ČÁST PRVNÍ
Hlava I - (§§ 1 - 8) - Úvodní ustanovení
k § 1
Účelem navrhovaného zákona je vytvořit právní předpoklady pro zachování lesů, pro zlepšení jejich stavu a pro jejich racionální využivání tak, aby bylo trvale zajišťováno plnění všech funkcí lesa.
Zákonná ustanovení jsou zaměřena na dosažení souladu mezi zájmy vlastníků lesů a veřejnými zájmy a vymezují působnost orgánů státní správy lesů.
k § 2
Vymezení pojmů používaných v příslušných paragrafech návrhu zákona obsahuje nejdůležitější odborné výrazy, specifické pro lesní hospodářství. Nejdůležitější je nově definovaný pojem "les" tvořený lesními porosty s jejich prostředím a lesními pozemky určenými k plnění funkcí lesů.
k § 3
Pozemky určené k plnění funkcí lesů se dělí na lesní pozemky a pozemky jiných druhů.
Lesními pozemky jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa, které jsou nebo mají být lesnicky obhospodařovány. Jde zejména o pozemky s porosty lesních dřevin včetně pozemků, na nichž byl porost dočasně odstraněn za účelem obnovy lesa, plochy lesních průseků a cest.
Jinými pozemky jsou zpevněné lesní komunikace, opuštěné lomy, lesní pastviny a políčka pro zvěř, drobné vodní plochy, nezastavěné pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace apod. Pro upřesnění zákon stanoví i negativní definici lesních pozemků.
Protože pozemky určenými k plnění funkcí lesa mohou být i pozemky jiných druhů (kultur), je nutné, aby příslušnost pozemku (např. ostatní plochy - cesty nebo opuštěné lomy) k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa byla vyznačená v katastru nemovitostí. Mimoto se stanoví oprávnění orgánu státní správy lesů nařídit označení příslušnosti těchto "jiných pozemků" k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa, což má význam zejména ve vazbě na ustanovení § 47 (přestupky).
Orgán státní správy lesů rozhoduje v pochybnostech, zda jde ve smyslu tohoto zákona o lesní pozemek.
k § 4
Zákon důsledně vychází z rovnoprávnosti všech forem vlastnictví. Proto také - pokud jde o lesy ve vlastnictví státu - stanoví výslovně, že práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy.
V zákonem stanovených případech podléhá nakládání s lesem ve vlastnictví státu souhlasu ústředního orgánu státní správy lesů. Tím nejsou dotčena omezení v nakládání s majetkem státu podle zvláštních předpisů (zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
k § 5
Shodně, jako v dřívějších předpisech, se lesy zařazují podle převažujícího funkčního poslání do tří kategorií lesů - ochranných, zvláštního určení a lesů hospodářských. V kategoriích lesů se uplatňuje diferencované, funkčně integrované lesní hospodářství.
k § 6
Lesy zařazené do kategorie lesů ochranných zajišťují svým působením ochranu extrémních přírodních stanovišť. Převažuje v nich ochrana proti vodní a větrné erozi, proti sesuvům půdy, lavinám, funkce zpevňování břehů vodních toků atd. Závažnou funkci mají lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, na sutích, kamenných mořích, prudkých svazích, stržích, na hřebenech, na štěrkových a písečných náplavách, hlubokých rašeliništích, vátých píscích apod. Mimořádně významnou úlohu mají ochranné lesy pod horní hranicí stromové vegetace a v pásmu kosodřeviny.
O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu.
k § 7
Kategorie lesů zvláštního určení zahrnuje lesy s převažujícím společenským posláním sledujícím zlepšení životního prostředí, funkce zdravotní a rekreační, funkce ochrany přírody a krajinotvorné. Do této kategorie se zařazují též lesy národních parků, národních přírodních rezervací a další lesy např. sloužící výzkumným lesnickým ústavům a lesnickým školám. Důležité postavení mají lesy s převažující funkcí vodoochrannou, půdoochrannou a klimatickou.
Zařazení lesů do kategorie zvláštního určení může vyplynout z jiných zákonů (např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.) nebo mohou být do této kategorie zařazeny orgánem státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy lesů. V porovnání s dřívějšími předpisy byly z kategorie lesů zvláštního určení vypuštěny lesy pod vlivem imisí, které se vyskytují ve všech kategoriích.
k § 8
Posláním hospodářských lesů je vyvážené plnění všech funkcí lesa. Mimoprodukční funkce jsou zpravidla zajišťovány samovolně uplatňováním diferencovaného hospodaření podle přírodních podmínek.
Lesy hospodářské jsou všechny lesy, které nebyly vyhlášeny za lesy ochranné nebo lesy zvláštního určení.
Hlava II (§§ 9 - 16)
Oddíl první
k § 9
Zákon ukládá všem subjektům, využívajícím les, jej chránit a neohrožovat plnění jeho funkcí. Současně stanoví právní ochranu lesních pozemků. Vlastníkům lesa ukládá zákon navíc pečovat o les jako o ekosystém, chránit genofond lesních dřevin a hospodařit v lese v souladu s tímto zákonem tak, aby výsledkem činnosti vlastníků byl les schopný trvale a rovnoměrně plnit všechny funkce lesa.
k § 10
Pro výkon státní správy lesů je nezbytný aktuální přehled o vlastnících a nájemcích lesů, odpovědných za hospodaření v nich. K tomuto účelu orgány státní správy lesů využívají bezplatně údajů katastru nemovitostí.
Zákon stanoví povinnost oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky pozemků určených k plnění funkcí lesa i v případech, kdy má nájem apod. trvat méně než 5 let, aby byl zajištěn přehled orgánu státní správy lesů o těchto vztazích i v případech, které katastr nemovitostí neeviduje.
Oddíl druhý - Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
k § 11
Princip ochrany lesních pozemků se oproti dosavadnímu zákonu podstatně zjednodušuje a rozhodovací pravomoc se postupuje na první stupeň státní správy.
Stanoví se základní povinnosti pro investory staveb, těžební organizace a pro provádění průzkumných geologických prací.
k §§ 12
Zvýrazňuje se úloha územního plánování při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesů a sjednocuje se postup při zpracování návrhů dokumentací s postupem dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a se stavebním zákonem a s horním zákonem - veškeré návrhy dokumentací musí být projednány orgány státní správy lesů a před schválením jimi odsouhlaseny.
Oddíl třetí - Odnětí pozemků a omezení jejich využívání
k §§ 13 a 14
Stanoví se obecné zásady ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů a taxativně se uvádí případy, pro které není třeba rozhodnutí o odnětí obdobně jako v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu.
Žádost o odnětí podává ten, kdo má oprávněný zájem. Podává se vždy okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti se pozemky nebo jejich větší část nacházejí a návrh zákona stanoví nezbytné doklady žádosti.
Návrh dále obsahuje ustanovení o tom, že bez souhlasu vlastníka lze odnětí povolit pouze v případech, kdy je možno podle zvláštních předpisů pozemek vyvlastnit nebo kdy se jedná o stavbu, k jejímuž zřízení a provozování vzniká ze zákona věcné břemeno. Lesní porosty na odňatém pozemku je možno smýtit až po nabytí právní moci případného stavebního povolení.
Oddíl čtvrtý - Poplatek za odnětí
k § 15
Dosud pouze administrativní ochrana lesních pozemků před odnětím se rozšiřuje, v analogii s ochranou zemědělské půdy, o ekonomická opatření zavedením poplatku za odnětí.
Poplatek je povinen zaplatit žadatel o odnětí. Výše poplatku se stanoví podle přílohy zákona z průměrné ceny lesních pozemků zvýšené o částku vyplývající z důležitosti ochranné nebo společenské funkce lesa. Poplatek se neplatí při odnětí pro stavby, sloužící lesnímu hospodaření, pro stavby k čištění odpadních vod, objektů pro jímání a výrobu pitné vody apod. Ze zaplacených poplatků připadá 40% příslušné obci, 60% je příjmem Státního fondu životního prostředí.
Poplatek může být použit jen pro zlepšení životního prostředí a pro zvelebení lesa. Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu.
Správcem poplatků budou finanční úřady tak, jak to vyplývá z obecné právní úpravy o správě daní a poplatků, na kterou je odkazováno.
Předpokládá se, že zavedením poplatku za odnětí se sníží tlak na odnímání lesních pozemků, usměrní se zábor na méně významné pozemky a budou objektivizovány náklady investiční výstavby.
k § 16
Lhůta splatnosti poplatku je stanovena na 30 dnů. Správcem poplatků bude finanční úřad, který může povolit odklad nebo splacení poplatku ve splátkách. V případě, že poplatek nebyl zaplacen ve stanoveném termínu, vzniká povinnost platit penále, které se rovněž stává příjmem obcí a Státního fondu životního prostředí, a to opět v poměru 40:60.
Hlava III (§§ 17 - 20) - Obecné užívání lesů
k § 17
Právo všech občanů vstupovat bez zvláštního povolení na vlastní nebezpečí do lesa (tzv. obecné užívání lesů) zůstává zachováno. Každý občan může sbírat pro vlastní spotřebu lesní plody a odpadovou klest, musí však přitom zachovávat potřebnou opatrnost, nepoškozovat les a nesmí ani jinak narušovat lesní prostředí. Zákon stanoví případy, kdy může orgán státní správy lesů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa.
Pokud jde o užívání lesů nutných pro obranu státu (vojenské lesy), odkazuje se na zvláštní předpisy.
k § 18
Zákon vypočítává taxativně činnosti, které jsou v rámci obecného užívání v lesích zakázány. Jejich nedodržování je kvalifikováno jako přestupek (hlava IX), čímž se odstraňuje nedostatek dosavadní právní úpravy.
Výčet zakázaných činností vychází částečně z dosavadní právní úpravy, která se osvědčila, navíc stanovuje zejména omezení konání hromadných nebo organizovaných sportovních akcí. Jejich pořádání v lese váže na souhlas orgánu státní správy lesů, který bude vydán jen za předpokladu prokazatelného souhlasu vlastníka lesa.
Zákon stanoví případy a podmínky, za kterých je možno povolit výjimky z některých zákazů činností v lese. Případné výjimky povoluje orgán státní správy lesů prvního stupně vždy na základě předchozího souhlasu vlastníka lesa. Zákazy se netýkají také činností, povolených zvláštními předpisy.
k § 19
Ve věci náhrad za poškozování lesů klade návrh zákona důraz především na prevenci. Dojde-li přesto ke vzniku škody, předpokládá se náhrada analogicky podle obecné právní úpravy (občanský zákoník).
Zvláštní ustanovení návrhu zákona pak upravují náhrady, které musí být poskytnuty vlastníku lesa při případné likvidaci lesního porostu v souvislosti s prováděním investiční výstavby.
Preventivní charakter má též ustanovení ukládající povinnost právnickým a fyzickým osobám, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující lesy, provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků (§192 odst. 1). Jde například o solení silnic v zimním období apod.
Vzhledem ke specifikám lesů jako majetku se považuje za účelné obecně závazným právním předpisem nově komplexněji upravit otázku způsobu výpočtu výše škod na lesních porostech. Tomu odpovídá zmocnění uvedené v § 19 odst. 4 návrhu zákona.
k § 20
Vlastník lesa neodpovídá jinému za škody, které vzniknou v důsledku prosté existence lesa. Této zásadě odpovídá uložení povinnosti vlastníkům nemovitostí činit na svůj náklad na lesních pozemcích nezbytná opatření, kterými svůj majetek zabezpečí před škodami, které mohou být způsobeny sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí přesahem větví a kořenů, zastíněním, lavinami apod. z lesních pozemků. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, nebo jiný orgán státní správy, pokud je k tomu příslušný podle zvláštních předpisů (např. podle stavebního zákona). Jde o osvědčenou právní úpravu, uplatňovanou i v obdobných právních předpisech Německa, Rakouska a Švýcarska.
Hlava IV (§§ 21 - 26) - Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese
Oddíl první - Diferenciace hospodaření
Pro dosažení optimálního a trvale udržitelného plnění funkcí lesů v různých přírodních podmínkách a při oblastně rozdílných požadavcích veřejnosti na skladbu a rozsah plnění těchto funkcí je nezbytné přistupovat k hospodaření v lesích diferencovaně. Cílem je zachování lesa i pro příští generace.
k § 21
Zásady hospodaření v lesích, důležité zejména pro uspokojení veřejných zájmů, jsou obsahem oblastních plánů rozvoje lesů. Tyto plány jsou podkladem pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních inventarizačních osnov, zařazování lesů do kategorií, pro vymezení oblastí k zachování genofondu lesních dřevin a pro zpracování územně plánovací dokumentace.
Náležitosti oblastních plánů rozvoje lesů stanoví prováděcí předpis; jednou z těchto náležitostí bude i vymezení pásem ohrožení lesů imisemi.
Vzhledem k výrazné převaze veřejného zájmu na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů se navrhuje, aby nezbytné náklady s tím spojené hradil stát.
Oddíl druhý - Hospodářská úprava lesů
k §§ 22 - 26
Nástrojem vlastníka lesa k dosažení optimálního a trvalého plnění funkcí lesů jsou lesní hospodářské plány (dále jen "plán"), obsahující údaje o stavu lesů a návrh hospodaření pro konkrétní lesní porosty. Jejich náležitostmi budou hospodářská kniha, textová část a lesnické mapy.
Plány budou zpracovány zpravidla na období 10 let. Při jejich zpracování budou základním rámcem vlastnické poměry.Pro fyzické osoby, vlastnící více než 50 ha lesa a pro všechny lesy státní a pro lesy ostatních právnických osob ukládá zákon povinnost takových vlastníků zabezpečit si zpracování plánů na vlastní náklady a dodržovat jejich závazná ustanovení.
Plány pro vlastníky větších lesních majetků mají na našem území tradici více než stoletou. Obdobné pozitivní zkušenosti s nimi mají i ostatní státy Evropy, protože vzhledem k dlouhověkosti lesních porostů je plánování ve víceletých horizontech nezbytností.
Pro lesní majetky fyzických osob o výměře menší než 50 ha neukládá zákon povinnost zpracovávání plánů. Pokud mají vlastníci zájem a pořídí si pro tyto lesy plány, které orgán státní správy lesů schválí, musí se řídit jejich závaznými ustanoveními.
Pro zjištění stavu lesa, pro seznámení vlastníků se žádoucím způsobem péče o les a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy, pro které nejsou zpracovány plány, zpracovávají lesní inventarizační osnovy (dále jen "osnovy"). Náklady na pořízení osnov hradí stát, přičemž každý vlastník obdrží osnovu, týkající se jeho majetku bezplatně. Vlastník, který má zájem plně využít tuto osnovu a protokolárně ji převezme, je povinen se dále řídit celkovou výší těžeb a podílem melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbě. Tím je automaticky osvobozen od ohlašovacích povinností v souvislosti s prováděním těžeb.
Součástí osnov je popis stavu porostů, návrh opatření pro hospodaření v lese a lesnická mapa.
Rozloha drobných lesních majetků je značná, činí kolem 400 tis. ha lesa, to je cca rozloha lesů bývalého Jihomoravského kraje. Celospolečenský význam těchto lesů dále vzrůstá, vzhledem k jejich výskytu, zejména v oblastech s podprůměrnou lesnatostí a zvýšenou antropogenní zátěží. Vzhledem ke zvýšenému významu těchto lesů na plnění veřejně prospěšných funkcí a na jejich značný význam pro ekologickou stabilitu krajiny je bezplatné předání osnov vlastníkům významnou součástí státní lesnické politiky.
Zpracováním osnov pro drobné lesy bude v oblasti státní správy lesů a dodatečného zjišťování dat dosaženo úspor výrazně převyšujících náklady na jejich zpracování.
Současné ohrožení lesů antropogenními vlivy, jejich narušení kalamitami i dosud užívané technologie a způsoby hospodaření, často nešetrné k životnímu prostředí i ztráta kontinuity vztahu k lesům u části nových vlastníků vyžadují zavedení některých závazných ustanovení v plánu. Tím jsou žádoucím způsobem ochraňovány a podporovány mimoprodukční funkce lesa.
Zákon stanoví následující závazná ustanovení plánů - nepřekročitelnost celkové výše těžeb, minimální plošný rozsah výchovy do 40 let věku a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Řádná výchova ve věku do 40 let rozhoduje pro celou další existenci lesního porostu o jeho druhové skladbě a o odolnosti proti větru. Tím výrazně ovlivňuje i bezpečnost porostů sousedních vlastníků. Zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v obnově porostů je podmínkou pro zabránění vzniku lesních monokultur, které jsou hlavní primární příčinou současného narušení lesů a jejich ekologické nestability.
Potřeba zohlednění všech výše uvedených předpokladů vyplývá z dosavadních zkušeností a současných vlastnických i společenských poměrů.
Plány a osnovy mohou na rozdíl od dosavadní právní úpravy zpracovávat právnické i fyzické osoby, které pro tuto činnost mají oprávnění (licenci), udělované orgánem státní správy lesů. Podmínka licence je pro tuto činnost, s ohledem na její specifičnost, náročnost a dlouhodobé působení, nutná.
Zpracovaný lesní hospodářský plán předkládá ke schválení orgánu státní správy lesů vlastník. V případě neschválení může do 30 dnů podat námitku. Do dalších 30 dnů musí orgán státní správy lesů o námitce rozhodnout.
Rozhodnutí orgánu státní správy lesů o neschválení plánu musí být zdůvodněno. Orgán státní správy lesů musí předložený plán schválit, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Tímto ustanovením jsou v mezích zákona chráněny hospodářské záměry vlastníka.
Zachována zůstává možnost změn plánu a změn závazných ustanovení, změní-li se podmínky.
Zákon ve shodě se současnou úpravou navrhuje, aby se na schvalování plánů, jejich změn a změn závazných ustanovení, nevztahovaly obecné předpisy o správním řízení. Nejpozději rok před skončením platnosti plánu musí vlastník lesa zajistit zpracování nového; nestane-li se tak, určí zpracovatele orgán státní správy lesů na náklad vlastníka. Toto opatření je nutné vzhledem k potřebě nepřetržité platnosti plánu, cykličnosti jejich obnovy a způsobu zpracování.
Pro potřeby státní lesnické a daňové politiky se provádí zjišťování stavu lesa (inventarizace lesů), a to obvykle jako soubor údajů z platných plánů a osnov. Náklady inventarizace lesů hradí stát, protože má na jejím provádění zájem.
Hlava V (§§ 27 - 36) - Hospodaření v lesích
Oddíl první
k §§ 27 a 28
Vzhledem k dlouhověkosti lesních dřevin a významu jejich geneticky podmíněných (přenášených) vlastností pro produkční a mimoprodukční funkce lesa věnuje zákon pozornost zachování genofondu lesních dřevin. Zavádí se povinnost používat při obnově lesa u smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (tj. u dřevin rostoucích na 76% výměry lesů v ČR) pouze geneticky vhodné osivo a sazenice. Pro získání geneticky vhodného osiva uznává orgán státní správy lesů na návrh vlastníka kvalitní stromy a porosty. Tento postup je v souladu s předchozí praxí a u uvedených dřevin existuje v republice dostatek porostů i zásoby kvalitního osiva z nich sklizeného. Zákon připouští možnost, aby seznam vybraných lesních dřevin byl výhledově rozšířen.
Pro seznámení vlastníků lesa se zdroji geneticky vhodného osiva bude ústřední orgán státní správy lesů vyhlašovat uznané výběrové stromy, uznané porosty, dále semenné sady a matečnice.
V souladu s mezinárodními úmluvami a v zájmu průkazného zjištění původu osiva z uznaných porostů se zavádí povinnost pro právnické a fyzické osoby, zabývající se sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním a skladováním a produkcí sazenic vést evidenci o původu a předávat ji kupujícímu.
Na podporu ochrany genofondu při nakládání se semeny a sazenicemi budou pro výše uvedené činnosti vydávány licence, jejichž účelem je zaručit nezbytnou míru odbornosti při nakládání s rozmnožovacím materiálem lesních dřevin.
k § 29
Vlastníkovi lesa se ukládá povinnost včas a soustavně obnovovat lesní porosty a mladé porosty ošetřovat a vychovávat tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění funkcí lesa a jejich žádoucí stav. Přitom je významné, aby na plochách, odlesněných za účelem obnovy lesa, bylo zachováno mikroklima lesa, tj. které zabezpečuje na určitou vzdálenost sousední lesní porost. Proto je omezena maximální výměra holé seče na jeden a v některých případech na tři hektary. Omezena je současně i šíře holé seče. Maximální výměry byly stanoveny s ohledem na dlouhodobé zkušenosti. Současně je stanoven i zákaz snižovat úmyslnou těžbou počet stromů v porostu, pokud se tak neprovádí ve prospěch mladého porostu, nebo ve prospěch zvýšení odolnosti porostu proti účinkům bořivého větru, popř. mokrého sněhu a námrazy. V lesích, ve kterých se hospodaří bez schváleného plánu nebo osnovy, podléhá realizace sečí o výměře větší než 0,5 ha schválení orgánu státní správy lesů.
Pro trvalé zachování funkcí lesa je nezbytná povinnost zalesnit holiny na lesní půdě do dvou let od jejich vzniku a mladé porosty vypěstovat do stavu, kdy již nevyžadují další intenzivní lidskou péči (zajištěné porosty) do sedmi let od vzniku těchto holin. V odůvodněných případech (např. v extrémních terénních nebo klimatických podmínkách) může tyto lhůty prodloužit orgán státní správy lesů.
k § 30
V ochraně lesů je první povinností vlastníka zaměřit se na prevenci, tedy na cílevědomé předcházení působení škodlivých činitelů na les. V případě vzniku mimořádných okolností musí činit bezodkladná opatření pro zmírnění škod. Zákonem formulované povinnosti vlastníka v ochraně lesa vyplývají ze zájmu společnosti udržovat les v takovém stavu, aby mohl plnit všechny své funkce. Všechna opatření k ochraně lesa patří zároveň k základním povinnostem vlastníka lesa při ochraně lesa jako majetku, tzn., že je vlastník lesa musí provádět na vlastní náklady.
Zákon stanoví demonstrativní výčet opatření, jejichž provedení může orgán státní správy lesů nařídit při vzniku mimořádných okolností a nepředvídatelných škod velkého rozsahu v lese. Tato opatření mohou být stanovena jak formou individuálního správního aktu, adresovaného konkrétnímu vlastníku lesa, tak i vyhláškou, zavazující současně větší počet subjektů v určitém čase a prostoru.
Nezanedbatelné škody na lesních porostech působí lovná zvěř, která ale současně do lesa patří. Proto zákon stanoví povinnost vlastníka lesa i orgánů státní správy lesů dbát, aby lesní porosty nebyly poškozovány zvěří.
Protože hospodaření konkrétního vlastníka lesa může ovlivňovat zájmy sousedních vlastníků lesa, stanoví zákon povinnost neohrožovat sousední lesy. Toto opatření je významné jak pro provádění těžeb, tak pro celkovou péči o les a jeho ochranu.
V zájmu zachování obecného užívání lesů všem občanům stanoví zákon výslovně zákaz oplocování lesů mimo případy, kdy je to odůvodněno potřebou ochrany lesa nebo myslivosti.
Nově se zákonem zavádí povinnost vlastníka lesa respektovat ekologická hlediska při hospodaření v lese, zejména ochranu čistoty vodních zdrojů, a proto se stanoví povinnost používat nyní již relativně dostupné a cenově přístupné biologicky odbouratelné oleje k mazání motorových pil a hydraulické kapaliny.
K odstavci 9 se konstatuje, že jde o úpravu, která je vynucena dosavadními neúčinnými předpisy na úseku rostlinolékařské péče. Jakmile bude přijata připravovaná nová právní úprava (zákon o rostlinolékařské péči), bude možno toto ustanovení zákona o lesích novelizovat nebo vypustit.
k § 31
Z preventivního hlediska je nezbytné, aby se předcházelo vzniku podmínek vhodných pro šíření kalamitních škůdců (např. lýkožrout smrkový, houbová onemocnění) a podmínek pro vznik požárů. Proto zákon ukládá povinnost přednostně zpracovávat nahodilé těžby, tj. odstraňovat z lesních porostů stromy suché, poškozené nebo nemocné. Pokud by v důsledku provedení nahodilé těžby došlo k překročení celkové výše těžeb stanovené lesním hospodářským plánem nebo lesní inventarizační osnovou, musí vlastník lesa požádat o změnu závazného ustanovení. V případech, kdy by při zpracování nahodilé těžby došlo ke vzniku holiny větší než 0,2 ha, musí být tato skutečnost vlastníkem lesa předem oznámena orgánu státní správy lesů.
Rozhodnutí orgánu státní správy lesů je zapotřebí k provádění mýtních těžeb v porostech mladších 80-ti let, čímž se usměrňuje žádoucí věkové složení lesů.
k § 32
Ustanovení zákona o lesní dopravě mají za cíl především ochranu lesních pozemků a porostů před poškozením při soustřeďování a dopravě dříví. Použití cizích pozemků k lesní dopravě je řešeno v souladu s obecně závaznými právními předpisy (občanský zákoník) s tím, že v případech, kdy nedojde k dohodě o rozsahu a podmínkách lesní dopravy, rozhodne orgán státní správy lesů.
k § 33
Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou tradiční a potřebnou součástí komplexní hospodářské činnosti v lesích. Právní úpravy této činnosti a specifikování úlohy vlastníků, ale i státu při melioracích a hrazení bystřin mají na našem území více než stoletou tradici.
V obydlené krajině je třeba vědomě ochraňovat přírodní prostředí před neřízenými přírodními vlivy. Významná jsou opatření v lesích, která mohou výrazně přispět ke zmírnění nežádoucích následků přívalových vod a povodňových průtoků. Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou aktuální společenskou potřebou, kterou není možné rovnocenně nahradit ani opomenout při ochraně lesa a lesní půdy a při stabilizaci ekosystémů v horských povodích.
Předpokládá se, že opatření na ochranu veřejných zájmů na dolních tocích a opatření, u nichž veřejné zájmy výrazně překračují zájem a možnosti vlastníka, budou hrazeny státem či osobami, které z jejich provedení mají užitek. Takováto opatření lze provádět jen na základě rozhodnutí orgánu státní správy a vlastník je povinen jejich realizaci strpět. Tím nejsou dotčeny nároky vlastníka na úhradu event. vzniklé škody či omezeného výnosu.
k § 34
S ohledem na význam lesů ochranných a lesů zvláštního určení z hlediska mimoprodukčních funkcí zavádí zákon povinnost vlastníka lesa strpět určitá omezení při hospodaření v těchto lesích. Vlastníkům lesů přísluší náhrada zvýšených nákladů. To neplatí, pokud byly lesy zvláštního určení vyhlášeny na žádost vlastníka (např. obory). Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.
Oddíl druhý - Odborný lesní hospodář
k § 35
Věcí veřejného zájmu je zachování lesa, jeho podstaty a všech jeho funkcí. Z tohoto důvodu musí vlastníci lesů spravovat a obhospodařovat lesy tak, aby nedoznaly trvalé újmy a plnily i v budoucnu všechny funkce. Odborné hospodaření ve všech lesích musí být proto svěřeno pouze zkušeným lesníkům - odborným lesním hospodářům, kteří prokáží, že splňují požadavky, které na ně výkon této náročné činnosti klade.
Povinností odborného lesního hospodáře je především zajišťovat vlastníkům lesů odbornou úroveň hospodaření v lese v souladu s ustanoveními zákona o lesích a se schváleným lesním hospodářským plánem nebo převzatou osnovou.
Zákon stanoví jako podmínku pro výkon funkce odborného lesního hospodáře udělení licence. Licenci nemusí mít vlastník lesa, pokud splňuje podmínky vzdělání a praxe, které jsou pro udělení licence stanoveny. Povinností vlastníka lesa, který hospodaří podle schváleného plánu, je zabezpečit si činnost odborného lesního hospodáře na vlastním lesním majetku. Pro lesy, pro které jsou zpracovány osnovy, vykonává funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, hospodařící v určeném území ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů neurčí jinou právnickou nebo fyzickou osobu, nebo pokud si odborného lesního hospodáře nezajistí vlastník sám.
Bližší podrobnosti o náplni činnosti odborného lesního hospodáře stanoví ministerstvo zemědělství prováděcím právním předpisem.
Platností nového zákona zanikne dosavadní odborná správa lesů, i když státní organizace lesního hospodářství budou i nadále v některých případech vykonávat činnost odborného lesního hospodáře.
Oddíl třetí - Lesní hospodářská evidence
k § 36
O provedení hospodářských opatření v jednotlivých porostech a o původu semen a sazenic lesních dřevin, použitých při obnově je vlastník lesa povinen vést lesní hospodářskou evidenci. Zákonem stanovené evidenční údaje oznamuje každoročně vlastník orgánu státní správy. Ústřední orgán státní správy stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vedení lesní hospodářské evidence, o sběru dat a o vymezení jednotek prostorového rozdělení lesa.
Hlava VI (§§ 37 - 41) - Licence
V zájmu zajištění potřebné odborné úrovně některých činností, souvisejících s hospodařením v lesích a s hospodářskou úpravou lesů, zavádí zákon licence jako formu "státního přivolení" k provádění vybraných činností, a to
- zpracování plánů a osnov
- nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin
- činnost odborného lesního hospodáře.
Nejpřísnější podmínky jsou stanoveny pro udělení licencí ke zpracování plánů a osnov vzhledem k jejich charakteru a významu. Naopak při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin se připouští možnost prominutí potřebného vzdělání.
Protože udělování licencí na vyjmenované činnosti je specifické s ohledem na hospodaření v lesích, bylo přikročeno ke stanovení podmínek pro udělení a odnětí licencí v zákoně o lesích, i když analogicky podle živnostenského zákona.
Hlava VII (§ 42) - Podpora hospodaření v lesích
Stát může podporovat hospodaření v lesích poskytováním vybraných služeb nebo finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na udržení a zlepšení všech funkcí lesů. Důvodem je také skutečnost, že hospodaření v lesích přináší s ohledem na dlouhou produkční dobu lesa trvalé příjmy za dříví jen vlastníkům velkých lesních celků. Přitom naprostá většina lesů ve vlastnictví fyzických osob má menší výměru než 3 ha. Cílem podpory bude také ochrana a záchrana lesa v oblastech postižených imisemi, kde jsou činnosti spjaté s obnovou, výchovou a ochranou lesa výrazně dražší než ve zdravých lesích.
Na poskytnutí finanční podpory státu, která bude poskytována z rozpočtových prostředků ústředního orgánu státní správy lesů, není právní nárok.
Hlava VIII (§§ 43 - 46) - Státní správa lesů
Zájem společnosti na zachování lesů, na podpoře účelového hospodaření v nich a na přesném vymezení práv a povinností vlastníků lesů a také osob při obecném užívání lesů, zakotvený v návrhu zákona, může být zajištěn pouze tehdy, bude-li vytvořen účinný a fungující systém státní správy lesů.
Vychází se přitom ze skutečnosti, že návratem lesů původním vlastníkům vzrostlo neúměrně zatížení pracovníků orgánů státní správy lesů zejména na okresních úřadech. Ve srovnání s dřívějším obdobím, kdy v rámci okresu měly sídlo 2 až 3 lesní závody, jsou to dnes tisíce vlastníků lesů, kteří jsou se svými lesními majetky pro orgán státní správy lesů objektem jeho správní, kontrolní a rozhodovací činnosti. Práci státní správy lesů ztěžuje také mimořádný rozsah úkolů v ochraně lesů spjatý s poškozením lesů negativními civilizačními faktory, klimatickými vlivy, hmyzími nebo houbovými škůdci a zvěří.
Dosavadní dělba kompetencí ve státní správě lesů mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství se neosvědčila.
Návrh zákona proto předpokládá:
- výrazné posílení pravomocí prvního stupně státní správy lesů a s tím spojené nezbytné posílení počtu pracovníků orgánů státní správy lesů,
- sloučení pravomoci ústředních orgánů státní správy lesního hospodářství vykonávaných v současné době Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a částečně též Ministerstvem obrany pod jedno ministerstvo - Ministerstvo zemědělství.
Realizací navrženého záměru by mělo dojít k zefektivnění celého systému státní správy lesů a k odstranění jeho roztříštěnosti.
Působnost Ministerstva životního prostředí ve státní správě lesů pro území národních parků, založená zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., není navrženými opatřeními dotčena.
Součástí výkonu státní správy lesů je i dozor nad dodržováním zákona, který vykonávají jednotlivé orgány státní správy lesů.
Hlava IX - Sankce
Oddíl první (§ 47) - Přestupky
Sankce v hlavě deváté návrhu zákona jsou rozděleny do dvou oddílů:
První oddíl (§ 47) vypočítává skutkové podstaty přestupků, přičemž jde v podstatě o všechny činnosti, které jsou jako zakázané v lesích při jejich obecném užívání uvedeny v ustanovení § 18 odst. 1 návrhu zákona.
V této souvislosti se připomíná, že skutkové podstaty přestupků na úseku lesního hospodářství tak, jak jsou uvedeny v ustanovení § 33 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., nejsou dostatečné a i proto jsou v návrhu zákona skutkové podstaty rozšířeny právě o ty činnosti, ke kterým nejčastěji dochází a které s ohledem na jejich rozsah lze postihnout jako přestupky.
Výše pokut je v návrhu zákona stanovena s využitím ustanovení § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. tak, aby svým rozpětím umožňovala postihnout všechny případy diferencovaně podle míry poškození zákonem chráněného zájmu.
V řízení o uložení pokuty za přestupky budou orgány státní správy lesů postupovat podle části třetí zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
Oddíl druhý (§§ 48 - 50) - Pokuty
Druhý oddíl upravuje pokuty, které lze uložit jednak právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti, tedy podnikatelům, jednak vlastníkům a nájemcům lesů.
V první skupině jde o pokuty za porušení zákona, kterého se dopouští podnikatelé, přičemž jde o právnické nebo fyzické osoby, které v daném případě nejsou vlastníky (popř. nájemci) lesa, přesto však se svým jednáním dopustí porušení zákona způsobem, uvedeným pod písmeny a) až h).
Ve druhé skupině jde o pokuty za porušení zákona, pokud se ho dopustí vlastník, popřípadě nájemce lesa způsobem uvedeným v § 49.
Jak je uvedeno v ustanovení § 50 návrhu, přihlédne orgán státní správy při stanovení výše pokuty ve všech případech zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Protože následky takového protiprávního jednání mohou být v některých případech velmi závažné, je možno uložit pokutu až do výše jednoho milonu korun.
Hlava X (§§ 51 - 52) - Ustanovení společná a přechodná
k § 51
Lze předpokládat, že nájmy lesů budou poměrně časté. Aby byly předem vyloučeny jakékoli pochybnosti při aplikaci zákona, stanoví se výslovně, že práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má i nájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem výslovně nestanoví jinak.
Upravuje vztahy zákona k zákonu o správním řízení; vychází se ze zásady, že všechny úkony orgánu státní správy lesů ukládající vlastníkovi lesa povinnosti, popřípadě jej omezující v jeho právech podléhají postupu podle správního řádu (možnost opravných prostředků). Na straně druhé se zjednodušuje postup tak, aby ve věci bylo pouze jedno správní řízení a předchozí souhlasy nepodléhaly správnímu řádu.
Současně se stanoví speciální režim pro změny či zrušení platných rozhodnutí a součinnost orgánů státní správy.
k § 52
Přechodná ustanovení řeší platnost stávajících lesních hospodářských plánů - pro právnické osoby nebo fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesů zůstávají v platnosti, pro ostatní mají charakter osnov, přitom si každý může nechat zpracovat nový plán.
Zachována zůstává i kategorizace lesů, do hospodářských lesů se však přeřazují lesy pod vlivem imisí, pokud zde není souběh jiných funkcí podmiňujících zařazení do lesů ochranných či lesů zvláštního určení. Stanoví se termíny pro předložení seznamu jiných pozemků určených pro plnění funkcí lesů, pro vyžádání licence k nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin a pro oznámení jména odborného lesního hospodáře.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů
k § 53
Navrženou novelou zákona ČNR č. 2/1969 Sb., v platném znění, se upravuje a sjednocuje působnost ústředních orgánů státní správy lesů a to v návaznosti na ustanovení § 43.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
k § 54
Mění se některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění. Cílem těchto ustanovení je
- zrušit nebo změnit některá nereálná ustanovení (§ 4, odst. 4 a § 59, odst. 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.),
- zjednodušit řízení (§ 5, odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.)
- sjednotit systém státní správy lesů a myslivosti a vyloučit její podjatost s ohledem na převzetí hospodářské činnosti v lesích národních parků a jejich ochranných pásmech a výkonu práva myslivosti na území národních parků správami národních parků.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů
k § 55
Mění se některá ustanovení zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, v platném znění. Cílem těchto opatření je ochrana lesa před škodami působenými zvěří. Dále pak (obdobně jako u novelizace zákona ČNR č. 114/1992 Sb.) sjednocuje systém státní správy myslivosti na území národních parků.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů
k § 56
Vzhledem k tomu, že v rámci nové komplexní právní úpravy lesního hospodářství, přinesené tímto zákonem, byly v § 47 nově vymezeny skutkové podstaty přestupků na úseku lesního hospodářství, je navrhováno vypustit § 33 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Toto ustanovení vymezovalo přestupky na úseku lesního hospodářství nedostatečně a jeho aplikace v praxi se neosvědčila.
ČÁST ŠESTÁ
k § 57
Zrušovací ustanovení tohoto paragrafu nevyžadují bližší vysvětlení, neboť se v případě návrhu zákona o lesích jedná o komplexní novou právní úpravu.
k § 58
Vzhledem k naléhavosti potřeby nové právní úpravy navrhují zpracovatelé termín účinnosti zákona od 1. července 1995.
Pro umožnění celoplošného používání biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a olejů (§ 30 odst. 8) se odkládá povinnost jejich užívání v lesích k 1. lednu 1996.
Odklad účinnosti ustanovení § 34 je odůvodněn nutností zajistit k naplnění jeho účelu potřebné finanční prostředky.