Důvodová zpráva
I. Obecná část
Předpokladem pro vstup České republiky do Evropského společenství je mimo jiné postupná harmonizace daňových systémů. Proto je účelné systémově řešit zejména problematiku odpisů nedobytných pohledávek. Současně je nutno postupně upravovat některé daňové prvky, které byly přijaty pro počáteční období nové daňové soustavy k zabezpečení plynulého přechodu na nové zdanění. Návrh současně v intencích koncepce daňové politiky zahrnuje i postupné snižování daňového břemene u daní z příjmů.
Odpis pohledávek po lhůtě splatnosti do daňově uznatelných nákladů je řešen ve dvou oblastech, a to jednak u pohledávek splatných do konce r. 1994 a odlišně pro pohledávky splatné po 1. 1. 1995. U prvé skupiny pohledávek, kterou lze označit jako důsledek transformace ekonomiky, je navrhován postup co nejjednodušší, nejprůhlednější a s rozložením daňového dopadu na více let. Vycházejíce z objemu těchto pohledávek sledovaných v závazné statistice (cca 210-220 mld Kč) se navrhuje umožnit postupný odpis na vrub daňových nákladů, a to maximálně ve výši 10% ročně z celkové hodnoty těchto pohledávek. Záměrně je navržen fakultativní režim tzn., že poplatník bude mít právo tento režim využít, ale bude na něm, aby případné prohloubení daňové ztráty, které by mohlo vést k předlužení poplatníka, bylo plně v jeho rozhodovací pravomoci.
Možnost odpisu pohledávek splatných po 1. 1. 1995 bude řešena v zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, který navazuje na zákon o daních z příjmů. Navržené řešení umožní při prokázání nedobytnosti těchto pohledávek jejich postupný odpis ve formě rezerv na vrub daňových nákladů, a to ve lhůtě tří let.
Navrhovaná novela předpokládá snížení maximální sazby daně z příjmů právnických osob ze 41% na 39%. U fyzických osob snížení nejvyšší sazby rovněž o 2 body, tj. ze 43% na 41%. U fyzických osob se dále navrhuje zvýšení nezdanitelné části základu daně z 24 000 Kč ročně na 26 400 Kč ročně, tj. o 200 Kč měsíčně. Současně se navrhuje prodloužit první pásmo daňové sazby (15%) z 60 000 Kč na 84 000 Kč. Zvýšení základní nezdanitelné části základu daně (fakticky části základu daně s nulovou daňovou sazbou) a prodloužení prvního pásma daňové sazby u většiny poplatníků - fyzických osob, eliminuje inflační vlivy tak, aby daňové zatížení (podíl připadající na daň) reálného příjmu se v důsledku progresivity daňové sazby nezvyšovalo.
Dále se navrhuje podrobit dani důchody (penze), ale jen z částky, o kterou přesáhnou 120 000 Kč ročně. Tím by došlo k částečnému zdanění těchto příjmů jen u poplatníků s bydlištěm v České republice, kterým plynou důchody z ciziny. Vedle posílení univerzálnosti zdanění půjde o jeden z postupných kroků pro sbližování naší daňové soustavy s právem Evropských společenství. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů zpravidla předpokládají zahrnování penzí do daňového základu poplatníka ve státě, kde je rezidentem nikoliv ve státě zdroje.
Tvorbu zdrojů na reprodukci majetku by mělo urychlit navrhované zvýšení vstupní ceny majetku, který lze jednorázově odepsat jako daňový výdaj, a to z původních 10 tis. Kč na 20 tis. Kč.
Zejména k zamezení faktickému dvojímu zdanění v případě chybného časového uplatnění daňových výdajů (nákladů) se navrhuje umožnit podávání dodatečného daňového přiznání i na nižší daňovou povinnost za podmínek, které stanoví zákon.
Kromě novely daní z příjmů se navrhuje i snížení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z 35% na 34%, tj. o 1% (0,25% u zaměstnavatele, 0,75% u zaměstnance).
Snížení sazby pojistného se projeví zvýšením čistých příjmů u všech poplatníků, kteří pojistné platí, včetně těch, kteří s ohledem na nízké příjmy žádnou daň neplatí.
Finanční dopad
V úhrnu lze odhadnout, že realizace navržených úprav v zákoně o daních z příjmů bude znamenat snížení výnosu na daních z příjmů za rok 1996 maximálně cca o 17,3 mld Kč oproti předpokládanému výnosu při zachování současné úpravy. Pro úplnost se uvádí, že novela zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jako nedílná součást zákona o daních z příjmů, snižuje výnos daně o dalších cca 3 mld Kč.
Z toho připadá podstatná část na daňové zohlednění nedobytných pohledávek - cca 7 mld Kč (+ 3 mld v zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů) a dále na snížení daňové sazby u právnických osob - 3,3 mld Kč, na zvýšení vstupní ceny majetku, který lze jednorázově odepsat - 1,5 mld Kč, na zvýšení základní nezdanitelné částky z příjmů fyzických osob - cca 2,4 mld Kč, na prodloužení prvního pásma daňové sazby u fyzických osob - cca 2,8 mld Kč a na snížení maximální daňové sazby u fyzických osob - cca 0,3 mld Kč.
Snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti sníží příjmy veřejných rozpočtů o cca 3,7 mld Kč.
II. Zvláštní část
K čl. I
K bodům 1, 2, 3, 11, 12, 15, 16, 17, 18, 19, 23, 29, 30, 45, 113, 114 a 125
Za účelem zabezpečení jednotného výkladu se navrhuje dosavadní ustanovení upřesnit, nejedná se o věcné změny.
K bodům 4 a 128
Pro upevnění právní jistoty při posuzování nároku na osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren a ostatních ekologických zdrojů energie, se navrhuje jednoznačně upřesnit podmínky pro osvobození.
K bodu 5
K posílení daňové spravedlnosti tak, aby u fyzických osob s bydlištěm v České republice zdanění příjmů co nejvíce reagovalo na úhrn celoročních příjmů, navrhuje se limitovat daňové osvobození důchodů (penzí) částkou 120 000 Kč ročně.
Ve většině evropských zemí jsou důchody zdaňovány, přitom však mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění v mnoha případech odkazují důchody ke zdanění plně v zemi příjemce. Důchody vyplácené ze zahraničí jsou obykle vyšší i z toho důvodu, že se v zemi zdroje předpokládá jejich zdanění. Navržená změna znamená, že dojde pouze k částečnému zdanění těchto příjmů, u poplatníků, kterým plyne důchod ze zahraničí a jenž po přepočtu na Kč, je nesrovnatelně vyšší než důchod tuzemský.
K bodu 6
Navrhuje se osvobodit do daně příspěvky poskytované občanskými sdruženími např. z podpůrných fondů, které jsou používány např. na podpory pozůstalým při úmrtí člena v důsledku pracovního úrazu, na příspěvky členům nebo rodinným příslušníkům na léčebné výkony, na příspěvky členům na likvidaci škod, které jim vznikly v důsledku živelných pohrom apod. Osvobození zahrnuje i příspěvky poskytované občanskými sdruženími ve věcném plnění rovněž většinou se sociálním podtextem. Např. různé svazy invalidních občanů poskytují svým členům zdravotní pomůcky nebo pro ně pořádají různé kursy, školení apod.
K bodu 7
Podle stávajícího znění zákona jsou od daně osvobozeny příjmy z převodu dalšího podílu. Základní podíl lze uplatnit jako výdaj, takže základ (dílčí základ) daně z příjmů z převodu majetkových podílů je nulový, ale musí se uvádět do daňového přiznání. Při osvobození příjmů i z tohoto základního podílu pak nebude třeba tyto jinak nezdaněné příjmy v daňovém přiznání uvádět.
K bodu 8
Aplikace dosavadního ustanovení se v praxi ukázala jako příliš tvrdá. Navrhuje se proto osvobození vázat pouze na použití prostředků na obstarání bydlení do jednoho roku od jejich přijetí. Oznámení správci daně je v tomto případě pouze podmínkou pořádkovou, jejíž nesplnění je možno případně postihnout pokutou podle zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 9
Úprava ustanovení sjednocuje osvobození poplatníků fyzických i právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty a byly v konečném důsledku ve vztahu ke smlouvám o zamezení dvojího zdanění osvobozeni ještě před touto úpravou. Cílem je odstranit složitou administrativu při uplatnění smluv o zamezení dvojího zdanění. S ohledem na uvažovanou změnu v systému zdanění dlužných cenných papírů u právnických osob není žádoucí vytvářet rozdílnost v režimu zdanění těchto příjmů u rezidentů.
K bodu 10
Úrok, který je při splnění podmínek v § 64 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků povinen zaplatit poplatníkovi správce daně (finanční úřad) nebo za podmínek stanovených v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti orgán správy sociálního zabezpečení, je svou podstatou určitým opatřením ve prospěch poplatníka na úkor státního rozpočtu a docházelo by k paradoxní situaci, že by byl povinen částku takového úroku uvést jako příjem ke zdanění. Účelem navrhovaného opatření je tedy zabránit takovým nesrovnalostem.
Dále dochází ke sjednocení právní úpravy s právní úpravou zdaňování dotací u právnických osob. Právnické osoby až na nepatrné výjimky účtují v soustavě podvojného účetnictví a z postupů účtování v této soustavě vyplývá, že dotace na pořízení hmotného investičního majetku nebo jeho technické zhodnoceni nejsou zahrnovány do hospodářského výsledku a tedy ani do zdanitelných příjmů.
K bodu 13
Toto ustanovení se terminologicky upřesňuje vzhledem k tomu, že u poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou, jsou vrácené částky již zahrnuty v příjmech, resp. výdajích, tak jak to odpovídá příslušné účetní soustavě. Přímo do základu daně by se tedy zahrnovaly pouze u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou.
K bodu 14
Poplatníci mající příjmy z pronájmu nejsou účetní jednotkou
podle zákona o účetnictví a obchodního zákoníku. Pro doložení výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů je však potřebné je upozornit na nutnost vedení průkazné evidence výdajů. Proto se navrhuje, v případě, že výdaje uplatňují ve skutečné výši (jedná se zejména o odpisy, rezervy apod.), doplnit § 5 navrženým ustanovením. Současně je třeba uvedeným poplatníkům umožnit, pokud se tak rozhodnou, účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví a v takovém případě pak musí postupovat podle příslušných předpisů, které účtování upravují, včetně vedení potřebných dalších evidencí, vyplňování výkazů apod. Tato úprava navazuje na § 23 zákona, který hovoří o poplatnících účtujících v soustavě podvojného účetnictví nebo jednoduchého účetnictví, přičemž není výslovně uvedeno, že se to vztahuje pouze na účetní jednotky.
K bodům 20, 22 a 24
Úprava vychází z podnětu ministerstva spravedlnosti. Výkon činnosti znalců a tlumočníků podle zvláštního zákona nelze považovat za výkon funkce v pravém slova smyslu ani za závislou činnost a i předpisy o pojistném na sociální a zdravotní pojištění považují znalce a tlumočníky za osoby samostatně výdělečně činné, nikoliv za zaměstnance.
K bodu 21
Úleva pro zdanění mezd zahraničních expertů za práci na území České republiky formou zvláštního odečtu ve výši 30% ze mzdy před zdaněním byla stanovena v roce 1993, kdy maximální sazba pro zdanění příjmů fyzické osoby byla stanovena ve výši 47%. Návrh reaguje na postupné snižování maximální sazby (návrh 41%) i navrženou dílčí úpravu v průběhu sazby. Nadále bude dodržena zásada, aby mzda experta nebyla v České republice zdaněna mnohem více, než činí obvyklé zdanění v cizině.
K bodu 25
Navrhovaná úprava tohoto ustanovení by měla vyřešit dosavadní určitou nesrovnalost v zákoně, kdy majetek, který je v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a ve kterém oba manželé podnikají, je zahrnut do obchodního majetku pouze u jednoho z nich a výdaje může tak uplatnit také pouze tento z manželů, a to však jen poměrnou částí, která připadá na jeho podnikatelskou činnost.
K bodu 26
Současná úprava není plně vypovídající, na které cenné papíry lze toto ustanovení aplikovat. V případě zaměstnaneckých akcií bylo nutno platné znění upřesnit tak, aby byla z daňového hlediska upravena i eventualita, která může nastat při vrácení nebo odkupu zaměstnanecké akcie zpět za cenu vyšší než je jmenovitá (nominální) hodnota.
K bodu 27
Úpravou se umožňuje k příjmům z prodeje předkupního práva na cenné papíry, které mají charakter příjmů z prodeje cenných papírů, uplatnit jako daňově uznaný výdaj cenu pořízení.
K bodu 28
Poplatníci mající příjmy z pronájmu nejsou účetní jednotkou podle zákona o účetnictví a obchodního zákoníku. Pro doložení výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů je však potřebné je upozornit na nutnost vedení průkazné evidence výdajů. Proto se navrhuje, v případě, že výdaje uplatňují ve skutečné výši (jedná se zejména o odpisy, rezervy apod.), doplnit § 5 navrženým ustanovením. Současně je třeba uvedeným poplatníkům umožnit, pokud se tak rozhodnou, účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví a v takovém případě pak musí postupovat podle příslušných předpisů, které účtování upravují, včetně vedení potřebných dalších evidencí, vyplňování výkazů apod. Tato úprava navazuje na § 23 zákona, který hovoří o poplatnících účtujících v soustavě podvojného účetnictví nebo jednoduchého účetnictví, přičemž není výslovně uvedeno, že se to vztahuje pouze na účetní jednotky.
K bodu 31
Vzhledem k tomu, že by nadále spolupracující osoba měla být z hlediska sociálního pojištění postavena naroveň osobě samostatně výdělečně činné, postrádá dosavadní úprava, která váže možnost rozdělení příjmů při spolupráci manželky na její účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, smysl.
Na základě navržené úpravy nebude nadále možno rozdělovat příjmy plynoucí poplatníkům jako podíl na zisku z titulu společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditní společnosti na spolupracující osoby, vzhledem k tomu, že spolupráci těchto osob, a to i manželky, lze řešit buď formou pracovně právních vztahů ke společnosti nebo přímo formou účasti jako společníka nebo komplementáře.
K bodu 32
Dochází pouze ke zpřesnění stávající úpravy tak, aby bylo zřejmé, že příjmy dosažené jednorázově za více zdaňovacích období je možno dělit pouze na tolik zdaňovacích období, ve kterých byla činnost skutečně provozována.
K bodům 33, 34, 35, 115, 123 a 124
Zvýšení základní nezdanitelné částky ze základu daně z částky 24 000 Kč na 26 400 Kč a prodloužení prvního pásma daňové sazby (15%) ze 60 tis. Kč na 84 tis. Kč má zajistit, aby u většiny poplatníků - fyzických osob nedošlo z hlediska reálných příjmů ke zvýšení procenta podílu z příjmu placeného na dani.
K bodu 36
Okruh poplatníků tzv. neziskového sektoru, u nichž předmětem daně nejsou příjmy z pronájmu, se navrhuje rozšířit o všechny poplatníky, jejichž příjmy a výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu (např. Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář presidenta republiky apod.). Prakticky budou tyto příjmy v plné výši odvedeny do státního rozpočtu, neboť se jedná o příjmy z pronájmu státního majetku, které jsou ze zákona příjmy státního rozpočtu.
K bodu 37
Navrhuje se uplatnění osvobození příjmů z nájemného za byty a garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním u všech typů poplatníků vzniklých za stejným účelem jako bytová družstva. Dále se upřesňují podmínky pro uplatnění osvobození příjmů plynoucích z provozu alternativních energetických zařízení a zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek.
K bodu 38
Rozšiřuje se výčet příjmů osvobozených od daně obdobně jako u fyzických osob, a to o úroky z přeplatků zaviněných správcem daně nebo orgány správy sociálního zabezpečení.
K bodům 39 a 40
Doplňuje se dřívější znění ustanovení umožňující poplatníkům provozujícím alternativní energetické zdroje a zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které bylo pro právnické osoby nedorozuměním při předložení pozměňujícího návrhu k poslední novele zákona vypuštěno. Současně se vypouští z § 19 odst.2 část znění, které souvisí pouze s ustanovením odstavce 3.
K bodu 41
Návazně na změnu navrženou v § 23 odst.8 se doplňuje ustanovení, že hospodářský výsledek při ukončení likvidace se upravuje i o zůstatky vytvořených rezerv a o zůstatky časově rozlišených výnosů a nákladů.
K bodu 42
Navrhuje se snížit sazbu daně pro právnické osoby o dva body.
K bodu 43
Navrhuje se rozšíření definice stálé provozovny i na fyzické osoby-nerezidenty mající živnostenské oprávnění.
Dále se navrhuje vymezit období počítání času, aby časový test měl jistý konečný časový horizont.
K bodu 44
Upřesňuje se stávající vymezení základu daně o příjmy, které nejsou předmětem daně.
K bodu 46
Navrhuje se v návaznosti na ocenění nemovitých kulturních památek nezahrnovat do základu daně podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní spol. nebo komplementáře kom.spol., neboť je u těchto osob zdaňována část základu daně v.o.s. nebo kom. spol. Zdaněním podílu na likvidačním zůstatku nebo vypořádacího podílu by došlo ke druhému zdanění již jednou zdaněných příjmů u téhož poplatníka (společníka v.o.s. nebo komplementáře kom. spol.).
Dále se navrhuje nezdaňovat rozdíl mezi cenou nemovité kulturní památky stanovené podle oceňovacího předpisu a vstupní ceny stanovené podle zákona v případě prodeje takovéto nemovitosti.
K bodu 47
Navrhovaná změna upřesňuje a jednoznačně stanoví postupy poplatníků fyzických osob při ukončení jejich činnosti vzhledem k účetní soustavě, ve které účtují o příjmech (výnosech) a výdajích (nákladech), popřípadě poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vykazují ve skutečně vynaložené výši.
U poplatníků daně z příjmů právnických osob se navrhuje úprava spočívající v tom, aby nemuseli upravovat základ daně za období před vstupem do likvidace také o zůstatky časově rozlišených nákladů a příjmů, které budou zúčtovány v průběhu likvidace.
K bodu 48
Navrhované doplnění zákona má za cíl zabránit daňovým únikům při postoupení pohledávky za nižší hodnotu než je její nominální hodnota u poplatníků, kteří neúčtují v soustavě podvojného účetnictví.
K bodu 49
Pro posílení právní jistoty se výslovně deklaruje skutečnost, že při zjišťování základu daně lze příslušné výdaje uplatnit pouze jedenkrát.
K bodu 50
Zákon č.222/1994 Sb., který nahradil původně uváděné "síťové zákony" uvedený v poznámce pod čarou se navrhuje vypustit, protože tento zákon již nestanoví povinnost převádět majetek na provozovatele.
K bodu 52
Obdobně jako u daně z nemovitostí se navrhuje uznávat jako daňový výdaj i daň z převodu nemovitostí zaplacenou ručitelem. Daň silniční se navrhuje zahrnovat do základu daně v souladu se způsobem účtování (u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví- ve skutečně zaplacené výši, u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví- ve výši předpisu).
K bodům 53, 57, 58 a 65
Pro pohledávky splatné počínaje 1. 1. 1995 se navrhuje řešení jak v zákoně o daních z příjmů, tak i v zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. V zákoně o daních z příjmů se navrhuje při splnění podmínek umožnit věřiteli jejich jednorázové zahrnutí do daňových výdajů. V návaznosti na možnost tvorby daňově účinných opravných položek se doplňuje i dosavadní ustanovení, které upravuje výši pohledávek uznávaných jako výdaj (náklad) na dosažení příjmů v případě jejich postoupení.
Pro pohledávky splatné před 1. lednem 1995 se navrhuje v přechodných a závěrečných ustanoveních jejich postupné zahrnování do daňových výdajů, a to maximálně ve výši 10% jejich neuhrazené části ročně. Roční dopad na inkaso daně z příjmů může činit maximálně cca 7 mld Kč.
Hodnota pohledávek podnikatelského sektoru (bez bank a pojišťoven) splatných před 1. lednem 1995 se podle údajů statistiky pohybuje v rozmezí 210 - 220 mld Kč. V tomto objemu jsou zahrnuty veškeré pohledávky po lhůtě splatnosti vzniklé do konce roku 1994, tj. včetně tzv. indikativních spisků (direktivní dodávky do bývalého SSSR) v částce zhruba 90 mld Kč. Tyto pohledávky lze charakterizovat jako důsledek transformace české ekonomiky a proto pro jejich řešení je nutno zvolit odlišný postup než pro nedobytné pohledávky splatné po 1. 1. 1995, kde se navrhuje standardní řešení.
K bodu 55
Upřesňuje se odkaz na zvláštní zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, dále pro případy, kdy poplatník uplatňuje výdaje na pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, a tudíž je nedokládá, je třeba každoročně zjišťovat a vyhlašovat ceny obvyklé, neboť ceny pohonných hmot již nejsou limitovány.
K bodu 56
Na základě připomínek odborníků z oblasti kapitálového trhu se navrhuje uplatnit jako daňový výdaj, ve shodě s účetními postupy, úplatu za právo opce v okamžiku vzniku tohoto práva, a to bez ohledu na skutečnost, zda následně dojde k vyhlášení opce či nikoliv.
Navrhovaným doplněním zákona se řeší postoupení pohledávky na straně poplatníka účtujícího v soustavě jednoduchého účetnictví, který pohledávku získal. Navrhuje se obdobný postup jaký zákon stanoví při nákupu pozemků nebo cenných papírů.
K bodu 59
Doplnění lhůty, od kdy bude uvolněný byt (za jehož uvolnění bylo vyplaceno odstupné a uplatněno jako daňový výdaj) využíván pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem, je potřebné, aby nedocházelo k podstatným daňovým únikům. Jinak by mohl poplatník neustále odkazovat na to, že svůj úmysl podnikat musel odložit apod.
K bodům 60 a 90
Upřesňuje se definice technického zhodnocení v důsledku umožnění zahrnování výdajů nepřesahujících 20 000 Kč přímo do daňových výdajů.
K bodu 61
Navržené ustanovení vyloučí pochybnosti o uznání trvání doby nájmu rozhodné pro účely zahrnování nájemného při finančním leasingu do daňových výdajů.
K bodu 62
Upřesňuje se ustanovení týkající se finančního leasingu na straně nájemce při ukončení nájemní smlouvy s leasingovou společností, a to ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. h) zákona, jež se týká zahrnování nájemného do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů tak, aby byly odstraněny pochybnosti, zda při přerušení finančního leasingu zůstanou ve výdajích veškeré vynaložené částky, nebo pouze částky časově rozlišené.
K bodu 63
Navrhuje se v zákoně definovat pro účely daně z příjmů pojem živelní pohroma.
K bodu 64
Doplnění ustanovení, že daňově uznatelným výdajem není technické zhodnocení s výjimkou "oprav kulturních památek" bylo zavádějící, neboť opravy veškerého majetku sloužícího k zajištění zdanitelných příjmů jsou daňovým výdajem a proto se navrhuje doplnění týkající se oprav vypustit.
K bodu 66
Navrhuje se v zákoně určit výpočet podílu na základním jmění obchodní společnosti nebo družstva pro účely ustanovení § 25 odst.1 písm.w).
K bodu 67
Upřesňuje se ustanovení o limitování výše úroků z vkladů zaměstnanců u zaměstnavatele, a to ve vazbě na úroky požadované bankami za úvěry.
K bodům 68 a 51
Navrhuje se definování mank a škod neuznávaných jako daňový výdaj a návazně na tuto definici se upřesňuje zahrnutí zůstatkové ceny vyřazovaného majetku do daňových výdajů.
K bodům 69, 70 a 77
V ustanoveních, kterými je stanovena minimální hranice hmotného majetku pro odpisování ve výši 10 000 Kč se navrhuje její zvýšení na 20 000 Kč. Ve vymezení hmotného majetku se dále navrhuje umožnit jednorázově zahrnout do daňových výdajů hodnotu drobných staveb v lesnictví.
K bodu 71
Upřesňuje se vymezení nehmotného majetku.
K bodům 72 až 74
Upřesňuje se v jakých případech se uplatňuje roční odpis a v jakých odpis v poloviční výši.
K bodu 75
Upřesňují se podmínky pro přerušení odpisování pro daňové účely, které mají zajistit, aby při přerušení odpisování skutečně neuplatnil odpisy vlastník ani nájemce.
K bodu 76
Zákon č. 22/1964 Sb. včetně prováděcí vyhlášky, ve které byly pěstitelské celky trvalých porostů vymezeny, byly zrušeny již zákonem č. 344/1992 Sb. a proto se navrhuje vymezení pěstitelských celků trvalých porostů přímo v zákoně.
K bodu 78
Upřesňuje se vymezení uměleckých děl, tak aby nevznikly pochybnosti, že se jedná o umělecká díla movitého charakteru a nikoliv umělecká díla ve formě autorských práv.
K bodům 79 a 81
Výčet hmotného majetku vyloučeného z odpisování se rozšiřuje o hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva, a to na dobu zajištění závazku. Tato navrhovaná změna navazuje na změnu uvedenou v bodě 26d, na jejímž základě může tento majetek odpisovat dlužník (vypůjčitel), který jej využívá k dosažení zdanitelných příjmů.
K bodu 80
Navrhuje se umožnit nájemci souboru movitých a nemovitých věcí tento majetek odpisovat i když je pronajat od více vlastníků (spoluvlastníků).
K bodům 82 a 132
Jedná se o upřesnění dosavadního znění.
K bodu 83
Navrhuje se nové znění ustanovení definujícího vstupní cenu rozhodnou pro uplatňování daňových odpisů s tím, že
- se upřesňuje u nemovitých kulturních památek,
- u majetku odkoupeného po ukončení nájmu formou operativníhonájmu. Pro fyzické osoby se doplňuje pětiletá lhůta předvložením do podnikání pro vyřešení otázky, zda má být použitaprokázaná kupní cena nebo reprodukční pořizovací cena (znaleckýodhad atd.) a
- vymezuje se vstupní cena hmotného movitého majetku získanéhověřitelem při nesplnění pohledávky zajištěné převodem práva.
Dále se navrhuje doplnit ustanovení o způsobu stanovení vstupní ceny i o případy, kdy nabyvatel majetku má pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem, ale vlastník dosud odpisy neuplatňoval.
K bodu 84
Navrhuje se výslovně zákonem upravit postup při odpisování v případě odkoupení najaté věci na základě smlouvy o finančním leasingu, pokud nájemce již odpisoval jiný majetek související s najatou věcí.
K bodu 85
Jedná se o legislativně technické opatření.
K bodu 86
Výčet majetku, u kterého lze uplatňovat odpisy časovou metodou se doplňuje obecně o všechny případy, kdy je doba použitelnosti (trvání) stanovena příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.
K bodu 87
Výčet způsobů nabytí majetku, kdy nabyvatel pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem se doplňuje o vklady majetku obcí do obchodních společností.
K bodům 88 a 89
Výčet případů, kdy se pokračuje v odpisování se rozšiřuje na poplatníka, který převedl vlastnické právo k majetku na věřitele k zajištění závazku a zároveň se potvrzuje, že tento poplatník při znovu nabytí vlastnického práva k hmotnému movitému majetku splněním závazku pokračuje v započatém odpisování.
K bodu 91
Je upřesňována daňová ztráta, kterou lze odečíst od základu daně. Ve stávajícím znění zákona je uvedena daňová ztráta, která vznikla, tzn. i ztráta, kterou si poplatník nesprávně vypočítal a uvedl v daňovém přiznání. Nově se navrhuje umožnit odečítat od základu daně pouze takovou daňovou ztrátu, která vznikla a byla stanovena v souladu s právními předpisy.
K bodu 92
Jedná se o upřesnění návaznosti na § 38n, ve kterém je uvedeno, co je daňová ztráta a jakým způsobem se vyměřuje.
K bodu 93
Došlo k úpravě textu proto, že umožnění odečíst 10% ze vstupní ceny u letadel, motocyklů a osobních automobilů bylo vázáno na podmínku, že jsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy, což v případě letadel nebylo možné.
K bodu 94
Úmyslem bylo především umožnit odpočet pouze hmotného majetku využívaného pro dosahovaní příjmů podle § 7 a 9, což vyjadřuje první věta § 34 odst. 8, přitom není odůvodněné nesnižovat v příslušném zdaňovacím období o tento odpočet celkový základ daně (včetně dílčího základu podle § 6) a to již i s přihlédnutím k tomu, že v následujících zdaňovacích obdobích, pokud ho není možno uplatnit v běžném zdaňovacím období, lze pak odpočet uplatnit od celého základu daně.
K bodu 95
Řeší se dílčí nelogičnost dosavadní úpravy, kdy poplatník zaměstnávající zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je dosud zbaven možnosti započítat si poměrnou část ze stanovené částky slevy, jestliže výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců bude desetinné číslo. Naproti tomu zaměstnavatelé zaměstnávající jen méně postižené zaměstnance tuto možnost již mají.
K bodům 96 a 100
V návaznosti na připravovanou novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která zavádí požitkový list jako nový druh cenného papíru , se navrhuje doplnit výčet cenných papírů zdaňovaných 25% srážkovou daní.
K bodům 99, 102 a 103
Navrhuje se upřesnění stanovení základu srážkové daně, daně a použití devizových kursů u úrokových příjmů plynoucích v cizí měně z devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu.
K bodům 101 a 103
Navrhované ustanovení upravuje použití kursů při přepočtu základu daně pro srážkovou daň a pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti u příjmů nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR.
K bodům 98, 104, 106, 108, 109 a 111
Jedná se o upřesnění dosavadního znění.
K bodům 112, 117, 118, 119, 120, 121 a 122
Navrhuje se za účelem zabezpečení jednotného postupu při podávání přiznání k dani, provádění ročního zúčtování záloh a uplatňování nezdanitelných částek ze základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti stanovit jednotnou podmínku podepsání či nepodepsání prohlášení k dani.
K bodu 116
Navrhuje se sjednotit a zjednodušit způsob výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků při výplatách plátcem, u něhož poplatník nepodepsal prohlášení k dani a neuplatňuje nezdanitelné částky, tj. prakticky u druhého a dalšího souběžného zaměstnavatele. S pomocí přepočtené měsíční sazby by se daňová záloha počítala i z tantiem a podobných odměn členů statutárních orgánů právnických osob (dosud 25%, což v případě vysokých odměn vede ke vzniku větších nedoplatků po skončení roku).
K bodu 126
Upřesňuje se, že veřejná obchodní společnost nemusí podávat daňové přiznání, neboť u ní dochází k rozdělení základu daně na jednotlivé společníky, kteří na ně připadající část základu daně z této obchodní společnosti zahrnou do svého daňového přiznání.
K bodu 127
S přihlédnutím k narůstajícímu počtu daňových poplatníků, kteří vykazují v daňovém přiznání ztrátu, která pak může být uplatněna jako odčitatelná položka od základu daně, navrhuje se samostatným ustanovením vymezit pojem daňové ztráty a současně i určit jakým právním předpisem se řídí proces při vyměřování této ztráty.
K bodu 130
Navrhuje se umožnit obchodní společnosti nebo družstvu doodepsání opravné položky zúčtované v souladu s účetními předpisy do konce roku 1992 v důsledku vkladu společníka nebo člena družstva, neboť před 1. lednem 1993 ocenění vloženého majetku v souladu s obchodním zákoníkem bylo rozhodné pro stanovení pořizovací (vstupní) ceny hmotného majetku.
K čl. II
Záměrem úprav pojistných sazeb je snížit celkové odvodové zatížení z 35% na 34%.
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti představuje zdroj pro vytváření předpokladů efektivní zaměstnanosti.
Zvýšením příspěvku o 0,6% budou vytvořeny zdroje k řešení trhu práce v ČR např. formou
- dotací a příspěvků na učňovské školství
- vytváření aktivit ve formě státních a veřejných zakázek
- stimulování projektů na rozvoj infrastruktury, zvláště dopravy a telekomunikací
- financování projektů oživení problémových regionů, vytvořením potřebných podmínek pro rozvoj drobného podnikání, rozvoj zaměstnavatelských aktivit, podporu obchodní výměny, a tím následné efektivní zaměstnanosti
- financování projektů migrace pracovních sil v návaznosti na řešení bytové politiky
- rozšíření spektra nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
Vzhledem k návrhu zvýšit příspěvkovou sazbu na státní politiku zaměstnanosti z 3,0% na 3,6% se proto navrhuje o to výrazněji snížit zbývající pojistné sazby. U nemocenského pojištění z 4,8% na 4,4% a u důchodového zabezpečení z 27,2% na 26,0%. U těchto dvou sazeb se zachovává podíl připadající na zaměstnance a zaměstnavatele (1:3). Celkově včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti však dochází k výraznějšímu snížení části placené zaměstnancem (z dosavadních 8,75% na 8,0%) proti části placené zaměstnavatelem (z 26,25% na 26,0%). Vzhledem k jednotné procentní sazbě pojistného (na rozdíl od progresivních sazeb daně z příjmů fyzických osob) tak bude mít opatření pozitivní dopad na všechny plátce pojistného.
Navrhované snížení sazby pojistného o 1% bude znamenat snížení příjmů státního rozpočtu. V roce 1996, při předpokládaném objemu vyměřovacích základů ve výši 480 mld Kč, to znamená snížení příjmů o 4,8 mld Kč.
Snížení sazby pojistného o 0,75% u zaměstnanců bude znamenat, že zaměstnanci odvedou na pojistném o 3,4 mld Kč méně. Zaměstnavatelé, u kterých se navrhuje snížení sazby pojistného o 0,25%, odvedou na pojistném méně o cca 1,1 mld Kč. U osob samostatně výdělečně činných představuje snížení sazby pojistného částku cca 0,3 mld Kč.
V důsledku nižších sazeb pojistného se současně zvýší vyměřovací základ pro odvod daně z příjmů a lze předpokládat vyšší příjmy na této dani o cca 1,1 mld Kč.
Celkový dopad bude znamenat snížení příjmů veřejných rozpočtů o 3,7 mld Kč.
K čl. IV bod 3
Vzhledem k poměrně častým novelám daňových zákonů dochází stále k situacím, že daňové subjekty se při vypořádání svých daňových povinností dopouštějí omylů i ve svůj neprospěch, jejichž dodatečná náprava je pak dosti obtížná. Proto se navrhuje tímto dočasným opatřením umožnit podávat dodatečná daňová přiznání na částky nižší do konce roku 1996.
K čl. V
Novelovaná ustanovení uvedená v čl. IV bod 1 se navrhují použít již pro zdaňovací období roku 1995,tj. uplatnit je v daňovém přiznání za rok 1995. Jedná se o ustanovení, která jsou daňově výhodnější pro poplatníka a řeší většinou určitým způsobem situaci, kdy by neodůvodněně existoval jiný právní režim (pro poplatníka zcela nevýhodný) pouze v jednom zdaňovacím období.
Rovněž se navrhuje použít novelizovaná ustanovení § 38g, 38ch a 38k, kterými byly upřesněny podmínky u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti pro podání daňového přiznání a k provedení ročního zúčtování záloh a výpočet daně již pro zdaňovací období roku 1995.
V Praze dne 28. dubna 1995