Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Jegly na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

prostřednictvím

Vážený pane předsedo vlády,

obracím se na Vás v souvislosti s problémy kolem restituce majetku občanů chorvatské národnosti. Vzhledem ke komplikovanosti této záležitosti dovoluji si podat širší historický výklad.

V okrese Břeclav se při hranici s Rakouskem nacházejí tři obce: Jevišovka (Frelichov), Nový Přerov (Nuova Prerava) a Dobré Pole (Dobro Polje). Původní obyvatelé, jejichž předkové přišli na toto území v průběhu 16. století, byli převážně chorvatské národnosti. Prvním poválečným řešením tzv. chorvatské otázky byla konfiskace majetku podle dekretu č. 12/45 prezidenta E.Beneše vyhláškou ONV v Mikulově. Proti tomuto rozhodnutí byla podána odvolání, ke kterým musela být přiložena osvědčení o státní a národní spolehlivosti a osvědčení o československém státním občanství. Většina odvolání byla kladně vyřízena. Těm, kteří uvedená osvědčení neobdrželi, byla konfiskace potvrzena a převážně jako jednotlivci nebo deputátní rodiny byli přidělováni na zemědělské práce, především na Olomoucko.

Po volbách v roce 1946, kdy v těchto obcích díky Chorvatům získala nejvíce hlasů strana lidová (řádově podle obce od 55 do 75 %), zesílil tlak ze strany komunistů na definitivní vyřešení chorvatské otázky. Dne 25.2.1948 rozhodla Rada ONV Mikulov o přesídlení obyvatel chorvatské národnosti z uvedených obcí a vydala k tornu příslušnou vyhlášku, proti které ze strany Chorvatů byla opět podána odvolání k Zemskému národnímu výboru v Brně. Ten však odvolání zamítl s poukazem, že obdobné rozhodnutí je plně v kompetenci akčního ONV v Mikulově.

V průběhu let 1948 až 1950 byli všichni obyvatelé chorvatské národnosti z těchto obcí vysídleni, především na severní Moravu (Opavsko, Bruntálsko, Šumpersko a Olomoucko). Několik málo jedinců zůstalo v obcích z důvodu smíšeného manželství, zaměstnanci ve státní správě a pro službu v armádě. Po uvolnění v šedesátých letech se několika rodinám podařilo vrátit zakoupením nemovitostí.

Po ukončení celé akce bylo v průběhu padesátých let provedeno majetkoprávní vyrovnání Ministerstvem vnitra přes ONV Mikulov se zhruba 95% vysídlených. Výkup zanechaných nemovitostí a zemědělského inventáře byl proveden podle zák. č.46/48 Sb. Náhradou za zanechaný majetek dostávali příděly v uvedených oblastech, případně finanční vyrovnání formou vázaného vkladu u příslušné státní spořitelny. Dále jim bylo proplaceno nájemné za přísl. roky.

Jako hlavní důvod odsunu byla uváděna bezpečnost hranic, což se z dnešního pohledu jeví jako účelová politická záminka. Vzhledem k tomu budou z důvodu politické perzekuce pravděpodobně uznány restituční nároky odsunutých občanů chorvatské národnosti. S tím ovšem souvisí otázka, jakým způsobem bude narovnání provedeno, neboť uvolněné usedlosti osídlili především reemigranti z Bulharska, Jugoslavie a Rumunska. V jejich držení (případně v držení jejich potomků) se nacházejí dnes nárokované majetky a nelze je tedy vydat. Finanční náhrada je velmi problematická, neboť současní držitelé zakoupili majetky od státu v dobré vůli.

Vážený pane předsedo vlády, chtěl bych Vás upozornit, že rozsah restitučních nároků nemá, podle mého názoru, v České republice obdoby. Týká se asi 90 % domů a zemědělské půdy ve zmíněných třech obcích. Podle informací z Pozemkového úřadu v Břeclavi je zde v současné době zaregistrováno asi 300 žádostí na restituci majetku občanů chorvatské národnosti. Upozorňuji i na to, že se jedná o velice citlivý politický problém, jehož neřešení už nyní výrazně narušuje vztahy mezi současnými a bývalými obyvateli v daném regionu.

Z uvedených důvodů si dovoluji položit Vám následující otázky:

1. Jsou restituční nároky (s odvoláním na Zákon o mimosoudních rehabilitacích a § 9 Zákona o půdě) občanů chorvatské národnosti oprávněné?

2. Počítá vláda s tím, že bude ze státních prostředků poskytnuta finanční náhrada za nárokované majetky, které jsou nyní v držení fyzických osob?

3. Jak bude v případě finančních náhrad zohledněno majetkoprávní vyrovnání, které bylo provedeno prostřednictvím ONV Mikulov v průběhu 50 let?

S úctou