Parlament České republiky,

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1450

INTERPELACE

poslance Václava Exnera

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci dalších záměrů v českém kosmickém výzkumu

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Exnera na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 31. ledna 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha

Klub KSČM v Poslanecké sněmovně

Parlamentu České republiky

Sněmovní 4, 1 18 26 Praha 1

tel. (02) 24592438, 24592465

 V Praze 19. ledna 1995

Vážený pane předsedo,

Československo mělo tradici v účasti na výzkumu a využití kosmického prostoru, kterou Česká republika převzala. V současné době však není organizace činností v této oblasti zajištěna srovnatelně s předními zeměmi, což je předmětem kritiky našich i zahraničních odborníky (viz například přiložený referát).

Je mi známo, že vláda na svém prvním lednovém zasedání schválila dohodu o spolupráci s ESA, což jistě představuje zásadní krok v reorganizaci českého kosmického výzkumu.

Prosím proto o sdělení dalších záměrů vlády v této oblasti, především o iníormaci, jak bude řešena koordinační a řídící kompetence ministerstev a o sdělení, kdy a na jakých principech se počítá v ČR se zřízením koordinačního a reprezentativního orgánu typu kosmické agentury.

V této souvislosti žádám i o sdělení, jaké programy jsou v současné době v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru státními institucemi realizovány nebo podporovány, případně jaké se v blízké budoucnosti připravují.

S pozdravem

RNDr. Václav Exner. CSc.

Vážený pan

doc. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády ČR

Praha

Česká republika v kosmickém prostoru

LUBOŠ PEREK

Astronomický ústav AV ČR, Praha

Česká republika má exaktní vědy na vysoké úrovni. Je přirozené, že se vyvinul zájem o studium kosmického prostoru i o využití umělých družic k získávání pozorování nedosažitelných z povrchu Země.

Výsledky kosmických metod v minulých třiceti letech jasně hovoří ve prospěch toho, aby kosmických metod bylo, v souhlasu se světovou praxí, používáno i nadále. Z různých příčin se u nás objevila určitá skepse k těmto metodám, zejména pro vysoké náklady, které kosmické metody vyžadují.

Kosmické metody se ovšem uplatňují nejen v základním výzkumu exaktních, biologických a medicinských věd, ale mají aplikace v tak praktických oborech jako je meteorologie, telekomunikace, přímé televizní vysílání, geodetické určování přesných souřadnic, i v oborech tak obecných jako je mezinárodní právo a politika. Kosmická činnost výrazně ovlivňuje i úroveň průmyslové výroby.

Vzhledem k tomuto nesmírně širokému záběru věnuje mnoho států kosmické činnosti zvláštní pozornost a činí organizační opatření s cílem starat se nejen o rozvoj vědeckého poznání, ale i o průmyslový rozvoj vědeckého poznání, ale i o průmyslový rozvoj a ekologii v té míře, jak to právě jen kosmické metody dovolují. To se týká nejen kosmických velmocí. I malé státy považují kosmickou činnost za důležitou a vyhledávají prostřednictvím svých kosmických agentur mezinárodní spolupráci.

Srovnání s některými zeměmi, zejména s Rakouskem, Norskem a Maďarskem naznačují, že problémy se dají řešit v mezinárodní spolupráci, zejména ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Aby ovšem řešení bylo ekonomicky zajímavé, je nutná účast průmyslu, který v řadě zemí je schopen nejen přinést zpět vynaložené náklady, ale zvýšit svou prosperitu.

Přítomností v kosmickém prostoru nebo kosmickou činností rozumíme něco mnohem širšího než je základní výzkum. Důležitost kosmického výzkumu roste rychle, avšak ještě rychleji roste využití kosmických aplikací. V první řadě jsou to družicové telekomunikace, ať již mezi pevnými stanicemi na povrchu Země, nebo komunikace mobilní, zprostředkující spojení s loďmi na širém moři, nebo přímé televizní vysílání, jehož antény pronikly do bytů i chaloupek. Dálkový výzkum terénu a prostředí se stal nezbytnou složkou geologického průzkumu, mapování, zemědělství, hospodaření s půdou, hydrologie, zmírňování důsledků katastrof atd. Meteorologické předpovědi jsou dnes přece jen spolehlivější díky snímkům z družic a není jednodušší prostředek, jak určit přesné zeměpisné souřadnice, než použít globálního družicového systému.

Kosmická činnost má vliv i na průmyslovou výru, ovšem jen v těch zemích, které mají pro kosmické projekty zakázky. Tady právě hraje roli účast na mezinárodních projektech nebo členství v mezinárodních kosmických organizacích, např. v Evropské kosmické agentuře. Vše, co jde do kosmu, musí splňovat vysoké požadavky na přesnost výroby, na miniaturizaci, na lehkost konstrukce a na odolnost proti vlivům velmi náročného kosmického prostředí. Vyhoví-li průmyslová výroba těmto požadavkům, dostane se na vrchol nebo velmi blízko vrcholu světové úrovně a stane se schopnou úspěšně soutěžit i v oborech ryze pozemských.

Ani tím není kosmická činnost vyčerpána. Rychle se vyvíjí kosmické právo na řadě univerzitních a jiných vědeckých ústavech, je diskutováno na mezinárodních kongresech. V konkrétní podobě je vytvářeno v OSN a to v podobě mezinárodních smluv a dohod nebo doporučení Valného shromáždění OSN. Zcela nedávno byla dále založena nová organizace, Forum kosmických agentur, která již úspěchy má v budoucnu může její role jen nabýt na významu.

V mezinárodní politice hrají kladnou úlohu družice, jimž se běžně říká špionážní, eufemisticky "národní technické prostředky". Tyto družice ověřovaly během studené války dodržování úmluv mezi USA a SSSR a několikrát přispěly ke zmírnění napjaté situace. I dnes mají tyto družice svou důležitost jak globální, tak v lokálních koníliktech, kde opět ověřují dodržování nebo nedodržování dohod.

Kosmická tématika je až příliš široká, ale takový je nejen svět, nýbrž i kosmický proto. Matka astronomie, která připravila půdu pro činnost v kosmickém prostoru - pro jistotu již nějaké to století předem - přivedla spolu s raketovou technikou na svět dítě, které rychle rostlo. V druhé polovině našeho století zaujímá kosmická činnost významné místo vedle jademé energie a počítačové techniky. je těžko říct, které z těchto odvětví je nejvýznamnější.

Pochopitelně je třeba si položit otázku, jak to vypadá u nás s kosmickou činností. Jsme příliš vpředu, jdeme přiměřeným tempem, nebo jsme na konci pelotonu ? Odpověď závisí ovšem do jisté míry na osobním temperamentu a má netrpělivost mi našeptává, že děláme málo a pomalu.

Matka astronomie

Pro astronomii byl kosmický prostor vždy částí vesmíru a dlouhá staletí nebylo nutné zavádět pro blízkou část vesmíru zvláštní termín. Nebeská tělesa se pohybují stejně pod hlavním vlivem gravitace, ať jsou blízko nebo daleko a jen gurmáni se zabývali silami negravitačními, především odporem vnějších vrstev atmosféry. První rakety, které byly dostatečně silné, aby vynesly družici na oběžnou dráhu tedy nalezly vybudovanou teorii a výpočetní metody připravené k určení drah. Astronomie se postarala i o zásadní znalosti o větších tělesech sluneční soustavy a dosti dobře si uvědomovala, co se ze zemského povrchu objevit dalo a co nikoli.

Podobná situace se zřejmě bude opakovat v budoucnu. Jak budeme potřebovat ke kosmické činnosti stále vzdálenější oblasti, bude nezbytné, aby astronomie měla vždy dostatečný náskok a abychom o našem okolí i o vzdálených částech vesmíru měli tak dobré znalosti, jak je možno. To se bude konkrétně týkat např. výzkumu malých planetek, které procházejí tak blízko Země, že není možné vyloučit srážku podobnou těm, ke kterým již zřejmě došlo v historii naší planety došlo. Musí tedy i v budoucnu být zachovány aspoň trochu slušné pozorovací podmínky pro observatoře na povrchu Země. Často se sice uvádí, že observatoře by se měly přestěhovat do kosmu nebo na odvrácenou stranu Měsíce, avšak navrhovatelé jsou málokdy ochotni ujmout se role hostitele. A observatoře zápasí s finančními záležitostmi i v poměrně levných podmínkách na zemském povrchu.

Jak to vypadá u nás ? Nehledíme-li příliš daleko zpět do historie, máme dnes prakticky třetí generaci astronomů, kteří tuto vědu pěstovali a pěstují vážně a s úspěchem. Počet astronomů, kteří tuto vědu pěstovali a pěstují vážně a s úspěchem. Počet astronautů u nás již dávno přesáhl kritickou mez nutnou k tomu, aby se výzkum modemích forem této vědy trvale udržel. Podobná situace je i v jiných vědních oborech souvisejících s kosmickou činností. Máme tedy základ odborných znalostí nutných k porozumění složité kosmické problematice. Můžeme vychovat odborníky schopné hovořit na vysoké úrovni do kosmické problematiky. To se netýká jen matematicko-fyzikálních věd, nýbrž i kosmické biologie a medicíny, z humanitních věd kosmického práva a z technických oborů konstrukce přístrojů a částí kosmických těles.

Aniž bych měl v úmyslu předkládat něco jako výroční zprávu, rád bych uvedl, že nezávislý nápad měřit rychlost umělých družic z Dopplerova efektu se zrodil u nás prakticky v okamžiku vypuštění první umělé družice. Náš příspěvek ke studiu negravitačních sil působících na dráhu družice je významný. Podobně bychom mohli pokračovat v ostatních vědách. V kosmickém právu máme dokonce prioritu v osobě Vladimíra Mandla, který zasvěceně psal o kosmickém právu čtvrt století před vypuštěním první umělé družice. V technickém oboru jen dva příklady. Pro družici Vega k Halleyově kometě byla zkonstruována stabilizovaná plošina, jejíž funkce umožnila přesné určení dráhy komety a pozdější velmi blízké a úspěšné navedení evropské družice Giotto. A díky družicím MAGION figuruje náš stát v seznamu umělých nebeských těles. Máme i kosmonauta, jehož tragedie spočívá v tom, že politická hlediska oné doby zcela zastínila hlediska odborná.

Kosmický výzkum nebyl a není jednoduchou záležitostí. Dlouhodobou spolupráci, účast na rozsáhlejších programech a zejména vliv na sestavování projektů je možno získat snad jedině členstvím v mezinárodní agentuře ESA. Ta však má příspěvky relativně velmi vysoké, které se dají kompenzovat jedině účastí průmyslu na zhotovování technicky náročných mezinárodních zakázek.

Česká republika v kosmických aplikacích

Některé kosmické aplikace jsou u nás rozvinuty. Tak dálkového průzkumu Země, zejména materiálů z družice Landsat se používá na několika pracovištích zejména ke studiu těžce poškozeného severočeského prostředí. Některé projekty se provádějí ve spolupráci s univerzitami a jinými ústavy v zahraničí a naši pracovníci jsou školeni např. v National Air and Space Museum ve Washingtonu.

V telekomunikacích nám zatím chybí členství v Intelsatu, kde je sdružena převážná většina států světa, avšak zdá se, že překážky nejsou rázu zásadního, nýbrž spíš finančního a technického. V teoretické stránce telekomunikací je na vysoké úrovni Výzkumný ústav spojů, jehož pracovníci se aktivně účastní mezinárodních konferencí o družicových telekomunikacích v rámci Mezinárodní telekomunikační unie.

V meteorologii, díky členství v Eumetsatu, je situace, aspoň pro vzdáleného pozorovatele, uspokojivá. Vidíme to každý večer na družicových snímcích ukazovaných v televizi.

Kdybychom se spokojili s nejdůležitějšími aplikacemi kosmické technologie, stačilo by, aby Česká republika byla členem několika málo existujících organizace. V některých z nich již členem je, s jinými spolupracuje. Mezi nimi:

- INTELSAT, který sdružuje přes 120 států, jimž obstarává telekomunikace mezi pevnými stanicemi,

- INMARSAT pro telekomunikace lodím na širém moři

- EUMETSAT pro meteorologická data

- a pro dálkový průzkum, který je u nás nepostradatelný zejména pro sledování prostředí, stačí nakupovat družicová data od některého z center dálkového průzkumu.

Mezinárodní politika

V mezinárodní politice jsme také činní. Když byl v r. 1959 zřízen v OSN výbor pro mírové využití kosmického prostoru (COPUOS), bylo tehdejší Československo mezi prvními jeho členy a Česká republika v tomto členství a činnosti pokračuje. Od roku 1975 do dneška máme odborného pracovníka v Office of Outer Space Affairs, což je oddělení sekretariátu OSN pro náležitosti kosmického prostoru. Od roku 1985 má náš diplomat funkci předsedy právního podvýboru. Naše delegace se pravidelně a aktivně účastní každoročních zasedání vědecko-technického a právního podvýboru i hlavního výboru (COPUOS). Pro kosmickou činnost je OSN zcela nepostradatelné. OSN je organizace globální a je jako stvořena k tomu, aby se kosmem zabývala. Jakýkoliv pořádek v kosmu může být zaveden a udržován jen organizací, která má moc a schopnost připravovat mezinárodní smlouvy. Také již bylo celkem pět smluv připraveno, podepsáno a ratifikováno většinou zemí světa. Tyto smlouvy řeší zásadní otázky mezinárodní spolupráce v kosmu a odpovědnost za vypuštěná tělesa. Také principy dálkového průzkumu země a jejího prostředí byly v OSN řešeny, právě tak jako používání družic s jademými zdroji energie.

Zájem států o členství v COPUOS je značný. Původní počet 28 členů překročil během let 50. A dalších 12 států požádalo na zasedání v únoru 1994 o souhlas s účastí.

Velmi záslužná a nezastupitelná činnost OSN má jednu nevýhodu. Vypracování každé smlouvy trvá řadu let a diskuse někdy, v závislosti na okamžité světové politické situaci, jednoduše váznou a je třeba čekat na situaci příznivější. To je důvodem, proč z projevů některých států je cítit obava, že jiné forum než OSN by možná dospělo k cíli rychleji. To snad možné je, ovšem najít forum se stejnou universálností, jako má OSN, je velmi nesnadné.

Naše další účast na činnosti OSN v kosmu je nutná, není však na mezinárodním poli postačující.

Kosmické agentury

V mnoha státech byly zřízeny instituce, které koordinují jednotlivá odvětví kosmické činnosti, starají se o mezinárodní zakázky, hájí účast v mezinárodních organizacích a snaží se, aby kosmos byl regulován vyhovujícím způsobem.

Tyto instituce mají v různých státech různá jména, zde budeme v dalším používat názvu agentura. Přesně řečeno, existuje nejméně 31 států, které takovou agenturu již mají. V níže uvedené tabulce najdeme jak kosmické velmoci, tak i státy větší, menší až zcela malé, státy rozvinuté i rozvojové.

Seznam kosmických agentur [Gallovay E.: The Space Agency Forum (SAF) and Intemational Cooperation, IAF Congress 1993, Paper IISL-4-93-839,]

Argentina: National Commission for Space Activities (CONAE)

Austrálie: Australian Space Office

Belgie: Recherche et Technologie Spatiale

Brazílie: Instituto de Pesquisas Espaciais (INPE)

Bulharsko: Kosmická agentura

Chile: National Institute for Space Affairs

Čína: State Science and Technology Commission (SSTC)

Dánsko: Danish Research Administration

Finsko: Finish Space Committee (FSC)

Francie: Centre national d´etudes spatiales (CNES)

Kanada: Canadian Space Agency (CSA)

Indie: Indian Space Research Organization (ISRO)

Indonésie: National Institute for Aeronautics and Space (LAPAN)

Israel: Israel Space Agency (ISA)

Itálie: Agenzia Spaziale Italiana (ASI)

Japonsko: Institute of Space and Astonautical Science (SAS)

National Space Development Agency (NASDA)

Kazachstán: Kazakhstan Space Agency

Korea: Korea Aerospace Research Institute

Maďarsko: Hungarian Space Organization (HSO)

Nizozemsko: Netherlands Agency for Aerospace Programs (NIVR)

Norsko: Norwegian Space Center

Pakistán: Pakistan Space and Upper Atmosphere Research Commission (SUPARCO)

Rakousko: Austrian Space Agency (ASA)

Rusko: Russian Space Agency

Spojené státy: National Aeronautics and Space Administration (NASA)

National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA)

SRN: Deutsche Agentur für Raumfahrtangelegenheiten (DARA)

Španělsko: Centro para el Desarollo Techologico Industrial (CDTI)

Švédsko: Swedish National Space Board

Thajsko: Ministry of Science, Technology and Energy

Ukrajina: National Space Agency of Ukraine

Velká Británie: British National Space Centre

Všechny státy, které mají širší a aktivnější činnost v kosmu než Česká republika, a řada těch, které mají činnost méně bohatou, vyjádřily svůj zájem o prospěch z kosmické činnosti tím, že zřídily organizaci, která přinášení takového prospěchu má ve svém popisu práce.

Pro ilustraci jak je možné dosáhnout z kosmické činnosti prospěchu nejen ideálního, ale i ekonomického, může být relevantní a zajímavé Rakousko, Norsko a Maďarsko, které nám jsou blízké velikostí i polohou na globu.

Rakousko [Austria in Space, Editor: Federal Ministry for Science and Research, 1994] je přesvědčeno, že jako země s vysoce rozvinutým vědeckým a průmyslovým sektorem si může udržet soutěživost ve výzkumu, technologii a průmyslu jedině kvalifikací a účastí v důležitých oblastech kosmického výzkumu a technologie. Tuto thezi vyhlásilo jako svůj politický cíl. Vědeckým cílem je poskytnout vědeckým ústavům rámec, v němž by se mohly účastnit velkých mezinárodních programů, zejména v analýze dat z vědeckých družic ESA, přispět ke studiu klimatu a změn v atmosféře, studovat nové telekomunikační technologie a pěstovat výzkum v kosmické medicíně a v mikrogravitaci. Průmyslovým cílem je získat a udržet mezinárodní soutěživost rakouského průmyslu a získat vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Z obchodního hlediska považuje Rakousko za zvlášť slibné telekomunikační systémy, systémy pro dálkový průzkum země a jejího prostředí, pro výzkum klimatu a pro vývoj raket.

K dosažení těchto cílů byla zřízena vládní komise, v níž jsou zastoupena resortní ministerstva, odborové organizace, organizace průmyslníků, akademie věd, konference rektorů atd. Koordinační funkci má Rakouská kosmická agentura při ministerstvu vědy a výzkumu. Nejdůležitějším mezinárodním partnerem je ESA, kde Rakousko přispívá ze svého rozpočtu 29 milionů ročně, tj 1% z celkových nákladů. Rakousko má rozvinutou i bilaterální spolupráci s řadou partnerů, mezi nimi i s Českou republikou.

V Norsku byl nedávno uveřejněn [Norway´s Future in Space, ed. Norsk Romsenter, Oslo, Norway, Space Policy Vol. 10 No. 1, February 1994, p. 73] dlouhodobý plán kosmické činnosti, který klade důraz na telekomunikace, navigaci, určování pozic, dálkový průzkum a kosmický výzkum. Družice jsou považovány za nebytný prostředek jak vyhovět stále rostoucím požadavkům na zevrubné monitorování prostředí. Očekává se, že norský průmysl bude schopen získat kontrakty nad dohodnutý rozsah norské účasti v ESA s minimálním ročním růstem 15%. V prioritních oblastech průmyslu i vědy chce Norsko dosáhnout vedoucího mezinárodního postavené. Tyto odvážné plány se zdají být reálné, protože již v období 1985-1992 přinesly kontrakty od ESA příjmy 2-3 krát větší než kolik činila samotná hodnota kontraktů a podpůrných fondů.

V Maďarsku [Space Activities in Hungary, ed. Hungarian Space Office, Budapest, December 1993.] byly zhodnoceny zkušenosti minulého období spolupráce v rámci Interkosmu. V té době vzniklo v Maďarsku přes 30 výzkumných a aplikačních základen, byla vychována generace výzkumných pracovníků a Maďarsko se dostalo mezinárodního uznání převyšujícího důležitost politickou i hospodářskou. Nová organizace kosmické činnosti vypracovala koncepci kosmické činnosti v malé zemi, postavenou na principu mezinárodní spolupráce s USA (NASA), s Evropskou kosmickou agenturou, s Ruskem, se středoevropskými státy atd. Cílem je použít výsledků výzkumu kosmu v elektronice, v ochraně prostředí a ve vědě vůbec.

V čele nové organizace stojí ministr, který předsedá radě. jejími členy jsou zástupci zainteresovaných ministerstev, vědeckých institucí a odborníci. Úkolem rady je dále pracovat na koncepci kosmické činnosti, vytyčit perspektivy a priority, zásady a směry mezinárodní spolupráce, budovat systém výzkumných pracovišť a pomáhat kosmické činnosti systémem státního nabídkového řízení.

Manažérem kosmické činnosti je Hungarian Space Office, která má úkoly koordinační i výkonné, stará se o využití vědeckých výsledků a reprezentuje Maďarsko ve výborech OSN. V síti pracovišť je deset ústavů zabývajících se dálkovým průzkumem, ústav jademé fyziky, astronomický ústav, jedenáct ústavů a oddělení věd biologických, tři pracoviště telekomunikační a tři pracoviště technická. Hlavní výhodou systému je organizační spojení jednotlivých pracovišť, koordinace a podpora jejich činnosti a podpora účasti na mezinárodních programech. Účast průmyslových závodů je patrně v počátečním stadiu.

Forum kosmických agentur

Velmi úspěšnou akcí, jíž se OSN aktivně účastnilo, byl Mezinárodní Geofyzikální Rok v letech 1957-1958. Během této doby podstatně vzrostla úroveň mezinárodní spolupráce, která se v řadě případů udržela i po konci MGR. Úspěchy MGR byly důvodem, proč v r. 1985 bylo navrženo konání Mezinárodního Kosmického Roku (ISY) v r. 1992, pětistém výročí Kolumbovy cesty. Při té příležitosti utvořily kosmické agentury Space Agency Forum for the Intenational Space Year, SAFISY. Vedle agentru 29 států se ISY účastnily i mezinárodní vědecké organizace a speciální agentury systému OSN:

- Committee on Space Research (COSPAR),

- European Community Joint Research Centre,

- Intemational Astronautical Federation (IAF),

- Intemational Council of Scientific Unions (ICSU)

- Intemational Maritime Satellite Organization (INMARSAT)

- Intercosmos Program,

- UN Outer Space Affairs Division,

- UN Food and Agriculture Organization (FAO),

- World Meteorological Organization (WMO),

- UNESCO.

Spolupráce kosmických agentur se natolik osvědčila, že po skončení ISY bylo Space Agency Forum (SAF) ponecháno jako trvalé forum kosmických agentur. SAF vychází z významu kosmické účasti pro lidstvo. Uznává autonomii vládních agentur odpovědných za kosmickou činnost a chce podporovat spolupráci mezi nimi. SAF se má stát fórem pro vyjádření názorů a pro neformální koordinaci programů v oblasti Vědy a kosmu, Mise k planetě Zemi, Mise od planety Země, Lety s lidskou posádkou.

Iníormovanost veřejnosti a Výchova. Členy SAF jsou národní kosmické agentury a mezinárodní organizace. Vedoucím delegace každé členské agentury má být vedoucí pracovník s širokou odpovědností. Noví členové jsou přijímáni se souhlasem stávajících členů. SAF se schází každoročně a její závěry a doporučení nejsou závazná. Záleží na vůli každého člena, zda je přijme.

Agentury jednotlivých států si rozdělily témata, jimž se přednostně věnují. Tak např. Austrálie, Francie a Rusko vedou projekt studia globálních důsledků změn vegetace, SRN a USA se zabývají polárním stratosférickým ozonem, Rakousko globálním mapováním z družic, atd. Je možné, že se SAF v blízké budoucnosti vyvine v mezinárodní centrum kosmické činnosti, v níž ovšem budou participovat jen členské země, tj. státy s kosmickými agenturami. V budoucnu může být obtížnější být přijat za člena SAF než je tomu dnes.

Závěr

Česká republika má vědecké a technické zázemí nutné k aktivní účasti na kosmické činnosti. Má průmysl dostatečně vyvinutý, aby mohl přijímat zahraniční zakázky a aby finanční bilance kosmické činnosti vyzněla v náš prospěch. Průmyslová sféra by navíc měla prospěch ze zkušeností s novou technologií. Všeho toho bychom mohli a měli využívat k tomu, aby nám kosmická činnost přinášela hospodářský zisk a aby do kosmických záležitostí doléhal i náš hlas na mezinárodním foru a to nejen v OSN ale i ve Foru kosmických agentur. Pro zřízení kosmické agentury hovoří tedy mnoho důvodů.

- zvýšení úrovně průmyslové výroby získáváním zahraničních zakázek

- zvýšení vývozu výrobků s velkým podílem práce

- systematické monitorování prostředí

- koordinace projektů vyžadujících mezinárodní spolupráci

- podpora kosmického výzkumu v exaktních, biologických i technických vědách.

- koordinace mezinárodní politiky v oboru kosmické činnosti v OSN a v SAF.

Příklad výsledků činností jedné z organizací pro zpracování dat z kosmického výzkumu PAF (Processing and Archiving Facilities). Obrázek se vztahuje ke vzdutí světových oceánů - barevná stupnice odpovídá různým výškám hladiny.

(Převzato z přílohy k EOQ 43, Record of Images, květen 1994)

Vedle důvodů pro zřízení kosmické agentury máme i precedent: Pro spolupráci s evropským střediskem pro výzkum elementárních částic CEM v Ženevě byla zřízena vládní komise při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která spolupracuje se Svazem průmyslu ČR. Prostřednictvím firmy TECOM byla od 16. června 1994 června 1994 uspořádána v Ženevě výstava. Tu obeslalo před 20 výrobních závodů. Největší kontrakt uzavřela firma AVIKO v hodnotě 95 000 CHF, což není mnoho, avšak každý vydatný déšť začíná malou kapkou.

Máme všechny předpoklady a ingredience pro komplexní kosmickou činnost, máme dokonce i precedent. Chybí koordinační centrum a finální výsledek, který bude v první řadě hospodářský a teprve v druhé řadě vědecký. Máme vepřovou, máme knedlíky a máme zelí. Otázka je, zda jsme schopni uvařit oběd.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP