Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jiřího Hájka dopisem
ze dne 9. listopadu 1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 3511989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího
Hájka. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS | |
předsedu vlády České republiky |
V Praze dne 9.11.1994 | |
č. j.: 3973/94-OVA |
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci, týkající
se přistoupení České republiky k Úmluvě
Rady Evropy č. 43 ze 6. května 1963 a otázek
spojených s udělováním státního
občanství, Vám sděluji následující.
Ve své interpelaci kritizujete mimořádné
pravomoci, které podle Vás má Ministerstvo
vnitra při udělování státního
občanství.
Musím konstatovat, že v této souvislosti vycházíte
z nepřesných informací.
Ministerstvo vnitra mohlo liberálně, resp. podle
vlastního uvážení, promíjet podmínky
pro udělení státního občanství
podle zákona č. 39/1969 Sb., ve znění
jeho pozdějších předpisů, pouze
do 31.12. 1992, kdy citovaný zákon pozbyl svoji
platnost.
Současná platná právní úprava,
tj. zákon č. 40/1993 Sb., ve znění
zákona č. 272/1993 Sb., přesně vymezuje,
ve kterých případech může Ministerstvo
vnitra některou z podmínek pro udělení
státního občanství prominout. Zněni
tohoto zákona je dostatečnou zárukou, aby
ze strany Ministerstva vnitra nedocházelo k libovolnému
výkladu. Takzvaná volná úvaha při
promíjení trvalého pobytu a propuštění
z cizího státního svazku neexistuje.
Vláda proto neuvažuje o tom, že by z Vámi
uvedených důvodů novelizovala zákon
č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání
státního občanství České
republiky, ve znění zákona č. 272/1993
Sb.
Vaše druhá otázka se týkala přistoupení
České republiky k Úmluvě Rady Evropy
č. 43 ze 6. května 1963.
V naší současné právní
úpravě je zakotven princip zamezení dvojího
státního občanství a existují
pouze dvě vyjímky, a to u osob, které druhé
státní občanství nabyly sňatkem
nebo narozením.
Ze strany České republiky nejsou tedy zásadní
překážky k přistoupení k této
Úmluvě v oblasti státního občanství.
Citovaná úmluva se ale kromě otázek
státního občanství, dotýká
též otázek spojených s výkonem
vojenské služby. Z tohoto důvodu je potřebné,
aby všechny podmínky úmluvy byly společně
posouzeny nejen Ministerstvem vnitra, ale též Ministerstvem
obrany a Ministerstvem zahraničních věcí.
Teprve poté bude předložen vládě
příslušný návrh a vláda
se jím bude zabývat.
Pro úplnost uvádím, že v Radě
Evropy je v současné době projednáván
návrh nové Konvence o státním občanství
a vojenské povinnosti, která by měla nahradit
Úmluvu z roku 1963 a která je též vedena
snahou předejít vzniku dvojího státního
občanství.
S pozdravem
Vážený pan
JUDr. Jiří Hájek
poslanec PSP ČR