Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Svatomíra Recmana na předsedu
vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Svatomír Recman
Klub KSČM v Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky
Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
tel. (02) 24592438, 24592465
Věc: interpelace na předsedu vlády ČR
doc. ing. Václava Klause, CSC. ve věci automobilové
společnosti TATRA Kopřivnice
Vážený pane předsedo vlády,
veřejnost v České republice je průběžně seznamována s průběhem privatizace českého automobilového průmyslu. Pravděpodobně v nejobtížnější situaci se již několik let nachází výrobce nákladních automobilů TATRA Kopřivnice. Z původně prosperující automobilky se během několika let stal hluboce ztrátový podnik. Vzhledem k tomu, že TATRA Kopřivnice patří ve svém oboru k nejstarším průkopníkům automobilového průmyslu v Evropě, výrobky podniku dosahují v konkurenčních soutěžích nejlepších výsledků i v současné době a do nepříznivé hospodářské situace se dostal podnik nejen svojí vinou, žádám Vás o zodpovězení následujících otázek:
1. Jaký ekonomický vliv mělo na hospodářské výsledky podniku rozpuštění Rady vzájemné hospodářské pomoci, při jejíž likvidaci hrála aktivní roli i československá vláda? Byla v té době vládou přijata opatření, která by omezila dopad rozpuštění RVHP na důležité podniky zapojené do mezinárodní hospodářské spolupráce? Pokud nebyla odpovídající opatření přijata, jakým způsobem se snaží současná vláda kompenzovat škodu způsobenou českým podnikům? Cítí se současná vláda vázána závazky a postupy vlád minulých?
2. Cítí vláda spoluzodpovědnost za ztráty podniku, které dosáhly v roce 1993 2,2 miliardy Kč, z toho jsou ztráty ve výši 533 mil. Kč z neuskutečněného kontraktu, 410 mil. Kč z nedobytných pohledávek a podstatnou část tvoří i úroky z úvěru?
3. Podle jakého privatizačního projektu (kdo byl jeho autorem) byla provedena privatizace s. p. TATRA Kopřivnice a jakou účetní hodnotu základního jmění měl podnik v době privatizace?
4. Které privatizační fondy získaly v TATŘE největší podíl z majetku a kolik získali přímo drobní akcionáři, individuální investoři?
5. Jaké kroky byly podniknuty vládou, ministerstvem průmyslu a obchodu, Fondem národního majetku v období do privatizace TATRY Kopřivnice k řešení situace zastavení propadu výroby, odbytu i celé ekonomické situace?
6. Zná vláda nebo příslušné ministerstvo podrobně současnou situaci v TATŘE Kopřivnice? Jakým způsobem může vláda nebo příslušné ministerstvo pomoci při zlepšení déle trvající agónie v TATŘE? Jaké prostředky pomoci a podpory vůči TATŘE uplatní v letošním roce, t. j. v r. 1995, popř. v dalších letech?
7. Je v rámci připravované modernizace Armády České republiky počítáno s nákupem vozidel Tatra? Lze napomoci k řešení problémů podniku včasným nákupem vozidel? Byla v rámci konzultací o vstupu České republiky do NATO učiněna nabídka k zařazení vozidel Tatra do výbavy NATO? V případě, že ano, s jakým výsledkem?
Vláda přijala opatření, které mělo pomoci zvýšit počet pracovních příležitostí v okrese Nový Jičín, zvýhodnit podporu podnikání v uvedeném regionu.
8. Jaká finanční podpora byla ze státních prostředků poskytnuta okresu Nový Jičín, a především jaký byl výsledný efekt celkové pomoci (finanční, nárůst pracovních příležitostí, snížení míry nezaměstnanosti, podpora drobným podnikatelům) ve srovnání s okresy, kam tato pomoc státu nebyla směrována?
9. Bude uplatněno toto usnesení vlády pro okres Nový Jičín i pro letošní rok, popř. i pro roky příští?
Vzhledem k tomu, že jsem poslancem za Severní Moravu,
jsem osobně zainteresován na urychleném řešení
uvedené situace v TATŘE.
S pozdravem
Vážený pan
doc. ing. Václav Klaus, CSc.