Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3.4 Maloobchodní prodej

Za 1. - 3. čtvrtletí 1994 došlo ke zvýšeni fyzického objemu maloobchodního prodeje o 5,9 % proti stejnému období roku 1993 Přitom ve všech měsících roku 1994 byl tento objem vyšší než ve stejném měsíci roku předchozího.

Rozsah transformace vlastnických vztahů dokumentuje podíl nestátní sféry 84,5 % z celkového maloobchodního prodeje za první tři čtvrtletí 1994 proti 74,9 % ve stejném období minulého roku.

Predikce maloobchodního prodeje

Růst maloobchodního prodeje ve třech čtvrtletích 1994 proti stejnému období 1993 byl bez větších výkyvů. Obdobný vývoj vláda předpokládá i ve čtvrtém čtvrtletí. Celkový růst fyzického objemu maloobchodního prodeje se bude pohybovat v intervalu 4,7 - 5,3 %.

4. Cenový vývoj

Růst spotřebitelských cen byl ve třetím čtvrtletí 1994 ovlivněn především zvýšením cen potravin, když sezónní posklizňové cenové efekty se projevily dříve a intenzivněji než v předchozích létech.

Rozhodující význam mělo formování úrovně cen masa a masných výrobků v nových podmínkách zaniklé převahy nabídky živočišné produkce zemědělství nad spotřebitelskou poptávkou (a vzhledem k předimenzovaným zpracovatelským kapacitám k převaze poptávky masného průmyslu před nabídkou zemědělství). V červenci vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 %, z toho 0,25 procentního bodu bylo důsledkem růstu cen masa a masných výrobků, v srpnu a září ze zvýšení spotřebitelských cen o 1,1 % a 1,8 % představoval růst cen masa a masných výrobků 0,33 a 0,44 procentního bodu. Ostatní mimořádné vlivy (brambory, káva, veřejné stravování) na meziměsíční index spotřebitelských cen byly méně významné.

Sezónní růst spotřebitelských cen (a cen potravinářského zboží) dosáhl vrcholu v měsíci září zvýšením o 1,8 % (potraviny o 4,0 %) a v říjnu se zmírnil na zvýšení o 1,3 % (potraviny o 1,4%).

Pohyb cen potravin nevyvolat obecný růst cen ostatních druhů zboží a služeb (s výjimkou navazujícího veřejného stravování). Celkově je možno cenový vývoj považovat za stabilizovaný, dlouhodoběji formovaný především předstihem růstu nominálních mezd před ekonomickým výkonem.

Vývoj spotřebitelských cen ukazuje graf:

Hladina spotřebitelských cen vzrostla během deseti měsíců letošního roku (tj. říjen 1994 proti prosinci 1993) o 9,2 %, z toho cca 1,4 % bylo důsledkem změn v cenové regulaci (od 1. 1. 1994 nájemné, teplo a pohonné hmoty, od 1.6.1994 plyn a elektrická energie, od září se projevily zněny cen paliv a dopravy). Ceny potravinářského zboží vzrostly o 12,7 %, nepotravinářského zboží o 6,0 %, veřejného stravování o 9,2 % a ceny služeb o 13,4 %.

Průměrná hladina spotřebitelských cen tří čtvrtletí 1994 byla ve srovnání se stejným obdobím roku 1993 vyšší o 9,8 %, za deset měsíců o 9,9 %..

Predikce cenového vývoje

Cenový vývoj je, i při vytváření nové hladiny cen potravin, makroekonomicky stabilizovaný. Vliv sezónního pohybu cen potravin byl vyšší než vláda předpokládala, interval odhadu míry inflace za rok 1994 je zpřesněn na 10,0 - 10,3 %.

5. Zaměstnanost

Celková zaměstnanost v národním hospodářství se po předchozích poklesech začala stabilizovat. Podle výběrového šetření ČSÚ se počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v období březen až srpen 1994 meziročně zvýšil o 1,6 %.

Změny ve struktuře zaměstnanosti dokumentuje následující tabulka podle posledních známých údajů ČSÚ o organizacích nad 24 pracovníků:

Průměrný evidenční počet pracovníků přepočtený

Pokračovala restrukturalizace zaměstnanosti. Dále ubývali pracovníci z velkých státních a družstevních organizací a z primární výrobní sféry. Pokračoval příliv pracovních sil do malých organizací soukromého sektoru.

Počet nezaměstnaných z konce roku 1993 (185,2 tis. osob) se po lednovém vzestupu na 198,8 tis. v průběhu I. pololetí postupně snižoval. V červenci došlo k mírnému nárůstu počtu uchazečů na 165 tisíc a v měsících srpnu a září se jejich počet v podstatě udržoval na necelých 164 tisících. Míra nezaměstnanosti se v průběhu celého 3. čtvrtletí v podstatě rovnala 3,2% (v září 3,15 %), v říjnu se snížila na 3,08 %.

Při nezměněném počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v září došlo ve struktuře nezaměstnaných k výraznějšímu nárůstu zejména v kategorii absolventů škol (cca o 3 tis.) a obecně vzrostl počet nově hlášených uchazečů o zaměstnání o cca 9 tisíc. V průběhu 3. čtvrtletí se počet neumístěných uchazečů na 1 volné pracovní místo rovnal nebo blížil dvěma.

Počet osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti k 30.9. činil 75,7 tisíce osob, jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se postupně snižoval z 50,3 % v lednu na 45,0 % k 31.8.1994, ke 30. září stoupl na 46,2 %. Průměrná podpora v nezaměstnanosti v září činila 1810 Kč.

Obdobně jako v minulém roce nastal zlom v počtu volných pracovních míst. Od počátku roku jejich počet postupně vzrůstal až na 87 tisíc k 31.8., v září se snížil na 82,2 tisíc.

Z regionálního hlediska setrvávají nad úrovní republikového průměru míry nezaměstnanosti k 30. září kraje Severomoravský (5,62 %) a Severočeský (4,21 %), mírně byla opět překročena i v kraji Jihomoravském (3,17 %). Pod hranicí 1 % bylo k 30. září pět okresů a hl. m. Praha, nad 6 % se míra nezaměstnanosti pohybovala rovněž v pěti okresech (Louny 6,26 %, Přerov 6,17 %, Bruntál 6,66 %, Karviná 6,66 % a Nový Jičín 7,58 %).

Predikce nezaměstnanosti

Vzhledem k zaznamenanému úbytku sezónních pracovních míst, přírůstku uchazečů o zaměstnání z řad nových absolventů škol, pokračující restrukturalizaci a předpokládané racionalizaci zaměstnávání vláda do konce roku očekává opětovný pozvolný nárůst počtu nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se koncem roku 1994 bude pohybovat pod 3,5 %.

6. Vztahy k zahraničí

6.1 Obchodní bilance

Vývoz z České republiky se za prvních devět měsíců zvýšil o 5,1 % (+14,5 mld. Kč) ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Současně došlo ke změnám v teritoriální i zbožové struktuře.

Podíl vývozu do vyspělých států se za leden až září zvýšil proti srovnatelnému období 1993 z 53,3 % na 61,0 %. Zvýšil se podíl zemí ESVO z 8,3 % na 10,6 %. Naproti tomu klesl podíl Slovenska z 22,3 % na 15,9 % a států bývalého SSSR z 5,9 % na 5,7 %.

Dovoz se za prvních devět měsíců roku 1994 zvýšil o 14,9 % (+38,9 mld. Kč) proti stejnému období roku 1993.

V teritoriální skladbě dovozu za leden až září vzrostl podíl vyspělých tržních ekonomik z 59,5 % v roce 1993 na 63,9 %, podíl EU na českém dovozu se zvýšil ze 41,8 % (stejné obd. m.r.) na 44,5 %. Podíl zemi s přechodovou ekonomikou zůstal na úrovni 5,0 %. Podíl Slovenska na českém dovozu dále klesl ze 18,4 % na 14,3 %, stejně jako států bývalého SSSR z 11,6 % na 10,6 %.

Saldo obchodní bilance v pojetí celní statistiky bylo za devět měsíců záporné ve výši 0,7 mld. Kč (proti aktivu 23,5 mld. Kč ve stejném období předchozího roku), v tom se Slovenskem 4,7 mld. Kč, s ostatními státy pasivum 5,4 mld. Kč.

Pokračoval povzbudivý cenový vývoj z minulého roku. Vývozní ceny za prvních devět měsíců 1994 proti roku 1993 stouply o 3,4 %, dovozní klesly o 0,6 %. Směnné relace se meziročně zlepšily o 4,0 %. V polovině roku 1993 se směnné relace v porovnání se stejným obdobím roku 1992 zlepšily o 5,8 %, na konci roku pak o 3,5 %.

Predikce obchodní bilance

Ve zbývající části roku s ohledem na obvyklou sezonnost zahraničního obchodu a další faktory vláda předpokládá předstih dovozu před vývozem. Přírůstek ročního vývozu bude okolo 8 %, dovozu okolo 14 %. Saldo zahraničního obchodu bude na konci roku v pasivu mezi 25 až 15 mld. Kč.

6.2 Platební bilance

Výsledky platební bilance za tři čtvrtletí vláda hodnotí příznivě.

Běžný účet platební bilance ve volných měnách dosáhl přebytku 0,67 mld. USD, proti stejnému datu roku 1993 je to o 0,11 mld. USD více. Pasivum obchodní bilance (ve smyslu ČNB, tj. včetně plateb za leasing) činilo 0,17 mld. USD proti pasivu 0,25 mld. USD v roce 1993. Zvýšil se přebytek v saldu služeb na 0,89 mld. USD z 0,69 mld. USD za leden až září 1993, zejména vlivem výnosů z turistického ruchu a dopravních služeb. Bilance úroků, dividend a ostatních kapitálových výnosů byla záporná v rozsahu 0,14 mld. USD v stejném období roku 1993 byla prakticky vyrovnaná, saldo jednostranných převodů dosáhlo 0,08 mld. USD proti 0,14 mld. USD v roce 1993.

Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách dosáhl 1,14 mld. USD a byl o 0,62 mld. USD nižší než k 30.9. 1993. Nejvýznamnější byl příliv portfoliových investic, který činil 0,75 mld. USD a proti 30. 9. 1993 stoupla jeho výše o 0,04 mld. USD. Saldo přímých investic dosáhlo 0,42 mld. USD proti 0,40 mld. USD, saldo úvěrové bilance činilo -0,03 mld. USD. V tom je zahrnuta i předčasné splacení úvěru od Mezinárodního měnového fondu v rozsahu 1,11 mld. USD.

Vývoj platební bilance vyústil v růst devizových rezerv. Rezervy bankovní soustavy se za tři; čtvrtletí zvýšily z 6,3 na 7,8 mld. USD, z toho rezervy ČNB ze 3,9 na 5,4 mld. USD. Hrubé zadlužení České republiky v roce 1994 stagnuje na konci září obnášelo 9,3 mld. USD.

Na konci 3. čtvrtletí dosáhlo pasivum na běžném účtu platební bilance se Slovenskem 0,27 mld. USD proti saldu -0,42 mld. USD k 30. 9. 1993.

Predikce platební bilance

Přebytek běžného účtu platební bilance ke konci roku vláda odhaduje na 0,5 až 0,7 mld. USD (15-20 mld. Kč) a přebytek kapitálového účtu na 1,5 až 3,0 mld. USD (45-60 mld. Kč). Ke konci roku očekává objem devizových rezerv ČNB pod 6,0 mld. USD.

6.3 Clearingový účet se SR

K vyrovnání vzájemných plateb mezi Českou a Slovenskou republikou byl po oddělení měn 8. února 1993 zřízen clearingový účet. Má dva bloky, starý určený k vyrovnání závazků a pohledávek před měnovou odlukou vedený v clearingových korunách a nový vedený v clearingových ECU. Od října 1993 je saldo starého bloku vždy ke konci měsíce převáděno na nový blok. Horní limit účtu byl stanoven na 130 mil. ECU.

Clearingový účet v první polovině roku 1993 vykazoval pasivum v neprospěch České republiky až do července, kdy k ultimu měsíce dosáhla hodnota účtu -2,4 mld. Kč. Ve druhém pololetí se pozice České republiky zlepšovala, ke konci roku dosáhl přebytek ve prospěch České republiky +5,7 mld. Kč. Stejný přebytek na účtu byl dosažen i ke konci ledna 1994. Znamenalo to překročení mezního úvěru na účtu a slovenská strana vyrovnala závazek platbou ve volných měnách: Od února se aktivum české strany snižovalo, od 20. května je stav účtu záporný. Od konce července je Českou republikou ke konci měsíce pravidelně překračován limit účtu a překročení limitu je nutno vyrovnat platbou ve volných měnách. Koncem října činily závazky České republiky 7,01 mld. Kč (203,1 mil. XCU). Vývoj je vidět z následujícího grafu (souhrnu obou bloků).

Po devalvaci slovenské koruny o 10 % v červenci 1993 a dalším znehodnocení Sk proti clearingovému ECU o 5 % koncem roku 1993 kurz slovenské koruny vůči koruně české eliminuje výhody clearingového zúčtování pro české vývozce. Zároveň roste podíl českých vývozů na Slovensko za volně směnitelné měny, za pních osm měsíců dosáhl 15,0 %. K zápornému saldu na clearingovém účtu přispěly i přímé a ostatní dlouhodobé investice českých subjektů na Slovensko Za leden až září 1994 dosahovaly přímé investice českých investorů na Slovensko 0,09 mld. USD.

7. Domácnosti

Sledování vývoje peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva je v současné době komplikováno kvalitou vstupních dat a přechodem na novou metodiku sledování.

Za tři čtvrtletí podle předběžných expertních odhadů činily celkové úhrnné nominální příjmy okolo 570 mld. Kč, což v přepočtu dává reálný nárůst o cca 11 % oproti srovnatelnému období minulého roku.

Celkové peněžní výdaje v úhrnu za tři čtvrtletí 1994 činily dle odhadu okolo 535 mld. Kč, což představuje reálný nárůst o více než 8 %. Za toto období bylo dle expertního odhadu 75 % výdajů z celku směrováno na pořízení zboží a služeb.

V průmyslových organizacích nad 25 pracovníků dosáhla průměrná nominální mzda za tři čtvrtletí t.r. 6595 Kč, ve stavebnictví 7325 Kč, tj. o 14,9 %, resp. o 13,8 % více než ve srovnatelném období roku 1993.

Predikce mezd

Vláda odhaduje při pokračujícím vlivu působení mzdové regulace meziroční zvýšení průměrných nominálních mezd okolo 14,5 %.

8. Měnová politika

Měnovou politiku ČNB za tři čtvrtletí roku 1994 je možné charakterizovat jako stabilizační s cílem bránit inflačním rizikům měnové expanze

8.1 Měnové agregáty

Vývoj v měnové oblasti byl určován intenzivním přílivem zahraničního kapitálu, který vedl ke značnému růstu peněžní zásoby (měnový agregát M2). Tomuto vývoji se ČNB snažila čelit pomocí důsledné sterilizační politiky. Od začátku roku se podařilo umístit v komerčních bankách za 156,4 mld. Kč pokladničních poukázek ČNB pro omezování jejich likvidních prostředků. Tato sterilizační politika je však spojena s vysokými úrokovými náklady, které snižují přebytek hospodaření ČNB, a tím i příjmy státního rozpočtu.

V srpnu ČNB zvýšila sazby povinných minimálních rezerv z primárních vkladů u komerčních bank (u netermínovaných vkladů z 9 % na 12 % a u termínovaných vkladů ze 3 % na 4 %). Jako další opatření došlo k 24. 10. 1994 v závislosti na vyhlášení údajů o cenovém růstu za měsíc září ke zvýšení diskontní sazby z 8,0 na 8,5 % a lombardní sazby z 10,5 na 11 %. Výsledkem uplatňování měnové politiky ČNB je snížení tempa růstu peněžní zásoby proti stejnému období minulého roku z maximální hodnoty 25,2 % v březnu na 21,5 % v září 1994 při objemu peněžní zásoby 792,9 mld. Kč.

V důsledku výrazného zvýšení čistých zahraničních aktiv bankovního systému, které od počátku roku vzrostly ze 75,7 mld. Kč na 141,7 mld. Kč koncem září, je dynamika růstu peněžní zásoby v průběhu roku I 994 podstatně vyšší než domácích úvěrů.

V průběhu I.- 3. čtvrtletí pokračoval dynamický růst objemu oběživa mimo banky, který je jednak stále ještě odrazem postupného obnovování potřeby hotovostních peněz po měnové odluce, jednak důsledkem růstu objemu ekonomických transakcí. Objem oběživa mimo banky dosáhl koncem září 77,5 mld. Kč a vzrostl proti počátku roku o 29,6 % a proti stejnému období minulého roku o 46,0 % - tento údaj však odráží nízkou úroveň srovnávací základny v minulém roce.

Objem vkladů na požádání činil koncem září 300,5 mld. Kč, což je proti stejnému období minulého roku o 14,1 % více.

V oblasti korunových termínovaných vkladů došlo k velmi dynamickému vývoji. Ke konci září dosáhl jejich objem 354,9 mld. Kč, což představovalo nárůst o 28,1 % proti stejnému měsíci minulého roku (v tom v sektoru domácností o 21,8 % a v sektoru podniků o 83,0 %). Přitom čisté reálné úrokové míry (po zdanění) se u termínovaných vkladů pohybují okolo nulové hranice. Vysoké tempo růstu objemu termínovaných vkladů zřejmě souvisí jednak s přílivem zahraničního kapitálu při existenci úrokového diferenciálu u termínovaných depozit mezi českou ekonomikou a okolními vyspělými ekonomikami při expektacích neklesajícího devizového kurzu, jednak s vysokou rizikovostí alternativní realizace úspor ve fázi poklesu cenové úrovně na kapitálovém trhu.

Úhrn vkladů v cizích měnách dosáhl koncem září 60,0 mld. Kč, což je pouze o 1,2 % více než na konci stejného měsíce minulého roku Tento vývoj i přes liberalizační opatření ČNB potvrzuje, že česká měna s vyššími nominálními úrokovými sazbami je pro vkladatele daleko atraktivnější než měny zahraniční a že u vkladatelské veřejnosti absentují devalvační expektace.

8.2 Úvěry

Dynamika stavu domácích úvěrů je podstatně nižší než dynamika vývoje peněžní zásoby a v průběhu roku rovněž klesá. Koncem září dosáhl objem domácích úvěrů 797,9 mld. Kč, což bylo o 15,4 % více než před rokem (ke konci března 1994 o 19,5 % více než ve stejném období předchozího roku). Nižší růstová dynamika domácích úvěrů byla důsledkem sterilizační měnové politiky ČNB a dobrých výsledků hospodaření státního rozpočtu a vlády, které se v průběhu posledních 12 měsíců podařilo snížit své zadlužení vůči bankovnímu sektoru o 17,7 mld. Kč (při částečné změně struktury vládního dluhu směru od úvěrů k vládním cenným papírům).

Na druhé straně poptávka českých subjektů po úvěrech byla částečně saturována i ze zdrojů mimo území České republiky. Objem nově poskytnutých zahraničních úvěrů pro české subjekty? odhaduje ČNB na 41 mld. Kč

Určitým rizikem pro další stabilitu bankovního sektoru je rostoucí podíl tzv. klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů, u nichž banka předpokládá ohrožení jejich splacení pro nesolventnost klienta) na celkovém stavu korunových úvěrů podnikům a domácnostem. Tento podíl z 22,1 % na konci ledna 1994 vzrostl na 25,9 % koncem srpna. Zčásti se stále ještě jedná o úvěry z období před počátkem transformačního procesu, růst tohoto podílu je však způsoben problematickými nově poskytnutými úvěry.

Nadále pokračovaly tendence změn ve struktuře příjemců úvěrů ze sektorového pohledu. Největší a dynamicky rostoucí strukturní podíl na stavu domácích úvěrů mají korunové úvěry soukromému sektoru (včetně družstev a živnostníků). Absolutní přírůstek těchto úvěrů na sebe váže celý absolutní přírůstek agregátu domácích úvěrů. Objem úvěrů soukromému sektoru činil koncem září 423,5 mld. Kč, což je 53,1 % domácích úvěrů. Tento ukazatel jednoznačně ukazuje na dominantní roli soukromého sektoru v české ekonomice.

Významný strukturní podíl na domácích úvěrech mají stále ještě korunové úvěry veřejným (státním nefinančním organizacím (23,2 % koncem září). Váha těchto úvěrů se neustále zmenšuje s postupujícím procesem transformace vlastnických vztahů.

Objem půjček obyvatelstvu stagnuje až mírně klesá. Koncem září činil 44,0 mld. Kč (tj. 5,5 % objemu domácích úvěrů). Z toho, že objem splátek přesahuje objem nově poskytnutých úvěrů, lze odvozovat, že obyvatelstvo k řešeni momentálních potřeb na úkor budoucích příjmů přistupuje velmi uvážlivě. Rovněž zde pravděpodobně působí vliv očekávání poklesu úrokových sazeb z úvěrů a rovněž i ta skutečnost, že nedochází k propojení nabídky a poptávky u dlouhodobých úvěrů pro účely bytové výstavby.

Velikost čistého úvěru vládě (bez vlivu clearingového zúčtování se SR) se z 59,1 mld. Kč na počátku roku díky úspěšnému hospodaření vládního sektoru a restrukturalizaci vládního zadlužení snížila na 40,0 mld. Kč koncem září, tedy o 19,1 mld. Kč. Přitom došlo ke zlepšení pozice centrální vlády vůči bankovní soustavě o 4,8 mld. Kč, místních rozpočtů o 14,1 mld. Kč; mimorozpočtových fondů o 0,2 mld. Kč. Pozice Fondu národního majetku (která se pro tento účel uvádí vně pozice vlády) vůči bankovnímu sektoru se v tomto období zhoršila o 6,1 mld. Kč.

Predikce měnových a úvěrových agregátů

Vláda předpokládá ke konci roku 1994 růst peněžního agregátu M2 v intervalu 17 - 20 % jako výsledek trvajícího přílivu zahraničního kapitálu a neutralizační politiky ČNB. Růst domácích úvěrů při těchto podmínkách a při úspěšných výsledcích rozpočtového hospodaření odhaduje v intervalu 11 - 14 %.

8.3 Úrokové sazby

Úrokové sazby jsou výrazně ovlivňovány na jedné straně zostřující se konkurencí na bankovním trhu, kde se začínají prosazovat i zahraniční peněžní ústavy, na druhé straně pak sterilizační politikou centrální banky zaměřenou na odčerpání vysoké likvidity u komerčních bank. U průměrných úrokových sazeb z úvěrů se od počátku roku 1994 do března projevily tendence k poklesu, od té doby stagnují. V srpnu 1994 dosáhly 13,2 % p.a. proti 14,0 % p.a. v prosinci roku 1993.

Průměrné úrokové sazby z depozit byly v období od začátku roku do srpna 1994 stabilní na úrovni přibližně 7 % p.a. při sazbách vkladů na viděnou okolo 2,5 % p.a. a termínovaných vkladů v intervalu 10,5 - 11,0 % p.a. Úroková marže poklesla z 7,2 procentních bodů na počátku roku na úroveň okolo 6 procentních bodů ve druhém a třetím čtvrtletí.

Průměrné úrokové sazby na mezibankovním trhu se po vzestupu z 12,2 % p.a.. na počátku roku na 13,1 % v březnu postupně snižovaly. V srpnu dosáhly hodnoty 12,1 % p.a.. Diskontní sazba, která byla stabilní od června 1993 na úrovni 8 %, byla k 24. 10. 1994 rozhodnutím ČNB zvýšena na 8,5 %.

Predikce vývoje úrokových sazeb

Ve vývoji úrokových sazeb vláda očekává další pokračování dosavadní stability, případně mírný nárůst sazeb z úvěrů, z depozit i úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Průměrná sazba z úvěrů by se měla v roce 1994 pohybovat okolo 13 % p.a., průměrná sazba z depozit okolo 7 % p. a.

9. Kapitálový trh

Vývoj kapitálového trhu za deset měsíců roku 1994 lze charakterizovat velkými výkyvy v dosahovaných cenách i obchodovaných objemech cenných papírů.

Extrémním nárůstem cen v 1. čtvrtletí, spojeným s vysokými obchodovanými objemy cenných papírů, došlo ke značné disproporci mezi cenami a vnitřní hodnotou akcií. Tyto disproporce se v dalších měsících působením tržních sil snižovaly při výrazném poklesu objemu registrovaných obchodů (s pravděpodobnou tendencí k přelévání kapitálu mimo organizované trhy) a za postupného poklesu dosahovaných cen. Cenový propad se zastavil v červnu, do září cenové indexy převážně stagnovaly a v říjnu se znovu projevila tendence. Průměrná hodnota indexu HN - WOOD 30 byla v říjnu o 13,2 % nižší než v prosinci 1993 a dosáhla pouze 50,8 % úrovně maxima z února 1994.

Celkový registrovaný obrat na organizovaných trzích v průběhu ledna až října 1994 činil 50,1 mld. Kč. Burza cenných papírů Praha zorganizovala obchody v hodnotě 46,4 mld. Kč, z toho za 13,0 mld. Kč na automatizovaném trhu a za 33,4 mld Kč v rámci přímých a blokových obchodů. V RM-Systému byly zobchodovány cenné papíry za 3,7 mld. Kč. Tato čísla však zdaleka nevyjadřují celkový úhrn kapitálových operací, a tedy ani intenzitu fungování kapitálových trhů. Podle expertních odhadů se řádově 60-90 % operací na kapitálovém trhu provádí mimo organizované trhy přes přepážku Střediska cenných papírů, kde nejsou zveřejňovány ceny prováděných transakcí. Tento stav brání plnému uplatnění a využití tržních mechanismů kapitálového trhu, protože ceny jsou určovány na trzích, kde se provádí pouze marginální objem transakcí.

Transakce na automatizovaných kapitálových trzích byly zaměřeny téměř výhradně na obchodování s akciemi podniků a s akciemi a podílovými listy investičních fondů (71,5 % resp. 25,8 % z celkového objemu obchodů ve výši 16,7 mld Kč).

BCPP odhaduje tržní kapitalizaci veřejně obchodovaných akcií a podílových listů (součin počtu cenných papírů v emisi a aktuálního kurzu) na cca 400 mld. Kč, což odpovídá přibližně 40 % HDP vytvořeného za posledních 12 měsíců.

I přes určitou nestabilitu přináší fungování kapitálového trhu pozitivní podněty pro ekonomický vývoj. Vedle stimulace přílivu zahraničního kapitálu je to zejména tržní ocenění jednotlivých firem, které umožňuje prosperujícím podnikům získat dodatečné zdroje prostřednictvím primární emise cenných papírů.

10. Státní rozpočet

Ekonomické výsledky státního rozpočtu za tři čtvrtletí prokazují stabilizující funkci finanční politiky na průběh ekonomických aktivit. Hospodaření státního rozpočtu bylo v průběhu tří čtvrtletí 1994 vesměs přebytkové a k 30. září bylo dosaženo aktiva ve výši 14,3 mld. Kč (bez vliv clearingu).

Dynamika příjmů státního rozpočtu proti stejnému období minulého roku (index 109,6 %) předstihla dynamiku výdajů (index 106,2 %). Zatímco příjmy státního rozpočtu činily za toto období -283,5 mld. Kč (73,9 % z ročního aktualizovaného rozpočtu), výdaje bez vlivu clearingu dosáhly výše 269,2 mld. Kč (70,2 %).Tento vývoj je příčinou vysokého přebytku státního rozpočtu oproti stejnému datu minulého roku, kdy činil pouze 5,0 mld. Kč.

K 31. říjnu 1994 byl vykázán obdobný přebytek státního rozpočtu jako k 30. září 1994 (14,4 mld. Kč). Příjmy dosáhly 83,1 % ze státního rozpočtu a výdaje 79,4 %.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1994