Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr životního prostředí František Benda zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka dopisem ze dne 26. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra životního prostředí Františka Bendy na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

předem mé odpovědi na Vaši interpelaci ohledně problematiky tetřívka obecného v České republice dovolte, abych Vám sdělil, že mě velice těší Váš zájem o tento zvláště chrněný druh této naší fauny.

Chtěl bych Vás ubezpečit, že jsem si vědom jistě biologické problematičnosti udělování výjimek k povolení lovu tetřívků v některých územích České republiky.Nicméně, bych se Vám pokusil poněkud šířeji objasnit důvody, které pracovníky odboru ochrany přírody k jejich udělení vedly.

Předně, tetřívek obecný byl zařazen mezi silně ohrožené zvláště chráněné druhy živočichů především na základě obecného snižování početnosti populace v rámci celé střední Evropy. Skutečností však zůstává, že na některých lokalitách, především v důsledku změn tvářnosti krajiny, naopak dochází k výraznému zvyšování početnosti a k následné stabilizaci populace. Při uděl ování výjimek k lovu tetřívků na území České republiky pro rok 1994 Ministerstvo životního prostředí ČR (dále jen "ministerstvo") tak vycházelo především z následující filozofie:

1. Pro stanovení účinného ochranářského managementu druhů je důležitá podrobná znalost biologie druhu včetně znalosti o složení potravy. Protože v současné době jsou na lesnické fakultě VŠZ Praha u prof. RNDr. K. Šťastného a doc. RNDr. V. Bejčka zadány diplomové práce na toto téma, podmínili jsme odlov tetřívků využitím zažívacích traktů ulovených ptáků pro vědecké výzkum.

2. Ze zahraničních i některých našich zkušeností je zřejmé, že ochrana druhů prováděná pouze na základě restrikcí a zákazů není většinou účinná, neboť výrazně omezuje zájem té části společnosti, která má k vlastní ochraně druhů nejblíže (v případě tetřívků jsou touto částí veřejnosti především myslivci).

3. Účinnost ochrany tetřívka závisí především na stavu ochrany biotopu. Pokud na lokalitách jeho výskytu bude zabezpečena existence bezlesí, což je v případě našich vojenských prostor a Krušných hor v nejbližší době velice pravděpodobné, není třeba se o existenci tohoto druhu obávat. Naopak, pokud na těchto lokalitách dojde z důvodu sukcese k zarůstání lokalit, nepomůže tetřívkovi ani nejpřísnější druhová ochrana.

4. Z hlediska územní ochrany byla při rozhodování o povolení lovu automaticky vyloučená veškerá chráněná území ČR.

Z výše uvedených důvodů byl o proto rozhodnuto udělit výjimky ze základních podmínek ochrany tetřívka obecného v následujícím rozsahu:

1. Výjimka byl a udělena pro honitby: Hradiště (VVP Doupov) 3 ks, Libavá (VVP Libavá) 4 ks, Jelenář (okr. Teplice) 1 ks, Barvář (okr. Teplice) 1 ks, Košťany (okr. Teplice) 1 ks, Nové Město (okr. Teplice) 2 ks, Mackov (okr. Teplice) 1 ks, Fláje (okr. Most) 2 ks, Brandov (okr. Most) 1 ks, Městské lesy (okr. Most) 1 ks, Jelenec (okr. Most) 1 ks, Lniště (okr. Most) 1 ks, Načetín (okr. Chomutov) 1 ks, Blatno (okr. Chomutov) 1 ks, Bolehoř (okr. Chomutov) 1 ks, Křímov (okr. Chomutov) 1 ks, Jílmová (okr. Chomutov) 1 ks, Výslunní (okr. Chomutov) 1 ks, Přísečnice (okr. Chomutov) 1 ks. Celkem tak bylo povoleno ulovení 26 ks tetřívka v 19 honitbách.

2. Lov nesměl být realizován v žádné kategorii zvláště chráněných území.

Lov nesměl sloužit komerčním účelům.

Lov musel být prováděn pouze mimo hlavní tokaniště, a to v době od 7.5. do 15.5., kdy veškeré slepice by měly být již ošlapány.

5. Zažívací trakt všech ulovených jedinců musel být poskytnut lesnické fakultě VŠZ Praha k výzkumným účelům sledování potravy.

6. Výjimky nebyly uděleny pro honitby v CHKO Šumava a v CHKO Jizerské hory, odkud byly také požadavky na odlov tetřívků.

7. Udělení výjimek předcházelo vyhodnocení dlouhodobých trendů vývoje populace na daných lokalitách a terénní šetření provedené ve spolupráci s lesnickou fakultou VŠZ Praha, Českou ornitologickou společností, ČSOP a některými dalšími organizacemi. V případě honiteb v Krušných horách byly podmínky rozhodnutí stanoveny po dohodě a na doporučení referátů životní ho prostředí okresů Teplice, Chomutov a Most. V době přípravy výjimek tak existovala negativní stanoviska pouze ČÚOP-střediska Olomouc, OkÚ Přerov - RŽP a Moravského ornitologického spolku. Po uskutečněném lovu tetřívka v Krušných horách pak proti udělení výjimek protestoval i prostřednictví m Saského ministerstva životní ho prostředí němečtí ochranáři.

Pokud se týká vyhodnocení vlivu udělených výjimek na stav populace v dotčených lokalitách a dodržení stanovených podmínek rozhodnutí, můžeme Vám sdělit následující informace:

1. Oficiálně nebyl stanovený počet povolených 26 ks tetřívka překročen, naopak byl vykázán odlov pouze 19 jedinců (o jeden kus méně bylo uloveno ve VVP Doupov a o 6 ks méně v okr. Chomutov). I když pochopitelně nemůžeme zodpovědně vyloučit ilegální odlov, takovýto případ však nebyl zaznamenán, a nebyl ani prokázán kontrolou inspekce ochrany přírody v preparátorských dílnách.

2. Z 19 ulovených jedinců bylo pro vědecké Účely dáno k dispozici 11 zažívacích traktů tetřívků (1 ks VVP Doupov, 2 ks VVP Libavá, 1 ks okr. Chomutov, 4 ks okr. Most, 3 ks okr. Teplice).

U ostatních ulovených jedinců byl zažívací trakt znehodnocen střelou.

3. Lov nesloužil komerčním účelům. V případě honiteb Vojenských lesů a statků (VVP Doupov a Libavá) byl odlov tetřívků přidělován personálu k životním jubileím, v případě honiteb v Krušných horách odlov prováděli členové místních mysliveckých sdružení.

4. Při letošním sčítání tetřívků na všech dotčených lokalitách nebyl zaznamenán pokles početnosti a vykázané počty jedinců byly opět ověřovány nezávislými stranami.

Na základě vyhodnocení dosažených zkušeností a na základě pracovního jednání se zástupci Saského ministerstva životního prostředí je možno uvažovat o udělení výjimky pro umožnění lovu tetřívka i pro rok 199 5 v míře nezbytně nutné pro dokončení diplomových prací lesnické fakulty VŠZ Praha za obdobných podmínek jako v minulém roce při snížení rozsahu na následující úroveň: 4 ks pro honitbu VVP Libavá, 3 ks pro honitbu VVP Hradiště a 9 ks pro honitby v Krušných horách.

Pokud se týká Vašeho dotaz u, jak velkou finanční částku vynaložilo ministerstvo na ochranu tetřívka v roce 1994, mohu Vám sdělit, že na ochranu tohoto druhu nebyly ze strany ministerstva žádné prostředky v roce 19 9 4 vynaloženy, a to ani pro přímo řízené organizace, ani pro organizace nevládní. Důvodem této skutečnosti je fakt, že tetřívek obecný není zahrnut do speciálních záchranných programů ministerstva. Rád bych v této souvislosti ještě připomněl, že financování záchranných chovů tetřívka (ve smyslu současné legislativy ochrany přírody) bylo v minulých letech, ještě před platností současné ochranářské legislativy, zajišťováno resortem Ministerstva zemědělství ČR, resp. Českým mysliveckým svazem

Závěrem doufám, že jsem Vám objasnil důvody, které vedly ministerstvo k udělení výjimek ze základních ochranných podmínek tetřívka obecného a zároveň bych Vás rád ubezpečil, že máme společný zájem o zachování tohoto druhu v naší pří rodě.

V úctě

Vážený pan

RNDr. Jaroslav Vlček

poslanec Parlamentu ČR

Sněmovní 4

110 00 Praha 1