7.2 Výdaje
Růst peněžních
výdajů domácností byl v průběhu
roku 1994 relativně stabilní (na rozdíl od
příjmů, jejichž dynamika během
roku klesala). Celkové výdaje dle předběžného
odhadu ČNB dosáhly 750,5 mld Kč, což
představuje přírůstek 18,5 % nominálně,
tj. 7,7 % reálně.
Nejvyšší přírůstek
byl dosažen v kategorii ostatních výdajů
(30 % nominálně), která však tvoří
pouze 8,3 % výdajů domácností. Výrazněji
se projevil vliv rozšíření plateb pojistného
na neživotní a životní pojištění
a za privatizaci.
Objemově největší
skupinou (více než tři čtvrtiny) byly
výdaje za zboží a služby. Jejich relativně
stabilizovaný přírůstek představoval
nominálně 16%, což rámcově odpovídá
přírůstku spotřeby domácností
ve struktuře HDP.
Výdaje na daně,
poplatky, zdravotní pojištění a příspěvky
na sociální zabezpečení placené
zaměstnanci a samoplátci vzrostly v roce 1994 ve
srovnání s rokem 1993 nominálně o
více než jednu čtvrtinu.
7.3 Finanční
aktiva domácností
Důvěra občanů
v českou měnu se odrážela v rostoucím
sklonu ke spořivosti - míra korunových úspor
v úhrnu za celý rok 1994 oproti roku 1993 vzrostla
z 9,5 % a dosáhla 11,3 %.
Celková míra úspor, zachycující
podíl změny veškerých finančních
aktiv (včetně vkladů v zahraničních
měnách) na disponibilních příjmech,
za rok 1994 mírně poklesla na 11,0 % (proti
11,3 % v roce 1993).
Významný podíl
na celkových úsporách (téměř
70%) představovaly termínované vklady. Rozšíření
nabídky stavebního spoření k řešení
bytové otázky využívá stále
širší okruh občanů - oproti l mld
na konci roku 1993 bylo na účtech tohoto typu koncem
roku 1994 uloženo již 6 mld Kč.
8. Měnová
politika
Pro vývoj v měnové
oblasti byl v roce 1994 charakteristický výrazný
nárůst peněžní zásoby
(měnový agregát M2), který byl poněkud
rychlejší proti původním předpokladům.
S cílem zabránit inflačním rizikům
této měnové expanze realizovala ČNB
stabilizační měnovou politiku, jejímž
výsledkem byl v zásadě pozitivní měnový
vývoj v minulém roce.
Ocenění monetárního
působení růstu peněžních
agregátů na inflaci měřenou spotřebitelskými
cenami je obtížné, neboť se netýká
pouze trhu spotřebního zboží a služeb.
Zejména je problematická kvantifikace rychlosti
oběhu peněz. Značnou část rozdílu
dynamiky peněžní zásoby a nominálního
HDP však lze vysvětlit růstem transakcí
v ekonomice.
8.1 Měnové
agregáty
Peněžní zásoba
M25 vzrostla v roce 1994 o 22,1 % na 877,2 mld Kč. Vývoj
byl v rozhodující míře určen
intenzívním přílivem zahraničního
kapitálu a emisí domácích úvěrů.
Tabulka č. 12
Zdroje růstu peněžní
zásoby (změna
v příslušném období) mld Kč
1. pol.1993 | 2. pol.1993 | 1. pol.1994 | 2. pol.1994 | |
Čistá zahraniční aktiva | 16,1 | 32,0 | 49,8 | 43,7 |
Čistý úvěr vládnímu sektoru x/ | -30,3 | 22,5 | -10,4 | -1,4 |
Úvěry (podniky, domácnosti) xx/ | 63,6 | 49,7 | 55,0 | 63,8 |
Ostatní čisté lov | -28,7 | -20,0 | -43,1 | 1,5 |
Změna M2 celkem | 20,7 | 84,2 | 51,3 | 107,6 |
Pramen: ČNB
x/ čistý úvěr
vládě a čistý úvěr FNM,
bez clearingu se SR.
xx/ včetně úvěrů
v cizí měně
5 Měnový přehled
ČNB (stálý kurz k USD), s vazbou na státní
finanční aktiva a pasiva
Dynamický růst zahraničních
zdrojů byl založen zejména na trvajícím
přílivu zdrojů z turistického ruchu,
rostoucím přílivu zdrojů z prodeje
cenných papírů na domácím i
zahraničním kapitálovém trhu a na
zvýšeném čerpání úvěrů
českými firmami v zahraničí. Podpořen
byl též zlepšením ratingu České
republiky, relativně vysokým rozdílem mezi
domácími a zahraničními úrokovými
sazbami, zřejmě i revalvačními očekáváními
zahraničních investorů a nedostupností
tuzemských dlouhodobých
úvěrů.
S cílem omezit vliv růstu
peněží zásoby na vývoj cen ČNB
pokračovala v částečné sterilizaci
přílivu zahraničních zdrojů
na peněžním trhu (emise poukázek ČNB,
operace s těmito poukázkami a dalšími
krátkodobými cennými papíry na finančním
trhu, zahájení převodu depozit FNM z komerčních
bank do ČNB). Byly rovněž zvýšeny
sazby povinných minimálních rezerv z primárních
vkladů u komerčních bank (u netermínovaných
vkladů z 9 % na 12 %) a zvýšena diskontní
sazba z 8,0 na 8,5 %. Lombardní sazba byla postupně
měněna z 11,5 % na počátku roku 1994
na 10,5 % v dubnu a zvyšována až na 11,5 %
v prosinci.
V důsledku výrazného
zvýšení čistých zahraničních
aktiv bankovního systému, které v průběhu
roku 1994 vzrostly ze 75,7 mld Kč na 169,2 mld Kč,
byla dynamika růstu peněžní zásoby
podstatně vyšší než domácích
úvěrů:
Graf č. 13
Pramen: ČNB, vlastní
propočty MF ČR
V průběhu roku pokračoval
poměrně rychlý růst oběživa,
jehož objem se proti prosinci minulého roku zvýšil
o 24,2 mld Kč (tj. o 40,5 %) a dosáhl na konci roku
1994 výše 84,0 mld Kč. Je to důsledek
potřeby dosažení "normálního"
rovnovážného podílu oběživa
na M2 po jeho prudkém poklesu v období měnové
odluky i skutečnosti, že se měna České
republiky pozvolna zřejmě stává v
některých okolních zemích měnou
rezervní.
Objem vkladů na požádání
činil koncem prosince 342,5 mld Kč, což je
proti stejnému období minulého roku o 13,7
% více.
V oblasti korunových termínovaných
vkladů došlo k velmi dynamickému vývoji.
Na konci roku dosáhl jejich objem 390,0 mld Kč,
tj. proti roku 1993 růst o 28,5 % (v tom v sektoru
domácností o 17,8 %
a v sektoru podniků dokonce o 74,6 %). Růst termínovaných
vkladů souvisí s tvorbou dlouhodobějších
finančních rezerv a s úrokovou výhodností
těchto vkladů. Tento vývoj byl umožněn
zlepšením finanční situace nefinančního
sektoru.
Využívání
úrokového diferenciálu mezi domácími
a zahraničními úrokovými sazbami při
stabilním devizovém kurzu je zřejmé
zejména u podniků pod zahraniční kontrolou,
jejichž stav vkladů na konci roku 1994 se meziročně
zvýšil o 83,0 %.
Úhrn vkladů v cizích
měnách proti konci roku 1993 vzrostl o 13,2 %,
z toho v sektoru domácností poklesl o 1,4 %.
Nižší tempo růstu oproti korunovým
vkladům svědčí o důvěře
v stabilitu kursu české měny. Poměrně
vysoký nárůst v sektoru podniků byl
ovlivněn liberalizačními opatřeními
ČNB.
8.2 Úvěry
Dynamika domácích
úvěrů (14,5 %) byla nižší
než dynamika peněžní zásoby, a
to v důsledku sterilizační měnové
politiky ČNB, přebytkového vývoje
státního rozpočtu a restrukturalizace státního
dluhu, což vedlo ke snížení čistého
úvěru vládě o 10,5 mld Kč na
48,6 mld Kč (vyloučena změna pozice FNM a
vliv clearingu).
Došlo ke zlepšení
pozice ústřední vlády vůči
bankovní soustavě o 4,5 mld Kč, místních
rozpočtů o 6,7 mld Kč. Pozice mimorozpočtových
fondů se zhoršila o 0,7 mld Kč. Pozice Fondu
národního majetku (která se pro tento účel
uvádí mimo pozici vlády) vůči
bankovnímu sektoru se v tomto období zlepšila
o 1,3 mld Kč.
Půjčky obyvatelstvu
mírně poklesly (o 0,1 mld Kč, tj. o 0,2 %)
a na celkovém objemu domácích úvěrů
se podílely 5,1 %.
Celková emise domácích
úvěrů byla určována především
růstem úvěrů soukromému sektoru
(o 99,9 mld Kč, tj. o 28,5 %), přičemž
se nadále zvyšoval podíl úvěrů
poskytovaných soukromému sektoru na domácích
úvěrech (na 53,2 %).
V časové struktuře
úvěrů nenastaly v roce 1994 podstatnější
změny. Největší váhu mají
nadále krátkodobé úvěry, což
je důsledkem časového nesouladu mezi úvěrovými
zdroji a poptávkou po úvěrech i nízké
kvality projektů předkládaných k dlouhodobému
úvěrování.
Graf č. 14
Pramen: ČNB, vlastní
propočty MF ČR
Relativně vyšší
úroveň tuzemských úrokových
sazeb spolu s trvající vysokou poptávkou
po středně a dlouhodobých úvěrech
vedla k vyššímu čerpání
úvěrů ze zahraničí. Jejich
objem v roce 1994 dosáhl 39,7 mld Kč (saldo nově
čerpaných a splacených úvěrů).
Peněž úvěry ze zahraničí
tak rychle vyplnily poptávku podnikové
sféry zejména po dlouhodobých zdrojích.
Příliv těchto úvěrů
nenarušil uskutečňování základních
záměrů měnové politiky v zajištění
vnitřní směnitelnosti, posílení
devizových rezerv a udržení stability devizového
kursu. Růst zahraničních úvěrů
současně konkuroval novým úvěrům
od tuzemských bank.
Určitým rizikem
českého bankovního sektoru je kvalita jeho
úvěrového portfolia. Projevuje se rostoucím
podílem tzv. klasifikovaných úvěrů
(ohrožené splacení pro nesolventnost klienta)
na celkovém stavu korunových úvěrů
podnikům a domácnostem. Tento podál z 22,1
% na konci ledna 1994 vzrostl do prosince na 37,9 %
(při změně metodiky vykazování
klasifikovaných úvěrů). Zčásti
se stále ještě jedná o úvěry
z předtransformačního období, růst
tohoto podílu je však způsoben i problematickými
nově poskytnutými úvěry.
8.3 Úrokové sazby
U průměrných
úrokových sazeb z vkladů se v průběhu
roku 1994 projevovala v zásadě stagnace.
Průměrná
úroková sazba z vkladů činila v roce
1994 7,1 % (proti 7,0 % v roce 1993), z toho z
vkladů na viděnou 2,6 % a z termínovaných
vkladů 10,6 %.
Graf č. 15
Pramen: ČNB
Průměrná
úroková sazba z úvěrů v roce
1994 klesla na 13,1 % (proti 14,1 %
v roce předchozím). Průměrná
úroková marže obchodních bank tedy činila
6,0 procentních bodů (proti 7,1 bodu v roce 1993).
Trend vývoje úrokových
sazeb na finančním trhu směřoval zhruba
do poloviny roku 1994 celkově k poklesu. Postupné
zpřísňování měnové
politiky se ve druhé polovině roku projevilo v postupném
růstu úrokových sazeb a též ve
snižování rozdílu mezi krátkodobými
a dlouhodobými sazbami.
Tabulka č. 13 Průměrná
úroková sazba PRIBOR
v %. a. | 12/93 | 3/94 | 6/94 | 9/94 | 12/94 |
- 1 denní | 5,47 | 7,77 | 5,88 | 8,41 | 10,75 |
- 1 měsíční | 6,68 | 8,83 | 6,45 | 8,83 | 12,55 |
- 6 měsíční | 9,21 | 9,33 | 7,28 | 8,89 | 12,65 |
- 12 měsíční | 11,36 | 10,36 | 8,30 | 8,99 | 12,66 |
Pramen: ČNB
Ve druhé polovině
roku realizovala ČNB některá opatření
směřující ke snížení
růstu úvěrové emise a omezení
volné likvidity komerčních bank, jejímž
hlavním zdrojem byl příliv zahraničního
kapitálu.
9. Kapitálový trh
Tendence poklesu cen, projevující
se od března prakticky až do konce roku, potvrdila
předpoklady o nadhodnocených kursech většiny
akcií. Rostoucí trend celkového objemu obchodů
v průběhu roku ukazuje na zvyšující
se likviditu kapitálového trhu. Na českém
kapitálovém trhu se jen postupně utváří
vazba mezi kursem cenných papírů a ekonomickými
výsledky jejich emitentů. Poměrně
značné objemové i cenové výkyvy
v realizovaných obchodech mají zřetelně
spekulativní základ
a většinou jde spíše o distribuci majetkových
zájmů.
Za této situace se kapitálový
trh jen pozvolna stává nástrojem efektivní
alokace kapitálu. V dohledné době však
lze očekávat, že se jeho role zvýrazní,
mimo jiné i v souvislosti s celkovým nástupem
růstových tendencí v ekonomice. Účinnost
kapitálového trhu je prozatím omezována
nedostatečnou likviditou a (většinou objektivním)
nedostatkem informací o ekonomické situaci emitentů
v podmínkách probíhajících
masivních restrukturalizačních procesů.
Graf č. 16
Pramen: BCPP, burzovní zpravodajství
x) Index HN - WOOD 30 je nejstarší
burzovní index sledující vývoj cen
30-ti společností od září 1993.
Oficiální index Burzy cenných papírů
Praha PX 50 (sleduje 50 společností) zahájil
v dubnu 1994 na výchozí úrovni 1000. Vývoj
obou indexů je obdobný.
Vývoj na kapitálovém
trhu byl v prvních dvou měsících roku
1994 ve znamení silného nárůstu kursů
cenných papírů, způsobeného
i přílivem zahraničních zdrojů
ve formě portfoliových investic.
Graf č. 17
Pramen: BCPP, RM-Systém
Celkový objem obchodů
na obou organizovaných trzích v roce 1994 činil
66,4 mld Kč a v průběhu roku měl rostoucí
trend. Burza cenných papírů Praha zorganizovala
obchody v hodnotě 62,0 mld Kč, z toho za 16,0 mld
Kč na automatizovaném trhu a za 46,0 mld Kč
v rámci přímých obchodů. V
RM-Systému byly obchodovány cenné papíry
za 4,4 mld Kč. Intenzita obchodování s cennými
papíry však
byla podstatně vyšší, neboť podle
odhadů se řádově cca 60 % operací
se provádělo mimo organizované trhy přímými
převody mezi účty vedenými ve Středisku
cenných papírů.
Proti celkově se zvyšující
likviditě kapitálového trhu působily
vyšší objemy přímých obchodů
v posledním čtvrtletí, které zřejmě
zahrnují i účelově zaměřené
úpravy portfolií institucionálních
investorů. Rovněž změny v úrokových
sazbách měly za následek přesun části
volných finančních prostředků
mimo kapitálový trh. Objemově významný
odliv finančních
prostředků představovaly i prodeje akcií
z první vlny. Drobní investoři použili
tyto prostředky (cca 20 - 30 mld Kč) převážně
ke spotřebním účelům. Svědčí
o tom nejenom růst spotřeby domácností
v roce 1994 ve stálých cenách o 5,3 %,
ale i marketingové průzkumy,
jež naznačují, že většina
těchto prodejů akcií získaných
v první vlně kupónové privatizace
byla uskutečněna s cílem získat prostředky
k nákupům spotřebního zboží.
Tržní kapitalizace
(součin počtu cenných papírů
v emisi a aktuálního kurzu) na Burze cenných
papírů veřejně obchodovatelných
akcií a podílových listů činila
na konci roku 1994 celkem 403,1 mld Kč. Svým podílem
na ročním objemu HDP (38,8 %) se zhruba přibližuje
úrovni zemí s vyspělou tržní
ekonomikou.
10. Veřejné
rozpočty
Soustava veřejných
rozpočtů (státní rozpočet a
souhrn místních rozpočtů) působila
i v roce 1994 jako výrazně stabilizující
prvek ekonomiky. Přebytkové rozpočtové
hospodaření přispělo ke zpomalení
vývoje peněžních makroagregátů
a brzdilo inflační vliv rostoucí
poptávky. Záměr vlády o snižování
daňové kvóty se promítl v nízké
dynamice daňových příjmů.
Nominální růst
příjmů (111,9 %) i výdajů (111,3
%) byl nižší než růst hrubého
domácího produktu v běžných cenách
(113,9 %), jak vyplývá z tabulky č. 14.
Údaje v tabulce jsou očištěny
o tzv. financující položky (úvěrové
vztahy, obligace, použití zůstatků vlastních
fondů z minulého období a clearingové
zúčtování se SR) s cílem srovnatelně
vyjádřit hospodaření veřejných
rozpočtů ve fiskálním roce. V dalším
textu vycházíme
z takto očištěných údajů.
Tabulka č. 14
Veřejné rozpočty
(upravené) mld
Kč
Příjmy | 422,0 | 472,2 | 111,9 |
Výdaje | 415,8 | 462,9 | 111,3 |
Přebytek | 6,2 | 9,3 | x |
Pramen: MF ČR
Přebytek hospodaření
veřejných rozpočtů v roce 1994 vznikl
z přebytku hospodaření státního
rozpočtu ve výši 10,4 mld Kč, zatímco
soustava místních rozpočtů byla mírně
deficitní (schodek 1,1 mld Kč). Cílem fiskální
politiky vlády bylo vyrovnané rozpočtové
hospodaření, výsledné saldo nebylo
důsledkem výdajové restrikce,
ale vyšších rozpočtových příjmů.
Podíl výdajů
veřejných rozpočtů na HDP se v roce
1994 snížil na 44,6 % (v roce 1993 činil 45,7
%) při metodické srovnatelnosti - očištění
výdajů státního rozpočtu o
vliv clearingu se SR ve výši 4,2 mld Kč (neočišťujeme
o vliv úroků). Dále se tedy realizoval dlouhodobý
záměr postupného omezování
státních zásahů do ekonomiky.
Přímé výdaje
veřejných rozpočtů na veřejné
statky (nákup zboží a služeb, mzdy a platy)
v roce 1994 činily 252,4 mld Kč. Proti předchozímu
roku vzrostly o 16,1 %,
tj. rychleji než celkové výdaje. Angažovanost
státu se tedy snížila především
omezováním redistribučních procesů.
Daňové příjmy
veřejných rozpočtů rostly pomaleji
(index 108,8 %) než příjmy celkem.
V tabulce č. 15 je zřetelně
dokumentován záměr posilování
vlastních příjmů místních
rozpočtů. Daňová kvóta, měřená
podílem daňových příjmů
veřejných rozpočtů na hrubém
domácím produktu, se snížila z 28,6
% v roce 1993 na 27,3 % v roce 1994.
Tabulka č. 15
Daňové příjmy
veřejných rozpočtů
v mld Kč
Státní rozpočet | 224,6 | 230,1 | 102,5 |
Místní rozpočty | 36,0 | 53,3 | 148,0 |
Veřejné rozpočty | 260,6 | 283,4 | 108,8 |
Pramen: MF ČR
Graf č. 18
Pramen: MF ČR
Dynamika daňových
příjmů veřejných rozpočtů
byla založena především na nepřímých
daních - dani z přidané hodnoty (meziroční
index 111,3 %).
Základní cíle
fiskální politiky vlády na rok 1994 (snižovaní
angažovanosti státu v ekonomice, snižování
daňové kvóty a posilování vlastních
příjmů místních rozpočtů)
byly splněny.
Příloha
Přehled nejdůležitějších
opatření hospodářské a finanční
politiky v roce 1994
Leden
- 1.1. zvýšení
maximální částky čistého
nájemného v průměru o 40 %
a zvýšení maximálních cen tepelné
energie u dodávek pro domácností o 16 %,
- 1.1. zákon č.
319/1993 Sb., o příspěvku na hrubé
nájemné; nárok na příspěvek
má nájemce, jehož příjem spolu
s příjmem osob s ním pro účel
tohoto zákona společně posuzovaných
nepřesáhne 1,3 násobek životního
minima; u nájemců státních a obecních
bytů bude tento příspěvek činit
měsíčně nejvýše 170 Kč,
užívá-li byt jedna osoba, nejvýše
210 Kč u dvou osob a nejvýše 250 Kč
u tří a více osob,
- 1.1. zavedeno licenční
řízení na dovoz čerstvých jablek
do ČR,
- 1.1. novela zákona o
dani z příjmů; zákon č. 323/1993
Sb.; snížení maximální sazby
daně z příjmů fyzických osob
ze 47 na 44 % a právnických osob ze 45 na
42 %; zvýšení
roční nezdanitelné částky fyzických
osob z 20 400 na 21 600 Kč; u fyzických osob zrušen
odpočet nezdanitelné částky 200 Kč
měsíčně na dopravu; nezdanitelná
částka na nezaopatřené dítě
se zvyšuje z 9 000 na 10 800 Kč, pokud základ
nepřekročí 360 000 Kč; akcie z kupónové
privatizace nepodléhají při prvním
prodeji zdanění podle zákona o dani z příjmu
i v tom případě, že budou prodány
do jednoho roku od nabytí,
- 1.1. novela zákona o
dani z přidané hodnoty; zákon č. 321/1993
Sb.; snížení hranice pro povinnou registraci
plátců této daně ze 6 mil. Kč
na 3 mil. Kč ročního obratu; do pětiprocentní
daňové sazby byly přeřazeny opravy
a údržba invalidních a dětských
vozíků a také papírenské výrobky,
které obsahují z více než 70 %
recyklovaný papír,
- 1.1. novela zákona o
spotřebních daních; zákon č.
325/1993 Sb.; zvýšení některých
sazeb alkohol - litr čistého lihu o 10 Kč,
cigarety - krabička o 80 hal., benzin - litr o 50 hal.,
víno sjednocení sazby státních podniků
a soukromých vinařů,
- 1.1. novela zákona o
dani z nemovitostí; zákon č. 315/1993 Sb.;
poplatníkem daně ze zemědělských
pozemků mohou být vlastníci i uživatelé
a nájemci; rozšiřuje se možnost uplatňování
koeficientů, kterými se násobí sazba
z této daně, což umožní obcím
lépe vyjádřit rozdílné podmínky
v umístění nemovitostí; tato novela
osvobozuje od daně z nemovitosti veškeré nemovitosti
ve vlastnictví obcí, včetně objektů,
využívaných obcí k podnikání,
- 1.1. novela dědické
daně, dani darovací a dani z převodu nemovitostí;
zákon č. 322/1993 Sb.; sazba daně dědické
se snižuje na polovinu a to u všech kategorií
osob; zavádí se jednotná sazba daně
z převodu nemovitostí prodejem a to 5 %
u všech kategorií poplatníků,
- 1.1. zákon č.
302/1993 Sb., o dani silniční: zavádí
se placení záloh na daň; daňové
přiznání podává poplatník
do 31.1. následujícího roku,
- 1.1. vyhláška MF
č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní
finanční orgány k promíjení
příslušenství daně,
- 1.1. zákon č.
303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového
monopolu a o opatřeních s tím souvisejících,
kterým se mj. podstatně omezuje reklama tabákových
výrobků,
- 1.1. novela zákonů
o nemocenském pojištění - zákon
č. 308/1993 Sb. měnící zákon
o nemocenském pojištění, vyhláška
MPSV č. 309/1993 Sb. provádějící
zákon o sociálním zabezpečení,
vyhláška MPSV č. 311/1993 Sb. doplňující
vyhlášku o poskytování přídavků
na děti, vyhláška MPSV č. 312/1993 Sb.
doplňující vyhlášku
o nemocenském pojištění, vyhláška
MPSV č. 313/1993 Sb. doplňující vyhlášku
o poskytování dávek v nemocenském
pojištění; maximální nemocenské
bude představovat cca 5 660 Kč, tedy 86 % odhadované
průměrné měsíční
mzdy; hraníce denního vyměřovacího
základu pro nemocenské se zvýšila ze
190 na 270 Kč; zvýšení se stejným
způsobem promítlo i do vyplácení podpory
při ošetřování člena rodiny
a peněžité pomoci v mateřství,
- 1.1. novela zákonů
o všeobecném zdravotním pojištění;
zákon č. 324/1993 Sb.
- 1.1. vládního
nařízení č. 333/1993, kterým
se stanovují minimální mzdové tarify
zaměstnanců podnikatelské sféry, kde
není uzavřena kolektivní smlouva nebo kde
není sjednána v této smlouvě přesná
výše mezd; v první třídě
se minimální tarif zvyšuje z 12 na 12,80 Kč
a měsíční mzda z 2 200 na 2 340 Kč,
- 1.1. vládní nařízeni
č. 334/1993 o regulačním a sankčním
opatření ve mzdové oblasti, které
přineslo změnu zejména v tom, že mzdy
budou regulovány nikoli v závislosti na tržbách
podniků, ale na přidané hodnotě; hodnocení
mzdového vývoje v jednotlivých podnicích
se bude provádět na základě srovnání
odpovídajících období (např.
pololetí 1994 proti pololetí 1993),
- 1.1. novela zákona o
pojišťovnictví; zákon č.320/1993
Sb., změny a doplňky týkající
se zejména tvorby rezerv a fondů pojišťoven,
jejich solventnosti a vedení účetnictví,
- 1.1. činnost zahájil
Podpůrný a garanční rolnický
a lesnický fond, a. s.,
- 1.1. zákon č.
318/1993 Sb., kterým se upravuje postavení kulturních
fondů; zánik Českého literárního
fondu, Českého hudebního fondu a Českého
fondu výtvarných umění a vznik příslušných
nadací.
Únor
- 1.2. vyhláškou č.
11/1994 Sb. zavedeno povinné značení tabákových
výrobků tabákovou nálepkou,
- 1.2. nařízení
vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují
částky životního minima a některé
sociální dávky (rodičovské
příspěvky a pěstounské dávky)
v průměru o 10%,
- 9.2. opatření
ČNB č. 24/1994 Sb., kterým se stanoví
náležitosti týkající se povolení
působit jako banka, vč. minimální
výše základního jmění
(500 mil. Kč) a náležitosti žádosti
o zřízení pobočky zahraniční
banky.
Březen
- 1.3. zákaz prodeje cigaret bez tabákové
nálepky,
- 8.3. ČNB uvolnila nabídkovou
povinnost na devizové prostředky a zřizování
devizových účtů,
- 21.3. zákon č.
39/1994 Sb., o předčasném poskytování
starobního důchodu a o změně zákonů
na úseku zaměstnanosti (předčasný
důchod bude nižší než ten, který
by občan pobíral po dosažení příslušného
věku, po dovršení potřebného
věku se mu důchod zvýší podle
běžných pravidel pro výpočet
starobního důchodu),
- 21.3. zákon č.
42/1994 Sb., o penzijním připojištění
se státním příspěvkem; zakotvuje
zejména podmínky zřízení penzijního
fondu, vznik a zánik penzijního připojištění
a nároky z penzijního připojištění;
příspěvek bude diferencován podle
výše měsíčních úložek
na spoření (v rozmezí od 40 Kč při
úložce 100 Kč měsíčně
až do 120 Kč při úložce 500 a více
korun, osvobodil částky pojištění,
které se stávají předmětem
dědictví, od daně dědické.
Duben
- 1.4. zákon č.
41/1994 SB., o zvýšení důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmu,
a sociálních důchodů; zvýšení
starobních důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmů (zvýšení
minimálního důchodu pro jednu osobu na 2
040 Kč, pro dvě osoby z 3 220 na 3 520 Kč)
tak, že minimální výše důchodu
je o 100 Kč vyšší než
životní minimum,
- 1.4. platí nový
Seznam výrobků a výkonů ve zdravotnictví
a výkonů oční optiky s maximálními
cenami,
- 11.4. začalo první
kolo druhé vlny kupónové privatizace; fondy
a individuální investoři se v něm
mohli ucházet o majetek 861 akciových společností
v účetní hodnotě 155 mld. Kč,
investoři měli k dispozici 6,16 mld. investičních
bodů,
- 7.4. ČNB snížila
lombardní sazbu z 11,5 % na 10,5 %,
- 25.4. ukončeno 1. kolo
druhé vlny kupónové privatizace; prodaly
se akcie v účetní hodnotě 20,9 mld.
Kč, tj. 13,5 % celkové nabídky akcií
a uplatnilo se 5,1 mld. investičních bodů,
- 29.4. nařízení
vlády č. 76/1994 Sb., kterým se mění
a doplňuje nařízení vlády o
platových poměrech zaměstnanců rozpočtových
a některých dalších organizací
a nařízení vlády č. 78/1994
Sb. kterým se mění a doplňuje nařízení
vlády o platových poměrech zaměstnanců
orgánů státní správy, některých
dalších orgánů a obcí.
Květen
- 1.5. zákon č.
72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům;
zákon umožňuje prodej jednotlivých obecních
bytů a bytů v soukromých domech a dokončení
převodů družstevních bytů do
soukromého vlastnictví, zákon také
osvobozuje některé převody bytů a
majetku bytového družstva od daně darovací
a daně z převodu majetku,
- 1.5. provedena úplná deregulace cen uhlí,
- 1.5. Slovensko zavedlo zvláštní
certifikáty na dovoz vybraných druhů zboží
z České republiky,
- 10.5. emise 8,75%ních
dvouletých státních dluhopisů v celkové
částce 4,9 mld. Kč na krytí jistin
státního dluhu splatných v roce 1994,
- 16.5. podepsána dohoda
o půjčce garantované americkou vládou
ve výši až 100 mil. USD v průběhu
pěti let; prostředky jsou určeny na půjčku
obcím na zlepšení jejich infrastruktury, -
18.5. vláda rozhodla o uvolnění 7 mld. Kč
z FNM na splacení dluhů tzv. zbytkových státních
statků; šlo o výraznou pomoc zemědělskému
sektoru i sektoru bankovnímu, který může
očekávat z poskytnutých peněz úhradu
zatím nedobytných úvěrů,
- 23. 5. začalo 2. kolo
druhé vlny kupónové privatizace; zůstává
846 společností, nabídka: akcie v účetní
hodnotě 134 mld. Kč; poptávka: 5,1 mld. investičních
bodů,
- 24.5. vyhláška MF
č. 98/1994 Sb., upravující ocenění
akcií nakoupených v druhé vlně kupónové
privatizace pro podílový nebo investiční
fond,
- 31.5. se ukončením
výměny okolkovaných bankovek v hodnotě
100, 500 a 1000 korun uzavřela etapa stahování
oběživa vydaného v bývalé federaci,
Červen
- 1.6. zákon č.
74/1994 Sb., měnící a doplňující
zákoník práce,
- 1.6. novela zákona o
správních poplatcích; zákon č.
85/1994 Sb.; osvobození fyzických osob provozujících
školská a zdravotnická zařízení
a zařízení na ochranu zvířat
od daně darovací; přílohou je nový
sazebník správních poplatků,
- 1.6. schválen státní
závěrečný účet za rok
1993 s příjmy ve výši 358,0 mld. Kč
a výdaji ve výši 356,9 mld. Kč; rozpočtový
přebytek ve výši 1,1 mld. Kč byl určen
hlavně na posílení programu rozvoje drobného
a středního podnikání v okresech s
největší nezaměstnaností, na
sociální výdaje
pro rodiny s dětmi a pro důchodce a na dodatečné
technické vybaveni finančních orgánů,
- 1.6. zvýšení cen elektrické energie
a plynu o 10 %,
- 2.6. vláda schválila
zásady státní podpory financování
vývozu: touto činnosti byla pověřena
Exportní garanční a pojišťovací
společnost, a.s., resp. její dceřinná
společnost Česká exportní banka; ta
se bude zabývat financováním. resp. refinancováním
vozních úvěrových operací,
- 6.6. ukončeno objednávkové
období 2. kola druhé vlny kupónové
privatizace.
- 8.6. novely daňových
zákonů; zákon č. 113/1994 Sb., doplňující
zákon o dani dědické, darovací a z
převodu nemovitostí a zákon č. 1 -
1 - Sb. doplňující zákon o daních
z příjmu: doplňky se týkají
osvobození od daně dědické a darovací
při některých převodech z FNM
a Pozemkového fondu na Podpůrný garanční
rolnický a lesnický fond, dotací poskytovaných
PGRLF z majetku tohoto fondu, osvobození od daně
dědické a darovací některých
převodů z Fondu dětí a mládeže,
osvobozených od daně z příjmů
Fondu dětí a mládeže příjmů
PGRLF plynoucích z prodeje cenných papírů
v majetkovém fondu.
- 1.7. zákon č.
136/1994 Sb., o barvení a značkování
některých uhlovodíkových paliv a maziv,
zákon je namířen proti daňovým
a celním únikům při obchodování
s těmito produkty,
- 15.7. nařízení
vlády č. 149/1994 Sb., kterým se vydává
Zdravotní řád; zahrnuje ustanovení
o částečně a plně hrazené
lékařské péči a o přístupu
pacientů k odborným lékařům,
- 15.7. nařízení
vlády č. 14?/1994 Sb., kterým se stanoví
výše úroků z prodlení a poplatku
z prodlení podle občanského zákoníku;
dochází ke zvýšení poplatků
a úroků z prodlení při placení
úvěrů: ze stávajících
3 % se výše úroků zvyšuje na dvojnásobek
aktuální diskontní sazby stanovené
ČNB; výše poplatků z prodlení
činí za každý den oproti dosavadnímu
0,5 promile 2,5 promile,
- 15.7. vyhláška MF
č. 146/1994 Sb., doplňující vyhlášku
o osvobození zboží od dovozního cla;
od cla osvobozeno zboží do úhrnné hodnoty
400 Kč, vyjmenované darované lékařské
nástroje a přístroje, zboží dovážené
záchrannými jednotkami určené k užití
po dobu záchranných prací.
- 18.7. ukončeno objednávkové
období 3. kola druhé vlny kupónové
privatizace,
- 29.7. účinnost
novely zákona o bankách, zákon č.
156/1994 Sb., posílení ČNB při dohledu
nad bankovním sektorem, zavádí se pojištění
neanonymních vkladů fyzických osob (pojištěno
je 80 % výše vkladu, nejvýše však
částka 125 000 Kč) prostřednictvím
garančního fondu tvořeného příspěvky
bank,
Srpen
- 1.8. zákon č.
111/1994 Sb., o silniční dopravě; stát
ponese odpovědnost a finanční náklady
pouze u dopravy dětí do školy a při
přípravě na zaměstnání,
neregulována je vnitrostátní silniční
doprava a taxislužba,
- 4.8. zvýšení
povinných minimálních rezerv z vkladů
na viděnou deponovaných u obchodních bank
z 9 % na 12 %,
- 11.8. opatření
ČNB č. 165/1994 Sb., kterým se stanoví
zásady klasifikace pohledávek z úvěrů
a tvorby rezerv a opravných položek k těmto
pohledávkám,
- 12.8. emise 9,25 % pětiletých
státních dluhopisů v celkové částce
5 mld. Kč,
- 15.8. zahájeno 4. kolo druhé vlny kupónové
privatizace; po 3. kole zůstává k privatizaci
727 společností; ve 4. kole byly nabídnuty
akcie v účetní hodnotě 68,4 mld. Kč,
tzn. 44 % nabídky pro druhou vlnu; na straně poptávky
jsou necelé 2 mld. investičních bodů,
což je 32 % z celkové poptávky ve druhé
vlně,
- 29. 8. ukončení
4. kola druhé vlny kupónové privatizace.
Září
- 1.9 vyhláška Ministerstva
financí a ČNB č. 169/1994 Sb., kterou se
mění a doplňuje devizový zákon;
změny se týkají mj. ohlašovací
povinnosti devizového tuzemce-právnické osoby,
oprávněn devizové banky vyvážet
valuty bez devizového povolení, oprávnění
devizového tuzemce vyvážet bez devizového
povolení cestovní šeky, eurošeky a šeky
vystavené devizovou bankou, majetkové účasti
v zahraničí.
- 1.9. vyhláška č.
175/1994, která upravuje formy a rozsah licenčního
řízení při dovozu a vývozu,
- 1.9. vyhláška Ministerstva
financi č. 168/1994 Sb., kterou se nově upravila
zejména oblast regulace cen nájemného z nebytových
prostor; tato vyhláška mj. upřesnila působnost
obcí v regulaci nájemného z nebytových
prostor a zrušila omezení, že nájemné
za podnájem nesmí být vyšší
než nájemné za nájem,
- 1.9. Česká republika
předčasně splatila veškeré závazky
vyplývající z půjček od MMF
ve výši 336 SDR, resp. cca 470 mil. USD,
- 7.9. rozhodnutí Fondu
národního majetku týkající
se toho, že volné disponibilní peněžní
zdroje z velké privatizace bude FNM ukládat na termínované
vklady u ČNB,
- 14.9. výměr MF
č. 09/1994, kterým se zvyšuje žákovské
časové a jednotlivé jízdné
o 100 %,
- 26.9. začalo 5. kolo
druhé vlny kupónové privatizace; v tomto
kole zůstává k privatizaci 861 společností;
na straně nabídky jsou akcie v účetní
hodnotě přes 31 mld. Kč, tedy zhruba 20 %
celkové nabídky druhé vlny; na straně
poptávky zbývá 07 mld. investičních
bodů, což je necelých 12 % disponibilní
poptávky této vlny kupónové privatizace.
Říjen
- 1.10. nabylo účinnosti
nařízení vlády č. 143/1994
Sb. o zvýšení rodičovského příspěvku
a podpory při narození dítěte: rodičovský
příspěvek nadále činí
1740 Kč za každý měsíc, podpora
při narození dítěte činí
4 500 Kč,
- zákon č. 182/1994
Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací
příspěvek nezaopatřeným dětem
a některé další sociální
dávky,
- 10.10. konec objednávkového období 5. kola
druhé vlny kupónové privatizace,
- 24.10. ČNB zvýšila
diskontní sazbu z 8 % na 8,5 % a lombardní sazbu
z 10,5 % na 11 %.
Listopad
- 1.1. vyhláška Ministerstva
financí č. 178/1994 Sb., o oceňování
staveb, pozemků a trvalých porostů; vyhláška
upravuje ocenění majetku ke zjištěni
základu pro vyměření daní,
zejména daně dědické, darovací
a z převodu nemovitostí a daní z příjmů,
dále při vyvlastnění a konkursech:
úroveň ocenění nemovitostí
se v průměru nemění, pouze se rozšiřuje
diferenciace cen v závislosti na reálné hodnotě
nemovitostí,
- 7.11. začátek
objednávek pro 6. kolo druhé vlny kupónové
privatizace: k privatizaci zůstává 617 společností;
nabídka tohoto kola: akcie v účetní
hodnotě 12 mld. Kč, tj. 7,8 % z původní
nabídky; poptávka: 201 mil. investičních
bodů, tj. 3,3 % z původní poptávky
druhé vlny,
- 14.11. ukončení
6. kola druhé vlny kupónové privatizace,
- 18.11. emise 8,45 % státních
dluhopisů v celkové částce 5 mld.
Kč, doba splatnosti 2 roky.
Prosinec
- 2.12. ČNB zvýšila
lombardní sazbu z 11 % na 11,5 %,
- účinnost zákona
č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených
důchodů a důchodů přiznaných
v roce 1994 a v roce 1995; týká se především
procentního zvýšení důchodů,
zvýšení vdoveckých důchodů,
zvýšení důchodů o pevnou částku,
zvýšení nejvyšších výměr
úhrnu důchodů, zvýšení
důchodů, které jsou
jediným zdrojem příjmů, zvýšení
sociálních důchodů,
- 14.12. schválen státní
rozpočet České republiky na rok 1995.
- 30.12. nařízení
vlády č. 265/1994 Sb., kterým se vydává
celní sazebník pro rok 1995,
- 31.12 ukončena druhá
vlna kupónové privatizace; z celkového počtu
861 akciových společností, zařazených
do druhé vlny kupónové privatizace, se 669
společnostem podařilo prodat více než
90 % akcií; z úhrnné nabídky
bylo prodáno 96,3 %; nevyužito
zůstalo 0,6 % investičních bodů; jak
u podílu nevyužitých investičních
bodů, tak i u počtu neprodaných akcií
byly ve druhé vlně kupónové privatizace
dosaženy lepší výsledky než v první
vlně.