Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/56 571/1994

Projednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle§ 10 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1994

I. Ekonomický vývoj České republiky v I. pololetí 1994

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1994

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1994

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu v červenci a srpnu 1994

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.,

předseda vlády ČR

Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.,

místopředseda vlády ČR a ministr financí

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1994

I. Ekonomický vývoj České republiky v I. pololetí 1994

Úvod

I. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

2. Souhrnné hodnocení

3. Ekonomický výkon

4. Cenový vývoj

5. Zaměstnanost

6. Vztahy k zahraničí

7. Mzdy

8. Měnová politika

9. Státní rozpočet

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1994

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Plnění výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1994

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu v červenci a srpnu 1994

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červen 1994

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až červenec 1994

Tabulka č. 3 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až srpen 1994

Tabulka č. 4 - Přehled čerpání výdajů rozpočtových kapitol k 30.6.1994

Tabulka č. 5 - Bilance příjmů a výdajů místních rozpočtů k 30.6.1994

Úvod

Dosavadní vývoj české ekonomiky v roce 1994 se pohybuje v rámci vládou předpokládaných trendů a vláda jej hodnotí jako celkově úspěšný. Tento vývoj je charakterizován pokračujícím transformačním procesem v podmínkách politické stability. Jednoznačně se projevuje nastoupení růstových trendů v ekonomice. Prosazuje se již nejen celková obnova ekonomické aktivity dokumentovaná růstem HDP, ale i obnova růstu výkonu jednotlivých odvětví. Výrazným rysem je makroekonomická stabilita, charakterizovaná stabilním devizovým kursem, stabilizovaným vývojem cen, příznivým vývojem platební bilance a nízkou úrovní nezaměstnanosti. Úspěšně pokračuje privatizace, převažující část produktu vytváří! nestátní sektor.

Celkově příznivý hospodářský vývoj se pozitivně odráží v neustále se zlepšujícím ratingovém hodnocení České republiky. Podle obou hlavních ratingových agentur (Moody's a Standard and Poor's) je Česká republika jako jediná z transformujících se zemí zařazena do investičního stupně, ve kterém jsou lepší podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. Po nedávném zlepšení ratingu je hodnocena na stejné úrovni jako Izrael a podstatně lépe než např. Maďarsko nebo Řecko. Podle výsledků nejnovější studie World Competitiveness Report, která se zabývala světovým žebříčkem konkurenční schopnosti států, byla Česká republika zařazena z postkomunistických zemí na nejlepší místo (36.) před Maďarsko (39.) a Polsko (41.)

1. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

1.1 Vnitřní faktory

a) pokračující transformace ekonomiky a s ní spojený růst domácí poptávky

Pokračují výrazné změny vlastnické struktury v ekonomice. Privatizační proces vstupuje do své závěrečné fáze probíhající druhou vlnou kuponové privatizace, ve které bylo nabídnuto 155 mil. akcií 861 firem v účetní hodnotě 155 mld. Kč.

Pokračuje stabilizace soukromých firem a prakticky ve všech úsecích hospodářství jsou nositelem hospodářské dynamiky zejména malé a střední soukromé společnosti.

Transformaci ekonomiky napomáhá i realokace kapitálu prostřednictvím rozvíjejícího se kapitálového trhu, v posledním období zejména primárního trhu.

Pokračující transformace ekonomiky se příznivě promítá do růstu domácí poptávky, zejména poptávky domácností.

b) příliv zahraničního kapitálu

Důvěra zahraničních investorů ve vývoj ekonomiky České republiky se projevuje ve zvýšeném přílivu zahraničního kapitálu. Příliv kapitálu, zejména dynamicky se rozvíjející úvěry zahraničních bank českým podnikům, rozšiřuje finanční zdroje pro restrukturalizaci ekonomiky, umožňuje její vyšší růst a další otevření ve směru k zahraničí.

c) sociální smír

Vláda oceňuje, že trvá sociální smír, který podporuje rychlou a úspěšnou transformaci ekonomiky. Sociální smír je výsledkem klidné situace na trhu práce, růstu reálných mezd bez výraznějších extrémů a sociální politiky vlády. Sociální konsensus podporuje rychlou a plynulou transformaci ekonomiky.

1.2 Vnější faktory

Nastupující oživování světového hospodářství vytvoří prostor pro další otevírání české ekonomiky. Rostoucí objem našeho exportu i importu se stává významným faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu.

V roce 1994 dochází k mírnému oživení světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. I když toto oživení je patrné prozatím více v zámoří, zlepšuje se též situace v zemích Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem České republiky. Příznivým impulsem pro světový obchod je uzavření Uruguayského kola jednání GATT, které by se mělo postupně projevit omezováním protekcionismu.

Hrubý domácí produkt vzrostl v USA v 1. čtvrtletí 1994 proti stejnému období minulého roku o 3,7 %, ve Velké Britanii o 3,0 %.

Průmyslová produkce v zemích OECD byla v 1. čtvrtletí o 2,2 % vyšší než v ruce 1993, z toho v USA o 4,8 %, ve Velké Britanii o 3,7 %.

Spotřebitelské ceny byly v I. čtvrtletí v průměru v zemích OECD o 3,5 % vyšší než před rokem, z toho v USA o 2,6 %, v Japonsku o 1,2 %.

N zaměstnanost dosahovala ke konci dubna v zemích OECD v průměru 7,9 % proti 7,8 % ke konci dubna 1993, v USA činila 6,4 %, Japonsku 2,8 %. Nastupující konjunktura světového hospodářství je provázena mírným růstem cen surovin. Cena ropy vzrostla od konce roku 1993 do června z 13,48 USD za barel na 17,30 USD za barel (ropa Brent, pohotový trh). Vývoj na světových kapitálových trzích stagnoval.

Nejvýznamnějšími obchodními partnery České republiky jsou Německo, Slovensko a Rakousko.

Recese v Německu byla již překonána a od začátku roku 1994 dochází k hospodářskému oživení. Hlavním stimulem je vzestup poptávky po německém zboží na zahraničních trzích. Spotřeba na domácím trhu (mimo jiné i v důsledku vysoké nezaměstnanosti) se povzbudivě nevyvíjí. V první polovině roku se odhaduje růst HDP proti srovnatelnému období roku předchozího o 1,3 %, ve druhé o 2,0 %, celoročně pak o 1,7 %. Charakteristické jsou vysoká tempa ve východních oblastech Spolkové republiky - v roce 1994 až 9,1 %. Nové spolkové země mají ale jen malý podíl na hospodářském potenciálu státu.

Problémem zůstává vysoká nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti se má v roce 1994 pohybovat okolo 10 %, v západních oblastech okolo 8,4 %, na východě 16,8 %. Index spotřebitelských cen ke konci pololetí byl o 3,6 % vyšší než před rokem, po odečtení vlivu nových daňových sazeb pak pouze o 2,5 %. Růst cen by se měl dále zpomalovat.

Spolková banka snižovala úrokové sazby, v květnu upravila diskontní a lombardní sazbu na 4,5 %, respektive 6 %.

Makroekonomická situace na Slovensku se stabilizovala. Po poklesu ekonomického výkonu v roce 1993 se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 1994 meziročně zvýšil o 3,6 %, ve 2. čtvrtletí dokonce o 5,3 %. Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti prosinci 1993 o 4,8 %. Míra nezaměstnanost se pohybuje okolo 14 % (koncem července 14,5 %). Pohyb kurzu slovenské koruny vůči clearingovému ECU, uplatňování dovozní přirážky i certifikáty na dovážené zboží znamenaly ztížení podmínek pro český export na Slovensko.

Rakouská hospodářská stagnace v minulých letech postihla hlavně vnější hospodářské vztahy. Klesl vývoz jako důsledek poklesu poptávky na světových trzích i zhoršené konkurenční schopnosti rakouského zboží. Reálný kurz rakouského šilinku se v této době zpevnil. Zároveň poklesl i příliv zahraničních turistů. Domácí poptávka však rostla. V 1. čtvrtletí 1994 vzrostlo HDP proti stejnému období roku 1993 o 3,3 %, do konce roku by mělo stoupnout o 1,8%. Míra nezaměstnanosti koncem června činila 5,4 % a očekává se nepatrný růst. Hladina spotřebitelských cen v červnu byla o 2,9 % vyšší než před rokem.

Rakouská národní banka sledovala měnovou politiku německé Spolkové banky a v polovině května snížila diskontní a lombardní sazbu na 4,5 %, respektive na 5,5 %.

Český vývoz do Rakouska se dynamicky rozvíjí.

Predikce o rok 1994

Hrubý domácí produkt v státech OECD stoupne v roce 1994 proti roku 1993 o 2,1 %. Z toho v USA o 3,7 %, v Japonsku o 0,8 %, v zemích Evropské unie o 1,7 %, v Německu o 2,0 %, v Rakousku o 1,9 %.

Hospodářský vývoj transformujících se zemí bude zřejmě výrazně diferencován. Zatímco v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku se očekává v roce 1994 hospodářský vzestup, budou ostatní státy této oblasti pokračovat v hospodářském propadu.

Tyto tendence hospodářského vývoje ve světě znamenají pro českou ekonomiku další rozšiřování možností uplatnění na zahraničních trzích s příznivým vlivem na agregátní poptávku.

2. Souhrnné hodnocení

Základní ekonomické indikátory potvrzují pokračování růstových tendencí české ekonomiky:

Pramen: ČSÚ, objemové ukazatele ve stalých cenách

Hrubý domácí produkt podle předběžného oficiálního odhadu ČSÚ ve stálých cenách za I. pololetí 1994 proti stejnému období roku 1993 vzrostl o 2,2 %. Nosnou roli hraje spotřeba domácností a tvorba fixního kapitálu.

Za zvláště uspokojivou považuje vláda skutečnost, že i u průmyslové výroby došlo v průběhu 1. pololetí k obrácení tendencí směrem ke zřetelnému růstu. Průmyslový output ve srovnání s I. pololetím 1993 vzrostl o 0,8 %, produkce stavebnictví se zvýšila o 6,5 %. maloobchodní prodej o 7,0 % (vše ve srovnatelných cenách). Růstové tendence pokračovaly i v červenci.

Hladina spotřebitelských cen se v dosavadním průběhu roku vyvíjela plynule, do srpna se proti prosinci 1993 zvýšila o 6,0 %. V porovnání se stejným obdobím roku 1993 byla průměrná hladina spotřebitelských cen v srpnu vyšší o 10,2 %.

Počet nezaměstnaných se proti stavu ke konci ledna soustavně snižoval. Ke konci června poklesl na 160,1 tis. osob proti 198,8 tis. osob ke konci ledna 1994, v červenci nastal mírný nárůst. Míra nezaměstnanosti je i nadále mimořádně nízká, koncem srpna činila 3,2 %.

Přes předstih tempa růstu dovozu před vývozem zůstává saldo obchodní bilance za prvních osm měsíců i nadále kladné ve výši 1,0 mld. Kč. Přitom proti stejnému období roku 1993 se v prvních sedmi měsících roku 1994 vývoz zvýšil o 6,7 %. (nižší tempo růstu především vlivem poklesu vývozu na Slovensko o 23,8 %), dovoz v prvních sedmi měsících vzrostl o 14,8 % [Pozn.: Jednorázové efekty z konce roku 1992 a na počátku roku 1993 z očekávání vzestupu cen po zavedení nové daňové soustavy a nejistot vývoje po rozdělení státu (rychlost měnové odluky aj.) snížily v prvních měsících roku 1993 nejen investiční aktivitu, ale i objem dovozu a spotřebu domácností. Tím byla ovlivněna srovnávací základna u většiny ukazatelů.] (dovoz ze Slovenska stagnoval). Pokračuje reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemí, vůči nimž má česká ekonomika i nadále komparativní výhody. Dále se zlepšují směnné relace, přičemž tento pozitivní trend trvá již druhý rok.

Úspěšný vývoj zahraničních vztahů vyjadřuje přebytek běžného účtu platební bilance, který ke konci června 1994 činil 0,64 mld.USD a byl proti stejnému období roku 1993 o 0,32 mld. USD vyšší.

Pokračuje příliv zahraničních přímých i portfoliových investic. Podle skutečnosti očekávané ČNB za 1. pololetí 1994 dosáhly portfoliové investice úrovně 0,53 mld. USD, přímé investice 0,24 mld. USD. Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách je očekáván ve výši 0,88 mld. USD, tedy o 0,46 mld. USD nižší než k 30. 6. 1993, což je dáno významnými splátkami zahraničních úvěrů.

Výsledkem aktíva platební bilance je růst devizových rezerv. Bylo dosaženo historicky nejvyšší úrovně devizových rezerv od počátku ekonomické transformace (včetně období ČSFR). Celkové devizové rezervy bankovní soustavy se zvýšily ze 6,3 mld. USD na konci roku 1993 na 8,1 mld. USD k 31. srpnu 1994, z toho devizové rezervy ČNB vzrostly z 3,9 na 5,6 mld. USD.

Dobrá situace v platební bilanci umožnila v předstihu splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Česká republika se tak stává z dlužnické země MMF jako první transformující se ekonomika zemí věřitelskou.

Vláda považuje za velmi pozitivní, že od začátku roku 1991, tedy již 3,5 roku, je směnný kurz české koruny stabilní.

V průběhu 1. pololetí došlo na clearingovém účtu mezi ČR a SR ke změně tendence z přebytku směrem ke schodku. Bylo to důsledkem opatření, která slovenská strana přijala na úseku platební bilance. Změna salda clearingového zúčtování ovlivnila pohyb na účtech státního rozpočtu.

Příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí 1994 činily 186,8 mld. Kč, výdaje 177,1 mld. Kč. Přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 2,2 mld. Kč (včetně vlivu clearingu 9,7 mld. Kč). Přebytek ke konci srpna se zvýšil na 8,5 mld. Kč (se zahrnutím vlivu clearingu 19,8 mld. Kč).

Vedle nesporně pozitivních jevů je přetrvávajícím problémem stále se reprodukující platební neschopnost řady organizací, zejména ze vzájemných nezaplacených závazků a pohledávek za dodávky zboží a služeb. To zvyšuje rizikovost nově poskytovaných úvěrů (tzv. klasifikované úvěry) a je jednou z příčin jak vysokých úrokových sazeb nových úvěrů, tak i nízké nominální (záporné reálné) úrokové sazby z depozit.

3. Ekonomický výkon

3.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Podle předběžného oficiálního odhadu ČSÚ pokračoval růst ekonomického výkonu i ve 2. čtvrtletí 1994.

Vývoj ekonomického výkonu po transformačním poklesu ukazuje graf:

Hrubý domácí produkt za I. pololetí 1994 reálně vzrostl podle odhadu ČSÚ proti stejnému období minulého roku o 2,2 %.

Agregátní poptávka (tuzemská i zahraniční) v 1.pololetí 1994 podle odhadu ČSÚ vzrostla proti stejnému období minulého roku ve stálých cenách o 8,6 % (včetně změny stavu zásob a rezerv). Dominantní vliv měl prudký růst spotřeby domácností, reálně o 8,8 %, a tvorba fixního kapitálu, reálně vyšší o 14,6 %. Vývoz (včetně vývozu služeb) vzrostl reálně o 6,9 %. zvýšil se i přírůstek zásob a rezerv. Pokles růstu veřejné spotřeby (o 3,0 %) odpovídá dlouhodobějšímu záměru omezování státních zásahů do ekonomiky.

Přírůstek agregátní poptávky byl výrazně orientován na růst dovozů, které byly v 1. pololetí 1994 proti stejnému období loňského roku reálně vyšší o 19,4 %. Výrazný předstih růstu dovozu před vývozem ve 2. čtvrtletí 1994 změnil dosud aktivní saldo zahraničního obchodu (v pojetí HDP) za 1. pololetí 1994 na pasivní.

Predikce růstu

Ekonomika se nachází ve fázi vzestupu, vyplývajícího z celkového růstu agregátní poptávky. Po předcházejícím transformačním poklesu vláda předpokládá dlouhodobější růstové tendence. Dosavadní vývoj hrubého domácího produktu odpovídá dříve předpokládanému růstu za celý rok 1994 o 2 až 3 %.

3.2 Průmysl

Po prosazení se růstových tendencí ve stavebnictví a službách došlo i u celkové průmyslové produkce k obratu. V prvním pololetí roku 1994 byly dlouhodobý pokles a následná stagnace celkové průmyslové výroby poprvé vystřídány růstem o 0,8 % ve srovnatelných cenách proti stejnému období roku 1993. Zřetelný růst průmyslové výroby nastal v průběhu května a června (o 4,7 % a o 3,3 %). V těchto měsících byl rovněž u organizací s 25 a více pracovníky objem průmyslové výroby ve srovnatelných cenách vyšší (o 2,6 % resp. 1,2 %) než ve stejném období roku 1993.

Průmyslová výroba malých podniků do 24 pracovníků a fyzických osob byla v průběhu celého 1.pololetí o více než 20 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Její podíl na celkové produkci za I.pololetí 1994 dosáhl 11,1 % (na konci roku 1993 činil 10,1 %).

Podíl produkce nestátní sféry na celkové produkci průmyslu dosáhl za první pololetí již 56,0 % (ve stejném období minulého roku 26,1 %).

Obrat ve vývoji průmyslového outputu byl provázen i změnou tendence produktivity práce vyjádřené ve srovnatelných cenách. Po neustálém snižování v předchozích letech se v 1. pololetí 1994 meziročně zvýšila o 4,3 %. Došlo tedy ke zlepšení využití pracovních sil. Průměrné měsíční nominální mzdy byly vyšší o 13,5 %, reálně o 3,5 %. Změnu vztahu reálné produktivity práce a reálných mezd vláda hodnotí jako další cenný výsledek transformačního procesu.

V červenci 1994 se dynamika průmyslové výroby dále zvýraznila (růst o 4,2 % proti červenci 1993), takže za sedm měsíců roku 1994 byla celková průmyslová výroba o 1,2 % vyšší než za stejné období minulého roku (ve srovnatelných cenách).

Predikce průmyslové výroby

Na základě konjunkturálního průzkumu ve vybraných průmyslových podnicích vláda ve druhém pololetí 1994 počítá s dalším růstem průmyslové výroby. Podle odhadu ČSÚ předpokládá, že produkce průmyslu za rok 1994 se ve srovnání s rokem 1993 ve srovnatelných cenách zvýší o více než 1 %.

3.3 Stavebnictví

Růst celkové stavební výroby za první pololetí 1994 o 6,5 % proti stejnému období roku 1993 ve srovnatelných cenách je pokračováním růstu stavební výrob z 1. čtvrtletí 1994. Zatímco u malých organizací do 24 pracovníků a fyzických osob se projevovala tendence růstu výkonu dlouhodobě, (překračovaly v každém měsíci objem stavební výroby ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku), u organizací nad 25 pracovníků se po meziročním poklesu v dubnu a květnu růst v červnu znovu oživil.

Podíl nestátní sféry na celkovém objemu stavebních prací tvořil od počátku roku 90,7 % a byl proti stejnému období m.r. vyšší o 2,2 procentního bodu.

Růst stavební výroby byl v prvních pololetí provázen růstem produktivity, práce ze srovnatelných cen (o 3,7 % proti stejnému období roku 1993). Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 13,1 %.

Celková stavební výroba za srpen 1994 byla proti srpnu 1993 vyšší o 7,2 %, za leden až srpen dosáhl meziroční růst 5,6 % (ve srovnatelných cenách).

Predikce stavební výroby

Na základě dosavadního vývoje a konjunkturálního průzkumu vláda odhaduje růst stavební výroby v roce 1994 o cca 5 %.

3.4 Maloobchodní prodej

Za 1. pololetí 1994 došlo ke zvýšení fyzického objemu maloobchodního prodeje o 7,0 % proti stejnému období roku 1993. Rozsah transformace vlastnických vztahů dokumentuje podíl nestátní sféry 82,4 % z celkového maloobchodního prodeje 1. pololetí 1994. proti 71,7 % v 1. pololetí 1993.

V červenci 1994 byl fyzický objem maloobchodního prodeje o 1,3 % vyšší než v červenci 1993.

Predikce maloobchodního prodeje

Růst maloobchodního prodeje v 1. pololetí 1994 proti I. pololetí 1993 byl bez větších výkyvů. Obdobný vývoj vláda předpokládá i ve druhé polovině roku. Celkový růst fyzického objemu maloobchodního prodeje se bude pohybovat v intervalu 6 - 7 %.

4. Cenový vývoj

V průběhu 1. pololetí 1994 byla cenová hladina celkově stabilizovaná a docházelo jen k mírnému cenovému růstu.

V úhrnu se hladina spotřebitelských cen zvýšila během I. pololetí (t.j. červen 1994 proti prosinci 1993) o 4,0 %, z toho 1,2 % bylo důsledkem změn v cenové regulaci (od 1. 1.1994 nájemné, teplo a pohonné hmoty, od 1.6.1994 plyn a elektrická energie). Ceny potravinářského zboží vzrostly o 2,5 %, nepotravinářského zboží o 3,0 % a veřejného stravování o 2,7 %, nejvýraznější byl pohyb cen služeb o 10,7 %.

Vývoj spotřebitelských cen ukazuje graf:

Průměrná hladina spotřebitelských cen 1. pololetí 1994 byla ve srovnání se stejným obdobím roku 1993 vyšší o 9,7 %.

Do srpna 1994 vzrostly spotřebitelské ceny ve srovnání s prosincem 1993 o 6,0 %, průměrná cenová hladina osmi měsíců byla o 9,7 % vyšší než ve stejném období loňského roku.

Predikce cenového vývoje

Cenový vývoj je stabilizován, ve druhé polovině roku nejsou očekávány výraznější změny. Růst spotřebitelských cen se neodchyluje od předpokladů státního rozpočtu na rok 1994. Míru inflace za rok 1994 vláda odhaduje v intervalu 9 - 10 %.

5. Zaměstnanost

Počet nezaměstnaných z konce roku 1993 (185,2 tis. osob) se po lednovém vzestupu na 198,8 tis. v průběhu 1. pololetí postupně snižoval. K 31. srpnu 1994 bylo evidována 163,8 tis. nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se pohybovala od 3,8 % v lednu k 3,2 % koncem sledovaného období. Počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se vyvíjel obdobně. K 31.8. činil 73,8 tisíce osob, jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se postupně snižoval z 50,3 % v lednu na 45,0 % k 31.8.1994. Počet volných pracovních míst od počátku roku postupně vzrůstal, takže k 31.8. jich bylo registrováno 87,0 tisíc.

Z hlediska regionálního jsou nad úrovní republikového průměru míry nezaměstnanosti kraje Severomoravský (5,7 %) a Severočeský (4,1 %). Pod hranicí 1 % bylo k 31. srpnu 5 okresů a hl. m. Praha, nad 6 % (včetně) se míra nezaměstnanosti pohybovala rovněž v pěti okresech (Louny 6,0 %, Přerov 6,3 %, Bruntál 6,6 %, Karviná 6,7 %, a Nový Jičín 7,5 %).

Predikce nezaměstnanosti

Na základě sezonnosti vývoje nezaměstnanosti (úbytek sezonních pracovních míst a přírůstek absolventů škol) a demografického vývoje vláda ve druhém pololetí očekává mírný nárůst počtu nezaměstnaných. Využitelnost rostoucího počtu volných pracovních míst nezaměstnanými může být limitována strukturálním nesouladem mezi nabíranými místy a možnostmi nezaměstnaných.

Celkový počet nezaměstnaných na konci roku 1994 se bude pohybovat v intervalu 190 až 210 tisíc osob s mírou nezaměstnanosti 3,7 - 4,0 %.

6. Vztahy k zahraničí

6.1 Obchodní bilance

Vývoz z České republiky se za prvních osm měsíců zvýšil o 6,7 % (+16,6 mld. Kč) ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Současně došlo ke změnám v teritoriální i zbožové struktuře.

Podíl vývozu do vyspělých států se za leden až červenec zvýšil proti srovnatelnému období 1993 z 53,5 % na 62,3 %. Nejvýrazněji narostl podíl zemí ESVO ze 7,9 % na 10,7 %. Naproti tomu klesl podíl Slovenska z 21,9 % na 15,6 % a států bývalého SSSR ze 6,0 % na 5,4 %.

Z hlediska komoditní struktury vývozu za prvních sedm měsíců dosáhl podíl strojů a části spotřebního zboží (SITC 7 a 8) 40,8 %, což představuje mírný vzestup proti roku 1993 (39,9 %).

Dovoz se za prvních osm měsíců roku 1994 zvýšil o 14,8 % (+33,9 mld Kč) proti stejnému období roku 1993 (viz poznámka na straně b).

V teritoriální skladbě dovozu za leden až červenec vzrostl podíl vyspělých tržních ekonomik z 59,1 a % v roce 1993 na 62,1 %, EU se na českém dovozu podílelo 43,6 %. Zvýšil se i podíl zemí s přechodovou ekonomikou ze 4,9 % na 5,1 %. Podíl Slovenska na českém dovozu dále klesl z 18,5 % na 16,0 %, stejně jako států bývalého SSSR z 12,2 % na 11,0 %.

V komoditní struktuře dovozu za prvních sedm měsíců se skupiny zboží SITC 7 a 8 podílely na českém dovozu 45,1 % proti 46,0 % v 1993.

Saldo obchodní bilance v pojetí celní statistiky bylo za osm měsíců kladné ve výši 1,0 mld. Kč. Saldo se Slovenskem bylo deficitní -0,6 mld. Kč, s ostatními státy přebytkové ve výši 1,6 mld. Kč.

Pokračoval povzbudivý cenový vývoj z minulého roku. Vývozní ceny za prvních sedm měsíců 1994 proti roku 1993 stouply o 3,9 %, dovozní klesly o 0,8 %. Směnné relace se meziročně zlepšily o 4,7 %. V polovině roku 1993 se směnné relace v porovnání se stejným obdobím roku 1992 zlepšily o 5,5 %, na konci roku pak o 3,5 %.

Predikce obchodní bilance

Ve zbývající části roku s ohledem na obvyklou sezonnost zahraničního obchodu vláda předpokládá předstih dovozu před vývozem. Celkový roční objem vývozu se bude pohybovat v intervalu 390 - 395 mld. Kč (tj. o 3,4 až 4,8 % vyšší než v roce 1993), dovozu v intervalu 410 - 415 mld. Kč (tj. růst o 9,6 až 11,0 %). Saldo zahraničního obchodu bude na konci roku v pasivu mezi -25 až -15 mld. Kč.

6.2 Platební bilance

Výsledky platební bilance za 1. pololetí vláda hodnotí příznivě.

Běžný účet platební bilance ve volných měnách dosáhl přebytku 0,64 mld. USD, proti stejnému datu roku 1993 je to o 0,32 mld. USD více. Bylo tomu díky přebytku obchodní bilance (ve smyslu ČNB, t.j. včetně plateb za leasing) 0,06 mld. USD proti pasivu 0,19 mld. USD v roce 1993. Zvýšil se přebytek v saldu služeb na 0,59 mld. USD z 0,39 mld. USD v prvním pololetí 1993, zejména vlivem výnosů z turistického ruchu a dopravních služeb. Bilance úroků, dividend a ostatních kapitálových výnosů byla prakticky vyrovnaná obdobně jako v roce 1993, stejně jako saldo jednostranných převodů.

Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách dosáhl 0,88 mld. USD a byl o 0,46 mld. USD nižší než k 30.6.1993. Nejvýznamnější byl příliv portfoliových investic, který činil 0,53 mld. USD a proti 30. 6. 1993 stoupla jeho výše o 0,15 mld. USD. Saldo přímých investic dosáhlo 0,24 mld. USD proti 0,37 mld. USD, saldo úvěrové bilance činilo 0,10 mld. USD.

Dynamický vzestup objemu čerpání úvěrů ze zahraničí českými podniky dosáhl 0,98 mld. USD a přiblížil se hodnotě za celý rok 1993. Saldo bylo tlumeno splácením starších úvěrů.

Vývoj platební bilance vyústil v dynamický růst devizových rezerv. Rezervy bankovní soustavy se v 1. pololetí zvýšily z 6,3 na 7,7 mld. USD, z toho rezervy ČNB ze 3,9 na 5,2 mld. USD. Do konce srpna dále stouply rezervy bankovní soustavy na 8,1 mld. USD, z toho ČNB na 5,6 mld. USD. To umožnilo předčasné splacení úvěru Mezinárodnímu měnovému fondu. Česká republika tak jako jediná z transformujících se ekonomik změnila svou dlužnickou pozici vůči MMF v pozici věřitelskou. Hrubé zadlužení České republiky v roce 1994 stagnuje, na konci června obnášelo 9,0 mld. USD.

Na konci prvního pololetí dosáhlo pasivum na běžném účtu platební bilance se Slovenskem 0,13 mld. USD proti saldu -0,56 mld. USD k 30.6.1993. Koncem srpna činily české závazky na clearingovém účtu 208,0 mil. XCU, t.j. 7,11 mld. Kč.

Predikce platební bilance

Přebytek běžného účtu platební bilance ke konci roku vláda odhaduje na 0,5 až 0,7 mld. USD (15-20 mld. Kč) a přebytek kapitálového účtu na 1,5 až 2,0 mld. USD (45-60 mld. Kč). Ke konci roku očekává objem devizových rezerv ČNB těsně pod 6,0 mld. USD.

6.3 Clearingový účet se SR

K vyrovnání vzájemných plateb mezi Českou a Slovenskou republikou byl po oddělení měny 8. února 1993 zřízen clearingový účet. Má dva bloky, starý určený k vyrovnání závazků a pohledávek před měnovou odlukou vedený v clearingových korunách a nový vedený v clearingových ECU. Od října 1993 je saldo starého bloku vždy ke konci měsíce převáděno na nový blok. Horní limit účtu byl stanoven na 130 mil. ECU.

Clearingový účet v první polovině roku 1993 vykazoval pasivum v neprospěch České republiky až do července, kdy k ultimu měsíce dosáhla hodnota účtu -2,4 mld. Kč. Ve druhém pololetí se pozice České republiky zlepšovala, ke konci roku dosáhl přebytek ve prospěch České republiky +5,7 mld. Kč. Stejný přebytek na účtu byl dosažen i ke konci ledna 1994. Znamenalo to překročení mezního úvěru na účtu a slovenská strana vyrovnala závazek platbou ve volných měnách. Od února se aktivum české strany snižovalo, od 20. května je stav účtu záporný. Ke konci července dosáhl stav účtu 4,46 mld. Kč (130,064 mil XCU) v neprospěch České republiky a překročení limitu bylo nutno vyrovnat platbou ve volných měnách. Koncern srpna činily závazky České republiky 7,1 mld. Kč (208,0 mil. XCU), bylo je opět nutné vyrovnat platbou ve volné měně. Vývoj je vidět z následujícího grafu (souhrnu obou bloků).

Po devalvaci slovenské koruny o 10 % v červenci 1993 a dalším znehodnocení Sk proti clearingovému ECU o 5 % koncem roku 1993 kurz slovenské koruny vůči koruně české eliminuje výhody clearingového zúčtování pro české vývozce. Zároveň roste podíl českých vývozů na Slovensko za volně směnitelné měny, v prvním pololetí již dosahovaly 7,9 %. K zápornému saldu na clearingovém účtu přispěly i přímé a ostatní dlouhodobé investice v rozsahu 2,7 mld. Kč proti vyrovnanému saldu před rokem.

7. Mzdy

Průměrná nominální mzda v 1. pololetí 1994 dosáhla 6390 Kč, což představuje proti stejnému období roku 1993 nárůst o 15,3% a reálně o 5,1 %. Celkové příjmy z mezd v kategorii domácností byly za první pololetí 1994 odhadovány nominálně na 173,1 mld Kč, což odpovídá nárůstu o 17,8%.

V průmyslu činila v 1. pololetí průměrná nominální mzda 5468 Kč, tj. o 13,5% více než ve srovnatelném období roku 1993. Její vývoj byl v měsících lednu až dubnu rovnoměrný. V květnu došlo ke zrychlení dynamiky (na 16,6%), v měsíci červnu naopak vzrostla nejpomaleji (o 10,2%) vlivem vysokého objemu mezd vyplaceného ve srovnatelném období minulého roku.

Ve stavebnictví činila průměrná měsíční nominální mzda 7078 Kč, což je o 13,1 % více než v 1. pololetí roku 1993. Její vývoj obdobně jako v průmyslu znamenal nejnižší srovnatelný nárůst v měsíci červnu (o 9,9%).

Predikce mezd

Vláda odhaduje při působení mzdové regulace meziroční zvýšení příjmů z mezd o 14,3 až 16,3 %.