Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci
poslance Václava Franka dopisem ze dne 24. května
1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Václava Franka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Ministr vnitra České republiky
Jan Ruml
V Praze dne 24. května 1995
Č.j.: I/s-MS-787/95
Vážený pane poslanče,
obdržel jsem Vámi podepsanou interpelaci ze dne 19.
dubna t. r., ve věci tzv. protikomunistických vyhlášek
přijímaných v kompetenci některých
zastupitelstev měst a obcí, např. Vysoké
nad Jizerou, Trutnov, Pardubice, Náchod, Olomouc, Brno
a další.
K tomu uvádím, že Ministerstvo vnitra souhlasí
s Vaším názorem, že zastupitelstva při
schvalování těchto vyhlášek překračují
svoji pravomoc a tyto vydané vyhlášky jsou
pak v rozporu se zákonem. Nezákonnost těchto
vyhlášek spočívá v tom, že
se snaží upravit společenské vztahy,
které jsou vyhrazeny k právní úpravě
toliko zákonem. Podle nálezu Ústavního
soudu je obec oprávněna vydávat obecně
závazné vyhlášky ve věcech, které
jsou v její samostatné působnosti, a to pouze
v případech uvedených v § 14 odst. 1
zákona o obcích. V tomto ustanovení není
zakotveno oprávnění obcí zakazovat
obecně závaznou vyhláškou uvedenou propagaci.
Obec nemůže upravit takové otázky, na
které se vztahuje ústavně zaručená
výhrada zákona.
K Vámi uváděnému názoru, že
členové zastupitelstva, členové rady
a starosta jsou trestně odpovědni za zneužití
pravomoci veřejného činitele (§ 158
trestního zákona při procesu schvalování
a zabezpečování obecně závazných
vyhlášek obcí, sděluji, že Ministerstvo
vnitra není oprávněno posuzovat, zda byla
naplněna skutková podstata trestného činu,
jak uvádíte. Posuzovat tyto otázky mohou
pouze orgány činné v trestním řízení,
např. Státní zastupitelství. Upozorňuji
však, že trestní právo je založeno
na individuální odpovědnosti jednotlivých
osob. Nelze proto trestně stíhat zastupitelstvo
města jako kolektivní orgán, který
rozhoduje nadpoloviční většinou všech
svých členů.
Uvádím, že k nápravě uvedené
nezákonnosti slouží prostředky uvedené
v zákoně čís 367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění
pozdějších změn a doplňků.
Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených v citovaném
zákoně (vztahuje se na města Brno, Plzeň
a Ostrava) může vyhlášku pouze pozastavit.
Vzhledem k současné právní úpravě
ji však nemůže měnit nebo rušit.
Od pozastavení vyhlášky však nelze podle
ní dále postupovat. Nápravu nesprávných
opatření u ostatních měst a obci vykonávají
okresní úřady. Nezjedná-li nápravu
orgán, který vyhlášku vydal, je tato
předložena Ústavnímu soudu, který
rozhoduje o zrušení právních předpisů
nebo jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu
s ústavním zákonem nebo mezinárodní
smlouvou. Pro úplnost ještě dodávám,
že podle zákona o Ústavním soudu není
oprávněným navrhovatelem k Ústavnímu
soudu ministr vnitra, ale vláda, jako kolektivní
orgán. Pokud to situace bude vyžadovat, resort Ministerstva
vnitra příslušný návrh připraví.
K Vaší první otázce, zda mnou řízený
resort obdržel od občanů podnět, ve
kterém by bylo požadováno přezkoumání
činnosti obecních zastupitelstev ve věci
tzv. protikomunistických vyhlášek z pohledu
zneužiti pravomoci veřejného činitele
a jak jsem s ním naložil, sděluji, že
takový podnět byl doručen pouze jeden. Pisateli
byly vysvětleny pravomoci zastupitelstev, Ministerstva
vnitra a možnosti dalšího postupu.
K druhé otázce pak uvádím, že
prozatím se jednalo o případy, kdy kompetentním
orgánem k pozastavení předmětných
vyhlášek byl okresní úřad. Ten
pak ve stanovené lhůtě případ
předložil Ústavnímu soudu, který
jako jediný má oprávnění tyto
vyhlášky zrušit. Vzhledem k tomu, ze e jedná
o problematiku, kterou je možno upravovat pouze zákonem
a nejedná se o samostatnou působnost obce, Ústavní
soud předmětné vyhlášky přímo
nezrušil. V platnosti však zůstává
pozastavení stanovené okresním úřadem.
V případě, že by zastupitelstvo zpochybňovalo
pozastavení vyhlášky ze strany okresního
úřadu, tedy tvrdilo, že nezákonným
zásahem státu bylo porušeno zaručené
právo samosprávného celku na samosprávu
(čl. 87 odst. 1 písm. c/Ústavy ČR),
má možno podat stížnost u Ústavního
soudu (§ 72 odst. 1 písm. b/zák. č.
182/1993 Sb., o Ústavním soud, Vyhláška
města Brna bude Ministerstvem vnitra řešena
v tom případě, pokud zastupitelstvo odmítne
předmětnou vyhlášku zrušit.
Vážený pane poslanče, závěrem
mi dovolte vyslovit přesvědčení, že
Vámi uváděná zastupitelstva se snažila
aplikovat na podmínky daných měst a dále
rozvinout zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti
komunistického režimu, se kterým se osobně
plně ztotožňuji. Nevidím tedy v jejich
postupu, na rozdíl od Vás, úmysl spáchat
trestný čin, což ostatně ani není
v tomto případě u kolektivního orgánu
možné. Podle mého názoru mohlo jít
a patrně i jde o spor o rozsah kompetencí a pravomocí
obcí a měst, jejich zastupitelstev, který
je možné řešit a řeší
se v souladu s platnými právními předpisy.
S pozdravem
Vážený pan
Václav Frank
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky