Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

8. Měnová politika

Měnovou politiku v 1. pololetí roku 1994 je možné charakterizovat jako stabilizační s cílem bránit rizikům měnové expanze.

8.1 Měnové agregáty

Objem peněžní zásoby (agregát M2) se v průběhu celého 1. pololetí postupně zvyšovat a koncem června dosáhl 771,9 mld. Kč, což je o 9,9 % víc než na konci roku 1993 a o 24,8 % více než ve stejném období minulého roku. V souvislosti s dynamikou růstu cen, ekonomického výkonu a počtu transakcí (při provádění ekonomické reformy roste rozsah transakcí obsluhovaný penězi - např. kapitálový trh, trh s nemovitostmi apod. - rychleji než ekonomický výkon) lze konstatovat, že tento vývoj je na hranici rizika budoucího inflačního vývoje.

Nárůst peněžní zásoby je vedle růstu domácích úvěrů, jejichž dynamika je nižší než růst agregátu M2, iniciován výrazným zvyšováním čistých zahraničních aktiv bankovního systému, které od počátku roku vzrostly ze 75,7 mld. Kč na 127,6 mld. Kč. Hlavním faktorem růstu čistých zahraničních aktiv je příliv zahraničního kapitálu, jehož intenzita dosahuje hranice absorpční schopnosti české ekonomiky.

ČNB se v uvedeném období snažila neutralizovat nadměrnou měnovou expanzi. Vedle sterilizace, založené na emisi poukázek ČNB a spojené s vysokými úrokovými náklady, vyhlásila zvýšení sazby povinných minimálních rezerv z primárních vkladů u komerčních bank (u netermínovaných vkladů z 9 % na 12 % a u termínovaných vkladů ze 3 % na 4 %). Výsledkem uplatňování opatrné měnové politiky ČNB je stabilizace tempa růstu peněžní zásoby proti stejnému období minulého roku.

V 1. pololetí pokračoval dynamický růst objemu oběživa mimo banky, který je stále ještě odrazem postupného obnovování potřeby hotovostních peněz po měnové odluce. Objem oběživa mimo banky dosáhl koncem června 73,0 mld. Kč a vzrostl proti počátku roku o 22,1 % a proti stejnému období minulého roku o 55,7 % - tento údaj však odráží nízkou úroveň srovnávací základny v minulém roce.

Objem vkladů na požádání činil koncem června 301,0 mld. Kč, což je proti počátku roku o 5,4 % více a proti stejnému období minulého roku tento údaj představuje růst o 22,9 %. Dynamický růst jejich objemu v sektoru podniků (proti stejnému období minulého roku o 29,0 %) souvisí jednak se zvýšenou potřebou transakčních peněz při oživení ekonomického výkonu, jednak s potřebou likvidních prostředků pro obsluhu rozvíjejícího se kapitálového trhu.

V oblasti korunových termínovaných vkladů došlo k velmi dynamickému vývoji. Ke konci června dosáhl jejich objem 340,0 mld. Kč, což představovalo nárůst o 12,0 % proti počátku roku a o 26,6 % proti stejnému měsíci minulého roku. Růst objemu termínovaných vkladů pravděpodobně souvisí i s existencí úrokového diferenciálu u termínovaných depozit mezi českou ekonomikou a okolními vyspělými ekonomikami při expektacích stabilního devizového kurzu.

Úhrn vkladů v cizích měnách dosáhl koncem června 57,9 mld. Kč, což je o 8,0 % více než na počátku roku a o 0,2 % více než na konci stejného měsíce minulého roku. Podíl těchto vkladů na celkové peněžní zásobě se již od dubna 1993 (kdy činil 9,8 %) nepřetržitě snižuje i přes liberalizační opatření ČNB a v posledních měsících dosahuje úrovně 7,5 %. Potvrzuje se tak, že česká měna s vyššími nominálními úrokovými sazbami je pro vkladatele daleko atraktivnější než měny zahraniční a že u vkladatelské veřejnosti absentují devalvační expektace.

8.2 Úvěry

Ve stavu domácích úvěrů se po lednové sezónní stagnaci začala opět projevovat růstová dynamika. Koncem června dosáhl jejich objem 786,9 mld. Kč, což bylo o 6,4 % více než na počátku roku a o 17,9 % více než před rokem. Nižší růstová dynamika domácích úvěrů proti peněžní zásobě byla důsledkem opatrné měnové politiky ČNB i dobrých výsledků hospodaření státního rozpočtu a vlády, které se v průběhu t. pololetí podařilo snížit své zadlužení vůči bankovnímu sektoru o 25,1 mld. Kč.

Roste podíl tzv. klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů, u nichž banka podle vlastního vyhodnocení předpokládá ohrožení jejich splacení pro nesolventnost klienta) na celkovém stavu korunových úvěrů podnikům a domácnostem z 22,1 % na konci ledna 1994 na 24,3 % koncem května. Zčásti se stále ještě jedná o úvěry z období před počátkem transformačního procesu, roste však podíl klasifikovaných nově poskytnutých úvěrů.

V průběhu 1. pololetí pokračovaly tendence změn ve struktuře příjemců úvěrů ze sektorového pohledu. Největší a dynamicky rostoucí strukturní podíl na stavu domácích úvěrů mají korunové úvěry soukromému sektoru (včetně družstev a živnostníků). Jejich objem činil koncem června 401,7 mld. Kč, což je 51,0 % domácích úvěrů. Tento ukazatel jednoznačně ukazuje na dominantní roli soukromého sektoru v české ekonomice.

Významný strukturní podíl na domácích úvěrech mají stále ještě korunové úvěry veřejným (státním) nefinančním organizacím (23,4 %). Objem těchto úvěrů se však i v absolutním vyjádření neustále zmenšuje. Svou roli zde hraje i postupující proces transformace vlastnických vztahů.

Objem půjček obyvatelstvu postupně mírně klesá. Koncem června činil 44,5 mld. Kč (tj. 5,7 % objemu domácích úvěrů). Z toho, že objem splátek přesahuje objem nově poskytnutých úvěrů, lze odvozovat, že obyvatelstvo k řešení momentálních potřeb na úkor budoucích příjmů přistupuje uvážlivě. Rovněž zde pravděpodobně působí vliv očekávání poklesu úrokových sazeb z úvěrů.

Velikost čistého úvěru vládě se z 61,5 mld. Kč na počátku roku díky úspěšnému hospodaření vládního sektoru snížila na 36,4 mld. Kč koncem června. Přitom došlo ke zlepšení pozice centrální vlády vůči bankovní soustavě o 14,6 mld. Kč, místních rozpočtů o 1 1,9 mld. Kč; pozice mimorozpočtových fondů se zhoršila o 0,9 mld. Kč. Pozice Fondu národního majetku (která se pro tento účel uvádí vně pozice vlády) vůči bankovnímu sektoru se v tomto období zhoršila o 6,2 mld. Kč.

Predikce měnových a úvěrových agregátů

Vláda předpokládá v roce 1994 růst peněžního agregátu M2 v intervalu 16 - 19 % jako výsledek trvajícího přílivu zahraničního kapitálu a neutralizační politiky ČNB. Růst domácích úvěrů při těchto podmínkách a při úspěšných výsledcích rozpočtového hospodaření odhaduje v intervalu 9 - 12 %.

8.3 Úrokové sazby

Úrokové sazby jsou ovlivňovány expektacemi zmínění míry inflace. U úrokových sazeb z úvěrů se od počátku roku 1994 projevují tendence k poklesu, jako důsledek zostřující se konkurence na bankovním trhu, kde se začínají prosazovat i zahraniční peněžní ústavy. Průměrné úrokové sazby z úvěrů celkem se nevyvíjely rovnoměrně. V květnu 1994 poklesly na 13,4 % p.a. proti 14,0 % p.a. v prosinci roku 1993.

Vývoj průměrných úrokových sazeb z depozit je rovnoměrnější. Průměrná sazba z celkových vkladů činila v květnu 7,1 % p.a. proti 6,8 % p.a. v prosinci 1993. Tento růstový výkyv byl zřejmě pouze dočasný, k výraznému poklesu sazeb z depozit došlo zejména v červenci 1994 po snížení úrokových sazeb z depozit u České spořitelny, a.s. a následně i u dalších peněžních ústavů.

Predikce vývoje úrokových sazeb:

Ve vývoji úrokových sazeb vláda očekává další pokračování tendence k poklesu sazeb z úvěrů, z depozit i úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Průměrná sazba z úvěrů by se měla v roce 1994 pohybovat v intervalu 12 - 13 % p.a., průměrná sazba z depozit v intervalu 6 - 7 % p.a.

9. Státní rozpočet

Hospodaření státního rozpočtu bylo v průběhu ledna až srpna 1994 trvale přebytkové (v pokladním plnění; tj. včetně změny salda clearingových plateb mezi ČR a SR). K 30. červnu dosáhl přebytek 9,7 mld. Kč a byl ovlivněn předstihem příjmů (48,9 % z ročního rozpočtu) před výdaji (46,4 %) o 2,5 procentních bodů. Přebytek vlastního hospodaření státního rozpočtu (bez vlivu clearingu) dosáhl k tomuto datu jen 2,2 mld. Kč.

Změna stavu salda na clearingovém účtu je obsažena ve výdajích státního rozpočtu (se znaménkem minus, když je ČR v deficitu a plus v případě přebytku). Vyloučením vlivu clearingu z pokladního plnění státního rozpočtu se v případě clearingového deficitu ČR výdaje státního rozpočtu zvýší a saldo státního rozpočtu se sníží. Z následujícího grafu vývoje salda státního rozpočtu je zřejmé, že i po očištění o vliv clearingového zúčtování byl výsledek hospodaření státního rozpočtu vesměs kladný.

Na konci srpna byl přebytek státního rozpočtu 8,5 mld. Kč. Se zahrnutím vlivu clearingu dosáhlo saldo 19,8 mld. Kč (příjmy dosáhly 65,9 % z ročního rozpočtu, výdaje 60,7 %).

Predikce státního rozpočtu

Vláda předpokládá, že státní rozpočet bude na konci roku 1994 vyrovnaný a event. mírně přebytkový.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1994

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1994 schválil Parlament ČR zákonem č. 331/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 381,8 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1993 je takto stanovený objem příjmů v roce 1994 vyšší o 23,8 mld Kč, tj. o 6,6 % a objem výdajů o 24,9 mld Kč, tj. o 7,0 %.

V průběhu prvních šesti měsíců došlo na straně příjmů i výdajů státního rozpočtu k některým úpravám, které ve svém souhrnu znamenají zvýšení příjmů a výdajů v celkovém rozsahu 433,8 mil. Kč. Tyto zrněny jsou podrobněji popsány v příslušných pasážích zprávy, dále uváděné hodnocení plnění státního rozpočtu je prováděno ve vztahu k takto upraveným údajům.

Hospodaření státního rozpočtu za I. pololetí 1994 lze hodnotit vcelku jako uspokojivé. K 30.6.1994 vykázal státní rozpočet (bez clearingového zúčtování se Slovenskou republikou) přebytek ve výši 2,2 mld Kč (v červnu 1993 činil přebytek 5,6 mld Kč). Saldo clearingových plateb mezi Českou a Slovenskou republikou bylo aktivní a ke konci června dosáhlo výše 7,52 mld Kč. Při zahrnutí tohoto salda činil pokladní přebytek rozpočtu 9,7 mld Kč. [vliv clearingu je zahrnut ve výdajích státního rozpočtu, aktivní saldo představuje snížení výdajů]

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

V přebytku za I. pololetí se odráží dosavadní nízké plnění výdajů, kde se projevuje sezonní vliv především u kapitálových výdajů, čerpaných z větší části až ve druhé polovině roku. Iři vyloučení vlivu clearingu tak bylo plnění příjmů ke konci června v relativním vyjádření o 0,6 bodu vyšší než čerpání výdajů.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v I. pololetí 1994 (údaje bez vlivu clearingu):

Kolísání výše příjmů státního rozpočtu v jednotlivých měsících je důsledkem sezonních vlivů v inkasu objemově nejvýznamnějších daní, zejména daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. V únoru se projevil především vliv vysokých odpočtů u dam z přidané hodnoty, které se vztahovaly k předchozímu roku a které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu této daně. Obdobně v měsíci květnu byly realizovány vratky daně z příjmů právnických sob ve vazbě na daňová přiznání. Naproti tomu v červnu se ve vysokém inkasu příjmů státního rozpočtu projevily zejména doplatky daně z příjmů těch právnických osob. které daňová přiznání podávaly v tomto měsíci. (Podrobnější analýza jednotlivých druhů příjmů je provedena v další části zprávy).

Podíl čerpání výdajů státního rozpočtu (48,3 %) byl nižší než ve stejném období v minulém roce (49,6 %) přesto, že červnu překročily dotace poskytnuté místním rozpočtům jejich alikvotní část.

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1994 jsou plněny takto:

Plnění předpokládaného objemu příjmů státního rozpočtu na 48,9 % je ovlivněno relativně nižším plněním daňových příjmů, způsobeným sezonními vlivy zejména u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. Absolutní pokles inkasa daňových příjmů ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vyplývá z doplatků odvodů a daní (uplatňovaných v roce 1992) počátkem roku 1993.

A. Daňové příjmy

Struktura daňových příjmů a jejich plnění za období leden až červen 1994:

Relativně nižší plnění nepřímých daní ve srovnání s přímými daněmi je ovlivněno již zmíněným vývojem daně z přidané hodnoty.

a) Daň z přidané hodnoty

Předpokládaný celoroční výnos DPH za rok 1994 podle rozpočtu činí 94,5 mld Kč, za I. pololetí 1994 bylo vybráno 39,3 mld Kč, tj. 41,6 % z této částky.

Nízké plnění bylo ovlivněno prakticky nulovým saldem v měsíci únoru, kdy vracení nadměrných odpočtů [vratky prováděné v případech, kdy v průběhu zdaňovacího období daň z přijatých zdanitelných plnění převyšuje daň z poskytnutých plnění] zkrátilo daňovou povinnost plátců. To je dáno zejména cyklem vracení nadměrných odpočtů, tj. v únoru byly vraceny nadměrné odpočty daně vykázané v prosinci, resp. ve 4. čtvrtletí 1993. Tato skutečnost byla ovlivněna zejména pořizováním zásob a investic v závěru roku. V březnu bylo v porovnání s předchozím měsícem na dani z přidané hodnoty dosaženo inkasa, jehož výše odpovídá průměrnému předpokládanému měsíčnímu výnosu.

Výnos DPH je v průběhu roku ovlivňován i sezonními vlivy s vazbou na konečnou spotřebu zboží a služeb. V prvních měsících roku se v nižším výnosu odráží nižší poptávka po spotřebním zboží tuzemského obyvatelstva a malý turistický ruch. V letních měsících i přes nižší poptávku po spotřebním zboží je výnos pozitivně ovlivňován turistickým ruchem, protože i služby v jeho rámci poskytované, např. ubytování a stravování, jsou předmětem DPH a jsou zdaňovány sazbou 23 %. Tradičně nejvyšší poptávka po spotřebním zboží se projevuje v posledním čtvrtletí v předvánočním období, což se odráží i ve vyšším výnosu DPH v závěru kalendářního roku a v lednu následujícího roku.

Tento vývoj se potvrdil i v hodnoceném období: v dubnu až červnu se situace na trhu v podstatě stabilizovala, čemuž odpovídá i výnos DPH, který za toto období dosáhl 24,6 % ročního úkolu.

V rámci kontrolní činnosti správců daně bylo v 1. pololetí letošního roku plátcům na dani doměřena celkem 722 mil. Kč, na penále bylo předepsáno 560 mil. Kč.

Počet daňových subjektů vzrostl od počátku roku 1994 do konce června o cca 35 tisíc na celkových 188 tisíc především v souvislosti se snížením registračního prahu stanoveného novelou zákona o DPH, platnou od r. 1994. [snížení limitu pro povinnou registraci plátců daně z částky 1 500 000 Kč za tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce, která platila v roce 1993, na polovinu, tj. na částku 750 000 Kč]

b) Spotřební daně

Předpokládaný roční výnos za rok 1994 podle rozpočtu činí 42,1 mld Kč, inkaso za 1. pololetí činilo 20,6 mld Kč. Zatímco za 1. čtvrtletí bylo vybráno 20,7 % předpokládaného výnosu, ve 2. čtvrtletí to bylo již 28,3 %. Potvrdilo se tak, že výnos spotřebních dani má sezónní charakter; v 1. čtvrtletí je obvyklá nižší spotřeba pohonných hmot, u nichž je výnos spotřební daně nejvýznamnější. Jestliže za leden až květen činilo inkaso spotřebních daní z pohonných hmot celkem 7,1 mld Kč, za samotný měsíc červen to bylo 2,7 mld Kč.

Kromě toho byl výnos spotřebních daní ve 2. čtvrtletí ovlivněn i upevněním daňové disciplíny a účinnějším omezováním daňových úniků na základě schválených legislativních opatření, např. označováním cigaret nálepkami a označováním minerálních olejů. Tato opatření by měla přispět k torru. že předpokládaný výnos spotřební daně bude celoročně dosažen.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je inkaso spotřebních daní letos o 3,8 mld Kč vyšší. Je třeba však mít na zřeteli, že rok 1993 byl prvním rokem nové daňové soustavy a proto srovnání není úplně vyhovující.

c) Clo

Odvody ze cla jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu. K 30.červnu bylo získáno na clu téměř 8,5 mld Kč, což odpovídá 50,1 % ročního rozpočtu.

d) Daň z příjmů právnických osob

Na dani z příjmů právnických osob bylo k 30. červnu vyinkasováno 33,96 mld Kč, tj. 46,6 % celoročního výnosu.

Do 1. pololetí termínově připadlo vypořádání záloh daně za rok 1993, které bylo prováděno poprvé v rámci nové daňové soustavy. Tento fakt prakticky znamenal rozkolísání inkasa v jednotlivých měsících hodnoceného období, především pak v dubnu, kdy finanční úřady vracely plátcům přeplatky na dani ve vazbě na podaná daňová přiznání k 31.3.1994. K tomuto datu podalo přiznání k DPPO cca 2/3 poplatníků. Dubnové inkaso tak činilo pouze 0,7 mld Kč proti měsíčnímu průměru 5,66 mld Kč za celé 1. pololetí.

V červnu se inkaso DPPO výrazně zlepšilo (+ 12,44 mld Kč, tj. 17,1 % ročního úkolu) především vlivem splátek daní plátců, kteří předkládají daňová přiznání k 30. červnu (ti, kteří mají daňové poradce).

V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla daň z příjmů právnických osob o 1,13 mld Kč vyšší, na což měly pozitivní vliv především odvody z výnosů z kapitálového majetku.

Celkový výnos na dani v I. pololetí je nižší o posečkanou daň, která představuje 0,3 mld Kč.

e) Daň z příjmů fyzických osob

Na této příjmové položce, jež se týká výhradně té části daně z příjmů fyzických osob, která je srážena podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o daních z příjmů), bylo v hodnoceném období vybráno celkem 3,7 mld Kč, což je 82,6 % rozpočtované částky. Tento vysoký podíl vyplývá z toho, že na začátku roku (v lednu) je připisován úrok ke vkladům za předchozí rok, který je zatěžován odvodem do státního rozpočtu ve výší 15 %.

To je také důvod, proč v porovnání se stejným obdobím roku 1993 je inkaso daně v letošním roce mnohonásobně vyšší (úroky za rok 1992 zdanění nepodléhaly).

f) Silniční daň

V I. pololetí roku byly splatné dvě zálohy na silniční daň (15.2. a 15.4.). Výnos této daně tak dosáhl 2,4 mld Kč, což představuje 87,9 % rozpočtovaného výnosu.

B. Pojistné sociálního zabezpečení

Z příjmů státního rozpočtu, plynoucích z pojistného sociálního zabezpečení ve výši 61,2 mld Kč (podle účetních výkazů), bylo 59,6 mld Kč získáno prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Z vybraného pojistného ve výši 59 632 mil. Kč (tj. bez některých dalších příjmů, např. přirážky k pojistnému) představuje

Z celkové částky bylo odvedeno za zaměstnance 56,6 mld Kč, osoby samostatně výdělečně činné odvedly 3 mld Kč.

V ostatních kapitolách činilo inkaso pojistného na sociální zabezpečení 1,5 mld Kč. Platební morálka plátců pojistného se v letošním roce zlepšila, měsíční plnění zabezpečuje v I. pololetí příslušnou alikvotu ročního úkolu.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Z rozpočtované celkové částky nedaňových příjmů bylo k 30. červnu inkasováno 13,9 mld Kč, tj. 57,1 %.

C/1. Vládní úvěry

Plnění do rozpočtu přijatých splátek vládních úvěry jen na 43,1 % z celoroční rozpočtované částky nelze hodnotit příznivě. Nízké bylo za 1. pololetí 1994 jednak plnění příjmů souvisejících s plynárenskými integračními akcemi (VIA), kde došlo ke skluzům zejména v předpokládaných úhradách ze Slovenska [jedná se o třetinový podíl SR na financování VIA, které hradí slovenská strana prostřednictvím státního rozpočtu ČR], jednak plnění příjmů ze splátek civilních vládních úvěrů bez VIA, kde se dosud vůbec neuskutečnily předpokládané deblokace (pro 3. čtvrtletí jsou připravený deblokační akce v Egyptě a Tanzánii).

Uspokojivé plnění splátek speciálních vládních úvěrů se týká realizované deblokace pohledávek vůči Alžírsku, z níž bylo dosaženo 392 mil. Kč čistého inkasa. Příznivé bylo též plnění příjmů z deblokací od ČSOB převzatých pohledávek v nesměnitelných měnách, kde bylo dosaženo inkaso ve výši 742,5 mil. Kč, což znamená překročení celoroční rozpočtované částky (o 23,8 %). Deblokace se týkaly akcí v Indii, Turecku a Rumunsku.

Celková úroveň realizovaných splátek vládních a obdobných úvěrů ve výši 3 821 mil. Kč byla však v I. pololetí velmi nízká, dokonce o 661 mil. Kč nižší než realizované rozpočtové výdaje na financování těchto úvěrů.

C/2. Kreditní úroky

Za prvních šest měsíců roku činily kreditní úroky z prostředků na bankovních účtech státu celkem 1 982 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů za I. čtvrtletí představuje částku 1 775 mil. Kč, odpovídající 46,7 % celoročních rozpočtovaných příjmů z uvedeného titulu.

Poměrně nízké plnění ovlivnily změny v úrokových sazbách z prostředků státu, které upravila Česká národní banka s platností od 1.4.1994. Snížení úroků se týkalo zejména účtů stáních finančních aktiv, kde se u netermínovaných vkladů sazby snížily ze 4,5 % p.a. na 3 % p.a. a u termínovaných vkladů nad 2 roky ze 14 % p.a. na 13 % p.a. U přebytků státního rozpočtu se začalo uplatňovat úročení odvozené od tržních sazeb na mezibankovním trhu ("over night").

Vliv změn v kreditním úročení se nepříznivě projevil v tom, že i při růstu zůstatků na účtech státu byly celkové příjmy z kreditních úroků ve 2. čtvrtletí o 36 mil. Kč nižší než v 1. čtvrtletí.

C/3. Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Plnění příjmů rozpočtových organizací dosáhlo 4,96 mld Kč a předstihuje alikvotu 1/2 ročního rozpočtu, zejména v důsledku vyššího inkasa příjmů v resortech školství a zdravotnictví a nerozpočtovaných a ostatních odvodů v kapitole Všeobecná pokladní správa.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly - bez vlivu clearingu - splněny celkem na 48,3 %, v porovnání s I. pololetím roku 1993 byly vyšší o 8,8 %.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů za prvních šest měsíců roku bylo následující:

Neinvestiční výdaje rozpočtových organizací byly po celé I. pololetí ovlivňovány dopady z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. Saldo z tohoto zúčtování je od února letošního roku aktivní a k 30. červnu dosáhlo částky 7,5 mld Kč. V této výši jsou rozpočtové výdaje, vykazované v pokladním plnění státního rozpočtu, nižší vykazovaný přebytek státního rozpočtu je naopak vyšší.

Rozpočtová opatření provedená v průběhu 1. a 2. čtvrtletí ve svém souhrnu znamenala zvýšení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu celkem o 434 mil. Kč. Toto zvýšení je ve stejné výši kryto předpokládanou vyšší tvorbou příjmů státního rozpočtu.

Podle jednotlivých výdajových položek je rozsah provedených opatření řádově vyšší. Největší změna je spojena se zabezpečením činností resortního učňovského školství. Tyto výdaje byly ve schváleném rozpočtu zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, po převodu financování středních odborných učilišť z resortu školství došlo ke zvýšení výdajů příspěvkových organizací o cca 11 mld Kč. Po využití částky 6 mld Kč, zahrnuté pro tyto účely v kapitole Všeobecná pokladní správa a převedené v průběhu 1. čtvrtletí především do kapitoly ministerstva hospodářství (4,8 mld Kč) a dále do kapitoly ministerstva zemědělství a kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, došlo ve 2. čtvrtletí k dalším přesunům výdajů ve prospěch příspěvkových organizací. Celkově byl k 30. červnu t.r. posílen rozpočet neinvestičních výdajů příspěvkových organizací zejména v kapitole ministerstva hospodářství o 4,8 mld Kč, v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 4,3 mld Kč a v kapitole ministerstva zemědělství o cca 1 mld Kč.

V investičních výdajích byla provedená rozpočtová opatření vyvolána postupem privatizace v zemědělství - dotace původně stanovené pro podniky, začleněné v resortu ministerstva zemědělství, budou po privatizaci těchto podniků poskytovány přímo ze státního rozpočtu (z kapitoly VPS). Rozsah investičních prostředků pro příspěvkové organizace vzrostl o 1,2 mld Kč.

Úroveň čerpání rozpočtových výdajů ke konci června nedosáhla výše odpovídající polovině roku. Jejich čerpání zaostalo za touto alikvotou celkem o 1,7 bodu, tj. absolutně o cca 6,5 mld Kč. Nízké čerpání se přitom týká jak investičních, tak neinvestičních výdajů; plnění neinvestičních výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (bez výdajů na sociální zabezpečení) odpovídá úrovni. uvažované ministerstvem financí pro 1. pololetí roku v zásadě ve výši 46 %.

Vývoj jednotlivých výdajových položek je značně diferencovaný.

V podstatě rovnoměrně jsou od začátku roku čerpány výdaje na sociální zabezpečení, plněné vcelku na 7,9 %. Na této úrovni se pohybuje plnění u dávek sociálního zabezpečení a u státního vyrovnávacího příspěvku, zatímco na státní politiku zaměstnanosti bylo do konce června vyčerpáno zatím pouze 1,3 mld Kč, což představuje 24,2 % upraveného rozpočtu.

Z vykázaných výdajů do této oblasti ve výši 66 830 mil. Kč naprosto převažující část představují výdaje uskutečněné prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z této úrovně bylo vynaloženo celkem 65 005 mil. Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Graf ukazuje strukturu dávek sociálního zabezpečení:

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo celkem 1,8 mld Kč, z toho 941 mil. Kč ministerstvem obrany a 813 mil. Kč ministerstvem vnitra.

V rámci neinvestičních dotací poskytovaných podnikům jsou - stejně jako v loňském roce - poměrně vysoko plněny dotace na teplo, čerpané ke konci I. pololetí již téměř na 70 %. Dotace vlastníkům vytápěných domovních objektů byla ve státním rozpočtu na rok 1994 schválena ve výši 5,47 mld Kč. Podle dosavadního čerpání se zdá, že stanovená celoroční částka zřejmě nebude stačit a že v této položce dojde k překročení rozpočtu. Opodstatněnost zvýšení schválené částky se v současné době prověřuje.

Ostatní neinvestiční dotace směřují především do odvětví dopravy, průmyslu a zemědělství a jejich čerpání k 30. červnu představuje 45,9 % stanoveného objemu.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva dopravy (51,1 %), kde jsou dotace určeny zejména ke krytí úbytku tržeb ČSAD vyplývajících pro dopravce z poskytování zlevněného jízdného pro žáky a vybrané skupiny obyvatelstva a ke krytí ztrát ČD z osobní železniční dopravy. V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu (čerpání na 40,3 %) jsou dotace účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, rudných a uranových dolů. Nejnižší čerpání je zatím u dotací do agrokomplexu (27,6 %), což souvisí s pomalu probíhající privatizací v tomto odvětví.

V rámci neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především značný nárůst výdajů příspěvkových organizací. Po posílení jejich rozpočtu zejména o výdaje spojené s financováním středních odborných učilišť byl takto upravený rozpočet ke konci I. pololetí čerpán na 52,5 %, takže mírně převyšuje čerpání odpovídající normálnímu průběhu za šest měsíců.

Naproti tomu vlastní výdaje rozpočtových organizací byly za šest měsíců letošního roku čerpány pauze na 41,9 %, což představuje nenaplnění alikvoty o cca 9 mld Kč. Je však třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí. (Hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.)

V rámci výdajů rozpočtových organizací je nad alikvotou poloviny roku čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Jde především o příspěvek Všeobecné zdravotní pojišťovně (který je jejím prostřednictvím přerozdělován i ostatním zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám). Rozpočet na letošní rok uvažuje s celkovou výší příspěvku 12,9 mld Kč. Z této částky bylo do konce června vyplaceno již 8,6 mld Kč, tj. 67 %. V celkovém čerpání je však zahrnuto i doúčtování za rok 1993 ve výši 885 mil. Kč; po odečtení této částky činí vlastní příspěvek na rak 1994 pauze 7,7 mld Kč, což představuje čerpání na cca 60 %. Ze státního rozpočtu tak bylo poskytnuto o 1,3 mld Kč více než by odpovídalo normálnímu průběhu za I. pololetí.

Rovněž místním rozpočtům poskytl státní rozpočet do konce června již 12,7 mld Kč, tj. 82,6 % částky uvažované na celý rok. S ohledem na potřeby místních orgánů a jimi řízeného hospodářství tak byly do této sféry hospodaření poskytnuty v předstihu prostředky ve výši 5 mld Kč.

Výdaje spojené s financováním vládních úvěrů vykázaly čerpání na 60,3 % a celkově tak překročily příslušnou alikvotu schváleného rozpočtu i srovnatelné údaje za stejné období loňského roku. Bylo to ovlivněno zejména vysokým čerpáním výdajů na nárůst od ČSOB převzatých pohledávek v nesměnitelných měnách, které již o více než 50 % převýšilo celoroční rozpočtovanou částku. Profinancování těchto pohledávek ve výši 646 mil. Kč se týkalo zejména rozpracovaných investičních akcí v Iránu (elektrárna Iranshar, cementárna Elam) a v Turecku (elektrárna SOMA).

Vyšší byly též výdaje na financování vládních úvěrů a státní půjčky na plynárenské integrační akce (VIA), což bylo ovlivněno dokončováním jednotlivých staveb v Kazašské republice. Tyto výdaje byly realizovány v souladu s uzavřenými smlouvami.

Čerpání vládních úvěrů bez VIA dosáhlo pouze 21,3 % rozpočtované částky. Týkalo se převážně civilních vládních úvěrů v konvertibilních měnách, kde dodávky se uskutečnily do Alžírska, Egypta a Ethiopie. Plné rozpočtové krytí vládních úvěrů v nekonvertibilních měnách do Kuby je v souladu s usnesením vlády ČSFR č. 757/91 a odpovídá předpokladům schváleného ročního limitu. Relativně nízké plnění ostatních výdajů na vládní úvěry je ovlivněno skluzy ve vyúčtování úhrady poskytované ČSOB a ČNB za správu a vedení účtů vládních úvěrů.

V investičních výdajích se projevuje tradiční sezonní vliv, kdy nejvyšší čerpání nastává až v následujících obdobích, tj. ve 3. a zejména ve 4. čtvrtletí roku. Tyto výdaje byly ke konci června čerpány zatím na 40,6 %, což představuje proti alikvotě úsporu cca 3,5 mld Kč (v této skupině výdajů nebyla v 1. pololetí uplatněna regulace).

Z celkové částky vykazují rychlejší čerpání investiční dotace poskytované hospodářským organizacím (cca 61 o upraveného rozpočtu), zatímco rozpočtové a příspěvkové organizace vyčerpaly do konce I. pololetí pouze cca 38 %.

Čerpání za prvních šest měsíců letošního roku bylo vyšší než v loňském roce, kdy bylo za toto období vyčerpáno pouze 33,1 % rozpočtované částky. Absolutně tyto výdaje vzrostly o 5,4 mld Kč.

Jak již bylo řečeno, výsledky státního rozpočtu v I. pololetí byly ovlivněny vývojem clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. V průběhu tohoto období se - na rozdíl od roku 1993 - výrazně změnil charakter korunových dopadů z clearingového platebního styku mezi oběma státy. Postupné snižování věřitelské clearingové pozice ČR, přechod do dlužnické pozice a její další soustavné narůstání se v dopadu na státní rozpočet projevilo snižováním jeho výdajové části, což výrazně ovlivnilo celkovou přebytkovost rozpočtu:

Ve starém bloku clearingového zúčtování se celkově mírně snížil objem kreditního salda inkas a plateb. Rozhodující změny však probíhaly v novém bloku, kde v průběhu 2. čtvrtletí se věřitelská pozice ČR změnila na dlužnickou a od poloviny května soustavně narůstala (v červenci došlo již k překročení mezního úvěru).

Vývoj dopadů z clearingového zúčtování na státní rozpočet ukazuje následující graf (komentář k vývoji v měsíci červenci a srpnu je uveden v části IV. zprávy):

V průběhu I. pololetí - vždy k ultimu měsíce - bylo celkem šestkrát provedeno vypořádání kreditního salda starého bloku na nový blok (operace bez dopadu na státní rozpočet):

K překročení mezního úvěru v uvedeném období došlo slovenskou stranou k 31.1., a to o 46 mil. ECU. Korunová protihodnota následné úhrady provedené ve volných měnách činila 1 504 mil. Kč a byla proúčtována snížením rozpočtových výdajů.