k § 46
Nově se v odstavci l od fyzické osoby vyžadují doklady o zaplacení správního poplatku, výpis z obchodního rejstříku je-li v něm zapsána, a doklady o skutečnostech týkajících se provozování živnosti průmyslovým způsobem. Tato úprava reaguje na předchozí navržené změny a na povinnosti plynoucí ze zvláštních předpisů.
Nové doplnění odstavce 2 pro právnické osoby vychází ze stejných principů jako ustanovení odstavce 1 a navíc se ve vazbě na obchodní zákoník vyžaduje od zahraničních právnických osob i předložení dokladů o zápisu v obchodním nebo v obdobném ejstříku v zahraničí, což odpovídá povinnosti českých právnických osob předkládat doklady o založení /vzniku/.
Odstavec 3 se vypouští vzhledem ke změně zvláštního předpisu (zrušení povinnosti dokládat souhlas obce k umístění provozovny podle zákona o obcích a podle zákona o hl. m. Praze).
k § 47
Úprava navazuje na předchozí zpřesnění definice zahraniční osoby.
Nově se v živnostenském listu vydaném fyzické osobě (odst. 2) uvádí též, pokud se jedná o zahraniční osobu,umístění její organisační složky na území ČR, údaj o vedoucím organizační složky umístěné v ČR, neboť tato osoba v souladu s obchodním zákoníkem jedná jménem tohoto podnikatele a údaj o ní se zapisuje též do bchodního rejstříku, jakož i údaj o provozování živnosti průmyslovým způsobem, v případě je-li tímto způsobem živnost provozována. Na rozdíl od dosavadní úpravy se v živnostenském listu již neuvádějí provozovny (jsou pouze evidovány živnostenskými úřady v živnostenském rejstříku a jde-li o provozovnu v území jiného živnostenského úřadu, než který vydal živnostenský list, pak i v evidenci tohoto úřadu), ani osobní údaje odpovědného zástupce (i tyto údaje jsou vedeny pouze v živnostenském rejstříku). Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce nesplňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti a nedojde-li v průběhu řízení ke zhojení způsobilosti odpovědného zástupce, živnostenský úřad rozhodne o tom, že právo provozovat živnost nevzniklo.
Odstavec 4 písm. a) do živnostenského listu vydaného právnické osobě zavádí i osobní údaje členů statutárního orgánu anebo vedoucího organizační složky v ČR u zahraniční osoby. Tato ú rava navazuje na nově navrhovanou úpravu a prokazování všeobecných i zvláštních podmínek provozování živnosti.
Ostatní údaje v průkazu živnostenského oprávnění vydaném oprávnické osobě jsou obdobné jako u osoby fyzické.
Vložená věta do odstavce 5 staví lhůtu pro vydání živnostenského listu ze zákona s tím,že není nutno přerušovat řízení, čímž se zjednodušuje administrativa a hospodářská náročnost celého procesu.
Úprava odstavce 6 vychází z principu ohlašovacích živností, jehož podstatou je vznik práva provozovat živnost zásadně ode dne ohlášení.Novela řeší novým a jednoznačným způsobem případy, ve kterých má ohlášení závady, v důsledku nichž, pokud nejsou odstraněny, živnostenský úřad rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo.
k § 48
Upravený text odstavce l umožňuje přenášet informace o vydaných živnostenských listech, změnách nebo zrušení živnostenského oprávnění zákonem určenému okruhu úřadů. Přenos informací je na rozdíl od dosavadní úpravy umožněn i jiným způsobem než zasíláním dopisů rozhodnutí, např. pomocí počítačových disket.
Zároveň se v odstavci 5 stanovuje dosud chybějící lhůta pro splnění těchto povinností.
k § 49
Nově doplněný odstavec 3 odstraňuje dosavadní mezeru zákona a určuje místní příslušnost živnostenského úřadu k rozhodnutí o změně živnostenského oprávnění. Dále se doplňuje v odstavcích 4 a 5 postup živnostenského úřadu při změnách údajů o provozovnách a údajů o odpovědném zástupci.
k § 50
V odstavci l se doplňuje určení místní příslušnosti živnostenského úřadu pro zahraniční osobu.
V odstavci 2 se zpřesňuje odkaz na příslušná ustanovení obsahující náležitosti ohlášení živnosti.
V odstavci 3 písm. b) se doplňují ve vazbě na dříve navržené změny doklady prokazující odbornou a jinou způsobilost.
Nově zařazený odstavec 4 odstraňuje dosavadní mezeru zákona a ukládá žadateli o koncesi povinnost dokladovat údaje podle zvláštních předpisů nezbytné pro stanovisko orgánu státní správy určeného zákonem před udělením koncese. Současně se tím odstraňuje neprovázanost tohoto ustanovení živnostenského zákona a zvláštních předpisů upravujících činnosti zařazené mezi koncesované živnosti.
k § 51
Vložená věta v odstavci l staví lhůtu pro vydání koncesní listiny ze zákona s tím, že není nutno přerušovat řízení, čímž se zjednodušuje příslušné správní řízení.
k § 52
Ustanovení odstavce 3 bylo vypuštěno, neboť věcně je dostatečně pokryto možnostmi živnostenského úřadu uvedenými v odstavci 2. Vložený text "v pochybnostech" rozšiřuje možnosti živnostenských úřadů vyžádat si další podklady pro rozhodnutí.
k § 53
S ohledem na novou úpravu problematiky provozoven v § 17 počívající zejména v odpovědnosti podnikatele za způsobilost provozovny podle zvláštních předpisů (stavebních, hygienických, bezpečnostních, požárních ap.) bylo nutno z § 53 odstavce l vypustit text druhé věty, dle kterého živnostenský úřad před vydáním koncesní listiny m.j. přihlížel i ke způsobilosti provozovny k provozování živnosti. Nová úprava ukládá živnostenskému úřadu ve vztahu k provozovnám pouze evidenční povinnosti a to pro všechny druhy živností.
Úprava v odstavci 2 souvisí se změnou § 15 zákona o obcích, provedenou již jeho novelou k 1. 7. 1992 (původně vyžadován souhlas obce s umístěním provozovny), k 1. 1. 1993 došlo ke zrušení obdobné povinnosti též pro hl. m. Prahu novelou zákona o hl. m. Praze. Ani z řízení, v rámci kterého se rozhoduje o udělení koncese podle živnostenského zákona, nevyplývá obligatorní povinnost živnostenského úřadu vyžadovat před rozhodnutím stanovisko obce. (Podle stavebního zákona je obec účastníkem stavebního a kolaudačního řízení u provozoven ve svém územním obvodu.)
Ustanovení § 53 odstavce 4 se upravuje tak, že koncesní istina nenahrazuje veškerá povolení vydávaná specializovanými rgány podle zvláštních předpisů, ale jen taková, jimiž byl udělen státní souhlas k provozování podnikatelské činnosti náležející do režimu živností koncesovaných.
k § 54
Do jednotlivých odstavců se doplňují údaje vycházející z předchozí nové úpravy, které se promítají do náležitostí oncesní listiny (u právnické osoby údaje o osobách, které jsou členy jejího statutárního orgánu a jednají za ni navenek, u zahraniční osoby údaje o vedoucím její organizační složky na území ČR a dále, je-li živnost provozována průmyslovým způsobem též tento údaj).
Z údajů dosud uváděných na koncesní listině se vypouštějí údaje o rodném číslu podnikatele, o odpovědném zástupci podnikatele a o provozovnách.
k § 55
Nově zařazený odstavec 2 ukládá živnostenským úřadům oznamovací povinnost vůči orgánu, který vydával závazné stanovisko k udělení koncese, a to z důvodů zpětné informace orgánu, do jehož působnosti patří odvětví, ve kterém se konkrétní koncesovaná živnost provozuje.
k § 56
V odstavci 2 se nově stanovuje dosud chybějící lhůta pro zasílání opisů rozhodnutí příslušným orgánům.
Nový odstavec 3 stanoví i na řízení o změně koncesní listiny použítí těch ustanovení živnostenského zákona, která upravují rozhodování o koncesi. Navrženou změnou se i řízení o změně koncesní listiny logicky podřazuje věcně nejbližší speciální úpravě obsažené přímo v živnostenském zákoně, zatímco dle dosavadní úpravy změny koncesní listiny byly podřazeny pouze obecné úpravě obsažené ve správním řádu. S ohledem na novou úpravu provádění změn údajů o odpovědném zástupci se tyto změny neprovádějí změnou koncesní listiny, ale rozhoduje se o nich v samostatném řízení. Změny údajů o provozovně se promítají pouze do údajů vedených v živnostenském rejstříku a je-li provozovna v územním obvodu jiného živnostenského úřadu, než který vydal koncesní listinu, též do jeho samostatné evidence provozoven.
Touto úpravou dojde ke snížení četnosti prováděných změn koncesních listin a v důsledku tohoto ke snížení nákladů odnikatele (úhrada správních poplatků).
k § 57
Doplnění v odstavci l odstraňuje zřejmý nedostatek stávající úpravy, spočívající v neprovázanosti terminologie s občanským soudním řádem.
Text dosavadního odstavce 3 se vypouští, neboť vrácení růkazu živnostenského oprávnění nemá právní význam a naopak těžuje postavení podnikatele nebo jeho právních nástupců při řípadné kontrole, která i podle živnostenského zákona je možná např. u podezření z neoprávněného podnikání 5 let zpětně a za orušení jiných ustanovení živnostenského zákona 3 roky zpětně. Obdobné zpětné kontroly provádějí též další specializované kontrolní orgány, např. daňové a finanční. Průkaz živnostenského oprávnění má formu pravomocného rozhodnutí a není tedy dán důvod k jeho vrácení po zániku platnosti.
Nové znění odstavce 3 upravuje oznamovací povinnost živnostenských úřadů o zániku živnostenského oprávnění vůči orgánům zákonem taxativně stanoveným.
k § 58
V odstavci l se vypouští obligatorní povinnost živnostenského úřadu zrušit živnostenské oprávnění v případě zjištění prodeje neznačených cigaret vyplývající ze zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, neboť tato úprava byla neorganicky začleněna, její aplikace znamená nepřiměřenou tvrdost, a nelze podle ní přihlédnout k okolnostem a závažnosti případu.Ze stejných důvodů se navrhuje vypustit též doplnění § 58 odst. 1, písm. e), provedené zákonem č. 136/1994 Sb.
Nová úprava odstavce 2 stanoví obligatorní povinnost živnostenskému úřadu pozastavit provozování živnosti nebo zrušit živnostenské oprávnění v případech, kdy podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky provozování živnosti a s dalším provozováním živnosti nesouhlasí orgán státní správy, který vydával pro živnostenský úřad závazné stanovisko k udělení koncese a který je i způsobilý odborně posoudit závažnost porušení povinností podnikatele vyplývajících ze zvláštních předpisů.
Navržená úprava v odstavci 3 pouze upřesňuje dosavadní text zákona tak,že možnost zrušit živnostenský list nebo koncesní listinu má živnostenský úřad tehdy, jestliže závažným způsobem podnikatel porušil nebo porušuje podmínky stanovené živnostenským zákonem, koncesní listinou, nebo jinými právními předpisy a dále možnost pozastavení provozování živnosti v odpovídajícím rozsahu, což umožňuje fakticky zasáhnout jen v tom rozsahu, v jakém se podnikatel porušení právních předpisů dopustil, aniž by se mu celkově znemožňovalo provozování živnosti.
Odstavec 4 obsahuje původní úpravu odstavce 3.
Nově se v odstavci 5 stanovuje živnostenskému úřadu povinnost pozastavit výkon živnosti na určitou dobu na základě žádosti podnikatele, pokud je žádost doložena dokladem o vyrozumění příslušného správce daně.
Odstavec 6 obsahuje původní úpravu odstavce 4.
k § 60
Změny v odstavci 2 vyplývají z předchozí nově navržené ú ravy.
Podle nového znění odstavce 3 se část živnostenského rejstříku považuje za veřejný seznam. Živnostenský zákon taxativně vymezuje údaje o fyzických a právnických osobách uváděné ve veřejné části živnostenského rejstříku.
Nový odstavec 4 zakotvuje přímo v živnostenském zákoně aždému právo nahlížet do veřejné části živnostenského rejstříku,, odstavec 5 upravuje vydávání úředních opisů, výpisů atd. z tohoto rejstříku a v odstavci 6 se stanovuje povinnost živnostenských úřadů předávat údaje ze svých rejstříků do ústřední evidence podnikatelů, vedené MH. Rovněž se zde nově upravuje, jaké údaje se v ústřední evidenci podnikatelů zapisují a ve smyslu zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, upravuje i problematiku shromažďování údajů, souvisejících s podnikáním, z jiných informačních systémů.
k § 6Oa a 6Ob
Účelem úpravy pravidel živnostenské kontrolní činnosti je posílit právní jistotu kontrolovaných osob a stanovit základní postupy a úkony při provádění živnostenské kontroly. Novou úpravou se zároveň odstraňuje zcela zásadní nedostatek dosavadní úpravy spočívající v tom, že nebyl jednoznačně vymezen pojem živnostenské kontroly, ani orgány k ní aktivně legitimované.
Postup živnostenských úřadů při kontrolní činnosti je upraven zákonem č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní kontrole na který se v živnostenském zákoně přímo odkazuje.
k § 63a
Novum, které přináší novela živnostenského zákona spočívá v umožnění stíhat jako porušení živnostenského zákona peněžitými sankcemi neoprávněné podnikání fyzických osob. Výše pokuty je odstupňována podle toho, zda činnost provozovaná bez živnostenského oprávnění patří do živností volných, řemeslných či vázaných nebo koncesovaných a odpovídá obdobné úpravě sankcí za neoprávněné podnikání právnických osob. Na rozdíl od úpravy postihu za neoprávněné podnikání právnických osob se v § 63a výše pokut nezvyšuje ve vazbě na získání značného majetkového prospěchu nebo majetkového prospěchu velkého rozsahu, neboť v případě neoprávněného podnikání fyzických osob ve větším rozsahu by mohlo jít o trestný čin. Vznikne-li podezření ze spáchání trestného činu fyzickou osobou, je povinností živnostenského úřadu splnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.
k § 64
Navržená úprava pouze reaguje na předchozí změnu úpravy neoprávněného podnikání fyzických osob.
k § 65
Text v odstavci l písm. b) se dává do souladu s nově navrženým zněním § 17 a sjednocuje s odstavcem 2 písm. b).
Vypuštění odstavce l písm. e) je důsledkem zrušení osavadního § 68 a 78 živnostenského zákona, a to zákonem č. 31/1992 Sb.
V novém znění odstavce 4 se zevšeobecňuje možnost postihu odpovědného zástupce.
Dosavadní odstavec 5 se vypouští a nahrazuje se novým zněním, neboť povinnost vrátit průkaz živnostenského oprávnění vyplývající z původního znění ust.§ 57 byla novou úpravou vypuštěna. Nově se upravuje možnost uložit pokutu osobám, které nejsou podnikateli, ale přesto jim živnostenský zákon ukládá určité povinnosti, např. při pokračování v živnosti po úmrtí podnikatele.
Nový odstavec 6 řeší případy více porušení zákona týmž subjektem a odstraňuje tak chybějící úpravu o souběhu.
k § 66
V návaznosti na předchozí změny se subjektivní i objektivní lhůty v odstavci l nově vztahují i na případy neoprávněného podnikání fyzických osob.
V odstavci 3 se nově umožňuje, aby příjem z uložených pokut plynul do jiného než republikového rozpočtu, stanoví-li tak zvláštní předpis - viz § 23 písm. m) zákona č. 10/1993 Sb. Zároveň se zakotvuje samostatná procesní úprava vymáhání uložených pokut odkazem na zvláštní předpis.
Dále se nově upravuje odstavec 4, který umožňuje ukládat do výše 3.000,- Kč pokutu na místě blokem a stanovuje způsob jejího vybírání. Toto ustanovení v praxi velmi chybělo a jeho důsledkem bude snížení administrativní náročnosti kontrolního procesu v případech jednoznačného zjištění porušení zákona a ochoty pachatele správního deliktu pokutu zaplatit.
k § 68
Dosavadní text § 68 byl zrušen zákonem č. 231/1992 Sb.
Nové znění § 68 se týká vzájemné součinnosti orgánů státní správy a bylo zařazeno vzhledem k nutnosti zajistit vzájemné sdělování některých informací o podnikatelích. Živnostenské úřady tím získají informace o podnikateli v oblasti porušování právních předpisů, na jejichž základě lze zrušit nebo omezit živnostenské oprávnění, popř. zjistit a postihnout neoprávněné podnikání. Na druhé straně vyplývají obdobné povinnosti živnostenským úřadům vůči orgánům v zákoně uvedeným, které v rámci své působnosti vykonávají kontrolní činnost nad podnikateli, ať již se jedná o orgány daňové, hygienické, dozoru nad bezpečností práce, Českou obchodní inspekci atd.
k § 71
Do dosavadního textu se vkládají nová ustanovení procesního charakteru stanovující odchylnou úpravu od správního řádu, jejichž účelem je reagovat na specifický charakter řízení ve věcech živnostenských a na překonaná ustanovení správního řádu /např. doručování do ciziny, jednání v českém jazyce/.Nadále platí, že není-li stanovená speciální procesní úprava živnostenským zákonem, vztahuje se na řízení správní řád.
k § 73a
V rámci zákona se zmocňuje Ministerstvo hospodářství po projednání s dotčenými resorty, z hlediska možnosti omezení hospodářské soutěže s Ministerstvem pro hospodářskou soutěž a popřípadě i po projednání s živnostenským společenstvem stanovit obsahovou náplň jednotlivých živností.
k § 78
Citovaný paragraf byl zrušen úpravou provedenou zákonem č. 231/1992 Sb.
Důvodová zpráva k přílohám zákona
V rámci novelizace živnostenského zákona bylo nezbytně nutno příslušně upravit i jeho jednotlivé přílohy. Přílohy bylo nutno uvést do souladu s příslušnými zvláštními předpisy, odstranit zjištěné nedostatky v zařazení jednotlivých živností a v souladu s potřebami praxe přeskupit nebo i nově zařadit další živnosti. Potřebné úpravy bylo nutno provést v souladu se zadáním, předpokládajícím liberalizaci podmínek podnikání, resp. omezování rozhodovacích pravomocí státní správy pouze na úroveň nezbytnou z hlediska ochrany státních a veřejných zájmů a předpokládajícím, že se např. nebudou zvyšovat počty jednotlivých živností.
Bylo důsledně aplikováno hledisko, že živnostenský zákon jako obecná právní norma, upravující základní podmínky podnikání, nemá určovat konkrétní podmínky výkonu jednotlivých činností, jejichž vymezení, nezbytné z hlediska ochrany státních a veřejných zájmů, je věcí příslušných zvláštních předpisů.
Základním hlediskem pro přezkoumání obsahu jednotlivých říloh zákona a nově navrhované zařazení jednotlivých oborů ž vností byla aplikace jednotných kriterií, předpokládajících, že
- řemeslné jsou monoprofesní činnosti vyžadující odbornou působilost získanou vyučením v oboru,
- vázané jsou činnosti vyžadující zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů a
- koncesované jsou činnosti, jejichž provozování vyžaduje státní souhlas, vydávaný podle zvláštního zákona.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti navržené úpravy příloh zákona předpokládají:
U živností řemeslných sloučení živností, majících obdobný rozsah a shodnou požadovanou odbornou způsobilost, a nové zařazení tradičních, v zákoně č. 455/1991 Sb. opomenutých řemeslných živností, nebo živností, u nichž pro zařazení mezi živnosti vázané nebo koncesované nebyl dostatečný důvod. Celkový počet živností řemeslných se přitom snížil z 57 na 50.
U živností vázaných jak sloučení živností, majících obdobný rozsah a shodnou požadovanou odbornou způsobilost, tak vypuštění oborů živností, u nichž není zvláštním právním předpisem vyžadována zvláštní odborná způsobilost, osvědčení nebo oprávnění.
Celkový počet vázaných živností se tak podstatně snížil z původních 50 na 25.
U živností koncesovaných vypuštění živností, jejichž provozování nevyžaduje státní souhlas nebo povolení k dané činnosti, stanovené zvláštním zákonem. Celkový počet koncesovaných živností se tak z původních 37 snížil na 33.
Dalším zvažovaným hlediskem pak byl význam řádného rovozování jednotlivých živností z hlediska ochrany státních ájmů, zejména pokud jde o možnost ohrožení životů a zdraví byvatel a ochrany životního prostředí.
Uvedená třídící kriteria zachovávají stávající princip regulace vstupu do podnikání stanovením požadované odborné působilosti, aplikovaný ve většině vyspělých evropských zemí. Tento princip je však podstatně liberalizován jak omezením celkového počtu reglementovaných živností, tak zejména podstatným omezením požadavků na odbornou praxi, požadovanou pro získání živnostenského oprávnění.
Současne se mění i názvy jednotlivých skupin v souladu s jejich obsahem tak, aby lépe vystihovaly celou oblast do nich zařazovaných živností.
K příloze č. 1 živnostenského zákona
Ve skupině 101 - Výroba kovů a kovových výrobků
se vynechává živnost "Broušení a leštění kovů", vzhledem k tomu, že příslušné odborné činnosti jsou zahrnuty v živnosti "Kovoobrábění". Činosti v oblasti broušení nožů, nůžek a jednoduchých nástrojů pro domácnost jsou živností volnou.
Skupina 102 - Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví
se vynechává vzhledem k tomu, že jediná v ní obsažená živnost Stavba strojů s mechanickým pohonem" je typickou multiprofesní živností, jejíž zařazení do kategorie řemeslných živností není v souladu s praxí.
Ze skupiny 103, kam byla neústrojně zařazena, se vynechává živnost "Výroba a opravy zemědělských strojů". Nově se začleňuje živnost "Opravy ostatních dopravních prostředků", která vznikla přesunem části živnosti vázané "Výroba a opravy ostatních motorových dopravních prostředků", u níž vyžadovaná odborná způsobilost nebyla úměrná pro provádění samotných oprav.
Ve skupině 104 - Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin
se jako multiprofesní činnosti, u nichž není dán zvláštní důvod pro reglementaci z hlediska státního zájmu, vypouští živnosti "Výroba teploměrů", "Jemná mechanika", "Výroba bandáží" a "Výroba ortopedické obuvi".
Ze skupiny 106 - Výroba a zpracování kameniva a zemin, keramika
se vynechává živnost "Výroba cementového zboží a umělého kamene", již je vzhledem k povaze příslušných činností i k potřebné odborné způsobilosti možno přeřadit do živností volných, obdobně jako výrobu ostatních stavebních prvků a zdících materiálů, např. betonových a železobetonových prefabrikátů a stavebních konstrukčních dílců, zdících nepálených materiálů, cihlářských pálených výrobků a podobně. Do skupiny se naopak jako typická řemesla zařazují živnosti "Keramická výroba" a "Malování skla a porcelánu".
Ve skupině 107 - Výroba chemických výrobků
se vynechává živnost "Výroba mýdla", jejíž zařazení není podloženo ani monoprofesním charakterem příslušných činností, ani příslušným učebním oborem.
Ve skupině 108 - Výroba potravin a nápojů
se doplňují tradiční živnosti "Pekařství" a "Cukrářství", pomenuté při tvorbě zákona č. 455/1991 Sb. Uvedené živnosti jsou tradičními řemesly, jejichž řádné provozování je podmíněno příslušnou odbornou způsobilostí.
Do skupiny 108 se s ohledem na význam řádného výkonu příslušných činností a možnost veřejného ohrožení při nesprávném nebo rekvalifikovaném zabezpečování příslušných činností, zařazuje živnost "Výroba jídel a polotovarů". Do skupiny se nově zařazují i živnosti "Výroba a zpracování tuků", "Výroba vína" a Konzervárenství". Zařazení těchto živností je nutné s ohledem na ucelené postižení potravinářských výrob, které je třeba zajišťovat kvalifikovanými osobami, aby se vyloučilo nebezpečí výroby nejakostních nebo zdravotně závadných potravin.
Ve skupině 110 - Výroba kůže, kožených výrobků (včetně obuvi), výroba pryžových výrobků a výrobků z plastických hmot
se vynechávají živnosti "Koželužny", "Jirchárny", "Semišové činění koží" a "Barvení koží" a nahrazují se jedinou živností "Výroba a úprava kůží". Důvodem je jak obdobný věcný obsah, tak shodná odborná způsobilost, požadovaná pro výkon uvedených živností. Současně se obdobným způsobem upravuje i živnost "Kožešnictví a barvení kožešin", která se mění na "Výroba a úprava kožešin, kožešnictví".
Ve skupině 112 - Výroba papírenská a polygrafická
se živnosti "Knihtisk", "Kamenotisk" a "Sítotisk, gumotisk, hemigrafie, stereotypie, galvanoplastika, ofsetový tisk" nahrazují souhrnným označením těchto činností jako "Polygrafická výroba", neboť předchozí označení bylo nedůvodně zavádějící a nevystihovalo různorodost aplikace tiskařských technik v rámci současné tiskárenské výroby, přičemž pro všechny druhy činností byla požadována stejná odborná způsobilost.
Ve skupině 113 - Stavebnictví
se namísto původně uváděné živnosti "Provádění tepelných a hlukových izolací" zařazuje živnost "Izolatérství", zahrnující provádění izolatérských prací v celém jejich rozsahu, t.j. včetně protiotřesových izolací, izolací proti zemní vlhkosti a atmosférickým vlivům, izolací proti tlakové a agresivní vodě a kyselinovzdorných izolací. Požadovaná odborná způsobilost - vyučení v oboru izolatér, přitom zůstává zachována. Akustické práce (hlukové izolace) jsou přitom prováděny i v rámci živnosti stavební zámečnictví.
Ve skupině se dále doplňuje živnost "Topenářství", jejíž převážná část byla dosud neústrojně podřazována do živnosti "Výroba, instalace a opravy ústředního vytápění a větrání", nevhodně zařazené do skupiny 205 - Výroba elektrických strojů. Přeřazení současně vyplynulo i z potřeby upřesnit podmínky podnikání v oblasti provádění instalatérských prací (v praxi se instalační práce, t.j. provádění vnitřních kanalizací a domovních rozvodů, od topenářských prací rozlišují.
Do skupiny se dále z oblasti koncesovaných živností přesouvá živnost "Kominictví", u níž požadovaná odborná způsobilost, t.j. vyučení v oboru kominík, příp. mechanik tepelných soustav, stejně jako rozsah prováděných prací, svou povahou patří mezi živnosti řemeslné, přičemž ze zvláštních předpisů ani z povahy živnosti nevyplývá nutnost podmiňovat její provozování státním souhlasem.
Ze skupiny se současně vypouští živnost "Čištění fasád a pomníků", která není pokryta samostatným výučním oborem a u níž vzhledem k charakteru činností, které jsou do ní zařazovány, není ani jiný věcný důvod, pro který by nemohla být považována za živnost volnou.
Ve skupině 114 - Ostatní
se živnost "Holičství" slučuje s živností "Kadeřnictví" na živnost "Holičství a kadeřnictví", což je v souladu jak s věcným obsahem uvedených ěinností, tak s přihlédnutím k tomu, že kvalifikační požadavky pro obě živnosti jsou totožné, nevyžadující splnění dalších, odlišných podmínek, nehledě na to, že i z hlediska praxe se jeví toto sloučení živností nepochybně žádoucím.
Ve skupině se dále "Drogistická živnost" nahrazuje živností Prodej drogistického zboží". Důvodem je jak skutečnost, že za současného stavu rozvoje chemické výroby pojem drogy, jejich výroba a zacházení s nimi ztratil svůj původní obsah, a že pojem drogistická živnost se do dnešních dnů nepodařilo uspokojivě definovat. Nový název živnosti výstižněji charakterizuje obsahovou náplň příslušných činností, spadajících svým obsahem spíše než do oblasti chemické výroby do oblasti živností obchodních, v jejichž rámci lze s prodávaným zbožím manipulovat a provádět na něm i určité změny. Lépe tak odpovídá vzhledem k současné praxi.
Do skupiny se dále, z důvodů obdobných jako u živnosti "Výroba hotových pokrmů a polotovarů", zařazuje živnost "Hostinská činnost", přesunutá z živností koncesovaných.
K příloze č. 2 živnostenského zákona
Ve skupině 201 - Výroba kovů a kovových výrobků
se mění název živnosti "Slévání drahých kovů" na "Výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely". Úprava názvu živnosti, stejně jako navrhovaná změna požadavků na odbornou způsobilost, důsledně respektuje ustanovení příslušného zvláštního zákona č. 539/1992 Sb.
Ve skupině 202 - Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví
se vypouští samostatné obory živností, týkající se revizí vyhrazených zařízení a příslušné předměty činnosti se přiřazují k jednotlivým oborům živností, kam svým věcným obsahem i úpravou plynoucí z příslušných zvláštních předpisů náleží. U všech oborů živností, spadajících do uvedené skupiny, je současně vymezován rozsah živnosti v souladu s příslušným oprávněním podle zvláštního předpisu.
Ve skupině 203 - Výroba motorových a ostatních dopravních prostředků
se doplňuje živnost "Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky". Doplnění živnostenského zákona o tuto živnost vyplynulo z nutnosti upřesnit tento druh podnikání v návaznosti na letecké předpisy. Průkazem způsobilosti je příslušné oprávnění letecké inspekce, specifikující rozsah provozování živnosti. Pro oprávnění jsou v příslušných zvláštních předpisech stanoveny i příslušné kvalifikační předpoklady. Zařazení této živnosti koresponduje i s připravovanými zásadami nového leteckého zákona.
Ve skupině se vypouští obor živnosti "Výroba a opravy ostatních motorových dopravních prostředků".
Současně se do jediné živnosti "Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu" sjednocují všechny činnosti z oblasti provozování drah, upravené příslušným zvláštním předpisem s tím, že rozsah živnostenského oprávnění je dán rozsahem zvláštní způsobilosti podle příslušného předpisu.
Ve skupině 204 - Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin
se doplňuje živnost "Provozování středisek kalibrační služby". Tato živnost se přeřazuje z živností koncesovaných do živností vázaných, neboť z hlediska požadované kvalifikace uchazečů je zcela postačující akreditace Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a provozování živnosti ve smyslu příslušných zvláštních předpisů nevyžaduje povolení příslušného orgánu státní správy.
Ve skupině 205 - Výroba elektrických přístrojů
se v souladu s praxí podstatně omezuje počet původně rozlišovaných živností, živnosti nespadající do oblasti elektrotechniky se převádějí do odpovídajících skupin a text jednotlivých sloupců, zejména pokud jde o příslušnou odbornou způsobilost se uvádí do souladu se zvláštními předpisy.
U živnosti "Revize elektrických zařízení" bylo nutno uvést průkaz způsobilosti do souladu s novelizovaným zněním vyhlášky č. 20/1979 Sb. a namísto původně požadovaného osvědčení podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. je jako průkaz způsobilosti požadováno příslušné oprávnění podle vyhlášky č. 20/1979 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků.
Ze skupiny se vyčleňují živnosti, spadající do jiných skupin a související s prací na elektrických zařízeních jen okrajově, t.j. zejména živnosti "Výroba, instalace a opravy chladícího zařízení" a "Výroba, instalace a opravy ústředního vytápění a větrání" a činnosti z oblasti práce na elektrických zařízeních se sjednocují do jedné živnosti, u níž se předpokládá odborná způsobilost pro práce prováděné dodavatelským způsobem. V souladu s potřebami praxe se současně do jediné živnosti sjednocují i činnosti z oblasti výroby, oprav a instalací elektronických zařízení, které byly dosud rozděleny do několika živností a zčásti, zejména pokud šlo o průmyslovou elektroniku, byly chápány jako živnost volná.
Ve skupině 207 - Chemická výroba
se v souladu s potřebami praxe a odlišnými nároky na odbornou působilost stávající obor živnosti "Výroba a odbyt jedů a žíravin, ." rozděluje na obory "Výroba jedů a žíravin s výjimkou jedů zvláště nebezpečných" a "Prodej jedů, žíravin a pesticidů" a doplňuje se odkaz na předpis specifikující žíraviny.
Ve skupině 213 - Stavebnictví
se vzhledem k novelizaci stavebního zákona a k ustanovením zákona č. 360/1992 Sb. mění název u živnosti "Projektování v investiční výstavbě" na "Projektová činnost ve výstavbě" a stávající živnosti z oblasti "Provádění . staveb" a "Stavitel" se slučují do jediné živnosti "Provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování", kde rozsah oprávnění je stanovován v souladu s příslušnou autorizací. Současně se vypouští obor "Provádění stavebních prací ve výškách .", kde nejde o samostatnou živnost, ale odbornou způsobilost pro určitý druh činností. Ze skupiny se dále vypouštějí živnosti "Elektroinstalatérství" a "Plynoinstalatérství" vzhledem k tomu, že příslušné činnosti jsou obsaženy v živnostech skupin 202 "Montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení." a 205 "Montáž, opravy a údržba vyhrazených elektrických zařízení." a "Studnařství, .", spadající převážně do oblasti hornické činnosti.
Ve skupině 214 - Ostatní
se vzhledem k absenci příslušných právních předpisů, stanovujících zvláštní odbornou způsobilost, oprávnění nebo osvědčení jako podmínku provádění příslušných činností vypouštějí živnosti "Automatizované zpracování dat", "Poskytování software", "Činnost organizačních a ekonomických poradců", "Masérské služby", "Provozování veřejných tělovýchovných škol.", "Provozování tělovýchovných zařízení.", "Vodní záchranářská služby", "Provádění lektorské činnosti instruktora lešenářské techniky", "Vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků", Výroba a prodej . nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů" a "Restaurování a konzervování.".
Současně se nově vkládají živnosti
"Oční optika", která se přeřazuje ze skupiny živností řemeslných zejména vzhledem k tomu, že požadovaná odborná způsobilost pro uto živnost je na úrovni pomaturitního studia a nelze ji nahradit žádným učebmím ani studijním oborem a nové zařazení lépe odpovídá charakteru této živnosti, "Výkon zeměměřičských činností", "Měření emisí a imisí", "Posuzování vlivů na životní prostředí" a "Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany", kde jde o vysoce specializované činnosti u nichž je příslušná zvláštní způsobilost stanovena zvláštními předpisy, ale živnosti byly v zákoně č. 455/1991 Sb. opomenuty a rozšiřuje se obor živnosti "Činnost účetních poradců" na "Činnost účetních poradců a vedení účetnictví".
K příloze č. 3 živnostenského zákona
V jednotlivých sloupcích přílohy se vypouštějí texty, týkající se předpisů, platných na území Slovenské republiky a názvy jednotlivých orgánů a organizací se uvádějí do souladu se skutečností.
Ve skupině 302 - Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví se potřebné odborné způsobilosti u živností "Vývoj, výroba, pravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování a znehodnocování zbraní" a "Vývoj, výroba, nákup, prodej, přeprava a znehodnocování střeliva" rozdělují podle povahy příslušných činností, jednak na oblast vývoje, výroby, oprav, úprav a znehodnocování včetně přepravy a na oblast nákupu, prodeje a půjčování včetně přepravy. Respektují se tak rozdílné podmínky provozování příslušných činností i rozdílná odborná způsobilost potřebná pro jejich provozování. Provedené úpravy jsou plně v souladu se zněním připravovaných předpisů z příslušné oblasti. V souladu se zněním návrhu nového zákona o zbraních a střelivu se dále doplňují živnosti "Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenských zbraní" a "Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva" a obor živnosti "Zřizování a provozování střelnic" se mění na "Provozování střelnic".
Ve skupině 304 - Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin
se vypouští živnosti "Výroba a opravy lékařských přístrojů a nástrojů ." a "Výroba a opravy zdrojů záření", u nichž není plněna podmínka státního souhlasu podle zvláštního předpisu zvláštní způsobilosti, stanovené zvláštním právním předpisem a živnost "Provozování středisek kalibrační služby", se přesouvá do živností vázaných vzhledem k tomu, že akreditace, požadovaná pro její provozování z titulu zvláštních předpisů, není z pohledu živnostenského zákona povolením příslušného orgánu státní správy, ale průkazem zvláštní způsobilosti požadovaným pro živnost vázanou.
Ve skupině 305 - Výroba elektrických přístrojů
se živnost "Montáž a opravy telekomunikačních zařízení." ve smyslu příslušných zvláštních předpisů rozděluje na dvě živnosti, zahrnující jednak "Zřizování, montáž, údržbu a servis telekomunikačních zařízení", jednak "Poskytování telekomunikačních služeb". Reaguje se tak na možnost poskytování telekomunikačních služeb danou novelizací telekomunikačního zákona a současně se vypouští nadbytečný a neodůvodněný požadavek lustračního osvědčení.
Ve skupině 313 - Stavebnictví
se vypouští živnost "Zřizování poplašných zařízení", která se v souladu s připravovaným zákonem o soukromých bezpečnostních činnostech nahrazuje ve skupině 314 živností "Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob" a živnost "Kominictví", u níž nejsou splněny předpoklady pro její zařazení mezi koncesované živnosti, t.j. zejména podmínka státního povolení k výkonu příslušných činností, se přesouvá do živností řemeslných.
Ve skupině 314 - Ostatní
se ve shodě se zvláštním předpisem vypouští živnost Provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací", které spadá do oblasti hornické činnosti, vyloučené z živnostenského podnikání a živnost "Prodej jedů a žíravin v maloobchodě", vzhledem k tomu, že její provozování není vázáno na povolení příslušného orgánu státní správy, ale na určitou peciální odbornou kvalifikaci se přesouvá do živností vázaných. Vzhledem k nesplnění podmínky státního souhlasu, stanovené zvláštním předpisem, se vypouštějí živnosti "Provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí", "Obchod se starožitnostmi", "Ubytovací služby.", "Hostinská činnost.", "Zastavárny", a "Služby eřejných nosičů a poslů".
Větší počet úprav bylo nutno učinit u živností z oblasti dopravy. Živnost "Silniční motorová doprava" se nahrazuje novými koncesovanými živnostmi, rozlišujícími dopravu osobní a nákladní. Toto řešení sice opticky zmnožuje počet koncesovaných živností, odstraňuje však problémy, které vyplývaly z dosavadní úpravy, která zná pouze jednu živnost, do níž je nutno zahrnovat devět různých druhů dopravy. Řešení je v souladu s novým zákonem o silniční motorové dopravě.
Ve skupině se ponechává živnost "Letecká doprava a letecké práce" u které se nově připravují předpisy předpokládající její vyloučení z oblasti živnostenského podnikání ovšem do doby nabytí účinnosti těchto nových předpisů se jedná o živnost koncesovanou s požadavky odborné způsobilosti, které byly dohodnuty s Ministerstvem dopravy.
Vypouští se živnost " Provozování drah ." na základě přijatého zvláštního zákona, který tuto činnost vyjímá z režimu živnostenského zákona.
Ve skupině 314 se dále vypouští živnost "Vnitrostátní zasilatelství". Zrušení této koncesované živnosti vyplynulo z toho, že nejsou důvody, pro které by tato živnost měla být nadále zařazena jako živnost koncesovaná; její provozování nevyžaduje z titulu zvláštního zákona povolení příslušného státního orgánu.
Ze skupiny se dále vypouští živnost "Služby veřejných nosičů a poslů". Živnost se navrhuje vypustit zejména proto, že podle současné právní úpravy se pro výkon této činnosti nepožaduje státní povolení" ve smyslu zvláštního zákona. Požadavek spolehlivosti všech zaměstnanců lze řešit v působnosti podnikatele, který v plném rozsahu odpovídá za poskytované služby.
U živnosti "Podnikání v oblasti nakládání s odpady" se stávající název v souladu s příslušným zvláštním předpisem nahrazuje názvem "Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady". Vyloučená část dosavadní výše uvedené živnosti se tak v souladu s praxí nadále ponechává pouze jako živnost volná.
Živnost "Asanační podnik" se vypouští vzhledem k tomu , že problematika této činnosti je samostatně upravena zákonem č. 7/1987 Sb., o veterinární péči a vyhláškou č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat. Ve smyslu těchto předpisů nelze tuto činnost proto považovat za činnost upravenou režimem živnostenského podnikání.
Do skupiny se nově zařazují živnosti
"Provozování vodovodů a kanalizací",
"Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní",
"Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob" a
"Podnikání v oblasti související s využíváním ionizujícího záření nebo jaderné energie", které lze ve smyslu příslušných právních norem a v souladu s požadavky, kladenými na koncesovanou živnost živnostenským zákonem, provozovat pouze na základě a v rozsahu povolení příslušného orgánu.
Zásadní revize příloh zákona vychází z důsledné aplikace liberálních principů, minimalizujících státní zásahy do podnikatelské činnosti a předpokládá, že stanovování podmínek pro výkon jednotlivých činností, u nichž si státní nebo veřejný zájem nebo aplikace mezinárodních dohod vyžádá určitý stupeň regulace, bude prioritně řešena zvláštními právními předpisy s tím, že živnostenský zákon bude příslušně novelizován až v návaznosti na tyto předpisy.
k Čl. II.
Přechodná ustanovení ponechávají vznik živnostenského právnění nedotčen, ale vyžadují splnění nových podmínek v rámci provozování živnosti. Podnikatelé ve stanovené době musí na výzvu živnostenského úřadu doložit splnění těchto podmínek, pokud jejich splnění nevyplývá již z dokladů, které má živnostenský úřad k dispozici z předchozího řízení.
Výjimku z této zásady tvoří ty případy živnostenských oprávnění, která byla vydána pro živnosti volné a podle nové právní úpravy se živnost nově řadí do živností řemeslných. Nová úprava splnění přísnějších podmínek nevyžaduje.
k Čl. III
Ustanovení tohoto článku jsou důsledkem nové úpravy obsažené v novele. Tato úprava se promítá do zákona ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.
Posuzování, zda je živnost provozována průmyslovým způsobem, jakož i vydání příslušného průkazu živnostenského oprávnění se nově svěřuje do působnosti okresních živnostenských úřadů a úřadům jim na roveň postaveným. Další změny jsou provedeny ve vazbě na vedení živnostenského rejstříku při zachování jeho územní celistvosti na úrovni okresů ČR a v hl.m. Praze a na zlepšení výkonu živostenské kontroly okresními živnostenskými úřady.
Další drobná úprava se týká zrušení obligatorního vyžadování stanoviska příslušného resortního orgánu v odvolacím řízení pro právnickou osobu, které zakládalo rozdílný přístup k fyzickým a právnickým osobám a v praxi se neosvědčilo.
k Čl. IV.
Článek obsahuje zrušovací ustanovení. Z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu se navrhuje zrušit vyhl. č. 58/1961 Sb., o hospodárném a účelném budování uskladňovacího zařízení a veřejných čerpacích stanic pro pohonné hmoty vzhledem k tomu, že v současné době již vzniklo konkurenční prostředí na trhu pohonných hmot a maziv a národní podnik Benzina byl v rámci privatizace transformován do dvou nezávislých akciových společností. Podmiňování výstavby nových čerpacích stanic souhlasem Benziny, jak tomu bylo podle výše citované vyhlášky, je zcela proti zásadám hospodářské soutěže.
k Čl. V.
S ohledem na rozsáhlou novelizaci živnostenského zákona návrh obsahuje zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamantu k vyhlášení úplného znění živnostenského zákona.
k Čl. VI.
Při dodržení stanovených lhůt pro projednávání předkládaného návrhu zákona se předpokládá účinnost novely od 1.6.1995.