Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 13. ledna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

ve své písemné interpelaci na téma privatizace české petrochemie jste se na mne obrátil s několika konkrétními otázkami. Ve své odpovědi se proto soustředím na jejich zodpovězení.

Pokud se týká Vaší první otázky, uvádím, že návrh "Hlavní rámcové smlouvy" mezi UNIPETROL, česká akciová společnost (nacházející se v procesu formování), která bude mimo jiné vlastnit současnou rafinérskou podnikatelskou činnost společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy, a Mezinárodními ropnými společnostmi - IOC (Shell, Total, Conoco, Agip) důsledně vychází z institucionálního uspořádání českého rafinérského průmyslu, které bylo určeno usnesením vlády české republiky č. 532 ze dne 28. září 1994 a usnesením Vládní privatizační komise č. 34.

Podle těchto usnesení bude umožněn vstup společnostem IOC pouze do jednoho právního subjektu "Česká rafinérská akciová společnost", který bude vytvořen majetkovým spojením rafinerie Litvínov a Kralupy. Zakladatelem této společnosti bude a.s. Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy, o čemž již rozhodly valné hromady těchto společností 20. prosince 1994. Výkonem akcionářských práv bude pověřena a.s. UNIPETROL.

Při všech dosavadních jednáních je zástupcům IOC tento fakt prezentován jako konstanta pro exkluzivní vyjednávání.

Popsané organizační uspořádání vylučuje možnost založení jiného podnikatelského subjektu, pokud by vláda České republiky zcela zásadně nezměnila své usnesení č.532. Poznamenávám, že popsané institucionální uspořádání je odlišné od návrhu obsaženého v nabídce IOC z 15. února 1994, kde v organizační struktuře bylo navrhováno založení společnosti, která by podnikala Vámi uvedeným způsobem.

Založení jednoho právního subjektu "Česká rafinérská akciová společnost" umožňuje české straně jednotné vedení obou rafinerií a společnou investiční a obchodní politiku. Rozhodující obchodní aktivity bude provádět tato společnost. Potřebné náležitosti budou ošetřeny v Zakládací listině a stanovách této společnosti.

Zpracování ropy a ostatních surovin na základě obchodní smlouvy může provádět i Česká rafinérská akciová společnost, bude-li to pro ni ekonomicky efektivní a výhodné. Partnerem pro Českou rafinérskou a.s. může být jak český, tak í zahraniční subjekt. Výhradní zpracování ropy a ropných produktů formou práce ve mzdě je v navržené organizační struktuře vyloučeno.

Institucionální uspořádání rafinérsko - petrochemického průmyslu ve smyslu usnesení vlády a Vládní privatizační komise zcela přesně a jednoznačně definuje postavení a předmět podnikání českých rafinerií, který vylučuje možnost vzniku jiného právního subjektu než byl popsán v odpovědi na otázku č.l.

Český vyjednávací tým bude s IOC v tomto smysl.u jednat a návrh "Hlavní rámcové smlouvy" je v tomto duchu připraven. Rafinerie Litvínov a Kralupy budou ve smyslu dříve citovaného usnesení vlády a Vládní privatizační komise vyčleněny z akciových společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy. Vyčlenění je nutné z důvodu priority jejich modernizace, která je nezbytná i pro navazující petrochemické provazy, a z důvodu zprůhlednění ekonomických vazeb mezi rafinérskými a petrochemickými provozy v těchto společnostech.

Vyčleněné rafinerie budou spojeny v jeden právní subjekt "Česká rafinérská a.s.", který bude dceřinou společností nově vytvářené a.s. UNIPETROL, stejně jako "zbytek" a.s. Chemopetrol a Kaučuk, ve kterých budou začleněny petrochemické provozy.

Toto organizační uspořádání zachovává vliv na polotovarové a surovinové vazby v rámci rafinérsko - petrochemického průmyslu z úrovně mateřské společnosti a.s. UNIPETROL.

Vztahy mezi těmito dceřinými společnostmi budou na komerční bázi. s optimalizačním vlivem působení a.s. UNIPETROL na technickou, provozní, investiční a obchodní politiku. Tím bude posílena konkurenceschopnost všech součástí a.s. UNIPETROL na českém trhu a při vývozu. Schválené organizační uspořádání z těchto důvodů považuji v současné době za optimální.

Základy nové organizační struktury jsou již dnes ve společnostech založeny v divizní organizační struktuře, kde jsou odděleny výrobní činnosti. Dosavadní hospodářské výsledky jsou v obou společnostech, přes již dnes pomíjející recese v petrochemickém průmyslu, dobré, což potvrzuje správnost budoucího vývoje privatizace a restrukturalizace.

Je samozřejmé, že se bude jednat o organizačně složitý proces, s ohledem na rozsah majetku, organizační vazby a další. Cílová struktura se však bude realizovat po logických etapách, které budou na sebe navazovat.

Pro bližší informovanost přikládám základní organizační schéma uspořádání rafinérsko - petrochemického průmyslu.

Vaše další otázky se týkaly majetkové účast.i zahraničních partnerů na privatizaci rafinerií.

Musím konstatovat, že v našem rafinérsko - petrochemickém průmyslu přetrvává řada potíží způsobená technologickou zaostalostí, geografickým položením rafinerií a organizačním uspořádáním. Výsledkem tohoto stavu je klesající konkurenceschopnost rafinérských a petrochemických výrobků. S ohledem na přebytek rafinérských kapacit ve středoevropském regionu a signalizované modernizaci a intenzifikaci rafinerie v Leuně (SRN), výstavby terminálu rafinérských produktů firmy Shell u Drážďan (SRN) a projektované výstavbě zcela nové rafinerie v Kedzierzyn-Kozle (Polsko) lze předpokládat, že tento tlak bude stále sílit a naše rafinerie, a tím i navazující petrochemické provozy, budou vážně ohroženy.

Jediným řešením je rychlá modernizace na úroveň rafinerií v průmyslově vyspělých zemích (hluboké zpracování ropy na pohonné hmoty) a soustředění kapacit v jeden celek. Tohoto cíle mohou rafinerie dosáhnout jedině za účasti strategického partnera, který vedle finančních prostředků přinese technické a obchodní know-how a vytvoří prostor na trhu jak v ČR, tak v okolních zahraničních zemích.

Na základě nabídek strategických partnerů byla pro exkluzivní jednání vybrána nabídka IOC, která se jeví pro českou stranu výhodná, neboť přináší jistotu rychlé modernizace, a tím posílení našich rafinerií a petrochemických výrobků.

Majetková účast IOC na rafineriích 49 % je z našeho pohledu v této etapě výhodná. Zachovává české straně majoritu a zároveň přináší volné finanční zdroje na rychlou modernizaci.

Rozsah potřebných zdrojů na modernizaci rafinerií je samozřejmě průběžně zpřesňován a není v současné době konečný. Je odvislý od celé řady faktorů (výběr technologií, výběr licenzora a kontraktora, inflace apod.) a samozřejmě dozná ještě celé řady změn. Konečná výše však bude na úrovni zvolené hloubky, formy a rychlosti modernizace. Financování modernizace rafinerií bude samozřejmě probíhat i z vlastních zdrojů. Úroveň bude dána reálným vývojem hospodaření těchto společností.

Základní hranice majetkového subjektu, ke kterému se bude 49 % majetkový podíl IOC vztahovat, jsou dány. Je představován majetkem rafinerie Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy a provozních jednotek, které úzce souvisí s rafineriemi. Detailní hranice a rozsah tohoto majetku bude ještě předmětem jednáni jak mezi. českými subjekty, tak i jednání s IOC.

Majetkové ocenění rafinerií ve výši 180 mil. USD je nutno chápat jako ocenění obchodního případu, jehož součástí jsou vede hmotného majetku další aktivity (trh, know-how apod.) a soubor podmínek, za kterých byla cena stanovena. Jedná se např. o předávací ceny surovin a polotovarů, přepravní tarify, daňové a celní tarify atd. Konečná výše bude upřesněna jednáním. Za konstantu je možné považovat podíl 49 % IOC na majetku rafinerií a na tomto obchodním případu jako celku.

Dříve popsaná organizační struktura zajišťuje, že finanční prostředky získané od IOC za 49 % podíl na majetku rafinerií budou využity pro modernizaci rafinerií. Česká strana definovala, že IOC získá podíl především navýšením majetku rafinerií.

Případný vstup IOC (zatím byla zahájena exkluzivní jednání o vstupu do rafinerií), vedle rychlého získání finančního kapitálu, má význam daleko širší. Jedná se i o získání know-how v obchodní a řídící politice, pomoc při vstupu na volné trhy v okolních zahraničních zemích, převzetí nejmodernějších technologií a pod.

Pokud exkluzivní jednání s IOC nebudou úspěšná a zejména nedojde k naplnění základních podmínek pro jejich vstup do rafinerií, které byly schváleny Vládní privatizační komisí, bude česká strana hledat jiného strategického partnera.

Pokud se týká doby majoritní účasti české strany, je v materiálech pro jednání vlády České republiky a Vládní privatizační komise definována do dokončení modernizace rafinérského průmyslu a dostavby ropovodu MERO. Je to doba nezbytně nutná pro rozvoj rafinerií, posílení pozic na trhu a zajištění koordinované obchodní a investiční politiky, která vytvoří silný konkurenční celek. Zároveň budou vytvořeny v této době standardní podmínky pro podnikání v tržním hospodářství, které jsou běžné v průmyslově vyspělých zemích. Prioritně se jedná o legislativní opatření, která umožní uplatnit vliv státu v mimořádných situacích a při ohrožení zásobování hospodářství ropným.i produkty.

Po dokončení ropovodu MERO bude možné nakupovat ropu podle kvality, což umožní zvýšit výrobu pohonných hmot a zlepšit kvalitu topných olejů bez rozsáhlých investic.

Zároveň bude možné nakupovat ropu podle aktuální nabídky na trhu.

Modernizace rafinerií představuje především vybudování hlubokého zpracování ropy se zaměřením na výrobu pohonných hmot, a to zejména bezolovnatých benzinů. Bude řešena i výroba nízkosirných topných olejů.

Legislativní opatření budou zaměřena na zpracování a schválení zákona o povinných zásobách ropy a ropných produktů a opatření hospodářské mobilizace zdrojů ropy a ropných produktů. Z ostatních standardních podmínek bude sjednocena se zeměmi EU celní a daňová problematika a budou vytvořeny základní podmínky pro členství České republiky v Mezinárodní agentuře pro energii při OECD (IEA).

V další etapě bude vliv státu ošetřen jinými formami (vedle výše uvedené legislativy), např. ve stanovách nebo akcií se zvláštními právy, což bude dostačující.

Vytvoření standardních podmínek pro podnikání a jasná legislativa, řešící zájmy státu v zásobování hospodářství ropou a ropnými produkty, je dostatečnou zárukou pro Českou republiku i po ztrátě majority. Uvedená opatření, včetně modernizace tohoto průmyslu, jsou zárukou jeho dlouhodobé efektivní existence.

K Vaší poslední otázce uvádím, že se v této etapě neuvažuje s propojením ropovodu MERO-ČR do rafinerie v Leuně (SRN). Rafinerie po modernizaci a dokončení ropovodu MERO-ČR budou moderním technologicky vyspělým celkem, který bude minimálně plně rovnocenným partnerem vyspělým středoevropským rafineriím typu rafinerie a.s. Slovnaft, ÖMW ve Schwechatu apod. Napojení na nový ropovod MERO umožní výhodný nákup ropy podle kvality a ceny, což podstatně zvýší lukrativnost našeho rafinérského celku. Také v kapacitě zpracované ropy a ve výrobě pohonných hmot bude celek plně konkurenceschopný. Přispěje k tomu i jednotné řízení investiční a obchodní politiky. Z těchto důvodů jsem přesvědčen o prosperitě České rafinérské společnosti.

Finanční vklad IOC do modernizace a zejména perspektiva trhu pohonných hmot v ČR a okolním regionu dává zcela reálný předpoklad prosperity rafinerií i po ztrátě naší majority. Z logistických a bezpečnostně strategických důvodů je perspektiva našich rafinerií pro region střední Evropy a zejména Českou republiku jednoznačná.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Michal Kraus

poslanec PSP ČR

Praha