(1) Provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění, o jehož vzniku bylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona a jeho zánik se řídí tímto zákonem.
(2) Podnikatel provozující živnost na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny, vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona je povinen, pokud tento zákon vyžaduje pro získání živnostenského oprávnění a provozování živnosti splnění podmínek odlišných od podmínek stanovených dosavadní právní úpravou, doložit jejich splnění na výzvu živnostenského úřadu, příslušného podle sídla nebo místa podnikání, a to do 9 měsíců od doručení výzvy. To neplatí v případě, že splnění odlišných podmínek vyplývá již z dokladů, které podnikatel předložil v řízení podle dosavadních předpisů,anebo jedná-li se o živnost řemeslnou ve smyslu odstavce 5.
(3) Živnostenské oprávnění pro činnost, která podle tohoto zákona není samostatnou živností, zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; v téže lhůtě pozbývá platnosti i průkaz živnostenského oprávnění.
(4) Ohlášení živnosti a žádosti o koncesi, podané přede dnem účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se projednají podle nové právní úpravy. Řízení o uložení pokuty, o zrušení živnostenského oprávnění, o pozastavení provozování živnosti a o postihu za neoprávněné podnikání, o kterých nebylo přede dnem účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle právní úpravy dosavadní, pokud není pro účastníka řízení právní úprava tohoto zákona příznivější.
(5) Pro provozování živnosti řemeslné, která podle dosavadní úpravy byla živností volnou a která byla provozována na základě živnostenského listu, o jehož vydání bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se nepožaduje splnění zvláštních podmínek pro provozování živnosti podle tohoto zákona.
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem řemeslných spojka "a" nahrazuje čárkou, za slovem "vázaných" se doplňují slova "a živností provozovaných průmyslovým způsobem".
2. V § 2 odst. 1 se vypouštějí písmena b) a c) včetně poznámky č.5) a 6) a písmena d), e) a f) se označují jako b), c) a d) a tečka za novým písmenem d) se nahrazuje čárkou.
3. V § 2 odst. 1 nově označené písmeno c) zní:"c) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích řemeslných, živností ohlašovacích vázaných, živností koncesovaných a živností provozovaných průmyslovým způsobem,".
4. V § 2 odst. 1 se doplňuje nové písm. e), které zní:
"e) provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností podle ustanovení § 61, 63a a 65 odst.1 živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných .".
5. V § 3 písm. a) se doplňují za čárkou na konci slova "kromě živností provozovaných průmyslovým způsobem,".
6. V § 3 se vypouštějí písmena b) a c) včetně poznámky č.10), písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c).
7. V § 3 nově označené písmeno b) zní :"b) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných, s výjimkou živností provozovaných průmyslovým způsobem a pokut podle ustanovení § 61, 63a a 65 odst.1 živnostenského zákona,".
8. V § 4 odst. 1 se v první větě vypouští text "a odst.2" a druhá věta.
9. V § 5 odst. 1 písm. b) se vypouští text za středníkem a středník se nahrazuje čárkou.
Vyhláška ministerstva chemického průmyslu č. 58/1961 Sb., o hospodárném a účelném budování uskladňovacího zařízení a veřejných čerpacích stanic pro pohonné hmoty se zrušuje.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1995.
k návrhu novelizace zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
O b e c n á č á s t
Problematika živnostenského podnikání je v České republice v současné době jako základním právním předpisem upravena zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenským zákonem), vztahujícím se především na veřejnoprávní podmínky živnostenského podnikání.
Živnostenský zákon byl během své platnosti opakovaně novelizován v souvislosti s nově přijímanými zákony, upravujícími problematiku související s živnostenským podnikáním. Ve všech případech však šlo o dílčí úpravy, neovlivňující koncepci ani celkové vyznění zákona.
Na základě více než dvouleté praktické aplikace živnostenského zákona lze konstatovat, že základní koncepce ž živnostenského zákona s výraznými liberalizačními prvky, usnadňujícími vstup do podnikání, se v zásadě osvědčila. Základní změny ve filosofii, koncepci nebo základních principech právní úpravy živnostenského podnikání lze očekávat až po dokončení transformace hospodářství a s tím souvisejícím přijetím řady speciálních právních norem upravujících konkrétní podmínky jednotlivých podnikatelských aktivit, na něž živnostenský zákon jako obecná veřejnoprávní norma musí navazovat.
Podmínky živnostenského podnikání jsou však stále více ovlivněny změnami ekonomického prostředí a právního řádu, souvisejícími s postupným rozvojem tržního hospodářství.Návrh novelizace živnostenského zákona vychází ze skutečnosti, že praxí ověřenou, osvědčenou koncepci zákona není důvod měnit. Cílenou změnou jeho jednotlivých ustanovení však lze rychle reagovat na změnu obecných podmínek a vyřešit i velmi závažné problémy živnostenského podnikání, ať vyplynuly z nedostatků současného živnostenského zákona, nebo ze skutečností majících svůj původ mimo tuto oblast.
Návrh se zaměřuje na řešení nejzávažnějších současných problémů živnostenského podnikání, zejména
- nerovných podmínek podnikání jednotlivých subjektů,
- činnosti velkých průmyslových podniků,
- regulace vstupu do podnikání požadavky na odbornou způsobilost,
- nevyhovujícího institutu odpovědného zástupce,
- režimu provozování živnosti v provozovnách i mimo ně,
- živnostenské kontroly,
- spolupráce orgánů státní správy v oblasti živnostenského podnikání a funkcí registru živnostenského podnikání a
- nápravy nejzávažnějších nedostatků jednotlivých ustanovení a zejména příloh zákona.
Úprava vychází v podstatě z požadavků
- důsledného sjednocení podmínek podnikání jednotlivých subjektů, - postupné aplikace liberálních principů cestou přechodu od dosavadní reglementace vstupu do podnikání, použité u vybraných živností jako základní a v podstatě jediné hodnotící kriterium, k hlediskům hodnotícím vlastní provozování živností a
- respektování specifických odlišností provozování živností růmyslovým způsobem.
Předpokládá se prohloubení liberálních prvků současné úpravy spolu se zefektivněním a zjednodušením výkonu státní správy a snížením administrativní náročnosti na podnikatele a sblížení základních institutů živnostenského zákona s odpovídajícími úpravami v zemích Evropského společenství v rámci živnostenského zákona.
Z jednotlivých problémových okruhů, na jejichž řešení se návrh v souladu se zadáním zaměřuje, je nutno zejména zdůraznit význam řešení podnikání zahraničních osob, zavedení kategorie průmyslového způsobu provozování živnosti a liberalizace vstupu do podnikání.
1. Podnikání cizinců, majících trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území republiky, se postupně stalo závažným problémem ž vnostenského podnikání, neboť tyto osoby podnikaly bez dalších omezení jako osoby české. Zahraniční osoby mohou na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek jako české osoby, pokud z živnostenského nebo jiného zákona nevyplývá něco jiného. Za zahraniční osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěm, nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Z ustanovení obchodního zákoníku vyplývá pro zahraniční osobu povinnost mít podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky a být zapsána do obchodního rejstříku.
Právo zahraniční osoby provozovat živnost na území České republiky může být vázáno, stanoví-li tak zvláštní zákon, na plnění dalších podmínek, anebo zcela vyloučeno. Dalšími věcnými podmínkami omezujícími podnikání zahraničních osob může být např. omezení učitou dobou, složení nebo prokázání určitého finančního kapitálu, zaměstnávání stanoveného procenta českých občanů, schválení podnikatelského záměru, povolení pobytu v ČR a podobně.
Navrhované řešení vychází nadále z definice zahraniční osoby uvedené v obchodním zákoníku a pro účely živnostenského podnikání definuje pojem bydliště jako trvalý pobyt na území ČR. Konkrétní státní regulace podnikání cizinců, tak jak je to v průmyslově rozvinutých zemích běžné, se nepředpokládá. V rámci sjednocení podmínek provozování živnosti se novelou navrhuje i u zahraniční fyzické osoby prokazovat bezúhonnost odpovídajícími doklady jako osoba česká, jakož i ze státu, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem a ze států, ve kterých se v posledních třech letech dlouhodobě zdržovala.
2. Zavedení kategorie průmyslového způsobu provozování živnosti respektuje specifické podmínky činnosti velkých průmyslových podniků. V rámci možností daných rozsahem novelizace umožňuje potřebné a v průmyslově rozvinutých zemích běžné odlišení provozování multiprofesních živností průmyslovým způsobem.
Odstraňuje tak hlavní nedostatek současného zákona, podřazujícího i velké průmyslové výroby pod pojem řemesla, což mimo jiné znemožňovalo i řádné stanovení a plnění požadavků na odbornou způsobilost, kterou by nyní měl v plném rozsahu garantovat podnikatel. Současně se zjednodušuje vydávání živnostenských oprávnění na finální produkt. V souladu s požadavkem na maximální sjednocení schvalovacích procedur je průmyslový způsob provozování živnosti definován taxativně uvedenými hodnotícími kritérii.
3. Podstatnou změnu ve směru liberalizace vstupu do podnikání představuje nové řešení problematiky odborné způsobilosti.
Ve srovnání se stávající úpravou, požadující pro vznik živnostenského oprávnění a provozování živnosti odbornou působilost získanou vyučením nebo odborným vzděláním a vykonáním tříleté praxe v oboru, návrh akcentuje vyučení, resp. školní vzdělání a od požadavku praxe v podstatě upouští. Nově uznává i odbornou způsobilost získanou rekvalifikací a umožňuje vzdělání nahradit šestiletou praxí.
4. V rámci dalších opatření návrh zejména
- řeší současnou nerovnováhu při posuzování bezúhonnosti jako základní podmínky živnostenského podnikání, kde stávající požadavek bezúhonnosti, aplikovaný pouze na subjekty podnikající jako fyzické osoby, rozšiřuje i na fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo člena statutátního orgánu právnických osob a znesnadňuje tak současné nejčastější způsoby obcházení zákona,
- ukládá povinnost doložit čestné prohlášení odpovědného zástupce o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném zákonem, což vyloučí případy, že odpovědný zástupce bude podnikatelem ustanoven bez jeho vědomí či souhlasu,
- přesněji definuje provozovny, zjednodušuje jejich označování a upouští od jejich schvalování,
- vymezuje působnost živnostenské kontroly jako nezbytné součásti postupného přechodu od administrativní regulace vstupu do podnikání k liberální koncepci působení tržních sil,
- vymezuje vzájemnou spolupráci jednotlivých orgánů státní správy na úseku živnostenského podnikání a
- odstraňuje dílčí nedostatky jednotlivých ustanovení stávajícího zákona, zejména jeho příloh.
Změny jednotlivých ustanovení živnostenského zákona, tak jak jsou navrhovány, by měly zredukovat nejzávažnější současné problémy živnostenského podnikání. Nejsou, a vzhledem k šíři problematiky ani nemohou být komplexním řešením. I přes navrženou úpravu zůstává řada otázek souvisejících s živnostenským podnikáním otevřena, a to zejména ve vazbě na resortní právní úpravy, které jsou mnohdy překonané a zastaralé nebo zcela chybějí. V současné době je stále nedořešena problematika podnikání tzv. neziskových organizací, sjednocení naší právní úpravy s dosud značně roztříštěnými právními předpisy zemí ES, dále je třeba provést revizi souvisejících právních norem.
Koncepce návrhu i jeho konkrétní znění, zaměřené na řešení vybraného okruhu nejzávažnějších problémů, v maximální míře chrání oprávněné zájmy podnikatelů. V souhrnu snižuje počty reglementovaných živností a usnadňuje vstup do podnikání, přičemž současně uznává platnost většiny dříve vydaných živnostenských oprávnění. Nově reguluje podmínky podnikání pouze u několika ž živností, u nichž je to odůvodněno příslušnými zvláštními právními předpisy, vždy však stanoví přiměřenou lhůtu pro zdokladování splnění podmínek provozování živnosti. Ke splnění této povinnosti bude podnikatel příslušným živnostenským úřadem písemně vyzván.
Úpravy navržené novelou zachovávají vysoce liberální režim pro získání podnikatelského oprávnění zahraničními osobami.
Ve smyslu požadavku norem ES není postavení státních občanů zemí ES méně výhodné než postavení občanů českých. Živnostenský zákon obdobně jako obchodní zákoník vychází z definice zahraniční osoby, pro kterou je rozhodující její sídlo, respektive bydliště, bez ohledu na státní občanství.
Přijetím návrhu se nepředpokládá nárůst požadavků na státní rozpočet České republiky.
Zvláštní část
k § 3
Zachovává se dosavadní konstrukce § 3 obsahující negativní vymezení činností, které nejsou živností. Tyto činnosti jsou členěny na činnosti vyhrazené zákonem státu nebo zákonem určené právnické osobě, na duševní tvůrčí činnosti autorů nebo původců, na profesní činnost fyzických osob a na okruh dalších činností, vyloučených pro svou specifickou povahu a vyžadující zvláštní právní úpravu. Takto negativně vymezenou působnost bylo nutné aktualizovat a doplnit. Znění § 3 dále počítá s řazením řady profesních činností mimo režim živnostenského zákona vzhledem k samostatné právní úpravě.
k § 4
K upřesnění dosavadní úpravy se základní služby spojené s pronájmem vymezují jako služby zajišťující řádný provoz nemovitosti. Nově se upouští od stanovení zvláštního režimu pro provozování garáží nebo odstavných ploch, vzhledem k tomu, že v praxi se toto dělení ukázalo jako nadbytečné.
Za živnost se považuje jen takový pronájem, kdy jsou poskytovány spolu s pronájmem vlastníkem nemovitosti, bytových a nebytových prostor jiné služby než zajišťující řádný provoz nemovitosti.
k § 5
Ustanovení dosavadního § 5 odstavec 2 a odstavec 3 vypuštěna, neřešila hmotněprávní úpravu střetu zájmu, ale měla charakter stanovení pouze odkazujících na pracovněprávní předpisy a předpisy upravující služební nebo jiné poměry.
Ponechává se dosavadní definice zahraniční osoby (znění § 5 v odstavci 4 je nyní obsaženo v jeho odstavci 2.) a pro účely živnostenského zákona se definuje pojem bydliště.
Nový odstavec 3 odstraňuje nedostatek stávající úpravy a stanovuje způsob předkládání dokladů zahraničními osobami.
Doklady vystavené orgány cizích států musí být opatřeny ověřeným českým překladem.
Nový odstavec 4 vzhledem k úpravě provedené v odstavci 2 specifikuje postavení osoby, jíž byl přiznán statut uprchlíka tak, že tato osoba může na území České republiky provozovat živnost jako občan České republiky s trvalým pobytem na území ČR.
k § 6
Nově navrhovaná úprava v odstavci 3 vychází z nutnosti zajistit rovnocenné prokazování naplnění všeobecných podmínek provozování živnosti u všech podnikatelských subjektů, které dosavadní úprava nezabezpečuje. Jak u fyzické osoby, tak u osoby právnické je nutno např. podmínku bezúhonnosti sledovat u toho, kdo ve skutečnosti za uvedenou osobu jedná. Navržená úprava předpokládá naplnění všeobecných podmínek provozování živnosti u všech fyzických osob v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena.
Rovněž odstavec 4 odstraňuje nedostatek stávající úpravy a stanovuje způsob dokladování bezúhonnosti zahraničních fyzických osob.
k § 7
S ohledem na nutnost rozlišení odborné způsobilosti, kterou lze prokázat fyzickou osobou - jednotlivcem a naopak na odbornou způsobilost prokazovanou podnikatelským subjektem kompletním technickým a technologickým zázemím podnikatele schváleným orgánem dozoru nad bezpečností práce byl doplněn nový odst. 2).
k § 7a
Nová úprava vychází z nutnosti rozlišit právní úpravu pro drobné a střední podniky na straně jedné a velké podniky na straně druhé.
Navržená definice provozování živnosti průmyslovým způsobem vychází z požadavku praktické aplikace, předpokládající vymezení kvalitativními, resp. kvantitativními znaky, charakterizujícími podstatu provozování živnosti tímto způsobem.
Tak jako obecně u všech živností i oprávnění k provozování průmyslové živnosti zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku finálního výrobku nebo služby. Navrhované řešení respektuje vyšší náročnost větších podnikatelských subjektů na organizaci a řízení práce a specifika provozování živnosti průmyslovým způsobem.
Tím, že u živností provozovaných průmyslovým způsobem podnikatel nebude nucen nechávat posuzovat odpovědného zástupce živnostenským úřadem u ohlašovacích živností, sníží se administrativní náročnost řízení o živnosti. Naplnění zvláštních podmínek provozování ohlašovací živnosti se přenáší do stadia provozování těchto živností a následné kontrolní činnosti živnostenskými úřady. Podnikatel odpovídá za zabezpečení provozu osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti.
k § 8
Změna v odstavci 4 reaguje na změnu názvu Parlamentu ČR a na nepovinné členství v Hospodářské nebo Agrární komoře a v živnostenských společenstvech.
Změna v odstavci 5 ponechává absolutní zákaz provozování ž vnosti fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním rgánem zákaz činnosti pouze v oboru nebo v příbuzném oboru, pro který byl zákaz činnosti vysloven. Umožňuje však takové osobě živnostenské podnikání v těch oborech, které s vysloveným zákazem činnosti nesouvisejí.
k § 10
Nově navržený text v odstavci l písm. a) odstraňuje možnost dvojího výkladu dosavadního ustanovení zákona a vznik práva provozovat ohlašovací živnost váže pouze na ohlášení,které nevykazuje závady.
V odstavci l písm. b) se text upravuje v souladu se správním řádem a vznik práva provozovat koncesovanou živnost se váže na pravomocné rozhodnutí.
Rovněž pokud jde o navrženou změnu odstavce 2 písm. a) přesňuje se dosavadní text v souladu s věcnou a místní příslušností živnostenských úřadů.
Dále se v uvedeném odstavci připouští možnost doložit xistenci průkazu živnostenského oprávnění osvědčením vydaným odnikateli živnostenským úřadem. Předpokládá se, že toto svědčení bude mít podobu karty chráněné určitým technickým způsobem a mělo by být využíváno zejména při provozování živností v dopravě. Náležitosti osvědčení jsou zákonem taxativně uvedeny.
Odstavec 5 odstraňuje mezeru v dosavadní úpravě tím, že jednoznačně ze zákona vyplývá zánik platnosti již vydaného živnostenského listu nebo koncesní listiny, pokud nejsou splněny u zahraničních osob a české právnické osoby, dosud nezapsané v obchodním rejstříku, požadavky zákona.
k § 11
V odstavci l provedená změna pouze upřesňuje dosavadní text a z navržené změny již jednoznačně vyplývá odpovědnostní vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem, tzn., že zásadně odpovědný zástupce odpovídá podnikateli a že vůči třetím osobám je ásadně odpovědný sám podnikatel.
U právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce statutární orgán nebo člen statutárního orgánu této osoby, pokud splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti. V takovém případě právnická osoba neustanovuje dalšího odpovědného zástupce, ale oznamuje a dokládá příslušnému živnostenskému úřadu, že jeho funkci vykonává výše uvedená osoba.
Obdobný postup zákon umožňuje u vedoucího organisační složky zahraniční osoby umístěné v České republice.
V odstavci 7 se jednoznačně stanovuje lhůta, ve které je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce a ukončení výkonu jeho funkce.
Nově se ustanovuje, že odpovědný zástupce u ohlašovacích živností může funkci vykonávat již ode dne ustanovení podnikatelem, a to z toho důvodu, aby mohla být zabezpečena při změně odpovědného zástupce plynulost výkonu živnosti.
V odstavci 8 se text upravuje v souladu se správním řádem.
V novém odstavci 12 se omezuje výkon funkce odpovědného zástupce pro fyzické osoby, u nichž trvá překážka provozování živnosti nebo je uložen zákaz činnosti nebo bylo zrušeno živnostenské oprávnění v oboru nebo v příbuzném oboru.
k § 13
Navržená změna odstavce 3 dává text živnostenského zákona do souladu s občanským soudním řádem.
V odstavci 4 se text zákona upřesňuje v souladu s obchodním zákoníkem.
k § 14
Nové znění § 14 slučuje problematiku dosavadních §§ 14 a 15, zachovává možnost pokračovat v živnosti po určitou, ale již zákonem konkretně stanovenou dobu, na živnostenské oprávnění právního předchůdce. Účelem nově navržené úpravy je jednak v dostatečném rozsahu umožnit kontinuitu podnikatelské činnosti při transformaci obchodních společností nebo družstev, ale na druhé straně zúžit možnosti zneužití tohoto institutu.
k § 17
Novelou se ruší termín "vedlejší provozovna" a "další provozovna", jejichž rozlišování se v praxi neosvědčilo a dochází k dalšímu konkretizování provozovny a rozlišování provozoven na stacionární a ambulantní. Pro účely živnostenského zákona se za provozovnu považují i mobilní stánky a obdobná zařízení, ve kterých se provozuje nejčastěji klasická obchodní živnost "nákup a prodej za účelem dalšího prodeje", a to formou stánkového prodeje.
V nové úpravě se jednoznačně stanovuje, že na základě průkazu živnostenského oprávnění může být živnost provozována ve více provozovnách. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně je podnikatel pouze povinen oznámit živnostenskému úřadu, provozovny jsou živnostenským úřadem pouze evidovány. Podnikatel nese odpovědnost za způsobilost provozovny podle vláštních předpisů.
Upravuje se i evidence provozoven v živnostenském rejstříku i u územně příslušného živnostenského úřadu a odstraňuje se tak mezera ve stávající právní úpravě.
k § 21
Navrženým doplněním textu v odstavci l se liberalizuje ožnost prokazování odborné způsobilosti doklady o ukončeném zdělání v příslušném oboru (výučním listem, vysvědčením) bez ožadavku dokládat praxi, zatímco dosavadní úprava vyžadovala striktně doložení též tříleté praxe v oboru nebo příbuzném oboru.
k § 22
Úprava v odstavci l mezi doklady nahrazující prokazování dborné způsobilosti dle § 21 zákona zařazuje doklady o řádném ukončení příbuzného učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a vzhledem k tomu, že se jedná o vyučení nebo studium v příbuzném oboru požaduje se též doložení praxe, a je-li doložena praxe v oboru, pak postačí praxe jednoroční. Pokud je praxe pouze vykonána v příbuzném oboru, požaduje se v délce tří let. Dále lze požadovanou odbornou způsobilost nahradit dokladem o úspěšném vykonání kvalifikační zkoušky dle vyhl. č. 525/92 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování některých živností, jakož i zcela nově dokladem o šestileté praxi v oboru. Tento způsob prokazování odborné způsobilosti je v souladu s článkem 47 Evropské dohody ve vazbě na směrnice Rady ES, zejména č. 64/427/EEC, zahrnující průmysl a řemesla.
V novém odstavci 3 se definují příbuzné obory, čímž se dstraňuje dosavadní mezera v právní úpravě.
k § 25
V odstavci l se zachovává dosavadní konstrukce živností hlašovacích volných, tzn. že živnostenský zákon nevyžaduje ani pro získání průkazu živnostenského oprávnění ani pro provozování volné živnosti prokazování odborné nebo jiné způsobilosti, neboť postačuje naplnění všeobecných podmínek. Povinnosti plynoucí podnikateli ze zvláštních předpisů tím však nejsou dotčeny.
k § 27
V odstavci 2 se odstraňuje nedůslednost dosavadní úpravy a spojení "zvláštní podmínka" se nahrazuje v zákoně používaným termínem "všeobecná podmínka" a to z toho důvodu, že naplnění všeobecných podmínek je vyžadováno jak od podnikatele, tak i od odpovědného zástupce, je-li ustanoven.
Nové znění odstavce 3 umožňuje změnit nebo uložit podmínky provozování koncesované živnosti pouze na ty případy, kdy tak stanoví ve svém stanovisku orgán státní správy, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována anebo vyplývají-li tyto podmínky z právních předpisů upravujících příslušnou činnost.
k § 29
Nově se v odstavci 5 ukládá povinnost podnikateli, osobám jednajícím jeho jménem, a dalším osobám prokazovat na žádost pracovníka živnostenského úřadu svoji totožnost. Zařazení tohoto nezbytného ustanovení si vyžádala praxe při kontrolní činnosti prováděné živnostenskými úřady.
k § 30
Ustanovení ukládá podnikateli povinnost umožnit živnostenskému úřadu v průběhu provozování živnosti prohlídku provozovny, sídla a jiných míst, pokud slouží k podnikatelské činnosti. Za způsobilost provozovny odpovídá podnikatel a živnostenské úřady mají pouze oznamovací povinnost, zjistí-li, že stav provozovny ohrožuje život, zdraví, bezpečnost osob atd., a to vůči specializovaným orgánům, do jejichž působnosti zjištěná orušení právních povinností patří.
§ 31
Doplnění odstavce l reaguje na provedenou změnu v § 17 a nerozlišování hlavních a vedlejších, popř. dalších provozoven.Z doplnění odstavce 2 vyplývá, že v něm uvedené povinnosti se netýkají každé provozovny, ale jen takové, která je určena pro styk se zákazníky. Současně se respektují i úpravy, navrhované v rámci novelizace zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, předpokládající řešení problematiky provozoven výhradně živnostenským zákonem. Nově se ukládá zejména povinnost označovat provozovnu též místem podnikání, jedná-li se o podnikatele fyzickou osobu (pro právnickou osobu, pokud jde o označení sídla, tato povinnost již z dosavadní úpravy vyplývá). Dále v tomto odst. došlo k vypuštění nadbytečných ustanovení pod písmeny d) a e) a zjednodušuje se označování stánků a podobných zařízení.
Úprava odstavce 3 ukládající povinnost oznámit uzavření provozovny se rovněž omezuje pouze na provozovny určené pro styk se zákazníky tak, jak to vyhovuje potřebám praxe.
k § 33
Vložením slova "zejména" se odstraňuje zřejmá chyba dosavadní úpravy, neboť uvedený výčet obchodních živností není taxativní, viz např. další obchodní živnosti uvedené v přílohách zákona.
k § 35 odst. 1
Vložením slova "ohlášenou" se v souladu s ustanovením § 17 odst.1 odstraňuje nadbytečné ukládání povinností podnikatelům tam, kde nemají praktický význam.
k § 44 odst. 3
Uvedené ustanovení se ruší, neboť prodej pohonných hmot a provoz čerpacích stanic podléhá zvláštní právní úpravě obsažené v zákoně č. 136/1994 Sb. a do živnostenského zákona se promítá zařazením příslušných koncesovaných živností.
k § 45
Do odstavce l se doplňuje stanovení místní příslušnosti živnostenského úřadu pro rozhodování ve věcech týkajících se zahraničních osob, nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu určit podle sídla nebo místa podnikání v České republice. Tato úprava dosud v zákoně chyběla.
V odstavci 2 nedochází k základním změnám požadovaných údajů, pouze k jejich upřesnění, pojmovému sjednocení a zohlednění výše navržených změn. Totéž platí pro odstavec 3.
V odstavci 4 se upřesňují povinnosti ohlašovatele
živnosti ve vztahu k předmětu podnikání.