Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jaroslava Vlčka na ministra životního prostředí Františka Bendu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pan

Ing. František Benda, CSc. ministr životního prostředí ČR

prostřednictvím Milana UHDEHO

předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Vážený pane ministře,

v loňském roce udělilo Vaše ministerstvo - odbor ochrany přírody, výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněného (silně ohroženého) živočicha tetřívka obecného, vyžádanou ve smyslu ustanovení § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze zákazu podle § 50, za účelem lovu.

A to i přes nesouhlasné stanovisko našich státních i nevládních organizací, jako je např. ČÚOP - středisko Olomouc, referát ŽP OÚ v Přerově, Moravský ornitologický spolek a údajně i zahraničních ochranářských kruhů z německé strany Krušných hor.

V této souvislosti bych se Vás rád zeptal na několik otázek:

Kolik bylo uloveno tetřívků na základě povolení vydaného Vašim ministerstvem v loňském roce?

Jak velkou částku vynaložilo v roce 1999 MŽP ČR prostřednictvím dalších organizací, jako jsou např. správy CHKO, nevládní organizace apod. na záchranu tohoto ohroženého druhu?

Je účelné, aby byly na jedné straně vynakládány státní prostředky na záchranu silně ohrožených druhů a na straně druhé povolován jejich lov?

Za odpověď předem děkuj i

RNDr. Jaroslav Vlček

poslanec Parlamentu ČR

Vojenské lesy a statky

LIPNÍK n.B.

Věc: Žádost o doporučení lovu zvláště chráněných živočichů

K Vaší žádosti o vydání doporučení k lovu tetřívka obecného a sluky lesní, kteří jsou chráněni podle ust. § 50 zákona číslo 114/1992 Sb. Vám sdělujeme následující:

Orgán ochrany přírody si na základě Vaší žádosti vyžádal odborné stanovisko Českého ústavu ochrany přírody a Moravského ornitologického spolku.

Z obou odborných stanovisek jednoznačně vyplývá, že není žádoucí snižovat stavy uvedených zvláště chráněných druhů jejich odstřelem. tato stanoviska Vám v příloze zasíláme.

Orgán ochrany přírody s ohledem na citovaná odborná stanoviska s lovem těchto druhů nesouhlasí.

Znění § 50 zákona č. 114/1992 Sb. lov těchto druhů výslovně zakazuje a proto Vaši žádost nelze doporučit.

Na vědomí:

- ÚO MŽP pro ol. oblast

- ČÚOP, středisko Olomouc, Lafayettova 13

- Mor. ornotol. spolek, P.O.BOX 65, Přerov 765 00

- RŽP - p. Vítek, zde + příloha

Příloha: Stanovisko ČÚOP a MOS

Váš dopis ze dne: ŽP-198-94 18.1. 1994

Naše značka: JŠ/26/94

Vyřizuje: Mgr. J. Šafář

Datum: 27. 1. 1994

Věc:

Stanovisko k žádosti o doporučení klovu zvláště chráněných živočichů

Oba v žádosti zmiňované druhy jsou vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb. zařazeny mezi zvláště chráněné živočichy - sluka lesní (Scolopax rusticola L.) mezi druhy ohrožené a tetřívek obecný (Lyroros tetrix L.) mezi druhy silně ohrožené.

§ 50, odst. 2, zákona 'CNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, hovoří v tomto případě celkem jasně: "Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla."

V žádosti uváděné důvody v žádném případě nenaplňují znění § 50, odst. 3 výše citovaného zákona.

Naše pracoviště neprovádělo v předmětných lokalitách průzkum se speciálním zaměřením na bahňáky a kurovité a o zástupcích těchto čeledí v oblasti VVP Libavá máme jen dílčí informace.

I když pomineme skutečnosti, že zhodnocení početnosti "vysoké stavy" je velmi relativní, tak je nutno chápat ochranu druhu jako věc nadregionálního významu. Jestliže je sluka lesní v celoevropském měřítku ustupujícím druhem a zatím se nepodařilo přesně stanovit příčiny zániku jejich populaci, tak není v žádném případě žádoucí zbytečně rušit nebo dokonce odstřelem omezovat dobře prosperující populaci. Navíc v době kdy vhodných podmáčených lokalit na Moravě stále ubývá.

I podstatný nárůst početních stavů tetřívků obecných je z hlediska SOP vítaným jevem, neboť v ostatních částech naší republiky je trend opačný. Je nám známo, že na některých místech tetřívci opouštějí VVP Libavá. tuto skutečnost považujeme za velmi žádoucí. Ale tvrzení, že se již rozšířili po celém VVP, lze brát za velmi odvážné, neboť podmínky pro ně vhodné v celém prostoru nejsou. Dále umělou selekci zatíženou subjektivní chybou lidského faktoru (výběr "přestárlých kohoutků") považujeme u silně ohroženého druhu za absolutně nežádoucí, zejména z důvodu snížení genetické variability populace.

Obava, že by snad došlo k nežádoucí kumulaci tetřívků nad míru únosnou pro některé lokality, je zcela zbytečná. Jak je patrné ze současného stěhování některých jedinců, dokáží si problém lokálního zvýšení početnosti vyřešit tetřívci sami. Nevelká jesenická populace by posílení zcela jistě potřebovala. Z výše uvedeného tedy vyplývá - odstřel sluk lesních a tetřívků obecných nedoporučujeme.

Sdělení, že "povolený lov v roce 1993 nebyl úspěšný" bereme s povděkem, ale zajímalo by nás, kdo ho pro tento druh udělil.

S pozdravem "Poznej a chraň!"

Na vědomí: Ing. Jaroslav Červený, CSc, MŽP ČR

Mgr. Jaroslav Bosák, ÚO MŽP ČR - Olomouc

Moravský ornitologický spolek Přerov