7.2 Výdaje

Růst peněžních výdajů domácností byl v průběhu roku 1994 relativně stabilní (na rozdíl od příjmů, jejichž dynamika během roku klesala). Celkové výdaje dle předběžného odhadu ČNB dosáhly 750,5 mld Kč, což představuje přírůstek 18,5 % nominálně, tj. 7,7 % reálně.

Nejvyšší přírůstek byl dosažen v kategorii ostatních výdajů (30 % nominálně), která však tvoří pouze 8,3 % výdajů domácností. Výrazněji se projevil vliv rozšíření plateb pojistného na neživotní a životní pojištění a za privatizaci.

Objemově největší skupinou (více než tři čtvrtiny) byly výdaje za zboží a služby. Jejich relativně stabilizovaný přírůstek představoval nominálně 16%, což rámcově odpovídá přírůstku spotřeby domácností ve struktuře HDP.

Výdaje na daně, poplatky, zdravotní pojištění a příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnanci a samoplátci vzrostly v roce 1994 ve srovnání s rokem 1993 nominálně o více než jednu čtvrtinu.

7.3 Finanční aktiva domácností

Důvěra občanů v českou měnu se odrážela v rostoucím sklonu ke spořivosti - míra korunových úspor v úhrnu za celý rok 1994 oproti roku 1993 vzrostla z 9,5 % a dosáhla 11,3 %. Celková míra úspor, zachycující podíl změny veškerých finančních aktiv (včetně vkladů v zahraničních měnách) na disponibilních příjmech, za rok 1994 mírně poklesla na 11,0 % (proti 11,3 % v roce 1993).

Významný podíl na celkových úsporách (téměř 70%) představovaly termínované vklady. Rozšíření nabídky stavebního spoření k řešení bytové otázky využívá stále širší okruh občanů - oproti l mld na konci roku 1993 bylo na účtech tohoto typu koncem roku 1994 uloženo již 6 mld Kč.

8. Měnová politika

Pro vývoj v měnové oblasti byl v roce 1994 charakteristický výrazný nárůst peněžní zásoby (měnový agregát M2), který byl poněkud rychlejší proti původním předpokladům. S cílem zabránit inflačním rizikům této měnové expanze realizovala ČNB stabilizační měnovou politiku, jejímž výsledkem byl v zásadě pozitivní měnový vývoj v minulém roce.

Ocenění monetárního působení růstu peněžních agregátů na inflaci měřenou spotřebitelskými cenami je obtížné, neboť se netýká pouze trhu spotřebního zboží a služeb. Zejména je problematická kvantifikace rychlosti oběhu peněz. Značnou část rozdílu dynamiky peněžní zásoby a nominálního HDP však lze vysvětlit růstem transakcí v ekonomice.

8.1 Měnové agregáty

Peněžní zásoba M25 vzrostla v roce 1994 o 22,1 % na 877,2 mld Kč. Vývoj byl v rozhodující míře určen intenzívním přílivem zahraničního kapitálu a emisí domácích úvěrů.

Tabulka č. 12

Zdroje růstu peněžní zásoby (změna v příslušném období) mld Kč

 1. pol.19932. pol.1993 1. pol.19942. pol.1994
Čistá zahraniční aktiva 16,132,049,8 43,7
Čistý úvěr vládnímu sektoru x/ -30,322,5-10,4 -1,4
Úvěry (podniky, domácnosti) xx/ 63,649,755,0 63,8
Ostatní čisté lov -28,7-20,0-43,1 1,5
Změna M2 celkem 20,784,251,3 107,6

Pramen: ČNB

x/ čistý úvěr vládě a čistý úvěr FNM, bez clearingu se SR.

xx/ včetně úvěrů v cizí měně

5 Měnový přehled ČNB (stálý kurz k USD), s vazbou na státní finanční aktiva a pasiva

Dynamický růst zahraničních zdrojů byl založen zejména na trvajícím přílivu zdrojů z turistického ruchu, rostoucím přílivu zdrojů z prodeje cenných papírů na domácím i zahraničním kapitálovém trhu a na zvýšeném čerpání úvěrů českými firmami v zahraničí. Podpořen byl též zlepšením ratingu České republiky, relativně vysokým rozdílem mezi domácími a zahraničními úrokovými sazbami, zřejmě i revalvačními očekáváními zahraničních investorů a nedostupností tuzemských dlouhodobých úvěrů.

S cílem omezit vliv růstu peněží zásoby na vývoj cen ČNB pokračovala v částečné sterilizaci přílivu zahraničních zdrojů na peněžním trhu (emise poukázek ČNB, operace s těmito poukázkami a dalšími krátkodobými cennými papíry na finančním trhu, zahájení převodu depozit FNM z komerčních bank do ČNB). Byly rovněž zvýšeny sazby povinných minimálních rezerv z primárních vkladů u komerčních bank (u netermínovaných vkladů z 9 % na 12 %) a zvýšena diskontní sazba z 8,0 na 8,5 %. Lombardní sazba byla postupně měněna z 11,5 % na počátku roku 1994 na 10,5 % v dubnu a zvyšována až na 11,5 % v prosinci.

V důsledku výrazného zvýšení čistých zahraničních aktiv bankovního systému, které v průběhu roku 1994 vzrostly ze 75,7 mld Kč na 169,2 mld Kč, byla dynamika růstu peněžní zásoby podstatně vyšší než domácích úvěrů:

Graf č. 13

Peněžní zásoba a domácí úvěry

růst v % proti st. období min. roku

Pramen: ČNB, vlastní propočty MF ČR

V průběhu roku pokračoval poměrně rychlý růst oběživa, jehož objem se proti prosinci minulého roku zvýšil o 24,2 mld Kč (tj. o 40,5 %) a dosáhl na konci roku 1994 výše 84,0 mld Kč. Je to důsledek potřeby dosažení "normálního" rovnovážného podílu oběživa na M2 po jeho prudkém poklesu v období měnové odluky i skutečnosti, že se měna České republiky pozvolna zřejmě stává v některých okolních zemích měnou rezervní.

Objem vkladů na požádání činil koncem prosince 342,5 mld Kč, což je proti stejnému období minulého roku o 13,7 % více.

V oblasti korunových termínovaných vkladů došlo k velmi dynamickému vývoji. Na konci roku dosáhl jejich objem 390,0 mld Kč, tj. proti roku 1993 růst o 28,5 % (v tom v sektoru domácností o 17,8 % a v sektoru podniků dokonce o 74,6 %). Růst termínovaných vkladů souvisí s tvorbou dlouhodobějších finančních rezerv a s úrokovou výhodností těchto vkladů. Tento vývoj byl umožněn zlepšením finanční situace nefinančního sektoru.

Využívání úrokového diferenciálu mezi domácími a zahraničními úrokovými sazbami při stabilním devizovém kurzu je zřejmé zejména u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž stav vkladů na konci roku 1994 se meziročně zvýšil o 83,0 %.

Úhrn vkladů v cizích měnách proti konci roku 1993 vzrostl o 13,2 %, z toho v sektoru domácností poklesl o 1,4 %. Nižší tempo růstu oproti korunovým vkladům svědčí o důvěře v stabilitu kursu české měny. Poměrně vysoký nárůst v sektoru podniků byl ovlivněn liberalizačními opatřeními ČNB.

8.2 Úvěry

Dynamika domácích úvěrů (14,5 %) byla nižší než dynamika peněžní zásoby, a to v důsledku sterilizační měnové politiky ČNB, přebytkového vývoje státního rozpočtu a restrukturalizace státního dluhu, což vedlo ke snížení čistého úvěru vládě o 10,5 mld Kč na 48,6 mld Kč (vyloučena změna pozice FNM a vliv clearingu).

Došlo ke zlepšení pozice ústřední vlády vůči bankovní soustavě o 4,5 mld Kč, místních rozpočtů o 6,7 mld Kč. Pozice mimorozpočtových fondů se zhoršila o 0,7 mld Kč. Pozice Fondu národního majetku (která se pro tento účel uvádí mimo pozici vlády) vůči bankovnímu sektoru se v tomto období zlepšila o 1,3 mld Kč.

Půjčky obyvatelstvu mírně poklesly (o 0,1 mld Kč, tj. o 0,2 %) a na celkovém objemu domácích úvěrů se podílely 5,1 %.

Celková emise domácích úvěrů byla určována především růstem úvěrů soukromému sektoru (o 99,9 mld Kč, tj. o 28,5 %), přičemž se nadále zvyšoval podíl úvěrů poskytovaných soukromému sektoru na domácích úvěrech (na 53,2 %).

V časové struktuře úvěrů nenastaly v roce 1994 podstatnější změny. Největší váhu mají nadále krátkodobé úvěry, což je důsledkem časového nesouladu mezi úvěrovými zdroji a poptávkou po úvěrech i nízké kvality projektů předkládaných k dlouhodobému úvěrování.

Graf č. 14

Přírůstky úvěrů podle sektorů

za posledních 12 měsíců, v mld Kč

Pramen: ČNB, vlastní propočty MF ČR

Relativně vyšší úroveň tuzemských úrokových sazeb spolu s trvající vysokou poptávkou po středně a dlouhodobých úvěrech vedla k vyššímu čerpání úvěrů ze zahraničí. Jejich objem v roce 1994 dosáhl 39,7 mld Kč (saldo nově čerpaných a splacených úvěrů). Peněž úvěry ze zahraničí tak rychle vyplnily poptávku podnikové sféry zejména po dlouhodobých zdrojích. Příliv těchto úvěrů nenarušil uskutečňování základních záměrů měnové politiky v zajištění vnitřní směnitelnosti, posílení devizových rezerv a udržení stability devizového kursu. Růst zahraničních úvěrů současně konkuroval novým úvěrům od tuzemských bank.

Určitým rizikem českého bankovního sektoru je kvalita jeho úvěrového portfolia. Projevuje se rostoucím podílem tzv. klasifikovaných úvěrů (ohrožené splacení pro nesolventnost klienta) na celkovém stavu korunových úvěrů podnikům a domácnostem. Tento podál z 22,1 % na konci ledna 1994 vzrostl do prosince na 37,9 % (při změně metodiky vykazování klasifikovaných úvěrů). Zčásti se stále ještě jedná o úvěry z předtransformačního období, růst tohoto podílu je však způsoben i problematickými nově poskytnutými úvěry.

8.3 Úrokové sazby

U průměrných úrokových sazeb z vkladů se v průběhu roku 1994 projevovala v zásadě stagnace.

Průměrná úroková sazba z vkladů činila v roce 1994 7,1 % (proti 7,0 % v roce 1993), z toho z vkladů na viděnou 2,6 % a z termínovaných vkladů 10,6 %.

Graf č. 15

Přehled úrokových sazeb

v % p.a.

Pramen: ČNB

Průměrná úroková sazba z úvěrů v roce 1994 klesla na 13,1 % (proti 14,1 % v roce předchozím). Průměrná úroková marže obchodních bank tedy činila 6,0 procentních bodů (proti 7,1 bodu v roce 1993).

Trend vývoje úrokových sazeb na finančním trhu směřoval zhruba do poloviny roku 1994 celkově k poklesu. Postupné zpřísňování měnové politiky se ve druhé polovině roku projevilo v postupném růstu úrokových sazeb a též ve snižování rozdílu mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami.

Tabulka č. 13 Průměrná úroková sazba PRIBOR

v %. a.12/933/94 6/949/9412/94
- 1 denní5,47 7,775,888,41 10,75
- 1 měsíční 6,688,836,45 8,8312,55
- 6 měsíční 9,219,337,28 8,8912,65
- 12 měsíční 11,3610,368,30 8,9912,66

Pramen: ČNB

Ve druhé polovině roku realizovala ČNB některá opatření směřující ke snížení růstu úvěrové emise a omezení volné likvidity komerčních bank, jejímž hlavním zdrojem byl příliv zahraničního kapitálu.

9. Kapitálový trh

Tendence poklesu cen, projevující se od března prakticky až do konce roku, potvrdila předpoklady o nadhodnocených kursech většiny akcií. Rostoucí trend celkového objemu obchodů v průběhu roku ukazuje na zvyšující se likviditu kapitálového trhu. Na českém kapitálovém trhu se jen postupně utváří vazba mezi kursem cenných papírů a ekonomickými výsledky jejich emitentů. Poměrně značné objemové i cenové výkyvy v realizovaných obchodech mají zřetelně spekulativní základ a většinou jde spíše o distribuci majetkových zájmů.

Za této situace se kapitálový trh jen pozvolna stává nástrojem efektivní alokace kapitálu. V dohledné době však lze očekávat, že se jeho role zvýrazní, mimo jiné i v souvislosti s celkovým nástupem růstových tendencí v ekonomice. Účinnost kapitálového trhu je prozatím omezována nedostatečnou likviditou a (většinou objektivním) nedostatkem informací o ekonomické situaci emitentů v podmínkách probíhajících masivních restrukturalizačních procesů.

Graf č. 16

Indexy kapitálového trhu x)

měsíční průměry

Pramen: BCPP, burzovní zpravodajství

x) Index HN - WOOD 30 je nejstarší burzovní index sledující vývoj cen 30-ti společností od září 1993. Oficiální index Burzy cenných papírů Praha PX 50 (sleduje 50 společností) zahájil v dubnu 1994 na výchozí úrovni 1000. Vývoj obou indexů je obdobný.

Vývoj na kapitálovém trhu byl v prvních dvou měsících roku 1994 ve znamení silného nárůstu kursů cenných papírů, způsobeného i přílivem zahraničních zdrojů ve formě portfoliových investic.

Graf č. 17

Registrované obchody s cennými papíry celkem

(v mld. Kč)

Pramen: BCPP, RM-Systém

Celkový objem obchodů na obou organizovaných trzích v roce 1994 činil 66,4 mld Kč a v průběhu roku měl rostoucí trend. Burza cenných papírů Praha zorganizovala obchody v hodnotě 62,0 mld Kč, z toho za 16,0 mld Kč na automatizovaném trhu a za 46,0 mld Kč v rámci přímých obchodů. V RM-Systému byly obchodovány cenné papíry za 4,4 mld Kč. Intenzita obchodování s cennými papíry však byla podstatně vyšší, neboť podle odhadů se řádově cca 60 % operací se provádělo mimo organizované trhy přímými převody mezi účty vedenými ve Středisku cenných papírů.

Proti celkově se zvyšující likviditě kapitálového trhu působily vyšší objemy přímých obchodů v posledním čtvrtletí, které zřejmě zahrnují i účelově zaměřené úpravy portfolií institucionálních investorů. Rovněž změny v úrokových sazbách měly za následek přesun části volných finančních prostředků mimo kapitálový trh. Objemově významný odliv finančních prostředků představovaly i prodeje akcií z první vlny. Drobní investoři použili tyto prostředky (cca 20 - 30 mld Kč) převážně ke spotřebním účelům. Svědčí o tom nejenom růst spotřeby domácností v roce 1994 ve stálých cenách o 5,3 %, ale i marketingové průzkumy, jež naznačují, že většina těchto prodejů akcií získaných v první vlně kupónové privatizace byla uskutečněna s cílem získat prostředky k nákupům spotřebního zboží.

Tržní kapitalizace (součin počtu cenných papírů v emisi a aktuálního kurzu) na Burze cenných papírů veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů činila na konci roku 1994 celkem 403,1 mld Kč. Svým podílem na ročním objemu HDP (38,8 %) se zhruba přibližuje úrovni zemí s vyspělou tržní ekonomikou.

10. Veřejné rozpočty

Soustava veřejných rozpočtů (státní rozpočet a souhrn místních rozpočtů) působila i v roce 1994 jako výrazně stabilizující prvek ekonomiky. Přebytkové rozpočtové hospodaření přispělo ke zpomalení vývoje peněžních makroagregátů a brzdilo inflační vliv rostoucí poptávky. Záměr vlády o snižování daňové kvóty se promítl v nízké dynamice daňových příjmů.

Nominální růst příjmů (111,9 %) i výdajů (111,3 %) byl nižší než růst hrubého domácího produktu v běžných cenách (113,9 %), jak vyplývá z tabulky č. 14.

Údaje v tabulce jsou očištěny o tzv. financující položky (úvěrové vztahy, obligace, použití zůstatků vlastních fondů z minulého období a clearingové zúčtování se SR) s cílem srovnatelně vyjádřit hospodaření veřejných rozpočtů ve fiskálním roce. V dalším textu vycházíme z takto očištěných údajů.

Tabulka č. 14

Veřejné rozpočty (upravené) mld Kč

 
1993
1994
Index v %
Příjmy 422,0472,2111,9
Výdaje415,8462,9 111,3
Přebytek 6,29,3x

Pramen: MF ČR

Přebytek hospodaření veřejných rozpočtů v roce 1994 vznikl z přebytku hospodaření státního rozpočtu ve výši 10,4 mld Kč, zatímco soustava místních rozpočtů byla mírně deficitní (schodek 1,1 mld Kč). Cílem fiskální politiky vlády bylo vyrovnané rozpočtové hospodaření, výsledné saldo nebylo důsledkem výdajové restrikce, ale vyšších rozpočtových příjmů.

Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP se v roce 1994 snížil na 44,6 % (v roce 1993 činil 45,7 %) při metodické srovnatelnosti - očištění výdajů státního rozpočtu o vliv clearingu se SR ve výši 4,2 mld Kč (neočišťujeme o vliv úroků). Dále se tedy realizoval dlouhodobý záměr postupného omezování státních zásahů do ekonomiky.

Přímé výdaje veřejných rozpočtů na veřejné statky (nákup zboží a služeb, mzdy a platy) v roce 1994 činily 252,4 mld Kč. Proti předchozímu roku vzrostly o 16,1 %, tj. rychleji než celkové výdaje. Angažovanost státu se tedy snížila především omezováním redistribučních procesů.

Daňové příjmy veřejných rozpočtů rostly pomaleji (index 108,8 %) než příjmy celkem.

V tabulce č. 15 je zřetelně dokumentován záměr posilování vlastních příjmů místních rozpočtů. Daňová kvóta, měřená podílem daňových příjmů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu, se snížila z 28,6 % v roce 1993 na 27,3 % v roce 1994.

Tabulka č. 15

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v mld Kč

 
1993
1994
Index v %
Státní rozpočet 224,6230,1102,5
Místní rozpočty 36,053,3148,0
Veřejné rozpočty 260,6283,4108,8

Pramen: MF ČR

Graf č. 18

Daňové příjmy veřejných rozpočtů

podíl na HDP

Pramen: MF ČR

Dynamika daňových příjmů veřejných rozpočtů byla založena především na nepřímých daních - dani z přidané hodnoty (meziroční index 111,3 %).

Základní cíle fiskální politiky vlády na rok 1994 (snižovaní angažovanosti státu v ekonomice, snižování daňové kvóty a posilování vlastních příjmů místních rozpočtů) byly splněny.

Příloha

Přehled nejdůležitějších opatření hospodářské a finanční politiky v roce 1994

Leden

- 1.1. zvýšení maximální částky čistého nájemného v průměru o 40 % a zvýšení maximálních cen tepelné energie u dodávek pro domácností o 16 %,

- 1.1. zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na hrubé nájemné; nárok na příspěvek má nájemce, jehož příjem spolu s příjmem osob s ním pro účel tohoto zákona společně posuzovaných nepřesáhne 1,3 násobek životního minima; u nájemců státních a obecních bytů bude tento příspěvek činit měsíčně nejvýše 170 Kč, užívá-li byt jedna osoba, nejvýše 210 Kč u dvou osob a nejvýše 250 Kč u tří a více osob,

- 1.1. zavedeno licenční řízení na dovoz čerstvých jablek do ČR,

- 1.1. novela zákona o dani z příjmů; zákon č. 323/1993 Sb.; snížení maximální sazby daně z příjmů fyzických osob ze 47 na 44 % a právnických osob ze 45 na 42 %; zvýšení roční nezdanitelné částky fyzických osob z 20 400 na 21 600 Kč; u fyzických osob zrušen odpočet nezdanitelné částky 200 Kč měsíčně na dopravu; nezdanitelná částka na nezaopatřené dítě se zvyšuje z 9 000 na 10 800 Kč, pokud základ nepřekročí 360 000 Kč; akcie z kupónové privatizace nepodléhají při prvním prodeji zdanění podle zákona o dani z příjmu i v tom případě, že budou prodány do jednoho roku od nabytí,

- 1.1. novela zákona o dani z přidané hodnoty; zákon č. 321/1993 Sb.; snížení hranice pro povinnou registraci plátců této daně ze 6 mil. Kč na 3 mil. Kč ročního obratu; do pětiprocentní daňové sazby byly přeřazeny opravy a údržba invalidních a dětských vozíků a také papírenské výrobky, které obsahují z více než 70 % recyklovaný papír,

- 1.1. novela zákona o spotřebních daních; zákon č. 325/1993 Sb.; zvýšení některých sazeb alkohol - litr čistého lihu o 10 Kč, cigarety - krabička o 80 hal., benzin - litr o 50 hal., víno sjednocení sazby státních podniků a soukromých vinařů,

- 1.1. novela zákona o dani z nemovitostí; zákon č. 315/1993 Sb.; poplatníkem daně ze zemědělských pozemků mohou být vlastníci i uživatelé a nájemci; rozšiřuje se možnost uplatňování koeficientů, kterými se násobí sazba z této daně, což umožní obcím lépe vyjádřit rozdílné podmínky v umístění nemovitostí; tato novela osvobozuje od daně z nemovitosti veškeré nemovitosti ve vlastnictví obcí, včetně objektů, využívaných obcí k podnikání,

- 1.1. novela dědické daně, dani darovací a dani z převodu nemovitostí; zákon č. 322/1993 Sb.; sazba daně dědické se snižuje na polovinu a to u všech kategorií osob; zavádí se jednotná sazba daně z převodu nemovitostí prodejem a to 5 % u všech kategorií poplatníků,

- 1.1. zákon č. 302/1993 Sb., o dani silniční: zavádí se placení záloh na daň; daňové přiznání podává poplatník do 31.1. následujícího roku,

- 1.1. vyhláška MF č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně,

- 1.1. zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, kterým se mj. podstatně omezuje reklama tabákových výrobků,

- 1.1. novela zákonů o nemocenském pojištění - zákon č. 308/1993 Sb. měnící zákon o nemocenském pojištění, vyhláška MPSV č. 309/1993 Sb. provádějící zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška MPSV č. 311/1993 Sb. doplňující vyhlášku o poskytování přídavků na děti, vyhláška MPSV č. 312/1993 Sb. doplňující vyhlášku o nemocenském pojištění, vyhláška MPSV č. 313/1993 Sb. doplňující vyhlášku o poskytování dávek v nemocenském pojištění; maximální nemocenské bude představovat cca 5 660 Kč, tedy 86 % odhadované průměrné měsíční mzdy; hraníce denního vyměřovacího základu pro nemocenské se zvýšila ze 190 na 270 Kč; zvýšení se stejným způsobem promítlo i do vyplácení podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství,

- 1.1. novela zákonů o všeobecném zdravotním pojištění; zákon č. 324/1993 Sb.

- 1.1. vládního nařízení č. 333/1993, kterým se stanovují minimální mzdové tarify zaměstnanců podnikatelské sféry, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo kde není sjednána v této smlouvě přesná výše mezd; v první třídě se minimální tarif zvyšuje z 12 na 12,80 Kč a měsíční mzda z 2 200 na 2 340 Kč,

- 1.1. vládní nařízeni č. 334/1993 o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti, které přineslo změnu zejména v tom, že mzdy budou regulovány nikoli v závislosti na tržbách podniků, ale na přidané hodnotě; hodnocení mzdového vývoje v jednotlivých podnicích se bude provádět na základě srovnání odpovídajících období (např. pololetí 1994 proti pololetí 1993),

- 1.1. novela zákona o pojišťovnictví; zákon č.320/1993 Sb., změny a doplňky týkající se zejména tvorby rezerv a fondů pojišťoven, jejich solventnosti a vedení účetnictví,

- 1.1. činnost zahájil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.,

- 1.1. zákon č. 318/1993 Sb., kterým se upravuje postavení kulturních fondů; zánik Českého literárního fondu, Českého hudebního fondu a Českého fondu výtvarných umění a vznik příslušných nadací.

Únor

- 1.2. vyhláškou č. 11/1994 Sb. zavedeno povinné značení tabákových výrobků tabákovou nálepkou,

- 1.2. nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky (rodičovské příspěvky a pěstounské dávky) v průměru o 10%,

- 9.2. opatření ČNB č. 24/1994 Sb., kterým se stanoví náležitosti týkající se povolení působit jako banka, vč. minimální výše základního jmění (500 mil. Kč) a náležitosti žádosti o zřízení pobočky zahraniční banky.

Březen

- 1.3. zákaz prodeje cigaret bez tabákové nálepky,

- 8.3. ČNB uvolnila nabídkovou povinnost na devizové prostředky a zřizování devizových účtů,

- 21.3. zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti (předčasný důchod bude nižší než ten, který by občan pobíral po dosažení příslušného věku, po dovršení potřebného věku se mu důchod zvýší podle běžných pravidel pro výpočet starobního důchodu),

- 21.3. zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem; zakotvuje zejména podmínky zřízení penzijního fondu, vznik a zánik penzijního připojištění a nároky z penzijního připojištění; příspěvek bude diferencován podle výše měsíčních úložek na spoření (v rozmezí od 40 Kč při úložce 100 Kč měsíčně až do 120 Kč při úložce 500 a více korun, osvobodil částky pojištění, které se stávají předmětem dědictví, od daně dědické.

Duben

- 1.4. zákon č. 41/1994 SB., o zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a sociálních důchodů; zvýšení starobních důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů (zvýšení minimálního důchodu pro jednu osobu na 2 040 Kč, pro dvě osoby z 3 220 na 3 520 Kč) tak, že minimální výše důchodu je o 100 Kč vyšší než životní minimum,

- 1.4. platí nový Seznam výrobků a výkonů ve zdravotnictví a výkonů oční optiky s maximálními cenami,

- 11.4. začalo první kolo druhé vlny kupónové privatizace; fondy a individuální investoři se v něm mohli ucházet o majetek 861 akciových společností v účetní hodnotě 155 mld. Kč, investoři měli k dispozici 6,16 mld. investičních bodů,

- 7.4. ČNB snížila lombardní sazbu z 11,5 % na 10,5 %,

- 25.4. ukončeno 1. kolo druhé vlny kupónové privatizace; prodaly se akcie v účetní hodnotě 20,9 mld. Kč, tj. 13,5 % celkové nabídky akcií a uplatnilo se 5,1 mld. investičních bodů,

- 29.4. nařízení vlády č. 76/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací a nařízení vlády č. 78/1994 Sb. kterým se mění a doplňuje nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

Květen

- 1.5. zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům; zákon umožňuje prodej jednotlivých obecních bytů a bytů v soukromých domech a dokončení převodů družstevních bytů do soukromého vlastnictví, zákon také osvobozuje některé převody bytů a majetku bytového družstva od daně darovací a daně z převodu majetku,

- 1.5. provedena úplná deregulace cen uhlí,

- 1.5. Slovensko zavedlo zvláštní certifikáty na dovoz vybraných druhů zboží z České republiky,

- 10.5. emise 8,75%ních dvouletých státních dluhopisů v celkové částce 4,9 mld. Kč na krytí jistin státního dluhu splatných v roce 1994,

- 16.5. podepsána dohoda o půjčce garantované americkou vládou ve výši až 100 mil. USD v průběhu pěti let; prostředky jsou určeny na půjčku obcím na zlepšení jejich infrastruktury, - 18.5. vláda rozhodla o uvolnění 7 mld. Kč z FNM na splacení dluhů tzv. zbytkových státních statků; šlo o výraznou pomoc zemědělskému sektoru i sektoru bankovnímu, který může očekávat z poskytnutých peněz úhradu zatím nedobytných úvěrů,

- 23. 5. začalo 2. kolo druhé vlny kupónové privatizace; zůstává 846 společností, nabídka: akcie v účetní hodnotě 134 mld. Kč; poptávka: 5,1 mld. investičních bodů,

- 24.5. vyhláška MF č. 98/1994 Sb., upravující ocenění akcií nakoupených v druhé vlně kupónové privatizace pro podílový nebo investiční fond,

- 31.5. se ukončením výměny okolkovaných bankovek v hodnotě 100, 500 a 1000 korun uzavřela etapa stahování oběživa vydaného v bývalé federaci,

Červen

- 1.6. zákon č. 74/1994 Sb., měnící a doplňující zákoník práce,

- 1.6. novela zákona o správních poplatcích; zákon č. 85/1994 Sb.; osvobození fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu zvířat od daně darovací; přílohou je nový sazebník správních poplatků,

- 1.6. schválen státní závěrečný účet za rok 1993 s příjmy ve výši 358,0 mld. Kč a výdaji ve výši 356,9 mld. Kč; rozpočtový přebytek ve výši 1,1 mld. Kč byl určen hlavně na posílení programu rozvoje drobného a středního podnikání v okresech s největší nezaměstnaností, na sociální výdaje pro rodiny s dětmi a pro důchodce a na dodatečné technické vybaveni finančních orgánů,

- 1.6. zvýšení cen elektrické energie a plynu o 10 %,

- 2.6. vláda schválila zásady státní podpory financování vývozu: touto činnosti byla pověřena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., resp. její dceřinná společnost Česká exportní banka; ta se bude zabývat financováním. resp. refinancováním vozních úvěrových operací,

- 6.6. ukončeno objednávkové období 2. kola druhé vlny kupónové privatizace.

- 8.6. novely daňových zákonů; zákon č. 113/1994 Sb., doplňující zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí a zákon č. 1 - 1 - Sb. doplňující zákon o daních z příjmu: doplňky se týkají osvobození od daně dědické a darovací při některých převodech z FNM a Pozemkového fondu na Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, dotací poskytovaných PGRLF z majetku tohoto fondu, osvobození od daně dědické a darovací některých převodů z Fondu dětí a mládeže, osvobozených od daně z příjmů Fondu dětí a mládeže příjmů PGRLF plynoucích z prodeje cenných papírů v majetkovém fondu.

- 1.7. zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, zákon je namířen proti daňovým a celním únikům při obchodování s těmito produkty,

- 15.7. nařízení vlády č. 149/1994 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád; zahrnuje ustanovení o částečně a plně hrazené lékařské péči a o přístupu pacientů k odborným lékařům,

- 15.7. nařízení vlády č. 14?/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku; dochází ke zvýšení poplatků a úroků z prodlení při placení úvěrů: ze stávajících 3 % se výše úroků zvyšuje na dvojnásobek aktuální diskontní sazby stanovené ČNB; výše poplatků z prodlení činí za každý den oproti dosavadnímu 0,5 promile 2,5 promile,

- 15.7. vyhláška MF č. 146/1994 Sb., doplňující vyhlášku o osvobození zboží od dovozního cla; od cla osvobozeno zboží do úhrnné hodnoty 400 Kč, vyjmenované darované lékařské nástroje a přístroje, zboží dovážené záchrannými jednotkami určené k užití po dobu záchranných prací.

- 18.7. ukončeno objednávkové období 3. kola druhé vlny kupónové privatizace,

- 29.7. účinnost novely zákona o bankách, zákon č. 156/1994 Sb., posílení ČNB při dohledu nad bankovním sektorem, zavádí se pojištění neanonymních vkladů fyzických osob (pojištěno je 80 % výše vkladu, nejvýše však částka 125 000 Kč) prostřednictvím garančního fondu tvořeného příspěvky bank,

Srpen

- 1.8. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; stát ponese odpovědnost a finanční náklady pouze u dopravy dětí do školy a při přípravě na zaměstnání, neregulována je vnitrostátní silniční doprava a taxislužba,

- 4.8. zvýšení povinných minimálních rezerv z vkladů na viděnou deponovaných u obchodních bank z 9 % na 12 %,

- 11.8. opatření ČNB č. 165/1994 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek k těmto pohledávkám,

- 12.8. emise 9,25 % pětiletých státních dluhopisů v celkové částce 5 mld. Kč,

- 15.8. zahájeno 4. kolo druhé vlny kupónové privatizace; po 3. kole zůstává k privatizaci 727 společností; ve 4. kole byly nabídnuty akcie v účetní hodnotě 68,4 mld. Kč, tzn. 44 % nabídky pro druhou vlnu; na straně poptávky jsou necelé 2 mld. investičních bodů, což je 32 % z celkové poptávky ve druhé vlně,

- 29. 8. ukončení 4. kola druhé vlny kupónové privatizace.

Září

- 1.9 vyhláška Ministerstva financí a ČNB č. 169/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje devizový zákon; změny se týkají mj. ohlašovací povinnosti devizového tuzemce-právnické osoby, oprávněn devizové banky vyvážet valuty bez devizového povolení, oprávnění devizového tuzemce vyvážet bez devizového povolení cestovní šeky, eurošeky a šeky vystavené devizovou bankou, majetkové účasti v zahraničí.

- 1.9. vyhláška č. 175/1994, která upravuje formy a rozsah licenčního řízení při dovozu a vývozu,

- 1.9. vyhláška Ministerstva financi č. 168/1994 Sb., kterou se nově upravila zejména oblast regulace cen nájemného z nebytových prostor; tato vyhláška mj. upřesnila působnost obcí v regulaci nájemného z nebytových prostor a zrušila omezení, že nájemné za podnájem nesmí být vyšší než nájemné za nájem,

- 1.9. Česká republika předčasně splatila veškeré závazky vyplývající z půjček od MMF ve výši 336 SDR, resp. cca 470 mil. USD,

- 7.9. rozhodnutí Fondu národního majetku týkající se toho, že volné disponibilní peněžní zdroje z velké privatizace bude FNM ukládat na termínované vklady u ČNB,

- 14.9. výměr MF č. 09/1994, kterým se zvyšuje žákovské časové a jednotlivé jízdné o 100 %,

- 26.9. začalo 5. kolo druhé vlny kupónové privatizace; v tomto kole zůstává k privatizaci 861 společností; na straně nabídky jsou akcie v účetní hodnotě přes 31 mld. Kč, tedy zhruba 20 % celkové nabídky druhé vlny; na straně poptávky zbývá 07 mld. investičních bodů, což je necelých 12 % disponibilní poptávky této vlny kupónové privatizace.

Říjen

- 1.10. nabylo účinnosti nařízení vlády č. 143/1994 Sb. o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte: rodičovský příspěvek nadále činí 1740 Kč za každý měsíc, podpora při narození dítěte činí 4 500 Kč,

- zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky,

- 10.10. konec objednávkového období 5. kola druhé vlny kupónové privatizace,

- 24.10. ČNB zvýšila diskontní sazbu z 8 % na 8,5 % a lombardní sazbu z 10,5 % na 11 %.

Listopad

- 1.1. vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů; vyhláška upravuje ocenění majetku ke zjištěni základu pro vyměření daní, zejména daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí a daní z příjmů, dále při vyvlastnění a konkursech: úroveň ocenění nemovitostí se v průměru nemění, pouze se rozšiřuje diferenciace cen v závislosti na reálné hodnotě nemovitostí,

- 7.11. začátek objednávek pro 6. kolo druhé vlny kupónové privatizace: k privatizaci zůstává 617 společností; nabídka tohoto kola: akcie v účetní hodnotě 12 mld. Kč, tj. 7,8 % z původní nabídky; poptávka: 201 mil. investičních bodů, tj. 3,3 % z původní poptávky druhé vlny,

- 14.11. ukončení 6. kola druhé vlny kupónové privatizace,

- 18.11. emise 8,45 % státních dluhopisů v celkové částce 5 mld. Kč, doba splatnosti 2 roky.

Prosinec

- 2.12. ČNB zvýšila lombardní sazbu z 11 % na 11,5 %,

- účinnost zákona č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznaných v roce 1994 a v roce 1995; týká se především procentního zvýšení důchodů, zvýšení vdoveckých důchodů, zvýšení důchodů o pevnou částku, zvýšení nejvyšších výměr úhrnu důchodů, zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů, zvýšení sociálních důchodů,

- 14.12. schválen státní rozpočet České republiky na rok 1995.

- 30.12. nařízení vlády č. 265/1994 Sb., kterým se vydává celní sazebník pro rok 1995,

- 31.12 ukončena druhá vlna kupónové privatizace; z celkového počtu 861 akciových společností, zařazených do druhé vlny kupónové privatizace, se 669 společnostem podařilo prodat více než 90 % akcií; z úhrnné nabídky bylo prodáno 96,3 %; nevyužito zůstalo 0,6 % investičních bodů; jak u podílu nevyužitých investičních bodů, tak i u počtu neprodaných akcií byly ve druhé vlně kupónové privatizace dosaženy lepší výsledky než v první vlně.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP