Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Svatomíra Recmana dopisem ze dne 13. března 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Svatomíra Recmana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

ve své interpelaci ve věci automobilové společnosti TATRA Kopřivnice jste mi položil řadu konkrétních otázek, spojených s privatizací a hospodářskými výsledky podniku na straně jedné a přístupem vlády na straně druhé. Ve své odpovědi budu postupovat podle pořadí Vašich otázek.

K otázce č. 1:

První skutečností je to, že celé československé hospodářství bylo v období do roku 1989 jednoznačně, ze známých důvodů, orientováno na východní trhy. Tatra Kopřivnice nebyla výjimkou, naopak se dá říci, že právě Tatra je typickým příkladem tohoto "východního" zaměření.

Druhou skutečností je faktický rozpad RVHP, resp. v širších souvislostech rozpad východních trhů. Není důležité, kdo rozpad RVHP inicioval - mimochodem jsme stále přesvědčeni, že to pro ekonomické důsledky našeho státu bylo rozhodnutí v oné historické etapě správné - důležité je to, že východní trhy se staly nesolventními. Problém přece nestojí v poloze, kdo může za rozpad RVHP. Podstatu problému, ve svých důsledcích i problému odbytu Tatry Kopřivnice, je nutno vidět v tom, že ač by východní trh naše výrobky (i Tatry) potřeboval a využil, není a nebyl schopen je "zaplatit".

Již v počátku transformace byla přijata vládou řada opatření, která umožňovala ekonomickým subjektům zapojit se v nových podmínkách do mezinárodních hospodářských vztahů. Byl mj. zrušen monopol státu na zahraniční obchod, stanoven výrazně proexportní kurs koruny apod. Podniky měly vytvořen prostor pro vlastní uplatnění svých výrobků, a Tatra kvalitní, konkurenceschopné výrobky produkuje. Pokud však v tomto prostředí došlo k chybám jak v obchodní politice, tak v řízení podniku, vláda těžko může tyto chyby napravovat.

Po objektivním výpadku východních trhů se podařilo značné častí našich výrobců přeorientovat svoji produkci na trhy vyspělých zemí. To je neoddiskutovatelná skutečnost, která je zdokladovatelná makroekonomickými výsledky uplynulých let. Připouštíme, že pro výrobce nákladních automobilů sehrály negativní roli i takové skutečnosti jako pokles vnitřní agregátní poptávky a recese západní ekonomiky, včetně značné saturace těchto náročných trhů vlastními výrobky.

Nutno rovněž poznamenat, že vláda ČR se cítí vázána těmi závazky a postupy minulých vlád, kterými se řídily vztahy nezávislých a suverénních států. V tomto směru sou uplatňovány kroky ve směru dobytí našich prokazatelných pohledávek v zahraničí, zejména v Ruské federaci.

K otázce č. 2:

Státní podnik TATRA, kombinát, Kopřivnice vznikl z původního národního podniku ke dni.1.7. 1988. V průběhu I. pololetí 1.990 byla na základě zásadních politických změn po 17. listopadu 1989 rekonstruována dozorčí rada podniku. Na doporučení dozorčí rady byl zakladatelem (tehdejším FMHSE) jmenován ke dni 1.6. 1990 ředitelem podniku Ing. Hynek Hanák.

Od 1. května 1990 nabyl účinnosti zákon č. 111/1990 Sb. o státním podniku, který upravil postavení a právní poměry státního podniku směrem k jeho výraznému osamostatnění v oblasti hospodářské a podnikatelské činnosti. Neumožňoval a dosud neumožňuje aktivně zasahovat do hospodářského řízení podniku. Činnost podniku a jeho územní působnost lze podle uvedeného zákona omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

Ekonomická situace s. p. TATRA byla až do roku 1991 poměrně příznivá. Od počátku 90tých let se u našich výrobců automobilové techniky, zejména nákladních automobilů a u jejich subdodavatelů, začínají projevovat důsledky celosvětové recese v oblasti automobilové výroby postupným poklesem exportu i dodávek nákladních automobilů do tuzemska. Přesto byl podnik Tatra v období 1989 až 1991 ziskový. V roce 1989 podnik dosáhl zisku 779,8 Kč, v roce 1990 584,0 mil. K č a v roce 1991 dokonce 1 620,6 mil. Kč.

Ekonomický vývoj a. s. TATRA od roku 1991 (po cenové liberalizaci od 1. 1. 1991) je patrný z následujícího přehledu ukazatelů (v mil. Kč.):

Rozhodujícím momentem, který nepříznivě ovlivnil finanční stabilitu podniku v roce 1992 a způsobil kritickou situaci v a. s. Tatra Kopřivnice bylo vyrobení 2.650 vozu v průběhu listopadu roku 1991 až května roku 1992 na uzavřený kontrakt s firmou Diamoil, který se však nerealizoval. Na uvedený kontrakt byl a. s. Tatra poskytnut Komerční bankou a. s. úvěr ve výši 2,7 mld. Kčs. Důvodem odstoupení od tohoto rozsáhlého obchodního případu ze strany a. s. Tatra byla skutečnost, že firma Diamoil nebyla schopna, jak se později ukázalo, dodržet své platební závazky. A.s. Tatra se tak dostala do neudržitelné důchodové situace, kdy zejména enormní nárůst zásob hotových výrobků bez možnosti okamžitého je-jich náhradního odbytu způsobil již v prvním pololetí roku 1992 ztrátu v hospodaření společnosti ve výši 27 mil. Kčs. Společnost v podstatě ztratila schopnost realizovat platby subdodavatelům a splátky úvěrů peněžním ústavům, zejména Komerční bance a. s.

V případě kontraktu Diamoil se jednalo o zcela legitimní rozhodnutí tehdejšího hospodářského vedení, spadající pouze do jeho působnosti.

Akciová společnost TATRA vznikla z původního státního podniku ke dni 1. 4. 1992. Od tohoto data vykonával funkci valné hromady této společnosti (zakladatele) FNM ČR.

Po ukončení první vlny privatizace získaly investiční privatizační fondy téměř 72 akcií a DIKové více než 21 % akcií a. s. Tatra. Na počátku ledna 1993 byla uzavřena příkazní smlouva mezi FNM ČR a I. Investiční, a. s. Praha o výkonu funkce valné hromady a. s. Tatra se souhlasem ostatních privatizačních fondů.

Tímto právním aktem byla dovršena privatizace společnosti a uplatněny vztahy konkrétních akcionářů při řízení a odpovědnosti za její další vývoj. Vláda ČR necítí odpovědnost za ztráty a. s. TATRA. Z platné legislativy tato zodpovědnost jednoznačně vyplývá pro statutární orgány této společnosti.

K otázce č. 3:

Původní státní podnik TATRA, kombinát, Kopřivnice byl zařazen do první vlny kupónové privatizace. Privatizace se uskutečnila podle dvou schválených privatizačních projektů.

Z převážné části podniku vznikla dne 1. 4. 1992 akciová společnost Tatra, v souladu s privatizačním projektem ev. čís. 3355, zpracovaným vedením tehdejšího státního podniku, projednaným a doporučeným Hospodářskou radou vlády ČR dne 11. února 1997. a schváleným vládou ČR usnesením č. 104 ze dne 12. února 1992.

A. s. TATRA, Kopřivnice měla k datu vzniku společnosti celkový majetek v hodnotě 5 441 946 tis. Kč, z toho základní jmění 4 418 055 tis. Kč.

Projektem stanovené rozdělení akcií bylo následující:

97 % akcií - investiční kupóny

3 % akcií - Restituční investiční fond

Bezúplatné převody dle projektu č. 3355 na Městské úřady v Kopřivnici, Novém Jičíně, Příboru a na Obecní úřad Prostřední Bečvy, aktualizované k 31.3.1992 měly hodnotu 141.503 tis. Kč. Jednalo se o bezúplatné převedení bytových fondů, předškolních zařízení, pozemků, kulturního zařízení a pod.

Zbývající menší část původního státního podniku - Slévárna Baška (okr. Frýdek-Místek) - byla privatizována formou přímého prodeje předem určenému vlastníku, firmě FEREX, spol. s r. o., Brno, na základě konkurenčního projektu ev. č. 5683, projednaného a doporučeného Hospodářskou radou vlády ČR dne 21. května 1992 a schváleného vládou ČR usnesením č. 390 ze dne 27. května 1992.

Kupní smlouva mezi FNM ČR a firmou FEREX, spol. s r. o. nabyla účinnosti dne 1. května 1993 a hodnota majetku Slévárny Baška ke dni 30. dubna 1993 činila 10.689,5 tis. Kč.

K otázce č. 4:

Po ukončení I. vlny kupónové privatizace je aktualizované rozložení akcií a. s. TATRA ke dni 5. 9. 1994 následující:

Složení akcionářů:

Složení akcionářů podle státní příslušnosti:

K otázce č. 5:

Státní podnik TATRA, kombinát, Kopřivnice byl až do roku 1991 hospodářsky úspěšným. Ke dni 1.4. 1992 vznikla z tohoto podniku akciová společnost TATRA, Kopřivnice a funkci valné hromady převzal FNM ČR. V době vzniku akciové společnosti nebyly ještě známé nepříznivé okolnosti ke kontraktu s firmou Diamoil. Po jejich zveřejnění v následném období nebylo již možné privatizaci a. s. TATRA zastavit.

První nezbytnou reakcí vedení společnosti bylo zastavení sériové výroby nákladních automobilů, počínaje květnem 1992. Montáž se prováděla pouze v omezeném rozsahu na dílčí kontrakty, které byly zajištěny platbami.

K řešení vzniklé situace navrhlo vedení a. s. TATRA vytvoření konsorcia bank na poskytnutí bankovních úvěrů společnosti ve výši 1,9 mld. Kč se zárukou vlády ČR. Připravený materiál nebyl předložen vládě ČR k projednání, neboť vláda ČR dává záruky peněžním ústavům pouze na celospolečensky významné akce. Navíc by se vytvořil nepříznivý precedens ve vztahu k ostatním neprosperujícím podnikům.

K vyvedení společnosti z krizového stavu byli jejím vedením a rozhodujícími IPF získáni američtí manažeři, pánové Greenwald, Shelby a Rutherford, kteří založili společnost GSR Inc. a na základě uzavřené smlouvy převzali vedení a. s. TATRA. Součástí sjednaných podmínek byl i prodej 15 % akcií základního jmění a. s. TATRA společnosti GSR Inc., a to rozhodujícími IPF a FNM ČR.

Vláda ČR k situaci v a. s. TATRA přijala usnesení č. 213 z dubna roku 1993, kterým souhlasila s prodejem 4,73 % akcií a. s. TATRA společnosti GSR Inc. z objemu akcií v držení FNM ČR po ukončení první vlny kupónové privatizace. Prodej akcií se měl uskutečnit postupně a v závislosti na dosahovaných výsledcích společnosti GSR Inc. při obnově a. s. TATRA. Pokračující nepříznivý vývoj v následném období byl mimo jiné příčinou narůstající nespokojeností s působením společnosti GSR Inc. v čele s panem Greenwaldem ve vedení a. s. TATRA. Společnost GSR Inc. nesplnila základní úkol, podmiňující obnovení životaschopnosti a. s. TATRA, tj. zajištění nových odbytišť pro vozy TATRA. Na základě závěrů valné hromady byly ke dni 7.9.1994 smluvně ukončeny aktivity společnosti GSR Inc. v a. s. TATRA s tím, že obě strany (a. s. TATRA a GSR Inc.) nemají vůči sobě žádné pohledávky. Postupný prodej akcií a. s. TATRA společnosti GSR Inc. se ze strany FNM ČR ani privatizačních fondů nerealizoval.

Po změnách ve vrcholových orgánech a managementu společnosti v září minulého roku přijalo nové vedení ozdravný plán, který vychází z výrazného snížení nákladů, ze změny struktury kapitálu a z přehodnocení výrobních a odbytových možností společnosti. Jedná se v podstatě o záměr na provedení důsledné organizační, finanční, majetkové a personální restrukturalizace společnosti jako nezbytné podmínky pro zachování její další existence.

Připravované zeštíhlení společnosti a její všestranná restrukturalizace je pro její další existenci nezbytná. Rozhodující však budou výsledky jednání s peněžními ústavy o restrukturalizaci dosavadních úvěrů a o nových úvěrech a jednání s Konsolidační bankou a její účasti na oddlužení a. s. TATRA.

Je skutečností, že dřívější vedení a. s. TATRA nedokázalo účinně využít specifických výhod spojených s dobrou prodejností vozů TATRA v porovnání s ostatními našimi výrobci nákladních automobilů. Naopak dopouštělo se řady chyb (např. v oblast i marketingu, koncepce odbytu produkce po vypovězení smlouvy s a. s. Motokov a oddalování zásadních rozhodnutí k řešení nepříznivé situace apod.), které měly vážné důsledky pro podnik v dalších létech.

Při poměrně vysokých užitných vlastnostech nákladních automobilů TATRA má akciová společnost šanci v uplatnění svých výrobků v nabídkách pro výběrová řízení, např. pro Armádu ČR, významné investiční akce apod.

Vzhledem k tomu, že a. s. TATRA je dnes již privátní společností, nelze očekávat od vládních orgánů jinou účast na řešení současné situace a. s. TATRA.

K otázce č. 6:

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zná současnou situaci a. s. Tatra, Kopřivnice prostřednictvím průběžně poskytovaných údajů a informací ze strany vedení této společnosti. Pan generální ředitel informuje představitele MPO ČR o problémech a o současné přípravě realizace postupných kroků k nápravě, zejména o nezbytých podmínkách k zabezpečení záměrů v roce 1995.

Hlavní problémy společnosti se soustřeďují především do oblasti odbytu produkce, využití stávajících výrobních kapacit s nimiž jsou spojené vysoké fixní náklady a do značné zadluženosti, zejména u peněžních ústavů.

Zásadní koncepční řešení těchto problémů musí připravit management a statutární orgány společnosti, neboť je to jejich hlavním posláním. Nejlépe také znají konkrétní situaci v jednotlivých oblastech činnosti společnosti.

V rámci svých kompetencí je MPO ČR připraveno napomáhat k překonání současné kritické situace a. s. TATRA, bude-li jejím vedením zpracována ucelená koncepce obnovy společnosti a po vzájemné dohodě konkretizovány návrhy na požadovanou pomoc.

MPO ČR využívá cest svých představitelů do zahraničí k vytváření příznivých podmínek pro export naší produkce, včetně nákladních automobilů TATRA. Rovněž při jednání se zahraničními partnery jsou hledány možnosti využití výrobních kapacit společnosti vhodnými doplňkovými programy.

K otázce č. 7:

Automobily TATRA má Armáda České republiky ve své výzbroji především jako tahače, podvozky pro dělostřelecké, ženijní a dílenské aplikace.

V této kategorii těžkých terénních automobilů Armáda České republiky s obnovou počítá. Bude však při rozhodování o výběru dodavatelů postupovat v souladu se zákonem č. 199/94 o zadávání veřejných zakázek, tzn., že kromě firmy TATRA bude dána možnost ucházet se o dodávky Armády české republiky i jiným firmám, na př. LIAZ.

S obnovou vozidlového parku těžkých terénních a středních automobilů, mezi které patří i vozy TATRA, se počítá v období let 1995 - 2005. Jedná se však pouze o cca 250 automobilů a cca 100 - 150 podvozků pro účelové aplikace.

Soustředění požadavků do kratšího období je jak z důvodů transformace Armády České republiky, tak z důvodů rozpočtových možností prakticky nerealizovatelné. Vůči NATO je úsilí centrálních orgánu zaměřeno na dosažení interoperability především do oblastí informatiky, spojení, společné činnosti jednotek, nebo systémů, např. protivzdušné obrany a jiných opatření.

Automobily takticko - technických charakteristik odpovídajících profilu TATRA do této oblasti nespadají a případná možnost uplatnění vozů TATRA v armádách NATO je závislá na aktivitě této společnosti na zahraničních trzích. Orgány NATO se jednotlivými případy zabývají jen výjimečně.

K otázce č. 8:

Usnesením č. 148 ze dne 23. března 1994 vláda ČR přijala opatření k řešení situace v okresech s největší mírou nezaměstnanosti. Jedním z těchto okresů je i okres Nový Jičín. Opatření mají napomoci zmírnit příčiny dlouhodobé vyšší nezaměstnanosti a jejíchž řešení není v silách místních orgánů. Opatření směřují do oblasti podpory podnikání, infrastruktury, politiky zaměstnanosti a do oblasti legislativy.

V souladu s uvedeným usnesením vlády ČR se pomoc státu okresu Nový Jičín koncentrovala zejména na:

- rozvoj malého a středního podnikání formou finanční podpory přes Českomoravskou záruční banku ve výši 50,3 mil. Kč

- dotaci státu ve výši. 51,1 mil. Kč na cenově zvýhodněné záruky za poskytnuté úvěry

- podporu 65 projektů v rámci agroregionu v celkovém objemu 42,6 mil. Kč

- podporu realizace komunálních investic do infrastruktury v objemu 40,9 mil. Kč,

- podporu dopravní infrastruktury, v jejíž rámci se realizovala rekonstrukce silnic za 3 mil. Kč a rekonstrukce 23 vozů ČD za 15 mil. Kč

- na vytvoření účelových pracovních míst v rámci aktivní politiky vlády bylo vyčleněno 40 mil. Kč.

Dále se na základě usnesení vlády ČR č. 695 ze dne 7. prosince 1994 k "Zachování výroby kolejových vozidel v České republice při minimální obnově parku vozidel Českých drah" zajišťuje pro modernizaci vozového parku 6,5 mld. Kč na období 1995 - 1997 (z toho 1,5 mld. Kč z prostředků Českých drah). Téměř celá částka by měla být realizována v rámci a. s. Moravskoslezská vagónka, Studénka na nové vozové jednotky a rekonstrukci starších vozových jednotek. Tím budou v uvedeném období v této společnosti vytvořena další pracovní místa.

Pro úplnost je potřebné uvést, že zadání této výrobní náplně bude realizováno dle podmínek zákona č. 199/1994 Sb. o státních zakázkách, s nimiž je vedení a. s. MSV, Studénka seznámeno.

K Otázce č. 9:

V průběhu března t. r. bude provedeno vyhodnocení výsledků a přínosů opatření pro rok 1994 podle usnesení vlády ČR č. 148/1994. Na základě připravovaného materiálu MH ČR a MPSV ČR rozhodne vláda ČR o realizaci obdobných opatření v roce 1995.

Věřím, vážený pane poslanče, že mé odpovědi na Vaše otázky budou pro Vás uspokojující.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Svatomír Recman

poslanec PSP ČR

Praha