Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3. Vývoj základních makroekonomických ukazatelů

3.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Rok 1994 české ekonomice lze charakterizovat jako zřetelné posttransformační oživení. Podle předběžných odhadů ČSÚ vzrostl v roce 1994 hrubý domácí produkt v běžných cenách o 13,9 % a dosáhl 1037 mld Kč. Ve stálých cenách byl od počátku transformace poprvé zaznamenán roční růst hrubého domácího produktu o 2,6 % (při deflátoru 1,11).

Agregátní poptávka rostla v létech 1992-1993 tempem 2-3 % (byla tažena růstem vývozu, domácí poptávka stagnovala). Tento poptávkový impuls byl však absorbován mnohem rychlejším růstem dovozů.

V roce 1994 se růst agregátní poptávky zrychlil na více než 4 % a při zmírňující se dynamice dovozů zboží a služeb (podle metodiky HP) umožnil obnovení růstu hrubého domácího produktu.

Růst spotřeby domácností (který se v domácí poptávce prosazuje již od roku 1992) je umožněn jak vývojem mezd a sociálních příjmů, tak velmi rychlou dynamikou příjmů z podnikatelských aktivit a kapitálových transakcí.

Tabulka č. 2 Agregátní poptávka a nabídka mld Kč, stálé ceny r. 1984

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty MF ČR

Výrazné zvýšení tvorby hrubého kapitálu (po předcházejících poklesech) ukazuje na prosazování podnikatelských záměrů v závěru privatizačního procesu. Reálný růst tvorby fixního kapitálu a zastavení poklesu zásob a rezerv vytváří podmínky pro další rovnovážný růst ekonomického výkonu. Vedle přílivu zahraničního kapitálu byl významným zdrojem i rostoucí zisk nefinančního sektoru.

V souladu s dlouhodobým záměrem omezování státních zásahů do ekonomiky pokračoval i v roce 1994 pokles reálné spotřeby vlády. Při přebytkovém hospodaření došlo ke snížení podílu rozpočtových výdajů na hrubém domácím produktu.

Rozhodující příčinou reálně nižší zahraniční poptávky (export zboží a služeb) byl pokles vývozu na Slovensko. Pozitivním rysem je postupující reorientace exportu na trhy ekonomicky vyspělých států.

Přírůstek agregátní poptávky je dlouhodobě orientován na růst dovozů. Tempo růstu dovozu zboží a služeb (stálé ceny) se však postupně zmírňuje z 22,0 % v roce 1992 na 6,3 % v roce 1994. Saldo zahraničního obchodu (v pojetí HDP) bylo v roce 1994 ve stálých cenách výrazně pasivní především vlivem poklesu vývozu, v běžných cenách činilo pasivum pouze 2,7 mld Kč.

Změny poptávky se projevily v roce 1994 strukturálními změnami nabídky. Růst významu peněžnictví a pojišťovnictví a tržních služeb se nezastavil. V souvislosti s dynamizací tvorby fixního kapitálu se zvýšila i váha stavebnictví. Trend poklesu podílu prvovýroby pokračoval. Změny struktury nabídky odvětví měřené podílem na HDP (v běžných cenách nákladů výrobních faktorů) jsou zřejmé z následující tabulky č. 3:

Tabulka č. 3

Pramen: ČSÚ

3.2 Průmysl

První signály o obnově růstu průmyslové výroby v roce 1994 se objevily ve 2. čtvrtletí. Po dlouhodobém poklesu průmyslového outputu, který trval od roku 1990, bylo od května 1994 dosahováno růstu. Intenzita růstu byla taková, že převážila pokles prvních čtyř měsíců a výsledkem byl meziroční růst ve stálých cenách o 2,1 %.

Zatímco hlavní záměry v privatizaci průmyslových podniků byly naplněny, proces optimalizace velikostní struktury nadále pokračuje ve prospěch malých firem.

Při růstu outputu vzrostla proti stejnému období předchozího roku také průměrná měsíční mzda (nominálně o 15,7 % a reálně o 5,2 %, deflováno indexem spotřebitelských cen) a produktivita práce (nominálně o 10,4 % a reálně o 5,1 %). Po neustálém snižování produktivity práce v předchozích letech došlo k zásadnímu obratu, nastal její výrazný růst.

V roce 1994 činil podíl nestátního sektoru 56,9 % celkové průmyslové výroby (v roce 1993 jen 39,4 %).

3.3 Stavebnictví

Stavebnictví, které je důležitým indikátorem vývoje ekonomiky, postoupilo v procesu transformace nejdále a začalo se přibližovat struktuře, která je běžná v tržní ekonomice:

- počet velkých stavebních firem klesl a byl doplněn značným množstvím malých, což umožňuje reagovat pružněji a efektivněji na poptávku,

- převážná část stavebních prací (90,2 %) byla produkována nestátní sférou.

Růst celkové stavební výroby o 7,5 % v roce 1994 (proti roku 1993 ve srovnatelných cenách) byl vyvol zvýšením investiční aktivity v ekonomice. Z porovnání měsíčních objemů stavební výroby (ve srovnatelných cenách) roku 1994 a 1993 vyplývá, že tento růst probíhal plynule.

V roce 1994 došlo ve stavebnictví k meziročnímu růstu průměrné měsíční mzdy a produktivity práce (mzda nominálně o 14,6 % a reálně o 4,2 %, produktivita práce nominálně o 21,2 % a reálně o 6,7 %).

Graf č. 3

Pramen: ČSÚ

3.4 Maloobchodní prodej

Vývoj maloobchodního prodeje je spojen s vývojem celkové poptávky domácností a přispívá tak částečně k objasnění vývoje agregátní poptávky. Sám však je závislý na vývoji mezd a příjmů domácností, které v roce 1994 výrazně rostly.

Graf č. 4

Pramen: ČSÚ

Ve všech měsících roku 1994 dosáhl maloobchodní prodej vyšší úrovně než v roce předchozím. Celkem vzrostl proti roku 1993 o 5,5 % ve srovnatelných cenách a průběh odpovídal sezónním výkyvům.

Vývoj za období 1991 až 1994 ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 4

Pramen: ČSÚ

Na celkovém prodeji se rozhodující mírou podílel nestátní sektor. V roce 1993 činil jeho podíl 77 %, v roce 1994 již 86,4 % z celkového prodeje.

3.5 Zemědělství

Zemědělská výroba přizpůsobovala od počátku transformačního procesu svou nabídku snížené úrovni poptávky domácností a možnostem exportu. To se odrazilo v neustálém poklesu hrubé zemědělské produkce, přičemž živočišná produkce klesala rychleji než rostlinná. V roce 1994 se hrubá zemědělská produkce podle odhadu ČSÚ snížila o 5,6 % proti předchozímu roku a o 26,1 % proti roku 1990 (ve stálých cenách r. 1989). Vývoj hrubé zemědělské produkce ukazuje následující tabulka.

Tabulka č. 5

Hrubá zemědělská produkce v roce 1991 až 1994

Pramen: ČSÚ

Vedle omezování nadvýroby byla dokončována také transformace zemědělských subjektů (především státních statků) a pokračovala restrukturalizace zemědělské výroby. Zemědělství, ve kterém dochází k výrazně nižší tvorbě zisku než v ostatních odvětvích, vyžaduje (vzhledem ke svému výrobnímu cyklu) pro provádění změn relativně vysoký objem kapitálu. V roce 1994 mohli zemědělci získat finanční prostředky prostřednictvím bank a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který jednak poskytoval na nové půjčky garanci, jednak hradil část úroků z těchto úvěrů. Obnově rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu pomáhal svými intervencemi Fond tržní regulace.

3.6 Důchodová situace nefinančních organizací

Důchodovou situaci nefinančních organizací v roce 1994 charakterizoval především růst zisku a snížení ztráty ve sledovaném souboru. Disponibilní zdroje ovlivnilo také snížení daňového zatížení (v roce 1994 činila daň z příjmů právnických osob 42 %, v roce 1993 to bylo 45 %).

Vlastní disponibilní zdroje vzrostly proti roku 1993 o cca 5 8 %, stejně jako celkové disponibilní zdroje (viz propočet 2 v tabulce č. 6). Tento pozitivní dynamický růst byl způsoben dosahováním vyššího zisku a současně i významným snižováním ztráty. Zatímco bankovní úvěry do tohoto souboru firem dynamicky rostly (rychleji než M2), k dalšímu zvyšování vynucených mezipodnikových úvěrů nedošlo - nominální platební neschopnost v průběhu roku 1994 stagnovala resp. se mírně snížila (podle statistického výběrového šetření došlo.k poklesu o 3,8 %).

Na základě uvedeného vývoje vlastních disponibilních zdrojů a platební neschopnost lze vyslovit hypotézu o postupující konsolidaci sektoru nefinančních organizací.

Tato hypotéza je podporována i zvýšením investiční aktivity v roce 1994. Objem hmotných investic (ve stálých cenách) se proti roku 1993 zvýšil o 3,4 % a dosáhl 295,7 mld Kč. Z tohoto objemu zhruba 10 % (stejně jako v roce 1993) činily investice sektoru bank a pojišťoven, téměř 65 % bylo investováno v soukromém sektoru.

2 Tabulka č. 6 Konstrukce důchodové situace

(organizace s 25 a více pracovníky) mld Kč

Pramen: ČSÚ, ČNB, vlastní propočty MF ČR

*) Odvod je vypočten sazbou z položky zisk před zdaněním, nikoliv z daňového základu

**) Údaje ze statistiky ČNB (bez živnostníků) k 31.12.1994, očištěno o toky mezi komerčními bankami a klienty

Tuzemské dodávky investic vzrostly o 4,3 % s podílem na celkovém objemu hmotných investic ve výši 83 %. Investice pořízené dovozem (51 mld Kč) se meziročně mírně snížily o 0,7 %.

V roce 1994 lze zaznamenat další pozitivní posun i ve věcné struktuře investic. O 12 % vzrostly strojní investice (jejich podíl na celkových hmotných investicích dosáhl 49,9 %) při poklesu stavební části investic o 6%.

Z hlediska finančního krytí 68,3 % objemu hmotných investic bylo z vlastních zdrojů, 20,5 % bylo kryto úvěry.

4. Cenový vývoj

Míra inflace (zvýšení průměrné hladiny spotřebitelských cen proti předchozímu roku) v roce 1994 poklesla na 10,0 %. Třebaže ve druhé polovině roku došlo k nepředvídanému pohybu cen masa a masných výrobků, celkové zvýšení spotřebitelských cen nepřekročilo vládou předpokládaný interval. Relativně plynulý vývoj spotřebitelských cen i cen výrobců svědčí o makroekonomické stabilitě české ekonomiky.

Cenový růst byl výslednicí tlaku mzdových nákladů a současně i dynamického vývoje poptávky, zejména domácností. Předstih růstu nominálních průměrných mezd před růstem reálné produktivity práce zvyšoval jednotkové mzdové náklady produkce. Inflační nákladový tlak mezd působí již dlouhodobě. Jeho intenzita v roce 1994 se však v souvislosti s růstem reálné produktivity práce nezvýšila. Přebytkové rozpočtové hospodaření nevytvářelo poptávkový impuls pro růst cen.

4.1 Spotřebitelské ceny

V průběhu roku 1994 (t.j. prosinec 1994 proti prosinci 1993) vzrostly spotřebitelské ceny o 10,2 %. Z celkového zvýšení připadlo 1,4 % na vliv deregulačních opatření (nájemné, teplo, benzín, plyn, elektrická energie, paliva, doprava).

Za nejvýznamnější trhem vyvolaný cenový pohyb je možno označit růst cen masa a masných výrobků (formování nové úrovně cen při vyrovnání nabídky a poptávky) v období červenec - říjen 1994, který se projevil v celkovém zvýšení spotřebitelských cen 1,3 procentními body. Navazující zvýšení cen restauračního stravování znamenalo vliv 0,5 procentního bodu. Ostatní četné cenové pohyby byly váhově málo výrazné.

Graf č. 5

Pramen: ČSÚ

Vývoj spotřebitelských cen v průběhu roku 1994 byl vcelku klidný s extrémy vlivem sezón a deregulací.

V roce 1994 vzrostly ceny potravinářského zboží o 13,9 %, nepotravinářského zboží o 6,8 %, veřejného stravování o 10,9 % a služeb o 14,0 %. Diferencovaný vývoj cen se nejvíce projevil na spotřebním koši důchodců, jejichž index životních nákladů v roce 1994 činil 112,2 %, životní náklady zaměstnanců vzrostly indexem 110,3 % a zemědělců 108,8 %.

4.2 Ceny výrobců

Ceny průmyslových výrobců v roce 1994 (prosinec 1994 proti prosinci 1993 ) vzrostly o 5,5 %, ceny stavebních prací o 10,5 % a ceny zemědělských výrobců o 10,1 % (z toho ceny rostlinných výrobků poklesly o 4,0 %, ceny živočišných výrobků se zvýšily o 15,8 %).

Graf č. 6 ukazuje plynulý vývoj cen průmyslových výrobců a cen stavebních prací:

Graf č. 6

Pramen: ČSÚ

Ceny zemědělských výrobců se nevyvíjely rovnoměrně. Průměrná hladina cen zemědělských výrobců v roce 1994 se proti průměru roku 1993 zvýšila pouze o 4,7 %, což je méně než průměrná hladina cen průmyslových výrobců (5,3 %) a stavebních prací (14,0 %).

Nákladový tlak na růst cen byl v roce 1994 brzděn mzdovou regulací. Při růstu průměrných nominálních mezd v průmyslu o 15,7 % a růstu reálné produktivity práce o 5,2 % vzrostly jednotkové mzdové náklady o 10,0 %, t.j. shodně s inflací. Ve stavebnictví vedl růst nominálních mezd o 14,6 % a reálné produktivity práce o 6,7 % ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů o 7,4 %. O tom, že se v roce 1994 výrazněji neprojevil inflační tlak mezd, svědčí i pomalejší průměrný roční růst cen průmyslových a zemědělských výrobců než spotřebitelských cen a také rychlý růst zisku v nefinančním sektoru.

5. Zaměstnanost a nezaměstnanost

5.1 Zaměstnanost

Hlavní tendencí v roce 1994 byla stabilizace zaměstnanosti v české ekonomice. Růst počtu zaměstnaných osob po úbytku v předchozích letech dosahoval podle předběžných odhadů desetiny procentního bodu. Situaci na trhu práce lze charakterizovat mírným nárůstem nabídky pracovní síly v produktivním věku (přírůstkem ze silných populačních ročníků) a rovněž mírně rostoucí poptávkou plynoucí z hospodářského.

Graf č. 7

Pramen: ČSÚ

Podle výsledků výběrových šetření pracovních sil dosáhl v období září - listopad 1994 počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 5 070 tisíc, tj. 49,1 % obyvatel ČR. Odlišnosti ve vykazování zaměstnanosti a nezaměstnanosti lze vysvětlit odchody do starobního důchodu, zvýšením počtu žen v domácnosti, snižováním počtu vedlejších pracovních poměrů i vstup silných populačních ročníků do pracovního poměru a zaměstnáváním cizinců. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let) se oproti stejnému období minulého roku snížila o 0,5 procentního bodu a dosáhla dle šetření 63,3%. Převážná většina osob byla zaměstnána na dobu neurčitou, případně působila jako podnikatelé. Postupně roste počet pracujících na dobu určitou. Úbytek počtu osob s více než jedním zaměstnáním signalizuje prosazující se racionalizaci zaměstnanosti.

Z hlediska postavená v zaměstnání převažuje kategorie zaměstnanců (87%), výrazný pokles probíhá u počtu členů produkčních družstev. Naproti tomu setrvale pokračuje nárůst počtu podnikatelů, takže včetně vypomáhajících členů domácností již činí téměř 11 % z celkového počtu ekonomicky aktivních osob.

Z odvětvového hlediska je nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (29,1%) a v obchodě a příbuzných činnostech (12,8%), přičemž obchod je zároveň odvětvím s nejvyšším přírůstkem počtu pracovníků.

Nepříznivým jevem, v roce 1994 zvýrazněným, byl pokles zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností.

5.2 Nezaměstnanost

Průměrná míra nezaměstnanosti 3,3% v roce 1994 znamenala pokračování trendu stabilizované nízké nezaměstnanosti. Proti roku 1993 se průměrná míra nezaměstnanosti zvýšila o pouhé 0,3 bodu. Uvedené hodnotě odpovídá počet 172 tisíc osob registrovaných úřady práce jako uchazeči o zaměstnání, průměrný počet nabízených míst činil cca 73 tisíce.

Graf č. 8

Pramen: ČSÚ

Nízkou míru nezaměstnanosti pohybující se od roku 1991 kolem 3% (což je úroveň v celoevropském kontextu velmi nízká), lze přičítat zejména ekonomickému prostředí příznivému pro přeměnu i vytváření nových pracovních příležitostí. Vliv ekonomického růstu ovlivňujícího tvorbu nových pracovních míst je výraznější než postupující racionalizace práce ze strany zaměstnavatelů. Je nutno brát v úvahu i vliv mzdové regulace, která působí směrem k zachování zaměstnanosti.

Nadále přetrvávaly výrazné region rozdíly v míře nezaměstnanosti - k 31. 12. 1994 byly výrazně nad celorepublikovým průměrem kraje severomoravský (5,61 %) a severočeský (4,42%), hluboko pod průměrem Hl. město Praha (0,28%). Ve většině okresů však došlo k poklesu celkového počtu registrovaných uchazečů. Výjimku z tohoto trendu představovaly výraznějším růstem severozápadní Čechy a některé mikroregiony na Moravě, kde míra nezaměstnanosti již dlouhodobě přesahovala 10%.

Proti minulým rokům nedošlo k výrazné změně v pohybu pracovních sil na pracovním trhu - zaregistrováno bylo 387 tisíc uchazečů, vyřazeno z evidence 406 tisíc. Průměrná délka nezaměstnanosti se prodloužila na 5,2 měsíce vlivem dlouhodobě obtížně umístitelných uchazečů (převážně osoby bez kvalifikace, ženy pečující o děti, lidé se zdravotními problémy).

Přetrvává problém nízké mobility pracovní síly a rozpor mezi kvalifikační strukturou nabídky a poptávky na trhu práce.

Graf č. 9

Pramen: ČSÚ

Státní aktivní politika zaměstnanosti byla orientována především k oblastem s vysokou mírou nezaměstnanosti a problémovým skupinám nezaměstnaných. V roce 1994 bylo na ní vynaloženo 0,7 mld Kč. Největší podíl prostředků byl vynaložen na vytváření společensky účelných pracovních míst (přes 240 mil. Kč), nejvíce míst bylo vytvořeno v rámci krátkodobých veřejně prospěšných prací.

Ke konci roku 1994 pobíralo podporu v nezaměstnanosti 47,1 % uchazečů o zaměstnání (47,6 % v roce 1993). Průměrná výše měsíční podpory činila ve 4. čtvrtletí 1832 Kč.

6. Vztahy k zahraničí

6.1 Obchodní bilance

V roce 1994 se upevnila orientace zahraničního obchodu na vyspělé státy s tržní ekonomikou, jejich podíl na celkovém obratu stoupl na 62,3 %. České vnější ekonomické vztahy v roce 1994 charakterizovalo zpevnění reálného kurzu české koruny a růst domácí poptávky po zahraničním zboží. Při dovozu rostoucím rychleji než tuzemská produkce došlo ke zpřísnění konkurenčního prostředí pro tuzemské producenty na domácím trhu. Saldo obchodní bilance podle údajů celní statistiky bylo záporné ve výši 12,5 mld Kč, proti přebytku 10,1 mld Kč v roce 1993.

Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši 6,8 mld Kč jen zčásti kompenzoval zápornou obchodní bilanci s ostatními státy ve výši 19,3 mld Kč. Prohloubilo se pasivum obchodu ve volných měnách z 3,0 mld Kč v roce 1993 na 15,2 mld Kč.

Tabulka č. 7 Teritoriální struktura českého vývozu

Pramen: ČSÚ

Vývoz z České republiky v roce 1994 dosáhl 411,5 mld Kč a zvýšil se proti roku předchozímu o 6,9 %. Rostla váha vyspělých tržních ekonomik, což více než vyrovnalo snížení vývozu na Slovensko 3.

Ve zbožové struktuře podíl průmyslového zboží (SITC 7+8) stagnoval, klesl podíl strojů a přepravních zařízení. Naopak se zvýšil podíl vývozu surovin.

3 Devalace slovenské koruny zdražila český vývoz na Slovensko, slovenská vláda vytváří technické a jiné mimocelní bariéry vzájemného obchodu.

Tabulka č. 8 Komoditní struktura českého vývozu

Pramen: ČSÚ

Dovoz do České republiky v roce 1994 dosáhl 424,0 mld Kč a zvýšil se o 13,1 % proti roku 1993. Podíl vyspělých tržních ekonomik na našem dovozu v roce 1994 byl vyšší než na vývozu, v roce 1994 tento podíl vzrostl o téměř 4 procentní body. Dovoz ze Slovenska klesal naopak výrazně pomaleji než vývoz do tohoto státu.

Tabulka č. 9 Teritoriální struktura českého dovozu:

Pramen: ČSÚ

Podíl průmyslového zboží (SITC 7+8) na dovozu se snížil na 46,7 % proti 47,8 % v roce 1993. Klesl podíl dovozu pro investice. Přírůstek dovozu byl převážně orientován na rostoucí spotřebu domácností. Zvýšil se podíl potravin a chemikálií na celkovém objemu dovozu, naopak poklesl podíl nerostných paliv a maziv.

Tabulka č. 10 Komoditní struktura českého dovozu

Pramen: ČSÚ

Vývozní ceny v roce 1994 se proti roku 1993 zvýšily o 3,9 %, dovozní pouze o 0,6 %. Směnné relace se v tomto období zlepšily o 3,3 %.

6.2 Platební bilance

Platební bilance České republiky se v roce 1994 vyvíjela pozitivně. Výsledek se promítl do růstu devizových rezervy ČNB, které se během roku zvýšily z 3,9 mld USD na 6,2 mld USD, tj. více než o 2,3 mld USD (devizové rezervy bankovní soustavy vzrostly o 2,7 mld USD na 8,9 mld USD). Česká republika předčasně splatila svůj závazek u ve výši 1,1 mld USD. Kurz české koruny je stabilní již více než padesát měsíců.

Běžný účet platební bilance ve volných měnách skončil (i přes deficit obchodní bilance ve výši 0,85 mld USD) přebytkem ve výši 0,30 mld USD. Rozhodujícím faktorem bylo přebytkové saldo služeb v oblasti cestovního ruchu (0,89 mld USD) a dopravy (0,53 mld USD).

Tabulka č. 11 v mld USD

Pramen: ČNB

Čistý příliv zahraničního kapitálu do české ekonomiky dosáhl úrovně 2,11 mld USD. Největší váhu měly přímé investice - jejich saldo proti roku 1993 vzrostlo o 0,32 mld USD na 0,84 mld USD. Z toho zahraniční investice v ČR činily 0,86 mld USD (proti 0,57 mld USD v roce 1993), české investice do zahraničí se zatím neprosadily a dosáhly hodnoty 0,02 mld USD. Portfoliové investice se snížily o 0,24 mld USD na 0,82 mld USD.

Pozitivní posun nastal ve struktuře úvěrové bilance. Přírůstek dlouhodobých úvěrů do české ekonomiky v roce 1994 dosáhl 0,47 mld USD (proti 0,35 mld USD v roce 1993), a to i přes významné splátky zahraničním institucím, zejména. Rozhodně tedy roste důvěryhodnost investic v naší ekonomice. Splátky dlouhodobých úvěrů poskytnutých českými subjekty do zahraničí převýšily objem nově poskytnutých úvěrů o 0,03 mld USD.

V roce 1994 převažují splátky krátkodobých úvěrů ze zahraničí (záporné saldo 0,05 mld USD). Došlo tedy k opačnému vývoji proti roku 1993, kdy výsledné saldo bylo aktivní ve výši 0,53 mld USD. Tyto krátkodobě poskytnuté úvěry sloužily k překlenutí časově omezeného nedostatku prostředků. Vývoj v roce 1994 napovídá o zlepšující se finanční situaci českých subjektů.

Hrubá zadluženost subjektů České republiky ve volných měnách se zvýšila z 8,5 mld USD na konci roku 1993 na 10,3 mld USD ke konci roku 1994.

Kapitálové toky s převažujícím směrem do české ekonomiky vypovídají o bonitě naší ekonomiky v zahraničí i o důvěře v její budoucí vývoj.

Graf č. 10

Pramen: ČNB

6.3 Clearingový účet se SR

Zatímco koncem roku 1993 a v lednu 1994 překračovala Slovenská republika mezní limit na clearingovém účtu, od února 1994 se situace změnila a přebytek České republiky začal klesat. V květnu 1994 se účet vyrovnal a od července Česká republika vždy ke konci měsíce překračovala mezní hranici úvěru na clearingovém účtu a vyrovnávala překročení platbami ve volných měnách.

V prvních dvou měsících roku 1994 tak Česká republika inkasovala ze Slovenska 2,8 mld Kč (85,1 mil. clearingových ECU), v druhé polovině roku naopak zaplatila 9,8 mld Kč (284,2 mil. clearingových ECU - nezahrnuta platba za překročení hranice mezního úvěru za prosinec, splatná 3. ledna 1995). Vývoj clearingového účtu ukazuje graf č. 11.

Graf č. 11

Pramen: ČSÚ

Vzájemný obchod byl poznamenán podhodnocením kurzu slovenské koruny proti clearingovému ECU i mimocelními bariérami obchodu vytvářenými slovenskou stranou. Celkové saldo zahraničního obchodu se Slovenskem za rok 1994 bylo kladné ve výši 6,8 mld Kč, proti 17,1 mld Kč v roce 1993. Vývoz činil 67,0 mld Kč proti 82,6 mld Kč v roce 1993 a dovoz 60,2 mld Kč proti 65,6 mld Kč v roce 1993.

Podíl vývozu za volné měny v roce 1994 proti roku 1993 vzrostl, šel zřejmě nad rámec reexportu. Limitoval jej pouze rozsah devizových rezerv Slovenska a vyšší transakční náklady proti obchodu přes clearingový účet. Za volné měny mimo clearingový účet bylo v roce 1994 vyvezeno celkem 16,8 % zboží (v roce 1993 jen 8,8 %), dovezeno 5,3 % zboží (v roce 1993 pouze 3,3 % zboží). Aktivum salda obchodu za volné měny v roce 1994 dosáhlo 8,1 mld Kč, naopak saldo obchodu přes clearing bylo pasivní ve výši 1,3 mld Kč.

Vývoj běžného účtu platební bilance se Slovenskem (podle ČNB) byl v roce 1994 ovlivňován prakticky výhradně vývojem obchodní bilance a bilance služeb a vykázal pasivum 1,9 mld Kč. (Při vyloučení obchodu za volné měny by pasivní saldo dosahovalo 9,9 mld Kč.) Za rok 1993 činilo pasivum 0,9 mld Kč, přičemž zahrnovalo deficitní saldo 17,4 mld Kč v položce jednostranné převody.

Bilance služeb se proti roku 1993 zhoršila o 7,8 mld Kč a skončila pasivem 8,7 mld Kč. Vliv měl především propad příjmů o 7,3 mld Kč proti roku 1993.

Saldo kapitálového účtu po vyloučení změny clearingového účtu ve výši 17,5 mld Kč (clearingový účet je součástí kapitálového účtu) bylo v roce 1994 aktivní ve výši 1,9 mld Kč. V roce 1993 dosáhlo celkové aktivum kapitálového účtu 2,9 mld Kč při změně clearingového účtu -5,5 mld Kč. Po jeho vyloučení vykázal kapitálový účet přebytek 8,4 mld Kč.

7. Domácnosti

7.1 Příjmy

Ve vývoji peněžních příjmů domácností pokračoval s menší intenzitou trend nastoupený na počátku devadesátých let - pokles podílu příjmů z mezd a zvyšování podílu příjmů ostatních. Celkové peněžní příjmy domácností dle předběžného odhadu ČNB dosáhly 811,8 mld Kč a vzrostly nominálně oproti roku 1993 o 19,4%, tj. ve srovnatelných cenách o 8,5%.

Největší přírůstek (22,6 % nominálně, 11,5 % reálně) byl v kategorii ostatní příjmy, zahrnující zejména příjmy z podnikatelské činnosti, pojistné náhrady, úroky, dividendy. Tato položka již tvoří 36 % všech příjmů obyvatelstva.

Příjmy z mezd v roce 1994 představovaly cca 46,9 % objemu celkových příjmů. Vzhledem k uvolnění pravidel mzdové regulace (výrazněji zohledňující růst přidané hodnoty a sezónnost vývoje) příjmy z mezd vzrostly nominálně o cca 19 %, reálně o 8,2 %. Průměrná nominální mzda dosáhla 6896 Kč, tzn. nárůst o 17,1 %, reálně o 6,5 %.

Nejnižší přírůstek (14 % nominálně) zaznamenaly sociální příjmy. Přesto i zde byl dosažen reálný růst o cca 4 %. Tato kategorie sestává zejména z důchodů, nemocenských dávek, mateřských příspěvků, rodinných přídavků a dávek v nezaměstnanosti.

4 Zde se v roce 1993 objevilo saldo akcií z kupónové privatizace slovenských DIKů investujících do českých podniků proti českým DIKům investujícím na Slovensku. V kapitálovém účtu se tato transakce projevila naopak jalo aktivum v položce portfoliové investice.

Graf č. 12

Pramen: ČNB