Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Miroslava Čapka na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece, ministra spravedlnosti Jiřího Nováka a ministra vnitra Jana Rumla. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Branný a bezpečnostní výbor

Sněmovní 4

118 26 Praha 1

02/53 03 47

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám v souladu s jednacím řádem předkládám písemnou interpelaci na členy vlády České republiky, místopředsedu vlády a ministra financí doc. ing. Ivana Kočárníka, CSc., ministra zahraničních věcí České republiky pana doc. ing. Josefa Zieleniece, CSc., ministra spravedlnosti České republiky pana JUDr. Jiřího Nováka a ministra vnitra České republiky pana Jana Rumla.

V hluboké úctě

Vážený pán

Prof. PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Branný a bezpečnostní výbor

Sněmovní 4

118 26 Praha 1

02/53 03 47

Vážení páni ministři,

v souladu s jednacím řádem se na Vás obracím s následující interpelaci.

V nedávné době došlo k incidentům, při kterých došlo k zastřelení dvou německých státních občanů. Chtěl bych v této situaci upozornit na to, že se nejedná o případy, ve kterých byla účastna pouze Policie České republiky. K podobnému incidentu došlo též v okrese Česká Lípa, kdy došlo k usmrcení německé občanky příslušníky celní stráže, při zákroku, který byl takřka identický se zákrokem v okrese Cheb, kdy byl zastřelen německý občan.

Především chci říci, že je tragické, když dojde ke ztrátě lidského života. Na druhé straně mě to vede k nutnosti interpelovat v této záležitosti, neboť všechny causy poukazují na podmínky a okolnosti za jakých naši policisté a další ozbrojené složky pracují.

Neutěšený stav v Policii České republiky je znám. Jde o nedostatek policistů, nedostatečné materiální a technické vybavení. Policisté pracují na hranici únosnosti po fyzické i duševní stránce. Vysoký stupeň kriminality v České republice je enormě známý. Nejsem si však jist, do jaké míry lze hovořit o zmiňovaných incidentech jako o ojedinělých. Kladu si otázku, proč k těmto konfliktům dochází převážně s německými občany a již ne tolik s jinými cizinci, nepočítám v to české státní příslušníky.

Považuji za nezbytné zdůraznit, že pokud jde o naše občany, nedělám si iluze, že tito vždy dodržují předpisy a zákony hostitelské země, myslím tím konkrétně Spolkovou republiku Německo. Myslím, že potrvá ještě dlouhou dobu, než si naši občané uvědomí, že svým chováním v cizině nepochybně ovlivňují názory navštívené země o České republice a jsme v tomto směru v mnohém dlužní.

Ale v reakci na celý incident jsem nucen uvažovat o všech aspektech těchto případů.

Především považuji za nesprávné vyslovovat definitivní soudy o vyšetřovaných případech, dokud tak neučiní kontrolní orgány a orgány činné v trestním řízení. A bude-li oprávněné postavení účastníků před soud, může tak učinit definitivně pravomocným rozhodnutím soud. Z tohoto pohledu nepovažuji za nešťastné vyjádření předsedy vlády k oběma případům ve sdělovacích prostředcích, nevím na základě čeho mohl usoudit, že jde o bezprecedentní případy, které zatíží vztahy mezi Českou republikou a Německem, když dosud není znám definitivní výsledek vyšetřování a navíc takovéto vyjádření může snadno ovlivnit objektivitu vyšetřovatele. Jak jsem mohl zjistit ze sdělovacích prostředků, pitvě zastřeleného M. Rankela byl přítomen soudní znalec z Německa, Policie ČR odsunula rekonstrukci celého případu tak, aby se ji mohli zúčastnit i němečtí policisté. Myslím, že jde o vysoce vstřícný krok České republiky vůči německé straně, aby tak mohla posoudit objektivitu šetření našich úřadů, i když si nejsem jist, zda je takovýto postup v souladu s trestním řádem, neboť trestní řád vymezuje kdo může být přítomen rekonstrukci, přičemž samozřejmě je na obhajobě, aby vznesla případnou námitku. Nevím zda takováto účast nehraničí se zásahem do suverenity českých policejních úřadů. Ostatně souhlas s přítomností německých policistů při rekonstrukci může udělit pouze vyšetřovatel a nikoliv vedení ministerstva vnitra. Ale budiž, pro skutečně objektivní posouzení to považuji za dobré gesto české strany.

O zákrocích zevrubně informovaly německé noviny, ale ani zde nejsou tyto články jednotné. Jedny listy píší o kovbojích, čímž míní české policisty, druhé o chování Němců v České republice. Myslím, že není možno hovořit o turistech, kteří jezdí poznávat krásy naší vlasti, v drtivé většině jde o turisty, kteří k nám přijeli nakupovat, pobavit se.

Chci říci, že sám jako řidič se mohu opakovaně a soustavně přesvědčovat o chování německých řidičů na našich silnicích. Tito mají silnější a kvalitnější auta, možná proto dokazují sílu svých aut na našich silnicích. Nedodržování předpisů v silničním provozu je takřka běžné, při pokutování za přestupky s lehkým úsměvem odevzdají např. 500,- korunovou pokutu, protože to pro ně nic není. Tím nehájím naše nedisciplinované řidiče. Pocházím z Teplic, kde je nechvalně známá trasa E 55. Naprosto drtivou klientelu prostitutek, kromě řidičů kamionů, tvoří občané Německa. Přitom se sami a dobrovolně vydávají do prostředí zločineckého podsvětí, kde snadno přijdou k odcizení vozidla či peněz a jsou oběťmi násilných trestných činů. Pokud jde o prostituci musím konstatovat, že tam, kde je poptávka je i nabídka. A poptávka z německé strany je enormní.

Pokud jde o krádeže aut, je nepochybné, že v ČR působí organizace specializující se na odcizování motorových vozidel a jejich následný transport především do Polska, na Ukrajinu a do Ruska, v drtivé většině se jedná o majitele těchto vozidel z Německa. Nedělám si však iluze, že jde absolutně o prosté krádeže, mám za to, že v dost velkém procentu případů jde o krádeže na objednávku a vlastně o pojišťovací podvody německých občanů na jejich pojišťovnách.

Jsem přesvědčen, že se němečtí turisté ne vždy chovají jako hosté na návštěvě v sousední zemi, ale jako arogantní návštěvníci, kteří si myslí, že si mohou dovolit všechno a zde ze zkušenosti ze svého regionu musím konstatovat, že nejde v převážné míře o občany Bavorska a dalších spolkových zemí, ale spíše o občany nových spolkových zemí, především nižších věkových kategorií. Musím se domnívat, zda nejenom incidenty s policisty nenaruší dobré sousedské vztahy s Německem, ale zda takovéto dobré sousedské vztahy nenarušují i takovéto poznatky. Je třeba vidět to, že nejenom naši občané se dopouštějí trestné činnosti v Německu, ale též Němci páchají trestnou činnost v České republice, o čemž svědčí i materiál, který jsme v Poslanecké sněmovně projednávali a který informoval m.j. i o podílu cizinců na trestné činnosti a zde mám zato, že pro administrativní problémy v celé řadě případů orgány Policie, celní stráže a celníci konkrétní případy radši řeší blokovou pokutou jako přestupek, než aby podstupovaly anabázi se zahájením trestního stíháni, neboť na rozdíl od německé strany, kde je to prakticky u cizinců automatické, ne vždy naše soudy berou cizí státní příslušníky při obvinění z trestné činnosti, do vazby. Německé justiční orgány v případě porušení zákonů SRN našimi občany postupují v tomto směru naprosto nekompromisně.

Zaráží mně, že německá strana na oba incidenty reagovala velmi rychle, ovšem již takto nepostupovala v případě incidentu, který se odehrál na hraničním přechodu Cínovec dne 25. 2. 1993, kdy si čtyři německé kamiony za použití zbraně vynutily bez celního odbavení násilný přejezd státní hranice do Německa. Česká republika prostřednictvím dnes již bývalé Generální prokuratury České republiky požádala dne 13. 5. 1993 pod č.j. IV/1 GPt 1506/93 prostřednictvím Spolkového ministerstva justice SRN příslušné orgány prokuratury SRN o převzetí trestního řízení v této trestní věci. Nejvyšší státní zastupitelství pak dne 6. 4. 1994 požádalo Státní zastupitelství v Dessau o sdělení, zda k převzetí trestního stíhání došlo. K datu 15. 8. 1994, kdy mi tyto údaje sděloval ministr spravedlnosti, však česká strana nedostala dosud žádnou odpověď. Přitom šlo o jasně zdokumentovanou a svědka prokázanou trestnou činnost státních příslušníků SRN vůči našim policistům. Žádám proto o sdělení, zda byl na osoby podezřelé z této trestné činnosti, státní příslušníky SRN, vydán mezinárodní zatykač, zda ministerstvo zahraničí v tomto směru intervenovalo diplomatickou cestou u německých orgánů, proč dosud nebylo odpovězeno na dotazy české strany v tomto směru, tzn. na dotazy, které učinily justiční orgány suvereního státu.

V této souvislosti musím poukázat na to, že lze očekávat s rozšiřujícími se styky s Německem, že bude docházet i k různým formám trestné činnosti jak našich státních občanů či Němců na území jednoho či druhého státu. Jeví se mi proto jako krajně nezbytné a nevyhnutné, aby Česká republika projevila intenzivní úsil směřující k uzavření dohody o právní pomoci mezi Německem a Česku republikou, nejenom ve věcech trestní, ale i občanskoprávních a dalších oblastech. Dobrou vůli a ochotu by v tomto směru měla projevit i německá strana, nepochybně by to přispělo k dobrým vztahům mezi oběma státy. Usnadnilo pak v spolupráci a činnost všech orgánů činných trestním řízení.

Pokud jde o konflikty našich státních orgánů s německými turisty, jenom na dokreslení uvádím případ incidentu, ke kterému došlo na hraničním přechodu Cínovec dne 19. 10. 1994, kdy si německý turista P. Schramm vynucoval přejezd státní hranice a fyzicky napadl dva příslušníky cizinecké policie, za což je nyní vazebně trestně stíhán. Myslím, že v případě trestné činnosti cizinců by vždy soudy měly brát takovéto osoby do vazby, jako tak zcela nekompromisně děje v Německu. Chci zdůraznit, že němečtí občané u nás zcela jistě budou vždy vítáni, budou-li, tak jako ve své vlasti, dodržovat předpisy a zákony naší země a budou-li se chovat jako hosté.

Proto se obracím s interpelací na Vás, vážení páni ministři, kterých se problematika naznačená výše, dle mého názoru, dotýká.

Žádám proto o sdělení od ministra zahraničí, zda Česká republika podnikla kroky ke zjištění stavu vyšetřování ve věci incidentu, ke kterému došlo na hraničním přechodu Cínovec dne 25. 2. 1993 a zda se v tomto směru obrátila na německé ministerstvo zahraničních věcí a vyjádřila nespokojenost České republiky v tomto směru, a zda v tomto směru úzce spolupracuje s ministrem spravedlnosti.

Od pana ministra zahraničí a ministra spravedlnosti žádám o sdělení, zda Česká republika nabídla Německu jednání a návrh na uzavření smlouvy o právní pomoci mezi Německem a Českou republikou, zejména ve věcech občanskoprávních, trestních a především o předávání trestního stíhání státních příslušníků do mateřské země.

Od ministra vnitra žádám sdělení a podání zprávy o výsledku šetření obou incidentů, při kterých přišli o život dva němečtí státní příslušníci v okrese Příbram a okrese Cheb, jakož i sdělení všech případů, od vzniku České republiky, při kterých došlo k usmrcení německých státních příslušníků příslušníkem českého vojensky organizovaného výboru /např. Policie, celní stráže apod./

Dále o podání zprávy v kolika případech došlo ke konfliktům mezi cizími státními příslušníky a policisty a příslušníky celní stráže, pro které bylo vzneseno obvinění pro některý z trestných činů upravující tuto oblast, zejm. útoku na veřejného činitele, či zahájeno řízení pro přestupek se speciálním zaměřením na občany SRN.

Kolik bylo podáno stížností na policisty, obecní strážníky cizími státními příslušníky s jakým výsledkem byly tyto stížnosti prošetřeny, přičemž žádám o speciální uvedení těchto údajů týkajících se německých státních příslušníků.

Od ministra financí žádám o odpověď kolik bylo podáno stížností na celníky a příslušníky celní stráže cizími státními příslušníky a s jakým výsledkem byly tyto stížnosti prošetřeny, přičemž žádám rovněž o oddělení v kolika případech šlo o stížnosti německých státních příslušníků.

Od ministra vnitra, ministra financí a ministra spravedlnosti žádám o sdělení, kolik státních příslušníků bylo obviněno z trestných činů, zejména pak útoku na veřejného činitele, kolik případů skončilo pravomocným rozhodnutím soudu, přičemž žádám o speciální vyjádření, kolik z těchto případů bylo německých státních příslušníků.

Stejná otázka směřuje na mistra financí a ministra vnitra, v kolika případech bylo zahájeno řízení pro přestupek vůči cizím státním příslušníkům a kolik jich bylo pravomocně ukončeno, přičemž rovněž žádám o vyčlenění, kolik v této skupině bylo německých státních příslušníků.

V hluboké úctě

Vážený pán

Doc. ing. Ivan Kočárník, CSc.,

místopředseda vlády a ministr financí

České republiky

Vážený pán

Doc. ing. Josef Zieleniec, CSc.,

ministr zahraničí České republiky

Vážený pán

JUDr. Jiří Novák

ministr spravedlnosti České republiky

Vážený pán

Jan Ruml

ministr vnitra České republiky