Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Příloha 1 - Stručný přehled konstrukce jednotlivých dávek státní sociální podpory

2. Příloha 2 - Srovnání výdajů na dávky státní sociální podpory ve stávajícím a novém systému v roce 1996

3. Příloha 3 - Přehled dávek pro rodiny s dětmi, které jsou transformovány do systému státní sociální podpory

4. Příloha 4 - Rozklad návrhů výše koeficientů, náklady na dávky, porovnání navržených dávek se stávajícími dávkami a příklady výpočtu na konkrétních typech rodin

5. Příloha 5 - Příklady výpočtů dávek státní sociální podpory v různých typech domácností

Grafy 1 - 3 - Změna od plošných k adresným dávkám

Příloha 1

Přídavek na dítě

vyplácí se ve výši 33% životního minima dítěte do příjmu ve výši 1.80 násobku životního minima rodiny.

Rodičovský příspěvek

vyplácí se ve výší 1.1 násobku životního minima občana do příjmu ve výši 2.50 násobku životního minima rodiny.

Porodné

vyplácí se ve výši čtyřnásobku životního minima dítěte (při narození dvojčat ve výši pětinásobku, při narození tří a více dětí ve výši devítinásobku) do příjmu ve výši 2.50 násobku životního minima rodiny.

Zaopatřovací příspěvek

vyplácí se ve výši 67% životního minima dítěte nebo dospělé oso by do příjmu ve výši 2.50 násobku životního minima rodiny.

Pohřebné

vyplácí se ve výši 3 000 Kč do příjmu ve výši 2.00 násobku životního minima rodiny.

Příspěvek na dopravu

se při denním dojíždění vyplácí ve výši:

a) u žáků základních škol

30% z ceny obyčejného jízdného (t.j. 60 z ceny polovičního jízdného) bez omezení výší příjmu rodiny

b) u žáků středních a vysokých škol a u učňů

50% z ceny obyčejného jízdného do příjmu ve výši 2.00 násobku životního minima rodiny.

Sociální příplatek

- vyplácí se rodinám s příjmem do úrovně 1.60 násobku životního minima rodiny;

- rodinám na úrovni životního minima se vyplácí v největší výši a s rostoucí úrovní příjmu mise výše sociální ho příplatku snižuje, při příjmu rodiny na úrovni 1.60 násobku jejího životního minima se přestává vyplácet;

- ve výši sociálního příplatku jsou zohledněny tyto sociální situace:

- zdravotní postižení dítěte nebo jeho rodičů a jejich stupeň,

- studium dítěte na střední nebo vysoké škole mimo místo trvalého bydliště,

- současné narození dvou a více dětí,

- neúplnost rodiny.

Příspěvek na bydlení

vyplácí se rodinám s příjmem do úrovně 1.30 násobku životní ho minima rodiny, rodinám na úrovni životního minima se vyplácí v nejvyšší částce, s rostoucí úrovní příjmu se výše příspěvku na bydlení snižuje a při příjmu rodiny na úrovni 1.30 násobku jejího životního minima se přestává vyplácet.

Dávky pěstounské péče

vyplácí se rodinám bez ohledu na výši jejich příjmu. Výše dávek je stanovena ve vazbě výši životního minima dítěte nebo dospělé osoby nebo ve výši pevně stanovené částky podle jejich účelu.

Příloha 2

Poznámky:

Výpočet je proveden na srovnatelnou úroveň při výši koeficientů schválených vládou ČR a na úroveň životního minima platného od 1.1.1995.

Náklady na dávky státní sociální podpory:

A Ve stávajícím systému

B V novém systému bez omezení příjmem

C V novém systému s omezením příjmu

P Podíl domácností s nárokem na dávku

1) Státní vyrovnávací příspěvek (SVP)

2) Odhad dotací na žákovskou dopravu

3) Transformace celého objemu prostředků na SVP do sociálního příplatku

4) Při omezení příjmu

5) Podíl rodin se studentem střední nebo vysoké školy

6) Podíl výdajů na dávky státní sociální podpory na HDP (odhad výše HDP v r.1996 ministerstva financí)

Úspora vyplývající ze zavedeni nového systému s testováním příjmu představuje proti starému systému 7,6 mld Kč, po zavedení nové dávky - příspěvku na bydlení 6,7 mld Kč. Při zavedení nového systému bez testován(by úspora proti starému systému představovala 0.9 mld Kč, po zavedení příspěvku na bydlení 40 mil. Kč.

Příloha 3

Příloha 4

Rozklad návrhů výše koeficientů, náklady na dávky, porovnání navržených dávek se stávajícími dávkami a příklady výpočtu na konkrétních typech rodin.

Při konstrukci příjmového rozdělení a návrhu koeficientů se vycházelo z úrovně životního minima platného od 1.1.1995. Pro přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné, zaopatřovací příspěvek a příspěvek na dopravu je rozhodující příjem za předchozí rok, proto se vychází z příjmového rozdělení v roce 1994 (bez dávek, které jsou transformovány do dávek státní sociální podpory). Pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení je rozhodující příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, proto se vychází z příjmového rozdělení roku 1995 (přitom se do příjmu započítává rodičovský příspěvek, přídavky na děti a zaopatřovací příspěvek).

Tato dávka je základní dávkou pro rodiny s dětmi a představuje princip přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi. Souvisí především s existencí dítěte v rodině t.j. s existencí osoby, která nemá vlastní příjem. Vyloučeny z nároku by ve fázi zavedení měly být jen ty rodiny, jejichž příjem je významně nadprůměrný. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Při stávající nízké příjmové diferenciaci a v zájmu toho, aby byl systém akceptován širokou veřejností je třeba stanovit hranici příjmu v období zavádění systému tak, aby z nároku na tuto dávku byla vyloučena jen malá část rodin s výrazně nadprůměrnými příjmy.

Odhad příjmového rozdělení rozhodného pro určení okruhu příjemců přídavků na děti v okolí navrženého koeficientu (1,8):

Při návrhu výše dávky se vycházelo z úrovně této dávky ve vztahu k životnímu minimu na konci roku 1993 kdy byla nově stanovena a to ve výši 1/3 životního minima dítěte příslušného věku.

Navržené koeficienty:

Okruh příjemců: Při koeficientu 1,8 bude dávka vyplácena rodině s příjmem do 1,8 násobku životního minima rodiny. Přídavky na děti nebudou vypláceny 29,4% rodin s dětmi t.j. 472 tis. rodinám. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem, je cca 1607 tis.

Výše dávky: 0,33 násobek životního minima dítěte příslušného věku t.j. dítě do 6 let 406 Kč, dítě nad 6 let a do 10 let 449 Kč, dítě nad 10 let a do 15 let 535 Kč, dítě nad 15 let 587 Kč měsíčně.

Roční náklady: 12.0 mld Kč.

Současná měsíční výše dávky: 340 Kč až 490 Kč podle věku dítěte.

Rozdíl navrhované výše proti stávajícímu stavu: + 66 Kč až 97 Kč t.j. + cca 20%.

Představuje princip přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi. Kompenzuje nemožnost získávání příjmu z ekonomické aktivity při celodenní osobní péči rodiče o malé dítě. Vyloučeny by měly být jen ty rodiny jejichž příjem je významně nadprůměrný tak, aby byla podpořena společensky žádoucí osobní péče o dítě do 3 let. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Dávku budou pobírat rodiče, kteří se nacházejí ve fázi zakládání rodiny (vybavování domácnosti, splácení půjček na pořízení a zařízení bytu, apod.) proto se navrhuje stanovit koeficient omezující výplatu vyšší než u přídavku na dítě.

Výše dávky vychází z její úrovně ve vztahu k životnímu minimu na konci roku 1994, kdy do ní byl zahrnut státní vyrovnávací příspěvek, a růstu životních nákladů v období od posledního zvýšení životního minima.

Odhad příjmového rozdělení rozhodného pro určení okruhu příjemců rodičovského příspěvku v okolí navrženého koeficientu (2,5):

Navržené koeficienty:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena rodině s příjmem do 2,5 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni koeficientu nebude rodičovský příspěvek vyplácen do 4,2 rodin t.j do cca 13 tis. rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 310 tis. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Výše dávky: 1,1 násobek životního minima dospělé osoby t.j. 1848 Kč měsíčně.

Roční náklady: 6.6 mld Kč.

Současná měsíční výše dávky: 1740 Kč.

Rozdíl navrhované výše proti stávajícímu stavu: + 108 Kč t.j. + 6,2%.

Dávka představuje princip přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi. Tato jednorázová dávka souvisí s významným jednorázovým zvýšením nákladů při narození dítěte. Při konstrukci koeficientů se vycházelo z průměrných cen na nejzákladnější nutné vybavení pro novorozence, přičemž dávka na toto vybavení pouze přispívá. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Jde o prakticky shodnou sociální a příjmovou situaci jako u poživatelů rodičovského příspěvku, proto se navrhuje stanovit koeficient na stejné úrovni jako u této dávky.

Navržená výše dávky vychází ze vztahu současné dávky k životnímu minimu.

Navržené koeficienty:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena rodině s příjmem do 2,5 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni nebude porodné vypláceno do 4,8% rodin t.j do cca 6 tis. rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 122 tis.

Výše dávky: 4 násobek životního minima dítěte do 6 let t. j. 4920 Kč. Při současném narození dvou dětí, násobek životního minima těchto dětí, t.j. na každé dítě 6150 Kč, při současném narození 3 dětí 9 násobek životního minima těchto dětí, t.j. na každé dítě 11 070 Kč.

Roční náklady: 0,58 mld Kč.

Současná měsíční výše dávky: 4500 Kč (+ 5000 Kč na každé dítě při současném narození 3 a více dětí).

Rozdíl navrhované výše proti stávajícímu stavu: + 420 Kč t.j. + 9.3%

Představuje princip přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi. Kompenzuje nemožnost získávání příjmu z ekonomické aktivity při službě v ozbrojených silách. Vyloučeny by měly být jen ty rodiny jejichž příjem je významně nadprůměrný, aby nebyla zvyšována motivace vyhýbat se zákonem stanovené povinnosti služby v ozbrojených silách. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Jde o podobnou sociální a příjmovou situací jako u poživatelů rodičovského příspěvku a porodného, proto se navrhuje stanovit koeficient pro stanovení rozsahu příjemců na stejné úrovni jako u těchto dávek.

Vychází se ze vztahu současné dávky k životnímu minimu. Na rozdíl od dnešního stavu se u výše dávky na nezaopatřené dítě vychází důsledně z částek životního minima dítěte příslušného věku (ve většině případů se však jedná o dítě do 6 let). Příspěvek na byt vojáka se ruší v souvislosti se zavedením příspěvku na bydlení.

Navržené koeficienty:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena rodině s příjmem do 2,5 násobku životního minima rodiny. Zaopatřovací příspěvek nebude vyplácen do 4,8 rodin t.j do cca 100 rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 2,1 tis.

Výše dávky: a) nezaopatřenému dítěti 0,67 násobek životního minima dítěte příslušného věku t.j. 824 Kč až 1193 Kč měsíčně podle věku dítěte (ve většině případů 824 Kč),

b) manželce vojáka 0,67 násobek životního minima dospělé osoby t.j. 1126 Kč měsíčně.

Roční náklady: 0,05 mld Kč.

Současná měsíční výše dávek: a) nezaopatřenému dítěti 750 Kč,

b) manželce vojáka 1000 Kč.

Rozdíl navrhované výše proti stávajícímu stavu:

a) nezaopatřenému dítěti + 74 Kč až + 443 Kč t.j. 10% až 59%,

b) manželce vojáka + 126 Kč t.j. 12.6%.

Jedná se o jednorázovou dávku související s jednorázovým zvýšením nákladů na vypravení pohřbu při úmrtí v rodině. Představuje princip přerozdělení od vysokopříjmových k nízkopříjmovým. Na základě tohoto principu a protože jde o dávku jednorázovou, navrhuje se omezit okruh příjemců ve fázi zavedení na cca 75%. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Od 1.9.1992 je regulován následující okruh pohřebních úkonů: zpopelnění vč. uložení popela, kopání hrobů, zasypání, prvotní Úpravy hrobu a odvoz přebytečné zeminy, přechodné uložení zemřelých v chladicím zařízení. Místní cenové orgány, t.j. obce a okresy, mohou (ale nemusí) u těchto výkonů stanovit maximální ceny. Podle šetření ministerstva financí se rentabilita pohybuje převážně v rozpětí 5% až 15% a jen zcela výjimečně je vyšší.

Podle tohoto šetření je dnes možné pořídit nejlevnější pohřeb již za cenu ve výši navrženého příspěvku nebo za cenu, která ho jen mírně přesahuje. Pokud by cena nejjednoduššího pohřbu přesáhla výši příspěvku, který vypraví rodina sociálně potřebná, bude možné případný rozdíl řešit v rámci systému sociální pomoci. Všechny rodiny, které je možné zahrnout do kategorie sociálně potřebných, by přitom na pohřebné měl jednoznačně nárok.

U dávky není stanoven pevný valorizační mechanismus, s jejím zvýšením se počítá při významnějším růstu cen příslušných služeb.

Navržený koeficient:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena rodině s příjmem do 2,0 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni koeficientu nebude pohřebné vypláceno do cca 26% rodin t.j do cca 31 tis. rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 121 tis.

Výše dávky: 3000 Kč.

Roční náklady: 0,27 mld Kč.

Současná měsíční výše dávky: 3000 Kč.

Rozdíl navrhované výše proti stávajícímu stavu: Dávka byla v roce 1994 zvýšena na trojnásobek a její zvýšení k 1.7.1995 se nenavrhuje.

Dávka představuje princip přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi. Touto dávkou se transformují stávající nepřímé dotace k žákovskému jízdnému na přímou státní podporu rodin s dojíždějícím žákem resp. studentem. Vzhledem k tomu, že žák/student bude platit běžnou cenu za dopravu, bude se jednat o významné a dlouhodobé zvýšení nákladů v těchto rodinách.

Dětem, které plní povinnou školní docházku bude náležet příspěvek na dopravu bez ohledu na příjem. U žáků středních škol, učňů a vysokoškoláků se navrhuje stanovit koeficient omezující počet příjemců ve výši 2,0. Vzhledem k tomu, že příjem bude zkoumán pro potřeby přídavku na dítě u většiny rodin s dětmi bude se u většiny rodin jednat o stejné testování příjmu, které se použije i pro příspěvek na dopravu. Obdobím pro testování příjmů je předchozí rok.

Výše dávky bude odvozena od ceny 40 jízd plného obyčejného jízdného ve veřejné autobusové dopravě. Při určování výše jízdného se bude vycházet z průměrných cen u rozhodujících dopravců v ČR. U dítěte, které plní povinnou školní docházku bude, dávka představovat 30% z plného t.j. 60% z polovičního jízdného, zatímco u studujícího na střední nebo vysoké škole 50 z plného jízdného s tím, že celkově absolvuje žák/student v průměru 40 jízd z místa trvalého bydliště do školy a zpět (vychází se z průměrného počtů dnů, kdy dítě navštěvuje školu). Při jednorázovém dojíždění u žáků základní školy je hrazeno 60% z ceny polovičního jízdného, u středoškoláků a vysokoškoláků 50 ó z plného jízdného s tím, že celkově absolvuje žák základní školy resp. student střední školy nebo učeň z místa trvalého bydliště do školy a zpět 8 jízd za měsíc a vysokoškolák 4 jízdy. Využíváním jiných druhů dopravy, akvizičních slev a v důsledku nemocnosti bude příspěvek na dopravu pokrývat ještě vyšší procento nákladů na dopravu do školy než vyplývá z konstrukce příspěvku (60%, 50%) protože tento je konstruován z průměrné ceny jednotlivého obyčejného jízdného ve veřejné autobusové dopravě.

Úhrada žákem (po odečtení příspěvku) proti současnému stavu bude velmi diferencovaná (od mírného snížení nákladů až po několikanásobné zvýšení).

Navržený koeficient:

Okruh příjemců: Dávka pro žáky plnící povinnou školní docházku bez omezení příjmem bude vyplácena cca 160 tis. rodinám. Dávka pro středoškoláky a vysokoškoláky bude vyplácena rodině s příjmem do 2,0 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni nebude příspěvek na dopravu vyplácen do 19,8 rodin t.j do cca 72 tis. rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 360 tis.

Výše dávky: podle vzdálenosti školy od místa bydliště.

Roční náklady: 0.87 mld Kč

Současná měsíční výše dávek a rozdíl proti stávajícímu stavu: nová dávka, dosud jsou poskytovány dotace dopravcům.

Představuje princip přerozdělování od vysokopříjmových k nízkopříjmovým. Dávka reaguje na aktuální nízkou příjmovou úroveň rodin s nezaopatřenými dětmi. S rostoucím příjmem se výše dávky postupně snižuje. Vychází se z předpokladu, že průměrná výše dávky bude zhruba stejná jako průměrný státní vyrovnávací příspěvek náležející dnes rodinám a změní se přerozdělení této dávky ve prospěch nízkopříjmových rodin. Z charakteru dávky vyplývá, že výše dávky v koncovém intervalu (při koeficientu 1,6 v intervalu od 1,5 do 1,6 násobku životního minima rodiny) bude minimální. Obdobím pro testování příjmů je předchozí kalendářní čtvrtletí.

Výše dávky a rozsah příjemců je určen jedním koeficientem a není proto možné měnit výši dávky bez změny rozsahu příjemců a naopak, což vylučuje možnost narušení relací mezi příjmem a dávkou a zachovává princip přerozdělování od vysokopříjmových k nízkopříjmovým.

Navržený koeficient:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena rodině s příjmem do 1,6 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni nebude sociální příplatek vyplácen 60,6 rodin s dětmi t.j. 970 tis. rodinám. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je cca 1607 tis.

Výše dávky: podle výše příjmu, počtu a věku dětí, v průměru 565 Kč na domácnost. Při příjmu rodiny rovném 1,6 násobku životního minima bude dávka nulová, se snižujícím se příjmem se bude zvyšovat.

Roční náklady na základní sociální příplatek: 4,3 mld Kč.

Současná měsíční výše dávek a rozdíl proti stávajícímu stavu:

Rozložení příjemců sociálního příplatku podle měsíční výše dávky na rodinu při různých koeficientech ve srovnání s rozložením příjemců státního vyrovnávacího příspěvku:

*) Rozložení úrovně státního vyrovnávacího příspěvku na rodinu pokud by byl vyplácen pouze do 1,6 násobku životního minima (t.j. do 1,5 násobku životního minima 320 Kč, od 1.5 do 1.6 násobku životního minima 220 Kč na dítě).

Na dávku do výše 30 Kč by mělo nárok cca 25 tis. rodin a na dávku do 200 Kč cca 160 tis. rodin. Základní sociální příplatek v částce nad 200 Kč obdrží cca 29% rodin s dětmi t.j. 473 tis. rodin.

Další koeficienty pro sociální příplatek:

Tyto koeficienty zvyšují úroveň dávek a rozšiřují okruh příjemců pokud se rodina nachází v sociální situaci, která zhoršuje její ekonomické postavení ve srovnání s rodinou, kde se tato sociální situace nevyskytuje. Konkrétní dopad na výši dávky a okruh příjemců je zřejmý z příkladů v další části této přílohy. Postup výpočtu je uveden v § 21 až § 23 a v důvodové zprávě.

Koeficient 2.7 - pro rodinu s dítětem dlouhodobě těžce zdravotně postiženým.

Koeficient 2,4 - pro rodinu s dítětem dlouhodobě zdravotně postiženým.

Zvýšení těchto dávek je navrženo tak, aby v okamžiku, kdy u rodiny se zdravými dětmi se sociální příplatek přestává vyplácet (1,6 násobek životního minima) byla výše sociálního příplatku u rodiny s jedním dlouhodobě zdravotně postiženým dítětem do 6 let zhruba na úrovni dnešního příplatku k přídavkům na děti.

Další sociální situace u nichž se navrhuje zvýšení sociálního příplatku se zavádějí nově a v současné soustavě dávek nejsou zohledňovány. Pokud se uvádí příklad maximálního zvýšení sociálního příplatku jedná se vždy o rodinu s příjmem na úrovni životního minima a nižším.

Koeficient 1,2 - pro rodinu s dítětem chronicky nemocným - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním dítětem do 6 let je 130 Kč.

Koeficient 1,2 - pro rodinu s dítětem studujícím na střední škole mimo místo trvalého bydliště - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním středoškolákem je 204 Kč.

Koeficient 1,4 - pro rodinu s dítětem studujícím na vysoké škole mimo místo trvalého bydliště - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním vysokoškolákem je 423 Kč.

Koeficient 1,9 - pro rodinu s dítětem studujícím na vysoké škole mimo místo trvalého bydliště vzdáleného od místa studia nejméně 60 km - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním vysokoškolákem je 1025 Kč.

Koeficient 1,1 - pro rodinu, ve které se narodily dvě nebo více dětí - maximální zvýšení dávky pro rodinu se dvěmi dětmi do 3 let je 149 Kč.

Koeficient 1,4 - pro rodinu, kde pečují o nezaopatřené dítě oba těžce zdravotně postižení rodiče - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním dítětem do 6 let je 442 Kč.

Koeficient 1,4 - pro rodinu, kde pečuje o nezaopatřené dítě osamělý těžce zdravotně postižený rodič - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním dítětem do 6 let je 431 Kč.

Koeficient 1.1 - pro rodinu, kde pečují o nezaopatřené dítě oba rodiče, z nichž jeden je těžce zdravotně postižený - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním dítětem do 6 let je 108 Kč.

Koeficient 1.05 - pro rodinu, kde pečuje o nezaopatřené dítě osamělý rodič - maximální zvýšení dávky pro rodinu s jedním dítětem do 6 let je 52 Kč.

Představuje princip přerozdělování od vysokopříjmových k nízkopříjmovým. Dávka reaguje na aktuální vysoký podíl nákladů na bydlení rodin a jednotlivců. S rostoucím příjmem se výše dávky postupně snižuje. Vychází se z předpokladu, že při velmi nízkém příjmu představují náklady na bydlení značnou zátěž rozpočtu domácností bez ohledu na formu bydlení. V roce zavedení dávky t.j. v roce 1996 by dávka měla podchytit 13% až 25 nejchudších domácností. Z charakteru dávky vyplývá, že výše dávky v koncovém intervalu (při koeficientu 1,3 v intervalu od 1,2 do 1,3 násobku životního minima rodiny) bude minimální. Obdobím pro testování příjmů je předchozí kalendářní čtvrtletí.

Výše dávky a rozsah příjemců je určen jedním koeficientem a není proto možné měnit výši dávky bez změny rozsahu příjemců a naopak, což vylučuje možnost narušení relací mezi příjmem a dávkou a zachovává princip přerozdělování od vysokopříjmových k nízkopříjmovým.

Navržený koeficient:

Okruh příjemců: Dávka bude vyplácena. rodině s příjmem do 1,3 násobku životního minima rodiny. Při této úrovni nebude příspěvek na bydlení vyplácen do 86% rodin t.j. do 3,3.mil. rodin. Počet rodin, které by měly nárok na dávku pokud by nebyla omezena příjmem je 3836 tis.

Výše dávky: podle výše příjmu a počtu členů v domácnosti. Průměrná výše dávky činí 137 Kč.

Měsíční výše dávek:

Rozložení příjemců příspěvku na bydlení podle měsíční výše dávky na byt při různých koeficientech:

Na dávku do výše 30 Kč by mělo nárok cca 91 tis. rodin a na dávku do 100 Kč cca 258 tis. rodin. Částku nad 100 Kč obdrží cca 7,5% rodin t.j. 286 tis. rodin. Jedná se o novou dávku t.j. o nový náklad státního rozpočtu.

Roční náklady: 0,9 mld Kč

Jsou poskytovány v případě kdy se o dítě stará cizí osoba, když o dítě nemohou nebo nechtějí pečovat rodiče. Sociální příplatek při péči o dítě v pěstounské péči nenáleží, proto je příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči koncipován tak, aby jeho výše odpovídala sociálnímu příplatku ve stanovených situacích. Příjmy nejsou testovány.

Navržené koeficienty:

Koeficient 1.00 - příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči

Koeficient 1.80 - příspěvek na úhradu potřeb dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte v pěstounské péči

Koeficient 1,60 - příspěvek na úhradu potřeb dlouhodobě zdravotně postiženého dítěte v pěstounské péči

Koeficient 1.10 - příspěvek na úhradu potřeb chronicky nemocného dítěte v pěstounské péči

Koeficient 1.15 - příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, které studuje na střední škole mimo místo trvalého bydliště

Koeficient 1,25 - příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, které studuje na vysoké škole

Koeficient 1,60 - příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, které studuje na vysoké škole vzdálené od. místa trvalého pobytu více než 60 km

Koeficient 0,50 - odměna pěstounovi

Koeficient 4,00 - příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče.

Okruh příjemců: Počet rodin, které mají nárok na dávku je cca 4,2 tis.

Výše dávky: podle počtu, věku dětí příp. pevně stanovená.

Roční náklady: 150 mil. Kč.