Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1749

INTERPELACE

poslance Jana Jegly

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci restitucí majetku občanů chorvatské národnosti

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Jegly na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 18. května 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha

JUDr. Ing. Jan Jegla 
poslanec ČMUS 
Poslanecká sněmovna PČR  
118 26 Praha, Sněmovní 4  

Vážený pan 
Doc. Ing. Václav Klaus, CSc. 
předseda vlády České republiky  

prostřednictvím

předsedy Poslanecké sněmovny  
Parlamentu České republiky  
pana PhDr. Milana Uhdeho 
Praha 

 Praha, 11. května 1995

Vážený pane předsedo vlády,

obracím se na Vás v souvislosti s problémy kolem restituce majetku občanů chorvatské národnosti. Vzhledem ke komplikovanosti této záležitosti dovoluji si podat širší historický výklad.

V okrese Břeclav se při hranici s Rakouskem nacházejí tři obce: Jevišovka (Frelichov), Nový Přerov (Nuova Prerava) a Dobré Pole (Dobro Polje). Původní obyvatelé, jejichž předkové přišli na toto území v průběhu 16. století, byli převážně chorvatské národnosti. Prvním poválečným řešením tzv. chorvatské otázky byla konfiskace majetku podle dekretu č. 12/45 prezidenta E.Beneše vyhláškou ONV v Mikulově. Proti tomuto rozhodnutí byla podána odvolání, ke kterým musela být přiložena osvědčení o státní a národní spolehlivosti a osvědčení o československém státním občanství. Většina odvolání byla kladně vyřízena. Těm, kteří uvedená osvědčení neobdrželi, byla konfiskace potvrzena a převážně jako jednotlivci nebo deputátní rodiny byli přidělováni na zemědělské práce, především na Olomoucko.

Po volbách v roce 1946, kdy v těchto obcích díky Chorvatům získala nejvíce hlasů strana lidová (řádově podle obce od 55 do 75 %), zesílil tlak ze strany komunistů na definitivní vyřešení chorvatské otázky. Dne 25.2.1948 rozhodla Rada ONV Mikulov o přesídlení obyvatel chorvatské národnosti z uvedených obcí a vydala k tornu příslušnou vyhlášku, proti které ze strany Chorvatů byla opět podána odvolání k Zemskému národnímu výboru v Brně. Ten však odvolání zamítl s poukazem, že obdobné rozhodnutí je plně v kompetenci akčního ONV v Mikulově.

V průběhu let 1948 až 1950 byli všichni obyvatelé chorvatské národnosti z těchto obcí vysídleni, především na severní Moravu (Opavsko, Bruntálsko, Šumpersko a Olomoucko). Několik málo jedinců zůstalo v obcích z důvodu smíšeného manželství, zaměstnanci ve státní správě a pro službu v armádě. Po uvolnění v šedesátých letech se několika rodinám podařilo vrátit zakoupením nemovitostí.

Po ukončení celé akce bylo v průběhu padesátých let provedeno majetkoprávní vyrovnání Ministerstvem vnitra přes ONV Mikulov se zhruba 95% vysídlených. Výkup zanechaných nemovitostí a zemědělského inventáře byl proveden podle zák. č.46/48 Sb. Náhradou za zanechaný majetek dostávali příděly v uvedených oblastech, případně finanční vyrovnání formou vázaného vkladu u příslušné státní spořitelny. Dále jim bylo proplaceno nájemné za přísl. roky.

Jako hlavní důvod odsunu byla uváděna bezpečnost hranic, což se z dnešního pohledu jeví jako účelová politická záminka. Vzhledem k tomu budou z důvodu politické perzekuce pravděpodobně uznány restituční nároky odsunutých občanů chorvatské národnosti. S tím ovšem souvisí otázka, jakým způsobem bude narovnání provedeno, neboť uvolněné usedlosti osídlili především reemigranti z Bulharska, Jugoslavie a Rumunska. V jejich držení (případně v držení jejich potomků) se nacházejí dnes nárokované majetky a nelze je tedy vydat. Finanční náhrada je velmi problematická, neboť současní držitelé zakoupili majetky od státu v dobré vůli.

Vážený pane předsedo vlády, chtěl bych Vás upozornit, že rozsah restitučních nároků nemá, podle mého názoru, v České republice obdoby. Týká se asi 90 % domů a zemědělské půdy ve zmíněných třech obcích. Podle informací z Pozemkového úřadu v Břeclavi je zde v současné době zaregistrováno asi 300 žádostí na restituci majetku občanů chorvatské národnosti. Upozorňuji i na to, že se jedná o velice citlivý politický problém, jehož neřešení už nyní výrazně narušuje vztahy mezi současnými a bývalými obyvateli v daném regionu.

Z uvedených důvodů si dovoluji položit Vám následující otázky:

1. Jsou restituční nároky (s odvoláním na Zákon o mimosoudních rehabilitacích a § 9 Zákona o půdě) občanů chorvatské národnosti oprávněné?

2. Počítá vláda s tím, že bude ze státních prostředků poskytnuta finanční náhrada za nárokované majetky, které jsou nyní v držení fyzických osob?

3. Jak bude v případě finančních náhrad zohledněno majetkoprávní vyrovnání, které bylo provedeno prostřednictvím ONV Mikulov v průběhu 50 let?

S úctou

J. Jegla




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP