Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové na ministra dopravy Jana Stráského. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Poslanecký klub ČSSD

Vážený.pane ministře,

na prosincové schůzi poslanecké sněmovny byl schválen Zákon o drahách, jenž nabyl účinnosti 1. 1. 1995

Netajím se tím, že o kvalitě tohoto zákona silně pochybuji, což bylo zřejmé již z počtu podaných pozměňujících návrhů při projednávání zákona, kdy sama jsem jich podala 24, pouze 3 však byly přijaty. Pozměňovací návrhy však vycházely z hluboké analýzy vládního návrhu zákona a po přijetí zákona zůstávají palčivé otázky, se kterými se na vás obracím a žádám o jejich zodpovězení.

V prvé řadě jde o regulaci provozování drážní dopravy Zákon umožňuje provozovat dopravci drážní dopravu bez toho, aniž by:

- byl povinen provádět i méně lukrativní činnosti v dopravě včetně zakázek veřejné služby,

- byl omezen podíl na celkovém objemu vysoce ziskových činností (ucelené vlaky, dálková přeprava),

což v souhrnu ve svém důsledku musí znamenat jedině zdražení dopravy méně výhodných přeprav (jednotlivé vozové zásilky, nezisková osobní doprava) a nežádoucí přechod této dopravy na silnici?

Jak bude MD řešit tuto situaci, když nelukrativní činnosti zůstanou Českým drahám a ty je budou muset zajistit. Kdo bude hradit zvýšené ztráty z těchto činností? Daňový poplatník, nebo se stát smíří s přechodem těchto přeprav na silnici?

Za druhé je třeba řešit problematiku kontroly dodržování technických a odborných prováděcích předpisů k Zákonu, které prozatím navíc ani nejsou vypracovány.

Navíc pracovníci pověření státním dozorem na drahách mají tuto činnost pouze jako vedlejší ke své hlavní pracovní náplni a nemohou ji tedy ani efektivně vykonávat.

Proč vláda trvala na schválení účinnosti zákona k 1.1.1995, když MD nebylo schopno ani po 3 měsících vydat prováděcí předpisy, přestože při projednávání zákona bylo argumentováno tím, že jsou již před dokončením?

Jak budou řešeny problémy, které vzniknou z toho, že zákon již platí, ale jeho provádění není předepsaným způsobem specifikováno?

Kdo bude zajišťovat kontrolu dodržování těchto předpisů (až budou vydány), když neexistují pracovníci, kteří by toto měli jako rozhodující pracovní náplň? Bude to snad znamenat další enormní nárůst úředníků ve státní správě?

Za třetí: = Zákon o dráhách neřeší problematiku vyšetřování nehod v železniční dopravě.

Kdo bude oprávněn a zároveň odborně způsobilý šetřit tyto nehody?

Za čtvrté zákon zcela opominul podmínky, které musí splňovat subjekt, který se může stát vlastníkem dráhy, dokonce tento pojem ani nedefinuje. I vlastník dráhy, stejně jako provozovatel dráhy a drážní dopravy, může svojí činností výrazně ohrozit provoz na dráze, způsobit vážnou nehodu s nezanedbatelnými následky.

Domníváte se, pane ministře, že zkoumat odbornou způsobilost vlastníka až dodatečně a zprostředkovaně při žádosti provozovatele dráhy o úřední povolení, je vhodným řešením tohoto problému?

Za páté: Podle zákona o dráhách může jak provozování dráhy tak provozování drážní dopravy provádět subjekt (právnická nebo dokonce fyzická osoba), který svým majetkem není schopen ručit za škody svojí činností způsobené.

Jak chce ministerstvo dopravy tuto situaci řešit, když zmíněný zákon nestanovuje pro provozovatele ani povinnost uzavřít pojištění, které by tyto případy krylo, jak je tomu například v silniční dopravě

Bude snad důsledky těchto škod hradit stát z peněz daňových poplatníků nebo dokonce sám poškozený?

Neobává se ministerstvo, že to bude rovněž znamenat vážnou překážku začlenění železnice v ČR do dopravních systémů EU?

Za šesté: V zákonu o dráhách není vlastníkovi dráhy ani jejímu provozovateli uložena povinnost zabezpečit provozování drážní dopravy o znamená, že ten, kdo získá v privatizaci některou trať, neodpovídá ze zákona za to, že na ní zůstane zachována vlaková doprava.

Bude výše uvedená povinnost garantována podmínkami pro privatizaci tratí tak, aby nebylo možno legální cestou zastavit provoz na některých železnicích?

Za odpovědi děkuji