Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Michala
Krause na ministra pro správu národního majetku
a jeho privatizaci Jiřího Skalického. Interpelace
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pane
ministře,
ve všech odpovědích
na mé předešlé interpelace ve věci
privatizace a transformace (případně restrukturalizace)
české petrochemie mne členové vlády
mimo jiné ujišťovali, že rozhodování
je vedeno pouze ekonomickými a technickými hledisky
a snahou o maximální objektivitu odpovídající
strategickým a ekonomickým zájmům
naší ekonomiky.
Po prostudování
návrhu materiálu, určeného jako podklad
pro rozhodnuti vlády ČR ve věci restrukturalizace
a transformace Rafinérsko Petrochemického Komplexu
(RPK), jsem nicméně nabyl dojmu, že za určitých
okolností by mohly být strategické a zejména
ekonomické, ale i ekologické zájmy české
ekonomiky silně ohroženy.
Navíc jsou zcela nedostatečně
řešeny ekologické otázky, které
jsou u RPK velmi významné a jejich odpovědné
řešeni představuje i rozhodnuti o úloze
státu v ekonomice.
Protože závěrečné
rozhodnutí je věcí. vlády, obracím
se na Vás s touto interpelací.
Žádám odpovědi
na následující otázky:
1) Proč celá koncepce
restrukturalizace a nedokončené privatizace vychází
ze snahy rozhodnout z pozice MSNMP a MPO bez jakékoliv
možnosti soukromých subjektů ovlivnit (nato
podílet se) rozhodování?
2) Proč měníte již schválené privatizační projekty Chemopetrolu a Kaučuku, aniž by k tomu byl některý ze zákona stanovených důvodů?
(S majetkem a majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob může FNM naložit způsobem, s ním MSNMP vyjádří písemný souhlas v případech, kdy nebylo možno privatizovat podle původního rozhodnutí z příčin nezapříčiněných FNM a v případech, kdy majetek či majetkové účasti přely na FNM odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele privatizovaného majetku.
Protože v případě Chemopetrolu a Kaučuku žádný z těchto taxativně vypočtených důvodů nenastal, byla změna jednoho či obou privatizačních projektů v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o privatizaci, na jeho základě FNM jako valná hromada rozhodne o sloučení obou subjektů a zároveň rozhodne o výši podílů soukromých akcionářů na držbě akcií ve společnosti vzniklé sloučením, která zásadním způsobem mění jejich postavení ve struktuře akcionářů, bezpochyby je takovou změnou schváleného privatizačního projektu).
Víte o těchto shora
popsaných skutečnostech?
3) Proč není stanovením
reálného postupu a zahrnutím nových
vlastníků z II. vlny KP projevena dobrá vůle
(ze strany vlády ČR) na společném
postupu při transformaci. RPK?
4) Proč nerespektujete
práva kupónových akcionářů?
Striktně právně vzato, ještě
akcionáři nejsou, neboť jim SCP dosud akcie
nebyly vydány. Nicméně ve II. vlně
KP bylo nabídnuto 36 % akcií Chemopetrolu a 26,5
% akcii Kaučuku. Jsou tedy známi všichni kupónoví
akcionáři. Ti se přesto nemohou rozhodování
o restrukturalizaci a způsobu dokončeni privatizace
zúčastnit. Proč?
5) Proč neberete v úvahu
rozdílnou cenu a hodnotu akcií Chemopetrolu a Kaučuku.
V průběhu II.vlny KP byly akcie a.s. Kaučuku
podle metodiky MF ČR oceňovány výše
a nabízeny za větší počet IB
bodů. Rovněž zájem DIKů, který
způsoboval převis v jednotlivých kolech,
svědčí o tom, že byl o tyto akcie velký
zájem, ačkoliv byly akcie Kaučuku dražší
než akcie Chemopetrolu.
6) Výměnou akcií
Chemopetrolu a Kaučuku za akcie společnosti vzniklé
sloučením ve stejném poměru budou
DIKové, kteří objednávali akcie Kaučuku
silně znevýhodněni. Podle průběhu
II. vlny je koeficient pro přepočet hodnoty akcií
Kaučuku 1.86. Proč přehlížíte
tyto skutečnosti?
7) Není vyčlenění
rafinérii z Chemopetrolu a Kaučuku jako první
krok celého procesu předčasné? Nemělo
by být provedeno teprve v okamžiku, kdy jednání
s IOC budou dovedena do úspěšného konce?
Vytrženi rafinérií,
které tvoři cca 70 % zisku a.s. Kaučuk a
50 % zisku a.s.Chemopetrol, bude mít okamžité
negativní dopady do jejich finančního hospodaření.
Navíc tím mateřské společnosti
ztratí možnost vyžívat výhodný
dodavatelský úvěr na nákup ropy jako
provozní úvěr pro úbytek společností,
co nadále zhorší jejich finanční
situaci. Jste si vědom této skutečnosti?
Jak bude řešena?
8) Delimitace majetku rafinérií
do dceřinné společnosti, která významným
způsobem ovlivní schopnost splácení
úvěrů a.s.Chemopetrol a a.s. Kaučuk
není zřejmě projednána s úvěrujícími.
bankami. Proč?
Pohledávky a závazky
by podle nabídky IOC měly zůstat na mateřských
společnostech - do dceřinné rafinérské
společnosti by měl být vložen pouze
čistý majetek a vyjmenované úvěry
na rozestavěné investice v rafinériích.
Budou za této situace banky ochotny nadále úvěrovat
zbytek společnosti, když nebudou znát rentabilitu
a návratnost úvěrů v důsledku
měnících se cen výstupních
surovin a polotovarů z již, oddělených
(osamostatněných) rafinérií?
Kdo zajistil kvalifikovaný
odhad tržní ceny RPK, a hlavně ceny trhu (tržního
prostoru, ve kterém RPK operuje). Byl tento odhad konzultován
v zahraničí a je jeho vypovídací schopnost
regulérní?
10) Co představuje nabízených
180 mil. USD, když pouze nový hydrokrak UNOCAL v Chemopetrolu
stál 180 mil USD?
11) Kdy se vezme v úvahu, že IOC získá trh a zprostředkovaně přes dodávky rafinérských produktů i vliv na celý chemický průmysl v České republice, pak je nabízená cena neúměrně nízká! Proč si děláme prodejem rafinérií za babku mezinárodní ostudu?
Chováme se jako Indiáni
vyměňující zlato a drahokamy za láhev
ohnivé vody a skleněné ozdoby!!!
12) Kdo provedl ekologický audit, spojený se
vstupem IOC na území rafinérií, zvláště
v případě, že pozemky nebudou vloženy
do a.s. Česká rafinérská, resp. Unipetrol
a.s.? Jinak nebude možno v budoucnosti určit, kdo
a v jakém rozsahu je odpovědný za ekologické
škody vzniklé v rafinériích. Byl vůbec
ekologický audit proveden? Jak?
13) Jak je zajištěno
řešení ekologických škod a jejich
likvidace (staré i nové škody), a povinnosti
jejich úhrady a náhrada za vzniklé škody
po transformaci RPK?
14) Kdo převezme garance
za náhradu škod RPK způsobených? Jsou
věrohodné tyto garance v případě,
že nebudou garantovány českým státem?
15) Pokud se bude jednat o soukromou
společnost, je-li pro tyto případy dostatečně
pojištěna? Pokud by měl následky škod
a jejich likvidaci za RPK garantovat stát, tak proč
se stát bude zaručovat za soukromou společnost,
v ní bude postupně ztrácet majoritní
podíl?
16) Pokud víte, že
i za současné cenové hladiny (roku 1994)
petrochemických a rafinérských výrobků
je český trh schopen realizovat během 7 roků
požadovaných 30 mld. Kč, (ze zisků a
vlastních zdrojů českých investorů),
proč je nutné za velmi nerovných podmínek
náš tržní prostor a podíl na RPK
prodávat?
Je-li reálná možnost
RPK z českých zdrojů profinancovat a zachovat
kontrolu nad fiskálním plněním státního
rozpočtu, pak je prodej a ztráta kontroly nad RPK
daleko největším hospodářským
zločinem srovnatelným pouze s prodejem celého
telekomunikačního odvětví. Příkladů
nedůstojných prodejů celých odvětví
je zřejmě stále málo a výsledky
pro českou ekonomiku jsou ještě málo
varující?
17) Jsou známy výše
odměn pro společnost zajištující
koordinací při vyjednávání
s IOC, společnost CS First Boston? Kolik činí
výše odměn z české strany a kolik
budou nuceni zaplatit IOC? Kolik bude CS First Boston požadovat
na české straně uhradit v případě
neuskutečněného spojení RKP s IOC?
Dnes a denně je celá,
veřejnost přesvědčována o tom,
že stát a jeho nejvyšší orgán
(ač vláda není hloupá a není
lajdák) se neumí správně rozhodovat,
prožívá frustraci. ze svých rozhodnutí
a často rozhoduje arbitrážně, tak se
Vás ptám, pane ministře, Proč chcete
nyní, rozhodnout ve velmi omezeném časovém
prostoru, bez náležité diskuse, o transformaci
RPK, která bude mít dalekosáhlé důsledky
na vývoj celé české ekonomiky?
Jelikož všechna jednání
s IOC probíhají za zřejmého porušení
zákona o velké privatizaci (neodůvodněnou
změnou privatizačních projektů Chemopetrolu
a Kaučuku), a současně jsou ignorována
práva kupónových akcionářů
vzešlých z druhé vlny KP, domnívám
se, že je nanejvýš žádoucí,
aby se transformací a
restrukturalizací RPK začala zabývat poslanecká,
sněmovna na svém mimořádném
zasedání, a také aby se rozhodla požádat
Nejvyšší kontrolní úřad,
aby postup privatizace RPK byl podroben důkladné
kontrole. Jedná se zejména o a.s. Chemopetrol Litvínov,
a.s. Kaučuk Kralupy
a také a.s. Benzina. Jste stejného názoru
a podpoříte v parlamentu ČR hlasování
o provedení kontroly NKÚ v privatizovaném
RPK Chemopetrol a.s., a Kaučuk a.s.,případně
Benzina a.s.?
Protože chci předejit
situaci, kdy nám poslancům mohou vzkázat
vládní představitelé ústy svých
tiskových mluvčích, že je vše v
pořádku a o veškeré námitky je
pro českou stranu náležité pečováno,
upozorňuji i Parlament ČR, že na majetek a.s.
Chemopetrol a a.s. Kaučuk byl podán návrh
na předběžné opatření
ve věci zamezení
s nakládáním a převodem majetku a
akciemi shora uvedených společnosti z důvodného
podezření o porušení zákona o
velké privatizaci. Do rozhodnutí soudu by neměly
být prováděny MSNMP jakékoliv majetkové
změny.
Jelikož každým
dnem probíhají pro celou českou veřejnost
neodůvodněně dokonale utajená jednání
o osudu české petrochemie, žádám
Vás o zkrácený termín odpovědí.
Žádám Vás o konkrétní
odpovědi na jednotlivé otázky.
Za Vaše odpovědi předem
děkuji.
Vážený pan
Jiří Skalický