Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládám Poslanecké sněmovně přehled ústních interpelací a otázek vznesených poslanci na členy vlády České republiky na 24. schůzi Poslanecké sněmovny. Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických záznamů.

24. I 01 Interpelace Michala Krause na předsedu vlády Václava Klause, místopředsedu vlády Jana Kalvodu, místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe, ministra dopravy Jana Stráského, ministra spravedlnosti Jiřího Nováka, ministra obrany Viléma Holáně a ministra vnitra Jana Rumla ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994.

Vážený pane předsedající, pane premiére, vážení páni ministři, dámy a pánové, asi nebude v této sněmovně sporu o tom, že jednou ze základních povinností státu, státního aparátu, v čele s vládou, je výběr daní.

Současná vláda ve svém programovém prohlášení, na základě jehož získala důvěru tohoto parlamentu, slíbila, že vytvoří předpoklady pro omezení daňových úniků a pro efektivní výběr daní. Vláda ústy premiéra Klause ve svém prohlášení doslova řekla: "Daňové úniky stojí na úrovni trestných činů a nebudeme se s nimi smiřovat".

Je pravdou, že v průběhu uplynulých let došlo k zásadní reformě daňového systému. Každoročně také dochází k jeho úpravám formou novel příslušných zákonů. Také v letošním roce dochází k dalším úpravám daní, mimo jiné i ke zvyšování daní spotřebních, což se nemůže nepromítnout v konečných cenách výrobků, jež jsou touto daní zatíženy.

Tak jako tolikrát předtím, i nyní, ponese zátěž zvýšení příjmů do státního rozpočtu občan - spotřebitel. V přímém protikladu s tím je však vláda stále benevolentní k těm, kteří na rozdíl od řadových občanů, zejména na výrobcích, zatížených spotřební daní, bohatnou.

Přestože zákony o výběru daní jsou stále přísnější, daňové úniky z dovozu a prodeje cigaret, přes jejich kolkování, či z dovozu a prodeje ropných produktů, přes jejich barvení, stejně jako z celé řady dalších výrobků, rum nevyjímaje, pokud nerostou, rozhodně neklesají. Skoro se až zdá, že tato situace současné vládě v příkrém rozporu s programovým prohlášením vyhovuje.

Obracím se proto s interpelací na pana premiéra Václava Klause, místopředsedu vlády Jana Kalvodu, ministra financí Ivana Kočárníka, ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, ministra zemědělství Josefa Luxe, ministra dopravy Jana Stráského, ministra spravedlnosti Jiřího Nováka, ministra obrany Viléma Holáně a ministra vnitra Jana Rumla ve věci daňových úniků v České republice v letech 1992 - 1994.

V této souvislosti žádám o objasnění následujících problémů:

Pane ministře Kočárníku, jistě víte lépe než já, že účinný výběr daní předpokládá.. především jednoznačnost a srozumitelnost příslušných zákonů a důslednou kontrolu. Chtěl bych se Vás proto zeptat:

1. Proč docházelo zejména v průběhu let 1993 a 1994 k machinacím v Celním sazebníku u položek dotýkajících se ropných derivátů tak, aby mohlo běžně docházet při celním řízení při dovozu k záměnám produktů zatížených spotřební daní, např. motorové nafty, s produkty touto daní nezatížených.

2. Jak dlouho bylo Ministerstvu financí známo,že v důsledku záměny obou typů produktů dochází k obrovským daňovým únikům na clu, DPH a zejména spotřební dani a proč neodstranilo příčiny těchto úniků, např. návrhem na sjednocení daňových sazeb.

3. Seznamy i vzájemné kontakty firem zabývajících se obchodem s ropnými produkty jsou dostatečně a obecně známé. Kolik bylo u nich provedeno finančních kontrol a s jakým výsledkem?

4. Jestliže byly kontroly málo účinné, přestože k daňovým únikům objektivně docházelo, jaká opatření ke zvýšení účinnosti kontrol Ministerstvo financí podniklo? 5. Jak je možné, že v průběhu prvního pololetí 1994 poskytlo Ministerstvo

financí pro orgány činné v trestním řízení postupně čtyři výklady daňové problematiky, při záměnách LTO a nafty, jejichž obsah byl vždy odlišný a v jednom případě dokonce i protichůdný, přestože je zpracovával vždy jeden pracovník. Jak je možné, že tyto výklady - s výjimkou posledního - v podstatě potvrzovaly beztrestnost dovozců, spekulantů a překupníků ropných produktů a pokud bylo možné existující zákonné normy takto skutečně vysvětlit, proč Ministerstvo financí nepředložilo takové úpravy příslušných předpisů, aby bylo možné úniky daní odhalit a vymáhat?

6. Je pravda, že pracovník, který zodpovídal za zpracování příslušného výkladu, je bývalým zaměstnancem Chemapolu, který již v roce 1991 zadal tehdejším Československým státním drahám velkou zakázku na stažení z volného oběhu a vyčištění velkého množství vlakových cisteren, v nichž potom k nám proudily topné oleje měněné na naftu?

7. Proč nepředložilo dosud Ministerstvo financí návrh zákona o finanční policii?

Pane ministře Dlouhý:

1. Na základě jakých kritérií udělovalo v letech 1993-1994 ministerstvo průmyslu licence k obchodování s ropnými produkty?

2. Je pravda, že do roku 1993 měl tuto licenci pouze Chemapol?

3. Je pravda, že technické normy pro dovozní lehké či plynové oleje jsou prakticky totožné s tuzemskými normami pro motorovou naftu?

4. Je pravda, že prodejní cena lehkých topných olejů vyráběných v tuzemsku je v podstatě nižší než prodejní cena LTO z dovozu při srovnatelné kvalitě?

5. Došlo v uplynulých letech k radikálnímu poklesu tuzemských ropných produktů?

6. Provádělo ministerstvo průmyslu analýzu reálnosti spotřeby topných olejů, které byly do České republiky dovezeny a v České republice nakoupeny? Pokud ano, s jakým výsledkem?

7. Zabývalo se ministerstvo průmyslu zjišťováním objemů prodeje motorové nafty, která byla z České republiky vyvezena?

8. Projevilo se přijetí tzv. zákona o barvení v objemu dovážených, prodávaných a nakupovaných topných, plynných a ostatních olejů této kategorie, resp. vyvážené motorové nafty?

9. Kolik bylo podle tohoto zákona provedeno kontrol u dovozců a prodejů ropných produktů a s jakým výsledkem?

10. Je reálné provádět kontroly barvení předepsanými kontrolními pomůckami dle příslušných ustanovení zákona, např. u zásobníkových nádrží u benzínových pump, jejichž hloubka se často pohybuje okolo 30 m?

Pane ministře Luxi:

1. Na kolik je Vám známo, že převážná část levné motorové nafty, dovážené původně jako topné, plynné či jiné oleje, je spotřebovávána v zemědělství?

2, Provádělo Ministerstvo zemědělství analýzu důvodů poptávky zemědělců po levné naftě přes značná rizika možnosti dodatečného dodanění?

3. Proč ministr trpí, aby jeho resort byl hnacím motorem daňových úniků v obrovském rozsahu, které navíc působí jako katalyzátor další trestné činnosti, včetně násilné?

4. Proč ministerstvo nepřijalo opatření k zamezení této činnosti, např. zmožněním zemědělcům nakoupit místo levné motorové nafty, transformované přes topné oleje, tzv. zelenou naftu, např. systémem státních dotací?

5. Jste si vědom, že Vaše politika, která nutí šetřit zemědělce "ber kde ber", je jednou z hlavních příčin miliardových daňových úniků?

Pane ministře Stráský:

1. O kolik se zvýšily příjmy Českých drah neustálým putováním jedněch a těchže vlaků s ropnými produkty křížem krážem přes celou republiku od tzv. nového prodeje k novému prodeji?

2. Provedlo Vaše ministerstvo analýzu množství těchto nových prodejů, které vedly k nelogickému putování vlakových souprav republikou?

Zabývali jste se úrovní dokumentů, plných mocí, na základě kterých se stávaly majiteli vlakových souprav ropných produktů fyzické osoby, jež měly ve skutečnosti tak na nákup maximálně jednoho kbelíku těchto produktů?

3. Kolik získaly České dráhy na penále za včas neodebrané a nevyprázdněné vagóny s ropnými produkty postávajícími na všech možných nádražích v této republice?

4. Proč ministerstvo resp. vedení Českých drah nezabezpečilo sledován pohybu vlakových souprav, z nichž mnohé bez vykládky projely i několikrát kolečko, kdy zboží změnilo své majitele i svou kvalitu pouze papírově? Jak je možné, že takovýmto způsobem vlaková souprava dovezla např. do České republiky topný olej, poté mnohokrát změnila majitele, cílovou stanici, svou kvalitu, aby z České republiky vyvezla motorovou naftu a posléze opět dovezla topný olej, čímž se daňové úniky zmnohonásobovaly?

Pane ministře Nováku, jaké důvody vás vedly k přehodnocení stanoviska, že Česká republika již nepotřebuje finanční prokuraturu? Cožpak přetrvávající daňové úniky v miliardových výších nejsou dostatečným důvodem k rozšiřování a posilování kompetencí v oblasti vyšetřování, zjišťování a souzení daňových úniků?

Pane ministře Holáni, je vám známo, že v řetězci překupnických firem, které perou lehký topný olej na motorovou naftu, je pravděpodobně jen několik vojenských útvarů? Pokud vám to není známo, jak to, že je to známo novinářské obci. Pokud vám to je známo, co jste učinil pro to, aby armáda jako jeden z velkých spotřebitelů motorové nafty, nebyla, podobně jako zemědělství, hnacím motorem obchodu, jehož cílem jsou úniky daní.

Pane ministře Rumle:

Zaprvé. Co učinil váš resort pro vyhledávání, vyšetření a potrestání osob, které se obohacují na základě daňových úniků?

Zadruhé. Jaká preventivní opatření pro zamezení této trestné činnosti jste učinil, případně předložil vládě?

Zatřetí: Jak fungují složky policie; případně BIS, pro odhalení korupce, daňových úniků a dalších podvodů, když zde po několik let vesele bují obchod, který produkuje nezdaněné peníze a je potenciálním zdrojem další závažné trestné činnosti, organizovaného zločinu a podkopávání celého bezpečnostního systému České republiky?

Pane místopředsedo Kalvodo, funguje vůbec Legislativní rada vlády? Pokud ano, zabývala se už komplexním legislativním opatřením, které by vytvořilo kvalitní rámec prevence, kontroly a postihů daňových úniků? Pokud se tím nezabývala, proč?

Závěrem bych se chtěl obrátit na vás, pane premiére. V průběhu dvou let vaší vlády se daňové úniky staly běžným prostředkem pro zbohatnutí stovek, možná i tisíců lidí na úkor miliónů řadových občanů, kteří jsou nuceni chybějící zdroje do státní kasy zaplatit z vlastní kapsy. Přestože jste slíbil, že se jimi, jako s trestnými činy, vláda nebude smiřovat, stal se pravý opak. Netrestají se daňové úniky, trestá se jejich oznámení, a to nikoli vězením, ale zmrzačením, zmizením či smrtí. Potenciální svědkové proto raději mlčí.

Chtěl bych se vás zeptat:

Zaprvé. Co vy, jako předseda vlády České republiky uděláte pro to, aby se z této země nestala největší pračka špinavých peněz ve střední Evropě?

Zadruhé. Proč vám osobně, jako vyhlášenému ekonomovi, nevadí, že česká daňová síť je tak děravá, že umožňuje daňové úniky, jejichž výše se za dobu vašeho výkonu funkce odhaduje na desítky miliard korun. Pokud vám to vadí, co účinného proti tomu děláte?

Zatřetí. Je pravda, že jeden z toho mála obviněných v kauze záměny lehkých topných olejů za naftu, proti jimž bylo dosud zahájeno trestní stíhání, pan ing. O. F. z Rožnova pod Radhoštěm, který se při páchání trestné činnosti, za kterou je stíhán, zaštitoval svými kontakty na vyšších místech, je vaším blízkým přítelem, který vám opakovaně v uplynulých letech poskytl pohostinství své rodinné vily při vašich lyžařských výletech na Soláň?

Vážený pane premiére, vážení páni ministři, za vaše odpovědi na mou interpelaci předem děkuji.

24. I 02 Interpelace Jiřího Šolera na ministra životního prostředí Františka Bendu ve věci zneužití objektu Národního parku Šumava k nacistickým provokacím

Napřed přečtu interpelaci na pana ministra životního prostředí ve věci zneužití objektu Národního parku Šumava k nacistickým provokacím.

Vážený pane ministře, jedním z nedávných výdobytků bylo zřízení Šumavského národního parku. Jedná se o ochranu dobře zachovalého ekosystému, který má sloužit nejen k zachování přírody, ale též umožnit kontakt lidí s přírodou v rámci harmonizace vztahů člověka k přírodě a mezi lidmi navzájem.

Proto jsem byl šokován, když jsem v lokalitě Knížecí pláně v zasklené skříni na objektu označeném symbolem Národního parku našel štvavé nacistické materiály, které hrubě zkreslovaly historii kraje, zejména zamlčovaly okupaci Sudet nacistickým Německem a naopak ignorovaly, že odsun sudetských Němců byl v souhlase s mezinárodními dohodami a Chartou OSN.

Domnívám se, že takové štvavé nápisy do tohoto prostředí nepatří a žádám o nápravu. Chápu, že státní orgán nemůže zamezit tomu, aby nějaký vandal nastříkal třeba sprejem hákový kříž. To je politováníhodné, je zapotřebí to odstranit, ale chápu,

. že tomu zabránit nelze. Pokud se to ovšem objevuje v zasklené skříni na objektu označeném symbolem Národního parku, potom to asi není tento jednoduchý případ.

To, že různé pohledy na tyto záležitosti lze řešit bez zbytečných konfliktů, mně naopak ukázala návštěva muzea v dolnorakouské vsi Kautzenu, kde expozice ukazuje historii kraje na obou stranách hranice způsobem přijatelným pro obě strany. Kéž by bylo možno doladit vztahy z Bavorskem podobně. To je téma interpelace na pana ministra Bendu.

24 I 03 Interpelace Jiřího Šolera na předsedu vlády Václava Klause ve věci I harmonizace environmentální politiky České republiky s evropskou politikou ,

Nyní tady mám ještě interpelaci na předsedu vlády ČR doc. ing. Václava Klause, CSc., ve věci harmonizace environmentální politiky České republiky s evropskou politikou.

Vážený pane premiére, v poslední době jsem se věnoval studiu evropských dokumentů týkajících se péče o životní prostředí, např. rozsáhlý dokument "The European Common Garden" - Evropská společná zahrada - vydaný mezinárodní neziskovou organizací "Group of Sesimbera" na základě podkladů meziparlamentního setkání Východ - Západ konaného v květnu 1992 ve Štrasburku a iniciativy poslanců paramentů Globe Europe. Potěšilo mne, že mezi gramotnými Evropany dosud platí ta definice Evropy, kterou mne kdysi vyučovali v úpadkových komunistických školách, totiž od Britských ostrovů a Pyrenejského poloostrova až po Ural a Kavkaz. Mohu doložit.

Zřejmě ani vaše vzdělávací iniciativa v těchto zemích nezpůsobila, aby nás do Evropy přestali počítat. Evropští environmentalisté dělají vše pro to, aby nás zapojili do celoevropské spolupráce, dokonce na jaře tohoto roku uspořádali v Praze schůzku poslanců Parlamentů střední a východní Evropy. Zatím co Rumuni, Poláci či Bulhaři již dávno do Evropy vstoupili a s evropskými demokratickými strukturami pilně spolupracují, my jsme zatím pouze napodobili primitivní biologický proces reprodukce dělením.

Naštěstí, pane premiére, je ekologie přírodní věda, která nezná hranice a prostě nedovolí vyloučit část ekosystému z politických důvodů. A tak, zatím co my žvaníme o vstupu do Evropy. Evropa s námi marně navazuje kontakt, protože gramotní Evropané vědí, že bez nás se neobejdou.

V nedávné době zpracovalo ministerstvo životního prostředí návrh Akčního environmentálního programu pro naši republiku, který je v plném souladu se závěrem schůzky ministrů životního prostředí v Luzernu v roce 1993, který na rozdíl od diletantského mlácení prázdné slámy v Dobříši v roce 1991 přinesl konkrétní výsledky, z deklarací ministrů životního prostředí EHS, s environmentálním akčním programem pro Evropu a s environmentálním akčním programem pro střední a východní Evropu. Bohužel vláda tento program odmítla. Podle mých informací je opět připravován zideologizovaný program dobříšského typu, který místo řešení skutečných problémů hledá umělé problémy v minulosti. Moje snaha o dialog s ministrem životního prostředí na toto téma, ať už na půdě Parlamentu či mimo tuto půdu, nebyla na rozdíl od dialogu s evropskými strukturami úspěšná. Obávám se, že opět žvaníme o vstupu do Evropy. místo abychom využili její nabídky na konkrétní účinnou spolupráci. Jako to konečně děláme i v jiných oblastech již celých pět let.

Pane premiére, žádám vás, aby vláda věnovala politice péči o životní prostředí a pozornost, kterou si zaslouží a místo umělých obstrukcí skutečně využila nabídky Evropy na spolupráci. Právě evropští environmentalisté by nám mohli ukázat, že místo prázdného žvanění a stranických půtek lze problémy skutečně řešit v atmosféře vzájemného respektu a plodné spolupráce. Evropa se v této oblasti bez nás neobejde, proto se chopme nabízené ruky ke spolupráci.

Žádám vás, aby vláda a její členové umožnili otevřenou diskusi na toto téma, a to jak s poslanci Parlamentu, tak s širokou ekologickou veřejností. Kabinetní politiky bylo v této zemi za posledních 40 let již dost.

24. I 04 Interpelace Jiřího Bílého na ministra vnitra Jana Rumla ve věci občanů, kteří mají narušenou duševní nebo tělesnou integritu

Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vládo, poslankyně a poslanci, obracím se se svojí interpelací na nepřítomného ministra vnitra Jana Rumla. Tato interpelace se týká otázek, které úzce souvisejí s činností jeho resortu. Jedná se o občany, kteří mají narušenou duševní nebo tělesnou integritu. Předpokládám, že ministr vnitra bude se mnou souhlasit, že státní orgány by měly věnovat zvýšenou pozornost občanům trvale upoutaným na lůžko či trpícím duševní chorobou, zvláště pokud jsou buď objektem trestné činnosti, nebo sami pachateli.

V poslední době jsem se přesvědčil, že v této oblasti není všechno v pořádku, Místo, aby vyšetřovací orgány zvýšily v těchto případech úsilí o zjištění všech důkazů nutných k meritornímu rozhodnutí, spíše se jedná o nějaké "sumární" řízení. Nechci v tomto případě zasahovat do nezávislosti orgánů činných v trestním řízení, ale mnohé indicie svědčí o tom, že v mnohých případech se jedná o neprofesionální přístup k řešení případů, které se dotýkají této skupiny občanů.

V této souvislosti mi dovolte vás seznámit s případem náhlého úmrtí akademického malíře Antonína Hály dne 17, července 1993 v Praze - Bohnicích. Šetření zde bylo ukončeno rozhodnutím vyšetřovatele Policie hl. m. Prahy dr. Ždimery z důvodu, že se nejednalo o trestný čin ani přečin, a že Antonín Hála - občas hospitalizovaný v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích - spáchal sebevraždu oběšením.

Zarážející se, že pozůstalí byli vyrozuměni o smrti Antonína Hály opožděně, s velkou časovou prodlevou, opravdu přesahující schopnost chápání, že dodnes nemají jeho pozůstatky. Údajně 17. července 1993 předal nadpor. Lorenc zesnulého pohřební službě MANGL v Praze k převozu na patologii, kde měl zesnulý zůstat do ukončení šetřeni smrti.

Příbuzná v den oznámení smrti, kdy se dodatečně o tom dověděla, podepsala na odboru sociálních věci, že zařídí pohřeb. Toto bylo známo i pohřební službě MANGL. Teprve koncem dubna 1994 byly pozůstatky odvezeny ke kremaci z Prahy do Jindřichova Hradce a 29. dubna 1994 zpopelněny bez vědomí pozůstalých. Pozůstalým dodnes není jasné, kdo platil náklady na uložení pozůstatků a kremace.

Mé otázky na ministra vnitra zní: Jak je možné, že orgány Policie sjednávají bez vědomí nejbližších příbuzných pohřeb? Kdo zaplatil nemalé náklady na uchování, převoz a kremaci zesnulého? Proč orgány Policie zcela opožděně informovaly příbuzné? Proč orgány Policie dodnes nic neučinily, aby příbuzní dostali popel zesnulého?

Šetření násilné smrti psychicky nemocných lidí by mělo být co nejúplnější. Jsou to lidé, kteří se často nemohou bránit, kteří v rozpoznávání reality jsou výrazně omezeni. Z tohoto hlediska je nepochopitelné, že nebyla v tomto případě nařízena soudní pitva a nebyl zjištěn pohyb zemřelého před jeho úmrtím. (Ostatně údajné místo smrtí Antonína Hály - altánek, který se nachází v blízkosti Psychiatrické léčebny - měl být místem nejedné sebevraždy. Kolují mezi nemocnými v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích zprávy, že toto místo slouží k odložení zemřelých pacientů s problematickou diagnózou úmrtí.

Poslední otázka tedy zní: Prověřovaly orgány Policie častý výskyt údajných sebevražd v tomto zahradním altánu?

24 I 05 interpelace Zbyška Stodůlky na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického ve věci privatizace obchodního domu Prior, dříve Breda a Weinstein v Opavě

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, interpretuji ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického.

Vážený pane ministře, obrátili se na mne občané z města Opavy se žádostí o vysvětlení fám a informací kolujících městem Opavou, a to ohledně privatizace obchodního domu Prior, dříve Breda a Weinstein v Opavě. Jelikož nejsem pracovníkem příslušného ministerstva, ani jeho ministrem, nebyl jsem schopen jejich dotazy zodpovědět a kolující fámy vyvrátit, slíbil jsem jim však, že se postarám, aby tyto otázky vysvětlil odpovědný ústavní činitel.

Nejprve ke kolujícím fámám. Obchodní dům Prior v Opavě byl údajně privatizován vaším ministerstvem v roce 1992, přičemž snad byla zvolena obálková metoda. Fond národního majetku měl za tento obchodní dům údajně požadovat částku ve výši kolem 70 mil. Kč. V soutěži měl pozdější nabyvatel skončit na druhém místě, přesto však obchodní dům získal. Po získání tohoto obchodního domu měla být Fondem národního majetku kupní cena snížena o zásoby a pohledávky na objektu váznoucí, které údajně zbyly tomuto fondu, takže kupní cena za objekt v centru Opavy měla činit pouhých 25 mil. Kč. Do současné doby snad ani tato snížená cena nebyla Fondu národního majetku zaplacena.

Nyní to, co občané považují za nejvýznamnější. Objekt měla získat firma Breda, resp. pan Kamil Kolek, významný představitel ODA v Opavě.

Tento čtyřiadvacetiletý podnikatel, několik měsíců před tím pracující jako gastarbeiter v Rakousku, veřejně v tisku prohlašoval, že pro něj není žádným problémem zaplatit, neboť získal vysoké úvěry nejvýznamnějších rakouských bank. Tato informace zřejmě nebyla pravdivá, neboť poté začal shánět peníze žádostmi o ručení města Opavy a okolních obcí.

Když se mu to nepodařilo u města Opavy, podařilo se mu to u města Kravaře. Jeho zastupitelstvo v březnu 1994 schválilo: "Poskytnutí ručení obecním majetkem ve výši 50 miliónů Kč na úvěr Breda, s.r.o. Opava, pana Kamila Kolka (do konce roku 1994)". V květnu 1994 toto městské zastupitelstvo schválilo: "Úmysl navýšit ručení majetkem města firmě Breda, s.r.o. pana Kamila Kolka o dalších 70 miliónů Kč (celkem se jedná 120 miliónů Kč)". Vnucují se zde velmi nepříjemné asociace, uvědomíme-li si, že společnosti s ručením omezeným významného opavského představitele ODA ručí svým majetkem město, v jehož čele stojí starosta Mgr. Tošer, významný republikový představitel ODA.

V současné době prý ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku uvažuje, že panu Kamilu Kolkovi odprodá další obchodní dům Prior, tentokrát v Krnově.

V souvislosti s výše uvedeným vám, vážený pane ministře, kladu tyto otázky:

1 / Je pravdou, že obchodní dům Prior v Opavě, dříve Breda a Weinstein, byl prodán firmě Breda, s.r.o., popřípadě panu Kamilu Kolkovi?

2/ Je pravdou, že k privatizaci tohoto obchodního domu byla použita obálková metoda?..

3/ Je pravdou, že nabídka pana Kamila Kolka nebyla nabídkou nejvyšší?

4/ Je pravdou, že původně požadovaná cena byla snížena?

5/ Je pravdou, že pří snížení ceny šlo o pohledávky a zásoby, které zbyly Fondu národního majetku?

6/ Je pravdou, že podle zákona měly být tyto pohledávky součástí prodeje?

7/ Je pravdou, že by šlo o zrněnu podmínek soutěže?

8/ Je pravdou, že kupní cena za tento obchodní dům nebyla do dnešního dne zaplacena? A pokud byla, kdy bylo datum splatnosti a kdy byla zaplacena?

9/ Je pravdou, že pan Kamil Kolek je účastníkem soutěže o privatizaci obchodního domu Prior v Krnově?

V této interpelaci je příliš mnoho slov jako "snad, údajně, možná". Je možné, že tyto otázky iniciují ti, jimž se privatizace nelíbí vůbec, nebo jimž se nelíbí privatizace tohoto objektu. Tyto otázky byly však položeny a já považuji za nutné na ně odpovědět. Dvě věci jsou však nesporné. d opavských občanů jsem slyšel na vlastní uši povzdech "zlatý Prior dříve". Druhou je ta skutečnost, že majitel či majitelé provedli v objektu bez stavebního povolení stavební úpravy tak, že odborníci z oboru požární ochrany prohlásili, že by nebylo možno evakuovat ohrožené osoby. Přesto obchodní dům po těchto úpravách je otevřen veřejnosti bez kolaudačního rozhodnutí. Avšak vyřešit otázku, zda v dané věci nejde o trestný čin obecného hrožení, je v pravomoci jiných státních orgánů než této sněmovny.

Vážený pane ministře, doufám, že vaše odpovědi na mé otázky budou tak konkrétní a přesvědčivé, že vyvrátí pochybnosti a fámy, které občany Opavy ohledně privatizace obchodního domu Prior v Opavě znepokojují.

Mne pak znepokojuje otázka jiná - kolik dlužníků nezaplativších dosud své splatné dluhy se nadále účastní privatizace. Proto vám kladu poslední dvě otázky:

10/ Jakým způsobem je zajištěno, aby dluhy z privatizace byly splaceny řádně a včas?

11/ Jakým způsobem je zajištěno, aby ti, kteří neplatí řádně a včas, nemohli být připuštěni k další soutěži a zabránilo se tak narůstání dluhů? Mám zato, že nejen já, ale i sněmovna by uvítala přehled dlužných částek, popřípadě jmenovité uvedení dlužníků, kteří nezaplatili již splatné dluhy, neboť je dobré, když nejen poslanci, ale i řadoví občané vědí, s kým mají tu čest.

24. I 06 Interpelace Zbyška Stodůlky na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého ve věci účastníků zahraničních cest

Další interpelaci mám na ministra Vladimíra Dlouhého.

Vážený pane ministře, při setkání s občany Opavy jsem jim nebyl schopen vysvětlit, proč se vašich zahraničních cest údajně zúčastňuje jako významný podnikatel z České republiky pan Kamil Kolek, o němž zlé jazyky v Opavě tvrdí, že dosud nezaplatil splatný dluh na prodej obchodního domu Prior. Tyto zlé jazyky rovněž tvrdí, že při vašich návštěvách v Opavě tento člověk s vámi obědvá a večeří.

V souvislosti s dříve přednesenou interpelací ohledně privatizace obchodního domu Prior vám, vážený pane ministře, kladu tyto otázky:

1 Je pravdou, že se vašich zahraničních ministerských cest zúčastnil pan Kamil Kolek a kolikrát?

2/ Pokud ano, byl oficiálním členem vašeho doprovodu a kdo platil cestu a cestovní výdaje?

3/ Který jiný významný opavský podnikatel se zúčastnil vašich ministerských cest?

4/ Jakým způsobem je postaráno o to, aby mezi osoby vás doprovázející nebylí zařazováni lidé, kteří neplní své závazky vůči státu či svým partnerům?

5/ Jak je zajištěno, aby při volbě těchto lidí nebyla preferována jediná politická strana?

6/ Jakou procentní část vašeho doprovodu z řad významných podnikatelů tvořili při vašich zahraničních cestách členové vaší strany

Tyto otázky se vám mohou zdát neobvyklé. Je však nesporné, že být v doprovodu ministra hospodářství je samo o sobě pro zahraniční partnery více než doporučení a může to mít obrovský vliv na uzavření kontraktů, a tím i získání výhody na úkor konkurenta, který tuto možnost nemá.

Můžete mi, vážený pane ministře, odpovědět, že tyto otázky vám mohli položit občané Opavy při vašich návštěvách sami.

Asi máte pravdu. Položili je však mně, a já na ně nebyl schopen odpovědět. S vaší pomocí je určitě napříště zodpovím k jejich spokojenosti.

24. I 07 Interpelace Václava Klučky na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa ve věci možného porušování zákonů ředitelkou Školského úřadu v Opavě, paní Mgr. Izabelou Hobzovou

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, páni ministři, obracím se s interpelací na ministra školství České republiky ve věci možného porušování zákonů ředitelkou Školského úřadu v Opavě, paní Mgr. Izabelou Hobzovou. Už delší dobu je opavská veřejnost (tedy i já sám) znepokojena situací nesčetněkrát popisovanou v regionálních sdělovacích prostředcích, též vznikla po aktivitách poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Mgr. Šimánka, směřujících k objasnění možného porušení zákonů ředitelkou Školského úřadu v Opavě paní Mgr. Hobzovou.

Je mi líto, že iniciativa pana poslance, zaměřená především na problém možného porušení zákona, je hodnocena jako iniciativa osobní s možným politickým podtextem, s nadsazováním osobních pocitů a pohledů nad reálný rozpor.

Chci podotknout, že snad nedůsledné prošetřování námětů pana poslance a atmosféra, která kolem jeho aktivity vznikla, mají neblahý vliv na názor veřejnosti směrem ke školství v okrese Opava.

Nechci a nebudu se dopouštět tzv. chyby, vytýkané panu poslanci Šimánkovi při uplatňování zákonného oprávnění k získávání podkladů ze školského úřadu k podložení svých argumentů včetně dokazovacích prostředků ve snaze osvětlit předmětné záležitosti. V tomto duchu tedy pokládám panu ministrovi pouze následující dotazy:

1/ Domníváte se, že aktivita pana poslance Šimánka je pouze jeho osobní věcí, podloženou politickým zájmem?

2/ Porušila či neporušila ředitelka školského úřadu paní Mgr. Hobzová ve svém rozhodování zákony ve věcech

a) jmenování ředitele školy ve Slavkově bez konkurzu;

b) jmenování ředitelky školy v Opavě bez předchozího projednání se zřizovatelem školy městem Opavou,

c) postih a následné odvolání zástupce ředitele školského úřadu.

Dále mi dovolte se dotázat, zda paní doktora Rybková, ředitelka odboru 28 pro správu škol na Moravě a ve Slezsku, a pan ing. Sedláček, vedoucí ekonomického úseku Školského úřadu v Opavě, neporušili zákon č. 332/1991 Sb., § 12 odst. 2 b) uveřejněním výsledků kontroly finančního hospodaření Domova mládeže při hotelové: škole v Opavě v České.televizi v době, kdy nebyla ještě tato kontrola uzavřena; bez projednání s kontrolovaným subjektem.

24. I 08 Interpelace Zdeňka Trojana na ministra vnitra Jana Rumla ve věci úrovně opatření a zásahů provedených Policií České republiky při událostech! dne 28. října 1994 v Praze

Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovoluji si přednést interpelaci určenou ministru vnitra panu Janu Rumlovi. V posledních letech se stává 28. říjen, státní svátek České republiky, dnem, jehož kolorit stále více postrádá národní barvy a stále více se stává příležitostí pro vystoupení osob, skupin, hnutí a dokonce politických stran, které nemají s jeho smyslem nic společného. Jejich demonstrace, projevy a jiné aktivity provozované často v rozporu s právními předpisy, stále častěji končí výtržnostmi a násilnostmi, s nimiž si ani Policie ČR ani městské policie nevědí rady.

Přestože lze takové situace, které už nabývají standardního charakteru, předem očekávat, nedovedla se na ně po všech stránkách ani letos policie připravit a profesionálně s respektováním zákonů je zvládnout. Jedním z případů dokumentujících neschopnost policie plnit své úkoly je kauza reportéra televize Nova Marka Vítka, který byl 28. října napaden pořadatelem demonstrace SPR-RSČ na Staroměstském náměstí v Praze. O neprofesionalitě přístupu policie svědčí nejen to, že přítomní policisté nedokázali zabránit napadení novináře označeného výraznou červenou vestou s zápisem TISK pořadateli či účastníky demonstrace, ale i to, že ani na opakované výzvy jednoho ze svědků incidentu neprovedli na místě ověření totožnosti útočníků.

Zvláštní pohled na práci policie poskytuje i její další postup při řešení incidentu. Podle informací podaných pražským policejním ředitelem Miroslavem Borníkem, resp. velitelem policejní akce Antonínen Fedorkem na tiskové konferenci svolané k objasnění postupu policie v souvislosti s výročím 28. října v Praze, bylo předvedeno k výslechu 16 osob na Místní oddělení Policie v Konviktské ulici. Patnáct z nich bylo obviněno z přestupku proti občanskému soužití a jeden z trestného činu výtržnictví. Tyto osoby, jak potvrdil i pražský policejní ředitel, byly po předvedení vyfotografovány. Na přímý dotaz položený na tiskové konferenci, podle jakého předpisu byli předvedení fotografováni, odpověděl policejní ředitel, že k tomu došlo v souvislosti s ověřováním totožnosti a dále že pro ověřování totožnosti může policie učinit jakýkoli úkon.

Na tomto místě bych chtěl uvést, že podle zákona o Policii ČR znamená prokázání totožnosti zjištění jména, data narození a bydliště osoby. Předvedení svou totožnost prokázali předložením občanských průkazů. Protože podle policejního ředitele "mohly být průkazy falešné", bylo nutno pořídit fotografie předvedených, které měly sloužit pro porovnání s fotografickým snímkem uloženým v evidenci obyvatel.

Odstavec..5 a..odst. 7 § 13 zákona o Policii ČR jasně stanoví, ve kterých případech: je možné pořizovat obrazový záznam předvedené osoby.- Je to tehdy, nemůže-li policista zjistit totožnost osoby předvedené na základě toho, že odmítá nebo nemůže-li prokázat po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti totožnost a zjistit ji na základě sdělených údajů v evidenci obyvatelstva. Zjevně žádný z těchto důvodů nebyl naplněn. Předvedení předložili občanské průkazy a neodmítli prokázat svou totožnost, takže nebyl důvod aplikovat odst. 2 § 13 a následně odst. 7 § 13. I kdyby byl odst. 7 § 13 použit, mělo být nejdříve provedeno zjištění totožnosti v evidenci obyvatelstva na základě sdělených údajů.