Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 28. února 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Příloha

Odpověď na interpelaci pana poslance Michala Krause

K otázce privatizace a transformace (případně restrukturalizace) české petrochemie:

1. Jsou všichni vyjednavači objektivní, jak ze strany ČR, tak za konsorcium IOC? Byly jmenovány skupiny expertů, na jednotlivé oblasti (ropovody, produktovody, výrobky, ceny pro petrochemii, marketing, ekologie, tržní vztahy, zahraniční obchod, atd.)?

V návaznosti na usnesení Vládní privatizační komise č. 34 k postupu majetkového propojení společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy a odsouhlasení postupu v souladu s usnesením vlády České republiky č. 532 ze dne 28. září 1994 o privatizaci a restrukturalizaci rafinérsko-petrochemického průmyslu v České republice vede exkluzivní vyjednávání s Mezinárodními ropnými společnostmi (IOC) o jejich vstupu do společností Česká rafinérská a.s. (ČeR) představenstvo nově účelově založené akciové společnosti UNIPETROL Kralupy na.d Vltavou.

Představenstvo, které je zároveň vyjednávacím týmem, je složeno ze zástupce a.s. Chemopetrol a Kaučuk. Předseda představenstva je neutrální, objektivní osoba, která do zahájení jednání nebyla jakkoliv spjata s rafinériemi výše uvedených společností ani se nezúčastňovala předchozích jednání s IOC.

Pro informaci uvádím složení představenstva (vyjednávacího týmu): Ing. Miroslav Krejčí, předseda představenstva, Ing. Miroslav Kornalík, a.s. Chemopetrol, a Ing. Vladimír Linda, a. s. Kaučuk. V případě zástupců Chemopetrolu a Kaučuku se jedná o vysoce odborně zdatné pracovníky vrcholového managementu. Ing. Krejčí je dosud předsedou představenstva a generálním ředitelem a.s. Chemické závody Sokolov a má zkušenosti z řízení petrochemického průmyslu a vyjednávání se zahraničními partnery.

Složení týmu považuji za objektivní a na profesionální úrovni.

Vyjednávací tým IOC je složen ze zástupců všech participujících zahraničních olejářských společností (Shell, Total, Conoco, Agip), což zaručuje objektivitu. Opět se jedná o vysoce zdatné odborníky z profese rafinérského průmyslu.

Skupiny expertů z české strany pro jednotlivé segmenty vyjednávání nebyly ustanoveny. V současné době vyjednávání to nepovažuji za nutné, neboť se projednává návrh "Hlavní rámcové smlouvy", kde jsou řešeny zásady a podmínky týkající se vstupu IOC do ČR, a.s. Konkrétní otázky jsou řešeny ad hoc se skupinami expertů ze všech subjektů rafinérsko-petrochemického průmyslu (a.s. Chemopetrol, Kaučuk, MERO ČR).

Expertní týmy budou ustaveny v případě podpisu "Hlavní rámcové smlouvy s IOC" při přípravě dílčích smluv na jednotlivé oblasti spolupráce.

2. Jak a kým jsou věcné body jednání mezi českou stranou a konsorciem IOC posuzovány? Kdo hodnotí jejich vztah k celému spektru českých chemických podniků?

Věcnou kontrolu postupu exkluzivního vyjednávání s IOC provádí dozorčí rada a.s. UNIPETROL. Tento model vyplývá z usnesení č. 34 Vládní privatizační komise. Dozorčí rada je složená z vyšších úředníků (řídících) Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a Fondu národního majetku.

Postup vyjednávání je posuzován na základě "Zásad a podmínek pro vstup Mezinárodních ropných společností - IOC do České rafinérské akciové společnosti", které schválila Vládní privatizační komise.

Dozorčí rada a.s. UNIPETROL funguje v systému vyjednávání jako řídící výbor. IOC má také ustaven řídící výbor, který má obdobnou funkci.

3. Kdo připravoval smlouvu mezi Českou republikou a Konsorciem IOC? Podle jakého práva byla smlouva připravena? Jaká je kontrola váhy jednotlivých argumentů a jejich posloupnosti na budoucí vývoj jak v ČR, tak ve světě? Je připravovaná smlouva dostatečně konkrétní a zajišťuje rovnoprávné podmínky pro obě smluvní strany? Byla smlouva řádně objednána? Kým a s jakými podmínkami? Kdo ponese odpovědnost za nekvalitní smlouvu, a kdo bude posuzovat její kvalitu? Nevzniká smlouva v časové tísni? Jsou všechny nutné aspekty a podmínky vstupu IOC do českých rafinérií a petrochemie věrohodné a jsou dostatečně garantovány oběma stranami?

Úkolem vyjednávacího týmu (představenstva a.s. UNIPETROL) je příprava "Hlavní rámcové smlouvy o vstupu společnosti IOC do České rafinérské a. s. ". Návrh smlouvy je v současné době připravován v rámci exkluzivních vyjednávání.

Návrh "Hlavní rámcové smlouvy" vychází z těchto dokumentů:

- Usnesení vlády České republiky č. 532 z 28. září 1994 a Vládní privatizační komise č. 34 ze dne 6. listopadu 1994.

-"Zásada podmínek pro vstup Mezinárodních ropných společností - IOC do České rafinérské akciové společnosti", které schválila Vládní privatizační komise.

- Českých legislativních předpisů a norem.

Pracovní návrh (spíše osnovu) připravovala poradenská firma White-Case ve spolupráci s konzultantskou firmou Credit Swiss First Boston. Obě firmy spolupracují

s a. s. Chemopetrol a Kaučuk a Ministerstvem průmyslu a obchodu ve výběru strategického partnera pro výrobní obor petrochemie od roku 1991. Smluvní vztahy zajišťuji akciové společnosti. "Hlavní rámcová smlouva...", bude-li podepsána, řeší hlavní body dohody pro vstup strategického partnera.

Jsou definovány takto:. - pro Českou republiku je strategicky významné zachovat na svém území zpracovatelské rafinérské kapacity představované rafinérií v Litvínově a Kralupech,

- obě rafinérie musí posílit své postavení na trhu ropných výrobků v České republice a proniknout na okolní zahraniční trhy,

- rozhodující vliv státu na tyto rafinérie bude z důvodu strategické bezpečnosti zachován do dokončení závazného investičního programu a dostavby ropovodu MERO,

- rafinérie budou vyčleněny do samostatného právního subjektu Česká rafinérská a.s.,

- pro zachování funkce petrochemické výroby v České republice budou definovány dlouhodobě smluvní obchodní a technické vazby na rafinérské jednotky,

- pro zajištění rychlé modernizace obou rafinérií bude dojednán a odsouhlasen závazný investiční program do roku 2000,

- organizační struktura České rafinérské a. s. bude jednoduchá, transparentní a efektivní pro českou stranu,

- bezvýhradná akceptace legislativy České republiky.

Z takto definovaných zásad vyplývá váha a postavení tohoto výrobního odvětví pro českou ekonomiku a strategickou bezpečnost a zároveň zajištění budoucího vývoje ve střední Evropě.

"Hlavní rámcová smlouva" bude řešit uvedené zásadní problémy. Z ní bude vycházet celý balík dílčích smluvních ujednání mezi IOC a českou stranou představovanou a.s. UNIPETROL, ČeR, Chemopetrol, Kaučuk, MERO ČR atd., která budou řešit detailně všechny dílčí otázky, jako je např.: nákup, doprava a skladování ropy, využití zpracovatelských kapacit, prodej a distribuce výrobků, nákup a prodej surovin, polotovarů, služeb a energií, atd Tyto smlouvy budou vyjednávány až po podpisu "Hlavní rámcové smlouvy" a budou zcela věcně a časově detailní.

Z výše uvedených zásad pro zpracování "Hlavní rámcové smlouvy"vyplývá, že návrh je zcela konkrétní a zajišťuje rovné podmínky pro obě strany.

Kontrolu kvality a obsahu připravované "Hlavní rámcové smlouvy" provádí dozorčí rada a.s. UNIPETROL. Ta také zajišťuje její soulad s usnesením Vládní privatizační komise. Návrh smlouvy nevzniká v časové tísni. Vláda a Vládní privatizační komise stanovila pro vyjednávání pouze orientační termíny. Veškeré smluvní vztahy na poradenské a konzultantské firmy zajišťuje UNIPETROL a. s. a akciové společnosti Chemopetrol a Kaučuk.

Zásady a podmínky pro vstup IOC do České rafinérské akciové společnosti vycházejí z usnesení vlády č. 532 a byly schváleny Vládní privatizační komisí. Jsou zcela zásadní a úplně postačují pro strategickou hospodářskou bezpečnost v oboru petrochemie. Garance bude dána podpisem "Hlavní rámcové smlouvy".

4. Jsou sankce za neplnění smlouvy a určení kdo, kdy, v čem smlouvu nesplnil dostatečně smluvně zajištěny? Jsou sankce a pokuty úměrné škodám, které vzniknou neplněním smlouvy v celé šíři české ekonomiky?

Připravovaný návrh "Hlavní rámcové smlouvy" obsahuje články:

- regresní prostředek, ve kterém bude v definitivních smlouvách zakotven mechanismus, na jehož základě bude mít český akcionář určitý regresní prostředek proti společnostem IOC, pokud a když společnosti IOC nesplní kterýkoliv ze svých závazků (zejména pokud se týká "Programu investičních výdajů apod.),

- rozhodné právo a řešení sporů. Hlavní a další smlouvy, doplňky nebo změny a jakékoliv vzdání se práva, se řídí a vykládá v souladu s právním řádem ČR, avšak s vyloučením konfliktních norem. V případě, že strany nevyřeší případné spory přátelskou dohodou, bude situace řešena tzv. atributem "rozhodců". Jednání bude podléhat pravidlům rozhodčího řízení IOC. Sídlo rozhodčího soudu je v neutrální zemi. Stejně se bude postupovat v případě porušení, ukončení nebo neplatnosti "Hlavní rámcové smlouvy". Konkrétní případy, včetně sankcí a pokut budou, pokud vzniknou, řešeny tímto mezinárodně uznávaným postupem.

5. Kolik je výnos daní z petrochemie nyní, kolik činil před její likvidací živelným pašováním PHM a LTO v roce 1989 a v dalších letech?

Akciové společnosti Chemopetrol a Kaučuk jsou jako právnické osoby plátci těchto zásadních daní:

daně z příjmu (586/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů) spotřební daně (587192 Sb., ve znění pozdějších předpisů) daně z přidané hodnoty (588/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vedle dalších (z nemovitostí, silniční apod.).

Srovnáni daňových plateb v období 1989 - 1994 je zcela zavádějící, neboť v průběhu tohoto období (od 1. I. 1993) došlo ke změně daňového systému (např. daň z obratu byla zrušena, byla zavedena DPH a pod.)

(a) - odhad

Komentář:

Z meziročního srovnání výnosů ze spotřební daně, kde se mohou projevit tzv. "daňové úniky" nelze vyvodit jednoznačné závěry. Rozdíl 2,2 mld. Kč je příliš malý a je ovlivněn změnami sazeb daně u jednotlivých položek a objemem prodeje zdaňovaných výrobků. Rozdíl výnosů z DPH 2,4 mld. Kč je ovlivněn změnou sazeb daně u topných olejů v průběhu zdaňovatelného období a opět objemem prodeje.

Z celkového přehledu vyplývá pozitivní vývoj přínosů z daní v těchto společnostech.

6. Pokuste se odhadnout výnos po převzetí majority IOC při možnosti provádět transfer zisku (přes vysoké nákupní ceny ropy i vysoké přepravovací náklady bude základ pro výpočet daní výrazně snížen) do zahraničí tak, jak nám to nyní například převádí VW-Škoda na vysokých cenách jednotlivých zejména dovážených subdodávkách. Bude podobným postupům v rámci vstupu IOC do české chemie dostatečně zabráněno?

Mezinárodní ropné společnosti - IOC mohou získat majoritní podíl v ČeR, a.s. po splnění zásadních podmínek definovaných Vládní privatizační komisí. Jedná se zejména o dokončení výstavby ropovodu MERO-IKL a modernizace rafinérských procesů, což je časově dlouhodobý proces.

Seriozně odhadnout ekonomické výnosy v tomto časovém horizontu není prakticky možné. Důvody jsou následující:

- není dosud uzavřena "Hlavní rámcová smlouva",

- nebylo zahájeno jednání s IOC o dílčích smlouvách o nákupu ropy, surovin, polotovarů, energií a služeb,

- je jen velmi těžké odhadnout vývoj ceny ropy na světovém trhu v tak dalekém horizontu. V současné době nejsou k dispozici úvahy o nákupu ropy z různých lokalit ve vazbě na instalované technologie, prodej rafinérských výrobků a modernizace zařízení,

- nelze v dalekém horizontu odhadnout vývoj prosperity petrochemie v Evropě a trend spotřeby pohonných hmot.

Srovnání s VW-Škoda je v oblasti petrochemie zavádějící. Náš rafinérský a petrochemický průmysl byl, je a bude závislý na 100 % dovozu ropy. Ekonomika se bude odvíjet od její světové ceny, kterou nemůžeme ovlivnit.

Energie, služby a další bude ČeR, a.s. nakupovat od mateřských společností. Bude na nich, aby dohodl optimální podmínky. Tyto podmínky budou předmětem dílčích smluv mezi IOC a ČeR, a.s. a a.s. Chemopetrol a Kaučuk.

7. Jak se podle Vás mohou chovat suverénní české banky, které zajišťovaly pokrytí stávajících úvěrů v RPK a jejich dalšího zajištění při oddělení rafinérií? Myslíte si, že pokud by nevlastnil stát majoritní podíl v těchto bankách, že by souhlasily s oddělením rafinérií od RPK?

Některé banky, které financují provozní oblast akciových společností Chemopetrol, Kaučuk a dalších společností rafinérsko-petrochemického průmyslu, si provedly ekonomický audit těchto společností. Výsledek těchto auditů je jejich obchodním tajemstvím a nelze předpokládat, že jej zveřejní. Všechny banky si uvědomují, že podnikání v rafinérském a petrochemickém průmyslu je vysoce lukrativní všude na světě a tedy i u nás. Lukrativnost nespočívá v tom, zda rafinérské části jsou v jednom subjektu s petrochemií, nebo naopak. Spočívá v celkové ekonomické situaci, ale zejména na podnikatelské aktivitě společností. Jsem toho názoru, že z celkového pohledu delšího časového horizontu nebudou české banky měnit svou úvěrovou politiku vůči rafinérsko-petrochemickému průmyslu. Je k tomu i důvod racionální organizační struktury připravované v rámci a. s. UNIPETROL.

Pokud by české banky byly majoritním vlastníkem subjektů rafinérsko petrochemického průmyslu, měly by plné právo souhlasit či nesouhlasit s oddělením rafinérií z mateřských společností. V současné době tomu však tak není.

Znovu zdůrazňuji, že nové cílové institucionální uspořádání subjektů rafinérsko - petrochemického průmyslu v rámci a.s. UNiPETROL zcela reálně ekonomicky, technicky i obchodně umožňuje ekonomickou prosperitu oddělených rafinérií a petrochemie.

8. Proč se nechtějí české banky, při dobrém ratingu ČR, zúčastnit na úvěrování perspektivního oboru české ekonomiky, ke kterému petrochemie a rafinérie bezesporu patří?

Není mi známo, že české banky odmítají zúčastnit se úvěrování rafinérsko petrochemického průmyslu, a to jak investic, tak provozní oblasti. Myslím si, že pravý opak je pravdou. Některé české banky v tomto smyslu kontaktovaly společnosti rafinérsko-petrochemického průmyslu.

9. Kdo bude o provádění investic rozhodovat a jak bude zajištěn prostor pro české dodavatele?

Rozhodovat o realizaci investic v rafinérském a petrochemickém průmyslu budou noví vlastníci (akcionáři) těchto společností na základě ekonomicko-obchodních analýz na trhu v České republice a ve střední Evropě. Nově připravované institucionální uspořádání zajistí provádění společné investiční politiky, která je jedinou reálnou cestou jak rychle dosáhnout konkurenceschopnosti našich subjektů.

Výběr dodavatelů investičních celků bude podléhat české legislativě. Bude prováděn na základě zákona ze dne 28. září 1994, o zadávání veřejných zakázek.

Čeští dodavatelé budou mít rovnou šanci ve výběrovém řízení.

10. Jakým způsobem bude soukromé sdružení společnosti (IOC) schopno při sídle svých mateřských společností mimo území ČR garantovat výši investic?

Rozsah investic bude vycházet ze závazného investičního programu do roku 2000, který bude obsahem "Hlavní rámcové smlouvy" a dalších dílčích smluv s IOC. Garance investic bude obsažena v těchto smlouvách a je předmětem vyjednávání. Způsob jak garanci IOC zajistí je čistě jejich záležitostí.

11. Jaké budou pojistné mechanismy v případě nedodržení výše investic a jejich časového plnění?

Pojistné mechanismy budou obsahem "Hlavní rámcové smlouvy". Ve smlouvách bude zakotven mechanismus, na jehož základě bude mít český akcionář určitý regresní prostředek proti společnostem IOC, když nesplní kterýkoliv ze svých závazků, zejména pokud se týká závazného investičního programu do roku 2000. Charakter regresního prostředku bude definován v "Hlavní rámcové smlouvě".

12. Jaké budou pokuty za nedodržení podmínek smlouvy mezi ČR a IOC, kdo bude posuzovat případné spory, když není vytvořen kontrolní výbor za ČR?

Nedodržení podmínek smlouvy bude řešeno mechanismem tzv. regresního prostředku, který bude specifikován v rámci vyjednávání smlouvy.

"Hlavní rámcová smlouva" a jakýkoliv její doplněk nebo změna, dílčí smlouvy a jakékoliv se vzdání práva se řídí a vykládá v souladu s právním řádem České republiky, avšak s vyloučením konfliktních norem. V případě, že smluvní strany nebudou schopny vyřešit přátelskou dohodou jakýkoliv spor, rozepři či nárok vzniklý na podkladě smluv nebo v souvislosti s nimi, porušení, ukončení nebo neplatnost smluv, bude takový spor, rozepře či nárok mezi smluvními stranami rozřešen v souladu s pravidly rozhodčího řízení IOC u neutrálního soudu.

13. Proč není stanovením reálného postupu a zahrnutím nových vlastníků z II. vlny KP projevena vůle na společném postupu při transformaci RPK?

Proč nerespektuje práva kupónových akcionářů? Striktně právně vzato, ještě akcionáři nejsou, neboť jim SCP dosud akcie nebyly vydány. Nicméně ve II. vlně KP bylo nabídnuto 36 % akcií Chemopetrolu a 26,5 % akcii Kaučuku. Jsou tedy známi všichni kupónoví akcionáři. Ti se přesto nemohou rozhodování o restrukturalizaci a způsobu dokončení privatizace zúčastnit. Proč?

Vzhledem k strategickému významu rafinérského průmyslu pro bezpečnost hospodářství České republiky rozhodla vláda České republiky svým usnesením č. 532 ze dne 28. září 1994 o způsobu restrukturalizace rafinérsko-petrochemických společností a výběru strategického partnera. Usnesení vlády č. 532 navazuje na schválené privatizační projekty těchto společností a v žádném případě, tj. včetně vyčlenění rafinérií, je nemění.

Práva kupónových akcionářů nejsou dotčena. V rámci nabídky v druhém kole kupónové privatizace byli o zásadních rysech privatizace a transformace informováni. Od okamžiku vlastnictví akcií se stanou, vedle FNM, akcionáři těchto společností a mohou se v rámci svých práv účastnit na řízení dalších kroků restrukturalizace a podnikání. V usnesení Vládní privatizační komise je s tímto již počítáno.

14. Proč není prokázána maa. odbornost pro věcně uvážlivé řešení?

Privatizace a restrukturalizace rafinérsko-petrochemického průmyslu byla opakovaně projednávána v týmech odborníků jak z vlastních společností, tak externích expertů. Postup byl konzultován se zahraniční poradenskou firmou. V konečné podobě je rozhodnutím České vlády, která je rozhodnou instancí.

Schválené řešení privatizace, restrukturalizace a nového institucionálního uspořádání rafinérsko-petrochemického průmyslu považuji za optimální pro posílení konkurenceschopnosti na trhu ve střední Evropě a pro udržení strategické bezpečnosti státu. Je výsledkem odborného řešení tohoto problému.

15. Kdo zajistil kvalifikovaný odhad tržní ceny RPK a hlavně ceny trhu (tržního prostoru, ve kterém RPK operuje). Byl tento odhad konzultován v zahraničí a je jeho vypovídací schopnost regulérní? Byla některým zájemcem o vstup do české petrochemie nabízena částka za podíl vyšší? O kolik? Byla tato nabídka věrohodná? Pokud ano, proč nebyla akceptována?

Odhad tržní ceny rafinérií Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy vychází z nabídky IOC z 15. února 1994. Tehdy byla tržní cena 110 mil. USD. V dalším období byla jednáním české strany dohodnuta orientační cena rafinérií Chemopetrol a Kaučuk ve výši 180 mil. USD. Je nutné poznamenat, že tato tržní cena představuje hodnotu majetku rafinérií (účetní hodnota) a vliv tržního ocenění. Tržní cena je zároveň vázána na "balík podmínek", za kterých byla stanovena. Jedná se zejména o věcný rozsah vkládaného hmotného majetku, výše přepravních tarifů za ropu, předávací ceny rafinérských polotovarů pro petrochemii atd. Tržní cena ve výši 180 mil. USD byla konzultována s poradenskou firmou Credit Swiss First Boston.

V současné době je v rámci založení ČeR, a.s. hodnota vkládaného majetku, včetně tzv. ceny trhu, posuzována konzultační auditorskou firmou Ernst and Young Cs Consulring. Konečná tržní cena rafinérií Chemopetrol a Kaučuk bude stanovena na základě skutečně vkládaného majetku do ČeR, a.s., tržního ocenění tohoto obchodu a souvisejících podmínek.

Srovnatelná nabídka na vyčleněné rafinérie do samostatného právního subjektu nebyla do doby jednání vlády ČR v září 1994 předložena. Konkurenční nabídky byly konstruovány na poskytnutí dlouhodobého úvěru pro investiční činnost, odkoupení. akcií společností Chemopetrol a Kaučuk, jež jsou v dočasném držení FNM, a pozdější vytvoření holdingu. Tyto nabídky předpokládaly stávající organizační strukturu těchto společností.

Cenově byly nabídky srovnatelné až na investiční úvěr japonské EXIM banky, která nabízela cca 1 mld. USD. Tato nabídka nebyla přijata z důvodu, že neřeší strategického partnera v technické, obchodní a výrobní oblasti.

16. Co představuje nabízených 180 mil. USD, když pouze nový hydrokrak UNOCAL v Chemopetrolu stál 180 mil. USD?

Nabídka 180 mil. USD představuje hodnotu majetku rafinérií Litvínov a Kralupy, včetně souvisejících technologických a pomocných jednotek, a hodnotu rafinérského obchodu v ČR. Je vázána na tzv "balík podmínek".

Pořizovací cena technologické části výrobní jednotky "Příprava suroviny pro petrochemii" byla 1,9 mld. Kč. V současném kurzu je to cca 68,5 mil. USD.

17. Myslíte si, že je dnes svým významem správnost a rozsah odpovědnosti nad transformací RPK někdo z vlády nebo vláda celá schopna náležitě posoudit a případné špatné smlouvy včas odhalit se všemi negativními vlivy na české hospodářství? Doposud nikdo za českou stranu tak významné rozhodnutí neřešil a proto mám obavy z toho, jak již nespočet závažných rozhodnutí dokazuje, že bude věcné plnění smluv velmi podceněno.

Znovu zdůrazňuji, že exkluzivní vyjednávání s IOC vede zkušený tým, složený z odborníků z praxe, kteří mají zájem dohodnout pro českou stranu optimální podmínky smlouvy.

Problém privatizace, restrukturalizace a vstupu strategického partnera do rafinérií před projednáním ve vládě České republiky byl opakovaně posouzen na různých expertních úrovních, posouzen poradenskou firmou a projednán v Poradě ministrů. Ministerstvo průmyslu a obchodu na přípravě privatizace a restrukturalizace petrochemie úzce spolupracovalo s Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a dalšími rezorty.

Před podpisem bude "Hlavní rámcová smlouva", bude-li doporučena představenstvem a dozorčí radou a.s. UNIPETROL, projednána se společnostmi a v Poradě ministrů, případně až na schůzi vlády.

Věcné plnění "Hlavní rámcové smlouvy" a dalších smluv bude věcí a.s. UNIPETROL. Ještě delší dobu bude majoritním akcionářem této společnosti FNM, který prostřednictvím statutárních orgánů a dalších nástrojů plnění smluv pohlídá.

18. Jsou známy výše odměn pro společnost zajišťující koordinaci při vyjednávání s IOC, společnost CS First Boston? Kolik činí výše odměn z české strany a kolik budou nuceni zaplatit IOC? Kolik bude CS First Boston požadovat na české straně uhradit v případě neuskutečněného spojení RPK s IOC?

Smlouvy se společností Credit Swiss First Borton mají uzavřeny a. s. Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy. Dalším smluvním účastníkem bude a.s. UNIPETROL. Jedná se pouze o smlouvy s českou stranou, tzn., že IOC není smluvním partnerem. Výše ceny za poskytované služby ze strany IOC je věcí jmenovaných společností. V případě neuskutečnění vstupu IOC do rafinérií bude Credit Swiss First Boston účtovat skutečné náklady na tento obchodní případ.

19. Pokud víte, že i za současné cenové hladiny (roku 1994) petrochemických a rafinérských výrobků je český trh schopen realizovat během 7 roků požadovaných 30 mld. Kč (ze zisků a vlastních zdrojů českých investorů), proč je nutné za velmi nerovných podmínek náš tržní prostor a pod na RPK prodávat? Je-li reálná možnost RPK z českých zdrojů profinancovat a zachovat kontrolu nad fiskálním plněním státního rozpočtu, pak je prodej a ztráta kontroly nad RPK daleko největším hospodářským zločinem srovnatelným pouze s prodejem celého telekomunikačního odvětví. Příklady (z VW-Škoda, PM-Tabák, Nestlé-Čokoládovny, atd.) jsou již dostatečně varující!

Vstup zahraničního strategického partnera do ČeR, a. s. není jen věcí získání dostatečných investičních prostředků na modernizaci technologických celků. Partnerství rafinérií se společnostmi IOC, dle jejich nabídky, dává jistotu nejen rychlé modernizace, ale i jejich posilení na trhu ropných i petrochemických výrobků v regionu střední Evropy. Po rychlé a efektivní modernizaci vzniknou silné rafinérie, které udrží především domácí český trh a proniknou i na okolní trhy v sousedních zahraničních zemích.

Zahraniční partner v rafinériích zároveň přiláká řadu potencionálních strategických partnerů, kteří mají zájem o vstup do našeho petrochemického průmyslu. Bude dořešen i problém dofinancování výstavby ropovodu MERO-IKL. Není možné opominout i strategický aspekt tohoto rozhodnutí. České rafinérie a česká petrochemie budou majetkově navázány na nadnárodní ropné a petrochemické společnosti, které budou sice jistě prosazovat i své vlastní zájmy, ale současně otevřou prostor pro mnohem širší uplatnění českých rafinérii a petrochemie nejen v domácím, ale i mezinárodním měřítku.

Nesouhlasím s tvrzením, že je náš tržní prostor a podíl na rafinérsko petrochemickém průmyslu prodáván za velmi nerovných podmínek. V tomto okamžiku není uzavřena žádná smlouva. Vyjednávači jsou vázáni usnesením Vládní privatizační komise, kde jsou v zásadách a podmínkách pro vstup IOC do ČeR, a.s. jasně definovány podmínky, které jsou pro českou stranu rovnoprávné a postačující.

Znovu zdůrazňuji, že případná ztráta majority české strany přichází nejdříve v úvahu po realizaci ropovodu MERO-IKL a modernizace rafinérií dle závazného investičního programu.,

Na rozdíl od Vás nepovažuji prodej části podílu rafinérsko-petrochemického průmyslu, a z toho plynoucího vlivu na jeho řízení zahraničnímu partnerovi za hospodářský zločin.

Za hrubou chybu bych považoval pominout stávající vývoj na našem a okolním trhu rafinérských výrobků. Vede mě k tomu zjištění, že v roce 1994 se dovozy automobilových benzinů podílely 37 % a motorové nafty 26 % na celkových prodejích na našem trhu. Jediným řešením této situace je rychlá modernizace, společná aktivní obchodní politika ČeR, a.s. za účasti silného strategického partnera.

Vemte prosím na vědomí, že uchování rafinérií je strategickým zájmem státu, a k tomu je samozřejmě třeba realizovat podmínky pro jejich posílení na trhu.

Srovnání s příklady VW-Škoda, PM-Tabák apod. není na místě. Rafinérsko petrochemický průmysl je všude ve světě soustředěn v kapitálově silných nadnárodních společnostech. Jsem toho názoru, že v našem případě tuto skutečnost nelze přejít.

20. Jak je zajištěno řešení ekologických škod a jejich likvidace (staré i nové škody) a povinnosti jejich úhrady a náhrada za vzniklé škody po transformaci RPK.

Ekologické škody minulosti budou řešeny v rámci usnesení vlády ČR č.123 /93. K definici těchto škod budou zpracovány rozhodující ekologické audity, které budou IOC a českou stranou vzájemně odsouhlaseny. Audity zpracuje nezávislá firma podle mezinárodně uznávaných postupů. Povinnost FNM uzavřít se společnostmi smlouvy na likvidaci ekologických škod minulosti je uvedena ve schvalovacích dopisech privatizačních projektů s.p. Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy.

V návrhu "Hlavní rámcové smlouvy" jsou definovány podmínky pro podnikání ČeR, a. s. v ekologické oblasti takto:

a) Soulad se zákony. Akcionáři ČeR, a.s. zajistí, aby společnost splňovala ustanovení veškerých stávajících a budoucích právních předpisů, týkajících se ekologie, a vyráběla všechny rafinérské výrobky tak, aby splňovaly ustanovení veškerých stávajících a budoucích právních předpisů a nařízení týkajících se výroby takových produktů.

b) Porušování zákonů v budoucnosti. O veškerých ekologických rizicích, škodách, podmínkách a odpovědnosti, jež nebudou uvedeny ve výchozím auditu, se předpokládá, že vznikly v budoucnosti a proto za ně ve všech ohledech ponesou odpovědnost ČeR, a.s. a její akcionáři.

21. Kdo převezme garance za náhradu škod RPK způsobených? Jsou věrohodné tyto garance v případě, že nebudou garantovány českým státem?

Za ekologické škody a i ostatní, pokud vzniknou z titulu podnikatelské a jiné. činnosti ČeR, a.s., ponese plnou odpovědnost společnost. Česká strana (stát) neponese odpovědnost a ani nepřevezme garance. Zodpovědnost bude pouze z titulu akcionářství v ČeR, a. s.

V opačném případě, tj. způsobí-li jiný subjekt škodu ČeR, a.s. je za ní zodpovědný. Stát nebude v žádném případě garantem.

22. Pokud se bude jednat o soukromou společnost, je pro tyto případy dostatečně pojištěna? Pokud by měl následky škod a jejich likvidaci za RPK garantovat stát, tak proč se stát bude zaručovat za soukromou společnost, v níž bude postupně ztrácet majoritní pod?

V žádném z dokumentů ani v návrhu "Hlavní rámcové smlouvy" není uvedeno, že následky škody a jejich likvidaci za ČeR, a.s. bude garantovat stát. Jedná se o společnost, která bude samostatným právním subjektem a tudíž ponese zodpovědnost za své podnikání v rámci české legislativy.

Záležitost pojištění všech událostí, jež mohou nastat, bude věcí ČeR, a.s. a akcionářů.

23. Dnes a denně je celá veřejnost přesvědčována o tom, že stát a jeho nejvyšší orgán (ač vláda není hloupá a není lajdák) se neumí správně rozhodovat, prožívá frustraci ze svých rozhodnutí a často rozhoduje arbitrárně, tak se Vás ptám, pane ministře: Proč chcete nyní do 31. 3. 1995 rozhodnout ve velmi omezeném časovém prostoru bez náležité diskuze rozhodnutí o transformaci RPK, které bude mít dalekosáhlé důsledky na vývoj celé české ekonomiky?

Záležitost restrukturalizace a potřeby vhodného strategického partnera pro rafinérský a petrochemický průmysl je předmětem více jak dvouletých diskuzí na úrovni společností, vládních orgánů a expertů. V tomto období byl prostor k projednání všech aspektů privatizace a restrukturalizace ve vazbě na měnící se ekonomické podmínky v našem hospodářství.

V současné době je třeba přijmout především optimální závěry jak k restrukturalizaci, tak i k nové organizační struktuře a výběru zahraničního strategického partnera. Důvodem je posílení konkurenceschopnosti našich společností na trhu v České republice a u vývozu do okolních zahraničních zemí. V současné době velmi sílí tlak dovozců na náš trh zejména s pohonnými hmotami a topnými oleji. Dovoz z okolních zemí již představuje více než jednu třetinu celkové spotřeby a není uskutečňován společnostmi IOC. Vysoké dovozy způsobují omezování zpracovatelské kapacity našich rafinérií.

Vláda České republiky nemá v úmyslu vytvářet nestandardní podmínky pro dovoz rafinérských a petrochemických výrobků. Je proto nutné, aby rafinérie rychle nastoupily cestu modernizace a dovedly těmto dovozcům čelit posílením své konkurenceschopnosti, kterou lze dosáhnout pouze rychlou modernizací a společnou aktivní obchodní politikou na trhu.

Termín uzavření "Hlavní rámcové smlouvy" o vstupu IOC do ČeR, a.s. není zásadní. Za rozhodující považuji, aby byla dojednána "Hlavní rámcová smlouva" a na ní navazující definitivní smlouvy, které zajistí modernizaci rafinérií a návazných petrochemických jednotek, a aby byl vytvořen silný celek, který odolá konkurenci v rámci trhu.

24. Proč měníte již schválené privatizační projekty Chemopetrolu a Kaučuku, aniž by k tomu byl některý ze zákonem stanovených důvodů?

(S majetkem a majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob může FNM naložit způsobem, s nímž MSNMP vyjádří písemný souhlas v případech, kdy nebylo možno privatizovat podle původního rozhodnuti z příčin nezapříčiněných FNM a v případech, kdy majetek či majetkové účasti přešly na FNM odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele privatizovaného majetku).

Protože v případě Chemopetrolu a Kaučuku žádný z těchto taxativně vypočtených důvodů nenastal, byla změna jednoho či obou privatizačních projektů v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o privatizaci, na jehož základě FNM jako valná hromada rozhodne o sloučení obou subjektů a zároveň rozhodne o výši podílů soukromých akcionářů na držbě akcií ve společnosti vzniklé sloučením, která zásadním způsobem mění jejich postaveni ve struktuře akcionářů, bezpochyby je takovou změnou schváleného privatizačního projektu.

Víte o těchto shora popsaných skutečnostech?

Rozhodnutí o privatizaci státního podniku Chemopetrol vydané dne 2. září 1993, pod č.j. 620/3203/93, a v dodatku k rozhodnuti o privatizaci státního podniku Kaučuk je jako podmínka realizace privatizace uvedeno, že dojde k vyčlenění rafinérské části Chemopetrolu, a.s. a Kaučuku, a.s. a jejich spojení do jednoho právního subjektu, společné Dceřiné společnosti Česká rafinérská akciová společnost.

Vyčlenění rafinérií a sloučení v jeden právní subjekt není změna schválených privatizačních projektů s.p. Chemopetrol a Kaučuk.

Majetkové propojení společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy vychází z usnesení č. 34 Vládní privatizační komise, které navázalo na usnesení vlády č. 532 z 28. září 1994. V tomto usnesení uložila ministru průmyslu a obchodu "zabezpečit svolání valných hromad společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy a s využitím práv kvalifikované majority na valné hromadě rozhodovat o sloučení společnosti se společnosti účelově založenou FNM (UNIPETROL, a.s.)".

Valné hromady se budou konat po vydání akcií kupónovým akcionářům, kteří akcie získali ve 2. kole kupónové privatizace v těchto společnostech.

Z tohoto usnesení jasně vyplývá, že ke sloučení společností a.s. UNIPETROL může dojít pauze z vůle akcionářů a.s. Chemopetrol a Kaučuk, což je FNM, DIK a IPF.

Akcionáři obou společností se mohou s využitím svých akcionářských práv k majetkovému provázání a.s. Chemopetrol a Kaučuk vyjádřit na jednání těchto valných hromad.

Zdůrazňuji, že smyslem nového institucionálního uspořádání rafinérsko petrochemického průmyslu je vytvoření silného celku, který bude schopen dlouhodobé existence v tvrdém konkurenčním prostředí ve střední Evropě. V tomto uspořádání podstatně vzroste vlivem synergického efektu tržní hodnota jak a.s. Chemopetrol a Kaučuk, tak i celého a.s. UNIPETROL.

Nepovažuji tudíž postup realizace nového institucionálního uspořádání rafinérsko-petrochemického průmyslu za rozpor se zákonem.

25. Nechtěl byste, pane ministře, požádáním hospodářského výboru parlamentu zajistit maximální kontrolu nad stavem vyjednávání a posuzovat veškeré kroky bez politického zaujetí a věcně správně odhadovat možné optimální varianty?

Jsem toho názoru, že Váš návrh je již řešen. Dne 17. listopadu 1994 jsem přednesl v hospodářském výboru "Informaci k petrochemii a automobilce Škoda, a.s. Mladá Boleslav". Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu po vyslechnutí mého výkladu a po rozpravě mě požádal, mimo jiné, o další podána informace o restrukturalizaci petrochemického průmyslu. Pověřil pana poslance V. Vlčka funkcí zpravodaje k problematice restrukturalizace a vstupu zahraničního partnera a požádal Ministerstvo průmyslu a obchodu o poskytnutí všech potřebných informací zpravodaji hospodářského výboru. Zároveň hospodářský výbor požádal, před konečným rozhodnutím; informovat poslance na uzavřeném jednání výboru.

O situaci ve vyjednávání se zahraničním partnerem informoval předseda představenstva a.s. UNIPETROL pan Ing. M. Krejčí pana poslance V. Vlčka.

Já osobně jsem připraven v plném rozsahu žádosti hospodářského výboru vyhovět.

V závěru interpelace navrhujete, aby se transformací a restrukturalizací rafinérsko petrochemického průmyslu začala zabývat Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání a také, aby se rozhodla požádat Nejvyšší kontrolní úřad o kontrolu privatizace a. s. Chemopetrol Litvínov a Kaučuk Kralupy a také a. s. Benzina.

Jsem toho názoru, že tyto společnosti byly privatizovány v souladu s rozhodnutím kompetentních orgánů, tj. vlády a Vládní privatizační komise. Prvým krokem je restrukturalizace, nové institucionální uspořádání a výběr strategického partnera. V této věci je také v zásadních rysech rozhodnuto vládou a Vládní privatizační komisí v souladu s platnými předpisy. Jednání o vstupu IOC do rafinérií probíhají ve smyslu usnesení Vládní privatizační komise. O výsledku budu informovat hospodářský výbor, Poslaneckou sněmovnu a vládu České republiky. Tyto orgány považuji za zcela postačující, aby posoudily jak průběh a výsledky exkluzivního vyjednávání s IOC, tak postup realizace nového institucionálního uspořádání včetně majetkového propojení společností Chemopetrol a Kaučuk. Jiný způsob kontroly vidím nadbytečný.

Ve věci podání návrhu budoucího akcionáře a. s. Kaučuk ve věci zamezení nakládání a převodu majetku a.s. Chemopetrol a Kaučuk rozhodne soud.

Vzhledem k tomu, že se jedná o již Vaši čtvrtou interpelaci ve věci privatizace České petrochemie a některé otázky se opakují, považuji problém za dostatečně vysvětlený.