Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Michala Krause na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

ve všech odpovědích na mé předešlé interpelace ve věci privatizace a transformace (případně restrukturalizace) české petrochemie jste mne osobně mimo jiné ujišťoval, že rozhodování je vedeno pouze ekonomickými a technickými hledisky a snahou o maximální objektivitu odpovídající strategickým a ekonomickým zájmům naší ekonomiky.

Po prostudování návrhu materiálu, určeného jako podklad pro rozhodnutí vlády ČR ve věci restrukturalizace a transformace Rafinérsko Petrochemického Komplexu (RPK), jsem nicméně nabyl dojmu, že za určitých okolností by mohly být strategické a zejména ekonomické, ale i ekologické zájmy české ekonomiky silně ohroženy!

Navíc jsou zcela nedostatečně řešeny ekologické otázky, které jsou u RPK velmi významné a jejich odpovědné řešeni představuje i rozhodnuti o úloze státu v ekonomice.

Protože závěrečné rozhodnuti je věcí vlády, obracím se na Vás s touto interpelací.

Žádám odpovědi na následující otázky:

1) Jsou všichni vyjednavači objektivní, jak ze strany ČR, tak za konsorcium IOC? Byly jmenovány skupiny expertů, na jednotlivé oblasti (ropovody, produktovody, výrobky, ceny pro petrochemii, marketing, ekologie, tržní vztahy, zahraniční obchod, atd.)?

2) Jak a kým jsou věcné body jednání mezi českou stranou a konsorciem IOC posuzovány? Kdo hodnotí jejich vztah k celému spektru českých chemických podniků?

3) Kdo připravoval smlouvu mezi Českou republikou a Konzorciem IOC? Podle jakého práva byla smlouva připravena? Jaká je kontrola váhy jednotlivých argumentů a jejich posloupnosti na budoucí vývoj jak v ČR, tak ve světě? Je připravovaná. smlouva dostatečně konkrétní a zajišťuje rovnoprávné podmínky pro obě smluvní strany? Byla smlouva řádně objednána? Kým a s jakými podmínkami? Kdo ponese odpovědnost za nekvalitní smlouvu, a kdo bude posuzovat její kvalitu? Nevzniká, smlouva v časové tísni?

Jsou všechny nutné aspekty a podmínky vstupu IOC do českých rafinérií a petrochemie věrohodné a jsou dostatečně garantovány oběma stranami?

4) Jsou sankce za neplnění smlouvy a určení kdo, kdy, v čem smlouvu nesplnil dostatečně smluvně zajištěny? Jsou sankce a pokuty úměrné škodám, které vzniknou neplněním smlouvy v celé šíři české ekonomiky?

5) Kolik je výnos daní z petrochemie nyní, kolik činil před její likvidací živelným pašováním PHM a LTO v roce 1989 a v dalších letech?

6) Pokuste se odhadnout výnos po převzetí majority IOC při možnosti provádět transfer zisku (přes vysoké nákupní ceny ropy i vysoké přepravovací náklady bude základ pro výpočet daní výrazně snížen) do zahraničí tak, jak nám to nyní například předvádí VW-Škoda na vysokých cenách jednotlivých zejména dovážených subdodávkách.Bude podobným postupům v rámci vstupu IOC do české chemie dostatečně zabráněno?

7) Jak se podle Vás mohou chovat suverénní české banky,které zajišťovaly po krytí stávajících úvěrů v RPK a jejich dalšího zajištění při oddělení rafinérií? Myslíte si, že pokud by nevlastnil stát majoritní podíl v těchto bankách, že by souhlasily s oddělením rafinérií od RPK?

8) Proč se nechtějí české banky, při dobrém ratingu ČR, zúčastnit na úvěrování perspektivního oboru české ekonomiky, ke které mu petrochemie a rafinérie bezesporu patří?

9) Kdo bude o provádění investic rozhodovat a jak bude zajištěn prostor pro české dodavatele?

10) Jakým způsobem bude soukromé sdružení společností (IOC) schopno při sídle svých mateřských společností mimo území ČR garantovat výši investic?

11) Jaké budou pojistné mechanismy v případě nedodržení výše investic a jejich časového plnění?

12) Jaké budou pokuty za nedodržení podmínek smlouvy mezi ČR a IOC, kdo bude posuzovat případné spory, kdy není vytvořen kontrolní výbor za ČR?

13) Proč není stanovením reálného postupu a zahrnutím nových vlastníků z II. vlny KP projevena vůle na společném postupu při transformaci RPK?

Proč nerespektujete práva kupónových akcionářů? Striktně právně vzato, ještě akcionáři nejsou, neboť jim SCP dosud akcie nebyly vydány. Nicméně ve II. vlně KP bylo nabídnuto 35 akcií Chemopetrolu a 26.5 akcii Kaučuku. Jsou tedy známi všichni kupónový akcionáři. Ti se přesto nemohou rozhodování. o restrukturalizaci a způsobu dokončení privatizace zúčastnit. Proč?

14) Proč není prokázána max. odbornost pro věcně uvážlivé řešení?

15) Kdo zajistil kvalifikovaný odhad tržní ceny RPK, a hlavně ceny trhu (tržního prostoru ve kterém RPK operuje). Byl tento odhad konzultován v zahraničí a je jeho vypovídací schopnost regulérní? Byla některým zájemcem o vstup do české petrochemie nabízena částka za podíl vyšší? O kolik? Byla tato nabídka věrohodná? Pokud ano, proč nebyla akceptována?

16) Co představuje nabízených 180 mil USD, kdy pouze nový hydrokrak UNOCAL v Chemopetrolu stál 180 mil USD?

17) Myslíte si, že je dnes svým významem správnost a rozsah odpovědnosti nad transformací RPK někdo z vlády nebo vláda celá schopna náležitě posoudit a případné špatné smlouvy včas odhalit se všemi negativními vlivy na české hospodářství? Doposud nikdo za českou stranu tak významné rozhodnutí neřešil a proto má.m obavy z toho, jak ji nespočet závažných rozhodnutí dokazuje, že bude věcné plnění smluv velmi podceněno.

18) Jsou známy výše odměn pro společnost zajišťující koordinaci při vyjednávání s IOC, společnost CS First Boston? Kolik činí výše odměn z české strany a kolik budou nuceni zaplatit IOC? Kolik bude CS First Boston požadovat na české straně uhradit v případě neuskutečněného spojení RKP s IOC?

19) Pokud víte, že i za současné cenové hladiny (roku 1994) petrochemických a rafinérských výrobků je český trh schopen realizovat během 7 roků požadovaných 30 mld. Kč, (ze zisků a vlastních zdrojů českých investorů), proč je nutné za velmi nerovných podmínek náš trní prostor a podíl na RPK prodávat? Je-li reálná, možnost RPK z českých zdrojů profinancovat a zachovat kontrolu nad fiskálním plněním státního rozpočtu, pak je prodej a ztráta kontroly nad RPK daleko největším hospodářským zločinem srovnatelným pouze s prodejem celého telekomunikačního odvětví. Příklady (z VW-Škoda, PM - Tabák, Nestlé - Čokoládovny, atd.) jsou ji dostatečně varující!

20) Jak je zajištěno řešení ekologických škod a jejich likvidace (staré i nové škody), a povinnosti jejich úhrady a náhrada za vzniklé škody po transformaci RPK.

21) Kdo převezme garance za náhradu škod RPK způsobených zda jsou věrohodné tyto garance v případě, že nebudou garantovány českým státem.

22) Pokud se bude jednat o soukromou společnost, je-li pro tyto případy dostatečně pojištěna? Pokud by měl následky škod a jejich likvidaci za RPK garantovat stát, tak proč se stát bude zaručovat za soukromou společnost, v níž bude postupně trácet majoritní podíl?

23) Dnes a denně je celá veřejnost přesvědčována o tom, že stát a jeho nejvyšší orgán (ač vláda není hloupá a není lajdák) se neumí s právně rozhodovat, prožívá frustraci ze svých rozhodnutí a často rozhoduje arbitrážně, tak se Vás ptám, pane ministře,: Proč chcete nyní do 31.3.1995 rozhodnout ve velmi omezeném časovém prostoru bez náležité diskuse rozhodnuti o transformaci RPK, které bude mít dalekosáhlé důsledky na vývoj celé české ekonomiky?

24) Proč měníte již schválené privatizační projekty Chemopetrolua Kaučuku, aniž by k tomu byl některý ze zákonem stanovených důvodů?

(S majetkem a majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob může FNM naložit způsobem, s nímž MSNMP vyjádří písemný souhlas v případech, kdy nebylo možno privatizovat podle původního rozhodnutí z příčin nezapříčiněných FNM a v případech, kdy majetek či majetkové účasti přešly na FNM odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele privatizovaného majetku).

Protože v případě Chemopetrolu a Kaučuku žádný z těchto taxativně vypočtených důvodů nenastal, byla změna jednoho či obou privatizačních projektů y rozporu se zákonem. Rozhodnutí o privatizaci, na jehož základě FNM jako valná hromada rozhodne o sloučeni obou subjektů a zároveň rozhodne o výši podílů soukromých akcionářů na držbě akcií ve společnosti vzniklé sloučením, která, zásadním způsobem mění jejich postavení ve struktuře akcionářů, bezpochyby je takovou změnou schváleného privatizačního projektu).

Víte o těchto shora popsaných skutečnostech?

25) Nechtěl byste, pane ministře, požádáním hospodářského výboru parlamentu zajistit maximální kontrolu nad stavem vyjednávání a posuzovat veškeré kroky bez politického zaujetí a věcně správně odhadovat možné optimální varianty?

Jelikož všechna jednání s IOC probíhají za zřejmého poručení zákona o velké privatizaci (neodúvodněnou změnou privatizačních projektů Chemopetrolu a Kaučuku), a současně jsou ignorována práva kupónových akcionářů vzešlých z druhé vlny KP, domnívám se, e je nanejvýš žádoucí, aby se transformací a restrukturalizací RPK začala zabývat poslanecká sněmovna na svém mimořádném zasedání, a také aby se rozhodla požádat Nejvyšší kontrolní úřad, aby postup privatizace RPK byl podroben důkladné kontrole. Jedná, se zejména o a.s. Chemopetrol Litvínov, a.s. Kaučuk Kralupy a také a.s. Benzina. Jste stejného názoru a podpoříte v parlamentu ČR hlasování o provedení kontroly NKÚ v privatizovaném RPK Chemopetrol a.s., a Kaučuk a.s., případně Benzina a.s:?

Protože chci předejit situaci, kdy nám poslancům mohou vzkázat vládní představitelé ústy svých tiskových mluvčích, že je vše v pořádku a o veškeré námitky je pro českou stranu náležitě pečováno, upozorňuji i Parlament ČR, že na majetek a.s. Chemopetrol a a.s.Kaučuk byl podán návrh na předběžné opatření ve věci zamezení s nakládáním a převodem majetku a akciemi shora uvedených společností z důvodného podezření o porušeni zákona o velké privatizaci. Do rozhodnutí soudu by neměly být prováděny MSNMP jakékoliv majetkové změny.

Jelikož každým dnem probíhají pro celou českou veřejnost neodůvodněně dokonale utajen. jednáni o osudu české petrochemie, žádám Vás o zkrácený termín odpovědi. Žádám Vás o konkrétní odpovědi na jednotlivé otázky.

Za Vaše odpovědi předem děkuji.

Vážený pan

Vladimír Dlouhý

ministr průmyslu a obchodu ČR