Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 24. února 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 23. ledna 1995 ve věci privatizace a transformace českého rafinérsko - petrochemického komplexu sděluji.

Gestorem při uskutečňování privatizace a transformace zmíněného komplexu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Vámi předložené otázky jsou koncipovány tak, že věcné zodpovězení je převážně míře v kompetenci MPO ČR a některé otázky věcně přísluší MSNMP a FNM ČR.

Proto se v odpovědi soustředím jen na problematiku, jež se přímo dotýká mého resortu.

K otázce číslo 5

Údaje za léta 1989 až 1992 dokladují výnos daně z obratu, který byl sledován na federální úrovni. V přehledu uvedené údaje představují za Českou republiku 70 % na federálním výnosu daně obratu.

Po zavedení nové daňové soustavy od roku 1993, zdanění petrochemických výrobků se skládá ze spotřební daně a výnosu daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty nelze vyčíslit a to ani odhadnout (např. proto, že část nafty a LTO je spotřebována plátci DPH, kteří uplatňují nárok na odpočet daně, tzn. nakupují vlastně "bez daně"), proto v přehledu za léta 1993 a 1994 je uveden výnos spotřební daně.

Zvýšení výnosu spotřební daně v roce 1994 oproti roku 1993 je způsobeno jednak zvýšením sazeb daně a jednak působením zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, s účinností od 1. 7. 1994.

Pro komplexní dokreslení uvádím výsledek expertízy prováděné na ministerstvu financí v souvislosti s přípravou zákona č. 136/94 Sb. u lehkého topného oleje (LTO) za rok 1993.

Z konstrukce propočtu vyplývá, že kdyby byl v roce 1993 veškerý LTO neoprávněně prodán jako nafta (za cenu nafty), činil by teoreticky únik spotřební daně maximálně 4,6 mld Kč. V praxi tomu však tak nebylo, proto únik spotřební daně činil pouze část z částky 4,6 mld Kč.

Po schválení zákona č. 136/94 Sb. se snížily dovozy LTO o cca 90 %. Především dovozy LTO byly potencionálním zdrojem daňových úniků.

K otázce číslo 6

K problematice transferu zisku uvádím: Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů má ustanovení (§ 23 odst. 7), které řeší ochranu proti cenovému transferu mezi spřízněnými subjekty a zabraňuje jednomu z druhu daňových úniků tak, aby nedocházelo k přelévání zisku do zahraničí. Podle mého není proto potřebné, aby tyto otázky byly ještě řešeny v předmětné smlouvě.

K ostatním otázkám by se podle mého názoru měly vyjádřit výše uvedené resorty.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Michal Kraus

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha