Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr dopravy Jan Stráský zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové dopisem ze dne 10. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR DOPRAVY

České republiky

PhDr. Jan STRÁSKÝ

Vážená paní poslankyně,

K Vašemu dopisu ze dne 16.3.1995, kterým podáváte interpelaci k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, sděluji.

K problematice regulace provozování nelukrativních činností v drážní dopravě:

Provozování drážní dopravy je podle zákona o dráhách podnikatelská činnost, jejíž podmínky se stanoví pro příslušného dopravce v licenci, přičemž oba podnikatelé, tj. jak provozovatel dráhy, tak i dopravce jsou touto licencí vázáni. Dopravce je mimo jiné dále povinen provozovat drážní dopravu podle platné licence a smlouvy, uzavřené s provozovatelem dráhy, a to po celou dobu platnosti licence.

Drážní úřad má oprávnění v rozhodnutí o udělení licence stanovit podmínky provozování drážní dopravy, týkající se zejména zajištění dopravní obslužnosti území a bezpečnosti drážní dopravy. Toto oprávnění využije například při udělení licence jinému dopravci, nebo může i změnit již platnou licenci v zájmu zajištění požadovaných činností v drážní dopravě jiným dopravcem, který k tomu má odpovídající možnosti, a to především z důvodů zajištění uspokojování nezbytných přepravních služeb v rámci zajištění dopravní obslužnosti určitého území.

Jde tedy o použití ustanovení § 29 odst. 3 a § 32 odst. 1 písmeno c) zákona č. 26611994 Sb. podle něhož je příslušný orgán státní správy oprávněn změnit licenci pro zajištění provozování drážní dopravy i na tratích, o které dopravce nežádal, vyžaduje-li to veřejný zájem. Tímto dopravcem však nemusí být České dráhy, ale kterýkoliv oprávněný podnikatelský subjekt, který k zajišťování těchto činností má odpovídající podmínky.

Kromě toho lze zajistit činnosti v rámci dopravní obslužnosti území, které nejsou dopravcem v železniční dopravě prováděny, zpravidla pro jejich ekonomickou nevýhodnost, veřejnou zakázkou ve smyslu zákona č. 199/1994. Sb., o zadávání veřejných zakázek. Z důvodu existence zákona o zadávání veřejných zakázek nebyla tato oblast zvlášť upravena v zákonu o dráhách.

K problematice prováděcích předpisů k zákonu o dráhách a kontroly jejich dodržování:

Zákon o dráhách zrušil celkem 25 prováděcích předpisů, jejichž další existence by byla s novým zákonem o dráhách v rozporu. Záměrně byly ponechány v platnosti "pravidla technického provozu" pro dráhy celostátní, pro vlečky, pro městské dráhy, pro metro a pro lanové dráhy, které byly vydány jako výnosy ministerstva dopravy a byly registrovány ve Sbírce zákonů. Tato pravidla pro provozování drah a drážní dopravy budou zrušena až novým prováděcím předpisem k zákonu o dráhách. Tím je dostatečně zajištěno na přechodnou dobu, tedy až do vydání nových prováděcích předpisů k zákonu o dráhách, bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a jsou zajištěny i základní podmínky provozuschopnosti dráhy.

Konstatuji, že se doposud neprojevily žádné problémy, vyplývající z neexistence prováděcích předpisů k zákonu o dráhách. Vlastní systém organizování a řízení drážní dopravy a provozování dráhy není ve své podstatě zákonem o dráhách dotčen, proto podle stávajících vnitřních předpisů lze i nadále postupovat, čímž je i nadále zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.

Pro úplnost uvádím, že noví provozovatelé drah a dopravci budou mít v úředním povolení nebo v licenci v souladu se zákonem uloženou povinnost vydat vnitřní předpisy o organizování dráhy a drážní dopravy, a to ke dni zahájení předmětného provozování.

Pokud jde o Vaši obavu ohledně enormního nárůstu úředníků ve státní správě pro kontrolu dodržování prováděcích předpisů k zákonu o dráhách, zastávám názor, že je ve vlastním podnikatelském zájmu provozovatele dráhy a dopravce tyto právní předpisy dodržovat. Není tedy potřebné plnění příslušných povinností ve všech důsledcích kontrolovat orgány státní správy. Zákon stanoví pouze prioritní zájem státu na kontrole dodržování podmínek pro bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy, což je zákonem v dostatečné mře upraveno institutem státního dozoru. Počet osob, oprávněných k výkonu státního dozoru ve věcech drah, byl oproti stavu podle předchozí právní úpravy výrazně snížen a jeho zvýšení se nepředpokládá.

K problematice vyšetřování nehod v železniční dopravě:

V této oblasti nová právní úprava nedoznala zásadních změn, neboť na základě příslušné analýzy s přihlédnutím k četnosti těchto případů nevznikla potřeba jiné právní úpravy.

Vyšetřování železničních nehod přísluší ve smyslu trestního řádu orgánům činným v trestním řízení, t.j. státnímu zástupci nebo vyšetřovateli podle konkrétní věci.

Pokud jde o šetření železničních nehod, jde o odbornou činnost provozovatele dráhy nebo dopravce, při níž se posuzuje, zda došlo k porušení vnitřních předpisů příslušného provozovatele. Jedná se o obdobnou činnost, jako u jiných právnických osob při zjišťování příčin provozních nehod (havárií) podle vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nejde tedy v žádném případě o výkon státní správy.

K problematice stanovení odborné způsobilosti vlastníka dráhy:

Předmětem vlastnického vztahu vlastníka je dráha - dopravní cesta. Jde tedy o vlastnictví k věci nemovité ve smyslu občanského zákoníku. Proto vlastník dráhy nemůže být považován za podnikatelský subjekt a zákon o dráhách proto nestanoví podmínky, potřebné k tomu, aby se určitý subjekt mohl stát vlastníkem dráhy a proto mu ani neukládá odbornou způsobilost.

Zákon o dráhách stanoví požadavek odborné způsobilosti pouze pro podnikatelské subjekty, t.j. pro provozovatele dráhy a dopravce. Zákon přitom důsledně odděluje institut vlastnictví od institutu podnikání.

K problematice ručení za škody, způsobené v železniční dopravě a povinnost uzavřít pojištění:

Pokud jde o ručení za škody, způsobené při uspokojování přepravních potřeb, půjde zpravidla o odpovědnost z přepravní smlouvy, obdobně jako při jiné podnikatelské činnosti. Pro tuto odpovědnost není zvláštní právní úprava v zákoně o dráhách potřebná.

Pokud jde o škody značného rozsahu, způsobené v důsledku velké železniční nehody, není podle mého názoru žádný provozovatel dráhy nebo dopravce, včetně Českých drah, s.o., schopen ekonomicky nést vzniklé škody. Stejná situace je u ostatních druhů doprav, zejména letecké nebo námořní. Pro odstranění následků takovýchto škod bude účast státu vždy nutná, obdobně jak je tomu například při živelných pohromách.

Kromě toho jsem přesvědčen, že nastolení podmínky finančního jištění provozované činnosti by vedle dalšího požadavku na potřebné finanční zajištění znamenalo v současných podmínkách v lepším případě jednoznačné znevýhodnění tuzemské kapitálové fronty oproti zahraniční a v horším případě pak úplné znemožnění nastíněné cesty podnikání na dráhách.

K problematice povinnosti zajistit provozování drážní dopravy:

Vlastník dráhy má zákonem uloženou povinnost zabezpečit provozuschopnost dráhy a dále zajistit provozování dráhy. Tím je zajištěno, že dráha musí být vždy provozuschopná a provozovaná.

Provozování drážní dopravy je podle zákona o dráhách podnikatelská činnost, jejíž podmínky se stanoví pro příslušného dopravce v licenci, přičemž oba podnikatelé, tj. jak provozovatel dráhy, tak i dopravce jsou vázáni rozsahem a podmínkami, stanovenými v rozhodnutí o licenci. Dopravce je mimo jiné dále povinen provozovat drážní dopravu podle platné licence a smlouvy, uzavřené s provozovatelem dráhy.

Nastane-li případ, že by na určité trati dráhy nebyla drážní doprava provozována pro nezájem dopravců, zákon o dráhách tuto situaci řeší formou regulace, a to prostřednictvím licence způsobem naznačeným u problematiky týkající se regulace provozování nelukrativních činností v drážní dopravě.

S pozdravem

Jan Stráský

Vážená paní

Ing. Hana Orgoníková

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Na vědomí:

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha