ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první
K § 1
Státní sociální podpora tvoří součást nově koncipovaného systému sociálního zabezpečení, která vedle důchodového pojištění , nemocenského pojištění a sociální pomoci bude představovat jeden ze základních typů zajištění osob při stanovených sociálních událostech. Státní sociální podpora tvoří soustavu dávek, kterými se stát podílí na krytí životních nákladů zejména rodin s dětmi. Jednotlivé dávky státní sociální podpory budou poskytovány v zásadě v závislosti na výši příjmu v rodině.
K § 2
Taxativně se vymezují dávky, které budou v rámci státní sociální podpory poskytovány. Státní sociální podpora bude zahrnovat dosavadní státní sociální dávky (např. rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče), přejímá některé dávky, dosud zahrnuté do systému nemocenského pojištění nebo důchodového zabezpečení (přídavky na děti, podpora při narození dítěte, pohřebné) a zavádí některé nové sociální dávky (příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu).
K § 3
Dávky státní sociální podpory - jak vyplývá z jejich charakteru a stanovených podmínek - budou náležet jen fyzickým osobám. Pro jejich poskytování nebude rozhodná státní příslušnost těchto osob, nýbrž místo jejich trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu je místo, kde je fyzická osoba hlášena k takovému pobytu podle § 4 odst.1 zákona č.135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Tato podmínka se bude vyžadovat i u cizinců, kteří pokud v České republice pobývají dlouhodobě nebo trvale, mají podle § 19 odst.3 zákona č.123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, stejnou povinnost. Takovou striktní úpravu vyžaduje skutečnost, že jde o státní dávky, které mohou být poskytovány ve značném rozsahu a jiné řešení (např. jen podle místa, kde se osoby zdržují) by mohlo vést k jejich zneužívání.
K části druhé
K § 4
Přiznávání dávek státní sociální podpory bude závislé na příjmu, který bude mít oprávněná osoba a další osoby s ní společně posuzované. Tento rozhodný příjem se bude pro nárok na dávky zjišťovat jako měsíční průměr připadající na rozhodné období, t.j. na období kalendářního roku nebo kalendářního čtvrtletí.
K § 5
Příjmy rozhodné pro přiznání dávek státní sociální podpory se vymezují tak, aby zahrnuly všechny příjmy, které zpravidla rozhodným způsobem ovlivňují zajištění životních nákladů rodiny. V prvé řadě jde o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona o daních z příjmu. Dále to jsou příjmy ze zahraničí, které by podléhaly dani z příjmu fyzických osob podle našich předpisů. Za příjem se také považují peněžité dávky nemocenského pojištění nebo důchodového zabezpečení, včetně takových dávek za zahraničí, protože jde v podstatě o dávky, které nahrazují mzdu nebo jiný příjem z výdělečné činnosti. Obdobnou dávkou je i hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a proto se mezi rozhodné příjmy zahrnuje také. S ohledem na svůj charakter se do rozhodného příjmu zahrnuje i výživné. Stanovení rozhodného příjmu odchylným způsobem je nutné u osob samostatně výdělečně činných , a to pro častou značnou nepravidelnost příjmů těchto osob. Okruh osob samostatně výdělečně činných se vymezuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení.
Odchylným způsobem je třeba stanovit rozhodný příjem pro některé dávky státní sociální podpory, a to pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení.
Určuje se dále, jakým způsobem se budou přepočítávat příjmy ze zahraničí na českou měnu.
K § 6
Rozhodné období pro stanovení rozhodného příjmu je určeno rozdílně pro jednotlivé dávky. U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je stanoveno na kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se tyto dávky přiznávají. Takto stanovené rozhodné období umožňuje poměrně rychle reagovat na sociální situaci v rodině a v případě snížení příjmu uvedené dávky přiznat.
U ostatních dávek, včetně dávek jednorázových, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. Protože však nejčastějšími příjmy v rodině budou příjmy podléhající dani z příjmu a daňové přiznání, na základě něhož je možné skutečné příjmy v rodině zjistit, je možné podávat ve stanovených případech až do května následujícího roku, je nutno stanovit, že pro případy, na něž vznikne nárok od 1.července jednoho roku do 30.června následujícího roku, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předchází uvedenému 1.červenci. Takové řešení je nutné zejména pro případy osob samostatně výdělečně činných, kde mohou být příjmy velmi nepravidelné.
Stanovením rozhodného období na předchozí kalendářní rok dochází k určitému časovému posunu zkoumaného příjmu ve vztahu ke skutečné situaci v rodině. Aby bylo možno reagovat na výraznější změny příjmu v rodině, umožňuje návrh zákona přiznat dávky uvedené v odstavci 1 písm.a) za určitých podmínek i na kalendářní čtvrtletí. Pro takové případy je stanoveno rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí.
K § 7
Dávky státní sociální podpory jsou určeny především pro rodiny s dětmi. Proto se také rozhodný příjem zjišťuje v rodině, kterou pro účely tohoto zákona tvoří rodiče a jejich děti. Přitom se vychází z faktického soužití osob, tzn., že za rodiče se nepovažují jen vlastní rodiče, ale i ostatní osoby, které rodiče nahrazují. Podmínkou je, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; při zkoumání této podmínky se vychází z občanského zákoníku.
Pojem rodiny je vymezen tak, že se nepřihlíží k prarodičům, popř. k jiným osobám, než jsou rodiče nebo děti. Výjimku z této zásady tvoří jen případy, kdy nezaopatřené dítě v rodině má dítě. Pro případ, že nárok na dávku vznikne osobě, která nežije v rodině, se stanoví, že se zjišťuje rozhodný příjem jen u této osoby.
Zároveň se odlišně určuje okruh osob, k jejichž příjmu se přihlíží pro případ, že žije v rodině dítě svěřené do pěstounské péče a jde o nárok na sociální příplatek. Výjimka bude platit také v případě příspěvku na bydlení.
Protože pro nárok na dávku státní sociální podpory bude rozhodující příjem v rodině, je nutné také upravit případy, kdy se některá z osob společně posuzovaných delší dobu zdržuje mimo místo trvalého pobytu. Přitom se vychází z důvodů takové nepřítomnosti.
K § 8
Zákon o státní sociální podpoře tvoří součást sociálního zabezpečení, a proto v rámci vnitřní provázanosti celého sociálního systému vychází kritéria pro stanovení příjmu v rodině z částek životního minima stanoveného zákonem č.463/1991 Sb., v platném znění. Obdobně pro stanovení podmínek nároku na dávky státní sociální podpory a jejich výši se vychází z částek potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a z částek potřebných k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, které jsou rozhodné pro stanovení životního minima.
K § 9
Některé z dávek státní sociální podpory jsou závislé na zdravotním stavu oprávněné osoby, popř. dalších osob s ní společně posuzovaných. Pro účely předloženého návrhu zákona se jednotlivé stupně zdravotního postižení vyjadřují v procentech. V prováděcí vyhlášce pak bude stanoveno konkrétní onemocnění s vyjádřením příslušného procentního stupně zdravotního postižení. Aby mohlo být k takovému zdravotnímu postižení přihlédnuto, musí jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, t.j. zdravotní stav, který má trvat déle než jeden rok. Nebude se přihlížet ke krátkodobým zdravotním postižením (např. bezprostředně po úrazu, operaci apod.).
Zdravotní stav pro účely dávek budou posuzovat lékaři okresní správy sociálního zabezpečení. Tímto způsobem se zajistí kvalifikované posuzování zdravotního stavu, protože uvedení lékaři mají značné zkušenosti s posudkovou činností v oblasti sociální zabezpečení, a i když posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory je upraveno samostatně, vychází ze shodných principů. Současně se tak vytváří předpoklad pro shodné posuzování zdravotního stavu nezaopatřených dětí v celé sociální oblasti.
Při posuzování zdravotního stavu budou platit ustanovení zákona České národní rady č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, týkající se posuzování zdravotního stavu v sociálním zabezpečení, která je potřebné aplikovat i ve státní sociální podpoře. Příslušná úprava se provádí novelou citovaného zákona.
K § 10
Výdělečná činnost se pro účely státní sociální podpory definuje tak, že musí jít o činnost takového rozsahu, aby zakládala účast na nemocenském pojištění; u osob samostatně výdělečně činných je nutno definovat výdělečnou činnost ve vztahu k účasti na důchodovém zabezpečení, protože jejich účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Za výdělečnou činnost se vždy považuje taková činnost vykonávaná v zahraničí.
Výdělečnou činnost je třeba definovat zejména pro podmínky nároku na rodičovský příspěvek a vymezení pojmu nezaopatřeného dítěte.
K § 11
Nezaopatřenost dítěte se pro oblast státní sociální podpory definuje v zásadě shodně, jako je definována pro oblast nemocenského pojištění nebo důchodového zabezpečení. Nezaopatřeným dítětem se rozumí vždy dítě do skončení povinné školní docházky a poté, jestliže se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se pro svůj zdravotní stav nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno.
K § 12 až 16
Pro určení nezaopatřenosti dítěte je nezbytné také stanovit, co se rozumí soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání, popř. co se také rozumí povinnou školní docházkou. Také v tomto případě, stejně jako u nezaopatřenosti dítěte, se vymezují uvedené pojmy v zásadě shodně s tím, jak jsou vymezeny pro oblast nemocenského pojištění či důchodového zabezpečení.
Vymezuje se pojem soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání zvlášť na střední škole a zvlášť na vysoké škole. Důvodem takového rozlišení je skutečnost, že zatímco podle školského zákona probíhá studium na středních školách v obdobích školních roků, pro vysoké školy se školní rok nevymezuje. U vysokých škol se stanoví podle vysokoškolského zákona začátek a konec studia.
Určuje se, že docházka až do desátých ročníků určitých druhů škol se považuje za povinnou školní docházku, protože svým charakterem takovou školní docházkou je.
K části třetí
K § 17 a 18
Nárok na přídavek na dítě je vázán na podmínky nezaopatřenosti dítěte a stanoveného příjmu v rodině. Pro nárok na přídavek na dítě podle § 17 se stanoví rozhodný příjem v rodině za rozhodné období kalendářního roku. Nárok vzniká splněním časově poslední podmínky.
U nároku na přídavek na dítě podle § 18 se zjišťuje rozhodný příjem za období kalendářního čtvrtletí a nárok vzniká vždy nejdříve ode dne podání žádosti, a to i v případě, že se podmínky nároku splnily před jejím podáním. Ustanovení § 18 dává možnost přiznat přídavek na dítě v případech, kdy došlo k výraznému poklesu příjmu rodiny.
K § 19
Výše přídavku na dítě se stanoví částkou, vycházející z částky na osobní potřeby dítěte.
K § 20
Přídavek na dítě je nárokem dítěte, a proto až do zletilosti se tato dávka bude vyplácet tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření (zpravidla půjde o zákonného zástupce dítěte), a poté se bude vyplácet přímo dítěti. Zároveň je třeba řešit situaci, kdy oprávněných osob, jimž lze přídavek na dítě vyplácet, může být více.
V případě, že nezletilé nezaopatřené dítě je umístěno v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, bude se přídavek na dítě vyplácet tomuto ústavu, pokud tento ústav zajistí ve stanoveném rozsahu potřeby dítěte. Jde o ústavy (zařízení) školské, zdravotnické a sociální.
K § 21
Nárok na sociální příplatek je vázán na péči alespoň o jedno nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmu v rodině, která vychází z částky životního minima. Rozhodný příjem v rodině se pro účely sociálního příplatku bude zjišťovat za kalendářní čtvrtletí.
Vzhledem k tomu, že v rodině může žít více osob, kterým vzniká nárok na sociální příplatek, stanoví se výslovně, že nárok v takovém případě náleží jen jednou a zároveň se stanoví, jakým způsobem se určí osoba, které se sociální příplatek přizná.
K § 22
Výše sociálního příplatku bude výrazně diferencována. Se zvyšujícím se příjmem rodiny bude sociální příplatek přiznáván v nižší výměře. Tímto řešením se ve výši sociálního příplatku odrazí vždy konkrétní příjmová situace v rodině. Proto všechny rodiny se stejným rozhodným příjmem budou pobírat sociální příplatek ve stejné výši a zamezí se tomu, aby rodiny s rozdílným příjmem pobíraly stejnou dávku.
Zároveň se řeší situace, kdy rodina má nižší příjem, než je životní minimum, tak, aby nedocházelo k nahrazování dávek sociální péče sociálním příplatkem. V takovém případě se stanoví příjem rodiny vždy ve výši odpovídající životnímu minimu rodiny.
K § 23
Ve výši sociálního příplatku se promítají různé sociální situace. Jde zejména o zdravotní postižení dítěte nebo člena jeho rodiny, přípravu dítěte na budoucí povolání, včetně dojíždění do sídla školy, ve které tato příprava probíhá, a o osamělost rodiče. K jednotlivým situacím rozhodným pro stanovení výše se vždy přiřazuje určitý koeficient.
K § 24
Sociální příplatek se vyplácí vždy dopředu na kalendářní čtvrtletí a může činit pro rodinu poměrně vysokou částku. Proto je třeba, aby výše tohoto příplatku odpovídala skutečné sociální situaci v rodině, tedy skutečným příjmům, které rodina v určitém období měla. Tohoto cíle lze dosáhnout jen tak, že se sociální příplatek vyplácí zálohově a vždy po určitém období se pak zúčtuje podle skutečných příjmů v rodině v tomto období dosažených.
Vzhledem k tomu, že ve většině případů se skutečný příjem zjistí až po uplynutí kalendářního roku (jde také o návaznost na daňové přiznání), navrhuje se provádět zúčtování vždy za období od 1.dubna kalendářního roku do 31.března následujícího kalendářního roku.
Navrhuje se provést zúčtování mezi vyplaceným sociálním příplatkem, jehož výše byla stanovena vždy podle příjmů v rodině za předchozí kalendářní čtvrtletí, a mezi sociálním příplatkem, který se vypočítá podle skutečně dosažených příjmů v kalendářním roce na tato čtvrtletí rozvržených ve stanoveném poměru. Zároveň se určují pravidla, jakým způsobem se skutečné příjmy na jednotlivá kalendářní čtvrtletí rozvrhují, zejména pro případy, kdy náležel sociální příplatek jen po část tohoto období. Stanoví se také, v jakých termínech se zúčtování provádí, do kdy je povinnost sociální příplatek zúčtovat a jakým způsobem se příplatek či nedoplatek na sociální příplatku vyrovná.
K § 25
Nárok na rodičovský příspěvek náleží v zásadě za stejných podmínek jako podle dosavadní úpravy s tím, že se podle předloženého návrhu váže na stanovený rozhodný příjem v rodině.
Nadále musí rodič plnit pro nárok na tuto dávku podmínku celodenní a řádné péče alespoň o jedno dítě ve věku do tří let nebo o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené mladší sedmi let.
Rozhodný příjem v rodině se pro splnění podmínky nároku na tuto dávku zjišťuje za rozhodné období kalendářního roku. Umožňuje se však přiznat rodičovský příspěvek také na základě rozhodného příjmu dosaženého za předchozí kalendářní čtvrtletí; v tomto případě však se rodičovský příspěvek přizná, jen jestliže se příjem v rodině výrazně sníží.
Rodičovský příspěvek je dávkou, která má umožnit rodiči věnovat se osobně péči o dítě. Proto i nadále zůstává zachována podmínka, že rodič v době péče o dítě není výdělečně činný, a tedy nemá nárok na příjem z takové činnosti ani na dávky, které takový příjem nahrazují, nebo sice má příjem z výdělečné činnosti, ale tato činnost je vykonávána v omezeném rozsahu tak, aby i přes takovou výdělečnou činnost měl rodič dost času věnovat se péči o dítě.
Také u rodičovského příspěvku se řeší situace, kdy by mohlo více osob uplatňovat nárok na tuto dávku nebo když by přicházelo v úvahu více příjemců této dávky.
K § 26
Vymezují se některé pojmy potřebné pro posouzení nároku na rodičovský příspěvek. Pojem rodič a podmínky celodenní péče se vymezují ve stejném rozsahu jako v dosavadní úpravě.
K § 27
Výše rodičovského příspěvku vychází z částky na osobní potřeby rodiče.
Z dosavadní úpravy rodičovského příspěvku se nadále zachovává možnost přiznat rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi touto dávkou a dávkami nemocenského pojištění či dalšími určenými sociálními dávkami v případě, že rodič splňuje podmínku péče o dítě nebo děti a pobírá uvedené dávky, které jsou nižší než rodičovský příspěvek.
K § 28
S ohledem na rostoucí náklady na bydlení, rušení slev a dotací v této oblasti se navrhuje zavést novou dávku, která bude diferencovaně přispívat rodinám na náklady spojené s bydlením, a to s přihlédnutím k jejich příjmové situaci a počtu osob, které v bytě žijí.
Nárok na příspěvek na bydlení bude mít každý, kdo má příjem nepřevyšující stanovenou částku, a to bez ohledu na to, v jakém bytě bydlí, tj. zda jde o byt obecní, družstevní, v osobním vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě. Tím se tato dávka liší od příspěvku na nájemné podle zákona č.319/1993 Sb., který dosud náležel jen osobám bydlícím nebo užívajícím byt či obytnou místnost na základě nájemní smlouvy. Příspěvek na bydlení nahradí tento příspěvek na nájemné.
Pro nárok na příspěvek na bydlení bude podmínkou, že v rozhodném období, t.j. v období předchozího kalendářního čtvrtletí , bylo řádně uhrazeno nájemné a zaplacena úhrada dalších plnění poskytovaných s užíváním bytu, popř. zaplacena za přechozí kalendářní rok daň z nemovitosti, půjde-li o vlastníka bytu nebo domu. Obdobně jako u jiných dávek státní sociální podpory se určuje, komu bude příspěvek na nájemné náležet, je-li oprávněných více.
K § 29 a 30
Konstrukce příspěvku na bydlení je obdobná jako u sociálního příplatku. Výše příspěvku na bydlení bude závislá na konkrétní situaci v rodině a se zvyšujícím se příjmem v rodině se bude výše příspěvku na nájemné snižovat. Maximální příspěvek na bydlení obdrží rodina, která svými příjmy zabezpečuje potřeby své domácnosti na úrovni životního minima stanoveného podle zákona č.463/1991 Sb. Stanovení výše příspěvku na bydlení zajistí, aby všem rodinám se stejným příjmem náležel příspěvek na bydlení ve stejné výši.
Příspěvek na bydlení se bude po uplynutí kalendářního roku zúčtovávat, a to stejným způsobem jako sociální příplatek (§ 24).
K § 31
Zaopatřovací příspěvek je dávkou, která přispívá k zajištění nákladů na životní potřeby rodiny vojáka v době, kdy koná základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu místo uvedené vojenské služby nebo vojenského cvičení.
Oproti dosavadnímu stavu se vymezuje okruh oprávněných osob, jimž náleží zaopatřovací příspěvek, jen na osoby, k nimž má voják vyživovací povinnost, tj. nárok budou mít nezaopatřené děti vojáka, manželka vojáka a osoby, vůči nimž má voják povinnost platit výživné. Ve srovnání s dosavadní úpravou tedy nebude náležet zaopatřovací příspěvek např. rozvedené manželce vojáka, družce vojáka, zletilé příbuzné vojáka, k nimž voják nemá vyživovací povinnost.
V rámci dosavadního zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách podle zákona o sociálním zabezpečení, kam dosud patří i zaopatřovací příspěvek, se poskytoval vojákovi také příspěvek na úhradu za užívání bytu. Navrhovaný zákon úpravu příspěvku nepřebírá vzhledem k tomu, že vojákovi lze přiznat příspěvek na bydlení. Není důvod, aby existovaly dvě dávky poskytované ze stejného důvodu.
Nárok na zaopatřovací příspěvek, tak jako ostatní dávky státní sociální podpory, je vázán na stanovenou výši příjmu v rodině.
Obdobně jako u přídavku na dítě a rodičovského příspěvku se stanoví dvě možnosti splnění podmínek pro přiznání zaopatřovacího příspěvku, a to podle výše příjmu v rodině.
K § 32
Výše zaopatřovacího příspěvku se odvozuje z částky určené na osobní potřeby oprávněné osoby stanovené zákonem o životním minimu. Zároveň se omezuje výše zaopatřovacího příspěvku výší výživného pro případy, kdy je nárok na tento příspěvek založen z důvodu nároku na výživné stanovené soudem nebo placeného na základě dohody.
K § 33
Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku pro nezaopatřené dítě bude platit stejná úprava, která platí pro výplatu přídavku na dítě. Po dovršení zletilosti dítěte bude zaopatřovací příspěvek vyplácen dítěti a do dosažení zletilosti se určuje, kdo bude příjemcem této dávky.
K § 34
Dávkami pěstounské péče stát přispívá na úhradu nákladů vznikajících v souvislosti se zajištěním výchovy dítěte, které nemůže být vychováváno ve vlastní rodině, protože se rodiče o něj nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou buď opakující se, tj. příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna, nebo jde o dávky jednorázové, které řeší některé situace související s výkonem pěstounské péče.
K § 35 až 37
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží na dítě, které je svěřeno do pěstounské péče a náleží i po skončení pěstounské péče, která končí zletilostí dítěte, pokud dítě žije s původním pěstounem nadále ve společné domácnosti a plní podmínky nezaopatřenosti dítěte, a to nejdéle do 26 let věku dítěte. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se navrhuje ve výši odpovídající částce na osobní potřeby dítěte podle zákona o životním minimu. Předpokládá se, že event. další náklady na dítě budou hrazeny zejména z dalších sociálních dávek.
Ve výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte se promítají některé další skutečnosti, a to zdravotní postižení dítěte a vzdálenost místa přípravy na budoucí povolání dítěte od místa bydliště dítěte. Důvodem takové úpravy je skutečnost, že při výpočtu sociálního příspěvku se k dítěti v pěstounské péči nepřihlíží, a tak je nutno uvedené skutečnosti, představující určité zvýšení nákladů, promítnout do výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte.
Návrhem se dále řeší souběh příspěvku na úhradu potřeb dítěte a nároku na sirotčí důchod dítěte, popř. výživného, pokud má dítě na ně nárok od svého pěstouna.
K § 38
Odměna pěstounovi za výkon pěstounské péče je určitým oceněním této činnosti. Odměna se odvozuje od částky na osobní potřeby pěstouna a náleží zvlášť za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna pěstounovi náleží po celou dobu, po kterou náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte.
Zvláštním způsobem se řeší otázka odměny pěstouna, je-li jím prarodič dítěte, a to s ohledem na to, že zde existuje vyživovací povinnost k tomuto dítěti. Připouští se však možnost ve zřetelehodných případech odměnu přiznat. O tom, kdy jde o zřetelehodné případy, rozhodne okresní úřad podle konkrétních okolností případu.
K § 39
Příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče slouží ke krytí zvýšených nákladů, které vznikají v souvislosti s převzetím dítěte. Tato dávka byla dosud jako dávka fakultativní poskytována v rámci sociální péče. Podle předloženého návrhu půjde o dávku nárokovou, jejíž výše bude odvozena od výše částky na osobní potřeby dítěte.
Příspěvek při převzetí dítěte je dávkou jednorázovou.
K § 40
Nově se zavádí jako nároková jednorázová dávka pěstounské péče příspěvek na zakoupení motorového vozidla, která má umožnit pěstounovi, kterému bylo svěřeno více dětí do pěstounské péče, zvládat zvýšené nároky na péči o takové děti. Příspěvek náleží také v případě, že pěstoun zajistil celkovou opravu osobního motorového vozidla. Podle dosavadní úpravy je takový příspěvek poskytován v rámci sociální péče jen pěstounům ve zvláštních zařízeních pro výkon pěstounské péče (§ 98 vyhlášky č.182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Výše příspěvku je stanovena s přihlédnutím k současným cenovým relacím.
K § 41
Ustanovením se zajišťují nároky opatrovníku, který o dítě osobně pečuje a byl dítěti ustanoven soudem podle zákona o rodině, a to ve stejném rozsahu, v jakém náleží pěstounovi. Současně se upravuje nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměny pro osobu, které bylo svěřeno do péče dítě ještě před rozhodnutím soudu o pěstounské péči.
K § 42
V souvislosti se zrušováním státních dotací na slevy na žákovském jízdném se navrhuje zavést novou dávku, a to příspěvek na dopravu, který by zmírnil dopady takových opatření.
Příspěvek na dopravu bude náležet dětem, které plní povinnou školní docházku, bez ohledu na příjem v rodině. V ostatních případech, kdy bude dítě studovat na střední nebo vysoké škole, bude příspěvek poskytován v závislosti na výši rozhodného příjmu v rodině.
K § 43 a 44
Výše příspěvku na dopravu bude vycházet z částky, která odpovídá jízdnému ve veřejné autobusové dopravě. Tuto částku bude třeba vždy dvakrát do roka stanovit tak, aby výše příspěvku odpovídala výši jízdného. Částku měsíčního jízdného bude určovat Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Výše příspěvku na dopravu bude rozdílná podle toho, jakou školu dítě navštěvuje, jak často dojíždí do místa sídla školy a do jaké vzdálenosti dojíždí.
K § 45 až 47
Porodné je jednorázovou dávkou státní sociální podpory poskytovanou v závislosti na výši rozhodného příjmu v rodině, která má krýt zvýšené náklady v rodině vyvolané narozením dítěte, popř. převzetím dítěte do péče.
Porodné náleží ženě, která dítě porodila, popřípadě otci dítěte, pokud matka dítěte zemřela a porodné nebylo vyplaceno jiné osobě. Pokud bylo dítě do jednoho roku věku svěřeno osobě do péče nahrazující péči rodičů, náleží porodné i této osobě, jako dávka, která má přispívat ke krytí zvýšených nákladů vznikajících s převzetím takového dítěte. V tomto případě bude nárok na porodné i v případě, že byla taková dávka přiznána dříve i matce nebo otci dítěte.
Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte nebo dnem převzetí dítěte do péče. To znamená, že podmínky nároku, zejména podmínka rozhodného příjmu, bude zjišťována k tomuto dni.
Výše porodného je odstupňována podle počtu dětí, které se narodily současně, a odvozena od částek na osobní potřeby těchto dětí.
K § 48 až 49
Pohřebné bylo podle dosavadní úpravy dávkou nemocenského pojištění nebo sociálního zabezpečení. Nově se tato dávka zavádí jako dávka státní sociální podpory a podstatně se zjednodušují podmínky pro její poskytování i výši. Nárok na pohřebné vzniká dnem vypravení pohřbu a také k tomuto dni budou zjišťovány podmínky nároku.
Nárok na pohřebné bude mít fyzická osoba, a to při splnění podmínky stanovené částky příjmu v rodině. Pohřebné je jednorázovou dávkou.
K části čtvrté
K § 50
Nárok na dávku státní sociální podpory vzniká splněním všech podmínek, a to dnem splnění časově poslední podmínky. Nárok vzniká bez ohledu na to, zda oprávněný o dávku požádá či nikoliv, pokud se výslovně jako podmínka nároku žádost o dávku neuvádí. Pro nárok na výplatu je třeba vedle splnění zákonem stanovených podmínek o dávku požádat.
Nárok na dávku nebo její výplatu bude vždy trvat jen po dobu, po kterou budou zákonem stanovené podmínky splněny. Přestane-li oprávněný plnit podmínky nároku nebo výplaty, nárok na dávku zaniká a dávka se přestane vyplácet.
K § 51
Podmínky nároku na dávky jsou stanoveny tak, že oprávněný musí prokazovat skutečnosti, které se dotýkají jeho osoby, popř. jeho rodiny. Jde o prokazování příjmu, zdravotního stavu, soužití osob v rodině a pod. Je proto namístě požadovat, aby oprávněná osoba i ostatní osoby, které jsou s ní společně posuzovány, s takovýmto sdělením údajů příslušným orgánům souhlasily. Tento souhlas rovněž umožní orgánu, který bude o dávkách rozhodovat, získávat potřebné údaje u ostatních orgánů, fyzických nebo právnických osob.
K § 52
Dávky státní sociální podpory nebudou již přiznávány na časově neurčitou dobu tak, jako je tomu nyní např. u přídavků na děti. Dávky státní sociální podpory budou přiznávány vždy nejdéle na období roku nebo kalendářního čtvrtletí podle toho, z jakého rozhodného období se stanoví rozhodný příjem pro jejich přiznání.
Podmínkou bude, že po celou dobu, na kterou byla dávka přiznána, jsou splněny podmínky nároku na dávku.
Navrhuje se, aby při splnění podmínek nároku na dávky státní sociální podpory jen po část kalendářního měsíce náležely tyto dávky po celý kalendářní měsíc. Takové řešení je v sociální oblasti obvyklé a je i z administrativního hlediska jednoduché. Uvedenou úpravu však nelze zakotvit u rodičovského a zaopatřovacího příspěvku, neboť v těchto případech bude spíše pravidlem souběh nároků na více dávek poskytovaných z obdobného důvodu v průběhu kalendářního měsíce, například po čast měsíce bude náležet peněžitá pomoc v mateřství (dávka nemocenského pojištění), a poté rodičovský příspěvek.
Pokud jde o výplatu zaopatřovacího příspěvku, přebírá se dosavadní úprava, podle níž náleží zaopatřovací příspěvek po celý kalendářní měsíc, jestliže byly splněny podmínky alespoň po dobu dvou třetin této doby. Byly-li splněny podmínky po dobu kratší, náleží za každý den trvání nároku jedna třicetina výše zaopatřovacího příspěvku.
K § 53
Nárok na dávku a její výši bude reagovat v období, na které byla dávka přiznána, na skutečnosti, které ovlivňují trvání nároku a výši dávky. Nejčastěji půjde o změnu okruhu společně posuzovaných osob, dovršení určitého věku, změnu zdravotního stavu apod. Budou-li mít uvedené skutečnosti vliv na dávku a její výši, provede se změna ode dne, kdy taková skutečnost nastala.
K § 54
Obvyklým způsobem se řeší situace, kdy dojde sice k přiznání dávky, ale dávka byla přiznána z různých důvodů ve vyšší nebo nižší částce, popř. kdy bylo přiznání dávky odepřeno (nedostatečné prokázání rozhodných skutečností apod.). Obdobný postup jako v uvedených případech se stanoví i tehdy, jestliže se po přiznání dávky změní skutečnosti rozhodné pro její výši nebo pro nárok na ni.
Vzhledem k tomu, že může dojít k přeplatku na dávce státní sociální podpory, je třeba zajistit, aby bylo možné tento přeplatek srazit z později přiznané dávky. Přitom nemusí jít o dávku stejného druhu, ale event. přeplatek lze srazit i z jiné dávky přiznané později. Toto ustanovení bude zejména praktické při zúčtování sociálního příplatku nebo příspěvku na bydlení.
K § 55
Nárok na dávku státní sociální podpory se nepromlčuje. Promlčují se však nároky na jednotlivé splátky této dávky, není-li včas na ni nárok uplatněn, a to ve lhůtě tří let. Stanovení tříleté lhůty je shodné se lhůtami, které jsou stanoveny i v ostatních oblastech právních úprav sociálních nároků (důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a pod.).
Výjimku z tohoto pravidla tvoří jednorázové dávky, které se váží k určité skutečnosti. Proto se stanoví, že pokud nebyl nárok uplatněn do jednoho roku ode dne, kdy taková skutečnost nastala, nárok zaniká. Zánik nároku je odůvodněn tím, že při pozdějším uplatnění nároku by už dávka neplnila funkci, pro kterou je určena.
Nárok na dávku zaniká také tehdy, kdy je oprávněný déle než měsíc ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Zánik nároku je odůvodněn tím, že po uvedenou dobu by dávka nemohla plnit účel, pro který je určena, a v rodině takové osoby je nutno otázku nároku na dávky státní sociální podpory za této situace posoudit znovu.
K § 56 a 57
Dávky státní sociální podpory jsou určeny k tomu, aby řešily sociální situaci rodiny, jejíž potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny vlastními příjmy. Proto se stanoví, že dávky nelze postupovat ani dát do zástavy; v opačném případě by totiž došlo k popření důvodů, pro které jsou dávky přiznávány.
Současně se řeší situace, jakým způsobem se postupuje v případě, že oprávněný zemřel. Vzhledem k účelu dávky se vylučuje, aby dávka byla předmětem dědictví.
K § 58
Stanoví se základní pravidla pro výplatu dávek. Dávky se budou vyplácet měsíčně pozadu, jde-li o opakující se dávky. Určuje se, do jaké doby musí být dávky, jak opakující se, tak i jednorázové popř. doplatek na dávce, vyplaceny. Zároveň se stanoví, že dosahuje-li dávka malé částky, vyplácí se za čtvrtletní období a dává se možnost okresnímu úřadu sjednat období ještě delší. Toto prodloužené období nesmí přesáhnout jeden rok. Uvedená úprava bude znamenat administrativní zjednodušení.
K § 59
Dávky bude vyplácet orgán příslušný k rozhodování. Současně se vytvářejí předpoklady, aby bylo možno vyplácet dávky prostřednictvím účtu otevřeného příjemcem u banky. Využití takového způsobu výplaty dávek je z hlediska nákladů na řízení úsporné a administrativně jednoduché. Zároveň se zachovává rovnocenná možnost výplaty dávek v hotovosti (peněžní pokázkou). Závisí na potřebě a možnostech oprávněné osoby, pro jaký způsob výplaty se rozhodne.
K § 60
Příjemcem dávky bude zpravidla oprávněný. Současně však upravuje zákon situaci, kdy oprávněný nemůže dávku přijímat z určitých objektivních důvodů (např. zdravotní stav) nebo proto, že by se výplatou dávky oprávněné osobě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit. Zavádí se proto institut tzv. zvláštního příjemce, kterým bude zpravidla fyzická osoba (příbuzný), ale umožňuje se, aby jím byla také právnická osoba (např. určité občanské sdružení). Dávka musí být tímto zvláštním příjemcem použita ve prospěch osob, jimž je určena.
K § 61
Státní sociální podpora řeší sociální situaci rodin nebo jednotlivých osob dávkami poskytovanými ze státních prostředků. Jejich účelem je řešit sociální problémy na území státu a s ohledem na to jsou také stanoveny podmínky jednotlivých nároků. Vychází se z částek životního minima platných na území České republiky a i další stanovené podmínky vycházejí z této skutečnosti. Proto se dávky do ciziny nebudou vyplácet.
K § 62 a 63
Stanoví se povinnost oprávněných osob, popř. příjemců dávek, aby okresnímu úřadu, který vyplácí dávku, ohlásily všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit trvání nároku na dávku nebo její výši. Půjde zejména o změny v okruhu společně posuzovaných osob, o to, zda je dítě nadále nezaopatřené, o změny zdravotního stavu. Lhůta osmi dnů, která se dává oprávněné osobě nebo příjemci dávky pro podání takového hlášení, je v sociální oblasti obvyklá. Ve stejné lhůtě je povinna taková osoba vyhovět výzvě okresního úřadu a osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši.
Nesplnění ohlašovací povinnosti, popř. dalších povinností uložených oprávněné osobě, má za následek, že tato osoba je povinna vrátit částky vyplácené na dávkách, které nenáležely nebo náležely v jiné výši. Zároveň se stanoví způsob, jakým lze neprávem vyplacené částky na dávkách státní sociální podpory srážet.
K § 64
Státní orgány, jiné právnické nebo fyzické osoby mají podle zákona povinnost poskytnout okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje, údaje potřebné pro rozhodování (půjde zejména o úřady práce a finanční úřady). Důležité pro řízení je, že tyto údaje jsou uvedené subjekty povinny sdělit bezplatně, s výjimkou údajů týkajících se zdravotního stavu; za ty se poskytuje úplata podle zvláštních předpisů a uhrazuje ji okresní úřad.
S cílem ochránit nově vytvářený systém státní sociální podpory před možnými neoprávněnými výplatami dávek (zejména duplicitními) se stanoví působnost Ministerstva práce a sociálních věcí vést potřebnou celostátní evidenci údajů a zjištěné nedostatky sdělovat okresním úřadům.
K § 65
Orgánům provádějícím státní sociální podporu bude k dispozici velké množství údajů o osobách, kterým budou dávky ze státní sociální podpory přiznávány. Půjde v rozhodující míře o údaje osobní, t.j. údaje o soužití osob, příjmové situaci rodiny, o zdravotním stavu členů rodiny apod. Proto zákon výslovně upravuje povinnost zachovat mlčenlivost o těchto údajích a jakým způsobem, kdy a kým mohou být takové údaje použity.
K § 66
Dávky státní sociální podpory si vyžadují značných finančních nákladů a také správnost rozhodování o těchto dávkách bude ve značné míře záviset na přesnosti podkladů, z nichž bude okresní úřad při rozhodování o dávkách vycházet. Obě tyto skutečnosti plně odůvodňují stanovit kontrolní oprávnění Ministerstvu práce a sociálních věcí i okresnímu úřadu, vymezit oprávnění pověřených zaměstnanců těchto orgánů i povinnosti subjektů, u nichž bude kontrola prováděna. Přitom se vylučuje možnost kontrolovat jiné státní orgány a respektuje se v potřebné míře bankovní tajemství.
Zároveň se stanoví sankce za porušení povinností uložených zákonem, a to formou pokuty. Výše pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona i výše pořádkové pokuty je stanovena přiměřeně částkám pokut v oblasti sociálního zabezpečení.
K § 67
O dávkách budou rozhodovat okresní úřady příslušné podle místa bydliště, kde je oprávný hlášen k trvalému pobytu. Nevyhnutelnost tohoto řešení, tzn. striktně vázat místní příslušnost na místo, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu, vyplývá z nutnosti zamezit možnému zneužití státní sociální podpory; při jiném řešení by nebylo možno zabránit souběžnému pobírání stejných dávek jednou osobou.
K § 68
S ohledem na stanovené podmínky nároku na dávky a nutnost prokazování skutečností rozhodných pro nárok je nezbytné stanovit, že o dávky státní sociální podpory je třeba podávat písemnou žádost.
Pro racionální řízení a zajištění jednotného postupu všech okresních úřadů při rozhodování o dávkách je nutno zajistit potřebné tiskopisy shodného obsahu. Uvedený záměr lze zajistit tak, že obsah a formu těchto tiskopisů bude určovat jeden orgán. Proto se v návrhu zákona uvádí, že musí jít o tiskopisy předepsané Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Řízení o přiznání dávky se zahajuje vždy jen na žádost oprávněné osoby. Pokud však jde o změnu už přiznané dávky, může být řízení zahájeno, kromě návrhu oprávněné osoby, také z podnětu okresního úřadu. Tato úprava je v návrhu zakotvena zejména pro případy, kdy okresní úřad zjistí, že dávka byla nesprávně přiznána ve vyšší částce a je nutno provést urychlené řízení o úpravě dávky.
K § 69
U dávek státní sociální podpory je třeba prokazovat řadu skutečností a u různých dávek je vyžadováno prokazování rozdílných skutečností. Aby nebylo pochyb o tom, které skutečnosti je oprávněný povinen v žádosti doložit a aby se urychlilo řízení o dávkách, stanoví se podrobně, co je třeba v žádostech pro jednotlivé dávky prokazovat. Tento výčet je nutný také proto, že jde o ukládání povinností fyzickým osobám, a povinnosti je nutno stanovit zákonem jednoznačně.
K § 70 až 73
Řízení se bude řídit správním řádem s výjimkou případů, kdy navrhovaný zákon stanoví od správního řádu odchylky. Rozhodnutí o dávkách podle tohoto zákona budou v zájmu ochrany základních sociálních práv podléhat přezkoumávání soudem. Soudní přezkum uvedených rozhodnutí vyplývá z občanského soudního řádu.
Pokud jde o odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o dávkách, vylučuje se ve vztahu k rozhodnutí o tom, komu bude dávka náležet, je-li více oprávněných. Toto řešení vychází ze skutečnosti, že by event. neshody mezi společně posuzovanými osobami neměly mít dopad na výplatu dávek, a tak nepříznivě ovlivňovat sociální situaci v rodině. Odkladný účinek také nemá odvolání směřující proti výši dávky.
Rozhodnutí o dávkách státní sociální podpory se budou vydávat písemně tak, aby oprávněná osoba měla všechny potřebné informace o svém nároku.
K části páté
K § 74 až 76
Do předloženého zákona se přejímají úpravy dávek, které byly dosud součástí jiných právních předpisů, mění se podmínky nároku na tyto dávky, popř. některé současně poskytované sociální dávky se transformují do nových dávek státní sociální podpory. Proto je třeba v přechodných ustanoveních upravit skončení nároku na uvedené dávky podle dosavadních předpisů a určit, jakým způsobem budou posuzovány nároky na tyto dávky za dobu před účinností navrhovaného zákona, popř. kdo o nich bude v této době rozhodovat.
Pokud jde o nárok na státní vyrovnávací příspěvek, je stanovení zániku nároku na tuto dávku ke dni 31. prosince 1995 odůvodněno tím, že tato dávka bude zahrnuta do sociálního příplatku s účinností od 1.ledna 1996.
Vzhledem k nutnosti postupného přechodu některých sociálních dávek do systému státní sociální podpory je také příspěvek na bydlení zaváděn s účinností od 1.ledna 1996. V návaznosti na tuto skutečnost se také řeší zánik nároků na příspěvek na nájemné a příspěvek na úhradu za užívání bytu.
K § 77
Zatímco o všech ostatních dávkách bude ode dne účinnosti zákona rozhodovat okresní úřad, o přídavku na dítě budou ve stanovených případech v době od 1. července 1995 do 31. prosince 1995 rozhodovat orgány a fyzické nebo právnické osoba, které byly příslušné k rozhodování o přídavcích na děti před 1.červencem 1995. Důvodem tohoto řešení je nutnost postupného převádění rozhodování o dávkách na okresní úřady tak, aby celý tento složitý proces nebyl komplikován velkým nárůstem agendy, který by nebylo možno administrativně zvládnout. V případech, kdy ke dni 1. července 1995 bylo poskytováno výchovné k důchodům, budou však o přídavku na dítě rozhodovat od uvedeného data již okresní úřady. Pokud budou přídavek na dítě v období od 1. července do 31. prosince 1995 vyplácet jiné subjekty než okresní úřad, stanoví se pro ně povinnost, aby doklady, na jejichž základě byl přídavek na dítě přiznán, předaly od stanoveného data příslušnému okresnímu úřadu. Ten by pak měl rozhodnout bez žádosti o nároku na přídavek na dítě od 1. ledna 1996. Tato úprava sleduje snahu zjednodušit řízení v této oblasti.
K § 78
Přechodnými ustanoveními je řešen také nárok na příplatek na zdravotně postižené děti,který dosud náleží k přídavkům na děti nebo k výchovnému a který bude s účinností od 1.ledna 1996 včleněn do sociálního příplatku. Přechodnými ustanoveními se zajišťuje nárok na tuto dávku podle dosavadních předpisů do uvedeného data. Dále se stanovuje příslušnost k rozhodování a výplatě dávek v uvedených případech.
K § 79
Nároky na sociální dávky, které se přejímají do státní sociální podpory, lze podle dosavadních předpisů uplatnit do tří let ode dne vzniku nároku na ně. Zajišťuje se, aby o nárocích uplatněných v rámci uvedené lhůty , rozhodovaly podle předpisů platných před účinností tohoto zákona okresní úřady. Jde o řešení potřebné z hlediska praktického provádění, protože po uplynutí určité doby by bylo obtížné zajistit rozhodování o těchto dávkách orgány, právnickými nebo fyzickými osobami, které o nich dříve rozhodovaly.
K části šesté
K § 80
Vláda se zmocňuje nařízením vlády zvýšit , popřípadě snížit, v určeném rozpětí stanovené koeficienty, a to se zřetelem na úroveň životních nákladů a mezd. Prostřednictvím takové úpravy bude možno rychle a aktuálně reagovat na konkrétní sociální situaci v rodinách.
K § 81
Zrušují se předpisy, kterými jsou dosud upraveny dávky přejímané do zákona o státní sociální podpoře.
K § 82
Zákon o státní sociální podpoře bude mít dělenou účinnost. Tento zákon nabyde účinnosti dnem 1.července 1995, s výjimkou ustanovení o sociálním příplatku a příspěvku na bydlení, která nabývají účinnosti až od 1.ledna 1996.
V Praze dne 14.prosince 1994