Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Jegly dopisem ze dne 9. června 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana Jegly. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

v souvislosti s interpelací, kterou jste podal 11. 5. 1995 ve věci problémů kolem restitucí majetku občanů chorvatské národností; jste mi položil tři otázky. Dovolte tedy, abych na ně postupně odpověděl.

Jako první kladete otázku, zda jsou restituční nároky občanů chorvatské národnosti oprávněné. Ve svém podrobném historickém výkladu, kterým zahajujete svou interpelaci, vyvozujete pravděpodobný závěr, že restituční nároky odsunutých občanů chorvatské národnosti budou uznány z důvodů politické perzekuce. Tento předpoklad je však konstrukcí, a o skutečných restitučních nárocích musí být a bude rozhodnuto podle platných právních norem. Vláda proto nemůže obecné odpovědět, zda restituční nároky občanů chorvatské národnosti jsou oprávněné či nikoliv, neboť každý případ musí být posouzen individuálně, na základě dostupných dokladů a důkazů a právního posouzení konkrétního restitučního případu, včetně způsobu odnětí majetku. V současné době je tedy nejdříve nutné posoudit, zda jsou v těchto případech splněny podmínky pro restituci dle zákona č. 243/1992 Sb. v případech, kdy došlo k právoplatnému přechodu majetku na stát konfiskací dle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo zda je naplněn některý z restitučních titulů dle zákona č. 229/1991 Sb., pokud došlo k odnětí dle zákona č. 46/1948 Sb.

V případě postupu dle zákona č. 243/1992 Sb. musí být splněny především podmínky dané v § 2 tohoto zákona (osvědčení o neproviněni se a znovunabytí občanství), v případě postupu dle zákona č. 229/1991 Sb. je nutné zkoumat, zda výkup majetku dle zákona č. 46/1948 Sb. byl proveden za úhradu (v úvahu připadala úhrada finanční i úhrada v nemovitostech, popř. jejich kombinace) či nikoli, případné zda odnětí bylo perzekuční povahy.

Rozhodnout o oprávněnosti uplatněných nároků je v jednotlivých případech oprávněn příslušný správní orgán, který posoudí, zda jsou naplněn podmínky pro restituci podle platných zákonů. Toto správní řízení je v kompetenci pozemkového úřadu, Ústředního pozemkového úřadu, popř. Pozemkového fondu ČR. V případě sporů a nejasností musí rozhodnout soud.

Ve druhé otázce se tážete, zda vláda počítá s poskytnutím finančních náhrad ze státních prostředků, a to za majetky, které jsou nyní v drženi fyzických osob. Zákon o půdě stanoví formy poskytnutí náhrady oprávněné osobě v případech, kdy státem odňatou věc nemůže povinná osoba vydat. V oblasti restitucí zemědělského majetku poskytuje finanční náhrady Pozemkový fond ČR, a to ze státních prostředků, které tvoří příjem tohoto fondu, pokud se jedná o vyplaceni hotovosti.

Pokud jde o Vaši poslední otázku, týkající se majetkového vyrovnání z 50. let, sděluji následující.

Pokud půjde o oprávněné osoby podle restitučních zákonů, jimž bylo již dříve vyplaceno určité finanční vyrovnáni podle dříve platných právních předpisů, pak bude třeba při celkovém finančním vypořádání restitučních nároků započíst také to, co bylo oprávněným osobám vyplaceno již dříve.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Ing. Jan Jegla

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha