Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/67 665/1994

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1.-3. čtvrtletí 1994

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1.-3. čtvrtletí 1994

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1994

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1.-3. čtvrtletí 1994

IV.Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1994

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.,

předseda vlády ČR

Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.,

místopředseda vlády ČR a ministr financí

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1.-3. čtvrtletí 1994

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1.-3. čtvrtletí 1994

Úvod

1. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

2. Souhrnné hodnocení

3. Ekonomický výkon

4. Cenový vývoj

5. Zaměstnanost

6. Vztahy k zahraničí

7. Domácností

8. Měnová politika

9. Kapitálový trh

10. Státní rozpočet

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1994

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

2. Příjmy státního rozpočtu

3. Výdaje státního rozpočtu

4. Plnění výdajů rozpočtových kapitol

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1.-3. čtvrtletí 1994

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1994

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Závěry

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Plnění státního rozpočtu České republiky za leden až září 1994

Tabulka č. 2 - Přehled čerpání výdajů rozpočtových kapitol k 30. 9. 1994

Tabulka č. 3 - Bilance příjmů a výdajů místních rozpočtů k 30. 9. 1994

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. - 3. čtvrtletí 1994

Úvod

Vývoj české ekonomiky v prvních třech čtvrtletích roku 1994 se nevymyká rámci vládou předpokládaných trendů a vláda jej celkově hodnotí jako úspěšný. Tento vývoj je charakterizován pokračujícím transformačním procesem v podmínkách politické stability. Jednoznačně se potvrzuje nastoupení růstových trendů v ekonomice. Prosazuje se již nejen celková obnova ekonomické aktivity dokumentovaná růstem HDP, ale i obnova růstu výkonu jednotlivých odvětví. Významným rysem je makroekonomická stabilita, charakterizovaná stabilním devizovým kursem, umírněným vývojem cen, příznivým vývojem platební bilance a nízkou úrovní nezaměstnanosti. Privatizace úspěšně pokračuje, převažující část produktu vytváří nestátní sektor.

Příznivý obraz české ekonomiky v zahraničí se pozitivně odráží ve zlepšujícím se ratingovém hodnocení České republiky. Podle obou hlavních ratingových agentur (Moody's a Standard and Poor's) je Česká republika jako jediná z transformujících se zemí zařazena do investičního stupně.

1. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

1.1 Vnitřní faktory

a) pokračující transformace ekonomiky a s ní spojený růst poptávky

Pokračují výrazné změny vlastnické struktury v ekonomice. Privatizační proces vstupuje do své závěrečné fáze probíhající druhou vlnou kupónové privatizace. Poptávkové omezení ekonomického růstu bylo zmírněno, a to jak ve vnitřní ekonomice (výrazný růst spotřebitelské i investiční poptávky), tak i v zahraničí (ekonomické oživení u hlavních obchodních partnerů).

Ekonomické oživení se prosadilo prakticky ve všech národohospodářských odvětvích vyjma zemědělství.

Pokračuje reorientace našeho vývozu na trhy vyspělých zemí, k čemuž přispívá stabilita nominálního směnného kurzu. Komparativní výhody vůči těmto zemím (zvláště směnný kurz a relativně nízké mzdové náklady) nadále podporovaly exportní aktivity.

b) sektorová restrukturalizace ekonomiky a růst nabídky

Zvyšuje se význam nestátních firem a prakticky ve všech úsecích hospodářství jsou nositelem hospodářské dynamiky zejména malé a střední soukromé společnosti. Ekonomický růst je provázen i obnovením reálného růstu produktivity práce, a to jak na makroekonomické úrovni, tak již i ve větších podnicích.

To vypovídá o překonávání předprivatizační agónie v širším rozsahu a znamená to, že řada organizací se již adaptovala na tržní podmínky v tuzemsku i zahraničí.

Vysoká dynamika dovozu, která zákonitě provází ekonomické oživení, souvisí i s postupným zpevňováním reálného kurzu koruny vlivem rozdílné dynamiky domácí a zahraniční inflace, což ve svém důsledku dovoz zlevňuje. Náročnost na dovoz i zpevňování reálného kurzu bude pokračovat, poroste tak konkurence pro domácí výrobce. Spolu s postupným vyčerpáváním uvedených komparativních výhod při vývozu tak bude nutno počítat s prohlubujícím se deficitem obchodní bilance

c) příliv zahraničního kapitálu

Důvěra zahraničních investorů ve vývoj ekonomiky České republiky se projevuje v trvalém přílivu zahraničního kapitálu. Zahraniční kapitál, zejména dynamicky se rozvíjející úvěry zahraničních bank českým podnikům, rozšiřuje finanční zdroje pro restrukturalizaci ekonomiky umožňuje její vyšší růst a další otevřeni ve směru k zahraničí. Na druhé straně však příliv zdrojů ze zahraničí ztěžuje pozici měnové politiky při kontrole peněžní zásoby s možnými riziky ve vztahu k cenovému růstu.

d) sociální smír

Vláda oceňuje, že trvá sociální smír, který podporuje rychlou a úspěšnou transformaci ekonomiky. Sociální smír je výsledkem klidné situace na trhu práce, růstu reálných mezd bez výraznějších extrémů a sociální politiky vlády. Sociální konsensus podporuje rychlou a plynulou transformaci ekonomiky

1.2 Vnější faktory

Nastupující oživování světového hospodářství vytvoří prostor pro další otevírání České ekonomiky. Rostoucí objem našeho exportu i importu se stává významným faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu.

V roce 1994 dochází k oživení světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. Oživení nabývá tempa již i v zemích Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem České republiky. Určitá stagnace se projevuje dosud pouze v Japonsku.

Hrubý domácí produkt vzrostl v USA v prvních třech čtvrtletích 1994 proti stejnému období minulého roku o 3,6 %. Ve 2. čtvrtletí vzrostlo HDP ve srovnání se stejným obdobím roku 1993 ve Velké Británii o 3,3 % a ve Francii o 2,0 %. Pro srovnání v prvním čtvrtletí bylo HDP v Británii vyšší proti roku 1993 pouze o 2,8 %, ve Francii o 1,2 %.

Spotřebitelské ceny byly v červenci roku 1994 v zemích OECD o 2,4 % vyšší než před rokem, z toho v USA o 2,8 %, v Británii o 2,3 % a ve Francii o 1,7 %.

Nezaměstnanost dosahovala ke konci června v zemích OECD v průměru 7,8 % proti 7,9 % ke konci června 1993, v USA se snížila na 6,1 %.

Nastupující konjunktura světového hospodářství je provázena mírným růstem cen surovin. Cena ropy vzrostla od konce roku 1993 do konce října z 13,48 USD za barel na 17,01 USD za barel (ropa Brent, pohotový trh). Vývoj na světových kapitálových trzích stagnoval.

Nejvýznamnějšími obchodními partnery České republiky jsou Německo, Slovensko a Rakousko s podíly na našem vývozu ve výši 28,8 %, 15,5 % resp. 7,9 %.

Recese v Německu byla již překonána a od začátku roku 1994 dochází k hospodářskému oživení. Hlavním stimulem zůstává vzestup poptávky po německém zboží na zahraničních trzích. V první polovině roku vrostlo HDP proti srovnatelnému období roku předchozího 0 2,0 %, celoročně se očekává přírůstek 2,3 %. Charakteristické jsou vysoká tempa ve východních oblastech Spolkové republiky - v roce 1994 až 9,1 %. Nové spolkové země mají ale jen malý podíl na hospodářském potenciálu státu. Problémem zůstává vysoká nezaměstnanost, v západních oblastech dosahuje 8,3 %, na východě se stabilizovala na 14,7 %. Index spotřebitelských cen ke konci pololetí byl o 3,1 % vyšší než před rokem. Růst cen by se měl dále zpomalovat.

Makroekonomická situace na Slovensku se stabilizovala. Po poklesu ekonomického výkonu v roce 1993 se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 1994 meziročně zvýšil o 3,6 %, ve 2. čtvrtletí dokonce o 5,3 %. Průmyslová výroba byla v 1. pololetí o 4,5 % vyšší než před rokem. Míra nezaměstnanost se pohybuje okolo 14 % (koncem července 14,5 %). Pohyb kurzu slovenské koruny vůči clearingovému ECU, uplatňování dovozní přirážky i certifikáty na dovážené zboží znamenaly ztížení podmínek pro český export na Slovensko.

Rakousko rovněž překonalo hospodářskou stagnaci. V 1. pololetí 1994 vzrostlo HDP proti stejnému období roku 1993 o 2,7 %, za celý rok se odhaduje růst o 2,0 %. Hladina spotřebitelských cen v červenci byla o 2,8 % vyšší než před rokem. Rakouský vývoz v 1. pololetí stoupl proti srovnatelnému období roku 1993 o 3,0 %, dovoz o 6,1 % s pozitivním dopadem na český vývoz do tohoto teritoria.

Predikce hlavních faktorů

Vláda předpokládá dlouhodobější rozvoj vnitřní i vnější poptávky, stabilitu ekonomického i politického prostředí. V souvislosti s dokončováním hlavní etapy ekonomické transformace se s větší intenzitou budou prosazovat pozitivní efekty nově vytvořené vlastnické struktury. Nastupující hospodářské oživení zachová podmínky sociálního smíru.

Z hlediska vnějších faktorů vychází vláda z expektací růstu světové ekonomiky.

Hrubý domácí produkt by měl stoupnout v roce 1994 proti roku 1993 v USA o 3,7 %, v zemích Evropské unie o 2,0 %, z toho v Německu o 2,3 % v Británii o 3,7 % a ve Francii o 2,2 %. Hospodářský vývoj transformujících se zemí bude zřejmě výrazně diferencován. Zatímco například v Polsku, Maďarsku a některých dalších státech se očekává v roce 1994 hospodářský vzestup, bude ve většině států této oblasti pokračovat hospodářská recese.

Tyto tendence hospodářského vývoje ve světě znamenají pro českou ekonomiku další rozšiřování možností uplatnění na zahraničních trzích s příznivým vlivem na agregátní poptávku.

2. Souhrnné hodnocení

Základní ekonomické indikátory potvrzují pokračování růstových tendencí české ekonomiky:

Pramen: ČSÚ, objemové ukazatele ve stálých cenách

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách podle předběžného orientačního odhadu ČSÚ vzrostl za tři čtvrtletí 1994 proti stejnému období roku 1993 o 2,2 až 2,8 %. S výjimkou spotřeby vlády rostou všechny složky agregátní poptávky.

U průmyslové výroby došlo v průběhu 1. - 3. čtvrtletí k potvrzení tendencí směrem ke zřetelnému růstu. Průmyslový output za tři čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím 1993 vzrostl o 2,1 %, produkce stavebnictví se zvýšila o 6,3 %, maloobchodní prodej o 5,9 % (vše ve srovnatelných cenách)

Plynulý růst spotřebitelských cen se ve 3. čtvrtletí zrychlil především v důsledku zvýšení cen masa. Celková hladina spotřebitelských cen ke konci září proti prosinci 1993 vzrostla o 7,9 %.

V porovnání se stejným obdobím raku 1993 byla průměrná hladina spotřebitelských cen v září vyšší o 10, %. Podle posledních výsledků vrcholil sezónní růst spotřebitelských cen v záři meziměsíčním zvýšením o 1,8 %, v říjnu zvýšení činilo 1,3 %.

Počet nezaměstnaných se ve 3. čtvrtletí pohyboval kolem 164 tisíc a koncem září dosáhl počtu 163,9 tis. osob proti 198,8 tis. osob ke konci ledna 1994. Míra nezaměstnanosti v průběhu 3. čtvrtletí stagnovala a koncem září činila 3,2 % (koncem října 3,1 %).

Důsledkem předstihu tempa růstu dovozu před vývozem je záporné saldo obchodní bilance za devět (i deset) měsíců -0,7 mld. Kč. Přitom proti stejnému období roku 1993 se v prvních devíti měsících roku 1994 vývoz zvýšil o 5,1 %. (nižší tempo růstu především vlivem poklesu vývozu na Slovensko o 24,9 %), dovoz v prvních devíti měsících vzrostl o 14,9 % (dovoz ze Slovenska klesl o 10,4%). Pokračuje reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemí, vůči nimž má česká ekonomika i nadále komparativní výhody Dále se zlepšují směnné relace, přičemž tento pozitivní trend trvá již druhý rok.

Vláda považuje za velmi pozitivní, že od začátku roku 1991, tedy již téměř 4 roky, je směnný kurz české koruny stabilní.

Úspěšný vývoj zahraničních vztahů vyjadřuje přebytek běžného účtu platební bilance, který ke konci září 1994 činil 0,67 mld. USD a byl proti stejnému období roku 1993 o 0,11 mld. USD vyšší.

Pokračuje příliv zahraničních přímých i portfoliových investic. Podle ČNB za tři čtvrtletí 1994 dosáhly portfoliové investice úrovně 0,75 mld. USD, saldo přímých investic 0,42 mld. USD. Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách dosáhl 1,14 mld. USD, tedy o 0,62 mld. USD nižší než k 30. 9. 1993, což je dáno významnými splátkami zahraničních úvěrů.

Výsledkem aktiva platební bilance je růst devizových rezerv. Bylo dosaženo nejvyšší úrovně devizových rezerv od počátku ekonomické transformace (včetně období ČSFR). Celkové devizové rezervy bankovní soustavy se zvýšily ze 6,3 mld. USD na konci roku 1993 na 7,8 mld. USD k 30. září 1994, z toho devizové rezervy ČNB vzrostly z 3,9 na 5,4 mld. USD.

Dobrá situace v platební bilanci umožnila v předstihu splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Česká republika se tak stává z dlužnické země MMF jako první transformující se ekonomika zemí věřitelskou.

V průběhu I. pololetí došlo na clearingovém účtu mezi ČR a SR ke změně tendence z přebytku směrem ke schodku. Bylo ta důsledkem opatření, která slovenská strana přijala na úseku platební bilance. Změna salda clearingového zúčtování ovlivnila pohyb na účtech státního rozpočtu. Od počátku 4. čtvrtletí je výsledek clearingového zúčtování se SR vyrovnáván ve vztahu na státní aktiva a pasiva.

Příjmy státního rozpočtu za 1. - 3 čtvrtletí 1994 činily 383,5 mld. Kč, výdaje (bez vlivu clearingu) 269,2 mld. Kč. Přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 14,3 mld. Kč. K 31. říjnu 1994 byl vykázán obdobný přebytek státního rozpočtu 14,6 mld Kč.

Vedle nesporně pozitivních jevů je přetrvávajícím problémem stále se neprodukující platební neschopnost řady organizací, zejména ze vzájemných nezaplacených závazků a pohledávek za dodávky zboží a služeb. Reprodukce tohoto jev zvyšuje rizikovost úvěrů (tzv. klasifikované úvěry) a je jednou z příčin jak relativně vysokých úrokových sazeb nových úvěrů, tak i nízké nominální (záporné reálné) úrokové sazby z depozit.

Dalším rizikem jsou potenciální inflační tlaky, vyplývající jednak z přílivu zahraničního kapitálu a prosazující se poptávkově přes peněžní zásobu, jednak z nákladového tlaku mezd, Tyto vlivy vytvářejí značné nároky na monetární nástroje ČNB.

3. Ekonomický výkon

3.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Podle předběžného orientačního odhadu ČSÚ pokračoval růst ekonomického výkonu i ve 3. čtvrtletí 1994.

Vývoj ekonomického výkonu po transformačním poklesu ukazuje graf:

Hrubý domácí produkt za tři čtvrtletí 1994 reálně vzrostl podle předběžného intervalového odhadu ČSÚ proti stejnému období minulého roku o 2,2 - 2,8 %.

Agregátní poptávka (tuzemská i zahraniční, včetně změny stavu zásob a rezerv) za tři čtvrtletí 1994 podle intervalového odhadu ČSÚ vzrostla proti stejnému období minulého roku ve stálých cenách o 7,6 - 8,5 %. Vysoké reálné přírůstky vykazuje jak spotřeba domácností (7,6 -8,1 %), tak zejména tvorba hrubého kapitálu (18,1 - 19,1 %). Rychlý růst tvorby hrubého kapitálu vyplývá nejen z přírůstku fixního kapitálu (10,5 - 12,2 %) ale také ze zvyšování zásob a rezerv (ve stejném období loňského roku došlo k poklesu zásob). Snížení veřejné spotřeby (o 2,3 - 2,9 %) odpovídá dlouhodobějšímu záměru omezování státních zásahů do ekonomiky. Vnější poptávka byla ve stálých cenách za tři čtvrtletí letošního roku proti stejnému období předchozího roku podle odhadu vyšší o 7,4 - 8,6 %, tempo růstu se stále zrychlovalo (1. čtvrtletí index 106,2 %, 2. čtvrtletí 107,5 %, 3. čtvrtletí odhad 108,3 - 111,9 %).

Přírůstek agregátní poptávky byl výrazně orientován na růst dovozů, které byly za tři čtvrtletí 1994 proti stejnému období loňského roku reálně vyšší o 16,7 - 18,1 %. Saldo zahraničního obchodu (v pojetí HDP, stálé ceny) za tři čtvrtletí 1994 bylo pasivní ve výši 2,2 - 2,3 mld. Kč.

Struktura tvorby HDP v běžných cenách

Proces tržní adaptace nabídky na změny poptávky je provázen tendencí strukturálního snižování váhy průmyslu a zemědělství a naopak rozšiřováním služeb. V prvním pololetí 1994 poklesl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku podíl průmyslu na hrubém domácím produktu (v nákladech faktorů) o 1,0 %, podíl zemědělství se snížil o 0,6 %. Naproti tomu vzrostl podíl služeb o 1,0 % a stavebnictví o 0,6 %.

Predikce růstu

Po předcházejícím transformačním poklesu vláda předpokládá dlouhodobější růstové tendence. Ekonomika se nachází ve fázi vzestupu, vyplývajícího z celkového růstu agregátní poptávky. Dosavadní vývoj hrubého domácího produktu odpovídá očekávanému růstu za celý rok 1994 cca o 2,5 %.

3.2 Průmysl

U celkové průmyslové produkce se v průběhu 1. - 3. čtvrtletí roku 1994 začaly prosazovat růstové tendence. Za tři čtvrtletí byl dosažen objem o 2,1 % vyšší než ve stejném období roku 1993 (ve srovnatelných cenách). Pouze v únoru a v dubnu nebylo dosaženo úrovně stejného měsíce předchozího roku (o 3,0 % a o 1,3 %). Nejvýrazněji vzrostla celková průmyslová výroba ve 3. čtvrtletí (o 4,9 % ve srovnatelných cenách). Od května byl rovněž u organizací s 25 a více pracovníky objem průmyslové výroby ve srovnatelných cenách vyšší než ve stejném období roku 1993.

Průmyslová výroba malých podniků do?4 pracovníků a fyzických osob dosahovala v období od ledna do záři 1994 stálý růst o 19 - 35 % proti stejnému období předchozího roku. Její podíl na celkové produkci za tři čtvrtletí 1994 dosáhl 11,3 % (na konci roku 1993 činil 10,1 %).

Podíl produkce nestátní sféry na celkové produkci průmyslu dosáhl za první tři čtvrtletí již 56,4 % (ve stejném období minulého roku 32,7 %).

Produktivita práce vyjádřená ve srovnatelných cenách se po neustálém snižování v předchozích letech v 1.- 3. čtvrtletí 1994 meziročně zvýšila o 5,5 %. Průměrné měsíční nominální mzdy byly vyšší o 14,9 %. Změnu vztahu reálné produktivity práce a průměrných mezd vláda hodnotí jako další cenný výsledek transformačního procesu.

Dlouhodobý předstih růstu nominálních průměrných měsíčních mezd před růstem reálné produktivity práce znamená zvyšování jednotkových mzdových nákladů a vyvolává tak inflační nákladový tlak mezd

Predikce průmyslové výroby

Na základě konjunkturálního průzkumu ve vybraných průmyslových podnicích vláda ve čtvrtém čtvrtletí 1994 počítá s růstem průmyslové výroby za rok 1994 ve srovnatelných cenách o 2,4 - 3,2 %.

3.3 Stavebnictví

Celková stavební výroba za tři čtvrtletí 1994 vzrostla o 6,3 % ve srovnání se stejným obdobím roku 1993 ve srovnatelných cenách. Tendenci růstu výkonu mají nejen malé organizace do 24 pracovníků a fyzické osoby, kde se tato tendence projevovala dlouhodobě, (překračovaly v každém měsíci objem stavební výroby ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku), ale také organizace s 25 a více pracovníky, které dosáhly za 1. - 3. čtvrtletí růstu stavebních prací o 4,0 % (proti stejnému období minulého roku, ve srovnatelných cenách).

Podíl nestátní sféry na celkovém objemu stavebních prací tvořil od počátku roku 90,2 % proti stejnému období m r. 88,7 %.

Ve stavebnictví došlo v 1. - 3. čtvrtletí 1994 k meziročnímu růstu průměrné nominální měsíční mzdy o 13,8 % a reálné produktivity práce o 4,1 %. Růst nominální produktivity práce (o 19,2 %), který byl větší než u nominální průměrné měsíční mzdy, snižoval podíl mzdových nákladů na výkonech a umožňoval zlepšit hospodářské výsledky stavebních firem.

Predikce stavební výroby

Na základě dosavadního vývoje a konjunkturálního průzkumu vláda odhaduje růst stavební výroby v roce 1994 o 5,6 - 6,6 %.