání
žalovanému (27. 4.), anebo že o odročení
jednání požádal žalobce (6. 9.,
14. 9.).
Není také bez významu, že jde o věc
skutkové a právně velmi komplikovanou a že
náročnost jejího projednávání
zvyšuje např. i to, že soud musel zkoumat aktivní
a pasivní legitimaci účastníků
tohoto sporu (Melantrich, vydavatelství Československé
strany socialistické, Melantrich, a. s., Telegraf Ltd.,
Metropolitní Telegraf, Metropolitan, s. s. r. o., Investiční
banka, a. s.). Vždyť i sám žalobce z tohoto
důvodu několikrát měnil žalobu
(např. podáním z 10. 9. 1992, 17. 12. 1992,
21. 9. 1993), navíc též dvakrát měnil
svého právního zástupce.
Vážený pane poslanče,
ujišťuji Vás, že plně chápu Váš oprávněný zájem na včasném a spravedlivém rozhodnutí této věci i Vaše znepokojení nad tím, že řízení v ni probíhalo do počátku tohoto roku pomalu. Věřím však, že budete se mnou souhlasit v tom, že na nečinnost soudu nelze usuzovat jen z doby trvání řízení ode dne podání návrhu na jeho zahájení, že je třeba poněkud širšího pohledu na příčiny delšího trvání řízení a na jejich souvislosti a že v letošním roce již nastal v tomto směru žádoucí obrat. Pochopitelně jak předseda Krajského obchodního soudu v Praze, tak i já budeme dbát na to, aby řízení probíhalo nadále plynule, bez neodůvodněných průtahů.
Pokud jde o Váš podnět k tomu, abych inicioval rozšíření probíhajícího prověřování podezření ze spáchaného trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. též na prověřování podezření ze spáchání trestného činu zkráceni daně podle § 148 tr. zák. (skutková podstata trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky je v § 148 tr. zák., nikoli v § 146 tr. zák., jak uvádíte ve své interpelaci), mam za to, že takový zásah z mé strany není dobře; možný již z toho důvodu, že nedisponuji bližšími informacemi o této věci. Máte-li Vy poznatky o event. porušení zákona, nic Vám nebrání, abyste na ně přímo upozornil příslušné orgány činné v trestním řízení.
S pozdravem
Vážený pan
Dr. Ing. Pavel HIRŠ, CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky