Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Miroslava Čapka dopisem ze dne 21. listopadu 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Miroslava Čapka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra

Jan Ruml

V Praze dne 21. listopadu 1994

Č. j.: B-47-73/ 94

Vážený pane poslanče,

v souladu s Čl. 53 Ústavy České republiky a s jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zasílám odpověď na Vaše dotazy ve věcech působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky obsažené ve Vaší interpelaci ze dne 21. října letošního roku.

Ode dne 1. ledna 1993 do 30.9.1994 je na území České republiky evidován následující stav trestné činnosti cizinců:

Z přehledu o počtu trestných činů útoku na veřejného činitele (trestný čin podle § 155, 156 trestního zákona) spáchaných cizinci na příslušnících bezpečnostních sborů a služeb a celní správy v jednotlivých krajích České republiky za období od 1.1.1993 do 30.9.1994 je zřejmé:

V období došlo od 1.1.1993 do 15.10.1994 ke dvěma usmrcením občanů SRN příslušníky Policie České republiky.

Dne 11.9.1994 ve Františkových Lázních občan SRN Matthias POSSER jako řidič nerespektoval pokyn příslušníků PČR k zastavení vozidla, proto policejní hlídka použila k jeho zastaveni služební zbraň, přičemž došlo k těžkému zranění a následnému úmrti M. POSSERA.

Dne 9.10.1994 v Příbrami při kontrole vozidla došlo ke konfliktu mezi zakročujícím příslušníkem PČR a občanem SRN Markusem Thomasem RANKLEM. Policista v sebeobraně použil služební zbraň k úderu, při kterém došlo k náhodnému výstřelu a těžkému poraněni občana SRN, jenž na následky zraněni zemřel.

V obou případech, v nich jsou zakročující policisté stíháni pro trestní čin ublížení na zdraví z nedbalosti, byly m.j. provedeny rekonstrukce, které se dosud vyhodnocují. Vzhledem k tomu, že obě trestní řízení nejsou skončena, nemohu Vás ze zákonních odvodů o jejich výsledku zatím informovat.

Před vznikem samostatné České republiky došlo dne 29.12.1992 v obci Svor, okres Česká Lípa, ke smrtelnému zranění občanky SRN Inez BALFANZ, nar. 1973, která byla zasažena stelou ze služební zbraně příslušníka celní stráže Tomáše KUBIŠTY, nar. 1968. Jmenovaný použil služební zbraň poté, co byl srazen osobním automobilem řízeným občanem SRN Danielem GÜNTHEREM, nar. 1973, kde poškozená cestovala jako spolujezdkyně.

V této věci bylo trestní stíhání řidiče vozidla pro trestní čin útoku na veřejného činitele předáno do SRN.

Trestní stiháni vedené proti T. KUBIŠTOVI pro trestný čin ublížení na zdraví bylo dne 28.9.1993 zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Z pokynu Vrchního státního zastupitelství v Praze byla vak tato trestní věc obnovena a od 30.8.1994 je T. KUBIŠTA pro uvedený trestní čin opětovně stíhán.

V období od 1. ledna 1994 do 15. října 1994 bylo příslušnými tvary Ministerstva vnitra a Policie České republiky evidováno celkem 169 stížností podaných cizinci na Příslušníky PČR. Bližší statistiku obsahuje následující přehled

Z uzavřených 150 stížností nejvíce směřovalo na

Detailní struktura podle předmětu stížnosti je znázorněna touto tabulkou:

Pro úplnost podotýkám, že z hlediska struktury stížností podle státní příslušnosti podatele mají občané SRN absolutní prvenství (63), se značným odstupem následují občané Rakouské republiky (12) a občané Polské republiky (9). Celkem 34 stížností bylo podáno cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území české republiky. V zájmu objektivity je zároveň nutno konstatovat výrazně vyšší oprávněnost stížností podaných občany SRN oproti stížnostem ostatních cizinců.

Údaji o počtu stížností cizinců směřujících proti strážníkům obecní policie Ministerstvo vnitra nedisponuje neboť tyto věci nenáležejí do jeho působnosti.

Pokud jde o přestupky cizinců projednávané orgány místní správy, nemohu na závěrečnou část Vašeho dotazu podat exaktní odpověď dokumentovanou statistickými údaji a to z důvodu, že údaje o státní příslušnosti přestupcích nejsou centrálně evidovány a proto ani nejsou zahrnuty do osnovy ročního statistického výkazu o přestupcích projednaných orgány místní správy.

Poznatky získané v této oblasti metodickou a kontrolní činností Ministerstva vnitra (jeho civilně správního úseku) ukazuji na to, že orgány místní správy projednávají přestupky cizinců spíše sporadicky a objektivně nelze konstatovat, že mezi přestupci z řad cizinců by dominovali občané tohoto kterého státu samozřejmě s výjimkou občanů Slovenské republiky, jich pobývá na území České republiky (ve srovnáni s ostatními cizinci) nejvíce. Obdobnými důvody lze ostatní vysvětlit i relativně vyšší (byť statisticky nezpracovaný) počet přestupků spáchaných občany nástupnických států bývalé SFRJ, občany Vietnamské socialistické republiky a občany Polské republiky. Z hlediska struktury těchto přestupků jde vesměs o skutkové podstaty narušování občanského soužití a přestupků proti majetku.

Výše uvedené do jisté míry platí též o přestupcích projednávaných orgány Policie České republiky. Vzhledem k tématickému zaměření Vaší interpelace se ve své odpovědi, soustřeďuji na dopravní přestupky cizinců, které tvoří nejpočetnější skupinu přestupků projednávaných orgány PČR a u nich Ministerstvo vnitra disponuje údaji o státní příslušnosti přestupců. Statistické údaje potvrzují správnost Vašich vývodů obsažených v předmětné části interpelace.

Jen za první pololetí letošního roku se občané SRN na území České republiky dopustili 22 997 dopravních přestupků, což je 6,1% všech dopravních přestupků spáchaných v tomto období v České republice (379 267). Uvedeny počet je vysoký jak absolutně, tak relativně. Obdobně lze charakterizovat i statistické údaje o dopravních nehodách zaviněných na území České republiky v období ledna a září letošního roku občany SRN. Bližší charakteristiku obsahují následující přehledy:

Dopravní přestupky - 1. pololetí 1994

Dopravní nehody - leden - září 994

Ačkoli Váš úsudek o tom, že nedostatek respektu k právnímu řádu hostitelského státu projevují relativně častěji mladší věkové kategorie občanů SRN z tzv. nových spolkových zemí (býv. NDR), považuji z mnoha důvodů za logický, nemohu jej ani potvrdit, ani vyvrátit, právě se zřetelem k chybějícím komplexním statistickým údajům.

Obecně známou komplikací všech přestupkových řízení, jejich účastníkem je cizinec (kromě cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území České republiky), je skutečnost, že není-li přestupek vyřízen na místě, není přestupce v důsledku svého odjezdu z území České republiky sankcionován.

Zcela závěrem mně, vážený pane poslanče dovolte, abych Vám poděkoval za Váš trvaly a seriozní zájem o bezpečnostní problematiku a vyjádřil svoji vstřícnost a připravenost odpovědět na Vaše eventuální doplňující dotazy ve věcech z oblastí působnosti mnou řízeného resortu.

V úctě

Vážený pan

JUDr. Miroslav Čapek

poslanec Parlamentu České republiky

PRAHA