Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/26 600/1995

Pro jednání Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 17 odst. 4 a 6 a § 18 odst. 4 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.; ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

A. Vládní návrh usneseni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

B: Ekonomický vývoj v České republice za rok 1994

C. Zpráva k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994 - výsledky hospodaření veřejných rozpočtů

D. Přílohy k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994

1. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

2. Závěrečné účty státních fondů za rok 1994

3. Výsledky finančního hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obci za rok 1994

E. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994

F. Souhrn závěrečných účtů kapitol za rok 1994

Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.,

předseda vlády ČR

Ing. Ivan Kočárník, CSc.;

místopředseda vlády ČR a ministr financí

Poslanecká sněmovna

I. schvaluje

státní závěrečný účet České republiky z rok 1994, který vykazuje příjmy 390 507 786 tis. Kč, výdaje 380 058 956 tis. Kč a celkový přebytek 10 148 830 tis. Kč;

II. bere na vědomí

1. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 1994,

2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 1994 ve výši 213 581 624 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 161 692 081 tis. Kč,

3. výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí v České republice za rok 1994, které vykázalo příjmy 110 984 914 tis. Kč, výdaje 112 113 012 tis. Kč, schodek hospodaření 1 128 098 tis. Kč a použití mimorozpočtových zdrojů ve výši 15 844 592 tis. Kč;

III. souhlasí

1. s použitím přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1994 ve výši 10 448 830 tis. Kč takto:

a) částka 283 269 tis. Kč bude převedena státním orgánům, pro které byly zřízeny kapitoly státního rozpočtu, rozpočtovým organizacím v jejich působnosti, soudům a státním zastupitelstvím pro účely hmotné zainteresovanosti v roce 1995 ve smyslu 6 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995,

b) částka 2 000 000 tis. Kč bude použita k vrácení čísti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve smyslu § 7 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995,

c) částka 280 455 tis. Kč bude převedena do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1995 a použita ke zvýšení neinvestičních dotací agrokomplexu a lesnímu a vodnímu hospodářství ve smyslu § 4 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995,

d) částka 1 502 tis. Kč bude převedena do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1995 a použita ke zvýšení investičních dotací podnikům ve smyslu § 5 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995.

e) částka 3 300 000 tis. Kč bude použita k úhradě zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995 podle zákona projednaného poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,

f) částka 203 00 tis. Kč bude použita na splátky úvěrů čerpaných na ekologické stavby (hyperbarická filtrace) splatné v roce 1995 (v tom na stavby realizované akciovou společností Ostravsko-karvinské doly Ostrava ve výši 134 800 tis. Kč a na stavby realizované akciovou společností Českomoravské doly Kladno ve výši 68 200 tis. Kč),

g) částka 300 000 tis. Kč bude převedena do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1995 a použita ke zvýšení rezervy na stavební spoření,

h) částka 350 000 tis. Kč bude převedena do rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa na rok 1995 s určením k vytvoření rezervy pro Státní fond tržní regulace,

i) částka 317 840 tis. Kč bude použita k úhradě dopadů vyplývajících ze zúčtování finančních vztahů podnikatelských subjektů, rozpočtových a příspěvkových organizaci a ústředních orgánů se státním rozpočtem za rok 1994,

j) částka 3 412 764 tis. Kč bude použita ke splacení části státního dluhu České republiky,

2. s použitím nevyčerpaných prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1993 ve výši 453 79 tis. Kč k částečné úhradě zvýšení vyplácených důchodů a důchodu přiznávaných v roce 1995 podle zákona projednaného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Návrh na použití přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 1994 předkládá vláda České republiky v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 zákona ČNR č. 576/90 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.

Při projednávání otázky rozdělení přebytku státního rozpočtu za rok 1994 posuzovala vláda nejen rozpočtové, ale i měnové aspekty této operace a dospěla k závěru, že v současné ekonomické a měnové situaci nelze použít celý přebytek ke konečnému užití v roce 1995, neboť by se to stalo faktorem dodatečně zvyšujícím poptávku v ekonomice a v tomto smyslu i inflačním impulsem.

Současně si byla vláda vědoma, že nelze zcela neutralizovat celý přebytek, byť posuzováno pouze z měnového hlediska - by to bylo žádoucí, a to z toho důvodu, že řada titulů použití přebytku již byla stanovena zákonem o státním rozpočtu na rok 1995, resp. vyplývala z jiných zákonů.

Předložený návrh vlády na rozdělení rozpočtového přebytku bere proto v úvahu obě hlediska, a to v proporci, kterou vláda považuje za vyváženou: z celkové částky přebytku ve výši 10 449 mil. Kč je navrženo na jednotlivé tituly užití přebytku (bod III/1/a) až i) návrhu usnesení Poslanecké sněmovny) celkem 7 036 mil. Kč a na splátku státního dluhu 3 413 mil. Kč.

Odstavec a) - d)

Návrh použití přebytku podle odst. a) - d) vychází z ustanovení příslušných paragrafů zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995. Těmito ustanoveními bylo rozhodnuto, že část prostředků, poskytnutých ze státního rozpočtu v roce 1994 jako neinvestiční dotace agrokomplexu, lesnímu a vodnímu hospodářství, dále jako investiční dotace podnikům a rovněž neinvestiční výdaje rozpočtových kapitol, nevyčerpané do 31.12.1994, bude převedena do roku 1995 a použita ke stejným účelům, na které byla určena v minulém roce (úspory neinvestičních výdajů rozpočtových organizací - s výjimkou úspor mzdových prostředků a úspor dosažených nesplněním úkolů - budou použity pro účely hmotné zainteresovanosti).

Zákon rovněž stanovil, že z přebytku státního rozpočtu bude provedeno vrácení části pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 1994.

Přehled podle jednotlivých rozpočtových kapitol a příslušných paragrafů zákona č. 268/1994 Sb. je uveden v příloze k tomuto zdůvodnění.

Odstavec e)

Ze zákona o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, který byl projednán Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, vyplývá potřeba finančních prostředků ve výši 6 600 572 tis. Kč. Vláda ČR usnesením č. 55 ze dne 1. února 1995 původně rozhodla řešit zabezpečení těchto prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1994.

Vzhledem k tomu, že k částečné úhradě zvýšení důchodů budou použity prostředky z vyššího výběru pojistného v roce 1995, je potřeba na úhradu z přebytku hospodaření za rok 1994 nižší.

V bodě III/2 návrhu usnesení vláda zároveň navrhuje, aby k částečné úhradě zvýšení důchodů byla použita částka 453 779 tis. Kč, určená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (usnesení č. 441 z 1. června 1994) k posílení rezervy na řešení sociálních problémů v roce 1994 z přebytku státního rozpočtu za rok 1993, která nebyla vzhledem k příznivé situaci ve státním rozpočtu v roce 1994 využita a je vedena na samostatném účtu.

Z přebytku státního rozpočtu za rok 1994 se navrhuje uhradit částku 3 300 000 tis. Kč.

Odstavec f)

Na základě zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších úprav, je do státního rozpočtu odváděno 50 % úhrady za vydobyté vyhrazené nerosty, které jsou podle tohoto zákona účelově určeny k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek. V roce 1994 bylo do státního rozpočtu jako výnos úhrady za vydobyté vyhrazené nerosty odvedeno celkem 245,8 mil. Kč, z nichž bylo do konce roku použito ke stanovenému účelu pouze 36,5 mil. Kč.

Vzhledem k tomu vláda navrhuje, aby část přebytku státního rozpočtu za rok 1991 ve výši 203 000 tis. Kč byla použita ke splacení úvěrů na ekologické stavby, realizované akciovou společností Ostravsko-karvinské doly Ostrava a na splátky úvěrů čerpaných na stavbu "Úprava kalových oběhů - hyperbarické filtry" na úpravně Dolu ČSM akciové společnosti Českomoravské doly Kladno.

Odstavec g)

Objem prostředků státního rozpočtu v roce 1995 ve výši 800 mil. Kč na zabezpečení státní podpory stavebního spoření za rok i 994 byl rozpočtován podle vývoje stavebního spoření v roce 1993 a ve třech čtvrtletích roku 1994. Ve srovnání s těmito předpoklady došlo ke zvýšenému zájmu o stavební spoření zejména ve 4. čtvrtletí loňského roku, což se projevilo v nárůstu účastníků spoření proti úvaze rozpočtu o cca 100 tis. osob. Vliv na překročení rozpočtované částky o 300 mil. Kč má také vyšší než rozpočtem předpokládaná průměrná cílová částka spoření a z toho vyplývající zvýšená úhrada ze státního rozpočtu připadající na jednoho účastníka spoření.

Odstavec h)

Usnesením č. 533 ze své 25. schůze 14. prosince 1994 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1995 a návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 1995 požádala Poslanecká sněmovna Parlamentu vládu České republiky, aby do návrhu státního závěrečného účtu za rok 1994 zahrnula použití případného přebytku na zvýšení, resp. vytvoření některých rezerv ve státním rozpočtu (zejména na bytovou politiku, na bytovou výstavbu, na důchodové připojištění) a dále na zvýšení prostředků kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 1995. Po posouzení doporučení Poslanecké sněmovny vláda v odstavci h) navrhuje použití přebytku ve výši 350 mil Kč k vytvoření rezervy pro Státní fond tržní regulace.

Doporučené zvýšení rezervy na podporu malého a středního podnikání je řešeno v rámci finančního zúčtování za rok 1994, kde jsou k tomuto účelu vyčleněny prostředky ve výši 99 281 tis. Kč - zahrnuto v částce navržené k úhradě z přebytku státního rozpočtu za rok 1994 podle odstavce i).

Odstavec i)

Ze zúčtování finančních vztahů podnikatelských subjektů, rozpočtových a příspěvkových organizací a ústředních orgánů se státním rozpočtem za rok 1994 vyplynul celkový dopad na státní rozpočet v rozsahu 1 086 066 tis. Kč (jako saldo zvýšení příjmů o 418 482 tis. Kč a zvýšení výdajů o 1 504 548 tis. Kč).

V odstavcích a), c) a d) vláda navrhuje, aby z přebytku státního rozpočtu za rok 1994 bylo přednostně uhrazeno celkem 565 226 tis. Kč z titulů uvedených v §§ 4 až 6 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu na rok 1995; v bodě f) je uplatněn návrh na použití části přebytku ve výši 203 mil. Kč ke splátkám úvěrů čerpaných na ekologické stavby.

Zbývající částka, vyplývající ze zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem za rok 1994 1 navrhovaná k úhradě z přebytku státního rozpočtu za rok 1994 ve výši 317 840 tis. Kč, zahrnuje úhradu přídělů z úspor mzdových prostředků rozpočtových organizací vyplývajících z hmotné zainteresovanosti (113 682 tis. Kč) a dále ostatní požadavky vyplývající ze zúčtování finančních vztahů za rok 1994, které nejsou kryty získanými příjmy (odvody příspěvkových organizací, vratky dotací).

Odstavec j)

Při celkovém objemu státního dluhu České republiky k 31. 12. 1994 ve výši 157,2 mld Kč (podrobněji viz sešit D, příloha č. 1) znamená návrh na jeho částečné splacení v částce 3,4 mld Kč snížení státního dluhu o 2,2 %.

Vedle měnově pozitivního aspektu této operace (předpokládá se splacení především přímých závazků státu u ČNB) má toto řešení i fiskálně pozitivní aspekt, neboť se sníží potřeba prostředků státního rozpočtu na úhradu úroků, a to nejen v roce 1995, ale i v dalších letech (závazky u ČNB jsou úročeny sazbou 13 %).

v tis. Kč

Úvod

1. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

1.1 Vnitřní faktory

1.2 Vnější faktory

2. Souhrnné hodnocení

3. Vývoj základních makroekonomických ukazatelů

3.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

3.2 Průmysl.

3.3 Stavebnictví

3.4 Maloobchodní prodej

3.5 Zemědělství

3.6 Důchodová situace nefinančních organizací

4. Cenový vývoj

4.1 Spotřebitelské ceny

4.2 Ceny výrobců

5. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5.1 Zaměstnanost

5.2 Nezaměstnanost

6. Vztahy k zahraničí

6.1 Obchodní bilance

6.2 Platební bilance

6.3 Clearingový účet se SR

7. Domácnosti

7.1 Příjmy

7.2 Výdaje

7.3 Finanční aktiva domácností

8. Měnová politika

8.1 Měnové agregáty

8.2 Úvěry

8.3 Úrokové sazby

9. Kapitálový trh

10. Veřejné rozpočty

Úvod

Vývoj české ekonomiky v roce 1994 odpovídal rámci vládou předpokládaných trendů a vláda uplynulý rok hodnotí jako úspěšný. Tento vývoj je charakterizován pokračující transformací ekonomiky v podmínkách politické stability a jednoznačným nastoupením růstových trendů. Poprvé od počátku transformace byl zaznamenán jednoznačný růst ekonomického výkonu dokumentovaný meziročním přírůstkem HDP ve stálých cenách, ale i vzestupem výkonu jednotlivých odvětví.

Významným rysem je makroekonomická stabilita, charakterizovaná umírněným vývojem cen, příznivým vývojem platební bilance, stabilním devizovým kursem a nízkou úrovni nezaměstnanosti. Druhou vlnou kupónové privatizace byl úspěšně završen jeden ze základních věcných cílů - vlastnická transformace. Rozhodující část produktu vytváří nestátní sektor.

Vláda pozitivně hodnotí, že udržení sociálního smíru příznivě ovlivňuje průběh ekonomické transformace.

Pozitivní vnitřní ekonomický vývoj a politická stabilita se odráží v příznivém ratingovém hodnocení České republiky. Podle posledních hodnocení dvou hlavních ratingových agentur (Moodys a Standard and Poors) je Česká republika jako jediná z transformujících se zemí zařazena do investičního stupně. To znamená, že Česká republika byla uznána za zemi, ve které jsou lepší podmínky pro vstup zahraničního kapitálu.

Příznivé mínění o rizikovosti investic v české ekonomice odráží i poslední čtvrtletní přehled Economist Intelligence Unit uveřejněný v prestižním časopisu "The Economist"1, ve kterém je hodnocena důvěryhodnost 26 tzv. nově se rozvíjejících trhů. Česká republika se dostala na 6. místo za Singapur, Tchajwan, Hongkong, Jižní Koreu a Portugalsko, ale před Thajsko, Izrael a všechny transformující se ekonomiky střední a východní Evropy.

1 The Economist, číslo 7894 ze 17. 12. 1994, str. 100

1. Hlavní faktory ovlivňující ekonomický vývoj v České republice

1.1 Vnitřní faktory

a) transformace ekonomiky a růst poptávky

V roce 1994 byl dokončen základní rámec transformace vlastnické struktury v ekonomice.

Proces hromadné privatizace byl prakticky uzavřen druhou privatizační vlnou, zejména ukončením její kupónové složky. Byly tak vytvořeny předpoklady pro to, aby o dalším rozvoji ekonomiky rozhodovali noví reální vlastníci. Další fáze privatizace se bude týkat relativně malého objemu majetku. Nebude již zabezpečována kupónovou metodou, nýbrž jinými formami.

Proces přeměny vlastnických struktur byl doprovázen dynamickou restrukturalizací organizační. Výrazné zmenšování velikosti ekonomických jednotek se promítlo do růstu počtu ekonomicky aktivních podnikatelských subjektů - v průběhu roku 1994 se jejich počet zvýšil o 23 % a dosáhl 921 tis. subjektů.

Poptávkové omezení ekonomického růstu se zmírnilo, a to jak ve vnitřní ekonomice (výrazný růst spotřebitelské i investiční poptávky se naopak stal motorem ekonomického růstu), tak i vlivem ekonomického oživení u hlavních obchodních partnerů.

Pokračuje reorientace našeho vývozu na trhy vyspělých zemí, k čemuž přispívá i stabilita nominálního směnného kurzu. Komparativní výhody vůči těmto zemím (zvláště relativně nízké mzdové náklady) nadále podporovaly exportní aktivity.

b) sektorová restrukturalizace ekonomiky a růst nabídky

Zvyšuje se význam nestátních firem a prakticky ve všech úsecích hospodářství jsou nositelem hospodářské dynamiky zejména malé a střední soukromé společnosti. Ekonomický růst je provázen obnovením reálného růstu produktivity práce, a to jak na makroekonomické úrovni, tak již i ve větších podnicích.

Ekonomické oživení se prosadilo prakticky ve všech národohospodářských odvětvích kromě zemědělství.

To vypovídá o překonání předprivatizační agónie v širším rozsahu a znamená to, že řada firem se již adaptovala na tržní podmínky v tuzemsku i zahraničí.

Vysoká dynamika dovozu, která zákonitě provází ekonomické oživení, souvisí i s postupným zpevňováním reálného kurzu koruny vlivem rozdílné dynamiky domácí a zahraniční inflace, což ve svém důsledku zlevňuje dovoz. Zpevňování reálného kurzu i náročnost na dovoz budou pokračovat. Poroste konkurence pro domácí podnikatele na zahraničním, ale i na domácím trhu. Spolu s postupným vyčerpáváním transformačních polštářů v zahraničním obchodě tak bude nutno počítat s prohlubujícím se deficitem obchodní bilance.

c) příliv zahraničního kapitálu

Důvěra zahraničních investorů ve vývoj ekonomiky České republiky se projevuje v trvalém přílivu zahraničního kapitálu. Zahraniční kapitál, zejména rozvíjející se přímé investice i úvěry zahraničních bank českým podnikům, rozšiřuje finanční zdroje zejména pro investiční restrukturalizaci ekonomiky. Úvěry ze zahraničí umožňují následně další ekonomický růst a pokračující otevírání ve směru k zahraničí. Rok 1994 zaznamenal významný posun od půjček krátkodobých k dlouhodobějším úvěrům, což ve svém důsledku svědčí o vyšším stupni vyjasněnosti investičních záměrů podnikatelských subjektů.

Na druhé straně však příliv v zdrojů ze zahraničí ztěžuje pozici měnové politiky při řízení peněžní zásoby s možnými riziky ve vztahu k cenovému růstu. Vzhledem k rostoucímu objemu a počtu transakcí (lze aproximativně dokumentovat i růstem počtu ekonomických subjektů) však toto nebezpečí vláda nehodnotí jako akutní.

d) sociální smír

Vláda oceňuje, že trvá sociální smír, který podporuje rychlou a úspěšnou transformaci ekonomiky. Sociální smír je výsledkem klidné situace na trhu práce, růstu reálných mezd bez výraznějších extrémů i sociální politiky vlády a v neposlední řadě konsensu obyvatelstva s transformací.

Mimořádně nízká a v roce 1994 mírně klesající míra nezaměstnanosti v české ekonomice v porovnání s vyspělými i transformujícími se ekonomikami je bezprostřední výslednicí dvou protichůdných tendencí - postupující racionalizace v oblasti zaměstnanosti ze strany zaměstnavatelů a nastupujícího ekonomického růstu.

1.2 Vnější faktory

Po celosvětové hospodářské stagnaci počátkem devadesátých let začala v roce 1993 vzestupná fáze konjunkturálního cyklu. V roce 1994 se hospodářské oživení projevilo již ve všech vyspělých zemích.

Oživení světového hospodářství vytváří prostor pro další zvyšování obratu zahraničního obchodu. Rostoucí objem našeho zahraničního obchodu bude stále významněji ovlivňovat tvorbu hrubého domácího produktu.

Ve vyspělých tržních ekonomikách v roce 1994 pokračoval hospodářský vzestup. HDP v USA vzrostl proti roku 1993 o 3,9 %, v Británii o 3,8 %. Vzestup vývozu podpořil ekonomické oživení i v ostatních hospodářsky vyspělých zemích. Ve státech EU stoupl HDP o 2,5 %, z toho ve Francii o 2,3 %, v SRN o 2,8 % ve Španělsku o 1,8 %, v Řecku a v Portugalsku jen o 1,0 %. Nejpozději se oživení projevilo v Japonsku, ale i zde dosáhl přírůstek HDP 0,7 %. Kromě exportu v této skupině zemí rostou i podnikové investice, soukromá spotřeba však stále stagnuje v důsledku vysoké nezaměstnanosti. Oživení není provázeno mimořádným růstem cen, v roce 1994 dosahovala míra inflace v USA pouze 2,7 % a v Rakousku 3,0 %. V SRN vzrostly spotřebitelské ceny o 3,0 %, ve Francii 1,7 %. Zásadním problémem zůstává nezaměstnanost. Výrazněji poklesla pouze v USA, na konci roku dosáhla 5,4 %, což bylo o 1 procentní bod méně proti konci roku 1993. Ve státech EU nezaměstnanost naopak dále vzrostla o 0,7 procentního bodu na 11,4 %.

V roce 1994 došlo k obratu i v evropských státech s přechodovou ekonomikou. V Maďarsku stoupl HDP o 2,5 %, na Slovensku o 3,8 % a v Polsku dokonce o 4,0 %. Největší problémem této skupiny zemí zůstává inflace. Ceny v Maďarsku vzrostly o 20%, v Polsku o 30 % a na Slovensku o 13,5%. Horší je situace v Rumunsku s meziročním přírůstkem HDP o 1,0 % ale s růstem cen o 130 % a Bulharsku se stejným tempem HDP a s inflací 120%. Hospodářský pokles trvá v Rusku, HDP zde klesl o 15,0 % a ceny vzrostly o 250%.

Vývoj u nejvýznamnějších obchodních partnerů

V Německu vzrostl v roce 1994 HDP o 2,8 %, míra inflace dosáhla 3,0 %. Významným problémem německého hospodářství zůstává rozvoj východních oblastí. I přes rozsáhlé investice potrvá delší dobu než dojde k hospodářskému vyrovnání. Těžkosti působí úroveň nezaměstnanosti, v západní části dosahuje 8,2 %, v nových zemích dokonce 15,2 %.

Celková domácí poptávka na Slovensku má i nadále klesající tendenci, pokles spotřeby vlády a investic není vyrovnán přírůstkem spotřeby domácností. HDP v roce 1994 vzrostl o 4,8 % po poklesu v roce 1993 o 4,1 %. Průmyslová výroba stoupla o 6,4 %. Hnací silou růstu byl vývoz podpořený devalvací slovenské koruny v červenci 1993 o 10 % a v prosinci téhož roku další devalvací Sk proti clearingovému ECU, a tím i proti české koruně o 5 %. Dovoz na Slovensko je omezován i netarifními opatřeními, dovozními kvótami a požadavkem získání slovenských certifikátů pro importované zboží. Devizové rezervy NBS stouply z 0,45 mld USD ke konci roku 1993 na 1,6 mld USD ke konci roku 1994. Míra nezaměstnanosti se stabilizovala na úrovni okolo 14,6 % s nevýraznými sezónními výkyvy (na konci roku 1994 dosáhla výše 14,8 %). Její úroveň omezovala cenový růst, inflace v roce 1994 dosáhla 13,5%.

Na hospodářskou aktivitu v Rakousku působí světová konjuktura. Přírůstek výroby zboží dlouhodobé spotřeby svědčí o růstu spotřebitelské poptávky. Průmyslová výroba stoupla o 4,0%. HDP vzrostl v roce 1994 o 2,7 %, míra inflace dosáhla 3,0 %. Míra nezaměstnanosti v prosinci činila 6,1 %. Pasívum obchodní bilance v rozsahu -111,6 mld ATS proti saldu -97,7 mld ATS v roce 1993 a propad v příjmech z turistiky zvýšily schodek v běžném účtu platební bilance ke konci roku na 20,3 mld ATS proti pasivu 10,6 mld ATS v roce 1993.

Ekonomické oživení u našich hlavních obchodních partnerů (SRN, Rakousko) mělo vliv i na vzájemnou obchodní výměnu. Vývoz do SRN se meziročně zvýšil o více než 20 %, dovoz ze SRN o téměř 13 %. Obdobně i vývoz do Rakouska vzrostl o 29 %, dovoz o více než 17 %. Naopak i přes ekonomický růst ve Slovenské republice se vzájemný obchodní obrat dále s v (o více než 14 %) z důvodů opatření SR na ochranu platební bilance.

2. Souhrnné hodnocení

Základní ekonomické indikátory zdůrazňují především růstové tendence české ekonomiky:

Tabulka č. 1 index proti stejnému období min. roku

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách podle odhadu ČSÚ vzrostl za rok 1994 proti roku 1993 o 2,6 %. S výjimkou spotřeby vlády a exportu (zboží a služby v pojetí HDP) rostou všechny složky agregátní poptávky.

U průmyslové výroby došlo v průběhu roku 1994 k obratu směrem ke zřetelnému růstu, poprvé od počátku transformace reálně vzrostla produktivita práce. Průmyslový output ve srovnání s rokem 1993 vzrostl o 2,1 %, produkce stavebnictví se zvýšila o 7,5 %, maloobchodní prodej o 5,5 % (vše ve srovnatelných cenách).

Pramen: ČSÚ, ČNB

x/ indexy ze stálých cen

Mírný růst spotřebitelských cen se ve 3. čtvrtletí zrychlil především v důsledku zvýšení cen masa. Celková průměrná hladina spotřebitelských cen za rok 1994 proti roku 1993 vzrostla o 10,0 %. V průběhu roku se hladina spotřebitelských cen zvýšila o 10,2 % (prosinec 1994/prosinec 1993)

Poprvé od roku 1990 došlo v roce 1994 ke zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob o 0,7 %, tj. o cca 40 tis. osob. Počet nezaměstnaných se v průměru pohyboval kolem 172 tisíc osob a koncem roku dosáhl počtu 166 tis. osob proti 198,8 tis. osob ke konci ledna 1994. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku stagnovala a koncem prosince činila 3,2 %.

Důsledkem předstihu tempa růstu dovozu před vývozem je záporné saldo obchodní bilance ve výši 12,5 mld Kč (podle celní statistiky). Přitom proti roku 1993 se vývoz zvýšil o 6,9 %, (nižší tempo růstu především vlivem poklesu vývozu na Slovensko o 18,9 %), dovoz vzrostl o 13,1 % (dovoz ze Slovenska klesl o 8,2 %). Pokračuje reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemí (podíl obratu s těmito zeměmi na našem zahraničně obchodním obratu vzrostl z 57,4 % v roce 1993 na 62,3 %). Dále se zlepšují směnné relace, přičemž tento pozitivní trend trvá již druhý rok.

Vláda považuje za velmi pozitivní, že od konce roku 1990, tedy již 50 měsíců, je směnný kurz české koruny stabilní.

Úspěšný vývoj zahraničních vztahů vyjadřuje přebytek běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách, který ke konci roku 1994 činil 0,3 mld USD - tedy zhruba na stejné úrovni jako v roce 1993 (0,43 mld USD).

Pokračuje příliv zahraničních přímých i portfoliových investic. Podle odhadů ČNB za rok 1994 dosáhlo saldo přímých investic 0,84 mld USD, saldo portfoliových investic 0,82 mld USD. Přebytek kapitálového účtu platební bilance ve volných měnách činil 2,11 mld USD, tedy o 0,53 mld USD nižší než v roce 1993, což je dáno významnými splátkami zahraničních úvěrů.

Výsledkem aktiva platební bilance je růst devizových rezerv. Bylo dosaženo nejvyšší úrovně devizových rezerv od počátku ekonomické transformace (včetně období ČSFR). Celkové devizové rezervy bankovní soustavy se zvýšily ze 6,2 mld USD na konci roku 1993 na 8,9 mld USD, z toho devizové rezervy ČNB vzrostly z 3,9 na 6,2 mld USD.

Dobrá situace v platební bilanci umožnila realizovat v předstihu splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Česká republika se tak stala z dlužnické země jako první transformující se ekonomika zemí věřitelskou.

V průběhu 1. pololetí došlo na clearingovém účtu mezi ČR a SR ke změně tendence z přebytku směrem ke schodku. Bylo to důsledkem opatřeni, která slovenská strana přijala na ochranu platební bilance. Změna salda clearingového zúčtování ovlivnila pohyb na účtech státního rozpočtu. Od počátku 4. čtvrtletí 1994 je výsledek clearingového zúčtování se SR vyrovnáván ve vztahu na státní aktiva a pasiva.

Příjmy státního rozpočtu za rok 1994 činily 390,5 mld Kč, výdaje (bez vlivu clearingu) 380,1 mld Kč. Přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 10,4 mld Kč.

Vedle nesporně pozitivních jevů je přetrvávajícím problémem reprodukující se platební neschopnost některých organizací, zejména z nezaplacených závazků a pohledávek za dodávky zboží a služeb. Tím se zvyšuje rizikovost úvěrů (tzv. klasifikované úvěry) a je jednou z příčin jak relativně vysokých úrokových sazeb nových úvěrů, tak i nízké nominální (záporné reálné) úrokové sazby z depozit. Intenzita působení tohoto fenoménu se však v roce 1994 snížila, což naznačuje mírný pokles nominální platební neschopnosti (o cca 4 %) v komparaci s cenovým růstem.

Dalším rizikem jsou potenciální inflační tlaky, vyplývající jednak z přílivu zahraničního kapitálu a prosazující se poptávkově přes peněžní zásobu, jednak z nákladového tlaku mezd. Tyto vlivy vytvářejí značné nároky na monetární nástroje ČNB.

Rovněž přechod do záporného salda obchodní bilance v roce 1994 by se v dlouhodobějším horizontu mohl stát rizikovým faktorem.